{"id":37886,"date":"2023-10-10T01:19:57","date_gmt":"2023-10-09T23:19:57","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=37886"},"modified":"2023-10-09T18:50:02","modified_gmt":"2023-10-09T16:50:02","slug":"palestina-krvacejici-rana-blizkeho-vychodu-o-historii-konfliktu-ve-svate-zemi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2023\/10\/10\/palestina-krvacejici-rana-blizkeho-vychodu-o-historii-konfliktu-ve-svate-zemi\/","title":{"rendered":"Palestina \u2013 krv\u00e1cej\u00edc\u00ed r\u00e1na Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu: o historii konfliktu ve Svat\u00e9 zemi"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n

Postupn\u00e9, ale zjevn\u00e9 sta\u017een\u00ed Britsk\u00e9ho imp\u00e9ria z jeho koloni\u00ed nemohlo jen prohloubit probl\u00e9my, kter\u00e9 byly \u201esv\u00e1z\u00e1ny\u201c koloni\u00e1ln\u00ed spr\u00e1vou a ne zcela proz\u00edravou politikou v regionu, kter\u00fd p\u0159edstavoval nejen strategicky d\u016fle\u017eit\u00fd faktor v chladn\u00e9m obdob\u00ed. V\u00e1lka, ale tak\u00e9 \u201eminov\u00e9 pole\u201c pro etnicko-konfesn\u00ed konflikty.\u00a0A Palestina se stala takov\u00fdm polem, kter\u00e9 je sty\u010dn\u00fdm bodem nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch slo\u017eek politiky v Levant\u011b jako celku.<\/strong><\/p>\n

Druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka se stala nov\u00fdm bodem obratu pro boj o Palestinu, proto\u017ee jak poznamen\u00e1vaj\u00ed ru\u0161t\u00ed badatel\u00e9 A.V. Fedor\u010denko, A.V. Krylov a V.M. Morozov, politick\u00e1 situace i po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce \u201enab\u00edzela pronik\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho sionismu do Palestiny\u201c.\u00a0Je pozoruhodn\u00e9, \u017ee ji\u017e b\u011bhem pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 konference v letech 1919-1920 sionistick\u00e1 organizace zahrnula do pl\u00e1nu vytvo\u0159en\u00ed budouc\u00edho \u017eidovsk\u00e9ho st\u00e1tu na \u00fazem\u00ed ji\u017en\u00edho Libanonu, ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti S\u00fdrie, v\u00fdchodn\u00edho Jord\u00e1nska, samotn\u00e9 Palestiny a v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti ze Sinaje. To v\u0161e ve spojen\u00ed s imigrac\u00ed \u017eidovsk\u00e9ho obyvatelstva, kter\u00e9 se uk\u00e1zalo b\u00fdt ekonomicky siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jejich arab\u0161t\u00ed soused\u00e9, kte\u0159\u00ed byli vystaveni vyvlast\u0148ov\u00e1n\u00ed p\u016fdy, a spoluprac\u00ed Brit\u016f s \u017didovskou agenturou zp\u016fsobilo konsolidaci Arab\u016f.<\/p>\n

<\/span>Vzhledem k existenci \u017eidovsk\u00fdch struktur aktivn\u011b podporovan\u00fdch A\u0161ken\u00e1zy se vytvo\u0159en\u00ed Arabsk\u00e9ho palestinsk\u00e9ho kongresu (APC) stalo jak\u00fdmsi p\u0159edzv\u011bst\u00ed nevyhnuteln\u00e9ho st\u0159etu mezi dv\u011bma p\u00f3ly moci v regionu.\u00a0Je d\u016fle\u017eit\u00e9 poznamenat, \u017ee mezi samotn\u00fdmi \u017didy za\u010daly spory o zp\u016fsobech, jak vytvo\u0159it budouc\u00ed Eretz Israel.\u00a0P\u0159\u00edstupy \u0161\u00e9fa Sv\u011btov\u00e9 sionistick\u00e9 organizace (WZO)\u00a0Chaima Weizmanna<\/strong>\u00a0, kter\u00fd se d\u016fsledn\u011b op\u00edral o britskou podporu, nesd\u00edlel ani ambici\u00f3zn\u00ed\u00a0David Ben-Gurion<\/strong>\u00a0, kter\u00fd podle izraelsk\u00e9ho historika\u00a0M. Bar-Zohara\u00a0<\/strong>\u201e. .. za\u010dal razit novou cestu – cestu militantn\u00edho sionismu, vzdalov\u00e1n\u00ed se Anglii, obrat k Americe, mobilizaci americk\u00e9ho \u017eidovstva, po\u017eadavky na okam\u017eit\u00e9 vytvo\u0159en\u00ed st\u00e1tu, vol\u00e1n\u00ed po mocn\u00e9 aliji…\u201c<\/em><\/p>\n

