{"id":42101,"date":"2023-12-09T05:56:20","date_gmt":"2023-12-09T04:56:20","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=42101"},"modified":"2023-12-09T05:56:20","modified_gmt":"2023-12-09T04:56:20","slug":"thierry-meyssan-omyl-katarske-ministryne","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2023\/12\/09\/thierry-meyssan-omyl-katarske-ministryne\/","title":{"rendered":"Thierry Meyssan: Omyl katarsk\u00e9 ministryn\u011b"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
Tento \u010dl\u00e1nek navazuje na \u010dl\u00e1nek „Co se skr\u00fdv\u00e1 za l\u017eemi Benjamina Netanjahua a vyh\u00fdbav\u00fdmi v\u00fdroky Ham\u00e1su<\/a>„.<\/i><\/p>\n

V rozporu s t\u00edm, jak je Katar vykreslov\u00e1n, nen\u00ed tento emir\u00e1t v p\u0159\u00edpad\u011b rukojm\u00edch z operace Potopa Al-Aks\u00e1 neutr\u00e1ln\u00edm vyjednava\u010dem. P\u0159ehmat jej\u00ed ministryn\u011b Lolwah Al-Khater, kter\u00e1 p\u0159ijela sledovat vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed do Tel Avivu, naopak ukazuje, \u017ee Dauh\u00e1 vykon\u00e1v\u00e1 nad Ham\u00e1sem autoritu. Nov\u00ed \u010dlenov\u00e9 izraelsk\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho kabinetu s p\u0159ekvapen\u00edm zjistili, \u017ee se Katar pod\u00edlel na pl\u00e1nu Benjamina Netanjahua p\u0159ipravit \u00fatok na Izrael 7. \u0159\u00edjna 2023.<\/p>\n<\/section>\n

\n
\n
\"[Lolwah
Lolwah Al-Khater<\/em><\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

Lolwah Al-Khater, katarsk\u00e1 ministryn\u011b pro mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ci, nav\u0161t\u00edvila 25. listopadu 2023 Tel Aviv. Bylo to poprv\u00e9, co katarsk\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk nav\u0161t\u00edvil Izrael. Byla p\u0159ijata v\u00e1le\u010dn\u00fdm kabinetem, aby vy\u0159e\u0161ila probl\u00e9my s uplat\u0148ov\u00e1n\u00edm dohody o v\u00fdm\u011bn\u011b rukojm\u00edch. Nav\u0161t\u00edvila rovn\u011b\u017e Gazu.<\/p>\n

Zvykl\u00e1 na diskuse s Davidem Barneou, \u0159editelem Mossadu, z\u0159ejm\u011b nepochopila, \u017ee ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m kabinetu nejsou jen v\u011brn\u00ed premi\u00e9ra Benjamina Netanjahua. V \u010dasov\u00e9 t\u00edsni vyslepi\u010dila, \u017ee Katar ovl\u00e1d\u00e1 Hamas prost\u0159ednictv\u00edm Muslimsk\u00e9ho bratrstva.<\/p>\n

\u010clenov\u00e9 b\u00fdval\u00e9 opozice, kte\u0159\u00ed se p\u0159ipojili k nouzov\u00e9mu kabinetu a z\u00fa\u010dastnili se t\u00e9to diskuse, byli \u0161okov\u00e1ni, kdy\u017e vid\u011bli, \u017ee vystoupila z role prost\u0159edn\u00edka a odhalila sv\u00e9 vazby na autoritu Ham\u00e1su, palestinsk\u00e9 odno\u017ee Muslimsk\u00e9ho bratrstva.<\/p>\n

