{"id":4536,"date":"2021-09-04T06:17:50","date_gmt":"2021-09-04T04:17:50","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=4536"},"modified":"2021-09-04T06:17:50","modified_gmt":"2021-09-04T04:17:50","slug":"7-lzi-o-afghanistanu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2021\/09\/04\/7-lzi-o-afghanistanu\/","title":{"rendered":"7 l\u017e\u00ed o Afgh\u00e1nist\u00e1nu"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
P\u0159i informov\u00e1n\u00ed o p\u00e1du K\u00e1bulu z\u00e1padn\u00ed m\u00e9dia bezmy\u0161lenkovit\u011b opakuj\u00ed sedm l\u017e\u00ed z\u00e1padn\u00ed propagandy. Zkreslov\u00e1n\u00edm historie Afgh\u00e1nist\u00e1nu maskuj\u00ed zlo\u010diny sp\u00e1chan\u00e9 v t\u00e9to zemi a znemo\u017e\u0148uj\u00ed p\u0159edv\u00eddat osud, kter\u00fd j\u00ed napsal Washington. A kdyby T\u00e1lib\u00e1n nebyl t\u00edm nejhor\u0161\u00edm…<\/p>\n<\/section>\n
\n
\n
\"[Sc\u00e9na
Sc\u00e9na paniky na k\u00e1bulsk\u00e9m leti\u0161ti, kde se b\u00fdval\u00ed spolupracovn\u00edci CIA sna\u017e\u00ed uniknout pomst\u011b afgh\u00e1nsk\u00e9ho lidu.<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

Francouzsk\u00fd prezident Emmanuel Macron a americk\u00fd prezident Joe Biden promluvili ke sv\u00e9mu n\u00e1rodu v souvislosti s dobyt\u00edm K\u00e1bulu Talibanem 15. srpna 2021.<\/p>\n

1.- V\u00e1lka v Afgh\u00e1nist\u00e1nu nen\u00ed reakc\u00ed na 11. z\u00e1\u0159\u00ed, byla napl\u00e1nov\u00e1na je\u0161t\u011b p\u0159ed \u00fatoky.<\/h2>\n

Podle t\u011bchto dvou politik\u016f bylo jedin\u00fdm \u00fa\u010delem americk\u00e9 invaze do Afgh\u00e1nist\u00e1nu v roce 2001 \u201epron\u00e1sledovat ty, kte\u0159\u00ed na n\u00e1s 11. z\u00e1\u0159\u00ed 2001 za\u00fato\u010dili, a zajistit, aby Al-K\u00e1ida nemohla Afgh\u00e1nist\u00e1n vyu\u017e\u00edt jako z\u00e1kladnu pro dal\u0161\u00ed \u00fatoky. \u00bb [ 1]<\/p>\n

\n
\"[Naiz
Naiz Naik byl zavra\u017ed\u011bn ve sv\u00e9m dom\u011b v roce 2009<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

Joseph Goebbels, ministr propagandy T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e, pr\u00fd \u0159ekl: \u201eDesetkr\u00e1t opakovan\u00e1 le\u017e z\u016fstane l\u017e\u00ed, desettis\u00edckr\u00e1t opakovan\u00e1 se stane pravdou.\u201c Fakta jsou v\u0161ak ne\u00fastupn\u00e1 a a\u0165 u\u017e si p\u00e1nov\u00e9 Macron a Biden mysl\u00ed cokoli, o v\u00e1lce v roce 2001 bylo rozhodnuto v polovin\u011b \u010dervence 2001, kdy selhala berl\u00ednsk\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed mezi Spojen\u00fdmi st\u00e1ty a Velkou Brit\u00e1ni\u00ed na jedn\u00e9 stran\u011b a Talibanem, nikoli afgh\u00e1nskou vl\u00e1dou, na stran\u011b druh\u00e9. P\u00e1kist\u00e1n a Rusko byly na t\u011bchto tajn\u00fdch jedn\u00e1n\u00edch pozorovateli. Delegace Talibanu vstoupila do N\u011bmecka v rozporu se z\u00e1kazem cestov\u00e1n\u00ed, kter\u00fd vydala Rada bezpe\u010dnosti OSN. Po ne\u00fasp\u011bchu t\u011bchto jedn\u00e1n\u00ed se p\u00e1kist\u00e1nsk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed Naiz Naik vr\u00e1til do sv\u00e9 zem\u011b a bil na poplach. P\u00e1kist\u00e1n pot\u00e9 hledal nov\u00e9 spojence. Nab\u00eddl \u010c\u00edn\u011b br\u00e1nu k Indick\u00e9mu oce\u00e1nu (to, co dnes vid\u00edme na \u201ehedv\u00e1bn\u00e9 stezce\u201c). Spojen\u00e9 st\u00e1ty a Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed za\u010daly v oblasti shroma\u017e\u010fovat sv\u00e9 jednotky: Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 za\u010daly shroma\u017e\u010fovat 40 000 mu\u017e\u016f v Egypt\u011b a t\u00e9m\u011b\u0159 celou britskou flotilu v Arabsk\u00e9m mo\u0159i. Teprve po zaveden\u00ed tohoto opat\u0159en\u00ed do\u0161lo k \u00fatok\u016fm z 11. z\u00e1\u0159\u00ed.<\/p>\n

