{"id":48685,"date":"2024-03-06T00:36:13","date_gmt":"2024-03-05T23:36:13","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=48685"},"modified":"2024-03-05T19:01:25","modified_gmt":"2024-03-05T18:01:25","slug":"jane-kaufman-woke-a-kulturni-valka-proti-evrope-cast-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/03\/06\/jane-kaufman-woke-a-kulturni-valka-proti-evrope-cast-1\/","title":{"rendered":"Jane Kaufman: Woke a kulturn\u00ed v\u00e1lka proti Evrop\u011b, \u010d\u00e1st 1."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Co znamen\u00e1 slovo \u2018Woke\u2018? Wikipedia \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee je to p\u0159\u00eddavn\u00e9 jm\u00e9no, odvozen\u00e9 z\u00a0africko-anglick\u00e9 hovorov\u00e9 \u0159e\u010di a jeho v\u00fdznam je \u2018upozorn\u011bn\u00ed na rasov\u00e9 p\u0159edsudky a diskriminaci\u2018, \u010d\u00edm\u017e jsou my\u0161leny p\u0159edsudky a diskriminace v\u00fdhradn\u011b \u010dernoch\u016f. N\u011bkdy za\u010d\u00e1tkem 2010t\u00fdch let se k\u00a0tomuto v\u00fdznamu p\u0159idalo uv\u011bdom\u011bn\u00ed o soci\u00e1ln\u00edch rozd\u00edlech, jako je rasov\u00e1 nespravedlnost, sexismus, up\u00edr\u00e1n\u00ed pr\u00e1v LGBT a podobn\u00e9.<\/strong><\/p>\n

Slovo \u2018Woke\u2018 je rovn\u011b\u017e pou\u017e\u00edv\u00e1no levicov\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00edmi Ameri\u010dany k vyj\u00e1d\u0159en\u00ed politick\u00e9 identity, soci\u00e1ln\u00ed spravedlnosti ve smyslu v\u00fdsad b\u011bloch\u016f a od\u0161kodn\u011bn\u00ed \u010dernoch\u016f za otroctv\u00ed.<\/p>\n

To v\u0161ecko se d\u00e1 shrnout pod jeden n\u00e1zev: ni\u010d\u00edm nepodlo\u017een\u00fd rasismus v\u016f\u010di b\u011bloch\u016fm.<\/p>\n

A jak se vyj\u00e1d\u0159il[1]<\/a> americk\u00fd spisovatel James Lindsay, v\u00a0proslovu k\u00a0evropsk\u00e9mu Parlamentu v\u00a0Bruselu, koncem b\u0159ezna 2023, to v\u0161ecko je v\u00a0podstat\u011b neo-Marxismus.<\/strong><\/p>\n

Lindsay sv\u00fdm proslovem naprosto v\u0161ecky ohromil a nahran\u00e9 video se p\u0159ehnalo internetem jako lavina. Je to toti\u017e prvn\u00ed d\u016fkladn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed sv\u011btov\u00e9 situace a spojen\u00ed jednotliv\u00fdch ovliv\u0148uj\u00edc\u00edch prvk\u016f dohromady. Z toho pak vystupuje zjevn\u00fd pl\u00e1n, n\u00e1vod na podroben\u00ed sv\u011bta a zaveden\u00ed \u2018Nov\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho \u0159\u00e1du\u2018, co\u017e je ve sv\u00e9\u00a0podstat\u011b komunismus.<\/p>\n

Za\u010d\u00edn\u00e1 to s\u00a0Woke. Woke b\u00fdv\u00e1 v\u00a0Evrop\u011b popisov\u00e1no jako snaha o \u2013 dalo by se \u0159\u00edci \u2013 rovnopr\u00e1vnost (equity) mezi lidmi. V\u00fdznam tohoto slova ve smyslu ve\u0159ejn\u011b politick\u00e9m vyj\u00e1d\u0159il americk\u00fd historik, profesor a spisovatel George Frederickson jako: \u2018\u0159\u00edzen\u00e1 politick\u00e1 ekonomie, v n\u00ed\u017e jsou pod\u00edly upraveny tak, aby si ob\u010dan\u00e9 byli rovni\u2018.<\/p>\n

To samoz\u0159ejm\u011b zn\u00ed jako socialismus. Tam, kde jsou si v\u0161ichni rovni, to je socialismus, nebo je\u0161t\u011b l\u00e9pe, komunismus. A Woke zde figuruje jako snaha o \u00fapravu ekonomie tak, aby v\u0161ecky pod\u00edly byly stejn\u00e9 pro v\u0161ecky.<\/p>\n

Tak\u017ee rozd\u00edl mezi ekonomickou rovnopr\u00e1vnost\u00ed a socialismem je d\u00e1n pouze druhem materi\u00e1lu, kter\u00fd je rovnopr\u00e1vn\u011b a spravedliv\u011b rozd\u011blov\u00e1n, neboli co je to, co tvo\u0159\u00ed ony spravedliv\u011b rozd\u00e1van\u00e9 pod\u00edly.<\/p>\n

Woke m\u00e1 charakteristiky, kter\u00e9 jsou ve skute\u010dnosti vzaty z\u00a0\u010d\u00ednsk\u00e9ho Maoismu, co\u017e je v\u00a0podstat\u011b Marxismus-Leninismus, s\u00a0\u010d\u00ednsk\u00fdmi charakteristikami, jak \u0159ekl s\u00e1m Mao.<\/p>\n

