{"id":47469,"date":"2024-02-20T04:11:43","date_gmt":"2024-02-20T03:11:43","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=47469"},"modified":"2024-02-20T04:11:43","modified_gmt":"2024-02-20T03:11:43","slug":"peter-koenig-na-ceste-k-novemu-mezinarodnimu-menovemu-systemu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/02\/20\/peter-koenig-na-ceste-k-novemu-mezinarodnimu-menovemu-systemu\/","title":{"rendered":"Peter Koenig: Na cest\u011b k nov\u00e9mu mezin\u00e1rodn\u00edmu m\u011bnov\u00e9mu syst\u00e9mu"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Souvislosti a \u00favod<\/span><\/h3>\n
Tento pom\u011brn\u011b dlouh\u00fd \u00favod pova\u017eujeme za nezbytn\u00fd k pochopen\u00ed toho, jak jsme se dostali tam, kde jsme dnes; k pochopen\u00ed dlouhodob\u00e9ho pl\u00e1nu Z\u00e1padu (USA) ovl\u00e1dnout sv\u011btovou ekonomiku svou m\u011bnou, americk\u00fdm dolarem, k n\u011bmu\u017e se p\u0159ed 23 lety p\u0159idal bratranec americk\u00e9ho dolaru, euro, se stejn\u00fdm \u201enulov\u00fdm z\u00e1kladem\u201c.<\/p>\n<\/section>\n
Sou\u010dasn\u00fd mezin\u00e1rodn\u00ed m\u011bnov\u00fd syst\u00e9m (MMS) vytvo\u0159en\u00fd Z\u00e1padem (USA) je od po\u010d\u00e1tku, kdy byl vytvo\u0159en takzvan\u00fdm z\u00e1konem o feder\u00e1ln\u00edch rezerv\u00e1ch (FRA), kter\u00fd 23. prosince 1913 podepsal americk\u00fd prezident Woodrow Wilson, sti\u017een nespravedlnost\u00ed.<\/p>\n
\n
\"[...]\"<\/figure>\n<\/div>\n

FRA \u00fadajn\u011b poskytl vl\u00e1d\u011b USA prost\u0159edky ke kontrole inflace a p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159inesl internacionalizaci americk\u00e9ho dolaru jako sv\u011btov\u00e9 m\u011bny. To znamen\u00e1, \u017ee americk\u00fd dolar mohl b\u00fdt pou\u017e\u00edv\u00e1n na mezin\u00e1rodn\u00ed \u00farovni jako obchodn\u00ed m\u011bna, \u010d\u00edm\u017e se de facto stal mezin\u00e1rodn\u00ed rezervn\u00ed m\u011bnou. Jako takov\u00fd byl st\u00e1le \u010dast\u011bji pou\u017e\u00edv\u00e1n zem\u011bmi po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b jako hlavn\u00ed rezervn\u00ed m\u011bna, co\u017e umo\u017e\u0148ovalo nebo \u201enutilo\u201c Washington zvy\u0161ovat jejich pen\u011b\u017en\u00ed z\u00e1sobu.<\/p>\n

V roce 1834 stanovily Spojen\u00e9 st\u00e1ty cenu zlata na 20,67 dolaru za unci<\/b>, kde z\u016fstala a\u017e do roku 1933. Dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 zem\u011b se ke zlat\u00e9mu standardu p\u0159ipojily v 70. letech 19. stolet\u00ed. Obdob\u00ed od roku 1880 do roku 1914 je zn\u00e1m\u00e9 jako klasick\u00fd zlat\u00fd standard. V tomto obdob\u00ed se v\u011bt\u0161ina zem\u00ed dr\u017eela (v r\u016fzn\u00e9 m\u00ed\u0159e) zlata.<\/p>\n

