{"id":36000,"date":"2023-09-12T01:10:40","date_gmt":"2023-09-11T23:10:40","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=36000"},"modified":"2023-09-11T17:28:41","modified_gmt":"2023-09-11T15:28:41","slug":"zbynek-fiala-hodny-bubak-deflace","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2023\/09\/12\/zbynek-fiala-hodny-bubak-deflace\/","title":{"rendered":"Zbyn\u011bk Fiala: Hodn\u00fd bub\u00e1k deflace"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

U n\u00e1s to sice nevid\u00edme, ale sv\u011btov\u00e9 ceny energi\u00ed klesaj\u00ed a mohly by strhnout inflaci do m\u00ednusu. Nezapom\u00ednejme v\u0161ak na \u010desk\u00e9 mistrovstv\u00ed, kter\u00e9 um\u00ed ud\u011blat \u0161patn\u00e9 i z hodn\u011b dobr\u00e9ho.<\/strong><\/p>\n

Profesor ekonomie Tom\u00e1\u0161 Havr\u00e1nek z\u00a0Fakulty soci\u00e1ln\u00edch v\u011bd Univerzity Karlovy na str\u00e1nk\u00e1ch Seznam Zpr\u00e1vy p\u00ed\u0161e, \u017ee n\u00e1s \u010dek\u00e1 m\u00edrn\u00e1 deflace. Vych\u00e1z\u00ed z\u00a0faktu, \u017ee glob\u00e1ln\u00ed ceny energi\u00ed se vracej\u00ed k\u00a0\u00farovn\u00edm z\u00a0p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9ho l\u00e9ta 2021. P\u0159ipo\u010detl bych pokles popt\u00e1vky po rop\u011b v\u00a0d\u016fsledku nastupuj\u00edc\u00ed elektromobility spolu s\u00a0p\u0159\u00edr\u016fstky obnoviteln\u00fdch zdroj\u016f, do kter\u00fdch se loni poprv\u00e9 investovalo v\u00edc ne\u017e do fosilu a j\u00e1dra dohromady.<\/p>\n

Kdyby klesaj\u00edc\u00ed ceny energi\u00ed na za\u010d\u00e1tku p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho roku pros\u00e1kly i k n\u00e1m, \u010dek\u00e1 n\u00e1s prudk\u00fd pokles ze sou\u010dasn\u00e9ho cenov\u00e9ho extr\u00e9mu, kdy jsme byli spolehliv\u011b nejdra\u017e\u0161\u00ed ze v\u0161ech. Pak by se mohla dostat cel\u00e1 \u010desk\u00e1 inflace do m\u00ednusu. Ov\u0161em r\u00e1ny, kter\u00e9 dom\u00e1cnosti a ekonomika utrp\u011bly mezi lety 2021 a 2023 zv\u00fd\u0161en\u00edm cen spot\u0159ebn\u00edho ko\u0161e o 33 procent, u\u017e podle profesora napravit nejde. Nelze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee by pokles cen mohl j\u00edt tak daleko. To by ekonomika odnesla dal\u0161\u00edm propadem.<\/p>\n

https:\/\/www.seznamzpravy.cz\/clanek\/ekonomika-ocima-byznysu-komentar-s-trochou-stesti-prijde-zlevneni-a-deflace-cnb-by-se-toho-nemela-bat-236356<\/a><\/p>\n

Hlavn\u00ed sd\u011blen\u00ed prof. Havr\u00e1nka p\u0159itom zn\u00ed, \u017ee m\u00edrn\u00e9 deflace se nem\u00e1me b\u00e1t. M\u00e1 za to, \u017ee ekonomice to neu\u0161kod\u00ed. T\u00edm jde proti proudu. V\u00a0u\u010debnic\u00edch se oby\u010dejn\u011b popisuje situace investora, kter\u00fd \u010dek\u00e1 ur\u010ditou cenovou hladinu, za kter\u00e9 bude sv\u00e9 v\u00fdrobky prod\u00e1vat, aby se mu investice vr\u00e1tila. Kdy\u017e budou ceny na trhu ni\u017e\u0161\u00ed nebo dokonce soustavn\u011b klesat, strhne ho to do ztr\u00e1ty.<\/p>\n

Deflace je skv\u011bl\u00e9 t\u00e9ma pro vzru\u0161uj\u00edc\u00ed akademickou debatu, na jej\u00edm\u017e konci n\u00e1s probud\u00ed ukl\u00edze\u010dka, \u017ee v\u0161ichni ostatn\u00ed u\u017e jsou d\u00e1vno doma. Lep\u0161\u00ed je p\u0159ipomenout, co jsme za\u017eili, ti star\u0161\u00ed dokonce des\u00edtky let. Vzpome\u0148me, jak kl\u00ed\u010dov\u00e9 n\u00e1stroje modern\u00ed doby, jako jsou po\u010d\u00edta\u010de, internetov\u00e9 spojen\u00ed, software nebo mobiln\u00ed telefon byly st\u00e1le levn\u011bj\u0161\u00ed, pokud bychom leto\u0161n\u00ed cenu p\u0159epo\u010d\u00edt\u00e1vali na lo\u0148sk\u00fd v\u00fdkon. Na tom se nic nezm\u011bnilo ani v\u00a0dob\u011b, kdy naopak ceny bydlen\u00ed, energie \u010di cena pen\u011bz (v podob\u011b \u00farok\u016f) let\u011bly zb\u011bsile vysoko.<\/p>\n

