{"id":49494,"date":"2024-03-16T00:49:12","date_gmt":"2024-03-15T23:49:12","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=49494"},"modified":"2024-03-15T19:19:50","modified_gmt":"2024-03-15T18:19:50","slug":"zbynek-fiala-zemedelce-ceka-klimaticke-peklo","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/03\/16\/zbynek-fiala-zemedelce-ceka-klimaticke-peklo\/","title":{"rendered":"Zbyn\u011bk Fiala: Zem\u011bd\u011blce \u010dek\u00e1 klimatick\u00e9 peklo"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Pr\u016fm\u011brn\u00e9 teploty v posledn\u00edch desetilet\u00edch rostou, ale sr\u00e1\u017eek je st\u00e1le stejn\u011b. Zem\u011bd\u011blci nemohou odol\u00e1vat \u010dast\u011bj\u0161\u00edm obdob\u00edm sucha, pokud tomu nep\u0159izp\u016fsob\u00ed p\u016fdu, varuj\u00ed odborn\u00edci na tuto problematiku.<\/strong><\/p>\n

Protesty zem\u011bd\u011blc\u016f budou pokra\u010dovat, hl\u00e1s\u00ed Agr\u00e1rn\u00ed komora a Zem\u011bd\u011blsk\u00fd svaz. Publikovan\u00e9 po\u017eadavky zn\u011bj\u00ed logicky: Po\u017eaduj\u00ed podporu zam\u011bstnanosti na venkov\u011b, nekr\u00e1cen\u00ed podpory pro \u017eivotn\u00ed pohodu zv\u00ed\u0159at, vr\u00e1tit zdan\u011bn\u00ed p\u016fdy na \u00farove\u0148 p\u0159ed konsolida\u010dn\u00edm bal\u00ed\u010dkem, nedanit evropsk\u00e9 dotace a\u00a0omezit bezceln\u00ed dovoz zem\u011bd\u011blsk\u00fdch produkt\u016f ze zem\u00ed mimo Evropskou unii.<\/p>\n

https:\/\/www.seznamzpravy.cz\/clanek\/domaci-zivot-v-cesku-protesty-zemedelcu-nekonci-dalsi-pripravuji-na-21-brezna-247635<\/a><\/p>\n

Jen\u017ee jsou tu je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed v\u011bci, kter\u00e9 na zem\u011bd\u011blce \u010dekaj\u00ed. Proti Green Dealu se d\u00e1 protestovat, ale proti glob\u00e1ln\u00ed zm\u011bn\u011b klimatu ne.\u00a0 Planeta se p\u0159eh\u0159\u00edv\u00e1 a poc\u00edt\u00edme to na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei. Budeme to m\u00edt o to t\u011b\u017e\u0161\u00ed, \u017ee na\u0161e slab\u00e1 a nekompetentn\u00ed vl\u00e1da si u\u017e stihla vykoledovat takovou m\u00edru ve\u0159ejn\u00e9ho odporu, \u017ee t\u011b\u017eko prosad\u00ed i to, co by d\u00e1valo smysl.<\/p>\n

Rok 2023 byl nejteplej\u0161\u00edm rokem v\u00a0historii, pr\u016fm\u011brn\u00e1 glob\u00e1ln\u00ed teplota v obdob\u00ed 12 m\u011bs\u00edc\u016f mezi \u00fanorem 2023 a ledna 2024 u\u017e p\u0159ekro\u010dila p\u0159edindustri\u00e1ln\u00ed \u00farove\u0148 o 1,5 \u00b0C. Uv\u00e1d\u00ed to Evropsk\u00e1 agentura pro \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed ve sv\u00e9m prvn\u00edm\u00a0Posudku evropsk\u00fdch klimatick\u00fdch rizik.<\/strong><\/p>\n

