{"id":38122,"date":"2023-10-13T07:11:48","date_gmt":"2023-10-13T05:11:48","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=38122"},"modified":"2023-10-13T07:11:48","modified_gmt":"2023-10-13T05:11:48","slug":"jan-campbell-zadne-prekvapeni-zadne-nahody","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2023\/10\/13\/jan-campbell-zadne-prekvapeni-zadne-nahody\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: \u017d\u00e1dn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1hody"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

\u010cl\u00e1nek p\u0159edstavuje modifikovanou verzi origin\u00e1lu zve\u0159ejn\u011bn\u00e9m v\u00a0zahrani\u010d\u00ed v\u00a0n\u011bmeck\u00e9m jazyce.<\/p>\n

\u00davod<\/span><\/p>\n

Mnoz\u00ed na Z\u00e1pad\u011b v\u011bt\u0161inou ve\u0159ejn\u011b nediskutuj\u00ed a neanalyzuj\u00ed projev Vladimira Putina ve Valdajsk\u00e9m mezin\u00e1rodn\u00edm diskusn\u00edm klubu. T\u00e9ma zn\u011blo: Spravedliv\u00e1 multipolarita. Jak zajistit bezpe\u010dnost a rozvoj pro v\u0161echny. Projev rusk\u00e9ho prezidenta se t\u00fdkal p\u0159edev\u0161\u00edm budoucnosti a princip\u016f sv\u011btov\u00e9ho \u0159\u00e1du, za kter\u00fd bude Rusko bojovat. Prezident tak\u00e9 hovo\u0159il o hrozb\u00e1ch pro civilizaci, obrazu budoucnosti a civilizaci.<\/p>\n

Pokud jde o budouc\u00ed strukturu sv\u011bta, vznik\u00e1 zaj\u00edmav\u00e1 situace: sm\u011b\u0159ujeme k multipol\u00e1rn\u00edmu sv\u011btu, o n\u011bm\u017e Rusko tvrd\u00ed, \u017ee je to \u017e\u00e1douc\u00ed model. V n\u011bm vedle sebe existuj\u00ed r\u016fzn\u00e9 civilizace. V m\u00e9m hodnocen\u00ed se ale jedn\u00e1 o civiliza\u010dn\u00ed bloky, co\u017e je n\u011bco kvalitativn\u011b jin\u00e9ho. A\u0165 je tomu tak, \u010di onak, existuje mnoho zp\u016fsob\u016f rozvoje a vz\u00e1jemn\u00e1 spolupr\u00e1ce by nem\u011bla b\u00fdt p\u0159\u00ed\u010dinou konfliktu. Na druh\u00e9 stran\u011b existuje odm\u00edtnut\u00ed glob\u00e1ln\u00ed mise USA a tak\u00e9 Ruska. Glob\u00e1ln\u00ed mise u\u010dinit cel\u00fd sv\u011bt \u0161\u0165astn\u00fdm zahrnuje mj. jednu z chyb, kter\u00e9 zni\u010dily Sov\u011btsk\u00fd svaz. Podle m\u00e9ho n\u00e1zoru touha ovl\u00e1dnout v\u0161echny, u\u010dinit v\u0161echny \u0161\u0165astn\u00fdmi a p\u0159im\u011bt je, aby \u017eili, jak uznaj\u00ed velmoci za vhodn\u00e9, vede do slep\u00e9 uli\u010dky. A nakonec k por\u00e1\u017ece. Proto tak\u00e9 o\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee se j\u00ed Ameri\u010dan\u00e9 v\u00a0p\u0159edstaviteln\u00e9 budoucnosti z\u00a0objektivn\u00edch d\u016fvod\u016f nevyhnou, respektive do\u010dkaj\u00ed.<\/p>\n

Proto je d\u016fle\u017eit\u00e9 vid\u011bt sv\u011bt jako sv\u011bt r\u016fzn\u00fdch civilizac\u00ed, civiliza\u010dn\u00edch asociac\u00ed, kter\u00e9 spolu spolupracuj\u00ed, nedost\u00e1vaj\u00ed se do konflikt\u016f a neomezuj\u00ed navz\u00e1jem r\u016fzn\u00e9 sf\u00e9ry vlivu. Takov\u00fd sv\u011bt je samoz\u0159ejm\u011b idealistick\u00fd. V ka\u017ed\u00e9 vizi je v\u017edy trochu utopie, v\u010detn\u011b touhy u\u010dinit cel\u00e9 lidstvo \u0161\u0165astn\u00fdm. Dnes se mi jev\u00ed, \u017ee Rusko pln\u00ed svoji misi. Pro\u010d? Proto\u017ee nikdo jin\u00fd nen\u00ed tak aktivn\u00ed v konfliktu se Z\u00e1padem. Nen\u00ed v\u0161ak d\u016fvod hodnotit tento model jako ten nej\u017e\u00e1dan\u011bj\u0161\u00ed. Ve skute\u010dnosti se \u010c\u00edna, Indie a skupiny dal\u0161\u00edch zem\u00ed postupn\u011b formuj\u00ed v civiliza\u010dn\u00edch sdru\u017een\u00edch, klastrech a podobn\u00fdch jednotk\u00e1ch, jsou nuceny po\u010d\u00edtat s t\u00edm, \u017ee jejich moc bude r\u016fst a bez spolupr\u00e1ce a sd\u00edlen\u00ed s\u00a0Ruskem se neobejdou. V\u00a0tomto bodu je ofici\u00e1ln\u00ed pozice EU zcela myln\u00e1.<\/p>\n

Na koncep\u010dn\u00ed \u00farovni nikdo na Z\u00e1pad\u011b ve\u0159ejn\u011b nic takov\u00e9ho nepropaguje. Mnoz\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee je to nutn\u00e9, ale je to n\u011bkde na periferii z\u00e1jm\u016f. Pouze prezident Putin ozn\u00e1mil koncept zahrani\u010dn\u00ed politiky pro dal\u0161\u00ed historickou etapu. Hodn\u011b bude z\u00e1le\u017eet na schopnosti z\u00e1padn\u00ed civilizace ocitnout se a \u017e\u00edt v takov\u00e9m sv\u011bt\u011b. Hodn\u011b bude z\u00e1le\u017eet na schopnosti v\u0161ech ostatn\u00edch kolektivn\u011b prosazovat sd\u00edlen\u00ed, spolupr\u00e1ci a m\u00edrov\u00e9 sou\u017eit\u00ed. To je to, o \u010dem referoval prezident Putin. Z\u00e1rove\u0148 vyzval k zachov\u00e1n\u00ed pravoslavn\u00e9ho k\u0159es\u0165anstv\u00ed. To p\u0159edstavuje nejv\u011bt\u0161\u00ed poklad, kter\u00fd Rusko m\u00e1. V\u0161echno ostatn\u00ed lze koupit, postavit, vymyslet.<\/p>\n