Z\u00e1kon ukl\u00e1dal Feder\u00e1ln\u00edmu rezervn\u00edmu syst\u00e9mu povinnost dr\u017eet zlato ve v\u00fd\u0161i 40 % hodnoty j\u00edm emitovan\u00e9 m\u011bny, tj. americk\u00e9ho dolaru, a tyto dolary p\u0159epo\u010d\u00edt\u00e1vat na zlato za pevnou cenu 20,67 USD za unci ryz\u00edho zlata.<\/p>\n

Z\u00e1kon o Feder\u00e1ln\u00edch rezerv\u00e1ch z roku 1913 fakticky vytvo\u0159il Feder\u00e1ln\u00ed rezervn\u00ed banku zvanou \u201eFed\u201c.<\/p>\n

Pro \u00fa\u010dely (americk\u00e9) \u201efinan\u010dn\u00ed stability\u201c a p\u0159izp\u016fsoben\u00ed se \u201eprom\u011bnliv\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed ekonomick\u00e9 situaci\u201c FRA rovn\u011b\u017e umo\u017enil FEDu vyd\u00e1vat \u00farokov\u00e9 sazby jako \u0159\u00eddic\u00ed n\u00e1stroje pro americk\u00fd bankovn\u00ed syst\u00e9m a de facto st\u00e1le v\u00edce pro mezin\u00e1rodn\u00ed bankovn\u00ed syst\u00e9m, nebo\u0165 FED rovn\u011b\u017e internacionalizoval americk\u00fd dolar, zejm\u00e9na pro obchod, tak\u017ee postupn\u011b byly zem\u011b obchoduj\u00edc\u00ed v americk\u00fdch dolarech v r\u016fzn\u00e9 m\u00ed\u0159e dolarizov\u00e1ny. Obchodov\u00e1n\u00ed v americk\u00fdch dolarech, bez ohledu na to, mezi jak\u00fdmi zem\u011bmi, se stalo nepsan\u00fdm pravidlem.<\/p>\n

To znamenalo, \u017ee v pr\u016fm\u011bru a postupem \u010dasu bylo v\u00edce ne\u017e 90 % mezin\u00e1rodn\u00edch rezerv dr\u017eeno ve zlat\u011b a americk\u00fdch dolarech, \u010d\u00edm\u017e se st\u00e1le v\u00edce zvy\u0161ovala z\u00e1vislost jejich ekonomik na USA \u2013 resp. na americk\u00e9 m\u011bn\u011b.<\/p>\n

To tak\u00e9 znamenalo, \u017ee USA mohly tisknout dolary st\u00e1le v\u00edce bez rozd\u00edlu \u2013 bez z\u00e1lohy -, proto\u017ee sv\u011bt byl na americk\u00e9m dolaru st\u00e1le v\u00edce z\u00e1visl\u00fd z hlediska obchodu a n\u00e1rodn\u00edch rezerv.<\/p>\n

Kdy\u017e v \u010dervenci 1944 vznikl na konferenci v Bretton Woods (BW) nejen Mezin\u00e1rodn\u00ed m\u011bnov\u00fd fond (MMF) a Sv\u011btov\u00e1 banka, ale tak\u00e9 nov\u00fd zlat\u00fd standard, USA, organiz\u00e1tor a faktick\u00fd \u201emajitel\u201c konference BW a jej\u00edch v\u00fdsledk\u016f, chytr\u00fdm tahem \u201ep\u0159esv\u011bd\u010dily\u201c z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00e9 deleg\u00e1ty 44 zem\u00ed, aby p\u0159ijali, \u017ee nov\u00fd zlat\u00fd standard \u2013 1 trojsk\u00e1 unce (asi 31,1 gramu) bude v\u00e1z\u00e1na na americk\u00fd dolar.<\/p>\n