Na jednom americk\u00e9m zdroji, kter\u00fd te\u010f nedok\u00e1\u017eu dohledat, jsem zaznamenal pokus o vy\u010d\u00edslen\u00ed, kolik toho dostaneme v\u00a0mobilu zadarmo, kdy\u017e si tam nainstalujeme nebo vychyt\u00e1me z\u00a0cloudu nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed editory, datab\u00e1ze, kalend\u00e1\u0159e, textov\u00e9 \u010di hlasov\u00e9 p\u0159eklada\u010de a n\u00e1stroje dikt\u00e1tu s um\u011blou inteligenc\u00ed nebo prvky ekonomick\u00e9ho softwaru v\u010detn\u011b bankovnictv\u00ed. P\u0159ed chytr\u00fdm mobilem, tedy kolem roku 2008 by podobn\u00fd, by\u0165 mnohem m\u00e9n\u011b dokonal\u00fd software st\u00e1l asi \u010dtvrt milionu dolar\u016f. Tahle deflace je tedy blahod\u00e1rn\u00e1, urychluje technologick\u00fd pokrok i investice.<\/p>\n

Deflaci v\u0161ak za\u017eila i ropa. T\u0159eba od roku 1986 do roku 2004 se cena ropy dr\u017eela pod 25 dolary za barel, tedy zhruba na t\u0159etin\u011b pr\u016fm\u011bru, kter\u00fd by n\u00e1m vy\u0161el z\u00a0obrovsk\u00fdch v\u00fdkyv\u016f z\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho obdob\u00ed. Teprve kdy\u017e energie za\u010dala b\u00fdt drah\u00e1 a no\u0159ila se do st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00edho rizika neklidn\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed sv\u011bta, Evropa i Amerika za\u010daly p\u0159istupovat k\u00a0p\u0159ijet\u00ed z\u00e1kon\u016f na podporu obnoviteln\u00fdch zdroj\u016f.<\/p>\n

\u010cesko k\u00a0tomu p\u0159istoupilo p\u0159\u00edkladn\u011b bizarn\u011b. Dok\u00e1zali jsme, \u017ee p\u0159i tro\u0161e vynal\u00e9zavosti a p\u00edle dok\u00e1\u017eeme vyva\u0159it \u0161kodu i z\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edho dobrodin\u00ed. Sta\u010d\u00ed cht\u00edt, neb\u00e1t se a \u2026 pat\u0159\u00ed sem je\u0161t\u011b n\u011bco o kraden\u00ed (u\u017e nev\u00edm p\u0159esn\u011b co).<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

\u010cesk\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh s\u00a0obnoviteln\u00fdmi zdroji zn\u00e1me. Z\u00e1kon o podpo\u0159e jsme p\u0159ijali kr\u00e1tce po N\u011bmecku a nikoho by nezaj\u00edmal, kdyby ne\u00faplatn\u00fd \u010desk\u00fd Energetick\u00fd regula\u010dn\u00ed \u00fa\u0159ad n\u00e1hle s\u00e1m o sebe, z\u00a0n\u011bjak\u00e9ho hnut\u00ed mysli, nezvedl dotace na sol\u00e1ry na dvojn\u00e1sobek. Najednou jsme m\u011bli nejvy\u0161\u0161\u00ed dotace na cel\u00e9m \u0161ir\u00e9m sv\u011bt\u011b, tak\u017ee se sem navalili investo\u0159i a b\u011bhem dvou let vznikl z\u00e1vazek, \u017ee jim \u010de\u0161t\u00ed da\u0148ov\u00ed poplatn\u00edci prost\u0159ednictv\u00edm st\u00e1tn\u00edho rozpo\u010dtu vyplat\u00ed b\u011bhem dvaceti let hned bili\u00f3n korun.<\/p>\n

Tento z\u00e1chvat lidumiln\u00e9 rozhazova\u010dnosti \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu m\u011bl v\u00a0dal\u0161\u00edm \u017eivot\u011b na\u0161\u00ed zem\u011b stejn\u00fd efekt, jak kdy\u017e sol\u00e1ry post\u0159\u00edk\u00e1te hnoj\u016fvkou. Stal se z\u00a0nich hol\u00fd hnus. Ji\u017e nikdy v\u00edce! Dokonce i l\u00e9ka\u0159i si za\u010dali navl\u00e9kat rukavice, ne\u017e s\u00e1hli doprost\u0159ed hrudi, kde je sol\u00e1r plexus. A uhlobaroni m\u011bli na dlouho vystar\u00e1no.<\/p>\n