2. Al-K\u00e1ida nen\u00ed pro Anglosasy hrozbou, ale n\u00e1strojem<\/h2>\n

Podle prezidenta Bidena: \u201eNa\u0161e mise zam\u011b\u0159en\u00e1 na sn\u00ed\u017een\u00ed teroristick\u00e9 hrozby ze strany al-K\u00e1idy v Afgh\u00e1nist\u00e1nu a na zabit\u00ed Us\u00e1my bin L\u00e1dina byla \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1.\u201c<\/p>\n

\n
\"[Alexandres...]\"
Alexandres de Marenche si p\u0159edstavoval, jak donutit SSSR, aby uv\u00edzl v Afgh\u00e1nist\u00e1nu.<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

Byl to v\u0161ak \u0159editel francouzsk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed tajn\u00e9 slu\u017eby Alexandres de Marenches, kdo v r\u00e1mci Pinayova kruhu [ 2] navrhl sv\u00e9mu americk\u00e9mu prot\u011bj\u0161ku vyprovokovat sov\u011btskou intervenci v Afgh\u00e1nist\u00e1nu, aby je tam uv\u011bznil [ 3]. Poradce prezidenta Cartera pro n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnost Zbigniew Brzezi\u0144ski vyhledal v Bejr\u00fatu antikomunistick\u00e9ho miliard\u00e1\u0159e Us\u00e1mu bin L\u00e1dina a po\u017e\u00e1dal ho, aby vedl arabsk\u00e9 \u017eold\u00e1ky v teroristick\u00e9 kampani proti afgh\u00e1nsk\u00e9 komunistick\u00e9 vl\u00e1d\u011b [ 4]. Bin L\u00e1din se v Bejr\u00fatu setkal s b\u00fdval\u00fdm libanonsk\u00fdm prezidentem Kamilem Cham\u00fanem, \u010dlenem Sv\u011btov\u00e9 antikomunistick\u00e9 ligy [ 5]. Washington si bin L\u00e1dina vybral ze dvou d\u016fvod\u016f: Za prv\u00e9 byl \u010dlenem tajn\u00e9 spole\u010dnosti Muslimsk\u00e9 bratrstvo, co\u017e mu umo\u017e\u0148ovalo rekrutovat bojovn\u00edky, a za druh\u00e9 byl jedn\u00edm z d\u011bdic\u016f nejv\u011bt\u0161\u00ed stavebn\u00ed spole\u010dnosti v arabsk\u00e9m sv\u011bt\u011b. Jako takov\u00fd m\u011bl k dispozici lidi a know-how, kter\u00e9 mu umo\u017enily p\u0159em\u011bnit podzemn\u00ed \u0159eky Hind\u00faku\u0161e na vojensk\u00e9 komunika\u010dn\u00ed trasy.<\/p>\n

\n
\"[The
The Independent (Lond\u00fdn) oslavuje Us\u00e1mu bin L\u00e1dina. Ve stejn\u00e9 dob\u011b rozd\u00e1vala Heritage Foundation (Washington), think tank prezidenta Reagana, tri\u010dka s jeho podobiznou a sloganem \u201eBojuje za na\u0161e svobody\u201c.<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

Pozd\u011bji, v letech 1992-94, p\u016fsobil Us\u00e1ma bin L\u00e1din jako vojensk\u00fd poradce bosensk\u00e9ho prezidenta Aliji Izetbegovi\u010de. Jeho bojovn\u00edci ho tam n\u00e1sledovali. Opustili n\u00e1zev \u201emud\u017eahed\u00edni\u201c a nahradili jej n\u00e1zvem \u201eArabsk\u00e1 legie\u201c. Jeho t\u00e1bor nav\u0161t\u00edvilo rusk\u00e9 komando, kter\u00e9 tam bylo zajato. Ne\u017e je v\u0161ak zatkli, stihli prohledat jeho velitelskou m\u00edstnost a zjistili, \u017ee v\u0161echny vojensk\u00e9 dokumenty jsou ps\u00e1ny anglicky, a nikoliv arabsky. [ 6]<\/p>\n

\n
\"[Arabsk\u00e1
Arabsk\u00e1 legie Us\u00e1my bin L\u00e1dina pochoduje v Bosn\u011b a Hercegovin\u011b<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

Pozd\u011bji Us\u00e1ma bin L\u00e1din vyu\u017e\u00edval sv\u00e9 bojovn\u00edky k jednor\u00e1zov\u00fdm operac\u00edm. Vyb\u00edral si je podle sv\u00fdch pot\u0159eb ze sv\u00e9ho \u201eseznamu\u201c, arabsky \u201eAl-K\u00e1ida\u201c (\u0627\u0644\u0642\u0627\u0639\u062f\u0629).<\/p>\n