Ben-Gurion m\u011bl sv\u00e9 vlastn\u00ed d\u016fvody pro podez\u0159en\u00ed z neschopnosti Brit\u00e1nie \u00fa\u010dinn\u011b spolupracovat.\u00a0Navzdory p\u0159ijet\u00ed\u00a0Balfourovy<\/strong>\u00a0deklarace bylo ji\u017e v roce 1922 zve\u0159ejn\u011bno \u201e\u00a0Churchillovo<\/strong> memorandum\u201c, kter\u00e9 mimochodem nemohlo vyhovovat ani jedn\u00e9 stran\u011b budouc\u00edho konfliktu, proto\u017ee ve skute\u010dnosti souviselo s dal\u0161\u00edm vyost\u0159en\u00edm situace v oblasti.\u00a0Palestinsk\u00e1 delegace veden\u00e1\u00a0Musou Kazim al-Husseini <\/strong>nesd\u00edlela britsk\u00fd p\u0159\u00edstup k prakticky jednostrann\u00e9mu rozd\u011blen\u00ed Palestiny t\u00edm, \u017ee od n\u00ed odd\u011blil arabsk\u00fd emir\u00e1t Transjord\u00e1nsko, kter\u00fd se de facto stal dirigentem britsk\u00e9 koloni\u00e1ln\u00ed politiky v Levant\u011b. Ji\u0161uv v\u0161ak neuznal kl\u00ed\u010dov\u00e9 ustanoven\u00ed tohoto memoranda, kter\u00e9 nejednozna\u010dn\u011b, jak se slu\u0161\u00ed na takov\u00e9 dokumenty, kter\u00e9 maj\u00ed vytvo\u0159it ani ne tak \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu, jako sp\u00ed\u0161e jeho z\u00e1nik, poznamenalo, \u017ee \u201e…nen\u00ed to Palestina, kter\u00e1 se m\u011bn\u00ed v \u017didovsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed centrum, ale takov\u00e9 centrum bude postaveno v Palestin\u011b.\u201c<\/p>\n

Takov\u00e9 kontroverzn\u00ed kroky britsk\u00e9 administrativy nemohly v\u00e9st k vyost\u0159en\u00ed vztah\u016f s Ji\u0161uvy, kte\u0159\u00ed zaujali sp\u00ed\u0161e negativn\u00ed postoj v\u016f\u010di Brit\u016fm, kte\u0159\u00ed byli vn\u00edm\u00e1ni jako p\u0159ek\u00e1\u017eka urychlen\u00e9 v\u00fdstavby jejich st\u00e1tu.\u00a0Vyd\u00e1n\u00ed B\u00edl\u00e9 knihy v roce 1939 konfrontaci jen umocnilo.\u00a0Na tomto pozad\u00ed za\u010daly st\u0159ety mezi samotn\u00fdmi palestinsk\u00fdmi Araby, kter\u00e9 eskalovaly po smrti al-Husseiniho, v d\u016fsledku \u010deho\u017e byla APC rozpu\u0161t\u011bna.\u00a0Zde byly tak\u00e9 z\u00e1rodky budouc\u00edho konfliktu mezi Palestinci a Jord\u00e1nskem, jeho\u017e kr\u00e1l\u00a0Abdull\u00e1h I<\/strong>(1946 – 1951) doufal v obnoven\u00ed moci \u0161erifsk\u00e9 rodiny v Hejazu a vytvo\u0159en\u00ed h\u00e1\u0161imovsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se z Ir\u00e1ku, Libanonu, Palestiny, S\u00fdrie a Zajord\u00e1nska, proto\u017ee p\u0159edstavitel tak u\u0161lechtil\u00e9 dynastie poch\u00e1zej\u00edc\u00ed od proroka Mohameda s\u00e1m se nemohl omezit na nejbohat\u0161\u00ed emir\u00e1t v Levante.<\/p>\n

