{"id":4658,"date":"2021-09-10T11:54:19","date_gmt":"2021-09-10T09:54:19","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=4658"},"modified":"2021-09-10T11:54:19","modified_gmt":"2021-09-10T09:54:19","slug":"jan-campbell-nu-udelejme-to-takhle","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2021\/09\/10\/jan-campbell-nu-udelejme-to-takhle\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: Nu! Ud\u011blejme to takhle!"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

V prvn\u00ed \u010d\u00e1sti p\u0159\u00edsp\u011bvku jsem se zm\u00ednil o osudu Amati a Krajky v Kraslic\u00edch. Historie a osud tohoto m\u011bsta, ve kter\u00e9m se vyr\u00e1b\u011bly hudebn\u00ed n\u00e1stroje, krajky a jin\u00e9 produkty zn\u00e1m\u00e9 a hledan\u00e9 ve sv\u011bt\u011b, nab\u00edzej\u00ed v kontextu n\u00e1v\u0161t\u011bvy prezidenta Steinmeiera, p\u016fsoben\u00ed Sty\u010dn\u00e9 kancel\u00e1\u0159e Svobodn\u00e9ho st\u00e1tu Sasko v \u010cR, p\u0159\u00edpravy druh\u00e9ho p\u0159edsednictv\u00ed \u010cR v Rad\u011b EU (od 1. \u010dervence 2022) a v den pr\u00e1ce na p\u0159\u00edsp\u011bvku (8.9) v Chemnitz prob\u00edhaj\u00edc\u00ed konference ministr\u016f, (na kter\u00e9 se projedn\u00e1vaj\u00ed mj. ot\u00e1zky N\u011bmecko \u2013 \u010desk\u00fdch vztah\u016f) re\u00e1ln\u00e9 pos\u00edlen\u00ed sousedstv\u00ed \u010cR a Svobodn\u00e9ho st\u00e1tu Sasko, pota\u017emo SRN, a to nehled\u011b na v\u00fdsledek voleb v SRN a \u010cR.<\/p>\n

Textiln\u00ed historie<\/strong><\/p>\n

Na Kraslicku se za\u010dala ps\u00e1t textiln\u00ed historie v pr\u016fb\u011bhu 18. stolet\u00ed. Do t\u00e9 doby \u0159ada obyvatel pracovala p\u0159edev\u0161\u00edm v rudn\u00fdch dolech. Od 17. stolet\u00ed dolov\u00e1n\u00ed v okol\u00ed Kraslic upadalo, co\u017e umo\u017enilo rozmach p\u016fvodn\u011b lidov\u00fdch \u0159emesel. Mezi nimi bylo i krajk\u00e1\u0159stv\u00ed a textiln\u00ed pr\u016fmysl. Mezi v\u00fdznamn\u00e9 zakladatele textiln\u00ed tradice ve m\u011bst\u011b pat\u0159ili brat\u0159i Starckov\u00e9 (\u0160tarkov\u00e9). Ti postavili tov\u00e1rnu na krajky, v\u00fd\u0161ivky a z\u00e1clony. N\u00e1rodn\u00ed podnik Krajka se nezab\u00fdval jen v\u00fdrobou krajek, ale tak\u00e9 tylu, pr\u00fdmk\u016f, z\u00e1clonovin a zbo\u017e\u00ed podobn\u00e9ho druhu, m\u011bl vlastn\u00ed barv\u00edrnu, zpracov\u00e1n\u00ed a \u00fapravnu. P\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 \u010d\u00e1st v\u00fdroby z Krajky se vyv\u00e1\u017eela a jen necel\u00fdch dvacet procent celkov\u00e9 v\u00fdroby, nap\u0159\u00edklad od\u011bvn\u00edch v\u00fd\u0161ivek \u0161lo na tuzemsk\u00fd trh. Podnik Krajka Kraslice z\u00edskal \u0159adu \u00fasp\u011bch\u016f na sv\u011btov\u00fdch v\u00fdstav\u00e1ch a veletrz\u00edch. P\u0159isp\u00edvaly k tomu i r\u016fzn\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed inovace a novinky. Jednou z nich to byla v\u00fd\u0161ivka diolenu na silon. Sv\u011btovou novinkou byla od\u011bvn\u00ed v\u00fd\u0161ivka d\u011blan\u00e1 p\u0159\u00edz\u00ed novou barv\u00edc\u00ed metodou. Jmenovalo se to Varikor. Krajka nab\u00edzela v kolekci 170 a\u017e 190 druh\u016f z\u00e1clon, 250 druh\u016f v\u00fd\u0161ivek a des\u00edtky druh\u016f ply\u0161\u016f.<\/p>\n

