{"id":39952,"date":"2023-11-09T05:29:19","date_gmt":"2023-11-09T04:29:19","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=39952"},"modified":"2023-11-09T05:29:19","modified_gmt":"2023-11-09T04:29:19","slug":"thierry-meyssan-jaky-mezinarodni-rad","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2023\/11\/09\/thierry-meyssan-jaky-mezinarodni-rad\/","title":{"rendered":"Thierry Meyssan: Jak\u00fd mezin\u00e1rodn\u00ed \u0159\u00e1d?"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
Vid\u011bli jsme zlo\u010diny NATO, ale pro\u010d potvrzovat na\u0161e p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Ruskem? Nehroz\u00ed, \u017ee se Rusko bude z\u00edtra chovat stejn\u011b jako NATO dnes? Nenahrazujeme jednu formu otroctv\u00ed jinou?<\/strong><\/p>\n<\/section>\n
P\u0159i odpov\u011bdi na tuto ot\u00e1zku bych vyu\u017eil sv\u00e9 postupn\u00e9 zku\u0161enosti poradce p\u011bti hlav st\u00e1t\u016f. V\u0161ude mi ru\u0161t\u00ed diplomat\u00e9 \u0159\u00edkali: jste na \u0161patn\u00e9 cest\u011b: jste odhodl\u00e1ni hasit jeden po\u017e\u00e1r tady, zat\u00edmco jin\u00fd se rozho\u0159el jinde. Probl\u00e9m je hlub\u0161\u00ed a \u0161ir\u0161\u00ed.<\/p>\n

R\u00e1d bych proto popsal rozd\u00edl mezi sv\u011btov\u00fdm \u0159\u00e1dem zalo\u017een\u00fdm na pravidlech a \u0159\u00e1dem zalo\u017een\u00fdm na mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vu. Nejde o line\u00e1rn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh, ale o boj mezi dv\u011bma sv\u011bton\u00e1zory \u2013 boj, v n\u011bm\u017e mus\u00edme pokra\u010dovat.<\/p>\n

V 17. stolet\u00ed byla Vestf\u00e1lsk\u00fdmi smlouvami stanovena z\u00e1sada st\u00e1tn\u00ed suverenity. Ka\u017ed\u00fd z nich si je roven s ostatn\u00edmi a nikdo nesm\u00ed zasahovat do vnit\u0159n\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed ostatn\u00edch. Tyto smlouvy po stalet\u00ed upravovaly vztahy mezi dne\u0161n\u00edmi spolkov\u00fdmi zem\u011bmi i mezi evropsk\u00fdmi st\u00e1ty. Byly znovu potvrzeny V\u00edde\u0148sk\u00fdm kongresem v roce 1815, kdy byl Napoleon I. pora\u017een.<\/p>\n

V p\u0159edve\u010der prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky svolal car Mikul\u00e1\u0161 II. do Haagu dv\u011b mezin\u00e1rodn\u00ed m\u00edrov\u00e9 konference (1899 a 1907), aby \u201ehledal nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed prost\u0159edky k zaji\u0161t\u011bn\u00ed v\u00fdhod skute\u010dn\u00e9ho a trval\u00e9ho m\u00edru pro v\u0161echny n\u00e1rody\u201c. Spolu s pape\u017eem Benediktem XV. je p\u0159ipravil na z\u00e1klad\u011b kanonick\u00e9ho pr\u00e1va, nikoli pr\u00e1va nejsiln\u011bj\u0161\u00edho. Po dvou m\u011bs\u00edc\u00edch projedn\u00e1v\u00e1n\u00ed podepsalo z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed 27 st\u00e1t\u016f. P\u0159edseda Francouzsk\u00e9 radik\u00e1ln\u00ed [republik\u00e1nsk\u00e9] strany L\u00e9on Bourgeois p\u0159ednesl sv\u00e9 \u00favahy[1]<\/sup>\u00a0o vz\u00e1jemn\u00e9 z\u00e1vislosti st\u00e1t\u016f a jejich z\u00e1jmu na sjednocen\u00ed navzdory jejich rivalit\u011b.<\/p>\n