Glob\u00e1ln\u00ed pr\u016fm\u011br n\u00e1m v\u0161ak mnoho ne\u0159\u00edk\u00e1, proto\u017ee v Evrop\u011b prob\u00edh\u00e1 oteplov\u00e1n\u00ed dvakr\u00e1t rychleji. Nejde jen o v\u00fd\u0161ku rtu\u0165ov\u00e9ho sloupce a \u00fa\u010dty za klimatizaci. Jak zm\u00edn\u011bn\u00fd posudek uv\u00e1d\u00ed, mno\u017e\u00ed se katastrof\u00e1ln\u00ed povodn\u011b i obdob\u00ed \u00faporn\u00e9ho sucha (megasucha<\/em>), kter\u00e9 ohro\u017euj\u00ed potravinovou a vodn\u00ed bezpe\u010dnost a mohou se kask\u00e1dovit\u011b \u0161\u00ed\u0159it do dal\u0161\u00edch syst\u00e9m\u016f a region\u016f. Pokud se s\u00a0t\u00edm d\u00e1 n\u011bco d\u011blat, mus\u00ed se to ud\u011blat te\u010f, ne\u017e n\u00e1s to zahlt\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Tohle se p\u00ed\u0161e v\u00a0z\u00e1kladn\u00edm souhrnu rizik, kter\u00fdm jsme vystaveni:<\/p>\n

– Evropa je nejrychleji se otepluj\u00edc\u00edm kontinentem na sv\u011bt\u011b. Extr\u00e9mn\u00ed horko, kdysi relativn\u011b vz\u00e1cn\u00e9, se st\u00e1v\u00e1 st\u00e1le \u010dast\u011bj\u0161\u00edm, zat\u00edmco sr\u00e1\u017eky a sr\u00e1\u017ekov\u00e9 pom\u011bry se m\u011bn\u00ed. \u010cast\u011bj\u0161\u00ed a st\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00ed jsou pr\u016ftr\u017ee a dal\u0161\u00ed extr\u00e9my, kter\u00e9 zp\u016fsobily v r\u016fzn\u00fdch regionech \u0159adu katastrofick\u00fdch povodn\u00ed. V ji\u017en\u00ed Evrop\u011b v\u0161ak m\u016f\u017eeme o\u010dek\u00e1vat v\u00fdrazn\u00fd pokles celkov\u00fdch sr\u00e1\u017eek a \u010dast\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1va\u017en\u00e1 sucha.<\/em><\/p>\n

– Tyto ud\u00e1losti spolu s environment\u00e1ln\u00edmi a soci\u00e1ln\u00edmi riziky p\u0159edstavuj\u00ed velk\u00e9 v\u00fdzvy v cel\u00e9 Evrop\u011b. Ohro\u017euj\u00ed potravinovou a vodn\u00ed bezpe\u010dnost, energetickou bezpe\u010dnost a finan\u010dn\u00ed stabilitu, stejn\u011b jako zdrav\u00ed obyvatelstva a venkovn\u00edch pracovn\u00edk\u016f, a to pak ovliv\u0148uje i soci\u00e1ln\u00ed soudr\u017enost a spole\u010denskou stabilitu. Zm\u011bna klimatu sou\u010dasn\u011b ovliv\u0148uje suchozemsk\u00e9, sladkovodn\u00ed a mo\u0159sk\u00e9 ekosyst\u00e9my.<\/em><\/p>\n

– Zm\u011bna klimatu je multiplik\u00e1torem rizik, kter\u00fd m\u016f\u017ee zhor\u0161it st\u00e1vaj\u00edc\u00ed rizika a krize. Klimatick\u00e1 rizika se mohou kask\u00e1dovit\u011b p\u0159en\u00e1\u0161et z jednoho syst\u00e9mu nebo regionu do druh\u00e9ho, a to i z okoln\u00edho sv\u011bta do Evropy. Kask\u00e1dovit\u00e1 rizika mohou v\u00e9st ke zm\u011bn\u00e1m syst\u00e9mov\u00e9ho charakteru, kter\u00e9 ovlivn\u00ed celou spole\u010dnost, p\u0159i\u010dem\u017e obzvl\u00e1\u0161t\u011b posti\u017eeny jsou nejzraniteln\u011bj\u0161\u00ed soci\u00e1ln\u00ed skupiny. Jako p\u0159\u00edklad lze uv\u00e9st megasucha vedouc\u00ed k nedostatku vody a potravin, naru\u0161en\u00ed kritick\u00e9 infrastruktury a ohro\u017een\u00ed finan\u010dn\u00edch trh\u016f a stability.<\/em><\/p>\n

