{"id":42762,"date":"2023-12-18T00:35:14","date_gmt":"2023-12-17T23:35:14","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=42762"},"modified":"2023-12-17T16:12:31","modified_gmt":"2023-12-17T15:12:31","slug":"vazne-zastavit-izraelskou-genocidu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2023\/12\/18\/vazne-zastavit-izraelskou-genocidu\/","title":{"rendered":"V\u00e1\u017en\u011b zastavit izraelskou genocidu?"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

V p\u00e1tek 8. prosince se\u00a0Rada bezpe\u010dnosti OSN<\/a>\u00a0se\u0161la podle \u010dl\u00e1nku 99 teprve po\u010dtvrt\u00e9 v historii OSN. \u010cl\u00e1nek 99 je nouzov\u00e9 ustanoven\u00ed, kter\u00e9 umo\u017e\u0148uje gener\u00e1ln\u00edmu tajemn\u00edkovi svolat Radu k reakci na krizi, kter\u00e1 \u201eohro\u017euje udr\u017een\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho m\u00edru a bezpe\u010dnosti\u201c. P\u0159edchoz\u00edmi ud\u00e1lostmi byla belgick\u00e1 invaze do Konga v roce 1960, krize rukojm\u00edch na americk\u00e9 ambas\u00e1d\u011b v \u00cdr\u00e1nu v roce 1979 a libanonsk\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka v roce 1989.<\/p>\n

Gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk Antonio Guterres\u00a0\u0159ekl<\/a>\u00a0Rad\u011b bezpe\u010dnosti, \u017ee se dovol\u00e1val \u010dl\u00e1nku 99, aby po\u017eadoval \u201eokam\u017eit\u00e9 p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed\u201c v Gaze, proto\u017ee \u201ejsme u bod zlomu\u201c, s \u201evysok\u00fdm rizikem \u00fapln\u00e9ho kolapsu syst\u00e9mu humanit\u00e1rn\u00ed podpory v Gaze\u201c. Spojen\u00e9 arabsk\u00e9 emir\u00e1ty navrhly rezoluci o p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, kter\u00e1 rychle z\u00edskala 97 spolusponzor\u016f.<\/p>\n

Sv\u011btov\u00fd potravinov\u00fd program ozn\u00e1mil, \u017ee Gaza je na pokraji masov\u00e9ho\u00a0hladomoru<\/a>, p\u0159i\u010dem\u017e 9 z 10 lid\u00ed tr\u00e1v\u00ed cel\u00e9 dny bez j\u00eddlo. Dva dny p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se Guterres odvolal na \u010dl\u00e1nek 99, byl Rafah jedin\u00fdm z p\u011bti distrikt\u016f Gazy, kam mohla OSN poskytnout jakoukoli pomoc.<\/p>\n

Gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk zd\u016fraznil, \u017ee \u201ebrutalita p\u00e1chan\u00e1 Hamasem nem\u016f\u017ee nikdy ospravedlnit kolektivn\u00ed trest\u00e1n\u00ed palestinsk\u00e9ho lidu… Mezin\u00e1rodn\u00ed humanit\u00e1rn\u00ed pr\u00e1vo nelze uplat\u0148ovat selektivn\u011b. Je z\u00e1vazn\u00e9 pro v\u0161echny strany stejn\u011b a za v\u0161ech okolnost\u00ed a povinnost dodr\u017eovat jej nez\u00e1vis\u00ed na reciprocit\u011b.\u201c<\/p>\n

Pan Guterres uzav\u0159el: \u201eLid\u00e9 z Gazy se d\u00edvaj\u00ed do propasti… O\u010di sv\u011bta \u2013 a o\u010di historie \u2013 se d\u00edvaj\u00ed. Je \u010das jednat.“<\/p>\n

