{"id":4313,"date":"2021-08-25T07:09:12","date_gmt":"2021-08-25T05:09:12","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=4313"},"modified":"2021-08-25T07:09:12","modified_gmt":"2021-08-25T05:09:12","slug":"dvoji-vypraveni-o-dejinach-ceskych","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2021\/08\/25\/dvoji-vypraveni-o-dejinach-ceskych\/","title":{"rendered":"Dvoj\u00ed vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o d\u011bjin\u00e1ch \u010desk\u00fdch"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Pod spole\u010dn\u00fdm kryc\u00edm autorsk\u00fdm jm\u00e9nem Podiven \/pr\u00fd sluha kn\u00ed\u017eete V\u00e1clava\/ vydali P.Pithart, P.P\u0159\u00edhoda a M.Ot\u00e1hal r.1991 v Praze obs\u00e1hl\u00fd spis „\u010ce\u0161i v d\u011bjin\u00e1ch“. Na 690 str\u00e1nk\u00e1ch tu v neuv\u011b\u0159iteln\u00e9m \u00fahlu pohledu sleduj\u00ed cestu na\u0161ich p\u0159edk\u016f d\u011bjinami, a ta je – podle nich – jed\u00adn\u00edm slovem hanebn\u00e1. Nem\u00e1me b\u00fdt na co hrdi, m\u00e1me se jen do hloubi du\u0161e styd\u011bt. V\u011bt\u0161ina recenzent\u016f reagovala na knihu siln\u011b kriticky. Ale ofici\u00e1ln\u00ed m\u00edn\u011bn\u00ed to p\u0159i\u010detlo na vrub tradi\u010dn\u00edmu ch\u00e1p\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch d\u011bjin, vztahem k rozpadu \u010ceskoslovenska a odsunu N\u011bmc\u016f po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Knize se pak dostalo reprezenta\u010dn\u00edho vyd\u00e1ni v nakladatelstv\u00ed ACADEMIA, garantovan\u00e9m Akademi\u00ed v\u011bd \u010cR. Abychom mohli l\u00e9pe ocenit „netradi\u010dnost“ a „novost“ Podivenova pod\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch d\u011bjin, p\u0159ipomeneme si jedno v\u00fdmluvn\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed. Raku\u0161anka Barbara von Coudenhove-Calergi pi\u0161e o dvoj\u00edm pojet\u00ed spole\u010dn\u00fdch d\u011bjin \u010cech\u016f a N\u011bmc\u016f, kter\u00e1 nemohou b\u00fdt odli\u0161n\u011bj\u0161\u00ed, a jejich\u017e r\u016fznost je zakotvena ji\u017e v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch. Srovn\u00e1v\u00e1 ob\u011b pojet\u00ed p\u0159ehledn\u011b a v\u011bcn\u011b takto:<\/b><\/p>\n

1. Podle \u010cech\u016f p\u0159i\u0161li N\u011bmci do zem\u011b jako koloniz\u00e1to\u0159i a dobyvatel\u00e9, v n\u011bmeck\u00e9m pod\u00e1n\u00ed p\u0159i\u0161li jako nositel\u00e9 a str\u016fjci pokroku a \u010dinitel\u00e9 v\u00fdvoje.<\/p>\n

2. Doba husitsk\u00e1 – pramen demokratick\u00fdch tradic zem\u011b a po\u010d\u00e1tek evropsk\u00e9 reformace podle \u010cech\u016f, \u00fad\u011bsn\u00e9 a hr\u016fzostra\u0161n\u00e9 barbarstv\u00ed podle N\u011bmc\u016f.<\/p>\n

3. Baroko – pro N\u011bmce doba kulturn\u00edho rozkv\u011btu, pro \u010cechy „temno\u201c, do kte\u00adr\u00e9ho upadla zem\u011b po por\u00e1\u017ece stavovsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed, ztr\u00e1t\u011b suverenity, triumfu habsbursk\u00e9 protireformace a zni\u010den\u00ed protestantsk\u00e9 elity.<\/p>\n

