{"id":4599,"date":"2021-09-07T19:52:36","date_gmt":"2021-09-07T17:52:36","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=4599"},"modified":"2021-09-07T19:52:36","modified_gmt":"2021-09-07T17:52:36","slug":"jan-campbell-nu-znamena-ano","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2021\/09\/07\/jan-campbell-nu-znamena-ano\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: NU! \u2013 znamen\u00e1 \u201eano\u201c"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

P\u0159ed mnoha lety \u0159ekl b\u00fdval\u00fd spolkov\u00fd kancl\u00e9\u0159 Helmut Schmidt (1918 – 2015): V tomto stolet\u00ed je v s\u00e1zce sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed a zachov\u00e1n\u00ed evropsk\u00e9 civilizace.<\/em> \u00a0Zcela ur\u010dit\u011b tak\u00e9 v\u011bd\u011bl, \u017ee v pades\u00e1t\u00fdch letech byly mnoh\u00e9 automobily pravd\u011bpodobn\u011b postaveny mo\u017en\u00e1 i proto, aby se mlad\u00ed lid\u00e9 v nich nau\u010dili l\u00edbat a vyjad\u0159ovat cit a l\u00e1sku.\u00a0 Po t\u00e9, co za\u010dal post-sexu\u00e1ln\u00ed v\u011bk, milenci se pova\u017euj\u00ed za partnery v do\u010dasn\u00e9 komunit\u011b pohodl\u00ed, aby ohe\u0148 v\u00e1\u0161n\u011b mohl b\u00fdt uha\u0161en. Romantick\u00e1, komplikovan\u00e1 l\u00e1ska byla nahrazena modely konzumu, egoismu a pseudo-sd\u00edlen\u00ed. \u010clov\u011bk se tak pomalu a jist\u011b osvobozuje od zlomen\u00e9ho srdce a pocitu, co je on, rodina a domov.<\/p>\n

Dne\u0161n\u00ed dvojd\u00edln\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek v\u011bnuji n\u011bkolika aspekt\u016fm vztahu mezi \u010ceskou republikou a Spolkovou republikou N\u011bmecko. T\u0159\u00eddenn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva n\u011bmeck\u00e9ho prezidenta Frank-Walter Steinmeiera s chot\u00ed Elke B\u00fcdenbenderovou v\u00a0\u010cR, pr\u00e1ce Sty\u010dn\u00e9 kancel\u00e1\u0159e Svobodn\u00e9ho st\u00e1tu Sasko v\u00a0Praze a p\u00f3diov\u00e1 diskuze v\u00a0Gro\u00dfsch\u00f6nau dokumentuj\u00ed pot\u0159ebu a mo\u017enosti kvalitn\u00edho vztahu mezi nerovn\u00fdmi sousedy a sou\u010dasn\u011b \u010dleny EU a jej\u00edich vztahu s\u00a0Ruskou federac\u00ed.<\/p>\n

Prezident Frank-Walter Steinmeier p\u0159ijel do Prahy 25. srpna <\/strong><\/p>\n

P\u0159ed odjezdem do Prahy prezident Steinmeier ozna\u010dil svou ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu jako cestu do minulosti<\/em>. To i proto, \u017ee vztahy \u010cech\u016f a N\u011bmc\u016f nebyly v\u017edy nejlep\u0161\u00ed<\/em>. Nyn\u00ed je prezident ale p\u0159esv\u011bd\u010den o tom, \u017ee sousedstv\u00ed a partnerstv\u00ed stoj\u00ed na pevn\u00fdch z\u00e1kladech, kter\u00e9 neohroz\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd politick\u00fd v\u00fdvoj.<\/em><\/p>\n

Do Prahy n\u011bmeck\u00e9ho prezidenta doprov\u00e1zel mj. i spisovatel Jaroslav Rudi\u0161 (1972). Kr\u00e1tce p\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee v roce 2018 v Lipsku z\u00edskal Cenu liter\u00e1rn\u00edch dom\u016f<\/em> za rozvoj \u010desko-n\u011bmeck\u00e9ho dialogu. Cenu spole\u010dn\u011b ud\u011bluj\u00ed liter\u00e1rn\u00ed domy N\u011bmecka, Rakouska a \u0160v\u00fdcarska. Za knihu Winterbergs letzte Reise <\/em>(\u010desky Winterbergova posledn\u00ed cesta) z roku 2019 byl nominov\u00e1n na cenu kni\u017en\u00edho veletrhu v Lipsku v kategorii beletrie.<\/p>\n