Na popud L\u00e9ona Bourgeoise konference vytvo\u0159ila Mezin\u00e1rodn\u00ed rozhod\u010d\u00ed soud, kter\u00fd m\u011bl spory \u0159e\u0161it pr\u00e1vn\u00ed cestou, nikoli v\u00e1lkou. Podle Bourgeoise by st\u00e1ty souhlasily s odzbrojen\u00edm pouze tehdy, pokud by m\u011bly jin\u00e9 z\u00e1ruky bezpe\u010dnosti.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd text zavedl pojem \u201epovinnost st\u00e1t\u016f vyhnout se v\u00e1lce\u201c… t\u00edm, \u017ee se uch\u00fdl\u00ed k arbitr\u00e1\u017ei.<\/p>\n

Na popud jednoho z carov\u00fdch ministr\u016f, Fr\u00e9d\u00e9rica Fromholda de Martens, se konference dohodla, \u017ee b\u011bhem ozbrojen\u00e9ho konfliktu mus\u00ed obyvatelstvo a bojuj\u00edc\u00ed strany z\u016fstat pod ochranou z\u00e1sad vypl\u00fdvaj\u00edc\u00edch z \u201ezvyklost\u00ed zaveden\u00fdch mezi civilizovan\u00fdmi n\u00e1rody, z\u00e1kon\u016f lidskosti a dikt\u00e1tu ve\u0159ejn\u00e9ho sv\u011bdom\u00ed\u201c. Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, signat\u00e1\u0159i se zav\u00e1zali p\u0159estat se chovat jako barba\u0159i.<\/p>\n

Tento syst\u00e9m funguje pouze mezi civilizovan\u00fdmi st\u00e1ty, kter\u00e9 ct\u00ed sv\u00e9 podpisy a jsou odpov\u011bdn\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9mu m\u00edn\u011bn\u00ed. V roce 1914 selhal, proto\u017ee st\u00e1ty ztratily svou suverenitu t\u00edm, \u017ee uzav\u0159ely obrann\u00e9 smlouvy, kter\u00e9 je zavazovaly k automatick\u00e9mu vstupu do v\u00e1lky za ur\u010dit\u00fdch okolnost\u00ed, kter\u00e9 nemohly samy posoudit.<\/p>\n

My\u0161lenky L\u00e9ona Bourgeoise se prosadily, ale setkaly se s odporem, a to i ze strany jeho rivala z Radik\u00e1ln\u00ed strany Georgese Clemenceaua. Clemenceau nev\u011b\u0159il, \u017ee by ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed mohlo zabr\u00e1nit v\u00e1lk\u00e1m. Nev\u011b\u0159ili tomu ani Anglosasov\u00e9, americk\u00fd prezident Woodrow Wilson a britsk\u00fd premi\u00e9r Lloyd George. Na konci prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky tito t\u0159i mu\u017ei nahradili rod\u00edc\u00ed se mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo silou v\u00edt\u011bz\u016f. Rozd\u011blili si sv\u011bt a zbytky Rakousko-Uherska, N\u011bmecka a Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Z masakr\u016f obvi\u0148ovali pouze N\u011bmecko a pop\u00edrali sv\u00e9 vlastn\u00ed. Vnucovali odzbrojen\u00ed bez z\u00e1ruk. Aby zabr\u00e1nili vzniku konkurenta britsk\u00e9ho imp\u00e9ria v Evrop\u011b, za\u010dali Anglosasov\u00e9 \u0161tv\u00e1t N\u011bmecko proti SSSR a zajistili si ml\u010den\u00ed Francie uji\u0161t\u011bn\u00edm, \u017ee m\u016f\u017ee pora\u017eenou Druhou \u0159\u00ed\u0161i vyplenit. Sv\u00fdm zp\u016fsobem tak, jak to vyj\u00e1d\u0159il prvn\u00ed prezident Spolkov\u00e9 republiky Theodor Heuss, zorganizovali podm\u00ednky pro rozvoj nacismu.<\/p>\n

Jak se mezi sebou dohodli, tito t\u0159i mu\u017ei p\u0159etvo\u0159ili sv\u011bt k obrazu sv\u00e9mu (Wilsonov\u00fdch 14 bod\u016f, Sykes-Picotovy dohody, Balfourova deklarace). Vytvo\u0159ili \u017eidovskou domovinu Palestinu, rozparcelovali Afriku a Asii a sna\u017eili se zmen\u0161it Turecko na minim\u00e1ln\u00ed velikost. Zorganizovali v\u0161echny sou\u010dasn\u00e9 nepokoje na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b.<\/p>\n