4. Vznik \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky r.1918 – pro \u010cechy spravedlnost, n\u00e1vrat suverenity po dlouh\u00fdch 300 letech nesvobody, mo\u017enost budovat s l\u00e1skou nez\u00e1visl\u00fd demokratick\u00fd st\u00e1t. Pro N\u011bmce zneuzn\u00e1n\u00ed pr\u00e1va na sebeur\u010den\u00ed a seberealizaci, a\u017e „Mnichov“ p\u0159inesl k\u00fd\u017eenou satisfakci. V o\u010d\u00edch \u010cech\u016f rozbit\u00ed \u010ceskoslovenska p\u0159i\u010din\u011bn\u00edm \u201espoluob\u010dan\u016f“ ve slu\u017eb\u00e1ch Hitlera, zrada a zlo\u010din.<\/p>\n

5. Protektor\u00e1t – pro \u010cechy vyh\u00e1n\u011bn\u00ed z pohrani\u010d\u00ed, zat\u00fdk\u00e1n\u00ed, popravy, poni\u00ad\u017eov\u00e1n\u00ed, poko\u0159ov\u00e1n\u00ed, nejhlub\u0161\u00ed poroba, likvidace inteligence, \/zav\u0159eny vyso\u00adk\u00e9 \u0161koly, popraveno 60 universitn\u00edch profesor\u016f\/. A budoucnost? Po v\u00edt\u011bzstv\u00ed \u0158\u00ed\u0161e realizace projektu germanizace, deportace, genocidy. Ve vlastn\u00ed zemi nem\u011bl z\u016fstat ani jedin\u00fd \u010cech. Podle N\u011bmc\u016f se \u010cech\u016fm za v\u00e1lky ne\u017eilo \u0161patn\u011b. Nemuseli rukovat, nebyli bombardov\u00e1ni, m\u011bli co j\u00edst.<\/p>\n

6. Denacifika\u010dn\u00ed odsun N\u011bmci z \u010ceskoslovenska ulo\u017een\u00fd spojenci – pro \u010cechy rozuzlen\u00ed d\u00e1v\u00adn\u00fdch i ned\u00e1vn\u00fdch exces\u016f, z\u00e1klad stability evropsk\u00e9ho pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho uspo\u0159\u00e1\u00add\u00e1n\u00ed. Pro N\u011bmce katastrofa a zlo\u010din v\u0161ech zlo\u010din\u016f.<\/p>\n

Autorka neskr\u00fdv\u00e1 podiv nad t\u00edm, jak po roce 1989 t\u00e9ma „odsunu\u201c o\u017eilo. D\u0159\u00edve bylo nepohodln\u00e9, trapn\u011b spojen\u00e9 s nacismem. V\u011b\u0159ilo se, \u017ee samo\u010dinn\u011b zmiz\u00ed: sta\u0159\u00ed odch\u00e1zej\u00ed, mlad\u00ed se ji\u017e integrovali v nov\u00e9 domo\u00advin\u011b. Paradoxn\u011b jako by sjednocov\u00e1ni Evropy probudilo d\u00e9mony minulosti. Objevila se \u201ezm\u011bna paradigmatu velik\u00e9ho rozsahu\u201c. Mnoh\u00fdm d\u011bl\u00e1 dob\u0159e oct\u00adnout se najednou v roli \u017ealuj\u00edc\u00edch, nikoli ji\u017e \u017ealovan\u00fdch. Ptaj\u00ed se: A co bude se „zlo\u010diny druh\u00e9 strany? O sv\u00fdch vlastn\u00edch ji\u017e necht\u011bj\u00ed nic sly\u0161et!<\/p>\n