– P\u0159i pou\u017eit\u00ed stupnic z\u00e1va\u017enosti pou\u017e\u00edvan\u00fdch v evropsk\u00e9m syst\u00e9mu posuzov\u00e1n\u00ed klimatick\u00fdch rizik, n\u011bkolik rizik ji\u017e dos\u00e1hlo kritick\u00e9 \u00farovn\u011b. Pokud nebudou v\u00a0sou\u010dasnosti p\u0159ijata rozhodn\u00e1 opat\u0159en\u00ed, v\u011bt\u0161ina zji\u0161t\u011bn\u00fdch klimatick\u00fdch rizik by mohla do konce tohoto stolet\u00ed dos\u00e1hnout kritick\u00e9 nebo katastrofick\u00e9 \u00farovn\u011b. Statis\u00edce lid\u00ed by zem\u0159ely v d\u016fsledku vln veder. Ekonomick\u00e9 ztr\u00e1ty zp\u016fsoben\u00e9 pob\u0159e\u017en\u00edmi z\u00e1plavami by mohly p\u0159es\u00e1hnout bilion eur ro\u010dn\u011b.<\/em><\/p>\n

https:\/\/www.eea.europa.eu\/publications\/european-climate-risk-assessment<\/a><\/p>\n

Posb\u00edral jsem p\u00e1r zpr\u00e1v, kter\u00e9 n\u00e1m to p\u0159ibli\u017euj\u00ed v\u00a0dom\u00e1c\u00edm prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n

Pr\u016fm\u011brn\u00e1 teplota v \u010cesku stoup\u00e1 podle \u010cesk\u00e9ho hydrometeorologick\u00e9ho \u00fastavu dvakr\u00e1t rychleji, ne\u017e co ukazuj\u00ed glob\u00e1ln\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed. \u00a0Zv\u00fd\u0161en\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00e9 teploty o dva stupn\u011b Celsia u\u017e tedy m\u00e1me za sebou. Ale co se d\u011blo letos, to p\u0159esahuje jakoukoliv p\u0159edstavu. \u00danor byl o 6,1\u00a0\u00b0C teplej\u0161\u00ed ne\u017e norm\u00e1l po\u010d\u00edtan\u00fd z\u00a0let 1990\u00a0a\u017e 2020.<\/p>\n

Je tu v\u0161ak je\u0161t\u011b varovn\u011bj\u0161\u00ed sign\u00e1l. Podle klimatologa Pavla Zahradn\u00ed\u010dka, kter\u00fd leto\u0161n\u00ed zimu hodnotil na setk\u00e1n\u00ed spolupracovn\u00edk\u016f port\u00e1l\u016f INTERSUCHO a\u00a0AGRORISK, nebyla b\u011bhem leto\u0161n\u00edho \u00fanora nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00ed ani tak v\u00fd\u0161e maxim\u00e1ln\u00edch teplot, ale hlavn\u011b relativn\u011b tepl\u00e9 noci, kter\u00e9 p\u0159\u00edli\u0161 neklesaly pod bod mrazu. Od \u00fanora byla zima prakticky zru\u0161ena.<\/p>\n

https:\/\/www.seznamzpravy.cz\/clanek\/domaci-zivot-v-cesku-zima-byla-tepla-a-kratka-jaro-zacina-o-vic-jak-mesic-driv-246906<\/a><\/p>\n

