{"id":53603,"date":"2024-05-14T00:39:06","date_gmt":"2024-05-13T22:39:06","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=53603"},"modified":"2024-05-13T17:54:33","modified_gmt":"2024-05-13T15:54:33","slug":"jak-izrael-podporoval-hamas-proti-oop","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/05\/14\/jak-izrael-podporoval-hamas-proti-oop\/","title":{"rendered":"Jak Izrael podporoval Ham\u00e1s proti OOP"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n

Od 7. \u0159\u00edjna 2023 vede Izrael od \u00fatok\u016f Hamasu v Izraeli ni\u010div\u00e9 \u00fatoky na civiln\u00ed obyvatelstvo p\u00e1sma Gazy, blokuje humanit\u00e1rn\u00ed pomoc, vnit\u0159n\u011b vys\u00eddluje 75 % obyvatel Gazy, systematicky ni\u010d\u00ed civiln\u00ed infrastrukturu a jinak bombarduje. bez rozd\u00edlu. K dne\u0161n\u00edmu dni\u00a0bylo zabito p\u0159es 34 000 Palestinc\u016f<\/span><\/a>\u00a0, v\u010detn\u011b v\u00edce ne\u017e 9 500 \u017een a v\u00edce ne\u017e 14 500 d\u011bt\u00ed.\u00a01\u00a0<\/a><\/sup>Pod troskami<\/span><\/a>\u00a0se poh\u0159e\u0161uje v\u00edce ne\u017e 10 000 dal\u0161\u00edch Palestinc\u016f\u00a0a p\u0159es 77 000 je zran\u011bno.\u00a02<\/a><\/sup>\u00a0D\u011bti um\u00edraj\u00ed\u00a0hladem a podv\u00fd\u017eivou<\/span><\/a>\u00a0kv\u016fli tomu, \u017ee\u00a0Izrael pou\u017e\u00edv\u00e1 hladov\u011bn\u00ed jako zp\u016fsob veden\u00ed v\u00e1lky<\/span><\/a>\u00a0.\u00a03<\/a><\/sup><\/p>\n

V p\u0159\u00edpadu vznesen\u00e9m proti Izraeli vl\u00e1dou Ji\u017en\u00ed Afriky Mezin\u00e1rodn\u00ed soudn\u00ed dv\u016fr (ICJ) pova\u017eoval izraelskou vojenskou operaci\u00a0za v\u011brohodnou genocidu<\/span><\/a>\u00a0.\u00a04<\/a><\/sup>\u00a0Vl\u00e1da Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f pod veden\u00edm Josepha R. Bidena se\u00a0absolutn\u011b pod\u00edlela<\/span><\/a>\u00a0na izraelsk\u00fdch\u00a0v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010dinech a zlo\u010dinech proti lidskosti<\/span><\/a>\u00a0.\u00a05<\/a><\/sup><\/p>\n

P\u0159i pod\u00e1v\u00e1n\u00ed zpr\u00e1v o situaci m\u011bla americk\u00e1 mainstreamov\u00e1 m\u00e9dia tendenci za\u010d\u00ednat svou \u010dasovou os pro zpravodajstv\u00ed 7. \u0159\u00edjna, p\u0159i\u010dem\u017e nebyl poskytnut \u017e\u00e1dn\u00fd\u00a0historick\u00fd kontext,<\/span><\/a>\u00a0kter\u00fd by spot\u0159ebitel\u016fm zpr\u00e1v pomohl pochopit, pro\u010d by ozbrojen\u00e9 k\u0159\u00eddlo Ham\u00e1su prolomilo plot hranice p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed kolem Gazy, aby sp\u00e1chalo to, co naz\u00fdvalo se to \u201e\u00a0Operace Al Aks\u00e1 Povode\u0148<\/span><\/a>\u00a0\u201c.\u00a06<\/a><\/sup><\/p>\n

Redakto\u0159i\u00a0The\u00a0<\/em>New York Times<\/i>\u00a0dokonce\u00a0na\u0159\u00eddili novin\u00e1\u0159\u016fm,<\/span><\/a>\u00a0aby se vyvarovali popisu Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu Jord\u00e1nu a Gazy jako \u201eokupovan\u00fdch \u00fazem\u00ed\u201c, p\u0159esto\u017ee Izrael\u00a0okupuje moc<\/span><\/a>\u00a0na obou \u00fazem\u00edch podle mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va, p\u0159i\u010dem\u017e jeho\u00a0bojovn\u00e1 okupace<\/span><\/a>\u00a0prob\u00edh\u00e1 ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 57 let a vede\u00a0org\u00e1ny OSN<\/span><\/a>\u00a0a\u00a0mezin\u00e1rodn\u00ed organizace pro lidsk\u00e1 pr\u00e1va\u00a0<\/span><\/a>jej popsat<\/span><\/a>\u00a0jako\u00a0re\u017eim\u00a0apartheidu<\/span><\/a>\u00a0.\u00a07<\/a><\/sup><\/p>\n

