{"id":53975,"date":"2024-05-18T00:41:23","date_gmt":"2024-05-17T22:41:23","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=53975"},"modified":"2024-05-17T17:49:58","modified_gmt":"2024-05-17T15:49:58","slug":"tareq-s-hajjaj-jak-valka-zabila-mou-matku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/05\/18\/tareq-s-hajjaj-jak-valka-zabila-mou-matku\/","title":{"rendered":"Tareq S. Hajjaj: Jak v\u00e1lka zabila mou matku"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Dnes sed\u00edm v Egypt\u011b se svou \u017eenou a synem. Myslel jsem, \u017ee moje matka bude s n\u00e1mi. Odpo\u010d\u00edvej v pokoji, m\u00e1 milovan\u00e1. Je mi tak l\u00edto, \u017ee jsem t\u011b nemohl zachr\u00e1nit.<\/strong><\/span><\/p>\n

Star\u00e1 \u017eena sed\u00ed na posteli vedle okna. A\u010dkoli to nevid\u00ed, tepl\u00e9 slunce jej\u00ed vlasti ji zalije sv\u011btlem. Slo\u017e\u00ed si hlavu do dlan\u00ed a nahlas p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed o tom, jak cel\u00fd \u017eivot str\u00e1vila snahou uniknout izraelsk\u00fdm bomb\u00e1m. V pozad\u00ed stejn\u00e9 okno, kter\u00e9 p\u0159iv\u00e1d\u00ed sv\u011btlo, tak\u00e9 propou\u0161t\u00ed neust\u00e1l\u00e9 bzu\u010den\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdch letadel a dron\u016f, p\u0159eru\u0161ovan\u00e9 ost\u0159elov\u00e1n\u00edm a bombardov\u00e1n\u00edm. I kdy\u017e je nevid\u00ed, sly\u0161\u00ed ka\u017ed\u00fd rachot a c\u00edt\u00ed zem poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se ot\u0159ese.<\/p>\n

Ta star\u00e1 \u017eena u okna byla moje matka.<\/p>\n

Posledn\u00edch p\u011bt let jsem byl jej\u00edm prim\u00e1rn\u00edm o\u0161et\u0159ovatelem, proto\u017ee trp\u011bla slepotou a \u0159adou dal\u0161\u00edch zdravotn\u00edch probl\u00e9m\u016f, v\u010detn\u011b srde\u010dn\u00edch chorob a zlomeniny ky\u010dle. Posledn\u00edch p\u011bt let jsem str\u00e1vil t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017edou noc le\u017een\u00edm v noci a bd\u011bl\u00fdm, \u017ee m\u011b m\u016f\u017ee pot\u0159ebovat.<\/p>\n

V\u017edycky \u0159\u00edkala \u201eodpus\u0165 mi\u201c z pocitu viny, ale j\u00e1 jsem j\u00ed v\u017edy odpov\u011bd\u011bl, \u017ee ona je m\u016fj poklad, \u017ee ona je d\u016fvodem ka\u017ed\u00e9 po\u017eehnan\u00e9 a dobr\u00e9 v\u011bci v m\u00e9m \u017eivot\u011b.<\/p>\n

Moje rodina a j\u00e1 jsme byli b\u011bhem prob\u00edhaj\u00edc\u00ed v\u00e1lky proti palestinsk\u00e9 existenci v Gaze zat\u00edm p\u011btkr\u00e1t vys\u00eddleni. Jsme rodina osmi sourozenc\u016f a j\u00e1 jsem nejmlad\u0161\u00ed. V\u0161ichni jsou \u017eenat\u00ed a n\u011bkter\u00e9 m\u00e9 nete\u0159e a synovci jsou je\u0161t\u011b star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1.<\/p>\n