Dva roky po tzv. sametov\u00e9 revoluci byl podnik Krajka Kraslice p\u0159em\u011bn\u011bn na akciovou spole\u010dnost. V roce 1994 byla spole\u010dnost privatizov\u00e1na a za\u010daly existen\u010dn\u00ed probl\u00e9my, kter\u00e9 trvaj\u00ed dodnes. V p\u011bti z\u00e1vodech rozm\u00edst\u011bn\u00fdch v Kraslic\u00edch, v Chodov\u011b a A\u0161i, z nich\u017e v nejv\u011bt\u0161\u00edm z\u00e1vod\u011b v Libavsk\u00e9m \u00fadol\u00ed vyr\u00e1b\u011bj\u00edc\u00edm z\u00e1clony pracovalo 1200 pracovn\u00edk\u016f, v\u011bt\u0161inou \u017een.<\/p>\n

V kontextu t\u00e9matiky doporu\u010duji sezn\u00e1mit se s histori\u00ed a sou\u010dasnost\u00ed obce Gro\u00dfsch\u00f6nau (v n\u011bmeck\u00e9m hornolu\u017eick\u00e9m dialektu Gru\u00dfschiene) v zemsk\u00e9m okrese Zho\u0159elec (n\u011bmecky G\u00f6rlitz), v nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti spolkov\u00e9 zem\u011b Sasko. V obci \u017eije dnes p\u0159ibli\u017en\u011b 5 627 obyvatel, le\u017e\u00ed na soutoku Mandavy a Lu\u017eni\u010dky p\u0159\u00edmo na hranic\u00edch s \u010ceskou republikou, v t\u011bsn\u00e9m sousedstv\u00ed \u010desk\u00e9ho m\u011bsta Varnsdorf.<\/p>\n

Tradice textiln\u00ed v\u00fdroby v Gro\u00dfsch\u00f6nau se datuje od druh\u00e9 poloviny 17. stolet\u00ed. V roce 1666 se brat\u0159i Friedrich a Christoph Langeovi z Gro\u00dfsch\u00f6nau vypravili do Holandska, kde se vyu\u010dili tkan\u00ed dama\u0161kov\u00fdch textili\u00ed. Po n\u00e1vratu do vlasti tuto v\u00fdrobu zavedli ve sv\u00e9 obci a zalo\u017eili t\u00edm tradici a export dama\u0161kov\u00e9ho pl\u00e1tna, zejm\u00e9na ubrus\u016f a prost\u00edr\u00e1n\u00ed – proslul\u00fdm v cel\u00e9 Evrop\u011b. Je dolo\u017eeno, \u017ee v roce 1834 d\u00edky v\u00fdrob\u011b dama\u0161ku byla zaji\u0161t\u011bna ob\u017eiva pro cca 3800 m\u00edstn\u00edch, co\u017e p\u0159edstavovalo v t\u00e9 dob\u011b t\u0159i \u010dtvrtiny m\u00edstn\u00ed populace. Dnes v 21. stolet\u00ed v Gro\u00dfsch\u00f6nau byly zachov\u00e1ny dva z\u00e1vody na v\u00fdrobu textili\u00ed – dama\u0161ku a frot\u00e9. V budov\u011b tzv. Kupferhaus, s\u00eddli N\u011bmeck\u00e9 muzeum dama\u0161ku a frot\u00e9. Stoj\u00ed za n\u00e1v\u0161t\u011bvu \u017e\u00e1k\u016fm, mladistv\u00fdm i dosp\u011bl\u00fdm.<\/p>\n

Co se t\u00fd\u010de \u010desk\u00e9ho z\u00e1vodu, p\u0159ipom\u00edn\u00e1m zaj\u00edmavost t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se budovy. Vznik tov\u00e1rny v ulici \u010cSA v Kraslic\u00edch sah\u00e1 hluboko do minulosti. Textiln\u00ed v\u00fdroba na t\u00e9to adrese zapo\u010dala v roce 1886 jako fili\u00e1lka firmy J. L. de Ball & Co., n\u00e1stupci v. o. s., Lobberich. B\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9<\/p>\n

v\u00e1lky byla v \u010d\u00e1sti tov\u00e1rny zavedena v\u00fdroba sou\u010d\u00e1stek pro leteck\u00fd pr\u016fmysl. Pro nedostatek mu\u017esk\u00fdch pracovn\u00edch sil byl v \u010d\u00e1sti z\u00e1vodu b\u011bhem posledn\u00edch let v\u00e1lky z\u0159\u00edzen \u017eensk\u00fd koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor v\u010detn\u011b ubytov\u00e1n\u00ed, kter\u00fd byl sou\u010d\u00e1st\u00ed koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Flossenb\u00fcrg.<\/p>\n