Je tedy nesporn\u00e9, \u017ee Us\u00e1ma bin L\u00e1din byl po mnoho let agentem Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Ty v\u0161ak tvrd\u00ed, \u017ee se obr\u00e1til proti nim, co\u017e nic, absolutn\u011b nic nedokazuje. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b byl Us\u00e1ma bin L\u00e1din v\u00e1\u017en\u011b nemocn\u00fd. Pot\u0159eboval ka\u017edodenn\u00ed p\u00e9\u010di ve steriln\u00edm pokoji. Proto se o n\u011bj v \u010dervenci 2001 starala americk\u00e1 nemocnice v Dubaji, jak odhalil den\u00edk Le Figaro [ 7]. Tuto informaci zm\u00edn\u011bn\u00e1 nemocnice pop\u0159ela, ale potvrdil mi ji \u0161ejk Chal\u00edfa bin Zayed Al Nahyane (sou\u010dasn\u00fd prezident Spojen\u00fdch arabsk\u00fdch emir\u00e1t\u016f), kter\u00fd m\u011b ujistil, \u017ee ho tam nav\u0161t\u00edvil v p\u0159\u00edtomnosti m\u00edstn\u00edho \u0161\u00e9fa \u0161t\u00e1bu CIA. Nakonec byl Us\u00e1ma bin L\u00e1din o\u0161et\u0159en ve vojensk\u00e9 nemocnici v R\u00e1valpind\u00ed (P\u00e1kist\u00e1n) [ 8], kde v prosinci 2001 zem\u0159el. Jeho poh\u0159eb se konal v Afgh\u00e1nist\u00e1nu za \u00fa\u010dasti dvou z\u00e1stupc\u016f britsk\u00e9 MI6, kte\u0159\u00ed o tom sepsali zpr\u00e1vu.<\/p>\n

\n
\"[...]\"<\/figure>\n<\/div>\n

Proti teorii, \u017ee se Us\u00e1ma bin L\u00e1din obr\u00e1til proti sv\u00fdm zam\u011bstnavatel\u016fm ze CIA, nesporn\u011b hovo\u0159ila i skute\u010dnost, \u017ee a\u017e do roku 1999 – tedy po \u00fatoc\u00edch, kter\u00e9 mu byly p\u0159ipisov\u00e1ny na v\u011b\u017ee Khobar v Sa\u00fadsk\u00e9 Ar\u00e1bii a na americk\u00e1 velvyslanectv\u00ed v Nairobi (Ke\u0148a) a Dar es Salaamu (Tanzanie) – m\u011bl v Lond\u00fdn\u011b kancel\u00e1\u0159 pro styk s ve\u0159ejnost\u00ed. Pr\u00e1v\u011b z t\u00e9to kancel\u00e1\u0159e vydal svou\u00a0v\u00fdzvu k d\u017eih\u00e1du proti \u017did\u016fm a k\u0159i\u017e\u00e1k\u016fm<\/i>.<\/p>\n

Skute\u010dnost, \u017ee u\u017e deset let sly\u0161\u00edme a vid\u00edme nahr\u00e1vky lid\u00ed, kte\u0159\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee jsou Us\u00e1ma bin L\u00e1din, klame jen ty, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed v\u011b\u0159it: \u0161v\u00fdcar\u0161t\u00ed odborn\u00edci z Institutu vn\u00edmav\u00e9 um\u011bl\u00e9 inteligence Dalle Molle, kter\u00fd v t\u00e9 dob\u011b vyu\u017e\u00edvaly velk\u00e9 banky v citliv\u00fdch p\u0159\u00edpadech, byli form\u00e1ln\u00ed. Tyto nahr\u00e1vky jsou pad\u011blky (v\u010detn\u011b t\u00e9, kterou zve\u0159ejnil Pentagon a v n\u00ed\u017e se hl\u00e1s\u00ed k odpov\u011bdnosti za \u00fatoky z 11. z\u00e1\u0159\u00ed) a neodpov\u00eddaj\u00ed skute\u010dn\u00e9mu bin L\u00e1dinovi. Jestli\u017ee v t\u00e9 dob\u011b bylo rozpozn\u00e1v\u00e1n\u00ed obli\u010deje a hlasu specialitou, dnes je to b\u011b\u017en\u00e1 technika. M\u016f\u017eete si to sami ov\u011b\u0159it pomoc\u00ed softwaru, kter\u00fd je v\u0161ude k dispozici.<\/p>\n

Po bin L\u00e1dinov\u011b smrti se v\u016fdcem Al-K\u00e1idy stal Ajm\u00e1n Azavah\u00edr\u00ed. Tuto funkci zast\u00e1v\u00e1 dodnes. Ten – kter\u00fd \u0159\u00eddil atent\u00e1t na egyptsk\u00e9ho prezidenta Anvara Sadata – \u017eil po roce 2001 n\u011bkolik let na americk\u00e9m velvyslanectv\u00ed v Baku (\u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n). [9] P\u0159inejmen\u0161\u00edm v tomto obdob\u00ed byl jedinou osobou, kterou bylo mo\u017en\u00e9 pova\u017eovat za teroristu. P\u0159inejmen\u0161\u00edm v tomto obdob\u00ed byl chr\u00e1n\u011bn americkou n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchotou. M\u00edsto jeho sou\u010dasn\u00e9ho pobytu nen\u00ed zn\u00e1mo, ale nen\u00ed d\u016fvod se domn\u00edvat, \u017ee ji\u017e nen\u00ed pod ochranou USA.<\/p>\n