V\u0161ichni jsme bydleli ve stejn\u00e9 budov\u011b v na\u0161em dom\u011b v al-Shuja’iyya, m\u011bsto Gaza. V t\u00e9 budov\u011b n\u00e1s bylo 23 a dal\u0161\u00edch 22 bydlelo v okoln\u00ed \u010dtvrti. V\u00e1lka n\u00e1s v\u0161echny odd\u011blila v \u0159\u00edjnu. V listopadu byla cel\u00e1 budova zni\u010dena. Po celou dobu se mnou z\u016fst\u00e1vala moje star\u00e1 matka v n\u00e1ru\u010d\u00ed, jako cel\u00fd m\u016fj \u017eivot.<\/p>\n

Na\u0161e \u010dtvrt\u00e9 vys\u00eddlen\u00ed bylo do Rafahu, kde jsme z\u016fstali spolu s 1,7 miliony dal\u0161\u00edch Palestinc\u016f. Moje matka, j\u00e1, m\u016fj ro\u010dn\u00ed syn Qais a moje \u017eena Timaa jsme dorazili do opu\u0161t\u011bn\u00e9ho domu v Rafahu se \u010dty\u0159\u010dlennou rodinou m\u00e9ho tch\u00e1na. Zbytek m\u00e9 \u0161ir\u0161\u00ed rodiny, moji sourozenci, nete\u0159e a synovci \u2013 v\u0161ichni, kdo po cel\u00fd n\u00e1\u0161 \u017eivot v\u00eddali moji matku ka\u017ed\u00fd den \u2013 byli rozpt\u00fdleni po Gaze.<\/p>\n

V \u00fanoru, dva m\u011bs\u00edce pot\u00e9, co jsme dorazili do Rafahu, moje matka onemocn\u011bla. N\u00e1hodou \u0161t\u011bst\u00ed a hou\u017eevnatosti se mi poda\u0159ilo ji p\u0159im\u011bt l\u00e9ka\u0159e, aby ji vid\u011bl uprost\u0159ed bombov\u00fdch \u00fatok\u016f, pozemn\u00ed invaze a p\u0159et\u00ed\u017een\u00fdch nemocnic. L\u00e9ka\u0159 j\u00ed p\u0159edepsal l\u00e9ky, kter\u00e9 v cel\u00e9m Rafahu nikde nesehnala. Kdy\u017e jsem ji vozil mezi nemocnicemi a zdravotnick\u00fdmi st\u0159edisky, z nich\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 nebylo vybaven\u00e9, aby ji p\u0159ijalo jako pacientku, jej\u00ed situace se st\u00e1le zhor\u0161ovala. Dali mi n\u011bjak\u00e9 dostupn\u00e9 l\u00e9ky, ale nic nezab\u00edralo. Nakonec p\u0159estala v noci sp\u00e1t. Pak u\u017e nebyla schopna sama chodit.<\/p>\n

Zavolal jsem sv\u00e9ho bratra Us\u00e1mu na pomoc. Okam\u017eit\u011b p\u0159i\u0161el z Khan Younis.<\/p>\n

Vzali jsme ji do Evropsk\u00e9 nemocnice, hned na hranici Khan Younis a Rafah. Byla to nejbli\u017e\u0161\u00ed nemocnice a jedin\u00e1 velk\u00e1 funguj\u00edc\u00ed nemocnice na jihu. Kdy\u017e ji l\u00e9ka\u0159i prohl\u00e9dli, na\u0159\u00eddili jej\u00ed p\u0159ijet\u00ed.<\/p>\n

V situaci jedine\u010dn\u00e9 pro Gazu a nep\u0159edstaviteln\u00e9 pro ostatn\u00ed lidi to bylo kv\u016fli jej\u00edmu zhor\u0161en\u00e9mu zdravotn\u00edmu stavu a jej\u00edmu p\u0159ijet\u00ed do Evropsk\u00e9 nemocnice, \u017ee se kone\u010dn\u011b mohla znovu setkat s m\u00fdmi nete\u0159emi a synovci \u2013 sv\u00fdmi vnou\u010daty \u2013 kter\u00e9 nevid\u011bla. v m\u011bs\u00edc\u00edch kv\u016fli skute\u010dnosti, \u017ee jsme byli v Rafahu, zat\u00edmco oni se skr\u00fdvali v are\u00e1lu nemocnice.<\/p>\n