Na b\u00e1zi n\u011b\u010deho takov\u00e9ho pak m\u016f\u017eeme ozna\u010dit Woke za Marxismus, i kdy\u017e je to zna\u010dn\u011b provokativn\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed. Kdybychom n\u011bco takov\u00e9ho \u0159ekli ve\u0159ejn\u011b, tak n\u00e1s v\u0161ichni budou p\u0159esv\u011bd\u010dovat, \u017ee tomu tak nen\u00ed a budou velice zdlouhav\u011b vysv\u011btlovat pro\u010d tomu tak nen\u00ed. Budou \u0159\u00edkat, \u017ee se jedn\u00e1 o ekonomii a p\u0159itom je to Marxismus. Budou se oh\u00e1n\u011bt tvrzen\u00edm, \u017ee Woke je \u010dist\u011b spole\u010densk\u00e1 a kulturn\u00ed z\u00e1le\u017eitost, co\u017e je zcela jin\u00e9 ne\u017e Marxismus a p\u0159itom to jin\u00e9 nen\u00ed a je to po\u0159\u00e1d d\u00e1l Marxismus!<\/p>\n

Rozd\u011blen\u00ed na kategorie<\/strong><\/span><\/p>\n

K\u00a0vysv\u011btlen\u00ed tohoto tvrzen\u00ed je nutno pou\u017e\u00edt biologii. V\u00a0biologii m\u00e1me na p\u0159\u00edklad r\u016fzn\u00e9 druhy rostlin, nebo zv\u00ed\u0159at. A tyto v\u0161ecky jsou se\u0159azeny do skupin podle rod\u016f. Na p\u0159\u00edklad, m\u00e1me ko\u010dky, tygry, lvy, leopardy a to v\u0161ecko jsou \u0161elmy ko\u010dkovit\u00e9. To je jejich rod, pod kter\u00fd v\u0161ecky spadaj\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e vezmeme Marxismus jako shrnut\u00ed ideologick\u00fdch my\u0161lenek, jako jak\u00fdsi politick\u00fd rod, pak ka\u017ed\u00fd jin\u00fd druh Marxismu je jeho druh. M\u00e1me zde na p\u0159\u00edklad klasick\u00fd ekonomick\u00fd Marxismus, kulturn\u00ed Marxismus, ale tak\u00e9 radik\u00e1ln\u00ed feminismus, Kritickou rasovou teorii (Critical Race Theory), homosexu\u00e1ln\u00ed teorii a v\u00a0Evrop\u011b je to post-koloni\u00e1ln\u00ed teorie.<\/p>\n

Tyto v\u0161ecky sm\u011bry jsou jaksi spojeny dohromady a ta logika za v\u0161emi je Marxismus. To v\u0161ecko jsou druhy, nebo tak\u00e9 odr\u016fdy z\u00e1kladn\u00edho rodu, co\u017e je Marxismus.<\/p>\n

Co t\u00edm myslel Marx<\/strong><\/span><\/p>\n

Marx a jeho my\u0161lenky jsou skoro v\u017edycky pova\u017eov\u00e1ny za ekonomick\u00e9 ve sv\u00e9 podstat\u011b a to proto, \u017ee Marx \u010dasto mluvil o ekonomii. Nakonec, i jeho kniha \u2018Kapit\u00e1l\u2018 tomu napov\u00edd\u00e1 a na prvn\u00ed pohled tento n\u00e1zor potvrzuje. A p\u0159itom Marx v\u016fbec nem\u011bl na mysli ekonomii, jak my ji zn\u00e1me. Kdy\u017e zap\u00e1tr\u00e1me hloub\u011bji, tak zjist\u00edme, \u017ee Marx propagoval \u2018p\u0159evzet\u00ed v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f, za \u00fa\u010delem zaveden\u00ed socialismu v\u00a0jednotliv\u00fdch n\u00e1rodech a to v\u00a0cel\u00e9m sv\u011bt\u011b\u2018.<\/p>\n

Co je my\u0161leno v\u00fdrazem \u2018v\u00fdrobn\u00ed prost\u0159edky\u2018? N\u011bkdo by v\u00a0tom vid\u011bl tov\u00e1rny a stroje, kter\u00e9 produkuj\u00ed r\u016fzn\u00e9 v\u00fdrobky. N\u011bkdo jin\u00fd by vid\u011bl zem\u011bd\u011blsk\u00e9 stroje a p\u0159itom \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00a0nich by nem\u011bl pravdu. Ty v\u00fdrobn\u00ed prost\u0159edky jsou ve skute\u010dnosti lid\u00e9.<\/p>\n

Marx s\u00e1m vysv\u011btluje, co je na \u010dlov\u011bkovi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Podle n\u011bho je \u010dlov\u011bk nedokonal\u00fd a o sv\u00e9 nedokonalosti dob\u0159e v\u00ed. Je nedokonal\u00fd, proto\u017ee zapomn\u011bl, co ve skute\u010dnosti je, \u017ee je soci\u00e1ln\u00ed tvor. Podle Marxe je \u010dlov\u011bk ve sv\u00e9m srdci socialista, ani\u017e by si to uv\u011bdomoval. Ten d\u016fvod, pro\u010d si to neuv\u011bdomuje jsou ekonomick\u00e9 podm\u00ednky, kter\u00e9 funguj\u00ed nejen jako v\u00fdrobn\u00ed prost\u0159edky ekonomie, ale tak\u00e9 jako v\u00fdrobn\u00ed prost\u0159edky konstrukce, nebo v\u00fdroby \u010dlov\u011bka samotn\u00e9ho. Tak\u017ee \u010dlov\u011bk je v\u00fdtvor spole\u010dnosti (society) a hlavn\u011b pak je v\u00fdtvor historie.<\/p>\n

Jak je historie vytv\u00e1\u0159ena? Historii tvo\u0159\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se v\u011bnuje hlavn\u00ed lidsk\u00e9 \u010dinnosti a to je \u010dinnost ekonomick\u00e1. Ekonomick\u00e1 \u010dinnost nevytv\u00e1\u0159\u00ed pouze produkty a slu\u017eby, ale vytv\u00e1\u0159\u00ed i spole\u010dnost samotnou, co\u017e Marx naz\u00fdval \u2018prax\u00ed\u2018. A tato praxe, neboli lidsk\u00e1 spole\u010dnost vytv\u00e1\u0159\u00ed opa\u010dnou vazbou \u010dlov\u011bka, co\u017e Marx naz\u00fdv\u00e1 \u2018p\u0159evr\u00e1cenou prax\u00ed\u2018.<\/p>\n

