{"id":3893,"date":"2021-08-07T06:45:58","date_gmt":"2021-08-07T04:45:58","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=3893"},"modified":"2021-08-07T06:45:58","modified_gmt":"2021-08-07T04:45:58","slug":"vsechny-odstiny-zelene-co-ceka-nemeckou-ekonomiku-po-rezignaci-angely-merkelove","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2021\/08\/07\/vsechny-odstiny-zelene-co-ceka-nemeckou-ekonomiku-po-rezignaci-angely-merkelove\/","title":{"rendered":"V\u0161echny odst\u00edny zelen\u00e9: co \u010dek\u00e1 n\u011bmeckou ekonomiku po rezignaci Angely Merkelov\u00e9?"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
Nov\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da, kter\u00e1 vznikne po z\u00e1\u0159ijov\u00fdch volb\u00e1ch do Spolkov\u00e9ho sn\u011bmu a po rezignaci Angely Merkelov\u00e9, bude od prvn\u00edho dne bojovat o udr\u017een\u00ed role nesporn\u00e9ho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho l\u00eddra Evropsk\u00e9 unie, kterou N\u011bmecko p\u0159evzalo b\u011bhem patn\u00e1ctilet\u00e9 vl\u00e1dy zku\u0161en\u00e9 kancl\u00e9\u0159ky. Bez ohledu na to, kter\u00e1 strana vyhraje volby, kdo se stane nov\u00fdm kancl\u00e9\u0159em a jak\u00e9 bude slo\u017een\u00ed kabinetu, obecn\u00fd sm\u011br n\u011bmeck\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 politiky se pravd\u011bpodobn\u011b nezm\u011bn\u00ed – zem\u011b m\u00e1 jist\u00fd zelen\u00fd kurz a hodl\u00e1 ur\u010dovat sv\u00e9 standardy v r\u00e1mci Evropsk\u00e9 unie i mimo ni. V\u00fdzvy, kter\u00fdm n\u011bmeck\u00e1 ekonomika \u010del\u00ed, v\u0161ak zdaleka nespo\u010d\u00edvaj\u00ed jen v rozs\u00e1hl\u00e9m p\u0159echodu na ekologick\u00e9 technologie a N\u011bmecko bude v nadch\u00e1zej\u00edc\u00edch letech \u010delit velk\u00e9mu \u00fasil\u00ed, aby si udr\u017eelo sv\u00e9 m\u00edsto mezi p\u011bti nejlep\u0161\u00edmi ekonomikami sv\u011bta.<\/strong><\/p>\n<\/section>\n
Prvn\u00ed n\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da po n\u00e1stupu Angely Merkelov\u00e9 bude m\u00edt zpo\u010d\u00e1tku obt\u00ed\u017enou pozici, tvrd\u00ed ve sv\u00e9 ned\u00e1vn\u00e9 zpr\u00e1v\u011b odborn\u00edci z mnichovsk\u00e9ho Institutu pro ekonomick\u00fd v\u00fdzkum (Ifo), jednoho z p\u0159edn\u00edch n\u011bmeck\u00fdch think-tank\u016f. P\u0159ipom\u00ednaj\u00ed, \u017ee i p\u0159ed koronavirovou kriz\u00ed \u010delila zem\u011b v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdzv\u00e1m: st\u00e1rnut\u00ed populace, technologick\u00e9 zm\u011bny, zejm\u00e9na digitalizace, a glob\u00e1ln\u00ed oteplov\u00e1n\u00ed; nav\u00edc posun t\u011b\u017ei\u0161t\u011b sv\u011btov\u00e9 ekonomiky sm\u011brem k Asii a rostouc\u00ed vliv \u010c\u00edny p\u0159edstavovaly pro N\u011bmecko st\u00e1l\u00e9 v\u00fdzvy. Analytici upozor\u0148uj\u00ed, \u017ee n\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto probl\u00e9m\u016f se v d\u016fsledku pandemie je\u0161t\u011b zhor\u0161ily.<\/p>\n