Report\u00e9r\u016fm Times<\/i>\u00a0bylo dodate\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, aby nepou\u017e\u00edvali term\u00edn \u201eetnick\u00e9 \u010distky\u201c na z\u00e1klad\u011b toho, \u017ee je \u201ehistoricky nabit\u00fd\u201c, p\u0159esto\u017ee asi\u00a080 %<\/span><\/a>\u00a0obyvatel Gazy jsou uprchl\u00edci nebo jejich potomci z\u00a0etnick\u00fdch \u010distek v Palestin\u011b v<\/span><\/a>\u00a0roce 1948 , co\u017e byl prost\u0159edek. j\u00edm\u017e vznikl onen sebepopsan\u00fd \u201e\u017eidovsk\u00fd st\u00e1t\u201c.\u00a08<\/a><\/sup><\/p>\n

The\u00a0<\/em>New York Times\u00a0<\/i>d\u00e1le instruoval<\/span><\/a>\u00a0sv\u00e9 report\u00e9ry, aby omezili pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed slova \u201egenocida\u201c spolu se \u201ezabit\u00edm\u201c a \u201emasakrem\u201c s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee tato slova jsou \u201epobu\u0159uj\u00edc\u00ed\u201c.\u00a09<\/a><\/sup>\u00a0Mezit\u00edm\u00a0The\u00a0<\/em>New York Times<\/i>\u00a0v pohod\u011b pou\u017e\u00edvaj\u00ed slova \u201ezabit\u00ed\u201c a \u201emasakr\u201c, kdy\u017e se zmi\u0148uj\u00ed o\u00a0Izraelc\u00edch<\/i>\u00a0zabit\u00fdch Palestinci. Anal\u00fdza\u00a0The\u00a0Intercept<\/span><\/a>\u00a0zjistila ,<\/i>\u00a0\u017ee na str\u00e1nk\u00e1ch\u00a0The\u00a0<\/em>New York Times<\/i>\u00a0,\u00a0Washington Post<\/i>\u00a0a\u00a0Los Angeles Times<\/i>\u00a0\u201ev\u00fdraz \u201azabit\u00ed\u2018 pou\u017e\u00edvali redakto\u0159i a report\u00e9\u0159i k popisu zab\u00edjen\u00ed Izraelc\u016f proti Palestinc\u016fm 60 ku 1, a \u201emasakr\u201c byl pou\u017eit k popisu zab\u00edjen\u00ed Izraelc\u016f proti Palestinc\u016fm 125 ku 2. \u201eHr\u016fzn\u00fd\u201c byl pou\u017eit k popisu zab\u00edjen\u00ed Izraelc\u016f proti Palestinc\u016fm 36 ku 4.\u201c Ve skute\u010dnosti\u00a0The Intercept<\/i>\u00a0zjistil, \u017ee jak po\u010det palestinsk\u00fdch ob\u011bt\u00ed stoupal, zm\u00ednky o Palestinc\u00edch\u00a0klesaly<\/i>\u00a0.\u00a010<\/a><\/sup><\/p>\n

Obzvl\u00e1\u0161t\u011b d\u016fle\u017eit\u00fdm historick\u00fdm kontextem, kter\u00fd mainstreamov\u00e1 m\u00e9dia nep\u0159ekvapiv\u011b opom\u00edjej\u00ed ve sv\u00fdch zpr\u00e1v\u00e1ch a vyklouznou jen ve\u00a0velmi vz\u00e1cn\u00fdch v\u00fdjimk\u00e1ch<\/span><\/a>\u00a0, je to, jak izraelsk\u00e1 vl\u00e1da pod veden\u00edm premi\u00e9ra Benjamina Netanjahua dlouho efektivn\u011b\u00a0vyu\u017e\u00edvala Ham\u00e1s jako strategick\u00e9ho spojence<\/span><\/a>\u00a0k blokov\u00e1n\u00ed jak\u00e9hokoli hnut\u00ed sm\u011brem k m\u00edrov\u00fdm jedn\u00e1n\u00edm s Palestinci.\u00a011<\/a><\/sup><\/p>\n

Ve skute\u010dnosti byl Ham\u00e1s v podstat\u011b \u017eiven Izraelem od jeho zalo\u017een\u00ed na konci 80. let 20. stolet\u00ed, kdy izraelsk\u00e1 vl\u00e1da tuto skupinu vyu\u017eila jako protis\u00edlu Organizace pro osvobozen\u00ed Palestiny (OOP) J\u00e1sira Arafata, kter\u00e1 se nebezpe\u010dn\u011b p\u0159ipojila k mezin\u00e1rodn\u00edmu konsenzu\u00a0ve prosp\u011bch dvoust\u00e1tn\u00edho \u0159e\u0161en\u00ed<\/span><\/a>\u00a0konfliktu.\u00a012<\/a><\/sup><\/p>\n