Je to velk\u00fd sign\u00e1l, kter\u00fd mluv\u00ed pro \u017eeleznici, pro \u010cechy a pro N\u011bmce. Je skv\u011bl\u00e9 si uv\u011bdomit, \u017ee ka\u017ed\u00e9 dv\u011b hodiny tady tenhle vlak mezi Prahou a Berl\u00ednem jezd\u00ed. Takov\u00e9 skv\u011bl\u00e9 spojen\u00ed nem\u00e1 ka\u017ed\u00e1 evropsk\u00e1 metropole, <\/em>\u0159ekl \u010cTK po p\u0159\u00edjezdu pan spisovatel. Douf\u00e1m, \u017ee ho sly\u0161eli \u010dlenov\u00e9 v\u0161ech polistopadov\u00fdch vl\u00e1d, kter\u00e9 doposud nebyly schopny zabezpe\u010dit modern\u00ed v\u00fdstavbu \u017eelezni\u010dn\u00edho spojen\u00ed s\u00a0SRN. Douf\u00e1m, \u017ee sly\u0161eli i dal\u0161\u00ed slova spisovatele z prezidentovy debaty s pendlery. Ti \u017eij\u00ed ten b\u011b\u017en\u00fd \u017eivot \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f vlastn\u011b dennodenn\u011b. Byly to i pro m\u011b stra\u0161n\u011b zaj\u00edmav\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy, <\/em>\u0159ekl. Osobn\u011b si dovoluji doplnit slova spisovatele doporu\u010den\u00edm n\u00e1v\u0161t\u011bvy kru\u0161nohorsk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed, pod\u00edvat se do historie privatizace v demokratick\u00e9 \u010cR a prostudovat si mj. osud Amati a Krajka v\u00a0Kraslic\u00edch, pl\u00e1ny na rozvoj l\u00e1ze\u0148sk\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku s\u00a0po\u017eehn\u00e1n\u00edm UNESCO \u2013 Mari\u00e1nsk\u00e9 a Franti\u0161kovy l\u00e1zn\u011b a Karlovy Vary a podobn\u00e9.<\/p>\n

Nemohu se zab\u00fdvat obsahem ofici\u00e1ln\u00edch jedn\u00e1n\u00ed prezidenta Steinmeiera, p\u0159ipom\u00edn\u00e1m pouze, \u017ee ofici\u00e1ln\u00edmu setk\u00e1n\u00ed p\u0159edch\u00e1zela pieta v krypt\u011b pravoslavn\u00e9ho kostela v Resslov\u011b ulici. Prezident Steinmeier nav\u0161t\u00edvil jako prvn\u00ed hlava SRN tento N\u00e1rodn\u00ed pam\u00e1tn\u00edk hrdin\u016f heydrichi\u00e1dy. Pokud si dob\u0159e vzpom\u00edn\u00e1m, \u0159ekl, \u017ee si N\u011bmecko p\u0159ipom\u00edn\u00e1 svou odpov\u011bdnost<\/em>. P\u0159ipomn\u011bl, \u017ee krom\u011b atent\u00e1tn\u00edk\u016f zem\u0159ela i \u0159ada dal\u0161\u00edch nevinn\u00fdch lid\u00ed a ozna\u010dil za povinnost<\/em>, aby<\/em> bylo sou\u010dasn\u00e9 dobr\u00e9 sousedstv\u00ed pos\u00edleno, a to hlavn\u011b pro budoucnost.<\/em><\/p>\n

Odpov\u011bdnost za pos\u00edlen\u00ed sousedstv\u00ed pro budoucnost je p\u0159edev\u0161\u00edm spojena s odpov\u011bd\u00ed na ot\u00e1zku – Co je domov? A uv\u011bdom\u011bn\u00edm si, \u017ee m\u00edrov\u00e9 sou\u017eit\u00ed z\u00e1vis\u00ed od kvality vztah\u016f mezi sousedy.<\/p>\n

Ve\u010der ve Sty\u010dn\u00e9 kancel\u00e1\u0159i Svobodn\u00e9ho st\u00e1tu Sasko v Praze 30. srpna<\/strong><\/p>\n

P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee \u010dten\u00e1\u0159 se z\u00e1jmem o N\u011bmecko \u2013 \u010desk\u00e9 vztahy si dohled\u00e1 s\u00e1m informaci o Sty\u010dn\u00e9 kancel\u00e1\u0159i Svobodn\u00e9ho st\u00e1tu Sasko, jej\u00ed pr\u00e1ci, v\u010detn\u011b programu akce uveden\u00e9 v\u00a0titulku.<\/p>\n