Tak\u017ee kdy\u017e p\u00ed\u0161e o p\u0159evzet\u00ed v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f, tak m\u00e1 na mysli p\u0159evzet\u00ed a vybudov\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka k\u00a0tomu \u00fa\u010delu, aby tento pochopil kdo je a mohl se s\u00e1m zdokonalit natolik, aby bylo mo\u017eno dokon\u010dit historii. Na konci historie pak takov\u00fd \u010dlov\u011bk skute\u010dn\u011b pochop\u00ed kdo je, \u017ee je tvor soci\u00e1ln\u00ed a pak budeme m\u00edt socialistickou (komunistickou) spole\u010dnost.<\/p>\n

Dokonal\u00fd komunismus p\u0159ekon\u00e1v\u00e1 soukrom\u00e9 vlastnictv\u00ed. Komunismus osvobozuje \u010dlov\u011bka od nutnosti odtrhnout se od ostatn\u00edch lid\u00ed, k\u00a0\u010demu\u017e ho nut\u00ed soukrom\u00e9 vlastnictv\u00ed.<\/p>\n

Z\u00a0toho je vid\u011bt, \u017ee Marx se nev\u011bnoval ekonomii. Byl to ve skute\u010dnosti n\u00e1bo\u017eensky zam\u011b\u0159en\u00fd tvor; kter\u00fd cht\u011bl vytvo\u0159it n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed pro v\u0161ecky lidi, aby nahradilo ve\u0161ker\u00e1 sou\u010dasn\u00e1 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a p\u0159ivedlo \u010dlov\u011bka zp\u011bt k\u00a0jeho p\u016fvodn\u00ed, soci\u00e1ln\u00ed podstat\u011b. Cht\u011bl t\u00edm dokon\u010dit v\u00fdvoj \u010dlov\u011bka. A proto se ptal: \u201ejak v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b budujeme \u010dlov\u011bka?\u201c<\/em><\/p>\n

Podle n\u011bho je \u010dlov\u011bk jak\u00fdsi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed druh soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed na\u0161\u00ed lidsk\u00e9 spole\u010dnosti, organizovan\u00e9 na z\u00e1klad\u011b soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed. Proto i v\u0161ecky na\u0161e my\u0161lenky jsou podm\u00edn\u011bny soukrom\u00fdm vlastnictv\u00edm. V \u010dlov\u011bkovi m\u00e1me zvl\u00e1\u0161tn\u00ed druh soukrom\u00e9ho majetku, ke kter\u00e9mu m\u00e1 pouze bur\u017eoazn\u00ed elitistick\u00e1 t\u0159\u00edda p\u0159\u00edstup a tito utv\u00e1\u0159\u00ed lidskou spole\u010dnost takov\u00fdm zp\u016fsobem, aby si tento voln\u00fd p\u0159\u00edstup podr\u017eeli pro sebe a nikdo jin\u00fd by jim ho nemohl p\u0159evz\u00edt.<\/p>\n

Marx navrhoval pou\u017e\u00edt takovou ekonomii, kter\u00e1 by bur\u017eoazn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b tento p\u0159\u00edstup zaru\u010dovala. Z\u00e1rove\u0148 rad\u00ed vyko\u0159is\u0165ovat a utla\u010dovat ostatn\u00ed lidi, aby se \u017e\u00e1dn\u00fdm zp\u016fsobem nemohli tohoto soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed zmocnit.<\/p>\n

K\u00a0tomu \u00fa\u010delu byl vyvinut kapitalismus, kter\u00fd v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee je ten spr\u00e1vn\u00fd zp\u016fsob jedn\u00e1n\u00ed se sv\u011btem. A dal\u0161\u00ed krok m\u011blo b\u00fdt zpracov\u00e1n\u00ed spodku lidsk\u00e9 spole\u010dnosti, tak zvan\u00fd proletari\u00e1t, aby pochopil, \u017ee je utiskov\u00e1n a uv\u011bdomil si, \u017ee je historick\u00fdm vykonavatelem zm\u011bny. To samo je m\u011blo p\u0159inutit k\u00a0revoluci, kter\u00e1 by zm\u011bnila lidskou spole\u010dnost natolik, \u017ee by vznikla rovnopr\u00e1vnost mezi v\u0161emi, neboli socialismus.<\/p>\n

Tyto dva n\u00e1zvy, socialismus a rovnopr\u00e1vnost jsou libovoln\u011b zam\u011bniteln\u00e9.<\/p>\n

Tak\u017ee ta my\u0161lenka za t\u00edm v\u0161\u00edm je pou\u017e\u00edt zvl\u00e1\u0161tn\u00ed druh majetku, neboli \u010dlov\u011bka, kter\u00fd (svou prac\u00ed, neboli ekonomickou \u010dinnost\u00ed?) rozd\u011bl\u00ed lidskou spole\u010dnost na ty, kte\u0159\u00ed jsou majetn\u00ed, co\u017e je bur\u017eo\u00e1zie a na ty, kte\u0159\u00ed nemaj\u00ed nic a kte\u0159\u00ed jsou nespokojeni s\u00a0ideologi\u00ed, kter\u00e1 je udr\u017euje v\u00a0b\u00edd\u011b. A kdy\u017e spodek lidsk\u00e9 spole\u010dnosti pochop\u00ed tuto skute\u010dnost, pak se nutn\u011b mus\u00ed vzbou\u0159it a bude se cht\u00edt zmocnit v\u00fdrobn\u00edch prost\u0159edk\u016f t\u00e9to formy vlastnictv\u00ed.<\/p>\n