Zv\u00fd\u0161en\u00e1 hrozba teroristick\u00fdch \u00fatok\u016f proti izraelsk\u00fdm civilist\u016fm byla v\u017edy cenou, kterou byli izrael\u0161t\u00ed v\u016fdci ochotni zaplatit za boj s hrozbou m\u00edru, kter\u00e1 p\u0159edstavuje p\u0159ek\u00e1\u017eku pro teritori\u00e1ln\u00ed c\u00edle sionistick\u00e9ho re\u017eimu. Izrael skute\u010dn\u011b\u00a0z\u00e1vis\u00ed<\/i>\u00a0na hrozb\u011b terorismu, aby ospravedlnil p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed okupa\u010dn\u00ed re\u017eim a brut\u00e1ln\u00ed \u00fatlak Palestinc\u016f.<\/p>\n

Zalo\u017een\u00ed Hamasu<\/strong><\/span><\/h4>\n

V roce 1973 byla v p\u00e1smu Gazy zalo\u017eena isl\u00e1msk\u00e1 charitativn\u00ed organizace\u00a0Mujama al-Islamiya<\/i>\u00a0\u0161ejkem Ahmedem Yassinem,\u00a0jeho\u017e rodina uprchla do Gazy,<\/span><\/a>\u00a0kdy\u017e sionistick\u00e9 ozbrojen\u00e9 s\u00edly etnicky vy\u010distily jejich vesnici b\u011bhem toho, co je b\u011b\u017en\u011b zn\u00e1m\u00e9 jako arabsko-izraelsk\u00e1 v\u00e1lka v roce 1948.\u00a013<\/a><\/sup>\u00a0To je v\u00e1lka, kter\u00e1 vy\u00fastila v zalo\u017een\u00ed st\u00e1tu Izrael na 78 % \u00fazem\u00ed d\u0159\u00edve zn\u00e1m\u00e9ho jako Palestina.<\/p>\n

Vesnice, kde se narodil J\u00e1s\u00edn, al-Jura, byla jednou z v\u00edce ne\u017e p\u011bti set arabsk\u00fdch vesnic, kter\u00e9 sionist\u00e9 doslova vymazali z mapy, aby podpo\u0159ili sv\u016fj c\u00edl rekonstituovat Palestinu na demograficky \u201e\u017eidovsk\u00fd st\u00e1t\u201c. Zat\u00edmco v\u00e1lku z roku 1948 Izraelci znaj\u00ed jako \u201ev\u00e1lku za nez\u00e1vislost\u201c,\u00a0etnick\u00e9 \u010distky, kter\u00fdmi Izrael vznikl,<\/span><\/a>\u00a0znaj\u00ed Palestinci jako\u00a0Al Nakba<\/i>\u00a0neboli \u201eKatastrofa\u201c.\u00a014<\/a><\/sup><\/p>\n

Z\u00e1padn\u00ed mainstreamov\u00e1 m\u00e9dia n\u00e1m b\u011b\u017en\u011b vypr\u00e1v\u011bj\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh, \u017ee Arabov\u00e9 byli agreso\u0159i za to, \u017ee v\u00e1lku zah\u00e1jili invaz\u00ed do nov\u011b vytvo\u0159en\u00e9ho st\u00e1tu Izrael. Tento p\u0159\u00edb\u011bh podporuje popul\u00e1rn\u00ed m\u00fdtus, \u017ee Izrael byl zalo\u017een Organizac\u00ed spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f prost\u0159ednictv\u00edm legitimn\u00edho politick\u00e9ho procesu, kter\u00fd Arabov\u00e9 odm\u00edtli z jin\u00e9ho d\u016fvodu, ne\u017e \u017ee nen\u00e1vid\u011bli \u017didy.<\/p>\n

Ale to je v\u0161echno le\u017e. Pravdou je, \u017ee rezoluce Valn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed OSN 181\u00a0ani\u00a0<\/span><\/a>nerozd\u011blila Palestinu, ani neud\u011blila sionistick\u00e9mu veden\u00ed \u017e\u00e1dnou z\u00e1konnou pravomoc<\/span><\/a>\u00a0za\u00a0jednostrann\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed o existenci Izraele 14.\u00a0jejich domovy.\u00a015<\/a><\/sup><\/p>\n

Sousedn\u00ed arabsk\u00e9 st\u00e1ty zas\u00e1hly, aby se pokusily etnick\u00e9 \u010distky zastavit, ale v\u011bt\u0161inou neusp\u011bly. Ne\u017e to skon\u010dilo a v roce 1949 byly nar\u00fdsov\u00e1ny linie p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, p\u0159ibli\u017en\u011b 750 000 Arab\u016f se stalo uprchl\u00edky, kter\u00fdm sionistick\u00fd re\u017eim odep\u0159el pr\u00e1vo na n\u00e1vrat do sv\u00fdch domov\u016f.<\/p>\n