Palestinsk\u00e1 vojensk\u00e1 akce proti Izraeli<\/span><\/p>\n

Pro mnoho lid\u00ed se jedn\u00e1 o p\u0159ekvapen\u00ed. Pro mne to, co d\u011bje, nen\u00ed ne\u010dekan\u00e9. Je ale p\u0159ekvapiv\u00e9, proto\u017ee tentokr\u00e1t se palestinsk\u00e9 akce uk\u00e1zaly jako mimo\u0159\u00e1dn\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9. Pro\u010d?<\/p>\n

1. Reakce rusk\u00e9ho ministerstva zahrani\u010d\u00ed na vojenskou akci ve form\u011b jednoslovn\u00e9ho prohl\u00e1\u0161en\u00ed hovo\u0159\u00ed za v\u0161e: Ne\u010dekan\u00e9. K dne\u0161n\u00edmu ve\u010deru jsem nena\u0161el \u017e\u00e1dn\u00e9 potvrzen\u00ed nebo odm\u00edtnut\u00ed vojensk\u00e9 akce. Pocit, \u017ee izraelsk\u00e1 rozv\u011bdka v\u0161echno prospala je, pro mne osobn\u011b, zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed.<\/p>\n

2. Raketov\u00e9 \u00fatokyna izraelsk\u00e1 m\u011bsta byly velmi masivn\u00ed, n\u00e1sledn\u00e9 po\u017e\u00e1ry a destrukce p\u016fsob\u00ed velkolep\u011b a jako varov\u00e1n\u00ed. Ale to nic nem\u011bn\u00ed na star\u00e9 pravd\u011b: Po staru se \u017e\u00edt ned\u00e1, a nebude!<\/p>\n

3. \u00dasp\u011b\u0161n\u00e9 zni\u010den\u00ed izraelsk\u00e9ho tanku Merkava komer\u010dn\u00edmi kvadrokopt\u00e9rov\u00fdmi drony vyvol\u00e1v\u00e1 emoce nejen v arm\u00e1d\u011b. Ukazuje se, \u017ee shozen\u00ed bomby z nejjednodu\u0161\u0161\u00edho dronu Mavik, kter\u00fdch maj\u00ed Palestinci v\u00edce ne\u017e dost, sta\u010d\u00ed ke zni\u010den\u00ed nejdra\u017e\u0161\u00edho tanku na sv\u011bt\u011b. Stoj\u00ed toti\u017e asi 40 milion\u016f dolar\u016f. Jev\u00ed se mi proto, \u017ee bezpilotn\u00ed letouny nen\u00e1vratn\u011b a v\u00fdrazn\u011b zm\u011bnily povahu mnoha nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch akc\u00ed nejenom ve vlekl\u00e9m arabsko-izraelsk\u00e9m konfliktu. V\u00a0dopln\u011bn\u00ed nab\u00edz\u00edm sezn\u00e1mit se s\u00a0formov\u00e1n\u00edmi dron\u016f do drak\u016f v\u00a0Singapuru.<\/p>\n

\u017d\u00e1dn\u00e9 n\u00e1hody<\/span><\/p>\n

Nev\u00edm, kolik lid\u00ed si pamatuje, \u017ee 6. \u0159\u00edjna 1973 za\u010dala jomkipursk\u00e1 v\u00e1lka mezi koalic\u00ed arabsk\u00fdch st\u00e1t\u016f na jedn\u00e9 stran\u011b a Izraelem na stran\u011b druh\u00e9. Uplynulo p\u0159esn\u011b 50 let. To je velk\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed! Za zm\u00ednku proto stoj\u00ed i reklama z Yandexu: izraelsk\u00e9 ob\u010danstv\u00ed na kl\u00ed\u010d bez bydli\u0161t\u011b. Skute\u010dnost, \u017ee Yandex za\u010dal nab\u00edzet takovou reklamu dnes je velmi zaj\u00edmav\u00e1. Cui bono, v\u00a0\u010d\u00ed prosp\u011bch?<\/p>\n

Rozsah toho, co se d\u011bje na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b, je takov\u00fd, \u017ee m\u016f\u017ee b\u00fdt jen ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy se do vojensk\u00fdch operac\u00ed zapoj\u00ed nov\u00ed v\u00fdznamn\u00ed hr\u00e1\u010di. Izraelsk\u00e9 povol\u00e1n\u00ed 300 000 z\u00e1lo\u017en\u00edk\u016f je nejv\u011bt\u0161\u00ed v jeho historii a hovo\u0159\u00ed o dalekos\u00e1hl\u00fdch pl\u00e1nech. Nejni\u010div\u011bj\u0161\u00ed a nejn\u00e1siln\u011bj\u0161\u00ed operace v p\u00e1smu Gazy v posledn\u00edch letech, kter\u00e1 je\u0161t\u011b nebyla provedena a ukon\u010dena, ji\u017e umo\u017enila Izraeli a Z\u00e1padu obvinit Ham\u00e1s a jmenovat druh\u00e9ho nep\u0159\u00edtele, \u00cdr\u00e1n. Wall Street Journal dokonce tvrd\u00ed, \u017ee \u00cdr\u00e1n pomohl napl\u00e1novat a dal minul\u00fd t\u00fdden \u00fatoku zelenou. A Biden varuje.<\/p>\n