Kdy\u017e dorazila do nemocnice, moje rodina ji vid\u011bla poprv\u00e9 od vypuknut\u00ed v\u00e1lky. P\u0159ib\u011bhli k n\u00ed a objali ji.<\/p>\n

Navzdory okolnostem to byl radostn\u00fd okam\u017eik. V t\u00e9 dob\u011b nev\u011bd\u011bla, \u017ee m\u016fj nejstar\u0161\u00ed bratr byl zran\u011bn pot\u00e9, co byl d\u016fm, ve kter\u00e9m byli, vybombardov\u00e1n a jeho a jeho rodina byli uv\u011bzn\u011bni pod troskami na celou noc, ne\u017e byli zachr\u00e1n\u011bni. Nev\u011bd\u011bla, \u017ee jej\u00ed bratr, m\u016fj str\u00fdc, byl zabit nebo \u017ee n\u00e1\u0161 rodinn\u00fd d\u016fm byl zni\u010den. Tohle jsou v\u011bci, kter\u00e9 jsem p\u0159ed n\u00ed musel tajit ze strachu, co by s n\u00ed ta zpr\u00e1va mohla ud\u011blat. Cel\u00e9 m\u011bs\u00edce jsem v\u011b\u0159il, \u017ee v\u0161echny jej\u00ed strachy, v\u0161echny ty d\u011bsiv\u00e9 okam\u017eiky, kter\u00e9 pro\u017eila, vys\u00eddlen\u00ed, neust\u00e1l\u00e1 hr\u016fza z bomb \u2013 to v\u0161e by bylo p\u0159\u00edli\u0161 na jej\u00ed unaven\u00e9 srdce.<\/p>\n

A ten den v Evropsk\u00e9 nemocnici si mysl\u00edm, \u017ee jsem m\u011bl pravdu. Kdy\u017e j\u00ed n\u011bkdo \u0159ekl o zran\u011bn\u00ed m\u00e9ho bratra, jej\u00ed smutek byl neuti\u0161iteln\u00fd.<\/p>\n

Na konci toho dne v nemocnici jsem musel u\u010dinit nemo\u017enou volbu \u2013 bu\u010f z\u016fstat v nemocnici a nechat svou \u017eenu a syna v Rafahu, nebo se k nim vr\u00e1tit a opustit svou matku v Khan Younis. Sna\u017eil jsem se naj\u00edt rovnov\u00e1hu a nechal jsem matku se sv\u00fdm bratrem Us\u00e1mou. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edch n\u011bkolik t\u00fddn\u016f jsem ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no opustil svou rodinu v Rafahu a p\u0159ed ve\u010derem jsem nechal svou druhou rodinu v nemocnici v Khan Younis a vr\u00e1til se ke sv\u00e9 rodin\u011b do Rafahu.<\/p>\n

Po dobu jednoho m\u011bs\u00edce jsem pro\u017e\u00edval to utrpen\u00ed, poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem se lou\u010dil se sv\u00fdm synem, jako by to bylo naposledy. A ka\u017edou noc jsem pro\u017e\u00edval stejnou ag\u00f3nii, kdy\u017e jsem se lou\u010dil se svou matkou. P\u0159e\u017eil bych noc a z\u00edtra ji znovu vid\u011bl?<\/p>\n