I na n\u00e1s dolehla „zm\u011bna paradigmatu velik\u00e9ho rozsahu. \u201cMnoz\u00ed dnes vykl\u00e1daj\u00ed d\u011bjiny podle n\u011bmeck\u00e9ho vzorov\u00e9ho sch\u00e9matu. \u0158\u00edk\u00e1 se tomu „dem\u00fdtizace“ a postihuje v\u0161echna v\u00fdznamn\u00e1 obdob\u00ed na\u0161\u00ed minulosti. A nen\u00ed to nijak slo\u017eit\u00e9. V\u0161echno je prost\u011b naopak. A zv\u011bstovatelem tohoto obra\u00adtu je pr\u00e1v\u011b kniha Podivenova. Trojice autor\u016f pat\u0159\u00ed k od\u00adp\u016frc\u016fm p\u0159edlistopadov\u00e9ho re\u017eimu. Tito d\u0159\u00edve disidenti, dnes p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci vlivn\u00fdch politick\u00fdch a kulturn\u00edch elit, p\u0159ijali v letech totalitarismu za svou perfidn\u00ed z\u00e1sadu „nep\u0159\u00e1tel\u00e9 na\u0161ich nep\u0159\u00e1tel jsou na\u0161imi p\u0159\u00e1teli“. Z nep\u0159\u00e1telstv\u00ed k dom\u00e1c\u00edmu socialismu hledali a nach\u00e1zeli oporu antiso\u00adcialistick\u00fdch sil u na\u0161ich soused\u016f v zahrani\u010d\u00ed, bohu\u017eel zhusta i proti\u00ad\u010desk\u00e9ho revan\u0161istick\u00e9ho zam\u011b\u0159en\u00ed. Jejich tehdej\u0161\u00ed spolupr\u00e1ce se neomezi\u00adla jen na i v t\u00e9 dob\u011b aktu\u00e1ln\u00ed „studenov\u00e1le\u010dnick\u00e9“ m\u011b\u0159en\u00ed sil mezi Z\u00e1padn\u00edm a V\u00fdchodn\u00edm blokem. Disidenti p\u0159evzali vst\u0159\u00edcn\u011b i zm\u00edn\u011bn\u00fd „nov\u00fd“ pohled na na\u0161i n\u00e1rodn\u00ed historii – z d\u00edlny n\u011bmeck\u00e9 imperi\u00e1ln\u011b nacion\u00e1ln\u00ed histo\u00adriografie. Podrobn\u011bj\u0161\u00ed charakteristiku obsahu knihy „\u010ce\u0161i v d\u011bjin\u00e1ch“ jsme podali na t\u00e9to webov\u00e9 str\u00e1nce p\u0159ed rokem. A tak jen stru\u010dn\u011b, to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed: \u010ce\u0161i provokovali „vzne\u0161en\u00e9 ideje n\u011bmeck\u00e9ho hegemonismu\u201c, kter\u00fd je zalo\u017een p\u0159\u00edmo „plemenn\u011b st\u00e1totvorn\u00fdm g\u00e9niem Germ\u00e1nstva.“ Necht\u011bli b\u00fdt vasaly s P\u0159emyslovci, spustili se s kac\u00ed\u0159sk\u00fdmi husity, stali se stavovsk\u00fdmi odbojn\u00edky, pak si hr\u00e1li na vlastence, buditele a obrodi\u010de, provokovali austroslavismem, panslavismem, posl\u00e9ze \u010dechoslovakismem. \u010ce\u0161i nedovedou vl\u00e1dnout, jsou \u017eivel m\u00e9n\u011bcenn\u00fd, p\u0159\u00edzemn\u00ed.\u00ad<\/p>\n