P\u0159ipravenost na z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bnu klimatu je v\u00a0\u010cesku mizern\u00e1. P\u016fda je ve \u0161patn\u00e9m stavu. Pr\u016fmyslov\u00e9 zem\u011bd\u011blstv\u00ed z\u00a0obrovsk\u00fdch l\u00e1n\u016f pol\u00ed ud\u011blalo \u201est\u0159echu\u201c, ze kter\u00e9 v\u011bt\u0161ina vody odt\u00e9k\u00e1 pry\u010d. K\u00a0tomu se p\u0159id\u00e1vaj\u00ed zimy bez sn\u011bhu. I\u00a0kdyby pr\u0161elo jako dosud, budeme vysychat, \u0159ekl Novink\u00e1m ekolog a\u00a0voda\u0159 Ji\u0159\u00ed Mal\u00edk.<\/p>\n

K\u00a0tomu mus\u00edm p\u0159ipsat osobn\u00ed pozn\u00e1mku. Jirku zn\u00e1m u\u017e hodn\u011b dlouho, nat\u00e1\u010del jsem pro Nedej se jeho pilotn\u00ed projekt obnovy vodn\u00edho toku na Zdo\u0148ovsku v\u00a0dob\u011b, kdy musel sou\u010dasn\u011b mobilizovat ve\u0159ejnost proti dal\u0161\u00ed hrozb\u011b. Nejv\u011bt\u0161\u00ed zdroj prav\u011bk\u00e9 podzemn\u00ed vody pod \u010deskou k\u0159\u00eddovou tabul\u00ed m\u011bl b\u00fdt zni\u010den frakov\u00e1n\u00edm b\u0159idlicov\u00e9ho plynu.<\/p>\n

Frak\u00e9ry se nakonec poda\u0159ilo zahnat i s\u00a0pomoc\u00ed soci\u00e1ln\u011bdemokratick\u00e9ho starosty N\u00e1choda Ji\u0159\u00edho Birkeho. Taky Mal\u00edkova rekonstrukce vodn\u00edho toku s\u00a0obnovou biodiverzity byla zavr\u0161ena a te\u010f slou\u017e\u00ed jako modelov\u00fd p\u0159\u00edklad \u017div\u00e1 krajina, nad kter\u00fdm prob\u00edhaj\u00ed pravideln\u00e1 \u0161kolen\u00ed dobrovoln\u00edk\u016f. Je to kr\u00e1sn\u00e9 pro oko, ale v\u00a0z\u00e1sad\u011b jde o model p\u0159e\u017eit\u00ed.<\/p>\n

https:\/\/spolecneprotisuchu.cz\/<\/a><\/p>\n

T\u00e9matu se v\u011bnovala i mezin\u00e1rodn\u00ed konference \u017div\u00e1 krajina, kterou zaznamenal Ekolist.<\/p>\n

Soust\u0159edila se na fakt, \u017ee meteorologov\u00e9 v posledn\u00edch 50 letech zaznamenali v\u00fdrazn\u00fd meziro\u010dn\u00ed r\u016fst teplot, nicm\u00e9n\u011b sr\u00e1\u017eek je v \u010cesku st\u00e1le stejn\u011b. Pokud maj\u00ed zem\u011bd\u011blci \u010dast\u011bj\u0161\u00edm obdob\u00edm sucha odol\u00e1vat, mus\u00ed tomu p\u0159izp\u016fsob\u00ed p\u016fdu. Jedn\u00e1 se o tzv. regenerativn\u00ed zem\u011bd\u011blstv\u00ed, jeho\u017e principem je n\u00e1vrat k p\u0159\u00edrodn\u00edm p\u0159irozen\u00fdm ekologick\u00fdm a biologick\u00fdm proces\u016fm.<\/p>\n