Proto\u017ee nen\u00ed v\u017edy lehk\u00e9 porozum\u011bt Sas\u016fm, ve\u010der zah\u00e1jil v\u011bcn\u00fd a humorem obohacen\u00fd projev \u0159editele Sty\u010dn\u00e9 kancel\u00e1\u0159e Svobodn\u00e9ho st\u00e1tu Sasko v\u00a0\u010cR. Dr. David Michel oslovil p\u0159\u00edtomn\u00e9 ve sv\u00e9m rodn\u00e9m jazyce a perfektn\u00ed \u010de\u0161tin\u011b. N\u00e1sledn\u00fd projev empatick\u00e9 sask\u00e9 st\u00e1tn\u00ed ministryn\u011b pro kulturu a turismus pan\u00ed Barbary Klepschov\u00e9 (1965) a kulturn\u00ed \u010d\u00e1st programu byly v\u011bnov\u00e1ny podpo\u0159e hlavn\u00ed a aktu\u00e1ln\u00ed my\u0161lenky ve\u010dera: Co je domov? Komponovan\u00e9 z\u00e1znamy hudby p\u0159\u00edrody Saska a sask\u00e9ho p\u0159\u00edhrani\u010d\u00ed s\u00a0\u010cR, jak\u00fdm je oblast d\u0159\u00edve zvan\u00e1 \u010cesko-sask\u00e9 \u0160v\u00fdcarsko, dopln\u011bn\u00e9 zp\u00edvan\u00fdmi a p\u0159ednesen\u00fdmi texty byly integrov\u00e1ny do p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b p\u016fsob\u00edc\u00edho filmov\u00e9ho produktu, kter\u00fd bude m\u00edt celkem 10 d\u00edl\u016f, 10 epizod a album 10 nov\u00fdch hudebn\u00edch skladeb s n\u00e1zvem Symfonie kultur<\/em>. Obsah filmu tvo\u0159\u00ed mimo jin\u00e9 pohled do p\u0159\u00edrody, \u017eivota mnoha etnicit \u017eij\u00edc\u00edch po stalet\u00ed v\u00a0Sasku a zvl\u00e1\u0161tnosti Saska.<\/p>\n

Uk\u00e1zky v\u00fdsledku pr\u00e1ce dvou let, kter\u00fd p\u0159edstavuje \u010d\u00e1st modern\u00edho a srozumiteln\u00e9ho produktu, prezentoval mlad\u00fd um\u011blec z\u00a0Dr\u00e1\u017e\u010fan, hudebn\u00edk a skladatel Felix R\u00e4uber. V r\u00e1mci akce uvedl prvn\u00ed uk\u00e1zky ze dvou epizod, poskytl exkluzivn\u00ed pohled na p\u0159\u00edb\u011bh, jak vznikl a pro dopln\u011bn\u00ed zahr\u00e1l i n\u011bkolik sv\u00fdch skladeb.<\/p>\n

Epizoda Urheimat<\/em> za\u010d\u00edn\u00e1 akusticko-kulturn\u00ed expedici Saskem k p\u016fvodu domova – na\u0161\u00ed p\u0159irozenosti<\/em>, pokra\u010duje setk\u00e1n\u00edm s protagonisty, kte\u0159\u00ed vid\u00ed svou pr\u00e1ci a tradici jako siln\u011b spojenou s pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm p\u0159\u00edrody. Odpov\u011bdi, nap\u0159\u00edklad na ot\u00e1zku Jak zn\u00ed les?, um\u011blec hledal na cest\u011b po Sask\u00e9m \u0160v\u00fdcarsku, \u017ditavsk\u00fdch hor\u00e1ch, Hornolu\u017eick\u00e9m v\u0159esovi\u0161ti a krajin\u011b rybn\u00edk\u016f.<\/p>\n

V epizod\u011b Serbscy Astronawca<\/em> se pono\u0159il do sv\u011bta a zvyklost\u00ed lu\u017eickosrbsk\u00e9 men\u0161iny. Proto p\u0159edstavil nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed festival roku – Velikonoce\u00a0 na koni<\/em>. Epizodu nat\u00e1\u010del b\u011bhem Velikonoc v Ralbitz-Rosenthal, Schleife, Wittichenau, Radibori a v Lipsku. Bylo proto logick\u00e9, \u017ee o Lu\u017eick\u00e9m semin\u00e1\u0159i<\/em> kr\u00e1tce promluvil pan Ond\u0159ej \u0160r\u00e1mek ze Spole\u010dnosti p\u0159\u00e1tel Lu\u017eice.<\/em><\/p>\n

