{"id":44179,"date":"2024-01-08T00:45:14","date_gmt":"2024-01-07T23:45:14","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=44179"},"modified":"2024-01-07T19:57:57","modified_gmt":"2024-01-07T18:57:57","slug":"jan-campbell-byli-jsme-varovani","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2024\/01\/08\/jan-campbell-byli-jsme-varovani\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: Byli jsme varov\u00e1ni"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Prvn\u011b a naposledy jsem se zv\u011bdavost\u00ed sledoval dne\u0161n\u00ed (ned\u011bln\u00ed) TV po\u0159ad, ve kter\u00e9m vystoupil prvn\u011b s\u00f3lov\u011b pan premi\u00e9r Fiala a po n\u011bm \u010dty\u0159l\u00edstek B(ODS) & K(STAN) & H(ANO) & O\/SPD). Pot\u00e9 jsem si vzpomn\u011bl na moji ned\u00e1vnou n\u00e1v\u0161t\u011bvu v\u00a0N\u011bmecku, \u010c\u00edn\u011b a na pl\u00e1novanou n\u00e1v\u0161t\u011bvu Rakouska v\u00a0p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm t\u00fddnu. B\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bvy se m\u016f\u017ee uskute\u010dnit mj. setk\u00e1n\u00ed s JUDr. Nikolous Hatiarem, Baronem JUDr. Norbertem van Handelem a n\u011bkolika dal\u0161\u00edmi osobnostmi. Proto\u017ee v Rakousku budou v roce 2024 parlamentn\u00ed volby a podle pr\u016fzkumu zve\u0159ejn\u011bn\u00e9ho v\u00a0den za\u010d\u00e1tku karnevalu (11.11.2023) v preferenc\u00edch vede krajn\u011b pravicov\u00e1 FPO, soci\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9 SPO se dr\u017e\u00ed jako druzi a vl\u00e1dnouc\u00ed lidovci OVP, kte\u0159\u00ed vyhr\u00e1li volby v roce 2019, tak klesli a\u017e na t\u0159et\u00ed m\u00edsto, pokusil jsem se o srovn\u00e1n\u00ed obsahu v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho \u010desk\u00e9ho TV programu, \u017eivotn\u00ed zku\u0161enosti na okraji politiky a skromn\u00e9 znalosti historie.<\/p>\n

Hned v\u00a0po\u010d\u00e1tku pokusu o srovn\u00e1n\u00ed se mi nab\u00eddl Prof. Dr. Heribert Prantl (1953), n\u011bmeck\u00fd spisovatel, novin\u00e1\u0159 a pr\u00e1vn\u00edk, kter\u00fd byl a\u017e do 1. b\u0159ezna 2019 vedouc\u00edm n\u00e1zorov\u00e9 sekce den\u00edku S\u00fcddeutsche Zeitung v\u00a0Mnichov\u011b. Jeho p\u016fsoben\u00ed a pr\u00e1ce v\u00edce m\u00e9n\u011b zn\u00e1m a jeho politick\u00fd sloupek – Die politische Wochenschau – t\u00e9m\u011b\u0159 pravideln\u011b \u010dtu a \u010dasto pou\u017e\u00edv\u00e1m jako referenci, nejenom proto\u017ee b\u00fdval\u00fd kancl\u00e9\u0159 Gerhard Schr\u00f6der ho ozna\u010dil ve sv\u00e9m projevu u p\u0159\u00edle\u017eitosti ud\u011blen\u00ed Ceny Arnolda Freymutha v roce 2006 jako t\u0159et\u00ed sen\u00e1t<\/em> Spolkov\u00e9ho \u00fastavn\u00edho soudu.<\/p>\n