Konference se konala v\u00a0lednu, je\u0161t\u011b p\u0159ed dramaticky tepl\u00fdm \u00fanorem, kter\u00fd p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed varov\u00e1n\u00ed, \u017ee v\u0161echno m\u016f\u017ee prob\u00edhat mnohem rychleji. Odborn\u00edci o\u010dek\u00e1vaj\u00ed, \u017ee se zv\u00fd\u0161\u00ed po\u010det tropick\u00fdch dn\u016f v roce. Mraziv\u00e9 dny budou postupem let v\u00fdznamn\u011b ub\u00fdvat, ale \u00fapln\u011b nezmiz\u00ed. Po kr\u00e1tk\u00e9 a m\u00edrn\u00e9 zim\u011b budou pozdn\u00ed mrazy p\u0159in\u00e1\u0161et v\u011bt\u0161\u00ed \u0161kody.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

P\u016fdu v\u0161ak nen\u00ed mo\u017en\u00e9 adaptovat na zm\u011bny z roku na rok, bude pro to zapot\u0159eb\u00ed del\u0161\u00ed proces. \u201eJe t\u0159eba minimalizovat v\u00fdpary, zadr\u017eovat vodu v p\u016fd\u011b a omezit zhut\u0148ov\u00e1n\u00ed a erozi p\u016fd,\u201c \u0159ekl klimatolog z \u010cesk\u00e9ho hydrometeorologick\u00e9ho \u00fastavu (\u010cHM\u00da) Radim Tolasz. Je t\u0159eba po\u010d\u00edtat s t\u00edm, \u017ee zm\u011bna klimatu sni\u017euje relativn\u011b zem\u011bd\u011blcovu nadmo\u0159skou v\u00fd\u0161ku o sto metr\u016f za 20 let (p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed generace u\u017e nezachr\u00e1n\u00ed ani vy\u0161\u0161\u00ed poloha).<\/p>\n

Regenerativn\u00ed zem\u011bd\u011blstv\u00ed podrobn\u011bji popsala profesorka Elizabeth Heilmanov\u00e1 z americk\u00e9 Wichita State University. Jeho z\u00e1kladn\u00edm principem je n\u00e1vrat k p\u0159\u00edrodn\u00edm p\u0159irozen\u00fdm ekologick\u00fdm a biologick\u00fdm proces\u016fm. Touto metodou se sna\u017e\u00ed farm\u00e1\u0159i dos\u00e1hnout symbi\u00f3zy mezi plodinami a p\u016fdn\u00edmi organismy.<\/p>\n

Farm\u00e1\u0159i tak mohou dokonce podpo\u0159it tvorbu de\u0161t\u011b a vsakov\u00e1n\u00ed vody. \u00a0Poru\u010d\u00edme? Ano! Jak?<\/p>\n

„K tvorb\u011b mrak\u016f p\u0159isp\u00edvaj\u00ed biogenn\u00ed aerosoly jako spory hub, pyl a bakterie na povrchu list\u016f rostlin. Tyto \u010d\u00e1stice maj\u00ed ale ve zvyku tvo\u0159it sp\u00ed\u0161e mlhu kv\u016fli mal\u00e9mu mno\u017estv\u00ed molekul v atmosf\u00e9\u0159e a do mrak\u016f se kondenzuj\u00ed sp\u00ed\u0161e prachov\u00e9 \u010d\u00e1stice, kter\u00e9 zp\u016fsobuj\u00ed siln\u00fd p\u0159\u00edvalov\u00fd d\u00e9\u0161\u0165. Ten je v\u0161ak pro p\u016fdu mnohem n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed vst\u0159ebat,“ uvedla Heilmanov\u00e1.<\/p>\n