Nov\u00fd program hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 politiky pro p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed volebn\u00ed obdob\u00ed (2021-2025) by se podle Ifo m\u011bl n\u00e9st v duchu soci\u00e1ln\u011b tr\u017en\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed – zajistit prosperitu, rovnost p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, udr\u017eiteln\u00fd rozvoj a hospod\u00e1\u0159skou stabilitu. Zejm\u00e9na by se m\u011bly zlep\u0161it pracovn\u00ed a investi\u010dn\u00ed podm\u00ednky, zv\u00fd\u0161it produktivita vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho syst\u00e9mu, fisk\u00e1ln\u00ed politika by m\u011bla p\u0159isp\u011bt k hospod\u00e1\u0159sk\u00e9mu o\u017eiven\u00ed, N\u011bmecko by se m\u011blo na evropsk\u00e9 a mezin\u00e1rodn\u00ed \u00farovni postavit proti rostouc\u00edmu protekcionismu a politika v oblasti klimatu by se m\u011bla zam\u011b\u0159it na mechanismy stanovov\u00e1n\u00ed cen uhl\u00edku.<\/p>\n

Do jak\u00e9 m\u00edry jsou potenci\u00e1ln\u00ed n\u00e1stupci Angely Merkelov\u00e9 p\u0159ipraveni realizovat tyto \u010detn\u00e9 povinnosti? P\u0159edvolebn\u00ed debata o budouc\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 politice se dosud to\u010dila hlavn\u011b kolem toho, jak rychle by N\u011bmecko m\u011blo p\u0159ej\u00edt na nov\u00e9 technologie, kter\u00e9 mohou zastavit zm\u011bnu klimatu. K\u0159es\u0165anskodemokratick\u00e1 unie (CDU) a soci\u00e1ln\u00ed demokracie (SPD) se nap\u0159\u00edklad domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee do roku 2030 by se m\u011bly emise uhl\u00edku sn\u00ed\u017eit alespo\u0148 o 65 % oproti roku 1990, zat\u00edmco jejich oponenti ze Strany zelen\u00fdch se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee by se m\u011bly sn\u00ed\u017eit na 70 %. V\u0161echny t\u0159i strany se z\u00e1rove\u0148 shoduj\u00ed na tom, \u017ee N\u011bmecko by m\u011blo usilovat o dosa\u017een\u00ed „klimatick\u00e9 neutrality“ do roku 2045, tedy o p\u011bt let d\u0159\u00edve ne\u017e cel\u00e1 EU. Dal\u0161\u00ed rozpory panuj\u00ed v postoji k rusk\u00e9mu plynovodu Nord Stream 2, proti n\u011bmu\u017e Zelen\u00ed ost\u0159e vystupuj\u00ed, ale celkov\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 z p\u0159edn\u00edch politick\u00fdch stran v N\u011bmecku nezpochyb\u0148uje hlavn\u00ed sm\u011br dekarbonizace ekonomiky. Jedin\u00e9 rozd\u00edly mohou b\u00fdt v detailech: nap\u0159\u00edklad l\u00eddr CDU Armin Lachet se jako rod\u00e1k z pr\u016fmyslov\u00e9ho srdce N\u011bmecka, Severn\u00edho Por\u00fdn\u00ed-Vestf\u00e1lska, p\u0159ikl\u00e1n\u00ed k um\u00edrn\u011bn\u011bj\u0161\u00edmu modelu energetick\u00e9 transformace, zat\u00edmco jeho hlavn\u00ed oponentka Annalena Berbockov\u00e1 ze Zelen\u00fdch naopak prosazuje radik\u00e1ln\u00ed verzi zelen\u00e9ho kurzu.<\/p>\n

Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed tohoto trendu bude jedn\u00edm z hlavn\u00edch bod\u016f kontinuity s \u00e9rou Angely Merkelov\u00e9, na jej\u00edm\u017e konci N\u011bmecko vypracovalo \u0159adu z\u00e1kladn\u00edch dokument\u016f pro budouc\u00ed zelenou agendu. Jeden z prvn\u00edch z\u00e1kon\u016f, kter\u00e9 nov\u00fd Spolkov\u00fd sn\u011bm schv\u00e1lil, se t\u00fdk\u00e1 dal\u0161\u00edho zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed kapacity obnoviteln\u00fdch zdroj\u016f energie v zemi, kter\u00e1 ji\u017e nyn\u00ed pat\u0159\u00ed v t\u00e9to oblasti ke sv\u011btov\u00e9 \u0161pi\u010dce. P\u016fvodn\u011b se p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee st\u00e1vaj\u00edc\u00ed kapacita v\u011btrn\u00fdch a sol\u00e1rn\u00edch elektr\u00e1ren (54,4 GW, resp. 52 GW) se b\u011bhem sou\u010dasn\u00e9ho desetilet\u00ed zv\u00fd\u0161\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b jedenap\u016flkr\u00e1t, ale v \u010dervnu n\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da zah\u00e1jila radik\u00e1ln\u00ed iniciativu, jej\u00edm\u017e c\u00edlem je do roku 2030 zv\u00fd\u0161it kapacitu v\u011btrn\u00fdch elektr\u00e1ren na 95 GW a sol\u00e1rn\u00edch elektr\u00e1ren na 150 GW. Krom\u011b toho n\u00e1vrh z\u00e1kona po\u017eaduje zdvojn\u00e1soben\u00ed n\u00e1klad\u016f na modernizaci n\u011bmeck\u00e9ho pr\u016fmyslu s c\u00edlem sn\u00ed\u017eit emise oxidu uhli\u010dit\u00e9ho.<\/p>\n

Za t\u00edmto mno\u017estv\u00edm ekologick\u00fdch pl\u00e1n\u016f je d\u016fle\u017eit\u00e9 rozpoznat sou\u010dasn\u00e9 v\u00fdzvy, kter\u00fdm n\u011bmeck\u00e1 ekonomika \u010del\u00ed. Nejz\u0159eteln\u011bj\u0161\u00edm z nich je prudk\u00fd n\u00e1r\u016fst inflace: podle Spolkov\u00e9ho statistick\u00e9ho \u00fa\u0159adu vzrostly v \u010dervenci ceny zbo\u017e\u00ed a slu\u017eeb v N\u011bmecku oproti stejn\u00e9mu m\u011bs\u00edci roku 2020 v pr\u016fm\u011bru o 3,8 %. Jedn\u00e1 se o nejrychlej\u0161\u00ed r\u016fst spot\u0159ebitelsk\u00fdch cen v zemi od roku 1993 a p\u0159edchoz\u00ed progn\u00f3zy byly optimisti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ofici\u00e1ln\u00ed \u00fadaje. Odborov\u00fd svaz slu\u017eeb Verdi okam\u017eit\u011b po\u017eadoval po zam\u011bstnavatel\u00edch v\u00fdrazn\u00e9 zv\u00fd\u0161en\u00ed mezd a toto prohl\u00e1\u0161en\u00ed nemus\u00ed b\u00fdt jedin\u00e9 – n\u011bkte\u0159\u00ed ekonomov\u00e9 tvrd\u00ed, \u017ee vrchol inflace je\u0161t\u011b nebyl p\u0159ekon\u00e1n. Do konce roku by mohl dos\u00e1hnout a\u017e 5 %, co\u017e ned\u00e1vno uvedl guvern\u00e9r n\u011bmeck\u00e9 centr\u00e1ln\u00ed banky Jens Weidmann.<\/p>\n

Podle n\u011bmeck\u00fdch odborn\u00edk\u016f jsou hlavn\u00edm d\u016fvodem r\u016fstu cen opo\u017ed\u011bn\u00e9 \u00fa\u010dinky protikrizov\u00fdch opat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 vl\u00e1da zem\u011b p\u0159ijala v reakci na pandemii p\u0159ed rokem. Zejm\u00e9na na podporu spot\u0159ebitelsk\u00e9ho trhu bylo rozhodnuto sn\u00ed\u017eit da\u0148 z p\u0159idan\u00e9 hodnoty u \u0159ady zbo\u017e\u00ed a slu\u017eeb, co\u017e vedlo ke sn\u00ed\u017een\u00ed jejich ceny, ale nyn\u00ed se tento efekt vrac\u00ed zp\u011bt. N\u011bmecko nem\u016f\u017ee pou\u017e\u00edt klasick\u00fd n\u00e1stroj boje proti inflaci – zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed \u00farokov\u00fdch sazeb. Jens Weidmann se p\u0159i komentov\u00e1n\u00ed sou\u010dasn\u00e9 situace ob\u00e1v\u00e1, \u017ee centr\u00e1ln\u00ed banka bude dr\u017eet \u00farokov\u00e9 sazby p\u0159\u00edli\u0161 n\u00edzko po dlouhou dobu. Tato politika vedla je\u0161t\u011b p\u0159ed kriz\u00ed k tomu, \u017ee n\u011bmeck\u00e9 komer\u010dn\u00ed banky zavedly pro sv\u00e9 vkladatele z\u00e1porn\u00e9 \u00farokov\u00e9 sazby z vklad\u016f, a nyn\u00ed vlastn\u011b nahr\u00e1v\u00e1 inflaci.<\/p>\n

