{"id":4697,"date":"2021-09-13T03:00:22","date_gmt":"2021-09-13T01:00:22","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=4697"},"modified":"2021-09-13T03:00:22","modified_gmt":"2021-09-13T01:00:22","slug":"nejznamejsi-ceska-hudebni-osobnost-ve-svete","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2021\/09\/13\/nejznamejsi-ceska-hudebni-osobnost-ve-svete\/","title":{"rendered":"Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed \u010desk\u00e1 hudebn\u00ed osobnost ve sv\u011bt\u011b"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<p><strong>Anton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k <\/strong>se narodil 8. z\u00e1\u0159\u00ed 1841 v Nelahozevsi jako syn \u0159ezn\u00edka. V rodin\u011b byli t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni hudebn\u011b nadan\u00ed. Vedle otce, kter\u00fd hr\u00e1l na citeru (v dne\u0161n\u00ed dob\u011b u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 nezn\u00e1m\u00fd n\u00e1stroj), str\u00fdcov\u00e9 rovn\u011b\u017e muzic\u00edrovali, Jan hr\u00e1l na housle a Josef krom\u011b housl\u00ed ovl\u00e1dal i trubku. Rodi\u010de sice p\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee mal\u00fd Anton p\u0159evezme \u017eivnost, dokonce v roce 1856 obdr\u017eel \u0159eznick\u00fd v\u00fdu\u010dn\u00ed list, ale ji\u017e v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce byl studentem pra\u017esk\u00e9 varhanick\u00e9 \u0161koly, kterou ukon\u010dil s v\u00fdborn\u00fdm hodnocen\u00edm.<\/p>\n<p>Krom\u011b studia na varhanick\u00e9 \u0161kole doch\u00e1zel do n\u011bmeck\u00e9 pokra\u010dovac\u00ed \u0161koly Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9, stal se \u010dlenem orchestru Cecilsk\u00e9 jednoty a z\u00fa\u010dast\u0148oval se jako violista jejich vlastn\u00edch koncert\u016f, ale i koncert\u016f jin\u00fdch. V tu chv\u00edli m\u011b napad\u00e1 jist\u00e1 paralela o m\u00e9m kolegovi Josefu Kli\u010dkovi, s kter\u00fdm jsem zp\u00edval ve sdru\u017een\u00ed Pra\u017esk\u00e9 mu\u017esk\u00e9 sbory. Pepa byl v ml\u00e1d\u00ed rovn\u011b\u017e \u010dlenem scholy Cecilsk\u00e1 hudebn\u00ed jednota v\u00a0 \u00dast\u00ed n. O., jej\u00ed\u017e vok\u00e1ln\u00ed slo\u017eka zde p\u016fsob\u00ed v\u00edce ne\u017e dv\u011bst\u011b let. Cecilskou hudebn\u00ed jednotou pro\u0161el kup\u0159. Jaroslav Kocian a obl\u00edben\u00fdmi autory reperto\u00e1ru CHJ byli t\u00e9\u017e Petr Eben a Bohuslav Korejs, b\u00fdval\u00fd \u010dlen redak\u010dn\u00ed rady magaz\u00ednu Cantus.<\/p>\n<p>M\u00edsto toho, aby se Dvo\u0159\u00e1k po skon\u010den\u00ed studia vr\u00e1til dom\u016f, z\u016fstal nakonec v Praze a p\u0159ijal m\u00edsto violisty v jedn\u00e9 kapele, kter\u00e1 byla zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed pro budouc\u00ed orchestr Prozat\u00edmn\u00edho divadla. Krom\u011b pr\u00e1ce orchestr\u00e1ln\u00edho violisty d\u00e1val t\u00e9\u017e hodiny klav\u00edrn\u00ed hry. Tak se stalo, \u017ee vyu\u010doval tak\u00e9 velmi mladou Josefinu \u010cerm\u00e1kovou, do kter\u00e9 se bezmezn\u011b zamiloval. L\u00e1ska ov\u0161em Josefinou op\u011btov\u00e1na nebyla, zhrzen\u00fd Dvo\u0159\u00e1k potom ze \u017ealu slo\u017eil osmn\u00e1ct p\u00edsn\u00ed a doprovodem s n\u00e1zvem Cyp\u0159i\u0161e, je\u017e byly pozd\u011bji upraveny pro smy\u010dcov\u00fd kvartet.