Heribert Prantl v roce 1982 z\u00edskal doktor\u00e1t u Dietera Schwaba s diserta\u010dn\u00ed prac\u00ed Die journalistische Information zwischen Ausschlussrecht und Gemeinfreiheit <\/em>(Studie o tzv. ochran\u011b zpravodajstv\u00ed, o nep\u0159\u00edm\u00e9 ochran\u011b novin\u00e1\u0159sk\u00fdch informac\u00ed podle \u00a7 1 UWG a o v\u00fdhradn\u00ed smlouv\u011b o novin\u00e1\u0159sk\u00fdch informac\u00edch s Dr. jur. (magna laude), kter\u00e1 z\u00edskala v\u011bdeckou cenu od univerzity v \u0158ezn\u011b a domu Thurn und Taxis. Po koncipientsk\u00e9 praxi p\u016fsobil nejprve jako advok\u00e1t, v letech 1981 a\u017e 1987 jako soudce u okresn\u00edch a zemsk\u00fdch soud\u016f a jako st\u00e1tn\u00ed z\u00e1stupce. Byl tak\u00e9 tiskov\u00fdm mluv\u010d\u00edm zemsk\u00e9ho soudu v \u0158ezn\u011b. Pro\u010d se zmi\u0148uji o Prantlovi?<\/p>\n

Prantl je pova\u017eov\u00e1n za p\u0159edstavitele liber\u00e1ln\u00edho a kosmopolitn\u00edho pr\u00e1vn\u00edho st\u00e1tu. P\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b je ozna\u010dov\u00e1n za levicov\u00e9ho liber\u00e1la<\/em>, kter\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost v\u011bnuje pr\u016fse\u010d\u00edk\u016fm pr\u00e1va, mor\u00e1lky a politiky. Nap\u0159\u00edklad Winfried Hassemer, soudce druh\u00e9ho sen\u00e1tu Spolkov\u00e9ho \u00fastavn\u00edho soudu, komentoval Prantlovu kritiku azylov\u00e9 judikatury Spolkov\u00e9ho \u00fastavn\u00edho soudu ve sv\u00e9m pochvaln\u00e9m projevu p\u0159i p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed Siebenpfeifferovy ceny Prantlovi v roce 1999: Je to v\u00fdtka k rozsudku v nejost\u0159ej\u0161\u00ed eskalaci a zasahuje soud p\u0159esn\u011b tam, kde je zraniteln\u00fd: pevnost\u00ed a v\u00e1\u017enost\u00ed ochrany z\u00e1kladn\u00edch pr\u00e1v<\/em>. Ve sv\u00e9 polemice We Are Many<\/em> (2011) Prantl odsuzuje finan\u010dn\u00ed kapitalismus a poukazuje na to, \u017ee vlastnictv\u00ed ve smyslu Z\u00e1kladn\u00edho z\u00e1kona, jemu\u017e bude v\u00a0tomto roce 75 let, zavazuje i banky a trhy, \u017ee se nesm\u00ed odd\u011blovat od mor\u00e1lky. Je to apel na odpov\u011bdnost finan\u010dn\u00edho trhu a politik\u016f: Evropa nen\u00ed zalo\u017eena na euru, ale na sv\u00fdch ob\u010danech, kte\u0159\u00ed tvo\u0159\u00ed z\u00e1klad demokracie<\/em>. Prantl m\u011b dovedl i ke knize, kterou tak\u00e9 jako on doporu\u010duji v\u0161em v\u00a0\u010desk\u00e9 kotlin\u011b, kde se mnoz\u00ed nemohou sm\u00ed\u0159it s\u00a0n\u011bm\u010dinou.<\/p>\n

H\u00e1danka z historie<\/strong><\/span><\/p>\n

P\u0159ed t\u00e9m\u011b\u0159 80 lety, v l\u00e9t\u011b 1944 byla v\u00e1lka pro N\u011bmecko prohran\u00e1, ale kr\u00e1tk\u00fd rok do kapitulace se stal jeho nejkrvav\u011bj\u0161\u00ed kapitolou. Je pravda, \u017ee n\u011bmeck\u00e1 m\u011bsta byla bombardov\u00e1na z\u00e1padn\u00edmi spojenci po cel\u00e9 m\u011bs\u00edce. Ale teprve v l\u00e9t\u011b se arm\u00e1dy Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a Sov\u011btsk\u00e9ho svazu p\u0159esunuly k n\u011bmeck\u00fdm hranic\u00edm ze z\u00e1padu, jihu a v\u00fdchodu. Sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka rozpoutan\u00e1 N\u011bmeckem se vr\u00e1tila ke sv\u00e9mu po\u010d\u00e1tku. A\u017e do kapitulace a zni\u010den\u00ed nacistick\u00e9 diktatury 8. kv\u011btna 1945 zem\u0159eli v N\u011bmecku miliony lid\u00ed. A bude trvat des\u00edtky let, ne\u017e si N\u011bmci uv\u011bdom\u00ed, \u017ee p\u00e1d diktatury a konec v\u00e1lky byl za\u010d\u00e1tkem jejich osvobozen\u00ed<\/em>. Touto v\u011btou kon\u010d\u00ed p\u0159edmluva fascinuj\u00edc\u00ed znepokojiv\u00e9 knihy, propastn\u00e9 skl\u00e1da\u010dky z\u00e1blesk\u016f a hr\u016fzy.<\/p>\n

