{"id":5070,"date":"2021-09-29T04:42:37","date_gmt":"2021-09-29T02:42:37","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=5070"},"modified":"2021-09-29T04:42:37","modified_gmt":"2021-09-29T02:42:37","slug":"jan-campbell-po-volbach-v-rakousku-a-nemecku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2021\/09\/29\/jan-campbell-po-volbach-v-rakousku-a-nemecku\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: Po volb\u00e1ch v\u00a0Rakousku a N\u011bmecku"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Volby do obecn\u00edho (m\u011bstsk\u00e9ho) zastupitelstva v\u00a0Rakousk\u00e9m \u0160t\u00fdrsk\u00e9m Hradci a do Spolkov\u00e9ho sn\u011bmu SRN, kter\u00e9 se konaly t\u00fd\u017e den 26. z\u00e1\u0159\u00ed, nab\u00edzej\u00ed \u010desk\u00fdm voli\u010d\u016fm, p\u0159edev\u0161\u00edm levicov\u011b orientovan\u00fdm, je\u0161t\u011b nerozhodnut\u00fdm a samotn\u00e9 KS\u010cM mnoho k\u00a0zamy\u0161len\u00ed, p\u0159esto\u017ee jejich obsah a v\u00fdznam nejsou v\u00a0geopolitick\u00e9m kontextu srovnateln\u00e9.<\/p>\n

V\u0161eobecn\u011b v\u00a0kontextu voleb, problematiky a omezen\u00ed zp\u016fsoben\u00fdch Covid-19 v\u00a0Rakousku, kter\u00e1 osobn\u011b zn\u00e1m, mohu potvrdit, \u017ee pro odevzd\u00e1n\u00ed hlasu platilo m\u00edt: masku FFP2, vlastn\u00ed psac\u00ed materi\u00e1l (kuli\u010dkov\u00e9 pero, barevnou tu\u017eku nebo podobn\u00fd psac\u00ed instrument), ofici\u00e1ln\u00ed pr\u016fkaz toto\u017enosti s\u00a0fotografi\u00ed – pas, ob\u010dansk\u00fd pr\u016fkaz, zbrojn\u00ed pr\u016fkaz, invalidn\u00ed pas a podobn\u00e9.<\/p>\n

Komun\u00e1ln\u00ed volby v Rakousk\u00e9m <\/strong>\u0160t\u00fdrsk\u00e9m Hradci<\/strong><\/p>\n

V ned\u011bli 26. z\u00e1\u0159\u00ed 2021 bylo zvoleno 48 \u010dlen\u016f m\u011bstsk\u00e9 rady ve \u0160t\u00fdrsk\u00e9m Hradci. Ve volb\u00e1ch m\u011bli pr\u00e1vo volit osoby, kter\u00e9 maj\u00ed ob\u010danstv\u00ed \u010dlensk\u00e9ho st\u00e1tu Evropsk\u00e9 unie a m\u011bli hlavn\u00ed bydli\u0161t\u011b ve \u0160t\u00fdrsk\u00e9m Hradci ke dni 16. \u010dervence 2021 a kter\u00e9 dos\u00e1hli v\u011bku 16 let nejpozd\u011bji do 26. z\u00e1\u0159\u00ed 2021. Raku\u0161an\u00e9 registrovan\u00ed v registru voli\u010d\u016f s hlavn\u00edm bydli\u0161t\u011bm v zahrani\u010d\u00ed (Raku\u0161an\u00e9 v zahrani\u010d\u00ed<\/em>) nemaj\u00ed pr\u00e1vo volit v komun\u00e1ln\u00edch volb\u00e1ch. \u017d\u00e1dost o hlasovac\u00ed kartu \/ koresponden\u010dn\u00ed hlasov\u00e1n\u00ed online bylo mo\u017en\u00e9 podat do 22.09.2021, respektive o hlasovac\u00ed kartu bylo mo\u017en\u00e9 osobn\u011b po\u017e\u00e1dat na radnici a v servisn\u00edch m\u00edstech do 24.09.2021, 12 hodin. V ned\u011bli se voleb nov\u00e9ho zastupitelstva mohlo \u00fa\u010dastnit 223 512 ob\u010dan\u016f, z toho 114 622 \u017een a 108 890 mu\u017e\u016f. Ti si mohli vybrat z\u00a0kandid\u00e1t\u016f 14 politick\u00fdch stran. Politick\u00e9 strany uv\u00e1d\u00edm n\u00ed\u017ee p\u0159i citov\u00e1n\u00ed kone\u010dn\u00e9ho v\u00fdsledku voleb. D\u016fle\u017eitou skute\u010dnost\u00ed se mi jev\u00ed sn\u00ed\u017een\u00e1 volebn\u00ed \u00fa\u010dast. Ta klesla z 57,39 na 54 %. To znamen\u00e1, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd druh\u00fd opr\u00e1vn\u011bn\u00fd voli\u010d z\u016fstal doma.<\/p>\n