Ahmed Yassin, kter\u00fd ve dvan\u00e1cti letech utrp\u011bl t\u011b\u017ek\u00e9 poran\u011bn\u00ed p\u00e1te\u0159e, byl po v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho \u017eivota kvadruplegik a upoutan\u00fd na invalidn\u00ed voz\u00edk. V roce 1959 ode\u0161el do Egypta a str\u00e1vil rok studiem na univerzit\u011b, ale chyb\u011bly mu finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v akademick\u00e9 kari\u00e9\u0159e a vr\u00e1til se do Gazy. Tato zku\u0161enost ho\u00a0hluboce ovlivnila<\/span><\/a>\u00a0egyptskou organizac\u00ed zn\u00e1mou jako Muslimsk\u00e9 bratrstvo a pozd\u011bji se zapojil do vytvo\u0159en\u00ed palestinsk\u00e9 pobo\u010dky skupiny v Gaze.\u00a016<\/a><\/sup><\/p>\n

V roce 1978 byla\u00a0Mujama al-Islamiya<\/i>\u00a0neboli \u201eIsl\u00e1msk\u00e9 centrum\u201c\u00a0leg\u00e1ln\u011b registrov\u00e1na<\/span><\/a>\u00a0jako charitativn\u00ed organizace v Izraeli. Skupina postavila \u0161koly, me\u0161ity a kluby v okupovan\u00e9 Gaze.\u00a017<\/a><\/sup>\u00a0„Z\u00e1sadn\u00ed je,“\u00a0uvedl<\/span><\/a>\u00a0The\u00a0<\/em>Wall Street Journal<\/i>\u00a0v roce 2009, „Izrael \u010dasto st\u00e1l stranou, kdy\u017e islamist\u00e9 a jejich sekul\u00e1rn\u00ed levicov\u00ed palestin\u0161t\u00ed rivalov\u00e9 bojovali, n\u011bkdy n\u00e1siln\u011b, o vliv jak v Gaze, tak na Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu.“\u00a018<\/a><\/sup><\/p>\n

Mezin\u00e1rodn\u011b uzn\u00e1van\u00fdm veden\u00edm okupovan\u00fdch palestinsk\u00fdch \u00fazem\u00ed byla v t\u00e9 dob\u011b sekul\u00e1rn\u00ed Organizace pro osvobozen\u00ed Palestiny (OOP) v \u010dele s J\u00e1sirem Arafatem, kl\u00ed\u010dov\u00fdm zakladatelem a v\u016fdcem politick\u00e9 strany Fatah.<\/p>\n

V roce 1984 Fatah upozornil izraelskou arm\u00e1du, \u017ee Yassin hromad\u00ed zbran\u011b, a byl zat\u010den a uv\u011bzn\u011bn. Podle Davida Hachama, kter\u00fd byl tehdy expertem na arabsk\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti v izraelsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b, J\u00e1s\u00edn\u00a0\u0159ekl izraelsk\u00fdm vy\u0161et\u0159ovatel\u016fm<\/span><\/a>\u00a0, \u017ee zbran\u011b byly k pou\u017eit\u00ed proti jeho palestinsk\u00fdm rival\u016fm, nikoli proti Izraeli. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok Izrael Yassina propustil v r\u00e1mci dohody o v\u00fdm\u011bn\u011b zajatc\u016f.\u00a019<\/a><\/sup><\/p>\n

V prosinci 1987 za\u010dalo masov\u00e9 povst\u00e1n\u00ed palestinsk\u00e9ho lidu proti vojensk\u00e9 okupaci Izraele, kter\u00e9 se stalo zn\u00e1m\u00fdm jako prvn\u00ed \u201e\u00a0intif\u00e1da<\/i>\u00a0\u201c, co\u017e je arabsk\u00e9 slovo, kter\u00e9 znamen\u00e1 \u201esvr\u017een\u00ed\u201c.<\/p>\n

V srpnu 1988 zve\u0159ejnila nov\u00e1 organizace zalo\u017een\u00e1 \u0161ejkem Ahmedem Yassinem svou\u00a0chartu<\/span><\/a>\u00a0.\u00a020<\/a><\/sup>\u00a0Skupina se jmenovala \u201eHamas\u201c, co\u017e je zkratka pro\u00a0Harakat al-Muqawama al-Islamiya<\/i>\u00a0neboli Hnut\u00ed isl\u00e1msk\u00e9ho odporu.<\/p>\n

Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed podpora Izraele pro Ham\u00e1s<\/strong><\/span><\/h4>\n