P\u0159edn\u00ed z\u00e1padn\u00ed m\u00e9dia s WSJ souhlas\u00ed a v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee tento p\u0159\u00edb\u011bh zna\u010dn\u011b zt\u011b\u017euje zabr\u00e1n\u011bn\u00ed eskalace. Skute\u010dnost, \u017ee prvn\u00ed vojensk\u00e9 dod\u00e1vky USA do Izraele zahrnuj\u00ed st\u00edha\u010dky a rakety vzduch-vzduch, a rozm\u00edst\u011bn\u00ed americk\u00fdch letadlov\u00fdch lod\u00ed veden\u00e9 vlajkovou lod\u00ed Geraldem Fordem na izraelsk\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed v\u0161ak indikuje v\u00a0kontextu srovn\u00e1n\u00ed technick\u00e9 v\u00fdzbroje, \u017ee tento druh dod\u00e1vek, zbran\u00ed a hrozeb nen\u00ed nezbytn\u00fd pro akci proti Ham\u00e1su, ale m\u016f\u017ee b\u00fdt velmi u\u017eite\u010dn\u00fd v konfrontaci s \u00cdr\u00e1nem a jeho mlad\u0161\u00edmi partnery v regionu. EU by se m\u011bla m\u00edt proto na pozoru.<\/p>\n

Izrael\u0161t\u00ed odp\u016frci \u00cdr\u00e1nem \u017eiven\u00e9 osy odporu se nejen netaj\u00ed sv\u00fdmi vazbami a solidaritou, ale tak\u00e9 je propaguj\u00ed. Abu Udeiba, \u010dlen vojensk\u00e9ho veden\u00ed Ham\u00e1su, vyj\u00e1d\u0159il na shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed svou vd\u011b\u010dnost za \u00edr\u00e1nskou podporu hnut\u00ed pen\u011bzi, zbran\u011bmi a dal\u0161\u00edm vybaven\u00edm, kter\u00e9 je nutn\u00e9 pro akci Al-Aks\u00e1. Hlavn\u00edmi sponzory sunnitsk\u00e9ho Ham\u00e1su jsou Katar a Turecko. \u0160\u00editsk\u00fd \u00cdr\u00e1n mu teprve ned\u00e1vno za\u010dal ud\u011blovat z\u00e1\u0161titu a na rozd\u00edl od Hizball\u00e1hu nen\u00ed v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b dominantn\u00ed. Vzhledem k \u00fapln\u00e9 izolaci p\u00e1sma Gazy od Izraele, jsou dod\u00e1vky zbran\u00ed do p\u00e1sma Gazy prov\u00e1d\u011bny t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b tunely z egyptsk\u00e9ho Sinaje. Tam p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed z cel\u00e9ho sv\u011bta, zejm\u00e9na spole\u010dn\u011b s nosi\u010di obil\u00ed a z Ukrajiny. Toto je tak\u00e9 velmi citliv\u00e9 t\u00e9ma pro EU politiky.<\/p>\n

Pro\u010d si to mysl\u00edm? K\u00e1hi\u0159e se toti\u017e dosud nepoda\u0159ilo zcela vy\u010distit Sinaj od Muslimsk\u00e9ho bratrstva, a to ani v bl\u00edzkosti hranic s p\u00e1smem Gazy. Na druh\u00e9 stran\u011b se Ham\u00e1s historicky vyvinul v region\u00e1ln\u00ed odno\u017e panarabsk\u00e9ho islamistick\u00e9ho hnut\u00ed, kter\u00e9 z\u016fst\u00e1v\u00e1 jeho hlavn\u00edm sponzorem. Nelze tak\u00e9 ignorovat skute\u010dnost, \u017ee v Teher\u00e1nu h\u0159m\u00ed v\u00edt\u011bzn\u00e9 fanf\u00e1ry a jsou sly\u0161et hrozby vyz\u00edvaj\u00edc\u00ed ke zni\u010den\u00ed Izraele jednou prov\u017edy. Jev\u00ed se mi tak\u00e9 a proto, \u017ee Ir\u00e1n by mohl b\u00fdt p\u0159inucen, a to i proti sv\u00fdm z\u00e1jm\u016fm, zapojit se do rozs\u00e1hl\u00fdch nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch akc\u00ed. A to jen zvy\u0161uje riziko extr\u00e9mn\u011b nebezpe\u010dn\u00e9ho region\u00e1ln\u00edho konfliktu s v\u00e1\u017en\u00fdmi d\u016fsledky nejenom region\u00e1ln\u00ed, ale i pro sv\u011btovou politiku. \u017de tomu tak je, nazna\u010dil n\u00e1\u010deln\u00edk gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu \u00edr\u00e1nsk\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil.<\/p>\n

Gener\u00e1lmajor Mohammad Hossein Baqeri, nap\u0159\u00edklad, \u0159ekl, \u017ee velk\u00fd hybridn\u00ed vojensk\u00fd \u00fader palestinsk\u00fdch sil odporu proti sionistick\u00e9mu nep\u0159\u00edteli dokazuje izraelsk\u00fdm v\u016fdc\u016fm, \u017ee jejich no\u010dn\u00ed m\u016fra z\u00a0konce existence sou\u010dasn\u00e9 vl\u00e1dy Izraele se st\u00e1v\u00e1 skute\u010dnost\u00ed. Ofici\u00e1ln\u011b \u00cdr\u00e1n pop\u00edr\u00e1 sv\u00e9 zapojen\u00ed do t\u00e9to konkr\u00e9tn\u00ed operace Ham\u00e1su. Podle mluv\u010d\u00edho ministerstva zahrani\u010d\u00ed N\u00e1sira Kanaaniho Isl\u00e1msk\u00e1 republika nezasahuje do rozhodov\u00e1n\u00ed jin\u00fdch zem\u00ed, v\u010detn\u011b Palestiny. \u0158ekl: Palestinci maj\u00ed pot\u0159ebn\u00e9 schopnosti a v\u016fli br\u00e1nit sv\u016fj n\u00e1rod a obnovit sv\u00e1 pr\u00e1va bez pomoci Teher\u00e1nu. Diskuse o roli \u00cdr\u00e1nu jsou zam\u011b\u0159eny na rozpt\u00fdlen\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed a ospravedln\u011bn\u00ed mo\u017en\u00fdch budouc\u00edch izraelsk\u00fdch akc\u00ed. To znamen\u00e1 pro ty, kte\u0159\u00ed ignoruj\u00ed ot\u0159esy sv\u011bta: ji\u017e dnes m\u00e1me p\u0159edtuchu dal\u0161\u00edho v\u00fdvoje a b\u011bhu ud\u00e1lost\u00ed.<\/p>\n