P\u0159itom pr\u00e1v\u011b na z\u00e1klad\u011b my\u0161lenek zesnul\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e II. a L\u00e9ona Bourgeoise byla po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce zalo\u017eena Spole\u010dnost n\u00e1rod\u016f (Liga), a to bez \u00fa\u010dasti Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, kter\u00e9 tak ofici\u00e1ln\u011b odm\u00edtly jakoukoli my\u0161lenku mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va. Ani tato Liga v\u0161ak neusp\u011bla. Ne proto, \u017ee by se Spojen\u00e9 st\u00e1ty odm\u00edtly p\u0159ipojit, jak n\u011bkte\u0159\u00ed tvrd\u00ed. Na to m\u011bly pr\u00e1vo. Ale p\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee nebyla schopna obnovit p\u0159\u00edsnou rovnost mezi st\u00e1ty, nebo\u0165 Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed bylo proti tomu, aby se kolonizovan\u00e9 n\u00e1rody pova\u017eovaly za sob\u011b rovn\u00e9. Za druh\u00e9 proto, \u017ee nem\u011bla spole\u010dnou arm\u00e1du. A kone\u010dn\u011b proto, \u017ee nacist\u00e9 masakrovali sv\u00e9 odp\u016frce, ni\u010dili n\u011bmeck\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed, poru\u0161ovali berl\u00ednsk\u00fd podpis a nev\u00e1hali se chovat jako barba\u0159i.<\/p>\n

Ji\u017e v Atlantick\u00e9 chart\u011b v roce 1942 si nov\u00fd americk\u00fd prezident Franklin Roosevelt a nov\u00fd britsk\u00fd premi\u00e9r Winston Churchill vyty\u010dili spole\u010dn\u00fd c\u00edl, kter\u00fdm bylo vytvo\u0159en\u00ed sv\u011btov\u00e9 vl\u00e1dy na konci konfliktu. Anglosasov\u00e9, kte\u0159\u00ed si p\u0159edstavovali, \u017ee by mohli vl\u00e1dnout sv\u011btu, se v\u0161ak mezi sebou nedohodli na tom, jak toho dos\u00e1hnout. Washington si nep\u0159\u00e1l, aby se Lond\u00fdn vm\u011b\u0161oval do jeho z\u00e1le\u017eitost\u00ed v Latinsk\u00e9 Americe, zat\u00edmco Lond\u00fdn se nehodlal d\u011blit o hegemonii imp\u00e9ria, nad n\u00edm\u017e \u201eslunce nikdy nezapad\u00e1\u201c. B\u011bhem v\u00e1lky podepsali Anglosasov\u00e9 \u0159adu smluv se spojeneck\u00fdmi vl\u00e1dami, v\u010detn\u011b t\u011bch exilov\u00fdch, kter\u00e9 hostili v Lond\u00fdn\u011b.<\/p>\n

Mimochodem, Anglosas\u016fm se nepoda\u0159ilo porazit T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161i a byli to Sov\u011bti, kdo ji svrhli a obsadili Berl\u00edn. Prvn\u00ed tajemn\u00edk \u00daV KSSS Josif Stalin byl proti my\u0161lence sv\u011btov\u00e9 vl\u00e1dy, a to je\u0161t\u011b anglosask\u00e9. Cht\u011bl pouze organizaci schopnou zabr\u00e1nit budouc\u00edm konflikt\u016fm. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b to byly rusk\u00e9 p\u0159edstavy, kter\u00e9 st\u00e1ly u zrodu syst\u00e9mu: Charty OSN na konferenci v San Francisku.<\/p>\n