Hudebn\u00ed historie<\/strong><\/p>\n

Tradice housla\u0159stv\u00ed v okol\u00ed Kraslic (Luby – Sch\u00f6nbach) se datuje od po\u010d\u00e1tku 17. stolet\u00ed. V Lubech je prvn\u00ed housla\u0159 (Melchior Lorenz) dolo\u017een u\u017e k roku 1631 a v\u00fdroba dechov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f od poloviny 18. stolet\u00ed. V\u00fdroba se v 19. stol soust\u0159edila do mal\u00fdch tov\u00e1ren, vesm\u011bs v n\u011bmeck\u00fdch rukou. Kolem roku 1900 jich p\u016fsobilo v okol\u00ed Kraslic 11 s asi 300 d\u011bln\u00edky a 500 dom\u00e1c\u00edmi pracovn\u00edky. 16 obchodn\u00edch firem p\u016fsobilo na dom\u00e1c\u00edm i zahrani\u010dn\u00edm trhu. V odsunu roku 1945 byli prakticky v\u0161ichni majitel\u00e9 a t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni kvalifikovan\u00ed \u0159emesln\u00edci jako\u017eto N\u011bmci odsunuti do N\u011bmecka a Kraslice byly osidlov\u00e1ny z \u010desk\u00e9ho vnitrozem\u00ed.<\/p>\n

Po privatizaci firmy v roce 1993 p\u0159ibyl k n\u00e1zvu Amati dov\u011btek Denak (zkratka pro Dechov\u00e9 n\u00e1stroje Kraslice). Firma z\u00e1pasila s asijskou konkurenc\u00ed, s nedostatkem kvalifikovan\u00fdch pracovn\u00edk\u016f i obchodn\u00edch styk\u016f a n\u011bkolikr\u00e1t zm\u011bnila majitele. V z\u00e1\u0159\u00ed 2019 byl na firmu pod\u00e1n insolven\u010dn\u00ed n\u00e1vrh, v listopadu 2019 soud konstatoval \u00fapadek. Podle ve\u0159ejn\u011b dostupn\u00fdch informac\u00ed firma v\u011b\u0159itel\u016fm dlu\u017e\u00ed p\u0159es 140 mil. K\u010d. I v souvislosti s Brexitem dostali v\u0161ichni zam\u011bstnanci na konci roku 2019 v\u00fdpov\u011b\u010f. Podle neov\u011b\u0159en\u00e9 informace existuje nov\u00fd investor. V p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee tomu tak je a nejedn\u00e1 se spekulanta, tak si mohu p\u0159edstavit, \u017ee prov\u011b\u0159\u00ed existuj\u00edc\u00ed popt\u00e1vku po v\u00fdrobn\u00ed a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed kapacit\u011b, udr\u017e\u00ed u\u010debn\u00ed st\u0159edisko a spoluzalo\u017e\u00ed region\u00e1ln\u00ed spolupr\u00e1ci se sask\u00fdmi a sv\u011btov\u011b zn\u00e1m\u00fdmi spole\u010dnostmi. Ty vyr\u00e1b\u011bj\u00ed hudebn\u00ed n\u00e1stroje, v\u010detn\u011b taktovek a nelze vylou\u010dit, \u017ee by mohly m\u00edt z\u00e1jem o spoluzalo\u017een\u00ed nap\u0159\u00edklad mezin\u00e1rodn\u00ed letn\u00ed a zimn\u00ed hudebn\u00ed \u0161koly v Kraslic\u00edch, p\u0159\u00edpadn\u011b i v tzv. putovn\u00ed form\u011b.<\/p>\n

Klasick\u00e1 taktovka, jak ji zn\u00e1me dnes, za\u017eila rozmach a\u017e v letech 1820\u20131840. Jako prvn\u00ed zavedl jej\u00ed pou\u017eit\u00ed u dirigentsk\u00e9ho pultu skladatel Carl Maria von Weber (1786 – 1826). Dirigent ji\u017e stoj\u00ed \u010delem k orchestru, nikoli z\u00e1dy. V minulosti bylo tomu naopak. Dirigent st\u00e1l z\u00e1dy k orchestru, takt ud\u00e1val bouch\u00e1n\u00edm hol\u00ed o zem. 8. ledna 1687 uvedl Giovanni Battista Lully (1632 \u2013 1687) sv\u00e9 Te Deum (150 zp\u011bv\u00e1k\u016f) k oslav\u011b uzdraven\u00ed kr\u00e1le Ludv\u00edka XIV. V pr\u016fb\u011bhu dirigov\u00e1n\u00ed dlouhou hol\u00ed – taktovkou si prorazil nohu a zem\u0159el na n\u00e1sledky (absces, gangr\u00e9nu a odm\u00edtnut\u00ed amputace) o dva m\u011bs\u00edce pozd\u011bji (22. b\u0159ezna). Z\u00e1jemc\u016fm o historii doporu\u010duji shl\u00e9dnout<\/p>\n