3 – USA se nezam\u011b\u0159uj\u00ed na \u201eboj proti terorismu\u201c, ale financuj\u00ed a vyzbrojuj\u00ed terorismus<\/h2>\n

Prezident Biden b\u011bhem sv\u00e9ho projevu k p\u00e1du K\u00e1bulu ob\u0161\u00edrn\u011b vysv\u011btlil, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty tam nejsou proto, aby budovaly demokracii, ale pouze proto, aby bojovaly proti terorismu.<\/p>\n

Fr\u00e1ze \u201eboj proti terorismu\u201c se opakuje ji\u017e dvacet let, ale to j\u00ed ne\u010din\u00ed smyslupln\u011bj\u0161\u00ed. Terorismus nen\u00ed protivn\u00edkem z masa a kost\u00ed. Je to zp\u016fsob boje. Za ur\u010dit\u00fdch okolnost\u00ed ho mohou pou\u017e\u00edt v\u0161echny arm\u00e1dy sv\u011bta. B\u011bhem studen\u00e9 v\u00e1lky ho oba bloky proti sob\u011b hojn\u011b vyu\u017e\u00edvaly.<\/p>\n

Od doby, kdy prezident George W. Bush (syn) vyhl\u00e1sil \u201ev\u00e1lku proti terorismu\u201c (tj. \u201ev\u00e1lku proti v\u00e1lce\u201c), se tato vojensk\u00e1 technika pou\u017e\u00edv\u00e1 st\u00e1le \u010dast\u011bji. Lid\u00e9 na Z\u00e1pad\u011b si nejprve vybav\u00ed \u00fatoky v n\u011bkolika velk\u00fdch m\u011bstech, ale nejhor\u0161\u00edho bylo dosa\u017eeno vytvo\u0159en\u00edm mal\u00fdch teroristick\u00fdch st\u00e1t\u016f na \u0161ir\u0161\u00edm Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b a\u017e po zlov\u011bstn\u00fd \u201eIsl\u00e1msk\u00fd st\u00e1t Levanta\u201c (Dae\u0161) a nyn\u00ed Isl\u00e1msk\u00fd st\u00e1t Afgh\u00e1nist\u00e1n.<\/p>\n

Afgh\u00e1nci, Ir\u00e1\u010dan\u00e9, Libyjci a Sy\u0159an\u00e9 zpo\u010d\u00e1tku v\u011b\u0159ili americk\u00e9mu vypr\u00e1v\u011bn\u00ed ud\u00e1lost\u00ed, ale ned\u011blaj\u00ed si iluze. Po 20 letech v\u00e1lky pochopili, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty necht\u011bj\u00ed konat dobro. Washington nebojuje proti terorismu, ale vytv\u00e1\u0159\u00ed, financuje a vyzbrojuje skupiny, kter\u00e9 terorismus praktikuj\u00ed.<\/p>\n

4 – Taliban nevedl v\u00e1lku, ale vzal si to, co mu USA daly<\/h2>\n

Prezidenti Macron a Biden si hraj\u00ed na hlup\u00e1ky, pokud jde o \u201ep\u0159evzet\u00ed K\u00e1bulu\u201c Talibanem. Podle nich se \u201eafgh\u00e1n\u0161t\u00ed politi\u010dt\u00ed v\u016fdci vzdali a uprchli ze zem\u011b. Afgh\u00e1nsk\u00e1 arm\u00e1da se zhroutila, ani\u017e by se n\u011bkdy v\u016fbec pokusila bojovat. Jak ale utekli, kdy\u017e ne z\u00e1padn\u00edmi vojensk\u00fdmi letadly? A afgh\u00e1nsk\u00e1 arm\u00e1da se \u201en\u011bkdy nesna\u017eila bojovat\u201c, bylo to naopak: pouze se \u201en\u011bkdy\u201c sna\u017eila bojovat. Afgh\u00e1nsk\u00e9 hranice pat\u0159ily k nejbezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edm na sv\u011bt\u011b. Ameri\u010dt\u00ed voj\u00e1ci zaznamen\u00e1vali toto\u017enost ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka elektronick\u00fdmi prost\u0159edky, v\u010detn\u011b rozpozn\u00e1v\u00e1n\u00ed o\u010dn\u00ed duhovky.<\/p>\n