Nad\u010dasov\u00e1 my\u0161lenka projektu dovolila vytvo\u0159it dnes ji\u017e dvaceti\u010dlenn\u00fd kolektiv, obdr\u017eet st\u00e1tn\u00ed podporu a nem\u00e1m pochyb, \u017ee i re\u00e1lnou nad\u011bji na mezin\u00e1rodn\u00ed uzn\u00e1n\u00ed ji\u017e proto, \u017ee decentn\u011b formuluje aktu\u00e1ln\u00ed ot\u00e1zky, v\u010detn\u011b t\u00e9, kter\u00e1 je obsa\u017eena v\u00a0hymn\u011b \u010cR: Kde domov m\u016fj. Projekt nab\u00edz\u00ed celou \u0159adu \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fdch odpov\u011bd\u00ed, kter\u00e9 i jednotliv\u011b p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b vysv\u011btluj\u00ed v\u00fdznam sousedstv\u00ed a nutnost jeho pos\u00edlen\u00ed pomoc\u00ed sd\u00edlen\u00ed a tolerov\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch hodnot, p\u0159ejeme-li si budoucnost v\u00a0p\u0159\u00e1telstv\u00ed, spolupr\u00e1ci a bez v\u00e1lek. Jin\u00fdmi slovy: Vztah se sousedem je mnohem d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e vztah s\u00a0dalek\u00fdm p\u0159\u00edbuzn\u00fdm nebo pseudo-spojencem, p\u0159edev\u0161\u00edm asymetrick\u00fdm.<\/p>\n

Proto si dovoluji poznamenat, \u017ee na uveden\u00e9 akci, kter\u00e9 se \u00fa\u010dastnilo cca 70 osobnost\u00ed, jsem nevid\u011bl ve\u0159ejn\u011b zn\u00e1m\u00e9 \u010desk\u00e9, p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed nap\u0159\u00edklad MZV \u010cR, Obchodn\u00ed komoru, Czech Tourism \u010di Hrad. Jestli\u017ee uveden\u00e9 instituce n\u011bkdo na akci zastupoval, omlouv\u00e1m se. To ji\u017e proto, \u017ee nobody is perfect a jako host v\u00a0\u010cR a osoba s\u00a0kritick\u00fdm my\u0161len\u00edm, vybrou\u0161en\u00fdm v\u00a0nemal\u00e9 roli v\u00a0privatizaci druh\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00e9 ocel\u00e1rny v\u00a0sask\u00e9m m\u011bst\u011b Riesa, v rekvalifika\u010dn\u00edm programu BfA (Norimberk) a investi\u010dn\u00edm Berliner Treuhand, m\u00e1m omezenou mo\u017enost seznamovat se p\u0159edev\u0161\u00edm s\u00a0nov\u00fdmi ofici\u00e1ln\u00edmi tv\u00e1\u0159emi\u00a0\u010cR.<\/p>\n

To v\u0161ak nebr\u00e1n\u00ed m\u00e9 snaze sbli\u017eovat a spojovat lidi r\u016fzn\u00fdch n\u00e1zor\u016f. Ano nebo ne? N\u011bkdy je t\u011b\u017ek\u00e9 porozum\u011bt Sas\u016fm a jejich Nu!. P\u0159esto\u017ee Nu! – znamen\u00e1 jasn\u011b Ano. Ud\u011blejme to takhle<\/em>! Pro\u010d Sasov\u00e9 \u010dasto \u0159\u00edkaj\u00ed Nu,<\/em> se \u010dten\u00e1\u0159 se z\u00e1jmem m\u016f\u017ee dov\u011bd\u011bt na – www.so-geht-s\u00e4chsich.de<\/a>.<\/p>\n