V duchu haagsk\u00fdch konferenc\u00ed jsou si v\u0161echny \u010dlensk\u00e9 st\u00e1ty OSN rovny. Sou\u010d\u00e1st\u00ed organizace je vnit\u0159n\u00ed tribun\u00e1l, Mezin\u00e1rodn\u00ed soudn\u00ed dv\u016fr, kter\u00fd je odpov\u011bdn\u00fd za \u0159e\u0161en\u00ed spor\u016f mezi jej\u00edmi \u010dleny. S ohledem na p\u0159edchoz\u00ed zku\u0161enosti m\u00e1 v\u0161ak p\u011bt v\u00edt\u011bzn\u00fdch mocnost\u00ed st\u00e1l\u00e9 m\u00edsto v Rad\u011b bezpe\u010dnosti s pr\u00e1vem veta. Vzhledem k tomu, \u017ee mezi nimi nepanovala d\u016fv\u011bra (Anglosasov\u00e9 pl\u00e1novali pokra\u010dovat ve v\u00e1lce se zb\u00fdvaj\u00edc\u00edmi n\u011bmeck\u00fdmi jednotkami proti SSSR) a \u017ee nebylo zn\u00e1mo, jak se Valn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed zachov\u00e1, cht\u011bli si jednotliv\u00ed v\u00edt\u011bzov\u00e9 zajistit, aby se OSN neobr\u00e1tila proti nim (USA se dopustily ot\u0159esn\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010din\u016f svr\u017een\u00edm dvou atomov\u00fdch bomb na civiln\u00ed obyvatelstvo, zat\u00edmco Japonsko… p\u0159ipravovalo kapitulaci p\u0159ed Sov\u011bty). Velmoci v\u0161ak veto nech\u00e1paly stejn\u011b. Pro n\u011bkter\u00e9 bylo pr\u00e1vem cenzurovat rozhodnut\u00ed ostatn\u00edch, pro jin\u00e9 povinnost\u00ed p\u0159ij\u00edmat rozhodnut\u00ed jednomysln\u011b.<\/p>\n

A\u017e na to, \u017ee Anglosasov\u00e9 hned od po\u010d\u00e1tku nehr\u00e1li hru: izraelsk\u00fd st\u00e1t se vyhl\u00e1sil (14. kv\u011btna 1948) d\u0159\u00edve, ne\u017e byly dohodnuty jeho hranice, a zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vyslanec gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka OSN, kter\u00fd m\u011bl dohl\u00ed\u017eet na vznik palestinsk\u00e9ho st\u00e1tu, hrab\u011b Folke Bernadotte, byl zavra\u017ed\u011bn \u017eidovsk\u00fdmi supremacisty pod veden\u00edm Jicchaka \u0160amira. Nav\u00edc m\u00edsto v Rad\u011b bezpe\u010dnosti p\u0159id\u011blen\u00e9 \u010c\u00edn\u011b bylo v souvislosti s ukon\u010den\u00edm \u010d\u00ednsk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky p\u0159id\u011bleno \u010cankaj\u0161kovu Kuomintangu, a nikoliv Pekingu. Anglosasov\u00e9 vyhl\u00e1sili nez\u00e1vislost sv\u00e9 korejsk\u00e9 okupa\u010dn\u00ed z\u00f3ny jako \u201eKorejskou republiku\u201c (15. srpna 1948), vytvo\u0159ili NATO (4. dubna 1949) a pot\u00e9 vyhl\u00e1sili nez\u00e1vislost sv\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 okupa\u010dn\u00ed z\u00f3ny jako \u201eSpolkov\u00e9 N\u011bmecko\u201c (23. kv\u011btna 1949).<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

SSSR se pova\u017eoval za oklaman\u00e9ho a zabouchl dve\u0159e (politika \u201epr\u00e1zdn\u00e9ho m\u00edsta\u201c). Gruz\u00ednec Josif Stalin se myln\u011b domn\u00edval, \u017ee pr\u00e1vo veta nen\u00ed pr\u00e1vem cenzury, ale podm\u00ednkou jednomyslnosti v\u00edt\u011bz\u016f. Domn\u00edval se, \u017ee m\u016f\u017ee organizaci zablokovat t\u00edm, \u017ee ji bude bojkotovat.<\/p>\n

Anglosasov\u00e9 si vylo\u017eili text Charty, kter\u00fd vypracovali, a vyu\u017eili nep\u0159\u00edtomnosti Sov\u011bt\u016f, aby nasadili sv\u00fdm voj\u00e1k\u016fm na hlavy \u201emodr\u00e9 p\u0159ilby\u201c a vedli v\u00e1lku proti Severokorejc\u016fm (25. \u010dervna 1950) \u201eve jm\u00e9nu mezin\u00e1rodn\u00edho spole\u010denstv\u00ed\u201c (sic). Nakonec se 1. srpna 1950 Sov\u011bti po \u0161esti a p\u016fl m\u011bs\u00edc\u00edch nep\u0159\u00edtomnosti vr\u00e1tili do OSN.<\/p>\n