Komunistick\u00e1 strana Rakouska (KP\u00d6) p\u0159edstihla Rakouskou lidovou stranu (\u00d6VP). <\/strong><\/p>\n

Komun\u00e1ln\u00ed volby ve \u0160t\u00fdrsk\u00e9m Hradci p\u0159inesly p\u0159ekvapen\u00ed. To spo\u010d\u00edv\u00e1 v\u00a0tom, \u017ee prvn\u00ed m\u00edsto obsadila KP\u00d6 s n\u00e1skokem p\u0159ed \u00d6VP. Tato politick\u00e1 strana, kter\u00e1 je jednou z dvou nejv\u011bt\u0161\u00edch politick\u00fdch stran Rakouska a je vn\u00edm\u00e1na jako k\u0159es\u0165ansko-soci\u00e1ln\u00ed strana zam\u011b\u0159en\u00e1 zejm\u00e9na na konzervativn\u00ed voli\u010de, spoluvytv\u00e1\u0159ela od roku 1945 14 z 26 vl\u00e1d Rakouska, ztratila 11,88 % a z\u00edskala celkem 25,91 % voli\u010d\u016f. KP\u00d6 z\u00edskala celkem 28,84 %, tj. o 8,5 % v\u00edce, ne\u017e v\u00a0posledn\u00edch volb\u00e1ch. S\u00a0v\u00fdsledkem voleb kon\u010d\u00ed 18 let\u00e9 funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed starosty \u0160t\u00fdrsk\u00e9ho Hradce a \u010dlena \u00d6VP Siegfrieda Nagla (1963). Jeho n\u00e1stupcem bude s\u00a0pravd\u011bpodobnost\u00ed hrani\u010d\u00edc\u00ed s\u00a0jistotou \u010dlenka komunistick\u00e9 strany Rakouska od roku 1983 pan\u00ed Elke Kahr (1961). Proto\u017ee jej\u00ed biografie a kon\u00e1n\u00ed jsou podle mne zaj\u00edmav\u00e9, uvedu n\u011bkolik ve\u0159ejn\u011b dostupn\u00fdch fakt\u016f.<\/p>\n

Elke Kahr byla adoptov\u00e1na ve t\u0159ech letech, vyrostla v d\u011blnick\u00e9 \u010dtvrti a po z\u00e1kladn\u00ed a st\u0159edn\u00ed \u0161kole nav\u0161t\u011bvovala obchodn\u00ed \u0161kolu. Po t\u00e9 nav\u0161t\u011bvovala ve\u010dern\u00ed obchodn\u00ed akademii. Ukon\u010dila ji v roce 1984 maturitou. Od roku 2005 je m\u011bstskou radn\u00ed a od \u010dervna 2016 do dubna 2017 zast\u00e1vala funkci m\u00edstostarostky \u0160t\u00fdrsk\u00e9ho Hradce. Vzhledem k tomu, \u017ee strana s nejv\u011bt\u0161\u00edm mand\u00e1tem v obecn\u00ed rad\u011b m\u00e1 pr\u00e1vo nominovat nov\u011b zvolen\u00e9ho starostu je Elke Kahr, \u017eij\u00edc\u00ed od roku 1988 spole\u010dn\u011b s b\u00fdval\u00fdm p\u0159edsedou strany KP\u00d6 Franzem Stephanem Partederem (1947), vychov\u00e1vaj\u00edc\u00ed jednoho syna a v\u011bnuj\u00edc\u00ed cca dv\u011b t\u0159etiny sv\u00e9ho m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edho \u010dist\u00e9ho platu na charitu, (celkem to d\u011bl\u00e1 cca 900 000 euro), je ji\u017e dnes pova\u017eov\u00e1na za nov\u00e9ho starostu m\u011bsta.<\/p>\n

Za zm\u00ednku stoj\u00ed, \u017ee KP\u00d6 ve m\u011bst\u011b slav\u00ed atypick\u00e9 volebn\u00ed \u00fasp\u011bchy od 90. let a v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b zastupuje druhou nejv\u011bt\u0161\u00ed frakci m\u011bstsk\u00e9 rady. Nab\u00edz\u00ed se ot\u00e1zka: Jak je to mo\u017en\u00e9 v\u00a0dne\u0161n\u00ed dob\u011b, a je n\u011bco podobn\u00e9ho mo\u017en\u00e9 v\u00a0\u010cR a jinde v\u00a0EU? N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed kr\u00e1tk\u00e9 odpov\u011bdi nep\u0159edstavuj\u00ed v\u00fdsledek anal\u00fdzy, ale post\u0159ehy z\u00a0pom\u011brn\u011b dlouholet\u00e9ho pozorov\u00e1n\u00ed d\u011bn\u00ed u soused\u016f.<\/p>\n