<\/span>V t\u00e9to souvislosti byl stanoven mechanismus palestinsk\u00e9 ot\u00e1zky, nebo\u0165 nejen arabsko-izraelsk\u00fd, ale i bl\u00edzkov\u00fdchodn\u00ed konflikt obecn\u011b, kter\u00fd byl z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti vyu\u017e\u00edv\u00e1n tou \u010di onou stranou k tomu \u010di onomu politick\u00e9mu \u00fa\u010delu, co\u017e vede k domn\u011bnce, \u017ee pokra\u010duj\u00edc\u00ed zhor\u0161ov\u00e1n\u00ed situace a mo\u017enost pou\u017e\u00edvat \u201epalestinskou kartu\u201c je v z\u00e1jmu n\u011bkter\u00fdch hr\u00e1\u010d\u016f.<\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad militantn\u00ed velk\u00fd muft\u00ed jeruzal\u00e9msk\u00fd Haj-Amin al-Husseini, kter\u00fd ost\u0159e protestoval proti jak\u00fdmkoli kompromis\u016fm a pl\u00e1n\u016fm na rozd\u011blen\u00ed Palestiny, byl nebezpe\u010dnou postavou nejen pro Izrael, ale i pro kr\u00e1le Abdall\u00e1ha I., kter\u00fd zem\u0159el na n\u00e1sledky atent\u00e1tu n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho fanatika. Proto se palestinsk\u00e1 ot\u00e1zka st\u00e1v\u00e1 faktorem pro interakci H\u00e1\u0161imovsk\u00e9ho Transjord\u00e1nska s Izraelem, kter\u00fd, jak poznamenal rusk\u00fd badatel A.V.\u00a0Dem\u010denko vych\u00e1zel nejen z \u201egeopolitick\u00fdch z\u00e1jm\u016f, ale tak\u00e9 z ambic\u00ed dynastie a tak\u00e9 z pl\u00e1n\u016f na obnovu Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu\u201c, v nich\u017e Palestina sehr\u00e1la kl\u00ed\u010dovou roli v pos\u00edlen\u00ed pozice Jord\u00e1nska.<\/p>\n

Absence jednotn\u00e9ho a centralizovan\u00e9ho mechanismu pro zastupov\u00e1n\u00ed z\u00e1jm\u016f palestinsk\u00e9 strany, na rozd\u00edl od \u017did\u016f, s p\u0159ihl\u00e9dnut\u00edm k jak\u00e9si rozkolu uvnit\u0159 Palestinc\u016f samotn\u00fdch a p\u0159\u00edtomnosti mnoha v\u016fdc\u016f, jako jsou al-Husseini nebo Iz ad- Din al-Qassam, p\u0159isp\u011bl k pos\u00edlen\u00ed ned\u016fv\u011bry a radikalizaci\u00a0v\u0161ech<\/strong>\u00a0stran tohoto konfliktu.\u00a0Na tomto pozad\u00ed doch\u00e1zelo v obdob\u00ed 1936 – 1939 k neust\u00e1l\u00fdm protest\u016fm, v\u00e1gn\u011b p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edm budouc\u00ed \u201eIntif\u00e1du\u201c (z arab\u0161tiny \u2013 \u201epovst\u00e1n\u00ed\u201c), ale Brit\u016fm se prozat\u00edm poda\u0159ilo potla\u010dit odst\u0159ediv\u00e9 procesy ve sv\u00e9m mand\u00e1tu.<\/p>\n