N\u011bmecko nav\u00edc ve sv\u00e9 politice energetick\u00e9 transformace p\u0159edb\u011bhlo zbytek Evropy, ale jeho z\u00e1vislost na konven\u010dn\u00ed energii je st\u00e1le vysok\u00e1, tak\u017ee rostouc\u00ed sv\u011btov\u00e9 ceny ropy rovn\u011b\u017e p\u0159isp\u00edvaj\u00ed ke zrychlov\u00e1n\u00ed inflace. Vl\u00e1da Angely Merkelov\u00e9 v\u0161ak m\u00edsto toho, aby na\u0161la mechanismus, jak sn\u00ed\u017eit ceny benzinu a nafty, podnikla p\u0159esn\u011b opa\u010dn\u00e9 kroky. Za\u010d\u00e1tkem leto\u0161n\u00edho roku vstoupil v platnost nov\u00fd p\u0159\u00edplatek za oxid uhli\u010dit\u00fd v n\u011bmeck\u00e9m cenov\u00e9m mechanismu pro ropu, po n\u011bm\u017e ceny pohonn\u00fdch hmot okam\u017eit\u011b vzrostly. Podle \u00fadaj\u016f ADAC, nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00e9 organizace motorist\u016f, st\u00e1l litr benzinu Super E10 na konci \u010dervence v pr\u016fm\u011bru 1,547 eura – na t\u00e9to \u00farovni byl naposledy v \u010dervenci 2014, kdy cena ropy v\u00fdrazn\u011b p\u0159esahovala 100 dolar\u016f za barel.<\/p>\n

Pokud ceny ropy z\u016fstanou na sou\u010dasn\u00e9 \u00farovni (p\u0159ibli\u017en\u011b 70 dolar\u016f za barel), ceny pohonn\u00fdch hmot v N\u011bmecku se budou d\u00e1le zvy\u0161ovat, proto\u017ee p\u0159\u00edplatek za emise oxidu uhli\u010dit\u00e9ho se bude zvy\u0161ovat a\u017e do roku 2025. Tato politika podporuje N\u011bmce v p\u0159echodu na elektrick\u00e9 a hybridn\u00ed modely, zejm\u00e9na proto, \u017ee jejich n\u00e1kup je pom\u011brn\u011b \u0161t\u011bd\u0159e dotov\u00e1n – p\u0159i koupi nov\u00e9ho vozu m\u016f\u017eete z\u00edskat bonus a\u017e 9 tis\u00edc eur a tak\u00e9 osvobozen\u00ed od dan\u011b z motorov\u00fdch vozidel po dobu deseti let od data prvn\u00ed registrace. N\u011bmecko v t\u00e9to oblasti v sou\u010dasn\u00e9m desetilet\u00ed rovn\u011b\u017e u\u010din\u00ed „velk\u00fd skok“. V \u010dervenci po\u010det elektromobil\u016f v zemi p\u0159ekro\u010dil jeden milion, ale do roku 2030 jich mus\u00ed b\u00fdt 14 milion\u016f, aby byly spln\u011bny klimatick\u00e9 c\u00edle EU, uvedl ned\u00e1vno n\u011bmeck\u00fd ministr dopravy a digit\u00e1ln\u00ed infrastruktury Andreas Scheuer.<\/p>\n