\u010clenov\u00e9 OSN p\u0159ednesli v\u00fdmluvn\u00e9, p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e9 prosby o okam\u017eit\u00e9 humanit\u00e1rn\u00ed p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, kter\u00e9 rezoluce po\u017eadovala, a Rada hlasovala t\u0159in\u00e1ct ku jedn\u00e9, p\u0159i\u010dem\u017e Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed se zdr\u017eelo hlasov\u00e1n\u00ed, aby rezoluci schv\u00e1lila. Ale jedin\u00fd hlas proti Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm, jednomu z p\u011bti st\u00e1l\u00fdch \u010dlen\u016f Rady bezpe\u010dnosti s pr\u00e1vem veta, rezoluci zabil, tak\u017ee Rada nemohla jednat, jak varoval gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk, \u017ee mus\u00ed.<\/p>\n

Bylo to \u0161estn\u00e1ct\u00e9 veto Rady bezpe\u010dnosti USA od roku 2000 \u2013 a \u010dtrn\u00e1ct z t\u011bchto\u00a0vet<\/a>\u00a0se t\u00fdkalo ochrany Izraele a\/nebo politiky USA Izrael a Palestina z mezin\u00e1rodn\u00ed akce nebo odpov\u011bdnosti. Zat\u00edmco Rusko a \u010c\u00edna vetovaly rezoluce o r\u016fzn\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b, od Myanmaru po Venezuelu, neexistuje obdoba pro mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 vyu\u017eit\u00ed pr\u00e1va veta ze strany USA p\u0159edev\u0161\u00edm k zaji\u0161t\u011bn\u00ed v\u00fdjime\u010dn\u00e9 beztrestnosti podle mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va jedn\u00e9 dal\u0161\u00ed zemi.<\/p>\n

D\u016fsledky tohoto veta mohou b\u00fdt jen st\u011b\u017e\u00ed v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed. Jak \u0159ekl Rad\u011b brazilsk\u00fd velvyslanec p\u0159i OSN S\u00e9rgio Fran\u00e7a Danese, pokud by USA nevetovaly p\u0159edchoz\u00ed rezoluci, kterou Braz\u00edlie navrhla 18. \u0159\u00edjna, \u201ebyly by zachr\u00e1n\u011bny tis\u00edce \u017eivot\u016f\u201c. A jak se indon\u00e9sk\u00fd z\u00e1stupce zeptal: \u201eKolik dal\u0161\u00edch mus\u00ed zem\u0159\u00edt, ne\u017e bude tento nel\u00edtostn\u00fd \u00fatok zastaven? 20 000? 50 000? 100 000?“<\/p>\n

Po p\u0159edchoz\u00edm americk\u00e9m vetu p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed v Rad\u011b bezpe\u010dnosti p\u0159ijalo Valn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed OSN celosv\u011btovou v\u00fdzvu k zastaven\u00ed palby a rezoluce, podporovan\u00e1 Jord\u00e1nskem,\u00a0pro\u0161la< \/span><\/a>\u00a0120 hlasy pro, 14, 45 se zdr\u017eelo hlasov\u00e1n\u00ed. 12 mal\u00fdch zem\u00ed, kter\u00e9 hlasovaly se Spojen\u00fdmi st\u00e1ty a Izraelem, p\u0159edstavovalo m\u00e9n\u011b ne\u017e 1 % sv\u011btov\u00e9 populace.<\/p>\n

Ojedin\u011bl\u00e1 diplomatick\u00e1 pozice, ve kter\u00e9 se Spojen\u00e9 st\u00e1ty nach\u00e1zely, m\u011bla b\u00fdt bud\u00ed\u010dek, zejm\u00e9na t\u00fdden pot\u00e9, co pr\u016fzkum Data For Progress zjistil, \u017ee 66 % Ameri\u010dan\u016f\u00a0podporoval<\/a>\u00a0p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, zat\u00edmco izraelsk\u00fd pr\u016fzkum zjistil, \u017ee\u00a0pouze 29 %<\/a>\u00a0Izraelc\u016f podpo\u0159ilo hroz\u00edc\u00ed pozemn\u00ed invazi do Gazy.<\/p>\n