Joshua Zarka, n\u00e1m\u011bstek gener\u00e1ln\u00edho \u0159editele pro strategick\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti na izraelsk\u00e9m ministerstvu zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed, po jedn\u00e1n\u00ed prohl\u00e1sil, \u017ee Izrael si s Katarem \u201evy\u0159\u00edd\u00ed \u00fa\u010dty\u201c, jakmile ukon\u010d\u00ed svou roli prost\u0159edn\u00edka. Katar sice m\u016f\u017ee Ham\u00e1su vyd\u00e1vat rozkazy, ale svou odpov\u011bdnost za \u00fatok ze 7. \u0159\u00edjna ji\u017e skute\u010dn\u011b nem\u016f\u017ee skr\u00fdvat. Nejen\u017ee nen\u00ed zprost\u0159edkovatelem, ale je nep\u0159\u00edtelem Izraelc\u016f.<\/p>\n

Vra\u0165me se na chv\u00edli k identit\u011b Kataru.<\/p>\n

Katar a Spojen\u00e9 st\u00e1ty<\/h2>\n

Katar se stal nez\u00e1visl\u00fdm na britsk\u00e9m imp\u00e9riu teprve v roce 1971. Jeho prvn\u00ed em\u00edr, Chal\u00edfa ben Hamad Al Th\u00e1n\u00ed, se obr\u00e1til na Francii. Rozv\u00edjel svou zemi, ob\u00e1val se snadn\u00fdch p\u0159\u00edjm\u016f z uhlovod\u00edk\u016f. V roce 1995 byl v\u0161ak svr\u017een sv\u00fdm synem Hamadem ben Chal\u00edfou Al Th\u00e1n\u00ed. Nov\u00fd em\u00edr podepsal dohody o t\u011b\u017eb\u011b plynu a ropy, p\u0159edev\u0161\u00edm s anglosask\u00fdmi spole\u010dnostmi (Exxon Mobil, Chevron Phillips, Shell, Centrica), francouzsk\u00fdmi spole\u010dnostmi (Total), \u010d\u00ednsk\u00fdmi spole\u010dnostmi (China National Offshore Oil, CNOOC, Petrochina), indick\u00fdmi, jihokorejsk\u00fdmi a japonsk\u00fdmi spole\u010dnostmi. Pen\u00edze nyn\u00ed proud\u00ed.<\/p>\n

V roce 1996, po uzav\u0159en\u00ed dohod z Osla, Katar a francouzsko-kanad\u0161t\u00ed \u017did\u00e9 David a Jean Frydmanovi, p\u0159\u00e1tel\u00e9 Jicchaka Rabina a J\u00e1sira Arafata, zalo\u017eili panarabsk\u00fd televizn\u00ed kan\u00e1l Al-D\u017eaz\u00edra, kter\u00fd porovn\u00e1v\u00e1 arabsk\u00e9 a izraelsk\u00e9 n\u00e1zory. Televize m\u011bla okam\u017eit\u00fd \u00fasp\u011bch. Kan\u00e1l, kter\u00fd se intelektu\u00e1ln\u011b anga\u017eoval v hnut\u00ed za m\u00edr v Izraeli, se v\u0161ak stal b\u00eate noire Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f b\u011bhem jejich v\u00e1lek proti Afgh\u00e1nist\u00e1nu a Ir\u00e1ku.<\/p>\n

V roce 2002 podepsaly Spojen\u00e9 st\u00e1ty vojenskou dohodu s Katarem. Na ob\u0159\u00ed z\u00e1kladn\u011b Al-Udeid z\u0159\u00eddily velitelstv\u00ed sv\u00e9ho velitelstv\u00ed vojsk na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b, CentCom. Je zde um\u00edst\u011bno 11 000 voj\u00e1k\u016f a p\u0159ibli\u017en\u011b stovka letadel. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem st\u00e1hly sv\u00e9 mu\u017ee ze Sa\u00fadsk\u00e9 Ar\u00e1bie.<\/p>\n