Pokus spol\u00e9hat se na ob\u011b strany konfliktu a nekonzistentnost p\u0159ijat\u00fdch rozhodnut\u00ed ukazuj\u00ed touhu Brit\u016f \u201eodej\u00edt, aby z\u016fstali\u201c, co\u017e bylo realizov\u00e1no pokusem o spolupr\u00e1ci s arabsk\u00fdmi re\u017eimy, samoz\u0159ejm\u011b zejm\u00e9na , s Transjord\u00e1nskem, kter\u00fd umo\u017enil opustit bod vlivu v Levant po opu\u0161t\u011bn\u00ed regionu. Koneckonc\u016f, s\u00e1zka Velk\u00e9 Brit\u00e1nie na H\u00e1\u0161imity jak v Transjord\u00e1nsku, tak v Ir\u00e1ku st\u00e1le jasn\u011bji ukazovala touhu imp\u00e9ria n\u011bjak udr\u017eet kontrolu v tomto chaosu.\u00a0Dynastick\u00e9 ambice hlavn\u00edch \u201epartner\u016f\u201c Brit\u016f v\u0161ak p\u0159\u00edmo zachytily z\u00e1jmy nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edho z americk\u00fdch \u201eklient\u016f\u201c \u2013 Sa\u00fad\u016f a jejich vlastn\u00ed z\u00e1jmy.\u00a0Pokud by britsk\u00e1 politika v Palestin\u011b byla \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1, byl by vytvo\u0159en odrazov\u00fd m\u016fstek pro vytvo\u0159en\u00ed projektu \u201eVelk\u00e1 S\u00fdrie\u201c,\u00a0kter\u00e1 \u201ep\u0159\u00edmo ovlivnila ekonomick\u00e9 z\u00e1jmy Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a vedla k faktick\u00e9mu podroben\u00ed Egypta, Sa\u00fadsk\u00e9 Ar\u00e1bie a Jemenu\u201c.\u00a0Proto, jak spr\u00e1vn\u011b poznamen\u00e1v\u00e1 O.V.\u00a0Nosach, „Palestina se st\u00e1vala kl\u00ed\u010dem k \u00fasp\u011bchu britsk\u00e9 politiky na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b.“ Tyto procesy v\u0161ak z\u00e1rove\u0148 nemohly v\u00e9st k z\u00e1sahu do palestinsk\u00e9 ot\u00e1zky hr\u00e1\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed budou v budoucnu ur\u010dovat politickou sc\u00e9nu nejen v Palestin\u011b jako \u201esrdci\u201c Levanty, ale v cel\u00e9m regionu.<\/p>\n

<\/span>P\u0159es prohl\u00e1\u0161en\u00ed americk\u00e9ho prezidenta\u00a0Harryho Trumana<\/strong>\u00a0(1945 – 1953) ze srpna 1945 o nutnosti umo\u017enit 100 tis\u00edc\u016fm \u017did\u016f z Evropy vstoupit do Palestiny, Ameri\u010dan\u00e9 zpo\u010d\u00e1tku zaujali sp\u00ed\u0161e zdr\u017eenliv\u00fd postoj: nap\u0159\u00edklad ministr obrany James Forrestal nazna\u010dil, \u017ee vytvo\u0159en\u00ed dvou st\u00e1t\u016f\u00a0v<\/strong>\u00a0Palestin\u011b by vedlo k velk\u00fdm probl\u00e9m\u016fm v regionu a vzhledem k ur\u010dit\u00e9 nespokojenosti ze strany arm\u00e1dy v souvislosti s udr\u017een\u00edm tamn\u00edch britsk\u00fdch kontingent\u016f byla ohro\u017eena anglo-americk\u00e1 spolupr\u00e1ce v palestinsk\u00e9 ot\u00e1zce.\u00a0Ekonomick\u00fd faktor sehr\u00e1l d\u016fle\u017eitou roli, proto\u017ee jednostrann\u00e1 podpora Izraele v t\u00e9to v\u011bci by vedla k rozpor\u016fm s kl\u00ed\u010dov\u00fdmi arabsk\u00fdmi zem\u011bmi.<\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad v \u00fanoru 1948 se objevily v\u00fdhr\u016f\u017eky Arabsk\u00e9 ligy (arabsk\u00e9 ligy), \u017ee odm\u00edtne \u00fastupky spole\u010dnostem s pod\u00edlem americk\u00e9ho kapit\u00e1lu.\u00a0V samotn\u00e9m americk\u00e9m ministerstvu zahrani\u010d\u00ed p\u0159itom byly proarabsk\u00e9 n\u00e1lady pom\u011brn\u011b siln\u00e9 a bylo pod tlakem ropn\u00fdch monopol\u016f.\u00a0Po n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b sa\u00fadsk\u00e9ho korunn\u00edho prince\u00a0Ibn Sauda<\/strong>\u00a0ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech, kter\u00fd pouk\u00e1zal na britsk\u00fd vliv v regionu, jako by motivoval pot\u0159ebu aktivn\u011bj\u0161\u00edho americk\u00e9ho pronik\u00e1n\u00ed ke zlep\u0161en\u00ed politick\u00e9ho a ekonomick\u00e9ho rozvoje, se palestinsk\u00e1 ot\u00e1zka stala jednou ze sou\u010d\u00e1st\u00ed bl\u00edzkov\u00fdchodn\u00ed strategie Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f.<\/p>\n