Role USA<\/span><\/p>\n

Spojen\u00e9 st\u00e1ty dosud zaujaly v\u00e1gn\u00ed postoj k roli \u00cdr\u00e1nu v tom, co se d\u011bje. B\u00edl\u00fd d\u016fm uvedl, \u017ee je p\u0159\u00edli\u0161 brzy na to, aby \u0159ekl, zda byl \u00cdr\u00e1n p\u0159\u00edmo zapojen do \u00fatoku Ham\u00e1su. Dodal v\u0161ak, \u017ee nen\u00ed pochyb o tom, \u017ee Ham\u00e1s financoval, vybavil a vyzbrojil. Av\u0161ak nejen m\u00e9dia, ale i v\u00fdznamn\u00e1 \u010d\u00e1st americk\u00e9ho establishmentu v obou stran\u00e1ch p\u0159\u00edmo obvi\u0148uj\u00ed \u00cdr\u00e1n ze v\u0161eho a po\u017eaduj\u00ed proti n\u011bmu nejtvrd\u0161\u00ed opat\u0159en\u00ed. P\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159edn\u00ed prezident\u0161t\u00ed kandid\u00e1ti Republik\u00e1nsk\u00e9 strany Donald Trump a Ron DeSantis.<\/p>\n

V ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku by proto pro Bidena mohlo b\u00fdt snaz\u0161\u00ed p\u0159ipojit se k Izraeli v jeho \u00fatoc\u00edch na \u00cdr\u00e1n, ne\u017e z\u016fstat stranou. N\u00e1sledky takov\u00e9ho kon\u00e1n\u00ed pro EU nen\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159edstavit si i proto, \u017ee zejm\u00e9na na Z\u00e1pad\u011b existuj\u00ed pokusy chytit Rusko za u\u0161i a ozna\u010ditho jako tajnou s\u00edlu v z\u00e1kulis\u00ed, kter\u00e1 dotla\u010dila Ham\u00e1s k teroristick\u00fdm akc\u00edm. Ale i skute\u010dnost, \u017ee v polovin\u011b \u0159\u00edjna m\u011bl tureck\u00fd ministr energetiky p\u0159ijet do Izraele podepsat dohodu o p\u0159eprav\u011b plynu z izraelsk\u00fdch pol\u00ed p\u0159es jeho \u00fazem\u00ed do Evropy, nesm\u00ed b\u00fdt v\u00a0profesion\u00e1ln\u00ed anal\u00fdze opomenuta.<\/p>\n

Pro Ameri\u010dany, kte\u0159\u00ed tento projekt propagovali, vojensk\u00fd konflikt p\u0159edstavuje p\u0159inejmen\u0161\u00edm r\u00e1nu do obli\u010deje. Gazprom si samoz\u0159ejm\u011b mezit\u00edm oddechne. P\u0159esto ale neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd v\u011brohodn\u00fd ve\u0159ejn\u011b dostupn\u00fd d\u016fvod spojovat tyto dv\u011b ud\u00e1losti. Verze s obvin\u011bn\u00edmi proti Moskv\u011b byla toti\u017e spu\u0161t\u011bna p\u0159edev\u0161\u00edm na Ukrajin\u011b. Dokonce ani v\u00a0USA nesp\u011bchaj\u00ed s\u00a0ocen\u011bn\u00edm odhalen\u00ed Kyjeva. Navzdory skute\u010dnosti, \u017ee Izrael je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b pln\u011b zam\u011b\u0159en na veden\u00ed v\u00e1lky v Gaze, slovo zrada je sly\u0161et st\u00e1le \u010dast\u011bji po cel\u00e9 zemi. Pro\u010d? Proto\u017ee lid\u00e9 nemohou pochopit selh\u00e1n\u00ed (!?) v\u0161ech bezpe\u010dnostn\u00edch sil v p\u00e1smu Gazy.<\/p>\n

V\u00fdznam jejich ne\u010dinnosti mnoz\u00ed vid\u00ed ve skute\u010dnosti, \u017ee palestin\u0161t\u00ed militanti byli z\u00e1m\u011brn\u011b vpu\u0161t\u011bni dovnit\u0159 jako z\u00e1minka k v\u011b\u010dn\u00e9mu vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed s nimi. \u0160okuj\u00edc\u00ed je to, co egyptsk\u00fd zpravodajsk\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk \u0159ekl tiskov\u00e9 agentu\u0159e Associated Press: Opakovan\u011b jsem varoval Izrael p\u0159ed teroristickou skupinou se s\u00eddlem v Gaze, kter\u00e1 pl\u00e1nuje n\u011bco velk\u00e9ho. Ale bylo to ignorov\u00e1no.<\/p>\n

Pouze \u010das uk\u00e1\u017ee, zda to byl jen fanatick\u00fd ministr n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti Ben-Gvir, kdo den p\u0159edt\u00edm vyprovokoval znesv\u011bcen\u00ed muslimsk\u00fdch svatyn\u00ed v me\u0161it\u011b Al-Aks\u00e1, o \u010dem\u017e mimochodem Z\u00e1pad ml\u010d\u00ed, nebo zda byl do toho zapojen dokonce i premi\u00e9r Netanjahu. Dnes m\u00e1 toti\u017e d\u016fvod k radosti. Pro\u010d? Proto\u017ee se objevila p\u0159\u00edle\u017eitost vzk\u0159\u00edsit sv\u016fj star\u00fd pl\u00e1n na p\u0159es\u00eddlen\u00ed Palestinc\u016f na Sinaj. Pl\u00e1n diskutoval v\u00a0roce 2008 s\u00a0tehdej\u0161\u00edm egyptsk\u00fdm prezidentem Mub\u00e1rakem (1928-2020). Dostupn\u00fd p\u0159epis protokolu jedn\u00e1n\u00ed sd\u011bluje odm\u00edtnut\u00ed pl\u00e1nu: Zapome\u0148! Ne j\u00e1, a nikdo po mn\u011b, nem\u016f\u017ee odevzdat \u00fazem\u00ed Palestinc\u016fm. Potvrzuje to i skute\u010dnost, \u017ee Egypt v\u00a0roce 2008 za\u010dal s\u00a0deportac\u00ed Palestinc\u016f, kte\u0159\u00ed se nez\u00e1konn\u011b dostali na Sinaj. Proto neo\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee dojde k\u00a0p\u0159es\u00eddlen\u00ed Palestinc\u016f. O\u010dek\u00e1v\u00e1m ale, \u017ee m\u016f\u017ee dojit k\u00a0eskalaci a otev\u0159en\u00ed a\u017e p\u011bti front proti Izraeli v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee dojde k\u00a0p\u0159\u00edm\u00e9mu z\u00e1sahu druh\u00fdch stran, USA, Ir\u00e1nu apod. Rusko se anga\u017eovat nebude, proto\u017ee ji\u017e (ne) jednou muselo na sv\u00e9 k\u016f\u017ei vyzkou\u0161et nepodporu Izraele v\u00a0kritick\u00e9 situaci. A v\u00a0podstat\u011b konflikt mu m\u016f\u017ee p\u0159in\u00e9st v\u00fdhody.<\/p>\n