Jak dny plynuly, nemocnice p\u0159estala b\u00fdt nemocnic\u00ed. Bylo zaplaveno vys\u00eddlen\u00fdmi rodinami, kter\u00e9 p\u0159evzaly v\u0161echny neobsazen\u00e9 pokoje a l\u016f\u017eka pacient\u016f. I chodby byly pln\u00e9 lid\u00ed, spali na p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch a na v\u0161em, co na\u0161li. Nebylo to zdrav\u00e9 prost\u0159ed\u00ed pro nikoho, nato\u017e pro pacienty. Podlahy byly \u0161pinav\u00e9 a d\u011bti, kter\u00e9 str\u00e1vily m\u011bs\u00edce na nemocni\u010dn\u00edch chodb\u00e1ch a nem\u011bly si s \u010d\u00edm hr\u00e1t, si te\u010f vyr\u00e1b\u011bly hra\u010dky z l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho odpadu a b\u011bhaly bos\u00e9 v nemocnici a jej\u00edm are\u00e1lu. Matka po celou dobu nic z t\u011bchto v\u011bc\u00ed nevid\u011bla, ale sly\u0161ela rozruch, zvuk bomb pr\u0161\u00edc\u00edch v d\u00e1lce, hukot dav\u016f a \u200b\u200bk\u0159ik a k\u0159ik zran\u011bn\u00fdch kolem n\u00ed.<\/p>\n

Skupina l\u00e9ka\u0159\u016f j\u00ed mohla d\u00e1t minimum l\u00e9k\u016f a j\u00e1 jsem za\u010dal m\u00edt pocit, \u017ee byla chyba ji p\u0159esunout do nemocnice. Ale zase jsem se b\u00e1l, \u017ee bych toho litoval je\u0161t\u011b v\u00edc, kdyby zem\u0159ela doma, bezmocn\u00e1 a bez l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 p\u00e9\u010de. Pot\u0159ebuje p\u00e9\u010di , \u0159ekl jsem si. Toto je jedin\u00e1 mo\u017enost, kterou m\u00e1me.<\/p>\n

Za t\u0159i t\u00fddny j\u00ed za\u010daly selh\u00e1vat ledviny. L\u00e9ka\u0159i \u0159ekli, \u017ee se budou ze v\u0161ech sil sna\u017eit vyhnout se dosa\u017een\u00ed bodu nutnosti dial\u00fdzy, \u201eproto\u017ee nen\u00ed \u0161ance, \u017ee by zvl\u00e1dla dial\u00fdzu ledvin,\u201c \u0159ekl mi jeden l\u00e9ka\u0159. Jej\u00ed t\u011blo bylo p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00e9 na to, aby ten proces vydr\u017eelo. Byl to stejn\u00fd d\u016fvod, kter\u00fd n\u00e1m dal l\u00e9ka\u0159 p\u0159ed mnoha lety, kdy\u017e jsme hledali l\u00e9\u010dbu, abychom se pokusili zachr\u00e1nit jej\u00ed zrak.<\/p>\n

Prvn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed pot\u00e9, co j\u00ed nasadili l\u00e9ky na ledviny, se nezlep\u0161ila, ale ani nezhor\u0161ila. Za\u010dal jsem si uv\u011bdomovat, \u017ee u\u017e tady nem\u016f\u017ee z\u016fstat. Nejprve jsem zva\u017eoval jej\u00ed psychick\u00e9 zdrav\u00ed a da\u0148, kterou si to vyb\u00edralo na jej\u00edm fyzick\u00e9m zdrav\u00ed. N\u011bkolikr\u00e1t jsem j\u00ed \u0159\u00edkal, \u017ee bychom se m\u011bli vr\u00e1tit do Rafahu, do domu, kde byla na\u0161e rodina, ale \u0159ekla ne.<\/p>\n

„Dokud se mnou budou zach\u00e1zet, z\u016fstanu.“ Mo\u017en\u00e1 se zlep\u0161\u00edm a budu moci znovu chodit, jsem velmi nemocn\u00e1 a unaven\u00e1,\u201c \u0159ekla, kdy\u017e jsem trvala na tom, abychom se vr\u00e1tili do Rafahu. „Neodpust\u00edm ti, kdy\u017e m\u011b vezme\u0161 ven, ani\u017e bys dokon\u010dil l\u00e9\u010dbu.“<\/p>\n