Kdo m\u00e1 m\u00e9n\u011b \u010dasu nebo d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost \u010de\u0161tin\u011b, m\u016f\u017ee si p\u0159e\u010d\u00edst projev pan\u00ed Katji Meierov\u00e9 (1979), v ml\u00e1d\u00ed basistka v punkov\u00e9 kapele Harlekins, dnes Sask\u00e1 st\u00e1tn\u00ed ministryn\u011b spravedlnosti a pro demokracii, Evropu a rovnost. Projev, ze kter\u00e9ho cituji, p\u0159ipravila pro pl\u00e1novanou Letn\u00ed slavnost<\/em> Sty\u010dn\u00e9 kancel\u00e1\u0159e Svobodn\u00e9ho st\u00e1tu Sasko: \u010cesk\u00e1 republika a Sasko pro\u0161ly t\u011b\u017ek\u00fdmi m\u011bs\u00edci pandemick\u00e9 izolace. O to v\u00edce m\u011b t\u011b\u0161\u00ed, \u017ee V\u00e1s i p\u0159esto m\u016f\u017eeme p\u0159iv\u00edtat na leto\u0161n\u00ed letn\u00ed slavnosti v na\u0161\u00ed sask\u00e9 Sty\u010dn\u00e9 kancel\u00e1\u0159i v Praze. Zna\u010dn\u00e1 omezen\u00ed pohrani\u010dn\u00edho styku na obou stran\u00e1ch n\u00e1m uk\u00e1zala, jak moc jsme z\u00e1visl\u00ed na soudr\u017enosti na\u0161ich zem\u00ed, abychom se vyhnuli nep\u0159ijateln\u00e9 z\u00e1t\u011b\u017ei, zejm\u00e9na pro pendlery a p\u0159eshrani\u010dn\u00ed pracovn\u00edky. Jako p\u0159edsedkyn\u011b Konference ministr\u016f a ministry\u0148 pro Evropu n\u011bmeck\u00fdch spolkov\u00fdch zem\u00ed se proto budu zvl\u00e1\u0161\u0165 sna\u017eit prohlubovat vztahy mezi N\u011bmeckem a \u010ceskou republikou. A tak pro m\u011b m\u00e1 na\u0161e letn\u00ed slavnost motto: v\u00edce soudr\u017enosti, v\u00edce odv\u00e1\u017en\u00e9 Evropy<\/strong>! Sty\u010dn\u00e1 kancel\u00e1\u0159 v Praze by r\u00e1da propojila \u010ceskou republiku a Sasko, propojila lidi a my\u0161lenky, a tak p\u0159isp\u011bla k dal\u0161\u00edmu prohlouben\u00ed na\u0161ich dobr\u00fdch sousedsk\u00fdch vztah\u016f s v\u00e1mi ve sjednocen\u00e9 a svobodn\u00e9 Evrop\u011b. Mluvme o tom v radostn\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e na na\u0161\u00ed letn\u00ed slavnosti, na kter\u00e9 se p\u0159edstav\u00ed nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed vina\u0159sk\u00e1 oblast N\u011bmecka s\u00a0m\u011bstem Radebeul a obc\u00ed Moritzburg. Velmi se t\u011b\u0161\u00edm na Va\u0161i n\u00e1v\u0161t\u011bvu!<\/em> Z\u00e1jemci o v\u00edce informac\u00ed o akci se mohou spojit telefonicky nebo p\u00edsemn\u011b s\u00a0pan\u00ed Michaelou Krcm\u00e1rovou: Michaela.Krcmarova@cz.sachsen.de<\/a>.<\/p>\n

Ob\u010derstven\u00ed po ukon\u010den\u00ed ve\u010dern\u00edho programu bylo v Lu\u017eick\u00e9m semin\u00e1\u0159i. V jeho zahrad\u011b se bude konat i Letn\u00ed slavnost<\/em>. V den pr\u00e1ce nad p\u0159\u00edsp\u011bvkem (4. z\u00e1\u0159\u00ed) se konala valn\u00e1 hromada Spole\u010dnosti p\u0159\u00e1tel Lu\u017eice<\/em> (luzice@luzice.cz) Po jej\u00edm ukon\u010den\u00ed se uskute\u010dnil k\u0159est knihy autor\u016f Zuzany Bl\u00e1hov\u00e9 Sklen\u00e1\u0159ov\u00e9 a Vojt\u011bcha Kesslera \u201e…a proti t\u011bmto slovansk\u00fdm brat\u0159\u00edm te\u010f mus\u00edm bojovat<\/em>… Lu\u017ei\u010dt\u00ed Srbov\u00e9 v prusko-rakousk\u00e9 v\u00e1lce 1866<\/em>.\u00a0 V s\u00e1le Semin\u00e1\u0159e je tak\u00e9 ke zhl\u00e9dnut\u00ed v\u00fdstava Magdaleny Jan\u010durov\u00e9, autorky ilustrac\u00ed, kter\u00e9 byly pou\u017eity v loni vydan\u00e9 sb\u00edrce Rum\u011bnec broskv\u00ed<\/em> autora Jurije \u0141u\u0161\u0107ansk\u00e9ho. Pan\u00ed Jan\u010durov\u00e1 je mimo jin\u00e9 autorkou nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00fdch (autorsk\u00fdch) \u0161perk\u016f.<\/p>\n