Pot\u0159ebujeme proto tak\u00e9 r\u016fznorodou vegetaci a ekosyst\u00e9m pro funguj\u00edc\u00ed vodn\u00ed cyklus a lep\u0161\u00ed vst\u0159eb\u00e1v\u00e1n\u00ed vody. Ovliv\u0148uj\u00ed to p\u016fdn\u00ed organismy, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159ej\u00ed v p\u016fd\u011b vsakovac\u00ed p\u00f3ry. Jejich pomoc je obrovsk\u00e1. Jak Heilmanov\u00e1 uvedla, ka\u017ed\u00e9 jedno procento p\u016fdn\u00edch organism\u016f zvy\u0161uje mno\u017estv\u00ed vst\u0159eban\u00e9 vl\u00e1hy o 95 000 litr\u016f na 0,4 hektar\u016f p\u016fdy (\u010dili na akr, jak to jsou zvykl\u00ed uv\u00e1d\u011bt v\u00a0Americe).<\/p>\n

phttps:\/\/ekolist.cz\/cz\/zpravodajstvi\/zpravy\/odbornici-zemedelci-by-nyni-meli-prizpusobovat-pudu-na-budouci-boj-se-suchem<\/a><\/p>\n

P\u0159ed ned\u00e1vnem dostal Ji\u0159\u00ed Mal\u00edk v\u011bt\u0161\u00ed prostor na Novink\u00e1ch, tak\u017ee mohl popsat kombinace vliv\u016f klimatu a pr\u016fmyslov\u00e9ho zem\u011bd\u011blstv\u00ed souvisleji.<\/p>\n

Je to d\u011bsiv\u00e9 \u010dten\u00ed:<\/p>\n

\u201eZm\u011bna klimatu n\u00e1m pos\u00edl\u00e1 p\u0159\u00edvalov\u00e9 de\u0161t\u011b v\u00a0\u010dase daleko od sebe, kter\u00e9 p\u016fd\u011b \u0161kod\u00ed\u00a0\u2013 odn\u00e1\u0161\u00ed ji rychle z\u00a0pol\u00ed. P\u016fda je toti\u017e opravdu ve \u0161patn\u00e9m stavu. Asi devades\u00e1t procent zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy v\u00a0\u010cesku je utu\u017eeno, a\u0165 u\u017e nedostatkem organiky, chemizac\u00ed, pojezdy, nebo vysu\u0161ov\u00e1n\u00edm meliorac\u00ed a\u00a0t\u00edm, \u017ee se zved\u00e1 odpar vody. Ten za posledn\u00edch dvacet let stoupl o\u00a0pades\u00e1t procent.<\/em><\/p>\n

Tak\u017ee i\u00a0kdyby pr\u0161elo jako dosud, budeme vysychat. Muselo by napr\u0161et minim\u00e1ln\u011b o\u00a0pades\u00e1t procent v\u00edce, abychom si zachovali b\u00fdval\u00fd vodn\u00ed komfort. A\u00a0to se bohu\u017eel ani v\u00a0optimistick\u00fdch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u00edch ned\u00e1 o\u010dek\u00e1vat.<\/em><\/p>\n

Dokonce si mysl\u00edm, \u017ee m\u016f\u017eou nastat periody, a\u00a0jedna u\u017e od roku 2014\u00a0do roku 2019\u00a0nastala, kdy m\u016f\u017ee mno\u017estv\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00fdch sr\u00e1\u017eek z\u00a0roku na rok ub\u00fdvat, a\u00a0t\u00edm mohou vznikat dlouhodob\u00e1 sucha.<\/em><\/p>\n

– Ale ned\u00e1vno se mno\u017estv\u00ed pr\u016fm\u011brn\u00fdch sr\u00e1\u017eek zlep\u0161ilo.<\/em><\/strong><\/p>\n

Ano, v\u00a0letech 2021\u00a0a\u00a02022.\u00a0Pr\u0161elo v\u00edce ne\u017e v\u00a0on\u00e9 such\u00e9 period\u011b. Ale po\u0159\u00e1d pr\u0161\u00ed m\u00e1lo. Pole vysychaj\u00ed a\u00a0toky tak\u00e9, i\u00a0lesy.<\/em><\/p>\n