Pentagon pak em\u00edrovi p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee nen\u00ed v pozici, kdy by se mu mohl vzep\u0159\u00edt: jednoho r\u00e1na ho probudily speci\u00e1ln\u00ed jednotky v jeho lo\u017enici. Americk\u00fd d\u016fstojn\u00edk ho ujistil, \u017ee ho pr\u00e1v\u011b ochr\u00e1nili p\u0159ed imagin\u00e1rn\u00edm pu\u010dem. Emir zpr\u00e1vu pochopil a od t\u00e9 chv\u00edle se pod\u0159izoval po\u017eadavk\u016fm sv\u00fdch ochr\u00e1nc\u016f.<\/p>\n

V roce 2005 byl pod\u00edl Al-D\u017eaz\u00edry ot\u0159esen bojkotem sa\u00fadsk\u00fdch inzerent\u016f. Brat\u0159i Frydmanov\u00e9 se z kan\u00e1lu st\u00e1hli. Poradensk\u00e1 firma JTrack ji kompletn\u011b p\u0159eform\u00e1tovala. JTrack do jej\u00edho \u010dela postavil bratra Wadaha Khanfara [1]. Ten postupn\u011b cenzuroval ve\u0161kerou kritiku \u201eamerick\u00e9ho imperialismu\u201c a dokonce za\u0161el tak daleko, \u017ee st\u00e1hl n\u011bkter\u00e9 sn\u00edmky ukazuj\u00edc\u00ed zlo\u010diny USA v Ir\u00e1ku. Al-D\u017eaz\u00edra, jej\u00ed\u017e n\u011bkolik novin\u00e1\u0159\u016f bylo zabito americk\u00fdmi silami a jeden z jej\u00edch\u017e p\u0159isp\u011bvatel\u016f byl zajat a mu\u010den na Guant\u00e1namu, se stala hl\u00e1snou troubou anglosask\u00fdch mocnost\u00ed a dala hlas sunnitsk\u00e9mu islamismu. V roce 2009 nav\u0161t\u00edvil Wadah Khanfar Spojen\u00e9 st\u00e1ty, kde byl p\u0159ijat v\u0161emi, kte\u0159\u00ed se po\u010d\u00edtaj\u00ed mezi vl\u00e1dnouc\u00ed elitu.<\/p>\n

V roce 2008 em\u00edr v rozporu s \u00fastavou dosadil v Libanonu na tr\u016fn nov\u00e9ho prezidenta m\u00edsto odch\u00e1zej\u00edc\u00edho.<\/p>\n

V roce 2011 se \u0161\u00e9f spole\u010dnosti JTrack, bratr Mahm\u00fad D\u017eibr\u00edl, n\u00e1hle stal v\u016fdcem protest\u016f proti re\u017eimu, jeho\u017e byl ministrem. Palestinsk\u00fd bratr Wadah Khanfar opustil Al-D\u017eaz\u00edru a stal se p\u0159edsedou tureck\u00e9ho think tanku Al-Sharq Forum. Kan\u00e1l p\u0159evzal premi\u00e9r \u0161ejk Hamad ben Jassem ben Jaber Al Thani. Okam\u017eit\u011b se stal hlavn\u00edm propagandistick\u00fdm n\u00e1strojem NATO v arabsk\u00e9m sv\u011bt\u011b. P\u0159in\u00e1\u0161el jednostrann\u00fd pohled na konflikty v Libyi a S\u00fdrii a prom\u011bnil se v kan\u00e1l Muslimsk\u00e9ho bratrstva. Ofici\u00e1ln\u00edm kazatelem kan\u00e1lu se stal im\u00e1m J\u00fasuf al-Karad\u00e1v\u00ed. Sv\u00fdm poslucha\u010d\u016fm vysv\u011btloval, \u017ee Mohamed by dnes nepochybn\u011b st\u00e1l na stran\u011b NATO.<\/p>\n