(Po prostudov\u00e1n\u00ed n\u00e1zor\u016f Karla Marxe mus\u00ed ka\u017ed\u00fd uva\u017euj\u00edc\u00ed \u010dlov\u011bk doj\u00edt k\u00a0n\u00e1zoru, \u017ee to byl bl\u00e1zen. Ale je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed bl\u00e1zen je ten, kdo se k\u00a0jeho stran\u011b p\u0159idal a nic od n\u011bho ne\u010detl, tak\u017ee v\u016fbec nev\u00ed, s\u00a0\u010d\u00edm zach\u00e1z\u00ed. A ten nejv\u011bt\u0161\u00ed bl\u00e1zen je ten, kter\u00fd se k\u00a0Marxovi p\u0159idal, \u010detl ho, ch\u00e1pe ho a souhlas\u00ed s\u00a0n\u00edm.)<\/p>\n

Kritick\u00e1 rasov\u00e1 teorie<\/strong><\/span><\/p>\n

Kdy\u017e zam\u011bn\u00edme \u2018zvl\u00e1\u0161tn\u00ed druh majetku\u2018 za rasov\u00e9 rozd\u00edly, pak dostaneme \u2018Kritickou rasovou teorii\u2018, proto\u017ee ta pat\u0159\u00ed do stejn\u00e9ho rodu, neboli pod Marxismus.<\/p>\n

Je to nov\u00fd n\u00e1zev pro star\u00fd probl\u00e9m. V\u00a0r. 1993 napsala Cheryl Harris \u010dl\u00e1nek do pr\u00e1vnick\u00e9ho \u010dasopisu harvardsk\u00e9 university, kter\u00fd se naz\u00fdval \u2018B\u011blo\u0161stv\u00ed jako majetek\u2018 (taky mo\u017eno p\u0159elo\u017eit jako \u2018B\u011blo\u0161stv\u00ed jako vlastnictv\u00ed\u2018). V\u00a0\u010dl\u00e1nku vysv\u011btlovala, \u017ee b\u011blo\u0161stv\u00ed, tak\u00e9 naz\u00fdvan\u00e9 \u2018b\u00edl\u00e1 v\u00fdsada\u2018, p\u0159edstavuje druh kulturn\u00edho majetku. N\u011bco takov\u00e9ho nem\u00e1 podle n\u00ed v\u00a0na\u0161\u00ed spole\u010dnosti co d\u011blat, proto\u017ee pot\u0159ebujeme rasovou spravedlnost.<\/p>\n

Karl Marx byl stejn\u00e9ho n\u00e1zoru, kdy\u017e psal v \u2018Komunistick\u00e9m manifestu\u2018, \u017ee: \u2018komunismus m\u016f\u017ee b\u00fdt pops\u00e1n v\u00a0jedn\u00e9 v\u011bt\u011b: zru\u0161en\u00ed soukrom\u00e9ho majetku\u2018. A to je d\u016fvod, pro\u010d Kritick\u00e1 rasov\u00e1 teorie vol\u00e1 po zru\u0161en\u00ed b\u011blo\u0161stv\u00ed, proto\u017ee to je pova\u017eov\u00e1no za druh soukrom\u00e9ho majetku, za jak\u00fdsi druh kapitalismu. Ti, kte\u0159\u00ed tento majetek vlastn\u00ed jsou b\u011blo\u0161i, nebo b\u011bloch\u016fm bl\u00edzc\u00ed, anebo se jako b\u011blo\u0161i chovaj\u00ed. I tak m\u00e1lo sta\u010d\u00ed!<\/p>\n

V\u0161ichni ostatn\u00ed jsou barevn\u00ed a je p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1no, \u017ee v\u0161ichni, do posledn\u00edho z\u00a0nich jsou utla\u010dov\u00e1ni v\u0161eobecn\u00fdm rasismem. V\u0161eobecn\u00fd rasismus je zalo\u017een na (pochybn\u00e9m) p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed o b\u011blo\u0161sk\u00e9 nad\u0159azenosti, kter\u00e1 v\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b nahrazuje ekonomii a kapitalismus.<\/p>\n

\u00dadajn\u011b to neznamen\u00e1, \u017ee by byli b\u011blo\u0161i pova\u017eov\u00e1ni za nad\u0159azen\u00e9; znamen\u00e1 to, \u017ee b\u011blo\u0161i maj\u00ed mo\u017enost vl\u00e1dnout lidsk\u00e9 spole\u010dnosti, co\u017e by m\u011bli zachovat. Podivn\u00e9!<\/p>\n

To v\u0161ecko je komunistick\u00fdmi slo\u017ekami vyu\u017e\u00edv\u00e1no ke stejn\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm, jak ji\u017e pops\u00e1no. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed nejsou b\u011blo\u0161i jsou propagandou uv\u011bdomov\u00e1ni o tom, \u017ee jsou t\u00edm znev\u00fdhodn\u011bn\u00ed, \u010d\u00edm\u017e doch\u00e1z\u00ed k\u00a0jejich \u2018probouzen\u00ed\u2018 a je o\u010dek\u00e1v\u00e1no, \u017ee se spoj\u00ed dohromady, vytvo\u0159\u00ed spole\u010denskou t\u0159\u00eddu, kter\u00e1 skrze t\u0159\u00eddn\u00ed boj zbav\u00ed b\u00edlou \u010d\u00e1st lidsk\u00e9 spole\u010dnosti jejich nad\u0159azen\u00e9 \u00falohy.<\/p>\n

K\u00a0tomu se p\u0159id\u00e1v\u00e1 otroctv\u00ed<\/strong><\/span><\/p>\n

Lid\u00e9 se pak ptaj\u00ed: \u201eCo m\u00e1 americk\u00fd probl\u00e9m s\u00a0otroctv\u00edm co d\u011blat v\u00a0Evrop\u011b? To se na n\u00e1s nevztahuje. Pro\u010d je to tak popul\u00e1rn\u00ed?\u201c<\/em><\/p>\n