1) Levicov\u00e9 strany soci\u00e1ln\u00ed demokracie a Zelen\u00fdch jsou v mnoha zem\u00edch z\u00e1padn\u00ed Evropy zaveden\u00fdmi akt\u00e9ry. Rakousko je zde zvl\u00e1\u0161tn\u00edm p\u0159\u00edpadem, ale \u0160t\u00fdrsk\u00fd Hradec je v souladu se z\u00e1padoevropsk\u00fdm trendem. Zat\u00edmco \u0161t\u00fdrsk\u00e1 KP\u00d6 byla v roce 1983 prakticky politickou nulou (1,8 % hlas\u016f), strana od t\u00e9 doby dos\u00e1hla na cca 20% dvakr\u00e1t (2003 a 2012).<\/p>\n

2) KP\u00d6 Graz se odchyluje od o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed radik\u00e1ln\u00edch levicov\u00fdch stran<\/em>. Z\u00e1stupci t\u00e9to stranick\u00e9 rodiny obvykle oslovuj\u00ed v\u00fdznamnou \u010d\u00e1st voli\u010d\u016f pouze tehdy, jsou-li historicky zakotveni ve sv\u00e9m politick\u00e9m syst\u00e9mu. KP\u00d6 ve \u0160t\u00fdrsku nejenom p\u0159e\u017eila a\u017e do roku 1970 ve \u0161t\u00fdrsk\u00e9m st\u00e1tn\u00edm parlamentu, ale pot\u00e9 dos\u00e1hla m\u00edstn\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f. Nap\u0159\u00edklad v Eisenerzu KP\u00d6 z\u00edskala za Karla Fluche v roce 1990 (!) p\u0159es 20 procent hlas\u016f.<\/p>\n

3) Politologick\u00fd v\u00fdzkum indikuje, \u017ee zelen\u00ed a pravicov\u00ed extremisti\u010dt\u00ed konkurenti minimalizuj\u00ed \u0161ance na \u00fasp\u011bch levicov\u00fdch alternativ. Levicov\u00e9 strany<\/em> z\u00e1padn\u00ed Evropy s nejv\u00edce hlasy se obvykle ji\u017e nepopisuj\u00ed jako komunist\u00e9. KP\u00d6 Graz je zde pozoruhodnou v\u00fdjimkou.<\/p>\n

4) Vzestup KP\u00d6 ve \u0160t\u00fdrsk\u00e9m Hradci je zp\u016fsoben p\u0159edev\u0161\u00edm dv\u011bma faktory. Prvn\u00ed: strana se zam\u011b\u0159ila na dlouhodob\u00e9 zpracov\u00e1v\u00e1n\u00ed ot\u00e1zek t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se m\u00edstn\u00ed politiky, zejm\u00e9na v oblasti bydlen\u00ed. Druh\u00fd faktor: KP\u00d6 politici vyu\u017eili p\u0159\u00edzniv\u00e9 institucion\u00e1ln\u00ed reality m\u00edstn\u00edho politick\u00e9ho syst\u00e9mu: neexistenci bari\u00e9rov\u00e9 dolo\u017eky, z\u00e1sada pom\u011brn\u00e9ho zastoupen\u00ed a mo\u017enost p\u0159\u00edm\u00e9 demokracie zespodu<\/em>.<\/p>\n

5) KP\u00d6 se od 90. let anga\u017euje v\u00a0bytov\u00e9 politice. Nap\u0159\u00edklad jej\u00ed nab\u00eddka t\u00eds\u0148ov\u00e9ho vol\u00e1n\u00ed n\u00e1jemc\u016f<\/em>, financov\u00e1n\u00ed pr\u00e1vn\u00edch spor\u016f mezi n\u00e1jemn\u00edky a pronaj\u00edmateli a zv\u00fd\u0161en\u00e1 snaha o medi\u00e1ln\u00ed publicitu s c\u00edlem odsoudit st\u00ed\u017enosti v bytov\u00e9m sektoru jsou aktu\u00e1ln\u00ed i dnes a nejenom v\u00a0Rakousku, ale i \u010cR, SRN a jinde.<\/p>\n

6) Politick\u00fd tlak prost\u0159ednictv\u00edm p\u0159\u00edm\u00e9 demokracie umo\u017enil KP\u00d6 Graz ponechat si bytov\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti. P\u0159itom se strana mohla spolehnout na vyv\u00edjen\u00ed politick\u00e9ho tlaku prost\u0159ednictv\u00edm p\u0159\u00edm\u00fdch demokratick\u00fdch n\u00e1stroj\u016f, v\u010detn\u011b referenda. K\u00a0jeho vyhl\u00e1\u0161en\u00ed sta\u010d\u00ed 10 000 podpis\u016f.<\/p>\n

7) Proto mohla KP\u00d6 Graz zorganizovat referendum nap\u0159. proti privatizaci obecn\u00edho bydlen\u00ed.<\/p>\n