A tak tam z\u016fstala.<\/p>\n

A po\u0159\u00e1d jsem chodil tam a zp\u011bt mezi Evropskou nemocnic\u00ed a mou rodinou v Rafahu. Nebral jsem v \u00favahu skute\u010dnost, \u017ee arm\u00e1da ost\u0159elovala silnici Salah al-Din a pomalu pronikala na Khan Younis.<\/p>\n

Byla to moje matka. Nemohl jsem ji opustit, ani na jedin\u00fd den. Ona je jedin\u00e1 osoba, kter\u00e1 m\u011b miluje v\u00edc ne\u017e sebe. V isl\u00e1mu v\u011b\u0159\u00edme, \u017ee na\u0161e matky jsou na\u0161imi kl\u00ed\u010di k nebi a \u017ee jim u nohou le\u017e\u00ed r\u00e1j. V\u00edm, \u017ee je to pravda. Moje matka byla kl\u00ed\u010dem k vysly\u0161en\u00ed m\u00fdch modliteb, branou mezi mnou a Bohem. Byla a v\u017edy bude d\u016fvodem, pro\u010d jsem m\u011bl v \u017eivot\u011b \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

A i kdy\u017e je to moje matka, n\u011bkdy m\u00e1m pocit, \u017ee je to moje mal\u00e1 dcera. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee st\u00e1rne a je nemocn\u011bj\u0161\u00ed, a tak jsem j\u00ed cht\u011bl dop\u0159\u00e1t ty nejlep\u0161\u00ed chv\u00edle, kter\u00e9 jsem mohl, i v t\u00e9to stra\u0161n\u00e9 v\u00e1lce.<\/p>\n

Tak\u017ee jsem si nenechal uj\u00edt \u017e\u00e1dnou p\u0159\u00edle\u017eitost ji vid\u011bt, ani jedin\u00fd den \u2013 krom\u011b jednoho. Byl to stra\u0161n\u00fd den, kdy jsem musel hodiny st\u00e1t ve front\u00e1ch, abych se dostal k bankomatu v Rafahu, kde byly jen t\u0159i bankomaty a prakticky \u017e\u00e1dn\u00e1 hotovost pro 1,7 milionu lid\u00ed.<\/p>\n

To byl jedin\u00fd okam\u017eik, kdy jsem svou matku nevid\u011bl \u2013 nejen b\u011bhem m\u011bs\u00edce, kter\u00fd str\u00e1vila v nemocnici, nejen b\u011bhem v\u00e1lky, ale b\u011bhem cel\u00e9ho m\u00e9ho \u017eivota v Gaze. Ten den mi chyb\u011bla.<\/p>\n

Den pot\u00e9 upadla do k\u00f3matu.<\/p>\n

Krom\u011b probl\u00e9m\u016f s ledvinami prod\u011blala mozkovou mrtvici, druhou b\u011bhem n\u011bkolika let. Pot\u0159ebovala b\u00fdt intubov\u00e1na a dostala speci\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u017eivu, kter\u00e1 musela b\u00fdt pod\u00e1v\u00e1na pomoc\u00ed vy\u017eivovac\u00ed sondy, kterou nemocnice nem\u011bla. Doktor napsal recept na dopln\u011bk \u2014 Secure Plus \u2014 a po\u017e\u00e1dal m\u011b, abych ho \u0161el naj\u00edt. Doufal jsem, \u017ee m\u011b p\u0159i p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po Rafahov\u00fdch l\u00e9k\u00e1rn\u00e1ch nenech\u00e1m s pr\u00e1zdnou. Byl jsem zklaman\u00fd.<\/p>\n