Podiven, jak z\u0159ejmo, ovl\u00e1d\u00e1 technika tot\u00e1ln\u00ed destrukce sebed\u016fv\u011bry\u00ad n\u00e1roda, technika poni\u017eov\u00e1n\u00ed, napad\u00e1ni a ni\u010den\u00ed sebe\u00facty \u010dlov\u011bka a jeho identity, zalo\u017een\u00e9 na n\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161nosti. Po\u010d\u00ednaje Podivenem se tiskov\u00e1 i audiovizu\u00e1ln\u00ed m\u00e9dia p\u0159edh\u00e1n\u011bj\u00ed v horlivosti znev\u00e1\u017eit, znehodnotit, znect\u00edt v\u0161echno, co se v na\u0161em v\u011bdom\u00ed v\u00e1\u017ee k n\u00e1rodn\u00ed his\u00adtorii, n\u00e1rodn\u00ed tradici, n\u00e1rodn\u00ed kultu\u0159e. P\u0159ipravuj\u00ed n\u00e1s o na\u0161e n\u00e1rodn\u00ed hodnoty a ide\u00e1ly. Bytost, kter\u00e1 je zbavena v\u011bdom\u00ed sv\u00fdch hodnot, nen\u00ed schopna \u010dinu. N\u00e1rod, zbaven\u00fd sebe\u00facty, nen\u00ed schopen h\u00e1jit sv\u00e9 z\u00e1jmy.<\/p>\n

Ned\u00e1vno vydan\u00e1 dvoud\u00edln\u00e9 „Zaml\u010den\u00e9 d\u011bjiny“ od novin\u00e1\u0159e \u201eMlad\u00e9 fronty dnes\u201c Tom\u00e1\u0161e Krystl\u00edka jsou sestaveny v\u011brn\u011b podle uveden\u00e9 proti\u010desk\u00e9ho sch\u00e9matu. Patrn\u011b z marketingov\u00fdch d\u016fvod\u016f autor vyhla\u0161uje, \u017ee je prvn\u00ed, kdo vyb\u00edz\u00ed \u010cechy, aby „skoncovali s p\u0159ekrucov\u00e1n\u00edm d\u011bjin, s kter\u00fdm za\u010dal u\u017e Palack\u00fd\u201c a odm\u00edtli „paj\u00e1ny“ o slavn\u00e9 \u010desk\u00e9 minulosti\u201c, Chce b\u00fdt „oporou“, kter\u00e1 dosud \u201echyb\u00ed\u201c, aby se n\u00e1rod vyrovnal s minulost\u00ed, opustil \u201efalzifikace d\u011bjin\u201c a p\u0159estal dokazovat, \u017ee „nen\u00ed m\u00e9n\u011bcenn\u00fd“.<\/p>\n