Severoatlantick\u00e1 smlouva je sice leg\u00e1ln\u00ed, ale jednac\u00ed \u0159\u00e1d NATO poru\u0161uje Chartu OSN. Spojeneck\u00e9 arm\u00e1dy jsou podle n\u011bj pod\u0159\u00edzeny anglosask\u00e9mu velen\u00ed. Jej\u00ed vrchn\u00ed velitel, SACEUR, je nutn\u011b americk\u00fd d\u016fstojn\u00edk. Podle jej\u00edho prvn\u00edho gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka lorda Ismaye nebylo skute\u010dn\u00fdm c\u00edlem Aliance zachovat m\u00edr ani bojovat proti Sov\u011bt\u016fm, ale \u201eudr\u017eet Ameri\u010dany uvnit\u0159, Rusy venku a N\u011bmce pod kontrolou\u201c[2]<\/sup>. Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, bylo to ozbrojen\u00e9 k\u0159\u00eddlo sv\u011btov\u00e9 vl\u00e1dy, kter\u00e9 cht\u011bli vytvo\u0159it Roosevelt a Churchill. Pr\u00e1v\u011b ve snaze dos\u00e1hnout tohoto c\u00edle na\u0159\u00eddil prezident Joe Biden sabot\u00e1\u017e plynovodu Nord Stream spojuj\u00edc\u00edho Rusko a N\u011bmecko.<\/p>\n

P\u0159i osvobozen\u00ed MI6 a OPC (budouc\u00ed CIA) tajn\u011b vytvo\u0159ily v N\u011bmecku s\u00ed\u0165 pro pobyt v pozad\u00ed. Do t\u00e9to s\u00edt\u011b um\u00edstili tis\u00edce nacistick\u00fdch v\u016fdc\u016f a pomohli jim tak uniknout spravedlnosti. Prvn\u00edm velitelem t\u00e9to st\u00ednov\u00e9 arm\u00e1dy se stal Klaus Barbie, kter\u00fd mu\u010dil koordin\u00e1tora francouzsk\u00e9ho odboje Jeana Moulina. Tato s\u00ed\u0165 byla pot\u00e9 za\u010dlen\u011bna do NATO, kde byla zna\u010dn\u011b omezena. Anglosasov\u00e9 ji pak vyu\u017e\u00edvali k zasahov\u00e1n\u00ed do politick\u00e9ho \u017eivota sv\u00fdch \u00fadajn\u00fdch spojenc\u016f, kte\u0159\u00ed byli ve skute\u010dnosti jejich vazaly.<\/p>\n

B\u00fdval\u00ed spolupracovn\u00edci Josepha Goebbelse vytvo\u0159ili Volksbund f\u00fcr Frieden und Freiheit. S pomoc\u00ed USA pron\u00e1sledovali n\u011bmeck\u00e9 komunisty. Pozd\u011bji se agent\u016fm NATO, kte\u0159\u00ed z\u016fstali v pozad\u00ed, poda\u0159ilo zmanipulovat krajn\u00ed levici tak, \u017ee se stala nen\u00e1vid\u011bnou. P\u0159\u00edkladem je Baderova parta. Jakmile v\u0161ak byli tito lid\u00e9 zat\u010deni, p\u0159i\u0161li stay-behind a zavra\u017edili je ve v\u011bzen\u00ed, d\u0159\u00edve ne\u017e mohli stanout p\u0159ed soudem a promluvit. V roce 1992 D\u00e1nsko na pokyn NATO \u0161pehovalo kancl\u00e9\u0159ku Angelu Merkelovou, stejn\u011b jako v roce 2022 Norsko, dal\u0161\u00ed \u010dlen NATO, pom\u00e1halo USA sabotovat Nord Stream…<\/p>\n

Po n\u00e1vratu k mezin\u00e1rodn\u00edmu pr\u00e1vu se v\u011bci postupn\u011b vracely do norm\u00e1lu, a\u017e v roce 1968, b\u011bhem Pra\u017esk\u00e9ho jara, ud\u011blal Ukrajinec Leonid Bre\u017en\u011bv ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b to, co v\u0161ude jinde d\u011blali Anglosasov\u00e9: zak\u00e1zal spojenc\u016fm SSSR zvolit si jin\u00fd ekonomick\u00fd model ne\u017e sv\u016fj vlastn\u00ed.<\/p>\n