Pot\u00e9, co Spojen\u00e9 st\u00e1ty 8. prosince znovu zabouchly dve\u0159e do Rady bezpe\u010dnosti Palestin\u011b, zoufal\u00e1 pot\u0159eba ukon\u010dit masakr v Gaze se vr\u00e1tila Valn\u00e9mu shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed OSN 12. prosince. Stejn\u00e1 rezoluce, jakou USA vetovaly v Rad\u011b bezpe\u010dnosti, byla schv\u00e1leno pom\u011brem hlas\u016f 153 ku 10, o 33 hlas\u016f pro v\u00edce ne\u017e v \u0159\u00edjnu. Rezoluce Valn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed sice nejsou z\u00e1vazn\u00e9, ale maj\u00ed politickou v\u00e1hu, a tato vys\u00edl\u00e1 jasn\u00fd sign\u00e1l, \u017ee mezin\u00e1rodn\u00ed spole\u010denstv\u00ed je znechuceno masakrem v Gaze.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed mocn\u00fd n\u00e1stroj, kter\u00fd m\u016f\u017ee sv\u011bt pou\u017e\u00edt, aby se pokusil vynutit ukon\u010den\u00ed tohoto masakru, je\u00a0\u00damluva o genocid\u011b<\/a>, kterou Izrael i Spojen\u00e9 st\u00e1ty st\u00e1ty ratifikovaly. K p\u0159edlo\u017een\u00ed p\u0159\u00edpadu Mezin\u00e1rodn\u00edmu soudn\u00edmu dvoru (ICJ) podle \u00famluvy sta\u010d\u00ed pouze jedna zem\u011b, a p\u0159esto\u017ee se p\u0159\u00edpady mohou t\u00e1hnout roky, ICJ m\u016f\u017ee mezit\u00edm p\u0159ijmout p\u0159edb\u011b\u017en\u00e1 opat\u0159en\u00ed na ochranu ob\u011bt\u00ed.<\/p>\n

Dne 23. ledna 2020 soud u\u010dinil\u00a0p\u0159esn\u011b to<\/a> v p\u0159\u00edpadu zah\u00e1jen\u00e9m Gambi\u00ed proti Myanmaru a \u00fadajn\u00e9 genocid\u011b proti jej\u00ed men\u0161in\u011b Rohing\u016f . V brut\u00e1ln\u00ed vojensk\u00e9 kampani na konci roku 2017 Myanmar zmasakroval des\u00edtky tis\u00edc Rohing\u016f a vyp\u00e1lil des\u00edtky vesnic. 740 000 Rohing\u016f uprchlo do Banglad\u00e9\u0161e a vy\u0161et\u0159ovac\u00ed mise podporovan\u00e1 OSN zjistila, \u017ee 600 000, kte\u0159\u00ed z\u016fstali v Myanmaru, \u201em\u016f\u017ee \u010delit v\u011bt\u0161\u00ed hrozb\u011b genocidy ne\u017e kdy jindy\u201c<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

\u010c\u00edna vetovala postoupen\u00ed k Mezin\u00e1rodn\u00edmu trestn\u00edmu soudu (ICC) v Rad\u011b bezpe\u010dnosti, tak\u017ee Gambie, kter\u00e1 se sama vzpamatov\u00e1vala z 20 let repres\u00ed pod brut\u00e1ln\u00ed diktaturou, p\u0159edlo\u017eila p\u0159\u00edpad Mezin\u00e1rodn\u00edmu soudn\u00edmu dvoru podle \u00damluvy o genocid\u011b<\/p>\n

To otev\u0159elo dve\u0159e pro jednomysln\u00e9 rozhodnut\u00ed 17 soudc\u016f ICJ, \u017ee Myanmar mus\u00ed zabr\u00e1nit genocid\u011b Rohing\u016f, jak vy\u017eaduje \u00damluva o genocid\u011b. ICJ vydal toto rozhodnut\u00ed jako preventivn\u00ed opat\u0159en\u00ed, ekvivalent p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9ho opat\u0159en\u00ed u vnitrost\u00e1tn\u00edho soudu, i kdy\u017e jeho kone\u010dn\u00e9 rozhodnut\u00ed ve v\u011bci sam\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt a\u017e za mnoho let. Rovn\u011b\u017e na\u0159\u00eddila Myanmaru, aby ka\u017ed\u00fdch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f p\u0159edkl\u00e1dala soudu zpr\u00e1vu s podrobnostmi o tom, jak chr\u00e1n\u00ed Rohingy, co\u017e signalizuje seri\u00f3zn\u00ed pokra\u010duj\u00edc\u00ed kontrolu chov\u00e1n\u00ed Myanmaru.<\/p>\n