<\/p>\n<p>Dvo\u0159\u00e1ka velice inspirovaly b\u00e1sn\u011b V\u00edt\u011bzslava H\u00e1lka D\u011bdicov\u00e9 B\u00edl\u00e9 hory, na kter\u00e9 vytvo\u0159il rozm\u011brn\u00fd opus s n\u00e1zvem Hymnus, kter\u00e9ho se ujal sbormistr pra\u017esk\u00e9ho Hlaholu Karel Bendl a s mu\u017esk\u00fdm sborem v\u00a0 b\u0159eznu 1873 skladbu provedl. V Novom\u011bstsk\u00e9m divadle se \u00fa\u010dastnilo 300 zp\u011bv\u00e1k\u016f spolu s orchestry zemsk\u00fdch divadel, tedy \u010desk\u00e9ho i n\u011bmeck\u00e9ho. Na podzim t\u00e9ho\u017e roku se Dvo\u0159\u00e1k o\u017eenil se sestrou Josefiny Annou \u010cerm\u00e1kovou, dcerou pra\u017esk\u00e9ho zlatn\u00edka.<\/p>\n<p>V dal\u0161\u00edm tv\u016fr\u010d\u00edm obdob\u00ed Dvo\u0159\u00e1k zkomponoval rozs\u00e1hl\u00e9 oratorium Stabat mater (St\u00e1la matka), jen\u017e byl d\u016fsledkem bolesti nad ztr\u00e1tou dvou d\u011bt\u00ed. Jedn\u00e1 se o vok\u00e1ln\u011b-instrument\u00e1ln\u00ed d\u00edlo na text star\u00e9ho c\u00edrkevn\u00edho hymnu s podtitulem Oratorium pro s\u00f3la, sbor a orchestr. P\u0159elo\u017e\u00edme-li spojen\u00ed\u00a0 Stabat mater dolorosa, znamen\u00e1 doslova \u201e\/pod k\u0159\u00ed\u017eem\/ st\u00e1la matka bolestn\u00e1\u201c.<\/p>\n<p>N\u00e1sleduje Dvo\u0159\u00e1kovo tzv. slovansk\u00e9 obdob\u00ed. Vedle dal\u0161\u00edch opus\u016f mus\u00edm zm\u00ednit p\u0159edev\u0161\u00edm Smy\u010dcov\u00fd kvartet D dur, v n\u011bm\u017e Dvo\u0159\u00e1k vych\u00e1z\u00ed ze Slovansk\u00e9 hymny Hej, Slovan\u00e9!<\/p>\n<p>Za opravdu monument\u00e1ln\u00ed d\u00edlo pova\u017euji um\u011blcovo oratorium Svat\u00e1 Ludmila, kter\u00e9 je jak\u00fdmsi rozhran\u00edm mezi skladatelovou tvorbou duchovn\u00ed a dramatickou \u2013 vzniklo na p\u0159elomu let 1885 a 1886. Obsah l\u00ed\u010d\u00ed jak staroslovansk\u00e9 oslavy jara, tak i podle legendy z\u00e1chranu lan\u011b, kterou poranil sv.Ivan, kn\u00ed\u017eetem Bo\u0159ivojem a nakonec i \u017eiv\u00fd obraz Ludmilina a Bo\u0159ivojova k\u0159tu na Velehrad\u011b. Z\u00e1v\u011brem oratoria se oz\u00fdv\u00e1 mohutn\u00fd zp\u011bv \u201eHospodine, pomiluj ny!\u201c<\/p>\n<p>Monument\u00e1ln\u00ed d\u00edlo na libreto J. Vrchlick\u00e9ho provedla v z\u00e1\u0159\u00ed 2018 \u010cesk\u00e1 filharmonie pod taktovkou Jakuba Hr\u016f\u0161i v pra\u017esk\u00e9m Rudolfinu, kdy\u017e se na p\u0159ilehl\u00e9 venkovn\u00ed sc\u00e9n\u011b p\u0159ipojil Pra\u017esk\u00fd filharmonick\u00fd sbor (sbm. Luk\u00e1\u0161 Vasilek) v po\u010dtu 250 sborist\u016f jak z profesion\u00e1ln\u00edch, tak i amat\u00e9rsk\u00fdch sbor\u016f. Musel to b\u00fdt opravdu pro poslucha\u010de neoby\u010dejn\u00fd t\u0159iap\u016flhodinov\u00fd z\u00e1\u017eitek.