Zem\u011bd\u011blsk\u00e1 p\u016fda zadr\u017euje jenom 45\u00a0litr\u016f vody na kub\u00edk, co\u017e je opravdu m\u00e1lo. Zdrav\u00e1, \u00farodn\u00e1 p\u016fda zadr\u017euje kolem 350\u00a0litr\u016f.<\/em><\/p>\n

Jeden z\u00a0probl\u00e9m\u016f je ten, \u017ee klimatick\u00e1 zm\u011bna zp\u016fsobuje v\u011bt\u0161\u00ed energii v\u011btru a\u00a0zvy\u0161uje teplotu povrchu. Zp\u016fsobuje tak v\u011bt\u0161\u00ed s\u00e1lav\u00fd efekt a\u00a0odn\u00e1\u0161\u00ed vl\u00e1hu daleko od m\u00edsta vzniku. Pak je tu dal\u0161\u00ed efekt, kter\u00fdm trp\u00ed cel\u00e1 st\u0159edn\u00ed Evropa: naru\u0161en\u00fd jet stream zm\u011bnil p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00ed sm\u011br v\u011btru, \u010d\u00edm\u017e \u017ee jsme se dostali zcela nov\u011b do sr\u00e1\u017ekov\u00e9ho st\u00ednu Alp. A\u00a0to v\u0161e se projevuje r\u016fstem sucha, degradac\u00ed \u00farody, k\u016frovcov\u00fdmi kalamitami.<\/em><\/p>\n

– Jak konkr\u00e9tn\u011b?<\/em><\/strong><\/p>\n

T\u0159eba kdy\u017e vysych\u00e1 les, nejsou stromy schopn\u00e9 se br\u00e1nit k\u016frovci, co\u017e jsou jinak ve zdrav\u00e9m lese p\u0159irozen\u00ed d\u0159evodokto\u0159i. Doch\u00e1z\u00ed k\u00a0tomu vlivem emis\u00ed oxid\u016f dus\u00edku z\u00a0dopravy a\u00a0emis\u00ed \u010dpavku z\u00a0p\u0159ehnojov\u00e1n\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00fdch pozemk\u016f. Kdy\u017e je sucho, doch\u00e1z\u00ed k\u00a0rozpadu t\u011bchto slou\u010denin na nitr\u00e1ty a\u00a0vznik\u00e1 nitr\u00e1tov\u00fd stres pro symbiotick\u00e9 ko\u0159enov\u00e9 organismy. To zp\u016fsobuje, \u017ee v\u00a0podstat\u011b ze dne na den strom\u016fm ustane dod\u00e1vka vody a\u00a0\u017eivin. V\u00fdsledkem je, \u017ee strom za\u010d\u00edn\u00e1 usychat, je oslaben\u00fd, a\u00a0v t\u00e9 chv\u00edli nastupuje k\u016frovcov\u00e1 kalamita.<\/em><\/p>\n

Zem\u011bd\u011blsk\u00e1 p\u016fda zni\u010den\u00e1 pr\u016fmyslov\u00fdm zem\u011bd\u011blstv\u00edm trp\u00ed zejm\u00e9na t\u00edm, \u017ee nem\u00e1 dostatek organiky, \u010d\u00edm\u017e ztr\u00e1c\u00ed schopnost j\u00edmat vodu. Zadr\u017euje tak asi jenom 45\u00a0litr\u016f vody na kub\u00edk, co\u017e je opravdu m\u00e1lo. Zdrav\u00e1, \u00farodn\u00e1 p\u016fda zadr\u017euje kolem 350\u00a0litr\u016f na kub\u00edk.<\/em><\/p>\n

A\u00a0v\u00a0tom je odpov\u011b\u010f, co ud\u011blat se suchem v\u00a0\u010cesku. Nejsou to p\u0159ehrady, ale n\u00e1prava stavu p\u016fdy a\u00a0p\u016fdn\u00edho \u017eivota.<\/em><\/p>\n