Katar se stal hlavn\u00edm prost\u0159edn\u00edkem na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b. Vyjedn\u00e1v\u00e1 m\u00edrov\u00e9 dohody mezi Araby v\u0161ude tam, kde o to Spojen\u00e9 st\u00e1ty po\u017e\u00e1daj\u00ed, v Z\u00e1padn\u00ed Saha\u0159e, v mezipalestinsk\u00e9m soupe\u0159en\u00ed, v D\u00e1rf\u00faru, Eritreji a Jemenu. Svou moc v\u0161ak m\u016f\u017ee vyu\u017e\u00edt i k op\u011btovn\u00e9mu rozpout\u00e1n\u00ed v\u00e1lek. V roce 2012 nap\u0159\u00edklad poskytl S\u00fad\u00e1nu pod veden\u00edm bratra Umara al-Ba\u0161\u00edra 2 miliardy dolar\u016f na odvol\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho zvl\u00e1\u0161tn\u00edho vyslance, gener\u00e1la Mohammeda Ahmeda Mustafy al-Dabiho [2]. Gener\u00e1l Mustafa al-Dabi, kter\u00fd byl do t\u00e9 doby v\u0161eobecn\u011b oce\u0148ov\u00e1n za svou m\u00edrovou roli v D\u00e1rf\u00faru, byl jmenov\u00e1n p\u0159edsedou mezin\u00e1rodn\u00ed mise Ligy arabsk\u00fdch st\u00e1t\u016f v S\u00fdrii. On a jeho kolegov\u00e9 m\u011bli p\u0159\u00edstup ke v\u0161emu, co cht\u011bli vid\u011bt. V p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9 zpr\u00e1v\u011b dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru, \u017ee z\u00e1padn\u00ed m\u00e9dia l\u017eou a \u017ee v S\u00fdrii neprob\u00edh\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e1 revoluce.<\/p>\n

V roce 2013 em\u00edr abdikoval ve prosp\u011bch sv\u00e9ho syna Tamima ben Hamada Al Thaniho.<\/p>\n

Krize v Persk\u00e9m z\u00e1livu<\/h2>\n

Od \u010dervna 2017 do ledna 2021 blokovaly Sa\u00fadsk\u00e1 Ar\u00e1bie a Spojen\u00e9 arabsk\u00e9 emir\u00e1ty Katar, \u010d\u00edm\u017e se Rada pro spolupr\u00e1ci v Z\u00e1livu ocitla na mrtv\u00e9m bod\u011b. Tato studen\u00e1 v\u00e1lka byla \u0161patn\u011b interpretov\u00e1na. Podle Financial Times byla spojena s nejasn\u00fdm p\u0159\u00edb\u011bhem o v\u00fdkupn\u00e9m a podle jin\u00fdch s prohl\u00e1\u0161en\u00edm em\u00edra \u0161ejka Tamima ben Hamada al-Th\u00e1n\u00edho ve prosp\u011bch politick\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed isl\u00e1mu, jak jej praktikuje Muslimsk\u00e9 bratrstvo i \u00cdr\u00e1n.<\/p>\n