Tanec s\u00a0medv\u011bdem v\u00a0Gro\u00dfsch\u00f6nau 31. srpna<\/strong><\/p>\n

Spolek Patrons of the Arts and Sciences e.V<\/em>., kter\u00fd zalo\u017eil Dirk Besserer, fotograf a b\u00fdval\u00fd report\u00e9r a vydavatel v\u00a0Moskv\u011b, zn\u00e1m\u00fd z\u00a0dob m\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed jako vedouc\u00ed koordina\u010dn\u00ed kancel\u00e1\u0159e EU programu TACIS a dnes p\u0159\u00edtel, organizoval p\u00f3diovou diskuzi nazvanou Tanec s\u00a0medv\u011bdem<\/em> s\u00a0podtitulkem \u2013 Jak d\u00e1le v\u00a0Rusku a s\u00a0Ruskem<\/em>?<\/p>\n

I v\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b se omez\u00edm na informaci o motu diskuze a hlavn\u00edch referentech. Moto diskuze p\u0159edstavuji cit\u00e1tem z\u00a0projevu prezidenta Richarda von Weizs\u00e4ckera (1920 \u2013 2015). Projev p\u0159ednesl p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti p\u0159ipom\u00ednky \u00famrt\u00ed Friedricha II Velik\u00e9ho (1712 \u2013 1786) 16. srpna 1986 v\u00a0Berl\u00edn\u011b. Cel\u00fd refer\u00e1t je k\u00a0dispozici mj. v\u00a0kni\u017en\u00ed form\u011b pod n\u00e1zvem – Friedrich der Gro\u00dfe : d. Berliner Rede d. Bundespra\u0308sidenten zum 200. Todestag d. Preu\u00dfenko\u0308nigs.\u00a0 Autor: Richard von Weizsa\u0308cker, German, Berlin: Argon Verlag, 1986. Doporu\u010duji studium alespo\u0148 cit\u00e1tu, kter\u00fd uv\u00e1d\u00edm v\u00a0origin\u00e1lu a vlastn\u00edm neautorizovan\u00e9m p\u0159ekladu, v\u0161em politik\u016fm, kte\u0159\u00ed si sednou za n\u011bkolik t\u00fddn\u016f a m\u011bs\u00edc\u016f do k\u0159esel moci zahrani\u010dn\u00ed politiky EU, v\u010detn\u011b \u010cesk\u00e9 republiky.<\/p>\n

F\u00fcr den Preu\u00dfenk\u00f6nig stand das Verh\u00e4ltnis zu Russland\u2026ganz und gar im Vordergrund. Zu seinen Lebzeiten hatte Russland seine neue Rolle als Gro\u00dfmacht in den europ\u00e4ischen Angelegenheiten. Mit diesem gewaltigen, am Einfluss st\u00e4ndig wachsenden Nachbarn gerade wegen seiner Gef\u00e4hrlichkeit gute Beziehungen zu haben, wurde Friedrich umso wichtiger, je l\u00e4nger er regierte. Er wollte immer ein Freund der Russen sein, aber niemals ihr Sklave. Er war der erste, der dieses grundgebot deutscher Politik erkannte. Manche Nachfolger taten es ihm gleich. Und solche, die sich dieser Einsicht verschlossen, haben dem eigenen Land nur Schaden zugef\u00fcgt.<\/em> R.von W: Br\u00fccken zur Verst\u00e4ndigung. Reden. Verlag der Nation Berlin, 1990, Seite 81.<\/p>\n

P\u0159eklad: Pro prusk\u00e9ho kr\u00e1le byl vztah s Ruskem … zcela v pop\u0159ed\u00ed. B\u011bhem jeho \u017eivota m\u011blo Rusko svou novou roli velmoci v evropsk\u00fdch z\u00e1le\u017eitostech. M\u00edt dobr\u00e9 vztahy s t\u00edmto obrovsk\u00fdm sousedem, jeho\u017e vliv neust\u00e1le nar\u016fstal, pr\u00e1v\u011b kv\u016fli jeho nebezpe\u010dnosti, se staly pro Friedricha st\u00e1le d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edmi, \u010d\u00edm d\u00e9le vl\u00e1dl. V\u017edy cht\u011bl b\u00fdt p\u0159\u00edtelem Rus\u016f, ale nikdy ne jejich otrokem. Byl prvn\u00edm, kdo uznal tento z\u00e1kladn\u00ed imperativ n\u011bmeck\u00e9 politiky. N\u011bkte\u0159\u00ed n\u00e1stupci ud\u011blali tot\u00e9\u017e. A ti, kte\u0159\u00ed toto porozum\u011bn\u00ed ignorovali, u\u0161kodili pouze vlastn\u00ed zemi<\/em>. Jin\u00fdm slovy: ignorov\u00e1n\u00edm a pou\u010dov\u00e1n\u00edm Rusk\u00e9 federace budou EU a \u010de\u0161t\u00ed politici \u0161kodit pouze EU a vlastn\u00ed zemi.<\/p>\n