Sou\u010dasn\u00e1 popularita otroctv\u00ed nevypl\u00fdv\u00e1 z jeho\u00a0historie. Zde se o otroctv\u00ed v\u016fbec nejedn\u00e1. To v\u0161ecko jsou pouze omluvn\u00e9 v\u00fdrazy, kter\u00e9 jsou pou\u017e\u00edv\u00e1ny k\u00a0zakryt\u00ed pravdy, \u017ee se op\u011bt jedn\u00e1 zase jen o druh soukrom\u00e9ho vlastnictv\u00ed, zvan\u00e9ho \u2018b\u011blo\u0161stv\u00ed\u2018. (Tak jako v\u017edycky, je to hra se slov\u00ed\u010dky, kdy je v\u00fdznam jednotliv\u00fdch slov m\u011bn\u011bn a zkreslov\u00e1n. To je b\u011b\u017en\u00e1 strategie disinforma\u010dn\u00ed p\u00e1t\u00e9 kolony globalistick\u00fdch pomaha\u010d\u016f.)<\/p>\n

Kdy\u017e se mluv\u00ed o otroctv\u00ed, i to pat\u0159\u00ed ke snaze vyburcovat rasov\u011b odli\u0161n\u00e9 \u010d\u00e1sti lidsk\u00e9 spole\u010dnosti a donutit je p\u0159ijmout ideologii, kter\u00e1 tvrd\u00ed, \u017ee b\u011blo\u0161stv\u00ed je druh soukrom\u00e9ho majetku a \u017ee b\u011blo\u0161i jsou vl\u00e1dnouc\u00ed kultura. Je to snaha popudit v\u0161ecky neb\u00edl\u00e9, aby se nad t\u00edm pohor\u0161ovali, shlukovali se v\u00a0radik\u00e1ln\u00ed skupiny a zkou\u0161eli toto zm\u011bnit t\u00edm, \u017ee p\u0159evezmou vl\u00e1du sami.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

U\u017e jen kv\u016fli tomu m\u016f\u017eeme vid\u011bt jak z\u00e1ke\u0159n\u00e1 a \u0161kodliv\u00e1 je hromadn\u00e1 emigrace barevn\u00fdch do b\u00edl\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed zem\u011b. Tento \u010dist\u011b komunistick\u00fd pl\u00e1n byl spu\u0161t\u011bn pr\u00e1v\u011b k\u00a0tomu \u00fa\u010delu, aby se barevn\u00ed v\u00a0pat\u0159i\u010dn\u00e9m mno\u017estv\u00ed pozd\u011bji shlukli, vzbou\u0159ili proti b\u011bloch\u016fm, zni\u010dili je a p\u0159evzali vl\u00e1du nad p\u016fvodn\u011b b\u011blo\u0161sk\u00fdm \u00fazem\u00edm.<\/p>\n

Tak\u017ee Kritick\u00e1 rasov\u00e1 teorie vid\u00ed v\u0161ecko, co chce m\u00edt a p\u0159itom to nem\u00e1, jako rasismus a to a\u017e do t\u00e9 doby, ne\u017e to sama vlastn\u00ed. To stejn\u00e9 ov\u0161em plat\u00ed o Marxismu, pro n\u011bho\u017e je v\u0161ecko, co chce m\u00edt a co je\u0161t\u011b nem\u00e1 \u2018bur\u017eo\u00e1zn\u00ed \u00fapadek\u2018 a to do t\u00e9 doby, ne\u017e to s\u00e1m vlastn\u00ed.<\/p>\n

Homosexu\u00e1ln\u00ed teorie<\/strong><\/span><\/p>\n

Homosexu\u00e1ln\u00ed a v\u0161ecky dal\u0161\u00ed, \u2018divn\u00e9\u2018 teorie jsou to stejn\u00e9; jsou to op\u011bt odr\u016fdy Marxismu. To nadm\u011brn\u00e9 zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00ed se sexem, zm\u011bnou pohlav\u00ed, homosexualitou a podobn\u00fdmi z\u00e1le\u017eitostmi, m\u00e1 v\u00a0pozad\u00ed jednu my\u0161lenku: zaveden\u00ed norm\u00e1lu.<\/p>\n

Homosexu\u00e1ln\u00ed teorie je zalo\u017eena na tom, \u017ee existuj\u00ed ur\u010dit\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed ur\u010duj\u00ed co je norm\u00e1ln\u00ed a co ne. Tito lid\u00e9 jsou privilegovan\u00ed a sami se pova\u017euj\u00ed za norm\u00e1ln\u00ed. Jsou heterosexu\u00e1ln\u00ed, co\u017e je t\u00e9\u017e pova\u017eov\u00e1no za norm\u00e1ln\u00ed a ve\u0161ker\u00fd jin\u00fd pohlavn\u00ed styk je vid\u011bn jako nenorm\u00e1ln\u00ed. Podle nich je norm\u00e1ln\u00ed, kdy\u017e je n\u011bkdo mu\u017e, \u017ee se chov\u00e1 jako mu\u017e, obl\u00e9k\u00e1 se jako mu\u017e a d\u011bl\u00e1 v\u0161ecko jako mu\u017e. Oproti tomu \u017eena se chov\u00e1 jako \u017eena, kr\u00e1\u0161l\u00ed se jako \u017eena, a tak d\u00e1le.<\/p>\n

T\u00edm p\u00e1dem v\u0161ichni ti, kte\u0159\u00ed jsou podle tohoto n\u00e1zoru \u2018nenorm\u00e1ln\u00ed\u2018 jsou v\u00a0opozici v\u016f\u010di t\u011bm \u2018norm\u00e1ln\u00edm\u2018, \u010d\u00edm\u017e op\u011bt vytv\u00e1\u0159ej\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed spole\u010denskou t\u0159\u00eddu, kter\u00e1 jen \u010dek\u00e1 na p\u0159\u00edle\u017eitost, aby mohla zah\u00e1jit t\u0159\u00eddn\u00ed boj, kdy\u017e si za\u010dnou tyto rozd\u00edly uv\u011bdomovat.\u00a0 Propaganda se samoz\u0159ejm\u011b snadno postar\u00e1 o jejich \u2018probuzen\u00ed\u2018 a m\u00e1me zde dal\u0161\u00ed probl\u00e9m, dal\u0161\u00ed hromadnou nespokojenost. Tak\u017ee to jsou dal\u0161\u00ed Marxist\u00e9.<\/p>\n