Co m\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt d\u00e1le<\/span><\/p>\n

Dohody mezi Izraelem a Sa\u00fadskou Ar\u00e1bi\u00ed, kter\u00e9 byly zma\u0159eny sou\u010dasn\u00fdmi ud\u00e1lostmi a kter\u00e9 energicky prosazoval americk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed Antony Blinken, se nel\u00edbily ani palestinsk\u00fdm \u00fa\u0159ad\u016fm, ani vl\u00e1dnouc\u00ed izraelsk\u00e9 koalici. Palestinc\u016fm proto, \u017ee dohody byly slab\u00e9, pokud jde o palestinsk\u00e1 pr\u00e1va, a izraelsk\u00e9 pravicov\u00e9 vl\u00e1d\u011b se nel\u00edbilo, \u017ee pr\u00e1va Palestinc\u016f byla v\u016fbec zm\u00edn\u011bna. Sou\u010dasn\u011b je nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by dohody samy o sob\u011b mohly zakr\u00fdt v\u0161echny stopy operace v Gaze. Proto Netanjahu, s\u00a0pravd\u011bpodobnost\u00ed hrani\u010d\u00edc\u00ed s jistotou bude pot\u0159ebovat vleklou v\u00e1lku s \u00cdr\u00e1nem, zalo\u017eenou i na element\u00e1rn\u00edm instinktu osobn\u00ed sebez\u00e1chovy.<\/p>\n

Z\u00e1rove\u0148 je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee v\u0161e bude prob\u00edhat postupn\u011b. Nejprve proti Ham\u00e1su, pak proti sil\u00e1m loaj\u00e1ln\u00edm Teher\u00e1nu v S\u00fdrii a Hizball\u00e1hu v Libanonu a nakonec proti \u00cdr\u00e1nu. Ty v\u0161ak pravd\u011bpodobn\u011b nebudou \u010dekat, a\u017e na n\u011b p\u0159ijde \u0159ada, ale pokus\u00ed se h\u00e1jit preventivn\u00edmi \u00fadery. P\u0159edev\u0161\u00edm v S\u00fdrii a Libanonu. I kdy\u017e by bylo lep\u0161\u00ed, kdyby se tato t\u00e9ze nepotvrdila, jako analytik mus\u00edm vz\u00edt na z\u0159etel nebezpe\u010d\u00ed takov\u00e9ho v\u00fdvoje. Zejm\u00e9na proto, \u017ee mluv\u010d\u00ed \u00edr\u00e1nsk\u00e9ho ministerstva zahrani\u010d\u00ed Nasser Kanaani varoval sionistick\u00fd re\u017eim, \u017ee jak\u00fdkoli akt agrese proti isl\u00e1msk\u00e9 republice by vyvolal zni\u010duj\u00edc\u00ed reakci.<\/p>\n

Co nelze ignorovat<\/span><\/p>\n

Pro dopln\u011bn\u00ed uv\u00e1d\u00edm, \u017ee Izraelci (\u017did\u00e9) nemaj\u00ed po\u010detn\u00ed p\u0159evahu ani na sv\u00e9m vlastn\u00edm \u00fazem\u00ed. Izrael m\u00e1, pokud m\u011b pam\u011b\u0165 neklame, 9 milion\u016f obyvatel, v\u010detn\u011b 7 milion\u016f \u017did\u016f a 1,8 milionu Arab\u016f. Ti 7. \u0159\u00edjna oslavovali Ham\u00e1s jako osvoboditele. Dal\u0161\u00edch 2,5 milion\u016f arabsk\u00fdch Palestinc\u016f \u017eije v p\u00e1smu Gazy. Na Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu, kter\u00fd se dosud nevyslovil pro rozd\u011blen\u00ed Izraele, p\u0159esto\u017ee je mnohem radik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e Ham\u00e1s, jich \u017eije 2,3 milion\u016f. Proto je ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy se rozhodnou konat. A tak\u00e9 proto, \u017ee celkov\u00e1 n\u00e1lada Arab\u016f je zalo\u017eena na desetilet\u00ed (75 let) dlouh\u00fdch zklam\u00e1n\u00edch z\u00a0nespln\u011bn\u00fdch slib\u016f m\u00edt sv\u016fj st\u00e1t, ze \u017eivota v\u00a0ghettu a uv\u011bdom\u011bn\u00ed si, \u017ee ji\u017e existuje nov\u00e1 \u00e9ra, v\u00a0n\u00ed\u017e Izrael a USA nebudou m\u00edt tu moc, kterou m\u011bly doposud.<\/p>\n

D\u00e1le je pot\u0159eba vz\u00edt v \u00favahu, \u017ee jen v Egypt\u011b \u017eije 95 milion\u016f Arab\u016f, \u017ee libanonsk\u00fd Hizball\u00e1h \u017e\u00e1d\u00e1 jord\u00e1nsk\u00e9ho kr\u00e1le, aby poslal a\u017e 300 000 bojovn\u00edk\u016f do boje proti Izraeli p\u0159es Jord\u00e1nsko. Pokud jim to nedovol\u00ed, libanonsk\u00fd Hizball\u00e1h hroz\u00ed teroristick\u00fdmi \u00fatoky. \u010cten\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed se zaj\u00edmaj\u00ed o Bl\u00edzk\u00fd v\u00fdchod, si mohou prov\u011b\u0159it a uv\u011bdomit n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed historick\u00e1 fakta.<\/p>\n