Stejn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee mezi izraelsk\u00fdmi v\u016fdci p\u0159evl\u00e1daly socialistick\u00e9 n\u00e1zory a p\u0159\u00edjem sov\u011btsk\u00fdch zbran\u00ed (p\u0159es \u010ceskoslovensko) b\u011bhem prvn\u00ed arabsko-izraelsk\u00e9 v\u00e1lky, spojen\u00fd s n\u00e1znaky Brit\u016f o z\u00e1va\u017enosti ekonomick\u00fdch probl\u00e9m\u016f v regionu, kter\u00e9 by komunist\u00e9 mohli vyu\u017e\u00edt, jen potvrdily obavy americk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f ohledn\u011b SSSR.\u00a0V tomto ohledu historik\u00a0A. Taylor<\/strong>\u00a0, pojedn\u00e1vaj\u00edc\u00ed o p\u016fvodn\u00ed strategii USA v Levant\u011b v kontextu Palestiny, \u0159\u00edk\u00e1:<\/p>\n

„…hlavn\u00edm c\u00edlem Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f bylo \u010delit sov\u011btsk\u00e9mu vlivu v regionu a p\u0159il\u00e1k\u00e1n\u00ed region\u00e1ln\u00edch partner\u016f na svou stranu m\u011blo zajistit \u00fazemn\u00ed status quo.“<\/em><\/strong><\/p>\n

Aktivn\u00ed podpora pl\u00e1nu na rozd\u011blen\u00ed Palestiny ze strany SSSR jen p\u0159i\u017eivila \u201esov\u011btskou hrozbu\u201c na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b.\u00a0To by vedlo k zablokov\u00e1n\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00fdch prvk\u016f energetick\u00e9 a politick\u00e9 slo\u017eky americk\u00e9 strategie v regionu.\u00a0Harry Truman<\/strong> nemohl nevz\u00edt v potaz vnit\u0159n\u00ed opozici ze strany ministerstva zahrani\u010d\u00ed, kter\u00e9 d\u016fsledn\u011b prosazovalo proarabskou orientaci Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, a tak\u00e9 nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed prezidentsk\u00e9 volby v roce 1948, v nich\u017e demokrat\u00e9 tradi\u010dn\u011b z\u00edskali podporu od \u017eidovsk\u00e9 spole\u010denstv\u00ed.\u00a0Tyto faktory ho donutily p\u0159ehodnotit svou politiku ohledn\u011b rozd\u011blen\u00ed Palestiny a vytvo\u0159en\u00ed Izraele, co\u017e bylo zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00fdmluvn\u00e9 v jeho odpov\u011bdi na obvin\u011bn\u00ed z poklesu presti\u017ee USA v arabsk\u00fdch zem\u00edch:<\/p>\n

<\/span>\u201ePros\u00edm, odpus\u0165te mi, p\u00e1nov\u00e9, ale mus\u00edm vz\u00edt v \u00favahu statis\u00edce t\u011bch, kte\u0159\u00ed stoj\u00ed za \u00fasp\u011bchem sionismu.\u00a0Mezi m\u00fdmi voli\u010di nejsou statis\u00edce Arab\u016f.“<\/em><\/strong><\/p>\n

Za\u0159azen\u00ed slavn\u00e9ho programu Biltmore (vyvinut\u00e9ho v roce 1942) demokraty v n\u00e1vaznosti na Republik\u00e1nskou stranu jen potvrdilo zm\u011bnu kurzu.\u00a0Z\u00e1rove\u0148 v palestinsk\u00e9 ot\u00e1zce Spojen\u00e9 st\u00e1ty vystoupily proti Velk\u00e9 Brit\u00e1nii a v po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed f\u00e1zi proti OSN.\u00a0J. Vries<\/strong>\u00a0, charakterizuj\u00edc\u00ed americkou politiku v b\u0159eznu 1948, p\u0159ekvapiv\u011b\u00a0p\u00ed\u0161e, \u017ee se \u201esest\u00e1vala z odporu proti pou\u017eit\u00ed sil Rady bezpe\u010dnosti OSN… implementace pl\u00e1nu rozd\u011blen\u00ed uv\u00e1zla v OSN kv\u016fli americk\u00e9mu postoji\u201c.<\/p>\n