8) Dal\u0161\u00edm aspektem politiky KP\u00d6 bylo Ernst Kalteneggerovo (1949) z\u0159eknut\u00ed se \u010d\u00e1sti jeho platu jako m\u011bstsk\u00fd radn\u00ed a poslanec zemsk\u00e9ho parlamentu. Pro informaci uv\u00e1d\u00edm, \u017ee od roku 1998 daroval Kaltenegger v\u00edce ne\u017e polovinu sv\u00e9ho p\u0159\u00edjmu jako politik na soci\u00e1ln\u00ed \u00fa\u010dely a jednou ro\u010dn\u011b po\u0159\u00e1dal Den otev\u0159en\u00fdch \u00fa\u010dt\u016f<\/em>. Tuto praxi pozd\u011bji p\u0159ijala jeho n\u00e1stupkyn\u011b, Elke Kahr a \u0161t\u00fdr\u0161t\u00ed poslanci KP. S vybranou \u010d\u00e1stkou strana podporuje lidi s finan\u010dn\u00edmi probl\u00e9my.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/p>\n

Dlouhodob\u00e1 stabilita u volebn\u00edch l\u00edstk\u016f, rostouc\u00ed po\u010det mlad\u00fdch aktivist\u016f a lo\u0148sk\u00e9 zvolen\u00ed Elke Kahr m\u00edstostarostou nazna\u010duj\u00ed, \u017ee KP\u00d6 bude i nad\u00e1le hr\u00e1t v\u00fdznamnou roli ve druh\u00e9m nejv\u011bt\u0161\u00edm m\u011bst\u011b Rakouska. Kone\u010dn\u00e9 v\u00fdsledky voleb indikuj\u00ed, \u017ee v m\u011bstsk\u00e9 rad\u011b bude 15 poslanc\u016f KP\u00d6 (+ 5), 13 poslanc\u016f \u00d6VP (-6), dev\u011bt Zelen\u00fdch (+ 4), p\u011bt \u010dlen\u016f Strany svobody (-3), \u010dty\u0159i za SP\u00d6 (-1) a dva radn\u00ed za NEOS (+1). Pro m\u011bstsk\u00fd sen\u00e1t to znamen\u00e1 t\u0159i radn\u00ed\u00a0KP\u00d6, dva \u00d6VP, jeden FP\u00d6 a jeden Zelen\u00ed. Stejn\u011b jako v roce 2017 odch\u00e1z\u00ed SP\u00d6 s pr\u00e1zdn\u00fdma rukama.<\/p>\n

KP\u00d6: 28,84 % (+8,5 %), \u00d6VP: 25,91 % (-11,88 %), GR\u00dcNE: 17,32 % (+6,81 %), FP\u00d6: 10,61 % (-5,25 %), SP\u00d6: 9,53 % (-0,52 %), NEOS: 5,42 % (+1,48 %), BASIS: 0,86 %, PIRAT: 0,39 %, ERDE: 0,36 %, HC: 0,25 %, GRAZ: 0,19 %, FBP: 0,14 %, WIR: 0,09 %, D\u00d6P: 0,09 %<\/p>\n

Volby do <\/strong>N\u011bmeck\u00e9ho spolkov\u00e9ho sn\u011bmu (Bundestagu)<\/strong><\/p>\n

Volby byly pom\u011brn\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, ale \u010das po nich bude s\u00a0pravd\u011bpodobnost\u00ed hrani\u010d\u00edc\u00ed s\u00a0jistotou je\u0161t\u011b zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed. Sestaven\u00ed vl\u00e1dy bude komplikovan\u00e9, zdlouhav\u00e9 a v n\u011bkter\u00fdch ohledech i v\u00fdbu\u0161n\u00e9. Kandid\u00e1ti Baerbock, Laschet a Scholz b\u011bhem volebn\u00ed kampan\u011b nepronesli \u017e\u00e1dn\u00e9 strhuj\u00edc\u00ed projevy. P\u0159itom m\u011bli mo\u017enost kriticky hodnotit funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed kancl\u00e9\u0159ky Merkel. Ta nap\u0159\u00edklad b\u011bhem jej\u00edho p\u016fsoben\u00ed musela jednat se \u010dty\u0159mi americk\u00fdmi prezidenty. Prezidenti Putin a Erdogan byli v \u00fa\u0159adu p\u0159ed n\u00ed a budou po n\u00ed i nad\u00e1le. Ot\u00e1zka: Kdo bude v SRN vl\u00e1dnout?<\/p>\n