V t\u00e9 dob\u011b\u00a0The\u00a0<\/em>New York Times\u00a0<\/i>informovaly o<\/span><\/a>\u00a0tom, jak se Hamas rychle stal \u201ehlavn\u00ed silou v p\u00e1smu Gazy\u201c, co\u017e zp\u016fsobilo \u201eprvn\u00ed v\u00e1\u017en\u00e9 rozd\u011blen\u00ed dev\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f star\u00e9ho palestinsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed\u201c. Hamas byl kritick\u00fd v\u016f\u010di OOP, vysv\u011btlil\u00a0Times<\/i>\u00a0, a p\u0159edstavoval hrozbu pro jej\u00ed sekul\u00e1rn\u00ed veden\u00ed. Izraelsk\u00e1 vl\u00e1da \u201enepodnikla \u017e\u00e1dnou p\u0159\u00edmou akci proti Ham\u00e1su\u201c, co\u017e vedlo k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed mnoha Palestinc\u016f, \u017ee Ham\u00e1s \u201eje tolerov\u00e1n izraelsk\u00fdmi bezpe\u010dnostn\u00edmi silami v nad\u011bji, \u017ee rozd\u011bl\u00ed povst\u00e1n\u00ed\u201c. To byla taktika, poznamenal\u00a0Times<\/i>\u00a0, kterou Izrael pou\u017e\u00edval d\u0159\u00edve.\u00a021<\/a><\/sup><\/p>\n

Izrael pova\u017eoval OOP za hrozbu, proto\u017ee se vzdala ozbrojen\u00e9ho konfliktu sm\u011brem k diplomatick\u00e9mu anga\u017em\u00e1 s c\u00edlem vytvo\u0159it vedle Izraele palestinsk\u00fd st\u00e1t v pouh\u00fdch 22 % historick\u00e9 vlasti Palestinc\u016f.<\/p>\n

Na demonstraci tohoto politick\u00e9ho posunu OOP v roce 1976 podpo\u0159ila\u00a0n\u00e1vrh rezoluce Rady bezpe\u010dnosti OSN<\/span><\/a>\u00a0uzn\u00e1vaj\u00edc\u00ed rovn\u00e9 pr\u00e1vo Palestinc\u016f na sebeur\u010den\u00ed a vyz\u00fdvaj\u00edc\u00ed k urovn\u00e1n\u00ed dvou st\u00e1t\u016f. Byl vetov\u00e1n Spojen\u00fdmi st\u00e1ty.\u00a022<\/a><\/sup>\u00a0V listopadu 1988 OOP ofici\u00e1ln\u011b\u00a0prohl\u00e1sila,<\/span><\/a>\u00a0\u017ee p\u0159ij\u00edm\u00e1 to, co je zn\u00e1m\u00e9 jako dvoust\u00e1tn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, nez\u00e1visl\u00fd st\u00e1t Palestina sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed ze Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu Jord\u00e1nu a Gazy vedle st\u00e1tu Izrael.\u00a023<\/a><\/sup>\u00a0V prosinci Arafat p\u0159ed Valn\u00fdm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f znovu\u00a0prohl\u00e1sil,<\/span><\/a>\u00a0\u017ee OOP souhlas\u00ed s \u0159e\u0161en\u00edm dvou st\u00e1t\u016f.\u00a024<\/a><\/sup><\/p>\n

\u201e\u00a0Palestinsk\u00e1 m\u00edrov\u00e1 ofenz\u00edva<\/span><\/a>\u00a0\u201c, jak ji v roce 1982 nazval izraelsk\u00fd strategick\u00fd analytik Avner Yaniv, byla pro Izrael problematick\u00e1, proto\u017ee izraelsk\u00e1 vl\u00e1da\u00a0odm\u00edtla<\/i>\u00a0dvoust\u00e1tn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, kter\u00e9 je zalo\u017eeno na pou\u017eitelnosti mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va na konflikt.\u00a025<\/a><\/sup>\u00a0\u0158e\u0161en\u00ed dvou st\u00e1t\u016f tedy vy\u017eaduje proveden\u00ed\u00a0rezoluce Rady bezpe\u010dnosti OSN 242<\/span><\/a>\u00a0, kter\u00e1 vyzvala Izrael po \u201e\u0161estidenn\u00ed v\u00e1lce\u201c z \u010dervna 1967, aby pln\u011b st\u00e1hl sv\u00e9 s\u00edly z okupovan\u00fdch palestinsk\u00fdch \u00fazem\u00ed Gazy a Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu Jord\u00e1nu. v\u010detn\u011b v\u00fdchodn\u00edho Jeruzal\u00e9ma.\u00a026<\/a><\/sup><\/p>\n

Izrael nem\u011bl v \u00famyslu st\u00e1hnout sv\u00e9 s\u00edly na svou stranu lini\u00ed p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed z roku 1949, kter\u00e9 se tak\u00e9 naz\u00fdvaj\u00ed \u201e\u010d\u00e1ry 1967\u201c nebo \u201ezelen\u00e1 linie\u201c podle barvy, kterou byly na map\u011b nakresleny. Vl\u00e1da nem\u011bla v \u00famyslu vzd\u00e1t se sionistick\u00e9ho snu o zalo\u017een\u00ed\u00a0Eretz Jisrael<\/i>\u00a0, Zem\u011b Izrael, na\u00a0cel\u00e9m<\/i>\u00a0b\u00fdval\u00e9m \u00fazem\u00ed Palestiny \u2013 ale\u00a0bez<\/i>\u00a0Palestinc\u016f.<\/p>\n