Trochu historie nikoho nezabije<\/span><\/p>\n

A\u017e do za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed nebyl Izrael na map\u011b, \u017did\u00e9 \u017eili v diaspor\u00e1ch v mnoha zem\u00edch sv\u011bta, v\u010detn\u011b rusk\u00e9ho imp\u00e9ria. Od roku 1791 existovala v Rusk\u00e9m imp\u00e9riu tzv. linie trval\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed. Jedn\u00e1 se o oblast, v jej\u00edch\u017e hranic\u00edch mohli \u017did\u00e9 leg\u00e1ln\u011b a trvale pob\u00fdvat. Po roce 1818 zahrnovala linie os\u00eddlen\u00ed provincie Polsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed a \u0159adu guberni\u00ed, v\u010detn\u011b Kyjeva, Minsku, \u010cernigova a Poltavy. M\u011bli v\u0161ak kategoricky zak\u00e1z\u00e1no \u017e\u00edt mimo bydli\u0161t\u011b. \u017did\u00e9 nap\u0159\u00edklad nesm\u011bli \u017e\u00edt na venkov\u011b a v n\u011bkter\u00fdch m\u011bstech, v\u010detn\u011b Jalty a Sevastopolu. Tato omezen\u00ed platila a\u017e do 20. b\u0159ezna 1917. P\u0159edt\u00edm, v\u00a0roce 1909 byl zalo\u017een Tel Aviv, kter\u00fd se prvn\u00ed rok jmenoval Ahuzat Bajt, ve kter\u00e9m zpo\u010d\u00e1tku \u017eilo asi 800 lid\u00ed.<\/p>\n

Na map\u011b v\u0161ak byla Palestina, starobyl\u00e1 oblast, kter\u00e1 byla koncem 19. stolet\u00ed pod tureckou nadvl\u00e1dou. V t\u00e9 dob\u011b v\u0161ak ji\u017e byla \u017eidovsk\u00e1 ot\u00e1zka akutn\u00ed a pozornost k n\u00ed p\u0159itahovala p\u0159edev\u0161\u00edm fascinace sionismem v Evrop\u011b. Politick\u00e9 sionistick\u00e9 hnut\u00ed, kter\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b vzniklo, si kladlo za c\u00edl vytvo\u0159it n\u00e1rodn\u00ed \u017eidovsk\u00fd st\u00e1t na posv\u00e1tn\u00e9 p\u016fd\u011b Izraele.<\/p>\n

Do vypuknut\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky \u017eilo v Palestin\u011b asi 85 000 \u017did\u016f. Prvn\u00ed vlna \u017eidovsk\u00e9 migrace, prvn\u00ed alija, za\u010dala v roce 1881. \u017did\u00e9 ut\u00edkali do Palestiny z Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e kv\u016fli pogrom\u016fm, kter\u00e9 za\u010daly po zavra\u017ed\u011bn\u00ed c\u00edsa\u0159e Alexandra II. Druhou aliju zp\u016fsobil pogrom v Ki\u0161in\u011bv\u011b v roce 1903. B\u011bhem prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky Osmansk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e, jej\u00ed\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed byla i Palestina, podporovala N\u011bmecko a vyhnala z oblasti tis\u00edce \u017did\u016f. V pr\u016fb\u011bhu boj\u016f se Velk\u00e9 Brit\u00e1nii poda\u0159ilo z\u00edskat kontrolu nad velkou \u010d\u00e1st\u00ed Palestiny, a to i s pomoc\u00ed b\u00fdval\u00fdch \u017eidovsk\u00fdch osadn\u00edk\u016f. Na rozd\u00edl od N\u011bmecka byl Lond\u00fdn \u017did\u016fm a \u017eidovsk\u00e9 ot\u00e1zce naklon\u011bn a v roce 1917 se zav\u00e1zal vyvinout \u00fasil\u00ed o obnoven\u00ed n\u00e1rodn\u00edho krbu v Palestin\u011b.<\/p>\n

V roce 1922 ud\u011blila Spole\u010dnost n\u00e1rod\u016f Velk\u00e9 Brit\u00e1nii mand\u00e1t pro Palestinu. Rozhodnut\u00ed vzd\u00e1t se tohoto \u00fazem\u00ed ve prosp\u011bch Turecka bylo projedn\u00e1no na konferenci v San Remu v roce 1920 a bylo zakotveno ve smlouv\u011b z Lausanne v roce 1923. \u00da\u010delem mand\u00e1tu bylo vytvo\u0159it podm\u00ednky pro vznik \u017eidovsk\u00e9ho st\u00e1tu v Palestin\u011b.<\/p>\n

P\u0159\u00edchod st\u00e1le v\u00edce \u017eidovsk\u00fdch osadn\u00edk\u016f do Palestiny vyvol\u00e1val nelibost Arab\u016f a vedl ke st\u0159et\u016fm. Migraci zhor\u0161ila nacistick\u00e1 ideologie, kter\u00e1 v N\u011bmecku po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce nab\u00edrala na s\u00edle. Aby Brit\u00e1nie omezila p\u0159\u00edliv \u017eidovsk\u00fdch uprchl\u00edk\u016f do Palestiny, zavedla v roce 1939 omezen\u00ed jejich p\u0159ist\u011bhovalectv\u00ed. V d\u016fsledku toho mohli \u017did\u00e9, kte\u0159\u00ed ut\u00edkali p\u0159ed holocaustem, vstoupit do zem\u011b pouze tajn\u011b. To vedlo k nov\u00fdm nepokoj\u016fm: \u017did\u00e9 napadali Araby i \u010dleny britsk\u00e9 spr\u00e1vy. Byla to reakce na britsk\u00e9 rozhodnut\u00ed, kter\u00e9 pova\u017eovali za zradu.<\/p>\n