<\/p>\n<p>Anton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k vyu\u017eil slov Moravsk\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch p\u00edsn\u00ed sb\u011bratele F. Su\u0161ila, kdy\u017e tyto texty jedine\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem hudebn\u011b stylizoval a vytvo\u0159il tak cyklus Moravsk\u00e9 dvojzp\u011bvy. V\u0161imn\u011bte si i ozna\u010den\u00ed \u2013 m\u00edsto \u201ep\u00edsn\u011b\u201c \u201edvojzp\u011bv\u201c ,\u010dili dvouhlas\u00e1 \u00faprava lidov\u00e9 p\u00edsn\u011b. Dvojzp\u011bvy maj\u00ed zcela ur\u010dit\u011b citovou hloubku, smutek a tesknost, i kdy\u017e jsou pom\u011brn\u011b prost\u00e9, my\u0161leno v dobr\u00e9m smyslu slova. Nej\u010dast\u011bji jsou za\u0159azov\u00e1ny, alespo\u0148 podle m\u00e9 zku\u0161enosti, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: Prsten, Zajat\u00e1, \u0160\u00edpek, Dyby byla kosa nabr\u00f3\u0161en\u00e1 a Vele\u0165 vt\u00e1\u010dku.<\/p>\n<p>Dvo\u0159\u00e1k se zam\u011b\u0159il t\u00e9\u017e na texty z Knihy \u017ealm\u016f v p\u0159ekladu Bible kralick\u00e9 a vytvo\u0159il velmi nitern\u00e9 a intimn\u00ed d\u00edlo v cyklu nazvan\u00e9m Biblick\u00e9 p\u00edsn\u011b. Jedn\u00e1 se o deset zp\u011bv\u016f pro s\u00f3lov\u00fd hlas s pr\u016fvodem klav\u00edru. Jak n\u00e1dhern\u011b zn\u00ed p\u00edse\u0148 Hospodin jest m\u016fj past\u00fd\u0159 v pod\u00e1n\u00ed Karla Bermana \u010di posledn\u00ed Zp\u00edvejte Hospodinu p\u00edse\u0148 novou, ji\u017e interpretoval Eduard Haken. Podobn\u011b tak i V\u011bra Soukupov\u00e1 a Marta Kr\u00e1sov\u00e1 v p\u00edsn\u00edch Pozdvihuji o\u010d\u00ed sv\u00fdch k hor\u00e1m a Sly\u0161, \u00f3 Bo\u017ee, vol\u00e1n\u00ed m\u00e9. Je to sice ji\u017e historie, ale st\u00e1le mn\u011b jejich proveden\u00ed na hudebn\u00edch nosi\u010d\u00edch zn\u00ed v u\u0161\u00edch\u2026.<\/p>\n<p>Velmi p\u016fsobiv\u00e1 je rovn\u011b\u017e smute\u010dn\u00ed m\u0161e pro s\u00f3la, sbor a orchestr Rekviem. Pat\u0159\u00ed toti\u017e k um\u011blecky nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm skladb\u00e1m cel\u00e9 hudebn\u00ed historie, kup\u0159. s Verdiho Rekviem. Cel\u00e9 d\u00edlo je vystav\u011bno jako lyrick\u00e9 a bolestn\u00e9, s pas\u00e1\u017eemi mimo\u0159\u00e1dn\u011b dramatick\u00fdmi. V tomto ohledu m\u00e1m na mysli p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd motiv na text \u201eDies irae\u201c (Den hn\u011bvu).<\/p>\n<p>Co by to bylo, abych nevzpomn\u011bl na Dvo\u0159\u00e1kovu romantickou poh\u00e1dkovou operu Rusalka a v n\u00ed na nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed \u00e1rii M\u011bs\u00ed\u010dku na nebi hlubok\u00e9m \u010di na nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed sbor \u2013 p\u00edse\u0148 Kv\u011btiny b\u00edl\u00e9 po cest\u011b. Nepamatuji se, \u017ee by kter\u00fdkoliv amat\u00e9rsk\u00fd hudebn\u00ed soubor tento sbor v programu snad vynechal. Je poslucha\u010dsky velmi vd\u011b\u010dn\u00fd, p\u016fsobiv\u00fd a v\u00fdzna\u010dn\u011b podtrhuje cel\u00fd obsah druh\u00e9ho d\u011bjstv\u00ed opery, kdy se zarmoucen\u00e1 Rusalka setk\u00e1v\u00e1 s Vodn\u00edkem a sv\u011b\u0159uje se mu se sv\u00fdm tr\u00e1pen\u00edm.