Nebudu spekulovat. Ke dne\u0161n\u00edmu dni se mi jev\u00ed ale, \u017ee nejre\u00e1ln\u011bji vypad\u00e1 semafor<\/em>: \u010derveno-\u017eluto-zelen\u00e1 koalice soci\u00e1ln\u00edch demokrat\u016f, liber\u00e1l\u016f a Zelen\u00fdch za p\u0159edpokladu, \u017ee nov\u00e1 vl\u00e1da bude muset m\u00edt jasn\u00fd pl\u00e1n a jasnou identitu.<\/em> To po\u017eaduje spolup\u0159edseda Zelen\u00fdch Robert Habeck. Naj\u00edt tzv. \u010derveno-zelen\u00fd pr\u016fse\u010d\u00edk by nem\u011bl b\u00fdt probl\u00e9m, ale p\u0159im\u00edchat do toho \u017elutou l\u00e1sku<\/em> ke svobod\u011b a rozpo\u010dtov\u00e9 \u00faspory hodnot\u00edm jako komplexn\u00ed v\u00fdzvu. Proto jsou p\u0159ipraveni jednat i o Jamajce, tj. koalici CDU\/CSU, Zelen\u00fdch a FDP. Ta d\u00e1v\u00e1 smysl matematicky, ale ne z hlediska vzkazu od voli\u010d\u016f. Proto EU a n\u00e1s jednotliv\u00e9 ob\u010dany \u010dek\u00e1 zaj\u00edmav\u00fd politick\u00fd podzim, kter\u00fd za\u010dal v\u00a0SRN, kter\u00fd bude m\u00edt sv\u00e9 pokra\u010dov\u00e1n\u00ed i v\u00a0\u010cR a studen\u00e1, nejenom politick\u00e1 zima.<\/p>\n

Podzim bude obohacen o barvu zpolitizovan\u00e9ho Covid-19. Jedna z\u00a0posledn\u00edch zpr\u00e1v odhaluje \u017e\u00e1dost o grant na genetick\u00e9 modifikace koronavir\u016f v\u00a0roce 2018, t\u011bsn\u011b p\u0159ed pandemi\u00ed. Nem\u00e1m probl\u00e9m p\u0159iznat, \u017ee pat\u0159\u00edm k\u00a0t\u011bm, kte\u0159\u00ed hodnot\u00ed tento v\u011bdeck\u00fd z\u00e1m\u011br jako \u0161ablonu pro experimenty, kter\u00e9 mohly v\u00e9st k vytvo\u0159en\u00ed Sars-CoV-2. Podobn\u011b nem\u00e1m probl\u00e9m si p\u0159edstavit n\u00e1sledky, dojde-li v\u00a0z\u00e1kazu vstupu do USA o\u010dkovan\u00fdm ob\u010dan\u016fm jinou ne\u017e SZO (WHO) registrovanou vakc\u00ednou. M\u00e1m na mysli n\u00e1sledky pro n\u011bmeck\u00e9 a americk\u00e9 obchodn\u00edky se z\u00e1jmy v RF, nedojde-li k rychl\u00e9mu\u00a0vy\u0159\u00edzen\u00ed \u017e\u00e1dosti RF o registraci vakc\u00edny Sputnik V\u00a0a dal\u0161\u00edch.<\/p>\n

Aby t\u011bch barev nebylo m\u00e1lo, p\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee v\u0161ichni t\u0159i kandid\u00e1ti na \u00fa\u0159ad kancl\u00e9\u0159e maj\u00ed z\u00e1sadn\u011b odli\u0161n\u00fd psychologick\u00fd profil a \u017eivotn\u00ed zku\u0161enosti a nikdo z nich nezn\u00e1 Rusko, bez kter\u00e9ho EU spadne do zapomenut\u00ed, tak dob\u0159e jako Merkelov\u00e1. Ta zanech\u00e1v\u00e1 po sob\u011b zrcadlov\u00e9 bludi\u0161t\u011b. V\u00a0n\u011bm se objevuj\u00ed mj. mnoh\u00e9 a d\u016fle\u017eit\u00e9 ot\u00e1zky. Uvedu pouze t\u0159i z\u00a0mnoha se nab\u00edzej\u00edc\u00edch: 1) Jestli\u017ee migranti tvo\u0159\u00ed pouze 2 % dv\u011b n\u011bmeck\u00e9 populace, jak je mo\u017en\u00e9 \u017ee, jsou podez\u0159el\u00ed ze13 % v\u0161ech n\u00e1siln\u00fdch trestn\u00fdch \u010din\u016f? 2) Pro\u010d vl\u00e1da Merkelov\u00e9 zneu\u017eila pandemii koronaviru k\u00a0praktick\u00e9mu vymaz\u00e1n\u00ed p\u0159irozen\u00fdch z\u00e1kladn\u00edch lidsk\u00fdch pr\u00e1v ze v\u0161edn\u00edho \u017eivota ob\u010dan\u016f a zam\u011b\u0148uje je i dnes tzv. v\u00fdhodami z\u00a0o\u010dkov\u00e1n\u00ed? 3) Co lov\u00ed nebo \u010d\u00ed z\u00e1jmy chr\u00e1n\u00ed vojensk\u00e9 lod\u011b SRN daleko za hranicemi EU, jak d\u00e1l bude p\u016fsobit a p\u0159e\u017e\u00edvat NATO?<\/p>\n