S rozpadem SSSR se situace za\u010dala zhor\u0161ovat. N\u00e1m\u011bstek americk\u00e9ho ministra obrany Paul Wolfowitz vypracoval doktr\u00ednu, podle n\u00ed\u017e Spojen\u00e9 st\u00e1ty, aby z\u016fstaly p\u00e1ny sv\u011bta, mus\u00ed ud\u011blat v\u0161e, co je v jejich sil\u00e1ch, aby zabr\u00e1nily vzniku nov\u00e9ho soupe\u0159e, po\u010d\u00ednaje Evropskou uni\u00ed. V souladu s touto my\u0161lenkou prosadil ministr zahrani\u010d\u00ed James Baker roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed Evropsk\u00e9 unie o v\u0161echny b\u00fdval\u00e9 st\u00e1ty Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy a SSSR. T\u00edmto roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm se Unie zbavila mo\u017enosti st\u00e1t se politick\u00fdm subjektem. Op\u011bt v souladu s touto doktr\u00ednou Maastrichtsk\u00e1 smlouva pod\u0159\u00eddila EU ochran\u011b NATO. A pr\u00e1v\u011b p\u0159i uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed t\u00e9to doktr\u00edny N\u011bmecko a Francie st\u00e1le plat\u00ed a vyzbrojuj\u00ed Ukrajinu.<\/p>\n

Pak p\u0159i\u0161el \u010desko-americk\u00fd profesor Josef Korbel. Navrhl, aby Anglosasov\u00e9 ovl\u00e1dli sv\u011bt t\u00edm, \u017ee p\u0159ep\u00ed\u0161\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed smlouvy. Podle n\u011bj sta\u010dilo nahradit anglosask\u00e9 pr\u00e1vo zalo\u017een\u00e9 na zvyklostech racionalitou pr\u00e1va \u0159\u00edmsk\u00e9ho. T\u00edmto zp\u016fsobem by v dlouhodob\u00e9m horizontu v\u0161echny smlouvy poskytovaly v\u00fdhodu dominantn\u00edm mocnostem: Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm a Spojen\u00e9mu kr\u00e1lovstv\u00ed, kter\u00e9 jsou spojeny \u201ezvl\u00e1\u0161tn\u00edm vztahem\u201c, \u0159e\u010deno slovy Winstona Churchilla. Dcera profesora Korbela, demokratka Madeleine Albrightov\u00e1, se stala velvyslankyn\u00ed p\u0159i OSN a pot\u00e9 ministryn\u00ed zahrani\u010d\u00ed. Kdy\u017e pak B\u00edl\u00fd d\u016fm p\u0159e\u0161el do rukou republik\u00e1n\u016f, adoptivn\u00ed dcera profesora Korbela, Condoleeza Riceov\u00e1, ji vyst\u0159\u00eddala ve funkci poradkyn\u011b pro n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnost a pot\u00e9 ministryn\u011b zahrani\u010d\u00ed. Po dv\u011b desetilet\u00ed ob\u011b \u201esestry\u201c[3]<\/sup>\u00a0trp\u011bliv\u011b p\u0159episovaly hlavn\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed texty, \u00fadajn\u011b aby je modernizovaly, ve skute\u010dnosti v\u0161ak zm\u011bnily jejich ducha.<\/p>\n

Dnes mezin\u00e1rodn\u00ed instituce funguj\u00ed podle anglosask\u00fdch pravidel, zalo\u017een\u00fdch na p\u0159edchoz\u00edm poru\u0161ov\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va. Toto pr\u00e1vo nen\u00ed zaps\u00e1no v \u017e\u00e1dn\u00e9m kodexu, nebo\u0165 se jedn\u00e1 o v\u00fdklad zvyklost\u00ed dominantn\u00ed mocnost\u00ed. Ka\u017ed\u00fd den nahrazujeme mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo nespravedliv\u00fdmi pravidly a poru\u0161ujeme vlastn\u00ed podpis.<\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad:<\/p>\n