Nam\u00edsto stanoven\u00ed hodnoty zlata podle v\u00e1\u017een\u00e9ho pr\u016fm\u011bru 5 nebo 6 kl\u00ed\u010dov\u00fdch m\u011bn vznikl\u00fdch po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce \u2013 p\u0159i uplatn\u011bn\u00ed principu SDR \u2013 byl kurz zlata stanoven na 35 USD \/ za trojskou unci (t-oz); hodnota zlata pou\u017e\u00edvan\u00e1 pro kryt\u00ed m\u011bn st\u00e1t\u016f \u00fa\u010dastn\u00edc\u00edch se BW byla vyj\u00e1d\u0159ena v americk\u00fdch dolarech.<\/p>\n

To znamenalo, \u017ee zlato bylo de facto nahraditeln\u00e9 americk\u00fdm dolarem.<\/b><\/p>\n

USA tak\u00e9 m\u011bly a st\u00e1le maj\u00ed plnou kontrolu nad MMF a Sv\u011btovou bankou s pr\u00e1vem veta. Vzhledem k tomu, \u017ee USA jsou nejv\u011bt\u0161\u00edm akcion\u00e1\u0159em s pod\u00edlem 16,5 %, maj\u00ed fakticky pr\u00e1vo veta, proto\u017ee ke schv\u00e1len\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fdch rozhodnut\u00ed je t\u0159eba 85 %.<\/p>\n

Tato \u00fapln\u00e1 kontrola nad MMF a Sv\u011btovou bankou je tak\u00e9 d\u016fvodem, pro\u010d je \u010c\u00edna v MMF i Sv\u011btov\u00e9 bance zastoupena zna\u010dn\u011b nedostate\u010dn\u011b. \u010c\u00edna je druhou nejv\u011bt\u0161\u00ed ekonomikou v absolutn\u00edm vyj\u00e1d\u0159en\u00ed HDP a nejv\u011bt\u0161\u00ed ekonomikou sv\u011bta v parit\u011b kupn\u00ed s\u00edly \u2013 viz n\u00ed\u017ee.<\/p>\n

Americk\u00e1 administrativa pot\u0159ebuje pro jakoukoli reformu kv\u00f3t MMF souhlas Kongresu. Trvalo roky, ne\u017e vl\u00e1da p\u0159im\u011bla Kongres, aby dal raz\u00edtko na reformu z roku 2010, kter\u00e1 zv\u00fd\u0161ila hlasovac\u00ed pr\u00e1va \u010c\u00edny na \u00fakor evropsk\u00fdch zem\u00ed, ale NE na \u00fakor USA.<\/p>\n

Podobn\u011b teprve v \u0159\u00edjnu 2016 byl \u010d\u00ednsk\u00fd j\u00fcan (RMB) p\u0159ijat do ko\u0161e zvl\u00e1\u0161tn\u00edch pr\u00e1v \u010derp\u00e1n\u00ed (SDR) MMF. V kv\u011btnu 2022 byla v\u00e1ha m\u011bny v SDR \u201eupravena\u201c pro americk\u00fd dolar na sou\u010dasn\u00fdch 43,38 % z 41,73 % a pro j\u00fcan na 12,28 % z 10,92 %. V\u00e1ha eura se sn\u00ed\u017eila na 29,31 % z 30,93 %, v\u00e1ha jenu klesla na 7,59 % z 8,33 % a britsk\u00e9 libry na 7,44 % z 8,09 %.<\/p>\n

P\u0159i srovn\u00e1n\u00ed \u010d\u00ednsk\u00e9 ekonomiky s ekonomikou USA a Evropy nen\u00ed pochyb o tom, \u017ee j\u00fcan je zna\u010dn\u011b podhodnocen\u00fd. Spravedliv\u011bj\u0161\u00ed ocen\u011bn\u00ed \/ v\u00e1\u017een\u00ed j\u00fcanu v m\u011bnov\u00e9m ko\u0161i SDR (USD, euro, \u010d\u00ednsk\u00fd j\u00fcan, britsk\u00e1 libra, japonsk\u00fd jen) \u2013 m\u00e1 vysokou prioritu.<\/p>\n