– To leto\u0161n\u00ed sucho se projev\u00ed na podzemn\u00edch, nebo i\u00a0povrchov\u00fdch vod\u00e1ch?<\/em><\/strong><\/p>\n

Na obou. Je-li vysu\u0161ena p\u016fda v\u00a0cel\u00e9m povod\u00ed, tak samoz\u0159ejm\u011b v\u00a0potoc\u00edch a\u00a0\u0159ek\u00e1ch toho moc nete\u010de. Pamatuji si, \u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bjak\u00fdmi dvaceti roky byla celoro\u010dn\u011b tekouc\u00ed voda i\u00a0v toc\u00edch, kter\u00e9 byly narovnan\u00e9 a\u00a0obetonovan\u00e9. Za t\u011bch dvacet let jsme se posunuli k\u00a0takov\u00fdm pou\u0161tn\u00edm v\u00e1d\u00ed. Co\u017e jsou toky, v\u00a0nich\u017e proud\u00ed voda, jenom kdy\u017e zapr\u0161\u00ed. A\u00a0to u\u017e se v\u00a0drobn\u00fdch pramenn\u00fdch oblastech u\u00a0n\u00e1s b\u011b\u017en\u011b d\u011bje. Zkr\u00e1tka vysych\u00e1me, co\u017e podporuje nedostatek sn\u011bhu.<\/em><\/p>\n

Nulov\u00e1 izoterma, kter\u00e1 vyjad\u0159uje teplotu vzduchu 0\u00a0\u00b0C, se vzdaluje na sever a\u00a0do v\u00fd\u0161ky. Proto u\u017e dnes sn\u00edh z\u016fst\u00e1v\u00e1 v\u00edcem\u00e9n\u011b jen na vrcholc\u00edch hor. A\u00a0to je obrovsk\u00fd probl\u00e9m, proto\u017ee v\u011bt\u0161ina p\u0159ehrad v\u00a0\u010cesku je postaven\u00e1 na zachyt\u00e1v\u00e1n\u00ed vody ze sn\u011bhu.\u201c<\/em><\/p>\n

https:\/\/www.novinky.cz\/clanek\/domaci-snehu-moc-nebylo-v-lete-nas-ceka-sucho-rika-ekolog-40462887<\/a><\/p>\n

Konec p\u0159edlouh\u00e9 citace. Snad mi to nebudou m\u00edt kolegov\u00e9 z\u00a0Novinek za zl\u00e9.<\/p>\n

Zem\u011bd\u011blci maj\u00ed tedy spoustu d\u016fvod\u016f k\u00a0protestu, ale m\u011bli by sv\u016fj reperto\u00e1r roz\u0161\u00ed\u0159it o klimatick\u00e1 rizika, respektive o zaji\u0161t\u011bn\u00ed podm\u00ednek, aby se jim dalo \u010delit. Jedn\u00e1 se o ochranu p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch generac\u00ed, kter\u00fdm v\u0161ak mohou dne\u0161n\u00ed zem\u011bd\u011blci pomoci jen tehdy, kdy\u017e to dok\u00e1\u017eou ekonomicky p\u0159e\u017e\u00edt. Politici by si m\u011bli uv\u011bdomit, \u017ee zem\u011bd\u011blci jako voli\u010di jsou m\u00e1lo, ale jejich volebn\u00ed potenci\u00e1l vypad\u00e1 jinak, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edme, \u017ee j\u00edst chceme v\u0161ichni.<\/p>\n

Zbyn\u011bk Fiala<\/a><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pr\u016fm\u011brn\u00e9 teploty v posledn\u00edch desetilet\u00edch rostou, ale sr\u00e1\u017eek je st\u00e1le stejn\u011b. Zem\u011bd\u011blci nemohou odol\u00e1vat \u010dast\u011bj\u0161\u00edm…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":17110,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,59,873,2532],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/49494"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=49494"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/49494\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/17110"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=49494"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=49494"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=49494"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}