Kdy\u017e to za\u010dalo b\u00fdt beznad\u011bjn\u00e9, frustrovan\u011b jsem se vr\u00e1til k l\u00e9ka\u0159i a zeptal jsem se ho, jak tak velk\u00e1 nemocnice nem\u016f\u017ee zajistit v\u00fd\u017eivu pro sv\u00e9 pacienty a jak o\u010dek\u00e1val, \u017ee ji najdu. Doktor pochopil m\u016fj hn\u011bv. V\u011bd\u011bl, co ztr\u00e1c\u00edm, a v\u011bd\u011bl, \u017ee to tak b\u00fdt nemus\u00ed.<\/p>\n

Den za dnem, bez spr\u00e1vn\u00e9ho j\u00eddla nebo l\u00e9\u010dby, jej\u00ed t\u011blo p\u0159estalo reagovat na l\u00e9ky. L\u00e9ka\u0159i za\u010dali \u0159\u00edkat, \u017ee se ned\u00e1 nic d\u011blat. Str\u00e1vila 10 dn\u00ed v k\u00f3matu, d\u00fdchala, otev\u00edrala o\u010di, n\u011bkdy na nic nereagovala. Ale i kdy\u017e nereagovala, jej\u00ed t\u011blo se ka\u017edou vte\u0159inu t\u0159\u00e1slo se zvukem ka\u017ed\u00e9 bomby, ka\u017ed\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka v nemocnici. Strach, kter\u00fd ji sem dostal, si op\u011bt vyb\u00edral svou da\u0148.<\/p>\n

Za\u010dal jsem se s n\u00ed na 10 dn\u00ed lou\u010dit. Ka\u017ed\u00fd den jsem vyu\u017eil ka\u017edou chv\u00edli, abych ji udr\u017eel v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Cht\u011bl jsem c\u00edtit jej\u00ed teplou tv\u00e1\u0159 vedle m\u00e9, ne\u017e vystydne. V mysli jsem uchov\u00e1val jej\u00ed \u00fasm\u011bv a mezi kone\u010dky prst\u016f pocit jej\u00edch \u0161ed\u00fdch vlas\u016f. C\u00edtil jsem, jak p\u0159ede mnou ub\u00edh\u00e1 ka\u017ed\u00fd den cel\u00e9ho m\u00e9ho \u017eivota, kdy\u017e jsem ji cel\u00fd den dr\u017eel za ruce a le\u017eel vedle n\u00ed na jej\u00ed nemocni\u010dn\u00ed posteli.<\/p>\n

V\u00edm, \u017ee smrt p\u0159ich\u00e1z\u00ed pro n\u00e1s v\u0161echny. Nev\u00edme jak a kdy, ale n\u011bkdy m\u016f\u017eeme vid\u011bt znamen\u00ed. P\u0159ed dv\u011bma lety jsem byl sv\u011bdkem smrti sv\u00e9ho otce. Myslel jsem si, \u017ee pot\u00e9 budu moci tr\u00e1vit v\u00edce \u010dasu se svou m\u00e1mou, ale ka\u017ed\u00fdm dnem v t\u00e9 nemocnici jsem byl \u010dasem zni\u010den\u011bj\u0161\u00ed. Kdy\u017e jsem se za\u010dal vzd\u00e1vat nad\u011bje, \u017ee bude \u017e\u00edt, za\u010dal jsem alespo\u0148 doufat, \u017ee bych ji mohl poh\u0159b\u00edt vedle sv\u00e9ho otce na h\u0159bitov\u011b v Gaze. Ale v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je to je\u0161t\u011b nepravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jej\u00ed \u00fapln\u00e9 uzdraven\u00ed.<\/p>\n

Moje matka, moje kr\u00e1sn\u00e1, sladk\u00e1 milovan\u00e1 matka, ta, kter\u00e1 m\u011b nut\u00ed v\u011b\u0159it, \u017ee dobr\u00e9 skutky se mi v\u017edy vr\u00e1t\u00ed v jin\u00fdch a velkorysej\u0161\u00edch podob\u00e1ch \u2013 p\u0159\u00e1l jsem si, aby nikdy nezem\u0159ela. Ale v t\u011bchto dnech se v Gaze p\u0159\u00e1n\u00ed m\u00e1lokdy spln\u00ed.<\/p>\n