Kter\u00e1 zem\u011b tedy p\u0159istoup\u00ed k pod\u00e1n\u00ed \u017ealoby Mezin\u00e1rodn\u00edho soudn\u00edho dvora proti Izraeli podle \u00damluvy o genocid\u011b? Aktivist\u00e9 o tom ji\u017e jednaj\u00ed s \u0159adou zem\u00ed. Roots Action a World Beyond War vytvo\u0159ily\u00a0ak\u010dn\u00ed upozorn\u011bn\u00ed\u00a0<\/a>, kter\u00e9 m\u016f\u017eete pou\u017e\u00edt k odesl\u00e1n\u00ed zpr\u00e1v 10 nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00edm kandid\u00e1t\u016fm (Ji\u017en\u00ed Afrika, Chile, Kolumbie , Jord\u00e1nsko, Irsko, Belize, Turecko, Bol\u00edvie, Honduras a Braz\u00edlie).<\/p>\n

Tak\u00e9\u00a0rostl tlak<\/a>\u00a0na Mezin\u00e1rodn\u00ed trestn\u00ed soud, aby se p\u0159\u00edpadu proti Izraeli ujal. ICC rychle vy\u0161et\u0159oval Ham\u00e1s kv\u016fli v\u00e1le\u010dn\u00fdm zlo\u010din\u016fm, ale s vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00edm Izraele se ot\u00e1\u010del. Po ned\u00e1vn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b regionu prokur\u00e1tor ICC Karim Khan nesm\u011bl Izraelem vstoupit do Gazy a Palestinci ho kritizovali za to, \u017ee nav\u0161t\u00edvil oblasti napaden\u00e9 Hamasem 7. \u0159\u00edjna, ale nenav\u0161t\u00edvil stovky neleg\u00e1ln\u00edch izraelsk\u00fdch osad, kontroln\u00edch bod\u016f a uprchl\u00edk\u016f. t\u00e1bory na okupovan\u00e9m Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Jord\u00e1nu.<\/p>\n

Dokud v\u0161ak bude sv\u011bt \u010delit tragick\u00e9mu a oslabuj\u00edc\u00edmu zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed instituc\u00ed Spojen\u00fdmi st\u00e1ty, na nich\u017e z\u00e1vis\u00ed zbytek sv\u011bta p\u0159i prosazov\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va, mohou m\u00edt ekonomick\u00e9 a diplomatick\u00e9 kroky jednotliv\u00fdch zem\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed dopad ne\u017e jejich projevy v New Yorku.<\/p>\n

Zat\u00edmco historicky existovaly asi dv\u011b des\u00edtky zem\u00ed, kter\u00e9 neuznaly Izrael, v posledn\u00edch dvou m\u011bs\u00edc\u00edch Belize a Bol\u00edvie p\u0159eru\u0161ily styky s Izraelem, zat\u00edmco dal\u0161\u00ed \u2013 Bahrajn, \u010cad, Chile, Kolumbie, Honduras, Jord\u00e1nsko a Turecko \u2013 st\u00e1hlo sv\u00e9 velvyslance<\/a>.<\/p>\n

Ostatn\u00ed zem\u011b se to sna\u017e\u00ed m\u00edt ob\u011bma zp\u016fsoby, ve\u0159ejn\u011b odsuzuj\u00ed Izrael, ale zachov\u00e1vaj\u00ed sv\u00e9 ekonomick\u00e9 z\u00e1jmy. V Rad\u011b bezpe\u010dnosti OSN Egypt\u00a0v\u00fdslovn\u011b<\/a>\u00a0obvinil Izrael z genocidy a USA z ma\u0159en\u00ed p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed.<\/p>\n