Spojen\u00e9 st\u00e1ty opou\u0161t\u011bj\u00ed zlat\u00fd standard<\/h2>\n

Kdy\u017e v roce 1971 prezident Nixon prost\u0159ednictv\u00edm MMF kontrolovan\u00e9ho USA opustil zlat\u00fd standard, co\u017e znamenalo, \u017ee USA ji\u017e nebudou dodr\u017eovat kryt\u00ed sv\u00e9 m\u011bny (americk\u00e9ho dolaru) zlatem, cena zlata prudce vzrostla a americk\u00fd dolar de facto p\u0159evzal roli zlata.<\/p>\n

To p\u0159edstavovalo pro USA nezpochybniteln\u00fd d\u016fvod k tomu, aby tiskly dolary bez rozd\u00edlu, proto\u017ee je sv\u011bt pot\u0159eboval pro sv\u016fj mezin\u00e1rodn\u00ed obchod a st\u00e1tn\u00ed rezervn\u00ed pokladny.<\/p>\n

Druh\u00e1 r\u00e1na p\u0159i\u0161la, kdy\u017e se v roce 1974, po um\u011ble vyvolan\u00e9 ropn\u00e9 krizi v letech 1973-1974, USA \u201edohodly\u201c se Sa\u00fadskou Ar\u00e1bi\u00ed, \u0161\u00e9fem OPEC (Organizace zem\u00ed vyv\u00e1\u017eej\u00edc\u00edch ropu), \u017ee uhlovod\u00edky, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ropa a zemn\u00ed plyn, budou obchodov\u00e1ny pouze v americk\u00fdch dolarech, co\u017e vyvolalo zaplaven\u00ed sv\u011bta petrodolary.<\/p>\n

V\u00fdm\u011bnou za to by USA poskytly Sa\u00fadsk\u00e9 Ar\u00e1bii vojenskou ochranu a pomohly by j\u00ed s obchody se zbran\u011bmi a investicemi do infrastruktury.<\/p>\n

Ropa je dodnes nejcenn\u011bj\u0161\u00edm aktivem na planet\u011b. V\u00edce ne\u017e 85 % ve\u0161ker\u00e9 energie pou\u017e\u00edvan\u00e9 k pohonu sv\u011btov\u00e9 ekonomiky poch\u00e1z\u00ed z uhlovod\u00edk\u016f.<\/p>\n

Dohoda mezi OPEC a dolarovou transakc\u00ed umo\u017enila USA op\u011bt tisknout bez rozd\u00edlu dal\u0161\u00ed americk\u00e9 dolary, proto\u017ee ka\u017ed\u00e1 zem\u011b na sv\u011bt\u011b pot\u0159ebovala americk\u00e9 dolary k n\u00e1kupu sv\u00e9 (uhlovod\u00edkov\u00e9) energie, \u010d\u00edm\u017e se pos\u00edlila dominance americk\u00e9 m\u011bny nad sv\u011btem.<\/p>\n

V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je p\u0159ibli\u017en\u011b 60 % nejpou\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00edch sv\u011btov\u00fdch m\u011bn (d\u0159\u00edve naz\u00fdvan\u00fdch \u201ekonvertibiln\u00ed m\u011bny\u201c) tvo\u0159eno americk\u00fdmi dolary. Zat\u00edmco sv\u011bt je zaplaven zcela nez\u00e1platovan\u00fdm americk\u00fdm dolarem, na \u010d\u00ednsk\u00fd j\u00fcan, m\u011bnu druh\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed nebo pravd\u011bpodobn\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed ekonomiky (v parit\u011b kupn\u00ed s\u00edly), p\u0159ipad\u00e1 jen asi 5 %.<\/p>\n