Automobilov\u00fd pr\u016fmysl, kter\u00fd je vlajkovou lod\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho pr\u016fmyslu i cel\u00e9 ekonomiky, se nyn\u00ed c\u00edt\u00ed docela jist\u011b. Podle pr\u016fzkumu institutu Ifo bylo v \u010dervenci vyu\u017eit\u00ed kapacit v pr\u016fmyslu na 85 %, co\u017e je rekordn\u011b n\u00edzk\u00e1 hodnota 44,1 % v dob\u011b v\u00fdluky v dubnu lo\u0148sk\u00e9ho roku. Krom\u011b toho analytici zaznamen\u00e1vaj\u00ed v\u00fdrazn\u00e9 zlep\u0161en\u00ed o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u00fdrobc\u016f automobil\u016f a jejich dodavatel\u016f – ukazatel Ifo hodnot\u00edc\u00ed situaci v odv\u011btv\u00ed je na nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni od poloviny roku 2018.<\/p>\n

K celkov\u00e9mu o\u017eiven\u00ed n\u011bmeck\u00e9 ekonomiky z lo\u0148sk\u00e9ho 5% propadu v\u0161ak zat\u00edm nedo\u0161lo. V prvn\u00edch t\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch leto\u0161n\u00edho roku se n\u011bmeck\u00fd HDP ve srovn\u00e1n\u00ed s posledn\u00edm \u010dtvrtlet\u00edm lo\u0148sk\u00e9ho roku sn\u00ed\u017eil o 2,1 %, v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch t\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch statistick\u00e9 \u00fa\u0159ady zaznamenaly n\u00e1r\u016fst o 1,5 %, ale ve srovn\u00e1n\u00ed s posledn\u00edm obdob\u00edm p\u0159ed pandemi\u00ed, tedy \u010dtvrt\u00fdm \u010dtvrtlet\u00edm roku 2019, je n\u011bmeck\u00e1 ekonomika st\u00e1le o 3,4 % ni\u017e\u0161\u00ed. \u0160\u00ed\u0159en\u00ed nov\u00e9ho kmene koronaviru delta p\u0159edstavuje dal\u0161\u00ed probl\u00e9my, kter\u00e9 jsou zvl\u00e1\u0161t\u011b znepokojiv\u00e9 pro spot\u0159ebitelsk\u00fd sektor a cestovn\u00ed ruch.<\/p>\n

„Ekonomick\u00e1 n\u00e1lada v N\u011bmecku se zhor\u0161ila,“ komentoval p\u0159ed n\u011bkolika dny klesaj\u00edc\u00ed index podnikatelsk\u00e9ho klimatu v zemi prezident institutu Ifo Clemens F\u00fcest. D\u016fvodem byla nejen vznikaj\u00edc\u00ed nov\u00e1 pandemick\u00e1 vlna, ale tak\u00e9 p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed nedostatek pr\u016fmyslov\u00fdch komponent\u016f zp\u016fsoben\u00fd p\u0159edchoz\u00ed v\u00e1rkou koronavir\u016f. T\u00e9m\u011b\u0159 dv\u011b t\u0159etiny n\u011bmeck\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch podnik\u016f, kter\u00e9 se z\u00fa\u010dastnily pr\u016fzkumu Ifo, si st\u011b\u017eovaly na nedostatek materi\u00e1lu. Kielsk\u00fd institut pro mezin\u00e1rodn\u00ed ekonomiku odhaduje, \u017ee N\u011bmecko by mohlo kv\u016fli nedostatku surovin a pot\u00ed\u017e\u00edm s dod\u00e1vkami p\u0159ij\u00edt o 25 miliard eur – m\u00edra v\u00fdroby v zemi ji\u017e ve druh\u00e9m \u010dtvrtlet\u00ed kv\u016fli t\u011bmto faktor\u016fm klesla o 1 %.<\/p>\n