V d\u016fsledku toho bylo v t\u00e9 dob\u011b strategi\u00ed p\u0159ijatou izraelsk\u00fdmi tv\u016frci politiky pokusit se odzbrojit hrozbu m\u00edru, kterou p\u0159edstavuje OOP, podkop\u00e1n\u00edm jej\u00edho veden\u00ed. Jak Yaniv\u00a0rozvedl<\/span><\/a>\u00a0o \u201em\u00edrov\u00e9 ofenz\u00edv\u011b\u201c, um\u00edrn\u011bn\u00e1 OOP \u201eby se mohla st\u00e1t mnohem nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e n\u00e1siln\u00e1 OOP z p\u0159edchoz\u00edch let\u201c. tak\u017ee bylo nutn\u00e9 \u201epodkopat pozici um\u00edrn\u011bn\u00fdch\u201c. Izrael se proto\u00a0zam\u011b\u0159il<\/span><\/a>\u00a0na \u201ezni\u010den\u00ed OOP jako politick\u00e9 s\u00edly schopn\u00e9 n\u00e1rokovat si palestinsk\u00fd st\u00e1t\u201c.\u00a027<\/a><\/sup><\/p>\n

Za t\u00edmto \u00fa\u010delem byl b\u011bhem prvn\u00ed intif\u00e1dy Ham\u00e1s pova\u017eov\u00e1n za u\u017eite\u010dn\u00fd n\u00e1stroj sionistick\u00e9ho re\u017eimu.<\/p>\n

Tuto izraelskou strategii\u00a0osv\u011btlil<\/span><\/a>\u00a0Richard Sale ze zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby United Press International (UPI) v \u010dl\u00e1nku publikovan\u00e9m v roce 2001. Anthony Cordesman, analytik politiky na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b z Centra pro strategick\u00e1 studia, \u0159ekl UPI, \u017ee Izrael \u201epom\u00e1hal p\u0159\u00edmo Hamasu \u2013 Izraelci to cht\u011bli pou\u017e\u00edt jako protiv\u00e1hu k OOP.<\/p>\n

B\u00fdval\u00fd vysok\u00fd p\u0159edstavitel CIA rovn\u011b\u017e \u0159ekl UPI, \u017ee izraelsk\u00e1 podpora Hamasu \u201ebyla p\u0159\u00edm\u00fdm pokusem rozd\u011blit a rozm\u011blnit podporu pro silnou, sekul\u00e1rn\u00ed OOP pomoc\u00ed konkuren\u010dn\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 alternativy\u201c.<\/p>\n

Anonymn\u00ed americk\u00fd zpravodajsk\u00fd zdroj podobn\u011b \u0159ekl UPI, \u017ee Izrael financuje Ham\u00e1s jako \u201eprotiv\u00e1hu\u201c OOP a aby umo\u017enil izraelsk\u00e9 rozv\u011bdce identifikovat ty \u201enejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed zast\u00e1nce tvrd\u00e9 linie\u201c v r\u00e1mci hnut\u00ed.\u00a028<\/a><\/sup><\/p>\n

Eskalace hrozby terorismu<\/strong><\/span><\/h4>\n

P\u0159edv\u00eddateln\u00fdm d\u016fsledkem izraelsk\u00e9 politiky blokov\u00e1n\u00ed implementace dvoust\u00e1tn\u00edho \u0159e\u0161en\u00ed podkop\u00e1n\u00edm OOP byla zv\u00fd\u0161en\u00e1 hrozba terorismu, ale to bylo p\u0159ijateln\u00e9 riziko ve v\u00fdpo\u010dtech izraelsk\u00fdch politik\u016f.<\/p>\n

Jak \u0159ekl<\/span><\/a>\u00a0b\u00fdval\u00fd protiteroristick\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk ministerstva zahrani\u010d\u00ed Larry Johnson\u00a0: \u201eIzraelci jsou sv\u00fdmi vlastn\u00edmi nejhor\u0161\u00edmi nep\u0159\u00e1teli, pokud jde o boj proti terorismu… D\u011blaj\u00ed v\u00edce pro podn\u011bcov\u00e1n\u00ed a udr\u017eov\u00e1n\u00ed terorismu, ne\u017e aby jej omezovali.\u201c\u00a029<\/a><\/sup><\/p>\n

Tuto realitu ned\u00e1vno\u00a0odhalil<\/span><\/a>\u00a0David Shipler, \u0161\u00e9f Jeruzal\u00e9msk\u00e9 kancel\u00e1\u0159e\u00a0The\u00a0<\/em>New York Times<\/i>\u00a0v letech 1979 a\u017e 1984, kter\u00fd napsal editorovi zve\u0159ejn\u011bn\u00fd 17. kv\u011btna 2021, \u017ee:<\/p>\n