A p\u0159esto dlouhodob\u00e9 partnerstv\u00ed Egypta s Izraelem v blok\u00e1d\u011b Gazy a jeho pokra\u010duj\u00edc\u00ed role, a to i dnes, p\u0159i omezov\u00e1n\u00ed vstupu humanit\u00e1rn\u00ed pomoci do Gazy p\u0159es vlastn\u00ed hrani\u010dn\u00ed p\u0159echody, z n\u011bj \u010din\u00ed spoluvin\u00edky na genocid\u011b, kterou odsuzuje. Pokud to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b, mus\u00ed otev\u0159\u00edt sv\u00e9 hrani\u010dn\u00ed p\u0159echody ve\u0161ker\u00e9 pot\u0159ebn\u00e9 humanit\u00e1rn\u00ed pomoci, ukon\u010dit spolupr\u00e1ci s izraelskou blok\u00e1dou a p\u0159ehodnotit sv\u00e9 poslu\u0161n\u00e9 a kompromitovan\u00e9 vztahy s Izraelem a Spojen\u00fdmi st\u00e1ty.<\/p>\n

Katar, kter\u00fd tvrd\u011b pracoval na vyjedn\u00e1n\u00ed izraelsk\u00e9ho p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed v Gaze, byl v\u00fdmluvn\u00fd ve sv\u00e9m odsouzen\u00ed izraelsk\u00e9 genocidy v Rad\u011b bezpe\u010dnosti. Katar v\u0161ak hovo\u0159il jm\u00e9nem Rady pro spolupr\u00e1ci v Z\u00e1livu, kter\u00e1 zahrnuje Sa\u00fadskou Ar\u00e1bii, Bahrajn a Spojen\u00e9 arabsk\u00e9 emir\u00e1ty (SAE). Na z\u00e1klad\u011b takzvan\u00fdch Abrahamov\u00fdch dohod se \u0161ejkov\u00e9 z Bahrajnu a Spojen\u00fdch arabsk\u00fdch emir\u00e1t\u016f obr\u00e1tili z\u00e1dy k Palestin\u011b, aby podepsali jedovat\u00fd n\u00e1poj samo\u00fa\u010deln\u00fdch obchodn\u00edch vztah\u016f a stomilionov\u00e9\u00a0obchody se zbran\u011bmi<\/a>\u00a0s Izraelem.<\/p>\n

V New Yorku SAE sponzorovaly posledn\u00ed ne\u00fasp\u011b\u0161nou rezoluci Rady bezpe\u010dnosti a jejich z\u00e1stupce\u00a0prohl\u00e1sil<\/a>: \u201eMezin\u00e1rodn\u00ed syst\u00e9m balancuje na pokraj. Tato v\u00e1lka signalizuje, \u017ee to m\u016f\u017ee b\u00fdt spr\u00e1vn\u00e9, \u017ee dodr\u017eov\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho humanit\u00e1rn\u00edho pr\u00e1va z\u00e1vis\u00ed na toto\u017enosti ob\u011bti a pachatele.\u201c<\/p>\n

A p\u0159esto se ani Spojen\u00e9 arabsk\u00e9 emir\u00e1ty, ani Bahrajn nevzdaly sv\u00fdch dohod s Abrah\u00e1mem s Izraelem, ani sv\u00e9 role v politice USA \u201em\u016f\u017ee napravit\u201c, kter\u00e1 na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b po desetilet\u00ed zp\u016fsobila zmatek. Na leteck\u00e9 z\u00e1kladn\u011b Al-Dhafra v Abu Dhabi st\u00e1le s\u00eddl\u00ed v\u00edce ne\u017e tis\u00edc p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f americk\u00e9ho letectva a des\u00edtky americk\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch letadel, zat\u00edmco Manama v Bahrajnu, kterou americk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo pou\u017e\u00edv\u00e1 jako z\u00e1kladnu od roku 1941, z\u016fst\u00e1v\u00e1 velitelstv\u00edm P\u00e1t\u00e9 flotily USA. .<\/p>\n