4. b\u0159ezna ve 2 hodiny r\u00e1no mi zavolal m\u016fj synovec z Khan Younis. Spal jsem v Rafahu.<\/p>\n

„Up\u0159\u00edmnou soustrast,“ \u0159ekl. Zeptal jsem se: „pro koho?“ \u0158ekl mi, \u017ee zem\u0159ela. Nemohl jsem tomu uv\u011b\u0159it. Jak mohla zem\u0159\u00edt, ani\u017e bych ji dr\u017eel za ruku?<\/p>\n

„Jak?“ Po\u017e\u00e1dal jsem sv\u00e9ho synovce. Sna\u017eil jsem se mu \u0159\u00edct, \u017ee jsem tam byl cel\u00fd den. Po\u0159\u00e1d jsem se ho ptal: „To nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee?“<\/p>\n

Pak mi zavolal m\u016fj bratr Us\u00e1ma. Potvrdil jej\u00ed smrt a usilovn\u011b se m\u011b sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee je na lep\u0161\u00edm m\u00edst\u011b.<\/p>\n

Oh, mami, sna\u017eil jsem se, co jsem mohl. Tolik jsem se t\u011b sna\u017eil dostat z Gazy, dostat t\u011b do jak\u00e9koli nemocnice v Egypt\u011b, ale nepoda\u0159ilo se mi to. Sna\u017eil jsem se ti sehnat l\u00e9ky a dopl\u0148ky, kter\u00e9 jsi pot\u0159eboval, ale nebyl jsem schopen. Ach mami, ani zem\u0159\u00edt ve slu\u0161n\u00e9m hrob\u011b je nemo\u017en\u00e9. H\u0159bitovy jsou pln\u00e9 a nyn\u00ed lid\u00e9 poh\u0159b\u00edvaj\u00ed sv\u00e9 bl\u00edzk\u00e9 na provizorn\u00edch h\u0159bitovech u nemocnice. N\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 poh\u0159b\u00edvaj\u00ed sv\u00e9 bl\u00edzk\u00e9 ve st\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1sti mezi d\u00e1lnic\u00ed nebo na kraji silnice. Budeme to my? Budu t\u011b muset d\u00e1t do igelitov\u00e9ho s\u00e1\u010dku a poh\u0159b\u00edt t\u011b pod zem\u00ed na kraji cesty, do provizorn\u00edho hrobu postaven\u00e9ho z kamen\u016f a zalit\u00e9ho cementem?<\/p>\n

Moje my\u0161lenky m\u011b mu\u010dily zbytek noci.<\/p>\n

V\u0161ichni kolem m\u011b spali. Jsou t\u0159i hodiny r\u00e1no a j\u00e1 se nem\u016f\u017eu p\u0159esunout z Rafahu do Khan Younis. Nen\u00ed to bezpe\u010dn\u00e9. Nenajdu nikoho, kdo by m\u011b odvezl, a je to p\u0159\u00edli\u0161 daleko a nebezpe\u010dn\u00e9.<\/p>\n

Jak se slunce pomalu za\u010dalo vkr\u00e1dat oknem, za\u010dala se usazovat realita ztr\u00e1ty matky. Pomalu jsem si lehl na matraci, hlavu jsem si p\u0159ikryl p\u0159ikr\u00fdvkou a u\u017e jsem nedok\u00e1zal zadr\u017eet slzy. Ka\u017ed\u00fd okam\u017eik m\u00e9ho \u017eivota s m\u00e1mou za\u010dal napl\u0148ovat mou mysl.<\/p>\n