Tuto nerovnov\u00e1hu je t\u0159eba napravit.<\/p>\n

N\u00e1znak\u016f pro de-dolarizaci p\u0159ib\u00fdv\u00e1. Na po\u010d\u00e1tku 90. let bylo v\u00edce ne\u017e 90 % v\u0161ech m\u011bnov\u00fdch rezerv dr\u017eeno v cenn\u00fdch pap\u00edrech denominovan\u00fdch v americk\u00fdch dolarech. Stejn\u011b tak p\u0159ibli\u017en\u011b 90 % ve\u0161ker\u00e9ho mezin\u00e1rodn\u00edho obchodu prob\u00edhalo v americk\u00fdch dolarech. Dnes se tyto pod\u00edly sn\u00ed\u017eily na p\u0159ibli\u017en\u011b 50 % a 65 %.<\/p>\n

Za zm\u00ednku stoj\u00ed, \u017ee mnoho zem\u00ed OPEC zcela nebo \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b opustilo nepsan\u00e9 pravidlo obchodov\u00e1n\u00ed s uhlovod\u00edky v americk\u00fdch dolarech a nahradilo dolar m\u00edstn\u00edmi m\u011bnami, p\u0159\u00edpadn\u011b j\u00fcanem.<\/p>\n

Je v\u0161ak zapot\u0159eb\u00ed mnohem v\u00edce.<\/p>\n

Vra\u0165me se k prezidentu Wilsonovi, signat\u00e1\u0159i z\u00e1kona o feder\u00e1ln\u00edch rezerv\u00e1ch<\/h2>\n

Kr\u00e1tce p\u0159ed svou smrt\u00ed v \u00fanoru 1924 prezident Wilson z\u0159ejm\u011b p\u0159i\u0161el s l\u00edtost\u00ed, \u017ee z\u00e1kon (Federal Reserve Act) podepsal, a \u0159ekl:<\/p>\n

\u201eJsem velmi ne\u0161\u0165astn\u00fd \u010dlov\u011bk. Nev\u011bdomky jsem zni\u010dil svou zemi. Velk\u00fd pr\u016fmyslov\u00fd n\u00e1rod je ovl\u00e1d\u00e1n sv\u00fdm \u00fav\u011brov\u00fdm syst\u00e9mem. N\u00e1\u0161 \u00fav\u011brov\u00fd syst\u00e9m je koncentrovan\u00fd. R\u016fst n\u00e1roda a ve\u0161ker\u00e1 na\u0161e \u010dinnost jsou tedy v rukou n\u011bkolika m\u00e1lo lid\u00ed. Stali jsme se jednou z nejh\u016f\u0159e ovl\u00e1dan\u00fdch, jednou z nej\u00fapln\u011bji kontrolovan\u00fdch a ovl\u00e1dan\u00fdch vl\u00e1d v civilizovan\u00e9m sv\u011bt\u011b, kter\u00e1 ji\u017e nen\u00ed vl\u00e1dou svobodn\u00e9ho n\u00e1zoru, nen\u00ed vl\u00e1dou p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed a hlasu v\u011bt\u0161iny, ale vl\u00e1dou n\u00e1zoru a n\u00e1tlaku mal\u00e9 skupiny dominantn\u00edch mu\u017e\u016f.\u201c<\/em>Pokud je tento cit\u00e1t prezidenta Woodrowa Wilsona skute\u010dn\u011b pravdiv\u00fd, jeho proz\u00edravost m\u00e1 dodnes sv\u016fj ohlas \u2013 sv\u011btu vl\u00e1dne mal\u00e1 elita a nerovn\u00fd syst\u00e9m, dnes st\u00e1le do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry ovl\u00e1dan\u00fd jedinou m\u011bnou, americk\u00fdm dolarem, kter\u00fd nen\u00ed podlo\u017een ni\u010d\u00edm, ani zlatem, ani komoditami, dokonce ani vlastn\u00ed ekonomikou Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f.<\/p>\n