\u201eV roce 1981 brig. Gener\u00e1l Jicchak Segev, izraelsk\u00fd vojensk\u00fd guvern\u00e9r Gazy, mi \u0159ekl, \u017ee d\u00e1val pen\u00edze Muslimsk\u00e9mu bratrstvu, p\u0159edch\u016fdci Hamasu, na pokyn izraelsk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f. C\u00edlem financov\u00e1n\u00ed bylo odklonit moc od komunistick\u00fdch i palestinsk\u00fdch nacionalistick\u00fdch hnut\u00ed v Gaze, kter\u00e1 Izrael pova\u017eoval za hroziv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e fundamentalist\u00e9.\u00a030<\/a><\/sup><\/em><\/p>\n

Americk\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed v\u00a0depe\u0161i<\/span><\/a>\u00a0z americk\u00e9ho velvyslanectv\u00ed v Tel Avivu ministru zahrani\u010d\u00ed z 29. z\u00e1\u0159\u00ed 1989 uznalo, \u017ee navzdory tomu, \u017ee postavilo Hamas mimo z\u00e1kon a uv\u011bznilo \u0161ejka J\u00e1sina do \u201eadministrativn\u00ed vazby\u201c bez obvin\u011bn\u00ed nebo soudu, \u201en\u011bkte\u0159\u00ed Izrael \u00fa\u0159edn\u00edci uvedli, \u017ee Hamas slou\u017eil jako u\u017eite\u010dn\u00fd protip\u00f3l sekul\u00e1rn\u00edm organizac\u00edm loaj\u00e1ln\u00edm k OOP. V d\u016fsledku toho ministerstvo zahrani\u010d\u00ed poznamenalo: \u201eIzraelsk\u00e9 s\u00edly mo\u017en\u00e1 zav\u00edraj\u00ed o\u010di p\u0159ed aktivitami Hamasu.\u00a031<\/a><\/sup><\/p>\n

Jak jsem napsal v prvn\u00ed kapitole sv\u00e9 knihy\u00a0Obstacle to Peace: The US Role in the Israel-Palestinian Conflict<\/i><\/span><\/a>\u00a0,<\/span><\/p>\n

\u201e\u017de skute\u010dnou hrozbou pro Izrael byl m\u00edr dosa\u017een\u00fd implementac\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed dvou st\u00e1t\u016f, dob\u0159e dokl\u00e1daj\u00ed jeho politiky a jejich p\u0159edv\u00eddateln\u00e9 d\u016fsledky. To je \u010dasto jedin\u00e9 racion\u00e1ln\u00ed vysv\u011btlen\u00ed izraelsk\u00fdch \u010din\u016f. Jeho pokra\u010duj\u00edc\u00ed okupace, \u00fatlak a n\u00e1sil\u00ed v\u016f\u010di Palestinc\u016fm poslou\u017eily k eskalaci hrozby terorismu proti izraelsk\u00fdm civilist\u016fm, ale to je cena, kterou jsou izrael\u0161t\u00ed v\u016fdci ochotni zaplatit. Hrozba terorismu toti\u017e \u010dasto slou\u017eila jako nezbytn\u00e1 z\u00e1minka k dal\u0161\u00edm c\u00edl\u016fm, kter\u00e9 by bez takov\u00e9 hrozby nebyly politicky provediteln\u00e9.\u00a032<\/a><\/sup><\/em><\/p>\n

To bylo uzn\u00e1no v r\u00e1mci samotn\u00e9 izraelsk\u00e9 vl\u00e1dy. V \u0159\u00edjnu 2003 nap\u0159\u00edklad Moshe Ya’alon, n\u00e1\u010deln\u00edk \u0161t\u00e1bu Izraelsk\u00fdch obrann\u00fdch sil (IDF),\u00a0kritizoval<\/span><\/a>\u00a0politiku premi\u00e9ra Ariela Sharona, proto\u017ee slou\u017eila ke zv\u00fd\u0161en\u00ed nen\u00e1visti v\u016f\u010di Izraeli a pos\u00edlen\u00ed teroristick\u00fdch organizac\u00ed.\u00a033<\/a><\/sup><\/p>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed m\u011bs\u00edc \u010dty\u0159i b\u00fdval\u00ed \u0161\u00e9fov\u00e9 izraelsk\u00e9 dom\u00e1c\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017eby Shin Bet\u00a0podobn\u011b kritizovali<\/span><\/a>\u00a0, \u017ee Izrael sm\u011b\u0159uje ke \u201ekatastrof\u011b\u201c a zni\u010d\u00ed se s\u00e1m, pokud bude pokra\u010dovat v kroc\u00edch, \u201ekter\u00e9 jsou v rozporu s touhou po m\u00edru, \u201c jako je pokra\u010duj\u00edc\u00ed \u00fatlak Palestinc\u016f pod izraelskou okupac\u00ed. \u201eMus\u00edme p\u0159ipustit, \u017ee je tu je\u0161t\u011b druh\u00e1 strana,\u201c \u0159ekl Avraham Shalom, \u0159editel Shin Bet v letech 1980 a\u017e 1986, \u201e\u017ee m\u00e1 city a \u017ee trp\u00ed a \u017ee se chov\u00e1me hanebn\u011b.\u201c\u00a034<\/a><\/sup><\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/span><\/h4>\n