Post-koloni\u00e1ln\u00ed teorie<\/strong><\/span><\/p>\n

D\u00edky Frantz Fanonovi, \u010dernochovi z\u00a0Karibsk\u00fdch ostrov\u016f, z\u00a0francouzsk\u00e9 kolonie na Martiniku, kter\u00fd byl psychiatr, politick\u00fd filosof a Marxista, jeho\u017e nejv\u011bt\u0161\u00ed obdivovatel byl Jean-Paul Sartre, post-koloni\u00e1ln\u00ed teorie je dal\u0161\u00ed metla, ur\u010den\u00e1 hlavn\u011b Evrop\u011b. Podle t\u00e9to teorie, Z\u00e1pad je utla\u010dovatel, proto\u017ee m\u00e1 p\u0159\u00edstup k\u00a0materi\u00e1ln\u00edmu a kulturn\u00edmu bohatstv\u00ed sv\u011bta a proto\u017ee jednou rozhodli, \u017ee jejich kultura je ta hlavn\u00ed. A pak zkou\u0161eli kolonizovat zbytek sv\u011bta a tu svoji kulturu v\u0161em vnutit.<\/p>\n

Kv\u016fli tomu by se m\u011bli v\u0161ichni utla\u010dovan\u00ed domorodci z\u00a0kolonizovan\u00fdch zem\u00ed spojit dohromady a spole\u010dn\u011b prov\u00e9st \u2018dekolonizaci\u2018. K\u00a0tomu \u00fa\u010delu mus\u00ed nap\u0159ed odstranit ve\u0161ker\u00e9 projevy z\u00e1padn\u00ed kultury. Tak\u017ee kdy\u017e tito lid\u00e9 ze zaostalej\u0161\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed sv\u011bta p\u0159ijdou do Belgie, nebo do Francie, \u010di do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, tak se prvn\u011b pokou\u0161ej\u00ed novou zemi dekolonizovat. Na p\u0159\u00edklad, v\u00a0Brit\u00e1nii budou zkou\u0161et \u2018dekolonizovat\u2018 Shakespeara. Budou zkou\u0161et vyhladit ka\u017edou zm\u00ednku o n\u011bm, zni\u010dit ka\u017edou jeho sochu, obraz, jeho pr\u00e1ci a v\u0161ecko co je s\u00a0n\u00edm ve spojen\u00ed.<\/p>\n

A op\u011bt, je to sice jin\u00fd druh, ale stejn\u00fd rod. A ten rod je Marxismus, co\u017e je dnes p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00ed sv\u011btov\u00fd n\u00e1zor, kter\u00fd se \u2013 ka\u017ed\u00fd jin\u00fd marxistick\u00fd druh po sv\u00e9m \u2013 pokou\u0161\u00ed p\u0159evz\u00edt dohled nad v\u00fdrobn\u00edmi prost\u0159edky, co\u017e je \u010dlov\u011bk, tak nad histori\u00ed a celou lidskou spole\u010dnost\u00ed.<\/p>\n

\u0160\u00ed\u0159en\u00ed Marxistick\u00e9 teorie<\/strong><\/span><\/p>\n

Marx to zkou\u0161el doc\u00edlit skrze ekonomii; sou\u010dasn\u00ed Marxist\u00e9 pou\u017e\u00edvaj\u00ed soci\u00e1ln\u011b-kulturn\u00ed prost\u0159edky, s\u00a0\u010d\u00edm\u017e za\u010dali n\u011bkdy ve 1920t\u00fdch letech a \u0159\u00edkaj\u00ed tomu \u2018Z\u00e1padn\u00ed Marxismus\u2018.<\/p>\n

Kdy\u017e do\u0161lo k\u00a0rusk\u00e9 bol\u0161evick\u00e9 revoluci, v\u00a0r. 1917, sv\u011bt na tento jev nijak nereagoval. To p\u0159ekvapilo mnoh\u00e9 zaryt\u00e9 Marxisty, kte\u0159\u00ed s\u00a0jak\u00fdmsi vlivem asi \u010d\u00edtali. Pak za\u010dal ps\u00e1t Antonio Gramsci, Georg Luk\u00e1cs a psali o t\u0159\u00eddn\u00edm uv\u011bdom\u011bn\u00ed, kter\u00e9 \u2013 bohu\u017eel \u2013 neprobudila ani protikomunistick\u00e1 revoluce v\u00a0Ma\u010farsku, v\u00a0r. 1956. To, co psali dalo z\u00e1klad tak zvan\u00e9mu \u2018Kulturn\u00edmu Marxismu\u2018, co\u017e byl n\u00e1zor, \u017ee komunist\u00e9 mus\u00ed obsadit kulturn\u00ed instituce a zm\u011bnit je zevnit\u0159, proto\u017ee z\u00e1padn\u00ed kultura m\u00e1 v\u00a0sob\u011b n\u011bco, co odpuzuje socialismus. To \u2018n\u011bco\u2018 bylo nutn\u00e9 odstranit a p\u0159ev\u00e9st v\u0161ecky kulturn\u00ed instituce (v\u010detn\u011b \u0161kolstv\u00ed) na socialistick\u00e9.<\/p>\n

Dnes nen\u00ed radno o Kulturn\u00edm Marxismu mluvit ve\u0159ejn\u011b. Je to pova\u017eov\u00e1no za konspira\u010dn\u00ed teorii a dokonce i za antisemitismus. A kdy\u017e antisemitismus, tak za t\u00edm mus\u00ed b\u00fdt \u017did\u00e9.<\/p>\n