Pokud jsou HDP a dluh n\u011bjak\u00fdm ukazatelem hodnoty m\u011bny, zva\u017ete toto: Dne\u0161n\u00ed HDP USA v absolutn\u00edch \u010d\u00edslech \u010din\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 27 bilion\u016f USD (n\u00e1sleduje \u010c\u00edna v ekvivalentu 19,4 bilion\u016f USD), zat\u00edmco sou\u010dasn\u00fd dluh USA \u010din\u00ed 33,2 bilion\u016f USD \u2013 p\u0159ibli\u017en\u011b 123 % HDP (sou\u010dasn\u00fd dluh \u010c\u00edny v ekvivalentu 12,6 bilion\u016f USD \u2013 p\u0159ibli\u017en\u011b 65% pom\u011br dluhu k HDP).<\/p>\n

Skute\u010dn\u00fd dluh USA, naz\u00fdvan\u00fd tak\u00e9 \u201enefinancovan\u00e9 z\u00e1vazky\u201c, v\u0161ak v sou\u010dasnosti \u010din\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 290 bilion\u016f USD (t\u00e9m\u011b\u0159 11n\u00e1sobek sou\u010dasn\u00e9ho HDP USA). P\u0159ibli\u017en\u011b 40 % nefinancovan\u00fdch z\u00e1vazk\u016f tvo\u0159\u00ed nab\u011bhl\u00e9 \u00faroky z dluhu, kter\u00fd nikdy nem\u011bl b\u00fdt splacen, a dal\u0161\u00edch 20 % nespln\u011bn\u00e9 zdravotnick\u00e9 z\u00e1vazky, v\u011bt\u0161inou souvisej\u00edc\u00ed se zran\u011bn\u00edmi v\u00e1le\u010dn\u00fdch veter\u00e1n\u016f a psychick\u00fdmi traumaty; a asi 12 % se t\u00fdk\u00e1 nefinancovan\u00fdch z\u00e1vazk\u016f v oblasti soci\u00e1ln\u00edho zabezpe\u010den\u00ed.<\/p>\n

M\u00e1lo pou\u017e\u00edvan\u00fdm ekonomick\u00fdm ukazatelem je parita kupn\u00ed s\u00edly (PPP). Vyrovn\u00e1v\u00e1 hodnotu ko\u0161e zbo\u017e\u00ed, kter\u00e9 lze za danou m\u011bnu koupit, t\u00edm, \u017ee eliminuje rozd\u00edly v cenov\u00fdch hladin\u00e1ch mezi jednotliv\u00fdmi zem\u011bmi. Koeficient HDP v parit\u011b kupn\u00ed s\u00edly v USA \u010din\u00ed 23,6 bilionu USD, zat\u00edmco v \u010c\u00edn\u011b je to 33,5 bilionu USD (odhad pro rok 2023).<\/p>\n

P\u0159epo\u010dteno na jednoho obyvatele a rok (pc\/rok) v parit\u011b kupn\u00ed s\u00edly: USA = 69 500 USD a \u010c\u00edna = ekvivalent 24 000 USD. To znamen\u00e1 \u2013 v \u010c\u00edn\u011b si m\u016f\u017eete za 24 000 USD\/ks\/rok koupit to, co by v USA st\u00e1lo 69 500 USD\/ks\/rok.<\/p>\n

V re\u00e1ln\u00e9m ekonomick\u00e9m vyj\u00e1d\u0159en\u00ed m\u00e1 HDP-PPP v\u011bt\u0161\u00ed v\u00fdznam ne\u017e neupraven\u00fd HDP.<\/p>\n

Na cest\u011b k nov\u00e9mu mezin\u00e1rodn\u00edmu m\u011bnov\u00e9mu syst\u00e9mu<\/h2>\n

Jak\u00e1koli m\u011bnov\u00e1 reforma mus\u00ed b\u00fdt vn\u00edm\u00e1na a prov\u00e1d\u011bna s ohledem na sou\u010dasn\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed \u2013 kter\u00e9 je siln\u011b poznamen\u00e1no st\u00e1le rostouc\u00edmi konflikty mezi Z\u00e1padem a V\u00fdchodem.<\/p>\n