O \u010dem se m\u00e1lo mluv\u00ed a p\u00ed\u0161e v\u00a0\u010cR na t\u00e9ma Spolkov\u00e9ho sn\u011bmu<\/strong><\/p>\n

Form\u00e1ln\u011b jde o samostatn\u00fd z\u00e1konod\u00e1rn\u00fd sbor. Druh\u00fdm \u00fastavn\u00edm org\u00e1nem pod\u00edlej\u00edc\u00edm se na legislativn\u00edm procesu v\u00a0SRN je Spolkov\u00e1 rada (Bundesrat). Od voleb do Spolkov\u00e9ho sn\u011bmu v roce 1957, n\u011bme\u010dt\u00ed ob\u010dan\u00e9 maj\u00ed mo\u017enost odevzdat sv\u016fj hlas po\u0161tovn\u00edm hlasov\u00e1n\u00edm p\u0159ed skute\u010dn\u00fdm datem voleb. Podle Georga Thiela je kone\u010dn\u00fdm c\u00edlem dos\u00e1hnout velk\u00e9 volebn\u00ed \u00fa\u010dasti<\/em>, pro kterou je po\u0161tovn\u00ed hlasov\u00e1n\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fdm pil\u00ed\u0159em. Nicm\u00e9n\u011b i podle Thiela by volby ve volebn\u00ed m\u00edstnosti m\u011bly b\u00fdt pravidlem. Mo\u017enost hlasovat dopisem maj\u00ed tak\u00e9 N\u011bmci \u017eij\u00edc\u00ed v zahrani\u010d\u00ed, kte\u0159\u00ed nemaj\u00ed bydli\u0161t\u011b v N\u011bmecku. Odhaduji na z\u00e1klad\u011b ve\u0159ejn\u011b dostupn\u00fdch informac\u00ed, \u017ee v\u00a0zahrani\u010d\u00ed \u017eij\u00ed 3 a\u017e 4 miliony N\u011bmc\u016f. N\u011bmci \u017eij\u00edc\u00ed v zahrani\u010d\u00ed, kte\u0159\u00ed m\u011bli byt v N\u011bmecku po dobu nejm\u00e9n\u011b t\u0159\u00ed m\u011bs\u00edc\u016f bez p\u0159eru\u0161en\u00ed po dosa\u017een\u00ed v\u011bku 14 let, nebo kte\u0159\u00ed obvykle pob\u00fdvali v\u00a0SRN a nem\u011bli bydli\u0161t\u011b, nebo kte\u0159\u00ed z jin\u00fdch d\u016fvod\u016f osobn\u011b a p\u0159\u00edmo se sezn\u00e1mili s politick\u00fdmi podm\u00ednkami ve SRN, apod. byli do registru voli\u010d\u016f za\u0159azeni pouze na po\u017e\u00e1d\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Jinak plat\u00ed, \u017ee n\u011bme\u010dt\u00ed ob\u010dan\u00e9, kter\u00fdm bylo v den voleb nejm\u00e9n\u011b 18 let, m\u011bli byt v SRN nejm\u00e9n\u011b t\u0159i m\u011bs\u00edce nebo tam jinak obvykle pob\u00fdvali a nebyli vylou\u010deni z volebn\u00edho pr\u00e1va, m\u011bli pr\u00e1vo volit. Od rozhodnut\u00ed Spolkov\u00e9ho \u00fastavn\u00edho soudu v roce 2019 se voleb do Spolkov\u00e9ho sn\u011bmu mohou \u00fa\u010dastnit i zdravotn\u011b posti\u017een\u00ed a ob\u010dan\u00e9 v pr\u00e1vn\u00ed p\u00e9\u010di. D\u016fvodem je to, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd ob\u010dan nesm\u00ed b\u00fdt vylou\u010den z volebn\u00edho pr\u00e1va. Reforma volebn\u00edho z\u00e1kona schv\u00e1len\u00e1 Spolkov\u00fdm sn\u011bmem se t\u00fdkala p\u0159ibli\u017en\u011b 85 000 N\u011bmc\u016f, kter\u00fdm bylo poprv\u00e9 umo\u017en\u011bno odevzdat sv\u00e9 hlasy ve volb\u00e1ch do Spolkov\u00e9ho sn\u011bmu v roce 2021.<\/p>\n