Afgh\u00e1nsk\u00e1 arm\u00e1da \u010d\u00edtala 300 000 mu\u017e\u016f – v\u00edce ne\u017e francouzsk\u00e1 arm\u00e1da – a byla velmi dob\u0159e vycvi\u010dena USA, Franci\u00ed a dal\u0161\u00edmi zem\u011bmi. Byla nadm\u011brn\u011b vybavena sofistikovan\u00fdm vybaven\u00edm. V\u0161ichni jej\u00ed p\u011b\u0161\u00e1ci m\u011bli nepr\u016fst\u0159eln\u00e9 vesty a syst\u00e9my no\u010dn\u00edho vid\u011bn\u00ed. M\u011bla velmi schopn\u00e9 letectvo. Naproti tomu Taliban nem\u00e1 v\u00edce ne\u017e 100 000 mu\u017e\u016f, co\u017e je t\u0159ikr\u00e1t m\u00e9n\u011b. Jsou to chulig\u00e1ni v sand\u00e1lech a vyzbrojen\u00ed kala\u0161nikovy. Nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00e9 letectvo – dnes ho najednou maj\u00ed s vycvi\u010den\u00fdmi piloty kdov\u00ed odkud -. Kdyby do\u0161lo k boji, byli by ur\u010dit\u011b pora\u017eeni.<\/p>\n

O zm\u011bn\u011b re\u017eimu bylo rozhodnuto za prezidenta Donalda Trumpa. M\u011bla se uskute\u010dnit 1. kv\u011btna. Prezident Joe Biden v\u0161ak tento harmonogram zm\u011bnil, aby zm\u011bnil d\u011bjiny. Odkladu vyu\u017eil ke z\u0159\u00edzen\u00ed vojensk\u00fdch z\u00e1kladen v sousedn\u00edch zem\u00edch a vysl\u00e1n\u00ed nejm\u00e9n\u011b 10 000 \u017eold\u00e1k\u016f. Mobilizoval tureckou arm\u00e1du, kter\u00e1 je ji\u017e v zemi p\u0159\u00edtomna, ale o kter\u00e9 nikdo nemluv\u00ed. Ta ji\u017e naverbovala nejm\u00e9n\u011b 2 000 d\u017eih\u00e1dist\u016f \u017eij\u00edc\u00edch v Idlebu (S\u00fdrie) a nad\u00e1le je naj\u00edm\u00e1.<\/p>\n

\n
\"[Gulbudd\u00edn
Gulbudd\u00edn Hekmatj\u00e1r p\u0159ij\u00edm\u00e1 v\u011brnost Racheda Ghannouchiho (sou\u010dasn\u00e9ho p\u0159edsedy tunisk\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed) a Recepa Tayyipa Erdogana (sou\u010dasn\u00e9ho tureck\u00e9ho prezidenta).<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

Je d\u016fle\u017eit\u00e9 si uv\u011bdomit, \u017ee tureck\u00fd prezident Recep Tayyip Erdo\u011fan byl ji\u017e b\u011bhem v\u00e1lky proti Sov\u011bt\u016fm \u010dlenem Muslimsk\u00e9ho bratrstva a v\u016fdcem milice Mill\u00ee G\u00f6r\u00fc\u015f (ta, kter\u00e1 dnes otev\u00edr\u00e1 me\u0161ity v N\u011bmecku a Francii). Pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to dvoj\u00ed funkci p\u0159i\u0161el pokleknout p\u0159ed Gulbudd\u00edna Hekmatj\u00e1ra, afgh\u00e1nsk\u00e9ho v\u016fdce Muslimsk\u00e9ho bratrstva a budouc\u00edho premi\u00e9ra. Hekmatj\u00e1r n\u00e1sledn\u011b sl\u00edbil v\u011brnost al-K\u00e1id\u011b, co\u017e mu nezabr\u00e1nilo kandidovat v afgh\u00e1nsk\u00fdch prezidentsk\u00fdch volb\u00e1ch v roce 2019 pod ochranou USA.<\/p>\n

Spojenci zah\u00e1jili repatriaci sv\u00fdch ob\u010dan\u016f p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci. Mysleli si, \u017ee to stihnou p\u0159ed 11. z\u00e1\u0159\u00edm nebo p\u0159inejhor\u0161\u00edm p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed 30. srpna. Washington v\u0161ak rozhodl jinak a zvolil 15. srpen, datum indick\u00fdch st\u00e1tn\u00edch sv\u00e1tk\u016f. Bylo to varov\u00e1n\u00ed pro Dill\u00ed, kter\u00e9mu se nel\u00edb\u00ed, \u017ee Pa\u0161tuny prezidenta Ghan\u00edho nahrazuj\u00ed Pa\u0161tunov\u00e9 em\u00edra Achundzady, a\u010dkoli podporuj\u00ed jin\u00e9 etnick\u00e9 skupiny.<\/p>\n