Autor knihy Todeswalzer <\/em>(Val\u010d\u00edk smrti, v\u00a0neautorizovan\u00e9m p\u0159ekladu autora p\u0159\u00edsp\u011bvku) Christian Bommarius hbit\u011b a rafinovan\u011b m\u011bn\u00ed sc\u00e9ny, skute\u010dn\u011b se mu da\u0159\u00ed, jak to popisuje jeho vydavatel, vykreslit simultaneitu vra\u017edy a radost ze \u017eivota<\/em>. Je to l\u00e9to, ve kter\u00e9m za\u010d\u00edn\u00e1 osvobozen\u00ed. O t\u011bchto deseti m\u011bs\u00edc\u00edch v\u00e1lky toho ji\u017e bylo naps\u00e1no mnoho. Osobn\u011b m\u00e1m pocit a v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee i l\u00e9to 2024 bude l\u00e9tem za\u010d\u00e1tku osvobozen\u00ed z\u00a0modern\u00edch pout, bohu\u017eel ne, od v\u00e1lek. A \u017ee to bude trvat des\u00edtky let, ne\u017e Fiala & Co a s n\u00edm pomaten\u00e1 velk\u00e1 \u010d\u00e1st \u010desk\u00e9 ve\u0159ejnosti si uv\u011bdom\u00ed, \u017ee p\u00e1d novodob\u00e9 diktatury bank, virtu\u00e1ln\u00edch trh\u016f a \u017evan\u00edc\u00edch politik\u016f, odd\u011blen\u00fdch od mor\u00e1lky a etiky p\u0159edstavuje za\u010d\u00e1tek nov\u00e9 \u00e9ry a nen\u00e1vratn\u00fd konec jejich ve\u0159ejn\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed. Christian Bommarius: Todeswalzer: Der Sommer 1944. Nakladatelstv\u00ed dtv 320 str.,26 euro.<\/em><\/p>\n

Hloupost demokracie<\/strong><\/span><\/p>\n

Ne\u017e poc\u00edt\u00edme novou \u00e9ru na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei bude pot\u0159eba zabrzdit bezprost\u0159edn\u00ed nebezpe\u010d\u00ed extremismu. Nev\u00edm, zda politick\u00e9 strany a hnut\u00ed, kter\u00e9 se sami ohodnotily jako demokratick\u00e9, budou schopny a m\u00edt v\u016fli pracovat se s\u00a0ob\u010dany a voli\u010di na vytvo\u0159en\u00ed takov\u00e9 brzdy. V\u00edm ale, co napsal Joseph Goebbels, \u0161\u00e9f \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 propagandy nacistick\u00e9 strany: Hloupost demokracie<\/em>.<\/p>\n

V\u00a0knize z\u00a0roku 1935 Goebbels, vysv\u011btluje, jak bylo mo\u017en\u00e9 b\u011bhem n\u011bkolika let zlikvidovat demokratick\u00fd syst\u00e9m a star\u00e9 osly<\/em>, tedy jeho poslance. V\u017edy bude jedn\u00edm z nejlep\u0161\u00edch vtip\u016f demokracie, \u017ee poskytla sv\u00fdm smrteln\u00fdm nep\u0159\u00e1tel\u016fm prost\u0159edky, kter\u00fdmi byla zni\u010dena.<\/em> Pron\u00e1sledovan\u00ed v\u016fdci NSDAP po\u017e\u00edvali imunity, diet a voln\u00fdch vstupenek jako poslanci. D\u00edky tomu byli chr\u00e1n\u011bni p\u0159ed p\u0159\u00edstupem policie, sm\u011bli \u0159\u00edci v\u00edce ne\u017e b\u011b\u017en\u00ed ob\u010dan\u00e9 a tak\u00e9 n\u00e1klady na jejich \u010dinnost platil nep\u0159\u00edtel. Byl to skv\u011bl\u00fd zp\u016fsob, jak vyd\u011blat na demokratick\u00e9 hlouposti<\/em>.<\/p>\n