Zm\u011bna volebn\u00edho z\u00e1kona<\/strong><\/p>\n

Po\u010d\u00e1tkem \u00fanora 2021 podaly parlamentn\u00ed skupiny FDP, Die Linke a B\u00fcndnis 90\/Die Gr\u00fcnen \u017ealobu u Spolkov\u00e9ho \u00fastavn\u00edho soudu proti volebn\u00ed reform\u011b p\u0159ijat\u00e9 velkou koalic\u00ed v \u0159\u00edjnu 2020. \u017daluj\u00edc\u00ed politick\u00e9 strany ji pova\u017euj\u00ed za poru\u0161en\u00ed rovn\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed pro strany a rovn\u00e9 volebn\u00ed rovnosti. P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee p\u0159esto\u017ee nal\u00e9hav\u00e1 \u017e\u00e1dost byla zam\u00edtnuta v srpnu 2021, soudn\u00ed p\u0159ezkum bude proveden Spolkov\u00fdm \u00fastavn\u00edm soudem v hlavn\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed. Kdy se bude konat, nev\u00edm. V\u00edm v\u0161ak, jak metast\u00e1zuje byrokracie. Reforma voleb toti\u017e nevylu\u010duje r\u016fst poslanc\u016f parlamentu na 1000! Doposud jich je 735, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee je pot\u0159eba 368 k z\u00edsk\u00e1n\u00ed v\u011bt\u0161iny.<\/p>\n

Kr\u00e1tce k\u00a0pr\u016fb\u011bhu voleb<\/strong><\/p>\n

Volebn\u00ed \u00fa\u010dast byla 76,6 % (2017: 76,2 %). Bez \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00ed kancl\u00e9\u0159ky jako kandid\u00e1ta na kancl\u00e9\u0159e volby skon\u010dily nejhor\u0161\u00edm v\u00fdsledkem unie v jej\u00ed historii a historicky nejlep\u0161\u00edm v\u00fdsledkem Aliance 90\/Zelen\u00fdch. Ztr\u00e1ty zaznamenaly nejen CDU\/CSU, ale i AfD a Levice. Ta vstupuje do parlamentu a\u017e prost\u0159ednictv\u00edm mand\u00e1tov\u00e9 dolo\u017eky, tj. p\u0159\u00edm\u00fdm hlas\u016fm. Poprv\u00e9 od roku 1949 z\u00edskala strana Ji\u017en\u00ed \u0160lesvicko jako osm\u00e1, k\u0159eslo v n\u011bmeck\u00e9m Spolkov\u00e9m sn\u011bmu. Rozd\u011blen\u00ed hlas\u016f bude pou\u017eito jako z\u00e1klad pro pr\u016fzkumn\u00e9 rozhovory o vytvo\u0159en\u00ed koalice, nap\u0159\u00edklad Zelen\u00fdch a FDP s SPD nebo Uni\u00ed. Nejsiln\u011bj\u0161\u00ed silou se stala SPD. Zlep\u0161ila se i FDP.<\/p>\n

Vzhledem k vysok\u00e9mu po\u010dtu nov\u00fdch poslanc\u016f, kter\u00fd nelze vylou\u010dit a jak jsem indikoval p\u0159edem popisem zm\u011bny volebn\u00edho z\u00e1kona, neo\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee po\u010det volebn\u00edch obvod\u016f klesne z 299 na 280 do roku 2024. Ve volb\u00e1ch do Spolkov\u00e9ho sn\u011bmu v\u00a0leto\u0161n\u00edm roce kandidovalo celkem 6211 kandid\u00e1t\u016f, kte\u0159\u00ed museli b\u00fdt registrov\u00e1ni do 69. dne p\u0159ed volbami, tj. 19. \u010dervence 2021. Strany, kter\u00e9 nebyly zastoupeny ve Spolkov\u00e9m sn\u011bmu nebo v zemsk\u00e9m sn\u011bmu s nejm\u00e9n\u011b p\u011bti poslanci nebo zastoupen\u00fdmi n\u00e1rodnostn\u00edmi men\u0161inami, musely p\u0159edlo\u017eit podpisy na podporu sv\u00fdch zemsk\u00fdch seznam\u016f a p\u0159\u00edm\u00fdch kandid\u00e1t\u016f.<\/p>\n

Voleb do Spolkov\u00e9ho sn\u011bmu se \u00fa\u010dastnilo celkem 47 stran, z toho 40 se st\u00e1tn\u00edmi seznamy. Jeden\u00e1ct stran kandidovalo celost\u00e1tn\u011b (SPD, AfD, FDP, Linke, Freie W\u00e4hler, Die Partei, Tierschutzpartei, NPD, \u00d6DP, MLPD a Volt), dal\u0161\u00edch p\u011bt z\u00a015 z 16 spolkov\u00fdch zem\u00ed. Jeden\u00e1ct stran kandidovalo pouze v jedn\u00e9 spolkov\u00e9 zemi – CSU pouze v Bavorsku. Za zm\u00ednku stoj\u00ed skute\u010dnost, \u017ee v Berl\u00edn\u011b do\u0161lo p\u0159i hlasov\u00e1n\u00ed k \u010detn\u00fdm nesrovnalostem. V n\u011bkter\u00fdch volebn\u00edch m\u00edstnostech chyb\u011bly hlasovac\u00ed l\u00edstky, kter\u00e9 nemohly b\u00fdt doru\u010deny v\u010das, proto\u017ee se sou\u010dasn\u011b konal Berl\u00ednsk\u00fd maraton, hlasovac\u00ed l\u00edstky a po\u0161tovn\u00ed hlasovac\u00ed l\u00edstky byly vym\u011bn\u011bny nebo nedorazily a n\u011bkter\u00e9 hlasovac\u00ed l\u00edstky byly odhozeny a\u017e dlouho po ofici\u00e1ln\u00edm ukon\u010den\u00ed hlasov\u00e1n\u00ed v\u00a018 hod.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/p>\n