Mnoho odborn\u00edk\u016f p\u0159irovn\u00e1v\u00e1\u00a0apartheid Izrael<\/a>\u00a0k apartheidu v Ji\u017en\u00ed Africe. Projevy v OSN mo\u017en\u00e1 pomohly svrhnout re\u017eim apartheidu v Ji\u017en\u00ed Africe, ale zm\u011bna nep\u0159i\u0161la, dokud zem\u011b po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b nep\u0159ijaly glob\u00e1ln\u00ed kampa\u0148 za jej\u00ed ekonomickou a politickou izolaci.<\/p>\n

D\u016fvodem, pro\u010d se zaryt\u00ed p\u0159\u00edznivci Izraele ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech pokou\u0161eli zak\u00e1zat nebo dokonce kriminalizovat kampa\u0148 za bojkot, odprodej a sankce (BDS), nen\u00ed to, \u017ee by byla nelegitimn\u00ed nebo antisemitsk\u00e1. Je to pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee bojkotov\u00e1n\u00ed, sankcionov\u00e1n\u00ed a zbaven\u00ed se Izraele m\u016f\u017ee b\u00fdt \u00fa\u010dinnou strategi\u00ed, kter\u00e1 pom\u016f\u017ee svrhnout jeho genocidn\u00ed, expanzivn\u00ed a nezodpov\u011bdn\u00fd re\u017eim.<\/p>\n

U.S. Alternativn\u00ed z\u00e1stupce p\u0159i OSN Robert Wood\u00a0\u0159ekl<\/a>\u00a0Rad\u011b bezpe\u010dnosti, \u017ee mezi diskusemi, kter\u00e9 vedeme v t\u00e9to komo\u0159e, a skute\u010dnost\u00ed existuje \u201ez\u00e1sadn\u00ed rozpor. na zemi\u201c v Gaze, co\u017e nazna\u010duje, \u017ee pouze izraelsk\u00e9 a americk\u00e9 n\u00e1zory na konflikt si zaslou\u017e\u00ed b\u00fdt br\u00e1ny v\u00e1\u017en\u011b.<\/p>\n

Ale skute\u010dn\u00fd nesoulad u ko\u0159ene t\u00e9to krize je ten mezi izolovan\u00fdm zrcadlov\u00fdm sv\u011btem politiky USA a Izraele a skute\u010dn\u00fdm sv\u011btem, kter\u00fd vol\u00e1 po p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed a spravedlnosti pro Palestince. Americk\u00e9 bomby a st\u0159ely z houfnic zab\u00edjej\u00ed a mrza\u010d\u00ed tis\u00edce nevinn\u00fdch lid\u00ed, zbytek sv\u011bta je t\u011bmito\u00a0zlo\u010diny proti lidskosti<\/a>\u00a0zd\u011b\u0161en. Po\u017eadavek na ukon\u010den\u00ed masakru se neust\u00e1le mno\u017e\u00ed, ale sv\u011btov\u00ed l\u00edd\u0159i mus\u00ed p\u0159ej\u00edt od nez\u00e1vazn\u00e9ho hlasov\u00e1n\u00ed a vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed k bojkotu izraelsk\u00fdch produkt\u016f, uvalen\u00ed embarga na prodej zbran\u00ed, p\u0159eru\u0161en\u00ed diplomatick\u00fdch vztah\u016f a dal\u0161\u00edch opat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 z Izraele ud\u011blaj\u00ed vyd\u011bd\u011bnec na sv\u011bt\u011b. f\u00e1zi.<\/p>\n

AUTO\u0158I<\/span>\u00a0MEDEA BENJAMIN<\/a>\u00a0A\u00a0NICOLAS DAVIES<\/a><\/span><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V p\u00e1tek 8. prosince se\u00a0Rada bezpe\u010dnosti OSN\u00a0se\u0161la podle \u010dl\u00e1nku 99 teprve po\u010dtvrt\u00e9 v historii OSN….<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":42763,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[178,107,186,1408,37],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/42762"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=42762"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/42762\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":42764,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/42762\/revisions\/42764"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/42763"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=42762"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=42762"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=42762"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}