Z\u00e1padn\u00ed mocnosti se sna\u017e\u00ed zachovat si sv\u00e9 postaven\u00ed t\u00edm, \u017ee soupe\u0159\u00ed s autonomn\u00edm a suver\u00e9nn\u00edm rozvojem nez\u00e1visl\u00fdch n\u00e1rod\u016f nebo n\u00e1rod\u016f, kter\u00e9 se sna\u017e\u00ed st\u00e1t a z\u016fstat nez\u00e1visl\u00e9 na z\u00e1padn\u00edm tes\u00e1ku.<\/p>\n

Aby pos\u00edlily svou kontrolu nad glob\u00e1ln\u00edm d\u011bn\u00edm \u2013 a de facto se pokusily vytvo\u0159it \u201eglob\u00e1ln\u00ed jednotnou sv\u011btovou vl\u00e1du\u201c -, zavedly z\u00e1padn\u00ed mocnosti takzvan\u00e9 \u201e\u0159\u00e1dy zalo\u017een\u00e9 na pravidlech\u201c, kter\u00e9 se sna\u017e\u00ed vymazat zaveden\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed a n\u00e1rodn\u00ed z\u00e1kony. V d\u016fsledku toho se Mezin\u00e1rodn\u00ed soudn\u00ed dv\u016fr (ICJ) v Haagu stal nefunk\u010dn\u00edm, nefunk\u010dn\u00edm.<\/p>\n

\u017divotn\u00ed filozofie \u010c\u00edny a Ruska a jejich spolupr\u00e1ce se sv\u011btem a zejm\u00e9na v r\u00e1mci Asie podporuje prostor pro stabilitu a spole\u010dn\u00fd rozvoj.<\/p>\n

Rok 2023 uk\u00e1zal, \u017ee Velk\u00e1 Eurasie a Asie zat\u00edm odol\u00e1vaj\u00ed negativn\u00edm vn\u011bj\u0161\u00edm vliv\u016fm, kter\u00e9 maj\u00ed nejdramati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed d\u016fsledky v Evrop\u011b a na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b.<\/p>\n

Lze shrnout, \u017ee Asie a Eurasie z\u016fst\u00e1vaj\u00ed prostorem spolupr\u00e1ce, nikoliv konkurence. Vedouc\u00ed region\u00e1ln\u00ed mocnosti jsou schopny dos\u00e1hnout podm\u00ednek, kter\u00e9 jsou spravedliv\u00e9 pro jejich men\u0161\u00ed partnery.<\/p>\n

Nov\u00e9 geograficky \u0161iroce rozpt\u00fdlen\u00e9 uskupen\u00ed BRICS-11 (5+6) dod\u00e1v\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ci nov\u00fd rozm\u011br \u2013 a konstruktivn\u011b se odpout\u00e1v\u00e1 od z\u00e1padn\u00edho (americk\u00e9ho) sank\u010dn\u00edho re\u017eimu a sv\u011btov\u00e9ho dikt\u00e1tu ovl\u00e1dan\u00e9ho americk\u00fdm dolarem.<\/p>\n

*<\/strong><\/span><\/p>\n

Nov\u00fd nebo revidovan\u00fd mezin\u00e1rodn\u00ed m\u011bnov\u00fd syst\u00e9m: Mohl by se zv\u00e1\u017eit<\/h2>\n

Obecn\u011b<\/h3>\n
    \n
  • P\u0159isoudit v\u011bt\u0161\u00ed roli parit\u011b kupn\u00ed s\u00edly \u2013 v ekonomick\u00e9m hodnocen\u00ed i ve v\u00e1\u017een\u00e9m pr\u016fm\u011bru zvl\u00e1\u0161tn\u00edch pr\u00e1v \u010derp\u00e1n\u00ed MMF;<\/li>\n
  • Masivn\u00ed sn\u00ed\u017een\u00ed americk\u00fdch dolar\u016f zaplavuj\u00edc\u00edch sv\u011bt.<\/li>\n<\/ul>\n

    MMF \/ Sv\u011btov\u00e1 banka<\/h3>\n