Vzpom\u00edn\u00e1m si, jak tvrd\u011b pracovala moje matka cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot, aby m\u011bla svou velkou rodinu a dala n\u00e1m dobr\u00fd \u017eivot. Pamatuji si ka\u017ed\u00fd okam\u017eik jako d\u00edt\u011b, kdy jsem si lehl vedle jej\u00ed hlavy na jej\u00ed pol\u0161t\u00e1\u0159 a ona obj\u00edmala ka\u017edou \u010d\u00e1st m\u00e9ho t\u011bla. Vzpom\u00edn\u00e1m si na ten rok, kdy jsem se ze v\u0161ech sil sna\u017eil nau\u010dit ji, jak ps\u00e1t sv\u00e9 jm\u00e9no. Nikdy nedostala p\u0159\u00edle\u017eitost z\u00edskat vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, ale nau\u010dila m\u011b, jak b\u00fdt \u010dlov\u011bkem. Nau\u010dila m\u011b, jak m\u00edt milosrdenstv\u00ed v srdci a jak odpou\u0161t\u011bt. A nau\u010dila m\u011b, jak b\u00fdt dobr\u00fdm synem.<\/p>\n

Posledn\u00ed t\u00fdden jej\u00edho \u017eivota, kdy\u017e nereagovala na nic kolem sebe, jsem s n\u00ed mluvil jako obvykle a \u0159ekl jsem j\u00ed: „Pokud poslouch\u00e1\u0161, pohni pros\u00edm prstem.“ A ona to ud\u011blala.<\/p>\n

Tak jsem j\u00ed \u0159ekl v\u0161e, co jsem cht\u011bl, aby v\u011bd\u011bla. \u0158ekl jsem j\u00ed, \u017ee se modl\u00edm, aby p\u0159e\u017eila, i kdyby to znamenalo, \u017ee str\u00e1v\u00edm cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot t\u00edm, \u017ee j\u00ed budu slou\u017eit a starat se o ni. \u0158ekl jsem j\u00ed, jak\u00e9 m\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jsem jej\u00ed syn a jak moc ji miluji. \u0158ekl jsem j\u00ed, \u017ee jsem zapsal jej\u00ed jm\u00e9no na seznam, abych mohl jet do Egypta, a \u017ee \u010dek\u00e1me, a\u017e na n\u00e1s p\u0159ijde \u0159ada.<\/p>\n

Dnes sed\u00edm v Egypt\u011b se svou \u017eenou a synem. Myslel jsem, \u017ee moje m\u00e1ma bude s n\u00e1mi. Nikdy by m\u011b nenapadlo, \u017ee by si vybrala jinou destinaci.<\/p>\n

Odpo\u010d\u00edvej v pokoji, m\u00e1 milovan\u00e1. Je mi tak l\u00edto, \u017ee jsem t\u011b nemohl zachr\u00e1nit.<\/p>\n

\"\"
\nAMIRA HAJJAJ, 72, SE SV\u00ddM VNUKEM QAISEM V AL-SHUJA’IYYA, 2022. (FOTO: TAREQ HAJJAJ)<\/em><\/span><\/p>\n

\u00davodn\u00ed fotografie: AMIRA HAJJAJ, 72, (UPROST\u0158ED), VE SV\u00c9M DOM\u011a S P\u0158\u00cdBUZN\u00ddMI V AL-SHUJA’IYYA V ROCE 2022. (FOTO: TAREQ HAJJAJ)<\/em><\/span><\/p>\n

Autor: Tareq S. Hajjaj<\/strong> je zpravodaj Mondoweiss pro Gazu a \u010dlen Svazu palestinsk\u00fdch spisovatel\u016f. Sledujte ho na Twitteru na\u00a0 <\/span>@Tareqshajjaj<\/span><\/a>\u00a0<\/span><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dnes sed\u00edm v Egypt\u011b se svou \u017eenou a synem. Myslel jsem, \u017ee moje matka bude…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":53977,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[348,4005,7315],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/53975"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=53975"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/53975\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":53978,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/53975\/revisions\/53978"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/53977"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=53975"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=53975"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=53975"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}