Politick\u00e1 mapa SRN se volbami zm\u011bnila tak, \u017ee t\u00fdden\u00edk Der Spiegel<\/em> p\u00ed\u0161e o konci \u010dern\u00e9 republiky. <\/em>T\u00edm sd\u011bluje \u010dten\u00e1\u0159\u016fm, \u017ee okrsk\u016f vyzna\u010den\u00fdch tradi\u010dn\u00ed barvou CDU v\u00fdrazn\u011b ubylo. CDU sama sebe v\u017edycky ozna\u010dovala za lidovou stranu ve smyslu \u0161\u00ed\u0159e sv\u00e9ho tematick\u00e9ho z\u00e1b\u011bru a popularity a indikovala, \u017ee odchod CDU\/CSU od moci m\u016f\u017ee b\u00fdt i odchodem SRN z\u00a0mnoha zn\u00e1m\u00fdch pozic. T\u0159i \u010dtvrtiny voli\u010d\u016f uk\u00e1zaly k\u0159es\u0165ansk\u00fdm demokrat\u016fm z\u00e1da. O\u010dek\u00e1vaj\u00ed zm\u011bnu, p\u0159esto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00a0kandid\u00e1t\u016f na kancl\u00e9\u0159e a \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00a0kandid\u00e1t\u016f na koalici nep\u0159edstavil jasn\u011b definovanou vizi pro SRN. Proto lze mluvit o cest\u011b do nezn\u00e1ma. Krom\u011b toho nen\u00ed pochyb, \u017ee sjednocen\u00ed SRN v\u00a0\u0159\u00edjnu p\u0159ed 31 lety nep\u0159ineslo o\u010dek\u00e1van\u00fd v\u00fdsledek. Vz\u00e1jemn\u00e9 rozd\u00edly, p\u0159edsudky a podobn\u00e9 st\u00e1le z\u016fst\u00e1vaj\u00ed. Dokazuj\u00ed to demografick\u00e1 a hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 data a v\u00fdsledky voleb. V\u00a0b\u00fdval\u00e9 NDR jsou oproti z\u00e1padu v\u00fdrazn\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed radik\u00e1ln\u00ed strany, v\u010detn\u011b Alternativy pro N\u011bmecko (AfD) a postkomunistick\u00e1 Levice. \u017d\u00e1dnou z\u00a0nich nelze ignorovat.<\/p>\n

Jestli\u017ee se potvrd\u00ed osobn\u00ed domn\u011bnka a skute\u010dnost vztahuj\u00edc\u00ed se na b\u00fdvalou NDR, \u010cR \u010dek\u00e1 v\u00edce ne\u017e dost pr\u00e1ce a p\u0159es\u010das\u016f k\u00a0udr\u017een\u00ed hodnocen\u00ed vztahu SRN a \u010cR, kter\u00e9 ud\u011blal prezident Frank-Walter Steinmeier p\u0159ed odjezdem do Prahy. Prezident ozna\u010dil svou t\u0159\u00eddenn\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu \u010cR (25-27. z\u00e1\u0159\u00ed 2021) jako cestu do minulosti. To i proto, \u017ee vztahy \u010cech\u016f a N\u011bmc\u016f nebyly v\u017edy nejlep\u0161\u00ed.<\/em> Nyn\u00ed je prezident ale p\u0159esv\u011bd\u010den o tom, \u017ee sousedstv\u00ed a partnerstv\u00ed stoj\u00ed na pevn\u00fdch z\u00e1kladech, kter\u00e9 neohroz\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd politick\u00fd v\u00fdvoj.<\/em> K\u00e9\u017e by se pan prezident nem\u00fdlil. Souhlasu net\u0159eba.<\/p>\n

Jan Campbell
\n27.9.2021<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Volby do obecn\u00edho (m\u011bstsk\u00e9ho) zastupitelstva v\u00a0Rakousk\u00e9m \u0160t\u00fdrsk\u00e9m Hradci a do Spolkov\u00e9ho sn\u011bmu SRN, kter\u00e9 se…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":5017,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[29,84,120,27],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5070"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5070"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5070\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/5017"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5070"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5070"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5070"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}