Celkov\u011b nebyla koronavir\u00e1ln\u00ed krize pro N\u011bmecko tak \u0161okuj\u00edc\u00ed jako nap\u0159\u00edklad pro Velkou Brit\u00e1nii, kter\u00e1 p\u0159i\u0161la o 10 % HDP, a dokonce i ve srovn\u00e1n\u00ed s celosv\u011btovou kriz\u00ed v roce 2008 byly ztr\u00e1ty men\u0161\u00ed – tehdy se n\u011bmeck\u00e1 ekonomika propadla o t\u00e9m\u011b\u0159 6 %. Hlavn\u00edm probl\u00e9mem v\u0161ak je, \u017ee po obdob\u00ed o\u017eiven\u00ed nemus\u00ed n\u00e1sledovat trval\u00fd r\u016fst – sta\u010d\u00ed si vzpomenout, \u017ee v p\u0159edkrizov\u00e9m roce 2019 byla nejv\u011bt\u0161\u00ed ekonomika Evropsk\u00e9 unie na pokraji recese. A pokud sou\u010dasn\u00e1 krize nepovede k v\u00fdrazn\u00e9mu zrychlen\u00ed, bude zem\u011b op\u011bt \u010delit vyhl\u00eddk\u00e1m, kter\u00e9 byly nast\u00edn\u011bny v progn\u00f3z\u00e1ch z minul\u00e9ho desetilet\u00ed: dynami\u010dt\u011bj\u0161\u00ed asijsk\u00e9 ekonomiky budou t\u00e1hnout dop\u0159edu a nechaj\u00ed N\u011bmecko za sebou.<\/p>\n

Jednu z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch takov\u00fdch progn\u00f3z p\u0159edlo\u017eila p\u0159ed n\u011bkolika lety britsk\u00e1 banka Standard Chartered. Jej\u00ed analytici odhaduj\u00ed, \u017ee v roce 2030 bude N\u011bmecko podle HDP v parit\u011b kupn\u00ed s\u00edly a\u017e na des\u00e1t\u00e9m m\u00edst\u011b na sv\u011bt\u011b, zat\u00edmco v roce 2017 bylo p\u00e1t\u00e9. Mezi zem\u011bmi, kter\u00e9 mohou p\u0159edstihnout N\u011bmecko, byly jmenov\u00e1ny Indon\u00e9sie, Turecko, Braz\u00edlie, Egypt a Rusko. Ji\u017e na konci roku 2019 se tato p\u0159edpov\u011b\u010f za\u010dala napl\u0148ovat, kdy\u017e rusk\u00fd HDP v parit\u011b kupn\u00ed s\u00edly byl o n\u011bco vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e n\u011bmeck\u00fd.<\/p>\n

Nic z toho samoz\u0159ejm\u011b neznamen\u00e1, \u017ee by n\u011bmeck\u00e1 ekonomika v dohledn\u00e9 dob\u011b ztratila sv\u00e9 v\u00fdhody a atraktivitu pro investory – N\u011bmecko nepochybn\u011b z\u016fstane je\u0161t\u011b dlouho vysoce rozvinutou zem\u00ed s p\u0159edv\u00eddateln\u00fdmi pravidly hry pro podnik\u00e1n\u00ed. Prudk\u00fd n\u00e1r\u016fst konkurence v glob\u00e1ln\u00ed ekonomice v\u0161ak vy\u017eaduje, aby n\u011bme\u010dt\u00ed politici p\u0159ij\u00edmali strategick\u00e1 rozhodnut\u00ed zalo\u017een\u00e1 na pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee zna\u010dka „Made in Germany“ ji\u017e nen\u00ed tak v\u0161emocn\u00e1 jako p\u0159ed n\u011bkolika desetilet\u00edmi. Na trhu s elektromobily n\u011bmeck\u00fd automobilov\u00fd pr\u016fmysl p\u016fvodn\u011b ztratil iniciativu ve prosp\u011bch americk\u00e9 Tesly a nyn\u00ed jsou jeho hlavn\u00edmi konkurenty \u010d\u00edn\u0161t\u00ed v\u00fdrobci elektromobil\u016f. V\u00e1\u017en\u00e9 v\u00fdzvy \u010dekaj\u00ed tak\u00e9 na vedouc\u00ed postaven\u00ed N\u011bmecka v oblasti technologi\u00ed – o ambic\u00edch \u010c\u00edny v t\u00e9to oblasti sv\u011bd\u010d\u00ed jen jeden fakt: \u010d\u00ednsk\u00fd st\u00e1tn\u00ed program „Made in China 2025“ p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 investice ve v\u00fd\u0161i p\u0159ibli\u017en\u011b 300 miliard dolar\u016f do rozvoje \u0161pi\u010dkov\u00fdch technologi\u00ed a pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdroby.<\/p>\n