Ve skute\u010dnosti se prezidentovi Egyptsk\u00e9 arabsk\u00e9 republiky Abdelu Fattahovi al-Sissimu poda\u0159ilo z\u00edskat dokumenty od tajn\u00e9ho spolku, kter\u00fd rok vl\u00e1dl jeho zemi, Muslimsk\u00e9ho bratrstva. Jako b\u00fdval\u00fd \u0159editel vojensk\u00e9 rozv\u011bdky je prostudoval. Po projevu americk\u00e9ho prezidenta Donalda Trumpa v Rij\u00e1du proti terorismu Muslimsk\u00e9ho bratrstva (21. kv\u011btna 2017) pochopil, jak je m\u016f\u017ee vyu\u017e\u00edt. Zaslal proto kr\u00e1li d\u016fkazy, kter\u00e9 m\u011bl k dispozici, v nad\u011bji, \u017ee z\u00edsk\u00e1 jeho podporu v boji proti Bratrstvu. Obsahoval d\u016fkazy o spiknut\u00ed Bratrstva a Kataru s c\u00edlem svrhnout arabsk\u00e9ho kr\u00e1le Salm\u00e1na ben Abdelaz\u00edze Al Sa\u00fada. Pro kr\u00e1le a jeho syna to byl \u0161ok: Bratrstvo, kter\u00e9 si kr\u00e1lovstv\u00ed po l\u00e9ta h\u00fd\u010dkalo a poskytovalo mu v\u011bt\u0161\u00ed vojensk\u00fd rozpo\u010det ne\u017e vlastn\u00ed arm\u00e1d\u011b, si nejen dovolilo podpo\u0159it Dae\u0161, ale tak\u00e9 za\u00fato\u010dilo na monarchu.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Dne 5. \u010dervna 2017 Sa\u00fadsk\u00e1 Ar\u00e1bie, Spojen\u00e9 arabsk\u00e9 emir\u00e1ty, Egypt a Bahrajn, n\u00e1sledov\u00e1ny jemenskou vl\u00e1dou Abdrabba Mans\u00fara H\u00e1d\u00edho, libyjskou vl\u00e1dou v Tobruku, Maurit\u00e1ni\u00ed, Maledivami a Komorami p\u0159eru\u0161ily diplomatick\u00e9 vztahy s Katarem. Tyto zem\u011b uzav\u0159ely emir\u00e1tu sv\u00e9 pozemn\u00ed, vzdu\u0161n\u00e9 a n\u00e1mo\u0159n\u00ed hranice, \u010d\u00edm\u017e ho n\u00e1hle p\u0159i\u0161krtily. Americk\u00fd prezident Donald Trump se postavil na jeho stranu a obvinil Katar z financov\u00e1n\u00ed \u201en\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho extremismu\u201c. Emir\u00e1t podporuj\u00ed Turecko, Maroko, Ham\u00e1s, \u00cdr\u00e1n a N\u011bmecko, kde m\u00e1 na ministerstvu zahrani\u010d\u00ed sv\u00e9 m\u00edsto n\u00e1rodn\u00ed v\u016fdce Bratrstva Ibrahim el-Zaj\u00e1t. Niger a \u010cad podpo\u0159ily Sa\u00fadskou Ar\u00e1bii.<\/p>\n

Sa\u00fadsk\u00e1 Ar\u00e1bie, Spojen\u00e9 arabsk\u00e9 emir\u00e1ty, Egypt a Bahrajn vydaly Kataru t\u0159in\u00e1ctibodov\u00e9 ultim\u00e1tum [3]. Ultim\u00e1tum zn\u011blo, aby se roze\u0161el s politick\u00fdm isl\u00e1mem a jeho stoupenci: Tureckem a \u00cdr\u00e1nem.<\/p>\n

Krizi vy\u0159e\u0161il a\u017e americk\u00fd prezident Donald Trump, kter\u00fd se pokusil arabsk\u00e9 zem\u011b usm\u00ed\u0159it mezi sebou a s Izraelem. Zorganizoval sbl\u00ed\u017een\u00ed Maroka a Izraele, po n\u011bm\u017e n\u00e1sledovala krize v Persk\u00e9m z\u00e1livu. Spory kolem politick\u00e9ho isl\u00e1mu byly utlumeny.<\/p>\n

Katarsk\u00fd emir\u00e1t a Muslimsk\u00e9 bratrstvo<\/h2>\n

Bratrstvo (Ikwan<\/i>) sleduje c\u00edl, kter\u00fd si vyty\u010dil jeho zakladatel, Egyp\u0165an Hassan El-Banna, na konci prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky: obnovit chal\u00edf\u00e1t [4]. V dopise tehdej\u0161\u00edmu egyptsk\u00e9mu premi\u00e9rovi popsal sv\u00e9 t\u0159i c\u00edle:<\/p>\n