<\/p>\n<p>Um\u011blec se jedine\u010dn\u011b proslavil sv\u00fdmi d\u00edly t\u00e9\u017e v cizin\u011b, ve sv\u011bt\u011b. Vzpome\u0148me na obrovsk\u00fd \u00fasp\u011bch Rekviem p\u0159i premi\u00e9\u0159e v anglick\u00e9m Birminghamu v roce 1891, jako\u017e i v dal\u0161\u00edm na triumf\u00e1ln\u00edm proveden\u00ed ve V\u00eddni v roce 1900. Mohl bych p\u0159ipomenout i proveden\u00ed Moravsk\u00fdch dvojzp\u011bv\u016f, Slovansk\u00fdch tanc\u016f a Stabat mater pr\u00e1v\u011b v Anglii, kdy byl Dvo\u0159\u00e1k p\u0159ijat slavn\u00fdm nakladatelem Littletonem a p\u0159i p\u00e1t\u00e9m z dev\u00edti z\u00e1jezd\u016f do Anglie p\u0159evzal \u010destn\u00fd doktor\u00e1t cambridgsk\u00e9 univerzity.<\/p>\n<p>Zrovna tak je v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1m\u00e1 skute\u010dnost, kdy Dvo\u0159\u00e1k obdr\u017eel v roce 1892 nab\u00eddku m\u00edsta \u0159editele N\u00e1rodn\u00ed konzervato\u0159e hudby v New Yorku. Z t\u00e9 doby v\u00edme, \u017ee vytvo\u0159il kant\u00e1tu Americk\u00fd prapor, ale i Te Deum. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edm d\u00edlem je ov\u0161em jeho dev\u00e1t\u00e1 symfonie e-moll s podtitulem \u201eZ nov\u00e9ho sv\u011bta\u201c. Pozoruhodn\u011b popisuje zrod t\u00e9to nejslavn\u011bj\u0161\u00ed symfonie Miroslav Ivanov v knize Novosv\u011btsk\u00e1, kter\u00e1 nen\u00ed ani cestopisem, ani hudebn\u00edm historick\u00fdm pojedn\u00e1n\u00edm, ale je osobit\u00fdm vyzn\u00e1n\u00edm k Dvo\u0159\u00e1kovi, jako geni\u00e1ln\u00edmu skladateli, z n\u011bho\u017e vyza\u0159uje lidsk\u00e1 prostota a vrouc\u00ed vztah k domovu. Stoj\u00ed za p\u0159e\u010dten\u00ed.<\/p>\n<p>Po definitivn\u00edm n\u00e1vratu z Ameriky se Dvo\u0159\u00e1k vr\u00e1til na m\u00edsto profesora pra\u017esk\u00e9 konzervato\u0159e (pozd\u011bji \u0159editele) a slo\u017eil je\u0161t\u011b celou \u0159adu symfonick\u00fdch b\u00e1sn\u00ed inspirovan\u00fdch K. J. Erbenem a napsal je\u0161t\u011b t\u0159i posledn\u00ed opery: \u010cert a K\u00e1\u010da, Rusalka a Armida.<\/p>\n<p>Anton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k zem\u0159el 1.kv\u011btna 1904 v Praze, ran\u011bn mozkovou mrtvic\u00ed. Je poh\u0159ben na Vy\u0161ehradsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b.<\/p>\n<p>Miloslav Samek<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Anton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k se narodil 8. z\u00e1\u0159\u00ed 1841 v Nelahozevsi jako syn \u0159ezn\u00edka. V rodin\u011b byli&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":4698,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1185,389],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4697"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4697"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4697\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4698"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4697"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4697"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4697"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}