Ani po skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky necht\u011bla Velk\u00e1 Brit\u00e1nie zaveden\u00e1 omezen\u00ed zru\u0161it: spory v Palestin\u011b se kv\u016fli tomu nad\u00e1le vyhrocovaly. Teroristick\u00e9 \u00fatoky a soci\u00e1ln\u00ed nepokoje byly tak \u010detn\u00e9, \u017ee Brit\u00e1nie musela do zem\u011b zav\u00e9st pravideln\u00e9 vojensk\u00e9 jednotky, aby m\u011bla situaci pod kontrolou. Lond\u00fdn se sna\u017eil naj\u00edt \u0159e\u0161en\u00ed konfliktu. V roce 1946 svolal konferenci arabsk\u00fdch a \u017eidovsk\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f. Ta nikam nevedla. Proto v roce 1947 se britsk\u00e1 vl\u00e1da rozhodla vzd\u00e1t se mand\u00e1tu pro Palestinu a podala \u017e\u00e1dost o pomoc OSN (kter\u00e1 v t\u00e9 dob\u011b pr\u00e1v\u011b vznikla).<\/p>\n

Valn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed OSN rozhodlo 29. listopadu 1947 o rozd\u011blen\u00ed Palestiny na dva r\u016fzn\u00e9 st\u00e1ty, \u017eidovsk\u00fd a arabsk\u00fd. Z\u00e1rove\u0148 byl Jeruzal\u00e9m prohl\u00e1\u0161en za mezin\u00e1rodn\u00ed m\u011bsto, aby nedoch\u00e1zelo ke spor\u016fm o jeho status. Dne 14. kv\u011btna 1948 byla podeps\u00e1na Deklarace nez\u00e1vislosti Izraele a vznikl \u017eidovsk\u00fd st\u00e1t. Ale, hned n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den vypukla na \u00fazem\u00ed nov\u00e9ho st\u00e1tu v\u00e1lka.<\/p>\n

Konflikt tak p\u0159es\u00e1hl hranice Palestiny a zm\u011bnil se v rozs\u00e1hlou konfrontaci mezi Izraelem a arabsk\u00fdmi st\u00e1ty. V d\u016fsledku v\u00e1lky uprchly z Izraele statis\u00edce Arab\u016f a kv\u016fli pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed se tam za\u010dali st\u011bhovat \u017did\u00e9 z jin\u00fdch zem\u00ed. V d\u016fsledku toho se b\u011bhem prvn\u00edch deseti let existence mlad\u00e9 zem\u011b zv\u00fd\u0161il po\u010det jej\u00edch obyvatel z 800 000 na dva miliony. A v\u00e1lka skon\u010dila t\u00edm, \u017ee \u017did\u00e9 nejen z\u00edskali zp\u011bt sv\u00e1 \u00fazem\u00ed, ale tak\u00e9 z\u00edskali nov\u00e1. Na p\u0159\u00edklad b\u011bhem \u0161estidenn\u00ed v\u00e1lky v roce 1967 z\u00edskal Izrael kontrolu nad nov\u00fdmi \u00fazem\u00edmi: V\u00fdchodn\u00ed Jeruzal\u00e9m, Golansk\u00e9 v\u00fd\u0161iny, v\u011bt\u0161inu Z\u00e1padn\u00edho b\u0159ehu Jord\u00e1nu a p\u00e1smo Gazy. V roce 2005 byl po evakuaci v\u0161ech \u017eidovsk\u00fdch osadn\u00edk\u016f a vojensk\u00e9ho person\u00e1lu v r\u00e1mci pl\u00e1nu jednostrann\u00e9ho sta\u017een\u00ed vr\u00e1cen pod palestinskou kontrolu. Sinajsk\u00fd poloostrov byl v roce 1979 navr\u00e1cen Egyptu v\u00fdm\u011bnou za uzn\u00e1n\u00ed Izraele a p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed. Zem\u011b se v pr\u016fb\u011bhu let zapojila do n\u011bkolika v\u00e1lek a byla tak\u00e9 vystavena pravideln\u00fdm \u00fatok\u016fm Ham\u00e1su. Navzdory vzniku \u017eidovsk\u00e9ho st\u00e1tu v roce 1948 nebyl v oblasti nikdy zalo\u017een arabsk\u00fd st\u00e1t. \u00dazem\u00ed, kter\u00e1 pro n\u011bj OSN vy\u010dlenila, byla nejprve p\u0159id\u011blena Egyptu a Jord\u00e1nsku a pot\u00e9, po jejich proh\u0159e v \u0161estidenn\u00ed v\u00e1lce, p\u0159ipadla Izraeli.<\/p>\n

V roce 1964 byla rozhodnut\u00edm Ligy arabsk\u00fdch st\u00e1t\u016f zalo\u017eena Organizace pro osvobozen\u00ed Palestiny (OOP). Organizaci podpo\u0159ily dal\u0161\u00ed arabsk\u00e9 zem\u011b. Na summitu v roce 1967 se dohodly, \u017ee Izrael neuznaj\u00ed a nebudou s\u00a0n\u00edm vyjedn\u00e1vat. O rok pozd\u011bji byla podeps\u00e1na Palestinsk\u00e1 charta, kter\u00e1 mimo jin\u00e9 stanovila zni\u010den\u00ed Izraele, odstran\u011bn\u00ed sionistick\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti v regionu a obnoven\u00ed Palestiny v jej\u00edch mand\u00e1tn\u00edch hranic\u00edch. Do roku 1988 byla OOP pova\u017eov\u00e1na za teroristickou organizaci.<\/p>\n

V listopadu 1988 byl na zased\u00e1n\u00ed N\u00e1rodn\u00ed rady vyhl\u00e1\u0161en nez\u00e1visl\u00fd st\u00e1t Palestina. Jednalo se o symbolick\u00fd krok, nebo\u0165 N\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1va nem\u011bla pod kontrolou \u017e\u00e1dn\u00e9 \u00fazem\u00ed.<\/p>\n