Pot\u00e9, co Britov\u00e9 v roce 1947 p\u0159iznali svou vlastn\u00ed bezmocnost v Levant\u011b, vzdali se mand\u00e1tu a v Praze v roce 1948 do\u0161lo ke \u201ekomunistick\u00e9mu p\u0159evratu\u201c, situace v Palestin\u011b za\u010dala b\u00fdt navzdory aktivn\u00ed antisemitsk\u00e9 kampani vn\u00edm\u00e1na v americk\u00e9m tisku jako odpov\u011bdnost USA,\u00a0 kter\u00fd podpo\u0159ilo 55 ve\u0159ejn\u00fdch organizac\u00ed a ropn\u00e1 lobby. Britsk\u00e1 koloni\u00e1ln\u00ed politika nyn\u00ed \u010delila dynamick\u00e9mu boji mezi USA a SSSR, co\u017e se nel\u00edbilo zejm\u00e9na ministru zahrani\u010d\u00ed\u00a0Ernestu Bevinovi<\/strong>\u00a0, kter\u00fd opakovan\u011b poukazoval na zapojen\u00ed USA a sionist\u016f do palestinsk\u00e9ho probl\u00e9mu.<\/p>\n

Palestinsk\u00e1 ot\u00e1zka se tak stala katalyz\u00e1torem radikalizace situace v Levant\u011b a na cel\u00e9m Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b a tak\u00e9 hlavn\u00edm \u201espou\u0161t\u011b\u010dem\u201c eskalace boje mezi dv\u011bma supervelmocemi a odch\u00e1zej\u00edc\u00edmi koloni\u00e1ln\u00edmi mocnostmi (p\u0159edev\u0161\u00edm Velkou Brit\u00e1ni\u00ed) v kontextu studen\u00e9 v\u00e1lky. Slavn\u00e1 rezoluce o rozd\u011blen\u00ed Palestiny 181\/II, p\u0159ijat\u00e1 Valn\u00fdm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm OSN 29. listopadu 1947, vedla k mobilizaci sil v r\u00e1mci konfliktu, kter\u00e9 si byly jasn\u011b v\u011bdomy toho, \u017ee se v zemi vytv\u00e1\u0159\u00ed \u201epa\u0159eni\u0161t\u011b nestability\u201c.<\/p>\n

Arabsk\u00e1 strana m\u011bla probl\u00e9my ve vnit\u0159n\u00ed jednot\u011b, proto\u017ee Transjord\u00e1nsko nem\u011blo z\u00e1jem na p\u0159\u00edm\u00e9m konfliktu s \u017eidovsk\u00fdm st\u00e1tem, ale kr\u00e1l Abdall\u00e1h nebyl schopen j\u00edt proti arabsk\u00e9mu sv\u011btu.\u00a0Nen\u00ed to n\u00e1hoda, jak p\u00ed\u0161e\u00a0I.D.\u00a0Zvjagelskaja<\/strong> , \u201ev\u016fdci Ji\u0161uv\u016f, kte\u0159\u00ed si uv\u011bdomovali, \u017ee vojensk\u00fd st\u0159et s Araby je nevyhnuteln\u00fd, se pokusili, pokud to bylo mo\u017en\u00e9, zm\u00edrnit \u00fader a vylou\u010dit Transjord\u00e1nsko z celoarabsk\u00e9 fronty.\u00a0S\u00e1m Ben-Gurion se pokou\u0161el \u0159e\u0161it probl\u00e9my potla\u010dov\u00e1n\u00ed \u201estranictv\u00ed\u201c formou polovojensk\u00e9 organizace \u201eHagan\u201c a zabr\u00e1n\u011bn\u00ed r\u016fstu politick\u00e9 aktivity pravicov\u00fdch sil na \u00fakor socialist\u016f, co\u017e odr\u00e1\u017eelo jeho p\u0159\u00e1n\u00ed centralizovat vl\u00e1kna kontroly.<\/p>\n