Ve\u0159ejn\u00fd program kampan\u011b do Bundestagu zat\u00edm p\u0159ipom\u00edn\u00e1 sp\u00ed\u0161e improvizovanou politickou show. Zd\u00e1 se, \u017ee l\u00eddryn\u011b Zelen\u00fdch Annalena Berbockov\u00e1 p\u0159ecenila v\u00fdznam klimatick\u00fdch zm\u011bn pro v\u011bt\u0161inu voli\u010d\u016f – v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch se na jej\u00edm ratingu negativn\u011b podepsala \u0159ada skand\u00e1l\u016f: v Berbockov\u00e9 da\u0148ov\u00e9m p\u0159izn\u00e1n\u00ed byly nalezeny nesrovnalosti, jej\u00ed kniha vydan\u00e1 na za\u010d\u00e1tku kampan\u011b byla podez\u0159el\u00e1 z plagi\u00e1torstv\u00ed atd. P\u0159edseda k\u0159es\u0165ansk\u00fdch demokrat\u016f Armin Lachet, pova\u017eovan\u00fd za nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00edho kandid\u00e1ta na nov\u00e9ho kancl\u00e9\u0159e, se musel ned\u00e1vno br\u00e1nit i pot\u00e9, co ho novin\u00e1\u0159i nato\u010dili, jak se sm\u011bje b\u011bhem \u010dervencov\u00e9ho projevu spolkov\u00e9ho prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera v povodn\u011bmi posti\u017een\u00e9m m\u011bst\u011b Erftstadt.<\/p>\n

V\u0161echny tyto epizody ne\u010dekan\u011b nahr\u00e1ly l\u00eddrovi soci\u00e1ln\u00edch demokrat\u016f, n\u011bmeck\u00e9mu ministru financ\u00ed Olafu Scholzovi, kter\u00e9mu se pro jeho zd\u016fraz\u0148ovanou neemotivnost ji\u017e dlouho p\u0159ezd\u00edv\u00e1 Scholzomat – \u0159ada ned\u00e1vn\u00fdch pr\u016fzkum\u016f ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed uk\u00e1zala, \u017ee jeho osobn\u00ed hodnocen\u00ed je znateln\u011b vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e hodnocen\u00ed Lacheta a Berbocka. Ve volb\u00e1ch 26. z\u00e1\u0159\u00ed v\u0161ak N\u011bmci mus\u00ed volit strany, nikoli jednotliv\u00e9 politiky, a v t\u00e9to kategorii zat\u00edm vedou k\u0159es\u0165an\u0161t\u00ed demokrat\u00e9 – ned\u00e1vn\u00fd pr\u016fzkum INSA jim p\u0159isuzuje 27,5 %, zat\u00edmco Zelen\u00ed a SPD maj\u00ed 18 %.<\/p>\n<\/section>\n

Oleg Poljakov<\/strong><\/p>\n

\n
\n

\u0412\u0441\u0435 \u043e\u0442\u0442\u0435\u043d\u043a\u0438 \u0437\u0435\u043b\u0435\u043d\u043e\u0433\u043e: \u0447\u0442\u043e \u0436\u0434\u0435\u0442 \u044d\u043a\u043e\u043d\u043e\u043c\u0438\u043a\u0443 \u0413\u0435\u0440\u043c\u0430\u043d\u0438\u0438 \u043f\u043e\u0441\u043b\u0435 \u043e\u0442\u0441\u0442\u0430\u0432\u043a\u0438 \u0410\u043d\u0433\u0435\u043b\u044b \u041c\u0435\u0440\u043a\u0435\u043b\u044c?<\/a> vy\u0161el 4.8.2021 na eadaily.com. P\u0159eklad Zv\u011bdavec.<\/p>\n<\/div>\n

ZDROJ<\/a><\/p>\n<\/section>\n

\n
<\/div>\n<\/section>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nov\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da, kter\u00e1 vznikne po z\u00e1\u0159ijov\u00fdch volb\u00e1ch do Spolkov\u00e9ho sn\u011bmu a po rezignaci Angely…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":2470,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[59,505,84],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3893"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3893"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3893\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/2470"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3893"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3893"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3893"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}