Nam\u00edsto Kulturn\u00edho Marxismu je ov\u0161em mo\u017eno pou\u017e\u00edt n\u00e1zev Z\u00e1padn\u00ed Marxismus; je to v\u00a0podstat\u011b to stejn\u00e9. Marxismus je n\u011bco jako vir\u00f3za, kter\u00e1 se poka\u017ed\u00e9 p\u0159izp\u016fsob\u00ed zemi, ve kter\u00e9 se nal\u00e9z\u00e1 a kterou hodl\u00e1 infikovat. T\u00edmto zp\u016fsobe se Marxismus uplatnil v\u00a0p\u016fvodn\u011b feud\u00e1ln\u00edch zem\u00edch, ale usp\u011bl i v\u00a0zem\u011bd\u011blsk\u00fdch oblastech, anebo v\u00a0\u010c\u00edn\u011b.<\/p>\n

Frankfurtsk\u00e1 \u0161kola<\/strong><\/span><\/p>\n

Pouze ve skute\u010dn\u00fdch kapitalistick\u00fdch zem\u00edch se Marxismus neprosadil, proto\u017ee Marx nem\u011bl ve v\u0161em pravdu. Proto se n\u011bkolik p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f tak zvan\u00e9 \u2018Frankfurtsk\u00e9 \u0161koly\u2018 pokou\u0161elo 30 let p\u0159ij\u00edt na d\u016fvody, pro\u010d se tak stalo a zkou\u0161eli Marxovy p\u016fvodn\u00ed n\u00e1zory vylep\u0161it. Vznikl z\u00a0toho nov\u00fd sm\u011br Marxismu, naz\u00fdvan\u00fd \u2018Kritick\u00e1 teorie\u2018.<\/p>\n

Max Horkheimer, kter\u00fd Kritickou teorii vymyslel, o n\u00ed \u0159\u00edk\u00e1: \u201eZjistili jsme, \u017ee Marx nem\u011bl pravdu v\u00a0jedn\u00e9 v\u011bci: kapitalismus d\u011bln\u00edka neokr\u00e1d\u00e1. Naopak, umo\u017e\u0148uje mu \u017e\u00edt lep\u0161\u00ed \u017eivot. Proto jsem p\u0159i\u0161el s \u2018Kritickou teori\u00ed\u2018, proto\u017ee v\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b nen\u00ed mo\u017eno vytvo\u0159it vizi lep\u0161\u00ed lidsk\u00e9 spole\u010dnosti na podklad\u011b spole\u010dnosti sou\u010dasn\u00e9.\u201c<\/em><\/p>\n

Kritick\u00fd Marxismus kritizuje v\u0161e, co je v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 lidsk\u00e9 spole\u010dnosti kritizovat mo\u017eno. Naprosto v\u0161ecko je kritizov\u00e1no a analyzov\u00e1no a pochopiteln\u011b, na v\u0161em jsou nalezeny chyby.<\/p>\n

V\u00a0dob\u00e1ch 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky se Frankfurtsk\u00e1 \u0161kola p\u0159em\u00edstila do Ameriky, kde pokra\u010dovala ve vyv\u00edjen\u00ed marxistick\u00e9ho viru a da\u0159ilo se jim to velmi dob\u0159e. Americk\u00e9 \u0161kolstv\u00ed r\u00e1do p\u0159evzalo profesory z\u00a0Evropy a pak mohl jeden z\u00a0nich, Herbert Marcuse v\u00a01960t\u00fdch letech napsat, \u017ee \u2018kapitalismus doru\u010d\u00ed v\u0161e, co je od n\u011bho o\u010dek\u00e1v\u00e1no, d\u00e1 lidem dobr\u00fd \u017eivot, ud\u011bl\u00e1 je bohat\u00e9, tak\u017ee spokojen\u011b \u017eij\u00ed.\u2018 Z\u00a0toho d\u016fvodu nepova\u017eoval pracuj\u00edc\u00ed t\u0159\u00eddu za vhodn\u00fd podklad pro revoluci. Z\u00e1minka k\u00a0revoluci mus\u00ed vyj\u00edt odjinud, proto\u017ee kdy\u017e lid\u00e9 \u017eij\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e, nemaj\u00ed d\u016fvod reptat.<\/p>\n

Proto se Marxist\u00e9 obr\u00e1tili na korporace a zkou\u0161eli s\u00a0nimi nav\u00e1zat p\u0159\u00e1telsk\u00e9 styky, proto\u017ee n\u011bkdej\u0161\u00ed \u2018zl\u00ed\u2018 \u0161\u00e9fov\u00e9 a majitel\u00e9 u\u017e nebyli nep\u0159\u00e1tel\u00e9, ale stali se naopak pou\u017eiteln\u00fdmi. Podle Marcuse, pracuj\u00edc\u00ed t\u0159\u00edda u\u017e nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e1. Ta energie spo\u010d\u00edv\u00e1 v\u00a0n\u011b\u010dem jin\u00e9m. Ta energie je v\u00a0men\u0161inov\u00fdch skupin\u00e1ch, a\u0165 u\u017e jsou to rasov\u00e9 men\u0161iny, sexu\u00e1ln\u00ed men\u0161iny, feministky, nebo jak\u00e9koliv jin\u00e9 men\u0161iny. Tak\u00e9 se zam\u011b\u0159ili na kulturu, kterou se sna\u017eili okle\u0161tit od hodnot, ochudit a vybrakovat a jako pr\u00e1zdnou, nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed abstraktn\u00ed hodnotu ji p\u0159ed\u00e1vat lidem.<\/p>\n