Asi se nezm\u00fdl\u00edme, kdy\u017e vyslov\u00edme domn\u011bnka, \u017ee Podiven i T. Krystl\u00edk m\u011bli stejn\u00e9 poradce a stejn\u00e9 zdroje informac\u00ed. Uzn\u00e1van\u00e1 histori\u010dka V. Olivov\u00e1 odm\u00edtla pojet\u00ed spisu jako zcela neodborn\u00e9, kter\u00e9 nadto souzn\u00ed s n\u011bmeckou publicistikou. Mohli bychom tady s t\u00edmto \u201edem\u00fdtiz\u00e1torem\u201c skon\u010dit, ale nechci \u010dten\u00e1\u0159e p\u0159ipravit alespo\u0148 o malou uk\u00e1zku, aby mohl ocenit autor\u016fv vskutku „objevn\u00fd“ v\u00fdklad \u010desk\u00fdch d\u011bjin. Husitstv\u00ed bylo \u201eb\u011bsn\u011bn\u00ed, kter\u00e9 vra\u017edilo lidi a ni\u010dilo evropsk\u00e1 m\u011bsta\u201c, \u017di\u017eka byl \u201emasov\u00fd vrah\u201c, pob\u011blohorsk\u00e1 poroba pouh\u00fd m\u00fdtus, proto\u017ee \u201eciz\u00ed nadvl\u00e1da nebyla a vliv c\u00edrkve byl kladn\u00fd a prosp\u011b\u0161n\u00fd\u201c. \u010ceskoslovensko vzniklo r.1918 jako „um\u011bl\u00fd, neorganick\u00fd \u00fatvar, nedovedlo naj\u00edt modus vivendi se sv\u00fdmi men\u0161inami\u201c a \u201evlastn\u00ed vinou se rozpadlo.\u201c \u00dasm\u011bvn\u00e1 fantazie, \u017ee protektor\u00e1t \u201eposkytl \u010cech\u016fm pracovn\u00ed uplatn\u011bn\u00ed, perfektn\u011b funguj\u00edc\u00ed trh, rozvoj porod\u00adnosti a rozkv\u011bt kultury\u201c, lze hrav\u011b korigovat realitou: n\u00e1siln\u00e9 pracovn\u00ed nasazen\u00ed cel\u00fdch ro\u010dn\u00edk\u016f mlad\u00fdch lid\u00ed pro pot\u0159eby vojensk\u00e9ho pr\u016fmyslu, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v \u0158\u00ed\u0161i, kvapn\u00e9 s\u0148atky a \u00fa\u010delov\u00e1 t\u011bhotenstv\u00ed jako „z\u00e1chrana“ p\u0159ed nasazen\u00edm, nedostatkov\u00fd l\u00edstkov\u00fd syst\u00e9m na minim\u00e1ln\u00ed ob\u017eivu a o\u0161acen\u00ed, s n\u00e1sledkem toho intenzivn\u00ed v\u00fdm\u011bna zbo\u017e\u00ed mezi m\u011bstem s vesnic\u00ed, \u010dern\u00fd trh a \u0161melina nep\u0159edstaviteln\u00e9ho rozsahu, ob\u00e1van\u00e9 \u0161\u0165\u00e1ry n\u011bmeck\u00e9 policie. A kultura? Skromn\u00e9 zbytky a ponejv\u00edce v skrytu jako snaha po sebez\u00e1chov\u011b n\u00e1roda ve smrteln\u00e9m ohro\u017een\u00ed. Pan T. Krystl\u00edk vskutku nen\u00ed ani prvn\u00ed ani jedin\u00fd dem\u00fdtiz\u00e1tor. Ned\u00e1vno m\u011b jin\u00fd nad\u011bjn\u00fd autor pou\u010dil, \u017ee v\u00fdroky jako „zubo\u017een\u00ed“ a „bezpr\u00e1v\u00ed\u201c po B\u00edl\u00e9 ho\u0159e pat\u0159\u00ed na smeti\u0161t\u011b d\u011bjin. Nebylo. V\u017edy\u0165 p\u0159ece \u0161lo o \u201eplodnou spolupr\u00e1ci, kter\u00e1 dala \u010cech\u016fm vysok\u00fd standard, v\u00fdrazn\u011b spoluvytv\u00e1\u0159ela jejich identitu, nau\u010dila je politick\u00e9 spolupr\u00e1ci na mezin\u00e1rodn\u00ed \u00farovni. Cel\u00e9 obrozeni bylo scestn\u00e9 a zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed. A o tom si m\u00e1m p\u0159e\u010d\u00edst novou literatura, jsou j\u00ed pln\u00e1 knihkupectv\u00ed a knihovny.<\/p>\n

Co na to \u0159\u00edci? Je pravda, \u017ee se po B\u00edl\u00e9 ho\u0159e mnoz\u00ed z\u00edskan\u00fdmi konfiskacemi cel\u00fdch panstv\u00ed a statk\u016f obohatili a m\u011bli „vysok\u00fd \u017eivotn\u00ed standard“, jako t\u0159eba Lichten\u0161tejn, Dietrich\u0161tejn, Piccolomini, Coloredo a kohorta dal\u0161\u00edch dobrodruh\u016f z r\u016fzn\u00fdch kout\u016f Evropy, kter\u00e9 panovn\u00edk \u0161t\u011bd\u0159e odm\u011bnil za podporu proti odbojn\u00fdm stav\u016fm. Jenom\u017ee to nebyli \u010ce\u0161i. Doma z\u016fstali p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b jen nevoln\u00edci, kte\u0159\u00ed nesm\u011bli svou rolnickou pr\u00e1ci opustit a v\u00edru museli zm\u011bnit podle na\u0159\u00edzen\u00ed vrchnosti. \u017d\u00e1dn\u00e1 barokn\u00ed n\u00e1dhera nem\u016f\u017ee zast\u0159\u00edt skute\u010dnost, \u017ee do\u0161lo k zubo\u017een\u00ed \u010desk\u00e9ho etnika, kter\u00e9 m\u00e1lem p\u0159estalo existovat a \u017ee arogantn\u00ed triumf habsbursko-katolick\u00e9 protireformace vn\u00edmali p\u0159emnoz\u00ed \/nap\u0159. i Komensk\u00fd\/ jako „temno\u201c.<\/p>\n