Kdy\u017e byl Hamas v 80. letech poprv\u00e9 zalo\u017een, izraelsk\u00e1 vl\u00e1da na n\u011bj pohl\u00ed\u017eela jako na u\u017eite\u010dnou s\u00edlu k prosazen\u00ed sv\u00e9ho politick\u00e9ho c\u00edle podkop\u00e1n\u00ed OOP, co\u017e bylo pova\u017eov\u00e1no za hrozbu, proto\u017ee p\u0159ijala \u0159e\u0161en\u00ed dvou st\u00e1t\u016f. Izrael proto fakticky zach\u00e1zel s Ham\u00e1sem jako se strategick\u00fdm spojencem, kter\u00fd m\u011bl rozd\u011blit palestinsk\u00e9 veden\u00ed.<\/p>\n

A\u017e do \u00fatok\u016f veden\u00fdch Hamasem v Izraeli v \u0159\u00edjnu 2023 Benjamin Netanjahu, kter\u00fd poprv\u00e9 slou\u017eil jako izraelsk\u00fd premi\u00e9r na konci 90. let a od roku 2009 je znovu u moci, uplat\u0148oval politiku izraelsk\u00e9 vl\u00e1dy vyu\u017e\u00edvat Ham\u00e1s jako strategick\u00e9ho spojence. blokovat jak\u00e1koli m\u00edrov\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed s Palestinci, proto\u017ee Izrael v\u017edy odm\u00edtal \u0159e\u0161en\u00ed dvou st\u00e1t\u016f.<\/p>\n

Podle Netanjahuov\u00fdch v\u00fdpo\u010dt\u016f byla hrozba terorismu vhodn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e hrozba m\u00edru, a p\u0159esto\u017ee ji mainstreamov\u00e1 m\u00e9dia nikdy ned\u00e1vala do tohoto spr\u00e1vn\u00e9ho kontextu, je d\u016fle\u017eit\u00e9 si uv\u011bdomit, \u017ee \u201eOperace Al-Aks\u00e1 Potopa\u201c Hamasu ze 7. \u0159\u00edjna 2023 byla \u00fader za tuto politiku izraelsk\u00e9 vl\u00e1dy.<\/p>\n

Autor:\u00a0 Jeremy R. Hammond<\/em><\/h4>\n
Jeremy R. Hammond je nez\u00e1visl\u00fd novin\u00e1\u0159 a v\u00fdzkumn\u00fd pracovn\u00edk v Libertarian Institute, jeho\u017e pr\u00e1ce se zam\u011b\u0159uje na odhalov\u00e1n\u00ed klamav\u00e9 mainstreamov\u00e9 propagandy, kter\u00e1 slou\u017e\u00ed k v\u00fdrob\u011b souhlasu se zlo\u010dinn\u00fdmi vl\u00e1dn\u00edmi politikami. Napsal o \u0161irok\u00e9 \u0161k\u00e1le t\u00e9mat, v\u010detn\u011b zahrani\u010dn\u00ed politiky USA, ekonomiky a role Feder\u00e1ln\u00edho rezervn\u00edho syst\u00e9mu a politiky ve\u0159ejn\u00e9ho zdrav\u00ed. Je autorem n\u011bkolika knih, v\u010detn\u011b\u00a0Obstacle to Peace: The US Role in the Israel-Palestinian Conflict<\/a><\/em>\u00a0,\u00a0Ron Paul versus Paul Krugman: Austrian versus Keynesian Economics in the Financial Crisis<\/a><\/em>\u00a0a\u00a0The War on Informed Consent<\/a><\/em>\u00a0. Najd\u011bte v\u00edce jeho \u010dl\u00e1nk\u016f a p\u0159ihlaste se k odb\u011bru jeho e-mailov\u00fdch zpravodaj\u016f na\u00a0JeremyRHammond.com<\/a>\u00a0.<\/div>\n<\/div>\n
\n
\n
\"\"<\/p>\n

<\/span><\/div>\n

ZDROJ<\/a><\/p>\n

<\/span><\/div>\n

\n
<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Od 7. \u0159\u00edjna 2023 vede Izrael od \u00fatok\u016f Hamasu v Izraeli ni\u010div\u00e9 \u00fatoky na civiln\u00ed…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":53604,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[347,398,107,1503,7289],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/53603"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=53603"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/53603\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":53605,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/53603\/revisions\/53605"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/53604"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=53603"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=53603"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=53603"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}