T\u00e9mata p\u00f3diov\u00e9 diskuze byly rozd\u00edln\u00e9. Jako p\u0159\u00edklad uv\u00e1d\u00edm: 1) Nordstream 2 a ot\u00e1zku: Do jak\u00e9 m\u00edry je SRN suver\u00e9nn\u00ed p\u0159i budov\u00e1n\u00ed vztahu s\u00a0RF? 2) Pro\u010d byly rozm\u00edst\u011bny t\u0159i Eurofighter na rumunsk\u00e9m vojensk\u00e9m leti\u0161ti Constanta a jak m\u016f\u017ee za t\u011bchto okolnost\u00ed, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edch d\u011bdictv\u00ed k\u0159\u00ed\u017eov\u00fdch ta\u017een\u00ed, doj\u00edt k\u00a0n\u00e1vratu m\u00edrov\u00e9 koexistence s\u00a0Ruskem? 3) Rusko mezi Evropou a Asi\u00ed a ot\u00e1zka: Jak\u00e9 v\u00fdhody m\u00e1 nebo m\u016f\u017ee m\u00edt sou\u010dasn\u00fd vztah EU s\u00a0RF pro \u010cLR? 4) Jak\u00e9 n\u00e1sledky bude m\u00edt odchod kancl\u00e9\u0159ky Merkel z\u00a0politick\u00e9 sc\u00e9ny na N\u011bmecko-rusk\u00e9 vztahy, kdy\u017e V\u00fdchodn\u00ed v\u00fdbor n\u011bmeck\u00e9ho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed<\/em> (Ostauschuss der deutschen Wirtschaft) po\u017eaduje od budouc\u00ed spolkov\u00e9 vl\u00e1dy zlep\u0161en\u00ed vztahu s\u00a0RF? 5) Postoj RF po odchodu USA a NATO v\u00a0Afganist\u00e1nu.\u00a0 6) Sc\u00e9n\u00e1\u0159e v\u00fdvoje v\u00a0B\u011blorusku a Ukrajin\u011b s\u00a0ot\u00e1zkou: M\u016f\u017ee podpora SRN pomoci m\u00edrov\u00e9mu \u0159e\u0161en\u00ed? 7) Odpov\u011bdnost SRN v\u00a0kontextu m\u00edrov\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed Evropy a jak\u00e9 povinnosti a mo\u017enosti se nab\u00edzej\u00ed zahrani\u010dn\u00ed politice SRN po volb\u00e1ch?<\/p>\n

\u010c\u00e1ste\u010dn\u011b odli\u0161n\u00e9 n\u00e1zory referent\u016f na t\u00e9mata, sou\u010dasnou situaci v\u00a0RF, jej\u00ed dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj a jeho n\u00e1sledky na vztah EU a SRN s\u00a0Ruskou federac\u00ed jsou podm\u00edn\u011bny zku\u0161enostmi, kter\u00e9 byly z\u00edsk\u00e1ny v\u00a0r\u016fzn\u00fdch instituc\u00edch, \u010dasov\u00fdch obdob\u00edch a samoz\u0159ejm\u011b i v\u011bkem.<\/p>\n