Sou\u010d\u00e1st\u00ed \u201edem\u00fdtiza\u010dni“ kampan\u011b za diskreditaci Masarykovy prvn\u00ed republiky a Bene\u0161ova pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho z\u00e1konod\u00e1rstv\u00ed je trvale kritika tzv. \u201e\u010dechoslovakismu\u201c Masaryk si pr\u00fd vymyslel \u010deskoslovensk\u00fd n\u00e1rod, aby mohl prosadit v jedn\u00e1n\u00ed s presidentem Wilsonem ustaven\u00ed nov\u00e9ho st\u00e1tu na z\u00e1klad\u011b pr\u00e1va na sebeur\u010den\u00ed. V\u00fdmysl? Po stalet\u00ed existoval neomezen\u00fd pohyb ob\u011bma sm\u011bry p\u0159es \u0159eku Moravu. Obyvatele, by\u0165 administrativn\u011b rozd\u011blen\u00e9, spojovalo v\u011bdom\u00ed p\u0159\u00edbuznosti, mal\u00e9 jazykov\u00e9 odli\u0161nosti, spole\u010dn\u00e9 studium, spole\u010dn\u00e1 vojensk\u00e1 slu\u017eba, partne\u0159i.<\/p>\n

J. Koll\u00e1r mluv\u00ed o \u010deskoslovansk\u00e9 v\u011btvi slovansk\u00e9 a soud\u00ed, \u017ee \u010ce\u0161i, Moravan\u00e9 a Slov\u00e1ci mohou obst\u00e1t jen pospolu. Palack\u00fd, \u0160afa\u0159\u00edk, Jungmann, ani jedin\u00fd buditel nezapochyboval o jednot\u011b: „Svoji k sv\u00e9mu, pa\u017ee k pa\u017ei od \u0160umavy za Pov\u00e1\u017e\u00ed“. Havl\u00ed\u010dek kritizoval, \u017ee t\u0159etina n\u00e1roda \u017eije v ma\u010farsk\u00e9m podru\u010d\u00ed, p\u0159\u00e1l si spojen\u00ed a v\u011b\u0159il, \u017ee pr\u00e1v\u011b ze Slovenska vzejde \u010dasem v\u016fdcovstv\u00ed a s\u00edla cel\u00e9ho kmene \u010deskoslovansk\u00e9ho.<\/p>\n

Ani \u0161t\u00farovci, p\u0159esto\u017ee provedli jazykovou odluku, necht\u011bli se odtrhnout. P\u0159i kladen\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene N\u00e1rodn\u00edho divadla v Praze 1868 vyhla\u0161ovali J. M. Hurban\u00a0a J. Nov\u00e1k za Slov\u00e1ky: „Je to i n\u00e1\u0161 den. Jsme p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky n\u00e1roda \u010deskoslovansk\u00e9ho neb i my k v\u00e1m n\u00e1le\u017e\u00edme. My va\u0161i jsme, vy na\u0161i jste. Neb my v\u0161ichni jsme Slovan\u00e9 – \u010deskoslovensk\u00e9ho n\u00e1roda“. Je p\u0159irozen\u00e9, \u017ee kulturn\u011b pro\u017e\u00edvan\u00e1 vz\u00e1jemnost vedla postupn\u011b i k po\u017eadavku na politick\u00e9 sjednoceni v jednom st\u00e1t\u011b. \/\u00da\u010delov\u00e9 p\u0159et\u0159\u00e1s\u00e1ni Pittsbursk\u00e9 dohody jako dokladu o nedodr\u017eeni Masarykova slibu je ahistorickou dezinterpretac\u00ed ve slu\u017eb\u00e1ch separatismu, jak ned\u00e1vno napsala bratislavsk\u00e1 badatelka v oboru st\u00e1tu a pr\u00e1va Katar\u00edna Zavack\u00e1.\/<\/p>\n