Pozn\u00e1mka na okraj: z\u00a0toho d\u016fvodu miz\u00ed v\u0161ude um\u011blecky dokonal\u00e9 sochy a jin\u00e9 um\u011bleck\u00e9 v\u00fdtvory a jsou nahrazov\u00e1ny nevkusn\u00fdmi shluky kamen\u00ed, nebo \u017eeleza, \u0161t\u011brku, cihel a jin\u00e9ho neestetick\u00e9ho, vulg\u00e1rn\u00edho materi\u00e1lu.<\/p>\n

Frankfurt\u0161t\u00ed \u010dlenov\u00e9 se tohoto \u00fakolu zhostili t\u00edm zp\u016fsobem, \u017ee postupn\u011b p\u0159evzali v\u0161ecky v\u00fdrobn\u00ed prost\u0159edky kulturn\u00edho pr\u016fmyslu. P\u0159evzali filmov\u00fd pr\u016fmysl, p\u0159evzali kni\u017en\u00ed produkci a hudbu, p\u0159evzali v\u0161ecko ostatn\u00ed, co je ve spojen\u00ed s\u00a0kulturou a s\u00a0estetikou. A pak n\u00e1m za\u010dali dod\u00e1vat kulturn\u00ed produkty napln\u011bn\u00e9 nevhodn\u00fdmi rasov\u00fdmi, pohlavn\u00edmi, genderov\u00fdmi z\u00e1le\u017eitostmi, kter\u00e9 \u2013 ve spojen\u00ed s\u00a0propagandou \u2013 vyd\u00e1vali za \u2018modern\u00ed\u2018 kulturu.<\/p>\n

D\u011blali si t\u00edm z\u00a0p\u016fvodn\u00ed kultury, kter\u00e1 byla povzbuzuj\u00edc\u00ed, povzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed prakticky v\u00fdsm\u011bch. Sm\u00e1li se n\u00e1m do o\u010d\u00ed sv\u00fdmi mazaninami na pl\u00e1tn\u011b, kter\u00e9 jejich \u0161a\u0161kov\u00e9 v\u00a0opilosti vyprodukovali, vysm\u00edvali se n\u00e1m jejich pralesn\u00edm od\u0159\u00edk\u00e1v\u00e1n\u00edm za doprovodu bubnu, kter\u00e9 vyd\u00e1vali za hudbu, d\u011blali si z\u00a0n\u00e1s legraci knihami o ni\u010dem, filmy, kter\u00e9 hanobily v\u0161ecko slu\u0161n\u00e9 a mor\u00e1ln\u00ed a obdivovaly n\u00e1sil\u00ed, vulgaritu a smilstvo.<\/p>\n

Vznik \u2018Woke\u2018<\/strong><\/span><\/p>\n

To v\u0161ecko, ta ve\u0161ker\u00e1 snaha o zdegradov\u00e1n\u00ed lidsk\u00e9 spole\u010dnosti na co nejprimitivn\u011bj\u0161\u00ed \u00farove\u0148 nakonec vy\u00fastila ve vznik \u2018Woke\u2018, co\u017e je op\u011bt druh Marxismu; je to Marxismus toto\u017enosti, kter\u00fd v\u00a0sob\u011b shrnuje skoro v\u0161ecky ostatn\u00ed odr\u016fdy Marxismu. Je to syst\u00e9m, kter\u00fd v\u00a0sob\u011b obsahuje mnoho odli\u0161n\u00fdch druh\u016f toho stejn\u00e9ho. Na p\u0159\u00edklad, LGBTQ je jeden druh, \u010derno\u0161i jsou jin\u00fd druh, zast\u00e1nci potrat\u016f jsou dal\u0161\u00ed druh.<\/p>\n

Nam\u00edsto slova \u2018druh\u2018 je mo\u017eno pou\u017e\u00edt n\u011bmeck\u00e9 slovo \u00a8Volk\u2018, neboli lid. A v\u0161echen tento Volk (Folk) dostane po pat\u0159i\u010dn\u00e9m zpracov\u00e1n\u00ed spole\u010dnou toto\u017enost a stanou se z\u00a0nich aktivist\u00e9, co\u017e je n\u00e1hra\u017eka za n\u011bkdej\u0161\u00ed \u2018prolet\u00e1\u0159e\u2018.<\/p>\n

Aktivist\u00e9 se pak za\u010dnou pova\u017eovat za samostatn\u00e9 n\u00e1rody, jak \u0159\u00edk\u00e1 W.E.B. DuBois, kter\u00fd Kritickou rasovou teorii vymyslel. Jsou to n\u00e1rody s\u00a0jejich vlastn\u00edmi z\u00e1kony a podm\u00ednkami a i s\u00a0jejich prapory, kter\u00fdmi \u010dasto ov\u011b\u0161uj\u00ed i budovy jin\u00fdch lid\u00ed, tak\u017ee se chovaj\u00ed jako koloniz\u00e1to\u0159i. Vyv\u011b\u0161uj\u00ed sv\u00e9 prapory na ulic\u00edch a v\u0161ude kde mohou, \u010d\u00edm\u017e vystupuj\u00ed jako okupanti, kte\u0159\u00ed spolu s\u00a0dal\u0161\u00edmi okupa\u010dn\u00edmi n\u00e1rody zkou\u0161\u00ed doc\u00edlit osvobozen\u00ed od z\u00e1padn\u00ed civilizace.<\/p>\n

Jane Kaufman, 5 b\u0159ezna 2024<\/strong><\/em><\/p>\n

POKRA\u010cOV\u00c1N\u00cd<\/p>\n

[1]<\/a> https:\/\/www.youtube.com\/watch?v=OVZPYQS1dFA<\/p>\n

\"\"<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Co znamen\u00e1 slovo \u2018Woke\u2018? Wikipedia \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee je to p\u0159\u00eddavn\u00e9 jm\u00e9no, odvozen\u00e9 z\u00a0africko-anglick\u00e9 hovorov\u00e9 \u0159e\u010di…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":8658,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,4188,6903],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/48685"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=48685"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/48685\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":48686,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/48685\/revisions\/48686"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/8658"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=48685"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=48685"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=48685"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}