Na po\u010d\u00e1tku 90. let OOP upustila od teroristick\u00fdch metod boje a Izrael umo\u017enil Palestinsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed spr\u00e1v\u011b (PNA) spravovat n\u011bkter\u00e1 \u00fazem\u00ed kontrolovan\u00e1 Tel Avivem. V roce 1993 OOP a Izrael dokonce uzav\u0159ely dohody: Oslo 1 a Oslo 2. Ofici\u00e1ln\u011b se naz\u00fdvaj\u00ed Prozat\u00edmn\u00ed dohody mezi Palestinci a St\u00e1tem Izrael o Z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu Jord\u00e1nu a p\u00e1smu Gazy. Pr\u00e1v\u011b na z\u00e1klad\u011b t\u011bchto dokument\u016f se buduj\u00ed (zat\u00edm bez \u00fasp\u011bchu) vztahy mezi Izraelci a Palestinci.<\/p>\n

P\u0159echodn\u00e9 obdob\u00ed m\u011blo skon\u010dit v roce 1999. Konflikt ale nebyl nikdy vy\u0159e\u0161en. Na po\u010d\u00e1tku roku 2000 se op\u011bt vyost\u0159il. Proto v roce 2003 byla zah\u00e1jena v\u00fdstavba zdi mezi P\u00e1smem Gazy, \u00fazem\u00edm kontrolovan\u00fdm PNA, a Izraelem. Ze\u010f m\u011bla omezit teroristickou \u010dinnost radik\u00e1ln\u00edch Palestinc\u016f. V t\u00e9m\u017ee roce navrhl tehdej\u0161\u00ed izraelsk\u00fd premi\u00e9r Ariel \u0160aron jednostrann\u00fd pl\u00e1n sta\u017een\u00ed: zahrnoval p\u0159esun \u017eidovsk\u00fdch osad a sta\u017een\u00ed vojsk z \u00fazem\u00ed kontrolovan\u00fdch PNA.<\/p>\n

P\u0159esto\u017ee Palestinu uzn\u00e1v\u00e1 138 \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f OSN, zem\u011b nem\u016f\u017ee z\u00edskat status plnopr\u00e1vn\u00e9ho \u010dlena OSN. Pro\u010d? Proto\u017ee ji neuzn\u00e1vaj\u00ed st\u00e1l\u00ed \u010dlenov\u00e9 Rady bezpe\u010dnosti OSN, Francie, USA a Velk\u00e1 Brit\u00e1nie. Krom\u011b toho v\u011bt\u0161ina zem\u00ed EU a Japonsko neuzn\u00e1vaj\u00ed nez\u00e1vislost Palestiny. PNA, kter\u00e1 ofici\u00e1ln\u011b Palestin\u011b vl\u00e1dne, ve skute\u010dnosti nic nekontroluje. P\u00e1smo Gazy se po ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce v roce 2007 dostalo pod vl\u00e1du Ham\u00e1su (zalo\u017een\u00e9ho 14. prosince 1987 \u0161ejkem Ahmed J\u00e1sinem) – Harakat al-Muqawwata al-Islamiyya, co\u017e znamen\u00e1 Hnut\u00ed isl\u00e1msk\u00e9ho odporu. A Z\u00e1padn\u00ed b\u0159eh Jord\u00e1nu, kde se nach\u00e1z\u00ed v\u00fdchodn\u00ed Jeruzal\u00e9m, je z 60 % pod kontrolou Izraele. P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee vojensk\u00e9 k\u0159\u00eddlo Ham\u00e1su organizovalo od sv\u00e9ho vzniku cca 1100 teroristick\u00fdch \u00fatok\u016f. A \u017ee Hamas nazval sou\u010dasnou vojenskou operaci proti Izraeli potopou Al-Aks\u00e1. Jedn\u00e1 se o n\u00e1zev me\u0161ity na Chr\u00e1mov\u00e9 ho\u0159e v Jeruzal\u00e9m\u011b. Toto m\u00edsto je \u010dasto p\u0159edm\u011btem spor\u016f mezi \u017didy a Palestinci, proto\u017ee je pro muslimy pova\u017eov\u00e1no za velmi d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/span><\/p>\n

Podle osobn\u00edho hodnocen\u00ed m\u00e1 v\u00e1lka potenci\u00e1l roz\u0161\u00ed\u0159it se a mohla by zachv\u00e1tit i dal\u0161\u00ed zem\u011b v\u00a0regionu ji\u017e proto, \u017ee diplomatick\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed prokazateln\u011b nep\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdsledky, existuje ignorovan\u00fd tok neleg\u00e1ln\u00edch zbran\u00ed a finan\u010dn\u00ed v\u00fdhody pro n\u011bkter\u00e9 (zat\u00edm nep\u0159\u00edm\u00e9) \u00fa\u010dastn\u00edky konfliktu. Pravd\u011bpodobnost, \u017ee Izrael pou\u017eije sv\u016fj jadern\u00fd arzen\u00e1l, nebo \u017ee dojde k\u00a0n\u00e1siln\u00e9mu p\u0159es\u00eddlen\u00ed Palestinc\u016f, je minim\u00e1ln\u00ed. Atomov\u00e9 bomby jsou nezbytn\u00e9 pro konflikty jin\u00e9 \u00farovn\u011b. N\u00e1sledky n\u00e1siln\u00e9ho p\u0159est\u011bhov\u00e1n\u00ed by m\u011bly negativn\u00ed dopad nejenom na samotn\u00fd Izrael<\/span>.<\/p>\n

Ru\u0161tinu znaj\u00edc\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i se mohou sezn\u00e1mit s p\u0159edpov\u011b\u010fmi Vladimira \u017dirinovsk\u00e9ho, anglicky mluv\u00edc\u00ed s prohl\u00e1\u0161en\u00edm b\u00fdval\u00e9 st\u00e1l\u00e9 z\u00e1stupkyn\u011b USA p\u0159i OSN Nikki Haleyov\u00e9 – O sou\u010dasn\u00e9m zhor\u0161en\u00ed palestinsko-izraelsk\u00e9ho konfliktu. Souhlasu net\u0159eba. 10.10.2023<\/p>\n

 <\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010cl\u00e1nek p\u0159edstavuje modifikovanou verzi origin\u00e1lu zve\u0159ejn\u011bn\u00e9m v\u00a0zahrani\u010d\u00ed v\u00a0n\u011bmeck\u00e9m jazyce. \u00davod Mnoz\u00ed na Z\u00e1pad\u011b v\u011bt\u0161inou ve\u0159ejn\u011b…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":650,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,107,220,312],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/38122"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=38122"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/38122\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/650"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=38122"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=38122"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=38122"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}