S uspokojen\u00edm jsme na\u0161li ideov\u00e9 spojence v n\u011bmeck\u00fdch historic\u00edch, Hansu a Ev\u011b Hahnov\u00fdch, kte\u0159\u00ed nejednou odhalili prav\u00fd smysl „nov\u00fdch pohled\u016f“ na \u010dsl. d\u011bjiny. Jsou neseny tendenci svalit odpov\u011bdnost za to, co se d\u011blo v 30. letech; z n\u011bmeck\u00e9ho nacismu na \u010desk\u00fd nacionalismus. E. Hahnov\u00e1 na\u0161la ned\u00e1vno podobn\u00fd v\u00fdklad i v anglosask\u00e9m z\u00e1mo\u0159\u00ed. Recenzovala knihu Ameri\u010danky Mary Heimannov\u00e9 \u201e\u010ceskoslovensko – st\u00e1t, kter\u00fd selhal.“ Uk\u00e1zala, \u017ee je to jen dal\u0161\u00ed varianta proti\u010desk\u00e9 propagandy. Ameri\u010danka nap\u0159. pokl\u00e1d\u00e1 \u010desk\u00fd n\u00e1rod za romantickou obrozeneckou fikci. Nen\u00ed-li \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda, nejsou ov\u0161em ani \u010ce\u0161i. A tak autorka mluv\u00ed o Dobrovsk\u00e9m jako o \u201ema\u010farsk\u00e9m rod\u00e1ku\u201c, o Palack\u00e9m jako o \u00bbmoravsk\u00e9m protestantovi\u201c a o \u201erakousk\u00e9m Slovanu\u201c Anton\u00ednu Dvo\u0159\u00e1kovi soud\u00ed, \u017ee ud\u011blal kari\u00e9ra jen d\u00edk \u010desk\u00e9mu nacionalismu. Kdyby ho nebylo, byl by odsouzen hr\u00e1t ve sv\u00e9 vesnick\u00e9 kapele polky, mazurky, pochody. Ale on se vy\u0161vihl „sm\u011bsi \u010desk\u00fdch nacionalistick\u00fdch skladeb\u201c.<\/p>\n

A . Henlein cht\u011bl jen demokracii pro sv\u00e9 rod\u00e1ky, kterou jim utla\u010dovatelsk\u00e1 \u010cSR necht\u011bla poskytnout. Bylo by to k sm\u00edchu, kdyby to nebylo smutn\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed o nep\u0159estajn\u00fdch \u00fatoc\u00edch na na\u0161e d\u011b\u00adjiny. Pro\u010d?\u00a0E. Hahnov\u00e1 ukazuje, \u017ee od sv\u00e9ho vzniku st\u00e1lo \u010ceskoslovensko v cest\u011b organizaci p\u0159eshrani\u010dn\u00edho hnut\u00ed, jeliko\u017e c\u00edlem bylo nastolit m\u00edsto \u010ceskoslovensk\u00e9, Rakousk\u00e9 a N\u011bmeck\u00e1 republiky jedinou Velkon\u011bmeckou \u0159\u00ed\u0161i.<\/b><\/p>\n