<\/span>Prvn\u00edm kolem dlouh\u00e9 arabsko-izraelsk\u00e9 konfrontace, kter\u00e1 z Levanty ud\u011blala \u201erukojm\u00ed\u201c ve h\u0159e supervelmoc\u00ed na \u0161achovnici studen\u00e9 v\u00e1lky, byla v\u00e1lka v letech 1947-1949, kter\u00e1 se pro \u017didy stala \u201ev\u00e1lkou za nez\u00e1vislost\u201c a pro Araby – „katastrofa“ („an – Nakba“). Navzdory skute\u010dnosti, \u017ee na za\u010d\u00e1tku v\u00e1lky byla p\u0159evaha v tanc\u00edch a letadlech na stran\u011b Arab\u016f a v p\u011bchot\u011b a d\u011blost\u0159electvu na stran\u011b Izraelc\u016f, tito byli schopni efektivn\u011b mobilizovat sv\u00e9 p\u011bchotn\u00ed jednotky, na rozd\u00edl od mnoha nepravideln\u00e9 Arabsk\u00e9 formace. Na konci f\u00e1ze aktivn\u00edho nep\u0159\u00e1telstv\u00ed Izrael dobyl \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 bylo o 30 % v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e bylo p\u0159id\u011bleno pro po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed v\u00fdstavbu \u017eidovsk\u00e9ho st\u00e1tu.<\/p>\n

Palestina nebyla nikdy vytvo\u0159ena pro Araby: Gaza p\u0159e\u0161la do Egypta a Z\u00e1padn\u00ed b\u0159eh Jord\u00e1nu se stal sou\u010d\u00e1st\u00ed kr\u00e1lovstv\u00ed Abdullaha, kter\u00fd se dok\u00e1zal dohodnout s izraelskou stranou.\u00a0Jeruzal\u00e9m byl rozd\u011blen na dv\u011b \u010d\u00e1sti: v\u00fdchodn\u00ed Jeruzal\u00e9m byl anektov\u00e1n Jord\u00e1nskem a z\u00e1padn\u00ed Jeruzal\u00e9m Izraelem.\u00a0Izrael nav\u00edc z\u00edskal plnou kontrolu nad Negevskou pou\u0161t\u00ed a Galileou.<\/p>\n

Ale v\u00edt\u011bzstv\u00ed jedn\u011bch je por\u00e1\u017ekou pro jin\u00e9: asi 700-900 tis\u00edc palestinsk\u00fdch Arab\u016f ztratilo svou vlast, kter\u00e1 je skute\u010dn\u011b \u201epalestinskou hid\u017erou\u201c, kter\u00e1 se stala nejv\u011bt\u0161\u00ed trag\u00e9di\u00ed v\u00e1lky v letech 1948-1949.\u00a0V\u00fdznamnou slo\u017ekou se v tomto ohledu stal probl\u00e9m palestinsk\u00fdch uprchl\u00edk\u016f, kter\u00fd byl p\u0159i hled\u00e1n\u00ed cest k \u0159e\u0161en\u00ed konfliktu \u010dasto spojov\u00e1n v r\u016fzn\u00fdch politick\u00fdch kombinac\u00edch.\u00a0Tak\u017ee nap\u0159\u00edklad\u00a0G.M.\u00a0Saker<\/strong> uv\u00e1d\u00ed v pozn\u00e1mce:<\/p>\n

„…Izraelci varovali, \u017ee i kdy\u017e bude podeps\u00e1na m\u00edrov\u00e1 smlouva, „z\u00e1sadn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu“ je mo\u017en\u00e9 pouze tehdy, budou-li palestin\u0161t\u00ed emigranti p\u0159es\u00eddleni do sousedn\u00edch arabsk\u00fdch zem\u00ed.“<\/em><\/strong><\/p>\n

Postoj Izraele, vyj\u00e1d\u0159en\u00fd slovy Ben-Guriona v jeho projevu v Knesetu (4. dubna 1949), je jasn\u00fd:<\/p>\n

„Nejsme dodavatel\u00e9 v\u00fdstavby nez\u00e1visl\u00e9ho arabsk\u00e9ho st\u00e1tu.“<\/strong><\/em><\/p>\n