Sc\u00e9ny paniky, kter\u00e9 jsme vid\u011bli na k\u00e1bulsk\u00fdch leti\u0161t\u00edch, n\u00e1m p\u0159ipom\u00ednaly ty v Saigonu b\u011bhem por\u00e1\u017eky USA ve Vietnamu. Je to skute\u010dn\u011b zcela stejn\u00e9. Afgh\u00e1nci, kte\u0159\u00ed se dr\u017e\u00ed letadel, nejsou v\u011bt\u0161inou p\u0159ekladatel\u00e9 ze z\u00e1padn\u00edch ambas\u00e1d, ale agenti \u201eOperace Omega\u201c z\u0159\u00edzen\u00e9 za prezidenta Obamy [ 10] . Jsou to p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci Khost Protection Force (KPF) a National Directorate of Security (NDS), pomocn\u00fdch protipovstaleck\u00fdch jednotek, podobn\u011b jako Vietnamci z \u201eOperace F\u00e9nix\u201c. Byli zodpov\u011bdn\u00ed za mu\u010den\u00ed a zab\u00edjen\u00ed Afgh\u00e1nc\u016f, kte\u0159\u00ed se stav\u011bli proti zahrani\u010dn\u00ed okupaci. Dopustili se tolika zlo\u010din\u016f, \u017ee T\u00e1lib\u00e1n byl jako sborist\u00e9 [ 11].<\/p>\n

Brzy uvid\u00edme v Afgh\u00e1nist\u00e1nu zcela jinou krajinu.<\/p>\n

5. USA neztratily Afgh\u00e1nist\u00e1n ve prosp\u011bch \u010c\u00edny, ale donutily \u010d\u00ednsk\u00e9 spole\u010dnosti p\u0159ijmout jejich ochranu.<\/h2>\n

USA v Afgh\u00e1nist\u00e1nu nic neztratily, proto\u017ee tam necht\u011bj\u00ed nastolit m\u00edr. Nezaj\u00edm\u00e1 je milion mrtv\u00fdch, kter\u00e9 tam za 20 let zp\u016fsobily. Cht\u011bj\u00ed jen, aby ten region byl nestabiln\u00ed, aby \u017e\u00e1dn\u00e1 vl\u00e1da nemohla kontrolovat vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed tamn\u00edch p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f. Cht\u011bj\u00ed, aby je spole\u010dnosti, a\u0165 u\u017e z kter\u00e9koli vysp\u011bl\u00e9 zem\u011b, mohly vyu\u017e\u00edvat jen tehdy, kdy\u017e p\u0159ijmou jejich ochranu.<\/p>\n

To je hollywoodsky zpopularizovan\u00e9 sch\u00e9ma globalizovan\u00e9ho sv\u011bta, chr\u00e1n\u011bn\u00e9ho komplexem, se speci\u00e1ln\u00edmi jednotkami vyj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edmi do zahrani\u010d\u00ed, aby monitorovaly m\u00edsta t\u011b\u017eby v divok\u00fdch oblastech.<\/p>\n

\n
\"[Asistent
Asistent admir\u00e1la Cebrowsk\u00e9ho popularizoval jeho my\u0161lenky o tom, jak p\u0159izp\u016fsobit americkou arm\u00e1du finan\u010dn\u00edmu kapitalismu.<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

Tuto strategii vypracoval Donald Rumsfeld, ministr obrany George W. Bushe, a admir\u00e1l Arthur Cebrowski, kter\u00fd ji\u017e d\u0159\u00edve provedl elektronizaci americk\u00e9 arm\u00e1dy. Dne 11. z\u00e1\u0159\u00ed 2001 se stala zp\u016fsobem my\u0161len\u00ed americk\u00e9ho vojensk\u00e9ho \u0161t\u00e1bu. Zpopularizoval ho Cebrowsk\u00e9ho z\u00e1stupce Thomas Barnett ve sv\u00e9 knize Nov\u00e1 mapa Pentagonu [ 12].<\/p>\n

Pr\u00e1v\u011b tuto zm\u011bnu paradigmatu nazval prezident Bush \u201ev\u00e1lkou bez konce\u201c. M\u011bl t\u00edm na mysli, \u017ee USA budou nav\u017edy bojovat proti terorismu, respektive nav\u017edy budou podporovat teroristick\u00e9 skupiny, aby zabr\u00e1nily politick\u00e9mu uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed v t\u011bchto regionech.<\/p>\n

Ano, \u010d\u00ednsk\u00e9 spole\u010dnosti ji\u017e v Afgh\u00e1nist\u00e1nu t\u011b\u017e\u00ed, ale od nyn\u011bj\u0161ka budou muset USA platit, jinak budou vystaveny teroristick\u00fdm \u00fatok\u016fm. Co na tom, \u017ee jde o vyd\u00edr\u00e1n\u00ed?<\/p>\n

6 – Z\u00e1padn\u00ed lid\u00e9 nebr\u00e1n\u00ed osv\u00edcenstv\u00ed proti tm\u00e1\u0159stv\u00ed, ale sp\u00ed\u0161e ho instrumentalizuj\u00ed.<\/h2>\n

Prvn\u00ed d\u00e1ma Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f Laura Bushov\u00e1 n\u00e1s v\u0161echny rozplakala p\u0159\u00edb\u011bhem hol\u010di\u010dek, kter\u00e9 Taliban zmasakroval, proto\u017ee se odv\u00e1\u017eily nosit lak na nehty. Pravda je v\u0161ak zcela jin\u00e1.<\/p>\n