P\u00e1r hlavn\u00edch referent\u016f tvo\u0159il mezin\u00e1rodn\u011b uzn\u00e1van\u00fd politick\u00fd a hospod\u00e1\u0159sk\u00fd poradce, nositel Z\u00e1slu\u017en\u00e9ho \u0159\u00e1du Spolkov\u00e9 republiky N\u011bmecko a v\u00a0neposledn\u00ed \u0159ad\u011b i autor n\u011bkolika knih, v\u010detn\u011b biografie Michaila Gorba\u010deva<\/em> (1985) a Vladim\u00edra Putina<\/em> (2000) Alexander Rahr (1959) a profesor Eberhard Schneider (1941), absolvent fakulty politick\u00fdch v\u011bd, filozofie a teologie v\u00a0Berl\u00edn\u011b a Mnichov\u011b. Eberhard Schneider je b\u00fdval\u00fd referent Mezin\u00e1rodn\u00edho institutu pro politiku a hospod\u00e1\u0159stv\u00ed<\/em> (Internationaler Institut f\u00fcr Politik und Wirtschaft, Haus Rissen, Hamburg) a v\u00a0neposledn\u00ed \u0159ad\u011b \u010dlen poradn\u00ed rady Centra EU \u2013 RF<\/em> v\u00a0Bruselu, poradce SWP, nadace pod\u0159\u00edzen\u00e9 \u00da\u0159adu spolkov\u00e9ho kancl\u00e9\u0159e a viceprezident Mezin\u00e1rodn\u00ed unie ekonom\u016f<\/em> St. Petersburg<\/em>. Profesor Schneider, se kter\u00fdm m\u011b poj\u00ed n\u011bkter\u00e9 vzpom\u00ednky na dobu m\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed v\u00a0EK (vedouc\u00ed koordina\u010dn\u00ed kancel\u00e1\u0159e programu TACIS) je autorem 11 knih, 110 v\u011bdeck\u00fdch p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f, zve\u0159ejn\u011bn\u00fdch v\u00a0\u010dasopisech SRN, Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a Rusk\u00e9 federace. Program moderoval profesor Wolfgang Uhr, zn\u00e1m\u00e1 osobnost Technick\u00e9 univerzity v Dr\u00e1\u017e\u010fanech.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/p>\n

P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee uveden\u00e1 t\u00e9mata v\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvku a dal\u0161\u00ed vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z\u00a0historie N\u011bmecko-\u010desk\u00fdch vztah\u016f mohou b\u00fdt i v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 politick\u00e9 a medi\u00e1ln\u00ed situaci v\u00a0\u010cR a s\u00a0ohledem na bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se p\u0159edsednictv\u00ed \u010cR v\u00a0Rad\u011b EU, kter\u00e9ho se \u010cR ujme 1. \u010dervence 2022 akceptov\u00e1na a diskutov\u00e1na.\u00a0 Proto v\u00a0druh\u00e9 \u010d\u00e1sti p\u0159\u00edsp\u011bvku p\u0159edstav\u00edm osobn\u00ed n\u00e1vrhy na re\u00e1ln\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed jednoho z\u00a0probl\u00e9m\u016f Kru\u0161nohorsk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed ve spolupr\u00e1ci se Saskem a organizaci p\u00f3diov\u00e9 diskuze s\u00a0\u010desk\u00fdmi a n\u011bmeck\u00fdmi referenty, kte\u0159\u00ed mi v\u00a0Gro\u00dfsch\u00f6nau p\u0159isl\u00edbili \u00fa\u010dast. N\u00e1vrhy jsem ochoten a schopen nemateri\u00e1ln\u011b podporovat, aby priv\u00e1tn\u00ed aktivity (ide\u00e1ln\u011b s\u00a0vl\u00e1dn\u00ed materi\u00e1ln\u00ed podporou) p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b dok\u00e1zaly, \u017ee pos\u00edlen\u00ed sousedstv\u00ed \u010cR a Svobodn\u00e9ho st\u00e1tu Sasko, pota\u017emo i SRN nen\u00ed pouze hrou se slovy, slovn\u00edm spojen\u00edm a p\u0159edm\u011btem projev\u016f politik\u016f, ale p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed pro ob\u010dany dok\u00e1zat schopnost vz\u00e1jemn\u011b v\u00fdhodn\u011b konat a \u017e\u00edt v p\u0159\u00e1telstv\u00ed se sou\u010dasn\u00fdm vyu\u017eit\u00edm vz\u00e1cn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00e9 p\u0159edstavuj\u00ed zm\u011bna kancl\u00e9\u0159e v\u00a0N\u011bmecku, ekonomicky \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd soused Sasko a politicky anestetizov\u00e1na \u010cesk\u00e1 republika. Souhlasu net\u0159eba.<\/p>\n

Jan Campbell
\n06.09.2021<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Zdroj: Jarom\u00edr Zub\u00e1k\/pr\u00e1va: Sty\u010dn\u00e1 kancel\u00e1\u0159 Svobodn\u00e9ho st\u00e1tu Sasko<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159ed mnoha lety \u0159ekl b\u00fdval\u00fd spolkov\u00fd kancl\u00e9\u0159 Helmut Schmidt (1918 – 2015): V tomto stolet\u00ed…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":4600,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[29],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4599"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4599"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4599\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4600"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4599"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4599"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4599"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}