Nen\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 uhodnout, \u017ee zm\u011bna demografick\u00e9 rovnov\u00e1hy v Eretz Israel ve prosp\u011bch Arab\u016f by nevyhnuteln\u011b vedla k ohro\u017een\u00ed n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti zem\u011b, co\u017e bylo nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed prizma p\u0159i vytv\u00e1\u0159en\u00ed politick\u00e9ho kurzu pro \u017eidovsk\u00e9 v\u016fdce. Zku\u0161enost s p\u0159ekreslov\u00e1n\u00edm hranic v d\u016fsledku rozs\u00e1hl\u00e9ho konfliktu spolu s neschopnost\u00ed Velk\u00e9 Brit\u00e1nie v Levant\u011b v t\u00e9to ot\u00e1zce vedly k tomu, \u017ee obsazen\u00ed \u00fazem\u00ed se prom\u011bnilo v n\u011bco podobn\u00e9ho kvintesenci politick\u00e9ho c\u00edle.<\/p>\n

<\/span>Nakonec se Izrael stal \u010dlenem OSN 11. kv\u011btna 1949, co\u017e uk\u00e1zalo ur\u010ditou slabost a ned\u016fslednost takov\u00e9ho autoritativn\u00edho org\u00e1nu v bl\u00edzkov\u00fdchodn\u00edm konfliktu, \u010deho\u017e bylo v budoucnu opakovan\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1no r\u016fzn\u00fdmi stranami, kter\u00e9 , tak \u010di onak, nebyli tak zaujat\u00ed \u0159e\u0161en\u00edm Existuje n\u011bkolik \u201emodifikac\u00ed\u201c palestinsk\u00e9ho probl\u00e9mu. Zde dozr\u00e1ly probl\u00e9my, kter\u00e9 v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b tvo\u0159\u00ed celou vrstvu syst\u00e9mu mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f.\u00a0Toto je pr\u00e1vo na sebeur\u010den\u00ed, jak zd\u016fraznil\u00a0Jevgenij Primakov<\/strong>\u00a0:<\/p>\n

„…Palestinci jsou odli\u0161n\u00fd n\u00e1rod a maj\u00ed legitimn\u00ed a nezciziteln\u00e9 pr\u00e1vo na sebeur\u010den\u00ed.“<\/strong><\/em><\/p>\n

Palestinsk\u00fd konflikt se skute\u010dn\u011b stal on\u00edm \u201eobchodem s porcel\u00e1nem\u201c, ve kter\u00e9m \u201eslon\u201c p\u0159edv\u00e1d\u011bn\u00fd Velkou Brit\u00e1ni\u00ed rozb\u00edjel \u201en\u00e1dob\u00ed\u201c.\u00a0Nov\u00ed hr\u00e1\u010di, USA a SSSR, se v\u0161ak chopili sv\u00fdch vlastn\u00edch geopolitick\u00fdch projekt\u016f v Levant\u011b, v n\u00ed\u017e byla Palestina \u010dasto jen \u201ekartou ve h\u0159e\u201c. Na t\u011bchto \u0159e\u0161en\u00edch palestinsk\u00e9ho probl\u00e9mu v mnoha ohledech z\u00e1visela stabilita a prosperita v jednom velk\u00e9m dom\u011b zvan\u00e9m Bl\u00edzk\u00fd v\u00fdchod.\u00a0N\u00e1sledn\u00e9 ud\u00e1losti se v\u0161ak staly je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edm katalyz\u00e1torem nejzu\u0159iv\u011bj\u0161\u00edho boje v regionu, kter\u00fd se na po\u010d\u00e1tku 50. let nakonec uk\u00e1zal jako jeden z kl\u00ed\u010dov\u00fdch bod\u016f konfrontace v r\u00e1mci studen\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n<\/div>\n

Levon Safaryan<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Postupn\u00e9, ale zjevn\u00e9 sta\u017een\u00ed Britsk\u00e9ho imp\u00e9ria z jeho koloni\u00ed nemohlo jen prohloubit probl\u00e9my, kter\u00e9 byly…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":37887,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1042,398,107,312,814],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/37886"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=37886"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/37886\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":37888,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/37886\/revisions\/37888"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/37887"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=37886"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=37886"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=37886"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}