Kdy\u017e prezident Carter, Zbigniew Brzezi\u0144ski a Alexandre de Marenches v roce 1978 podporovali afgh\u00e1nsk\u00e9 islamisty, bojovali proti komunist\u016fm, kte\u0159\u00ed otev\u00edrali \u0161koly pro d\u00edvky. Proto\u017ee pro n\u011b byl boj proti spojenc\u016fm SSSR p\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e lidsk\u00e1 pr\u00e1va. Podobn\u011b dnes prezident Biden a jeho ministr zahrani\u010d\u00ed Antony Blinken podporuj\u00ed Taliban, proto\u017ee pro n\u011b kontrola p\u0159\u00edstupu k p\u0159\u00edrodn\u00edmu bohatstv\u00ed \u0161ir\u0161\u00edho Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu stoj\u00ed p\u0159ed lidsk\u00fdmi pr\u00e1vy. A tot\u00e9\u017e d\u011blaj\u00ed v Ir\u00e1ku, Libyi a S\u00fdrii.<\/p>\n

\n
\"[P\u00e1kist\u00e1nsk...]\"
P\u00e1kist\u00e1nsk\u00fd gener\u00e1l Muhammad Zia-ul-Haq, sa\u00fadsk\u00fd miliard\u00e1\u0159 Us\u00e1ma bin L\u00e1din, egyptsk\u00fd l\u00e9ka\u0159 Ayman al-Zawahiri, tureck\u00fd milicion\u00e1\u0159 Recep Tayyip Erdo\u011fan a tunisk\u00fd u\u010ditel n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed Rached Ghannouchi jsou \u010dleny Muslimsk\u00e9ho bratrstva.<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

USA nepodporuj\u00ed jen islamisty ve v\u00e1lkou zm\u00edtan\u00fdch zem\u00edch. Nap\u0159\u00edklad v P\u00e1kist\u00e1nu dosadily k moci gener\u00e1la Muhammada Zia-ul-Haqa, \u010dlena Muslimsk\u00e9ho bratrstva, aby jeho zemi vyu\u017eily jako t\u00fdlovou z\u00e1kladnu pro protisov\u011btsk\u00e9 bojovn\u00edky. Svrhl demokracii, ob\u011bsil prezidenta Zulfikara Al\u00edho Bhutta a znovu zavedl pr\u00e1vo \u0161ar\u00eda. Taliban zavra\u017edil i dceru prezidenta Bhutta, B\u00e9naz\u00edr Bhuttovou, kter\u00e1 byla v 90. letech 20. stolet\u00ed p\u00e1kist\u00e1nskou premi\u00e9rkou.<\/p>\n

Nen\u00ed t\u0159eba se vracet ke zlo\u010din\u016fm z\u00e1padn\u00edch protipovstaleck\u00fdch jednotek, sta\u010d\u00ed panika jejich kolaborant\u016f na k\u00e1bulsk\u00fdch leti\u0161t\u00edch.<\/p>\n

Jestli\u017ee islamismus a sekularismus slou\u017e\u00ed k manipulaci Afgh\u00e1nc\u016f a k vykou\u0159en\u00ed Z\u00e1padu, politick\u00fd \u017eivot v Afgh\u00e1nist\u00e1nu nen\u00ed zalo\u017een na t\u011bchto konceptech, ale p\u0159edev\u0161\u00edm na etnick\u00fdch rozd\u00edlech. T\u011bch je asi patn\u00e1ct, p\u0159i\u010dem\u017e nejv\u011bt\u0161\u00ed z nich, Pa\u0161tunov\u00e9, jsou siln\u011b zastoupeni i v P\u00e1kist\u00e1nu. St\u00e1le se jedn\u00e1 o kmenovou zemi, kter\u00e1 je\u0161t\u011b nen\u00ed n\u00e1rodem. Ostatn\u00ed etnick\u00e9 skupiny jsou podporov\u00e1ny ostatn\u00edmi zem\u011bmi v regionu, proto\u017ee jsou tam tak\u00e9 p\u0159\u00edtomny.<\/p>\n

7- Francie ne v\u017edy podporovala zlo\u010diny USA v Afgh\u00e1nist\u00e1nu, ale a\u017e od \u010dasu prezidenta Sarkozy<\/h2>\n

Podle prezidenta Emmanuela Macrona: \u201ePrezident Jacques Chirac ji\u017e v \u0159\u00edjnu 2001 rozhodl, \u017ee Francie by se m\u011bla zapojit do mezin\u00e1rodn\u00ed akce v r\u00e1mci solidarity s na\u0161imi americk\u00fdmi p\u0159\u00e1teli a spojenci, kte\u0159\u00ed pr\u00e1v\u011b utrp\u011bli stra\u0161liv\u00fd \u00fatok na sv\u00e9m \u00fazem\u00ed. S jasn\u00fdm c\u00edlem: bojovat proti teroristick\u00e9 hrozb\u011b, kter\u00e1 p\u0159\u00edmo sm\u011b\u0159ovala na na\u0161e \u00fazem\u00ed a \u00fazem\u00ed na\u0161ich spojenc\u016f z Afgh\u00e1nist\u00e1nu, jen\u017e se stal \u00fato\u010di\u0161t\u011bm islamistick\u00e9ho terorismu.\u201c [ 13]<\/p>\n