Spisovatel a novin\u00e1\u0159 Christian Bommarius cituje tento krut\u011b posm\u011b\u0161n\u00fd text v doslovu sv\u00e9 p\u0159edem zm\u00edn\u011bn\u00e9 knihy. Jin\u00fdmi slovy, o l\u00e9t\u011b roku 1944, ve kter\u00e9m povst\u00e1n\u00ed z 20. \u010dervence selhalo, konec nacion\u00e1ln\u011b socialistick\u00e9 vl\u00e1dy se stal z\u0159ejm\u00fdm a zab\u00edjen\u00ed p\u0159esto pokra\u010dovalo.<\/p>\n

Demokratick\u00e1 hloupost – nepova\u017eovat politick\u00e9 oponenty za nep\u0159\u00e1tele je sou\u010d\u00e1st\u00ed podstaty demokracie, p\u00ed\u0161e Bommarius a dod\u00e1v\u00e1: Ale sebevra\u017eda mezi n\u011b nepat\u0159\u00ed.<\/em> \u0158\u00edk\u00e1 to s ohledem na to, \u017ee neonacist\u00e9 tajn\u00e9ho v\u016fdce AfD Bj\u00f6rna H\u00f6ckeho by mohli v nadch\u00e1zej\u00edc\u00edch volb\u00e1ch v roce 2024 z\u00edskat v\u011bt\u0161inu a podkopat demokracii zevnit\u0159. J\u00e1 k\u00a0tomu dod\u00e1v\u00e1m, \u017ee analog plat\u00ed i pro \u010deskou kotlinu. \u010cesk\u00fd charakter je neochotn\u00fd riskovat, ale r\u00e1d pou\u017e\u00edv\u00e1 sil\u00e1ck\u00e1 gesta, kop\u00edruje politiku a hled\u00e1 ochranu za vodami Laman\u0161sk\u00e9ho pr\u016flivu nebo Atlantick\u00e9ho oce\u00e1nu.<\/p>\n

Byli a jsme varov\u00e1ni<\/strong><\/span><\/p>\n

Jak N\u011bmci, tak i \u010ce\u0161i nemohou b\u00fdt dostate\u010dn\u011b pozorn\u00ed. Pro\u010d? \u00a0Byli jsme v\u0161ichni varov\u00e1ni. A nedoporu\u010duji vysm\u00edvat se Goebbelsovu v\u00fdsm\u011bchu demokracii, aby nikdo nemusel kon\u010dit \u017eivot jako Ernst Toller, oslavovan\u00fd autor V\u00fdmarsk\u00e9 republiky. Ten bezprost\u0159edn\u011b po sp\u00e1len\u00ed knihy v roce 1933 napsal Goebbelsovi v\u00a0otev\u0159en\u00e9m dopisu: Nejsme bez viny za sv\u016fj osud, ud\u011blali jsme mnoho chyb, z nich\u017e nejv\u011bt\u0161\u00ed byla na\u0161e shov\u00edvavost<\/em>. D\u00edky lekci, kterou jste n\u00e1m dal, p\u0159ekon\u00e1me sv\u00e9 chyby. A to d\u00edky tob\u011b<\/em>. V roce 1939, b\u011bhem sv\u00e9ho exilu v New Yorku, si v deziluzi vzal \u017eivot. Je \u0161\u00edlen\u00e9 d\u011blat st\u00e1le to sam\u00e9 a o\u010dek\u00e1vat jin\u00e9 v\u00fdsledky. Souhlasu net\u0159eba.<\/p>\n

Jan Campbell<\/em><\/strong>
\n07. 01. 2024<\/em><\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Prvn\u011b a naposledy jsem se zv\u011bdavost\u00ed sledoval dne\u0161n\u00ed (ned\u011bln\u00ed) TV po\u0159ad, ve kter\u00e9m vystoupil prvn\u011b…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":650,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[29,535,122],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/44179"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=44179"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/44179\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/650"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=44179"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=44179"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=44179"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}