Proti destrukci historick\u00e9 pam\u011bti vystupuj\u00ed odborn\u00ed historikov\u00e9, u\u010ditel\u00e9 d\u011bjepisu, mluv\u010d\u00ed vlasteneck\u00fdch organizac\u00ed na str\u00e1nk\u00e1ch n\u011bkolika m\u00e1lo tiskovin, kter\u00e9 jsou jim otev\u0159eny. Jejich hlas je slab\u00fd, jde o tiskoviny velmi n\u00edzk\u00e9ho n\u00e1kladu. V\u011bt\u0161ina tisku je v ciz\u00edch rukou a ciz\u00ed tiskov\u00ed magn\u00e1ti nemaj\u00ed z\u00e1jem udr\u017eovat pov\u011bdom\u00ed o \u010desk\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch d\u011b\u00adjin\u00e1ch. P\u0159ej\u00ed sp\u00ed\u0161e „dem\u00fdtiz\u00e1tor\u016fm“ v ciz\u00edch slu\u017eb\u00e1ch. P\u0159ed \u010dasem se Bo\u0159ivoj \u010celovsk\u00fd pokusil burcovat n\u00e1rod, kter\u00fd sice z\u00edskal svobodu slova, ale ne u\u017e prost\u0159edky, aby j\u00ed mohl vyu\u017e\u00edvat. Vydal bro\u017euru „Konec \u010desk\u00e9ho tisku?\u201c S otazn\u00edkem na konci. Bro\u017eura poslal politik\u016fm a jin\u00fdm ve\u0159ejn\u00fdm \u010dinitel\u016fm k vyj\u00e1d\u0159en\u00ed. V\u011bt\u0161ina osloven\u00fdch byla situac\u00ed na\u0161eho tisku, kter\u00fd je z 80% v ciz\u00edch rukou, nemile p\u0159ekvapena. Ale z\u00e1rove\u0148 v\u011bt\u0161ina usoudila, \u017ee v dob\u011b kapitalismu a voln\u00e9ho pohybu kapit\u00e1lu se proti tomu ned\u00e1 nic d\u011blat. N\u011bkte\u0159\u00ed s dan\u00fdm stavem dokonce souhlasili: Monopol ka\u00adpitalist\u016f je lep\u0161\u00ed ne\u017e monopol stranick\u00fdch sekretari\u00e1t\u016f. Ztrat\u00edme sice suverenitu, ale polep\u0161\u00edme si ekonomicky. A \u017ee to ciz\u00ed vlastnictv\u00ed na\u00ad\u0161eho tisku je v\u011bt\u0161inou n\u011bmeck\u00e9? To mlad\u00fdm nevad\u00ed. Mlad\u00ed ji\u017e nemaj\u00ed pot\u0159ebu b\u00fdval\u00e9 spoluob\u010dany d\u00e9monizovat. \u010celovsk\u00fd vydal bro\u017euru znova, roz\u0161\u00ed\u0159enou o tyto a \u010detn\u00e9 jin\u00e9 podobn\u00e9 odpov\u011bdi na\u0161ich v\u016fd\u010d\u00edch osobnost\u00ed\u00ad. Titul, op\u011bt „Konec \u010desk\u00e9ho tisku“. Tentokr\u00e1t bez otazn\u00edku.<\/p>\n

Na z\u00e1v\u011br. N\u00e1rody se likviduj\u00ed tak, \u017ee se jim nejd\u0159\u00edve vezme pam\u011b\u0165, napsal Milan Kundera. Zni\u010d\u00ed se jejich knihy, jejich vzd\u011blanost, jejich historie. A n\u011bkdo jin\u00fd jim nap\u00ed\u0161e jin\u00e9 knihy, d\u00e1 jinou vzd\u011blanost, vymysl\u00ed jinou historii…Nedovolme to. Bra\u0148me odkaz p\u0159edk\u016f a vlastn\u00ed sebe\u00factu. Bra\u0148me snah\u00e1m prom\u011bnit n\u00e1s v nev\u011bdom\u00fd, neodpov\u011bdn\u00fd, manipulovateln\u00fd dav!<\/b><\/p>\n

Prof. PhDr. Stanislava Ku\u010derov\u00e1, CSc.<\/i><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pod spole\u010dn\u00fdm kryc\u00edm autorsk\u00fdm jm\u00e9nem Podiven \/pr\u00fd sluha kn\u00ed\u017eete V\u00e1clava\/ vydali P.Pithart, P.P\u0159\u00edhoda a M.Ot\u00e1hal…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":670,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[506,1093],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4313"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4313"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4313\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/670"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4313"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4313"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4313"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}