Je to matouc\u00ed zp\u016fsob, jak vymazat charakteristick\u00fd francouzsk\u00fd konflikt. V \u0159\u00edjnu 2001 se prezident Chirac ost\u0159e postavil proti \u00fa\u010dasti francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy na anglosask\u00e9 okupaci Afgh\u00e1nist\u00e1nu. Nasazen\u00ed povolil pouze na z\u00e1klad\u011b rezoluce Rady bezpe\u010dnosti OSN \u010d. 1386. Francouz\u0161t\u00ed voj\u00e1ci skute\u010dn\u011b bojovali pod NATO, ale pouze jako sou\u010d\u00e1st Mezin\u00e1rodn\u00edch bezpe\u010dnostn\u00edch a asisten\u010dn\u00edch sil (ISAF). Pod\u00edleli se pouze na pomoci p\u0159i rekonstrukci. Nebrali zajatce, ale nakonec zatkli bojovn\u00edky a okam\u017eit\u011b je p\u0159edali afgh\u00e1nsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b. Byl to prezident Nicolas Sarkozy, kdo tento status zm\u011bnil a u\u010dinil Francii spoluvinnou na zlo\u010dinech Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Pr\u00e1v\u011b kv\u016fli t\u00e9to zm\u011bn\u011b Francie v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b infiltruje sv\u00e9 agenty mezi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky Khost Protection Force (KPF) a National Directorate of Security (NDS). A pravd\u011bpodobn\u011b na to doplat\u00ed.<\/p>\n

Thierry Meyssan<\/span><\/h2>\n

Odkazy<\/h2>\n
    \n
  1. \u201cRemarks by Joe Biden on Afghanistan<\/a>\u201d, by Joseph R. Biden Jr., Voltaire Network, 16 August 2021.<\/li>\n
  2. \u00ab\u00a0Les gentlemen du Cercle Pinay<\/a>\u00a0\u00bb, R\u00e9seau Voltaire, 11 mars 2004.<\/li>\n
  3. Dans le secret des princes, Christine Ockrent & Alexandre de Marenches, Stock (1986).<\/li>\n
  4. \u201cBrzezinski: „Yes, the CIA entered Afghanistan before the Russians …“<\/a>\u00a0\u201d, by Zbigniew Brzezi\u0144ski, Translation Bill Blum, Nouvel Observateur (France) , Voltaire Network, 15 January 1998.<\/li>\n
  5. \u201cThe World Anti-Communist League: the Internationale of Crime<\/a>\u201d, by Thierry Meyssan, Translation Anoosha Boralessa, Voltaire Network, 12 May 2004.<\/li>\n
  6. Author\u2019s conversation, in 2003, with a KGB officer who took part in this operation.<\/li>\n
  7. La CIA a rencontr\u00e9 Ben Laden \u00e0 Duba\u00ef en juillet \u00bb, par Alexandra Richard, Le Figaro, 31 octobre 2001.<\/li>\n
  8. \u00ab Hospital Worker : I Saw Osama \u00bb, CBS Evening News, 28 janvier 2002.<\/li>\n
  9. Classified Woman : The Sibel Edmonds Story : A Memoir, Sibel Edmonds (2012).<\/li>\n
  10. Obama\u2019s Wars, Bob Woodward, Simon & Schuster (2010.<\/li>\n
  11. \u00ab Armed Governance: the Case of the CIA-Supported Afghan Militias \u00bb, Antonio De Lauri & Astri Suhrke, in Afghanistan: Militias Governance and their Disputed Leadership. Taliban, ISIS, US Proxy Militais, Extrajudicial Killings, War Crimes and Enforced Disappearances, Musa Khan Jalalzai, Vij Books India Pvt Ltd (2020).<\/li>\n
  12. \u201cThe Rumsfeld\/Cebrowski doctrine<\/a>\u201d, by Thierry Meyssan, Translation Roger Lagass\u00e9, Voltaire Network, 25 May 2021.<\/li>\n
  13. \u00ab\u00a0Allocution d\u2019Emmanuel Macron sur l\u2019Afghanistan<\/a>\u00a0\u00bb, par Emmanuel Macron, R\u00e9seau Voltaire, 16 ao\u00fbt 2021.<\/li>\n<\/ol>\n
    \n

    7 lies about Afghanistan<\/a> vy\u0161el 20.8.2021 na voltairenet.org. P\u0159eklad Zv\u011bdavec.<\/p>\n<\/div>\n<\/section>\n

    Zvedavec.org<\/a><\/p>\n

     <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    P\u0159i informov\u00e1n\u00ed o p\u00e1du K\u00e1bulu z\u00e1padn\u00ed m\u00e9dia bezmy\u0161lenkovit\u011b opakuj\u00ed sedm l\u017e\u00ed z\u00e1padn\u00ed propagandy. Zkreslov\u00e1n\u00edm historie…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":4198,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[108,37,40],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4536"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4536"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4536\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/4198"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4536"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4536"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4536"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}