A te\u010f si uka\u017eme, jak n\u00e1m podtrhla nohy levn\u00e1 ropa. Na konci l\u00e9ta 1990, tedy kr\u00e1tce po zm\u011bn\u011b re\u017eimu v\u00a0na\u0161\u00ed vlasti, se vyno\u0159ily n\u00e1znaky zm\u011bny na ropn\u00e9m trhu. Situace kolem Ir\u00e1ku se zost\u0159ovala a schylovalo se k\u00a0prvn\u00ed V\u00e1lce v\u00a0Z\u00e1livu. Na\u0161e nezku\u0161en\u00e1 feder\u00e1ln\u00ed vl\u00e1da poc\u00edtila obavu, \u017ee v\u00e1lka ohroz\u00ed z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed s\u00a0ropou a ceny vylet\u00ed nep\u0159ijateln\u011b vysoko. Vl\u00e1dn\u00ed strat\u00e9gov\u00e9 vych\u00e1zeli z\u00a0o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, \u017ee p\u0159ijde zdra\u017een\u00ed ropy nad 70 dolar\u016f za barel, tedy troj a\u017e \u010dty\u0159n\u00e1sobek toho, co bylo p\u0159edt\u00edm.<\/p>\n

Bezprost\u0159edn\u00ed nebezpe\u010d\u00ed nehrozilo, byli jsme z\u00e1sobov\u00e1ni z\u00a0Ruska za dlouhodob\u00e9 ceny, ale kdyby m\u011bl vliv v\u00e1lky vydr\u017eet, nakonec by n\u00e1s to stejn\u011b dostihlo. Koruna by p\u0159i\u0161la o skromn\u00e9 devizov\u00e9 rezervy, kter\u00e9 zaru\u010dovaly jej\u00ed sm\u011bnitelnost. Museli bychom si p\u016fj\u010dovat, a to by zemi strhlo do ne\u0159e\u0161iteln\u00fdch dluh\u016f. Cel\u00e1 \u010deskoslovensk\u00e1 federace tenkr\u00e1t pot\u0159ebovala 7,5 milion\u016f tun ropy ro\u010dn\u011b. Tuna je skoro osm barel\u016f. Kdyby tedy tuna st\u00e1la 600 dolar\u016f, jen z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed ropou by n\u00e1s st\u00e1lo 4,5 miliardy dolar\u016f, p\u011btinu HDP.<\/p>\n

Jak hluboce jsme se m\u00fdlili! Cena ropy skute\u010dn\u011b na p\u00e1r dn\u00ed vylet\u011bla vzh\u016fru, ale pak se skromn\u011b vr\u00e1tila na dal\u0161\u00edch 13 let ke star\u00fdm hodnot\u00e1m. Narazila na trh, kter\u00fd se topil v\u00a0p\u0159ebytku, proto\u017ee v\u0161ichni se v\u010das p\u0159edz\u00e1sobili.<\/p>\n

https:\/\/tradingeconomics.com\/commodity\/crude-oil<\/a><\/p>\n

Byla by to pouh\u00e1 historick\u00e1 zaj\u00edmavost, kdyby se z\u00a0t\u00e9to bizarn\u00ed minely nestala trval\u00e1 cenov\u00e1 kotva pro na\u0161i korunu. Lep\u0161\u00ed \u010d\u00e1st exportn\u00edho pr\u016fmyslu tehdy z\u00edsk\u00e1vala dolar za 12 \u2013 14 korun. Nicm\u00e9n\u011b vl\u00e1da zavedla prudkou devalvaci koruny na hodnotu 28 korun za dolar. Koruna se tak stala \u00fadern\u00fdm n\u00e1strojem kolonizace republiky.<\/p>\n

Spolu s\u00a0\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00edm v\u00a0historick\u00fdch cen\u00e1ch, kter\u00e9 byly zcela odtr\u017een\u00e9 od z\u00e1padn\u00ed reality, bylo pro zahrani\u010dn\u00ed investory s obrovs\u0137ou p\u0159evahou kapit\u00e1lu a kurzu m\u011bny v\u0161echno prakticky zadarmo. Kdy\u017e se to pak zkombinovalo se sedmin\u00e1sobn\u00fdm (!) zdra\u017een\u00edm \u00fav\u011br\u016f pro podnikovou sf\u00e9ru (\u00fav\u011bry na trvale obr\u00e1tkov\u00e9 z\u00e1soby TOZ, co\u017e byly na konci komunismu jedin\u00e9 dostupn\u00e9 provozn\u00ed finance, zdra\u017eily ze 2 procent na \u201etr\u017en\u00edch\u201c 14 procent), podniky lehly. Byly \u00fapln\u011b za hubi\u010dku a bylo vymalov\u00e1no.<\/p>\n

Pro ekonomick\u00e9ho pozorovatele d\u011bn\u00ed v\u00a0\u010cR proto plat\u00ed zn\u00e1m\u00e9 heslo nejslavn\u011bj\u0161\u00edho americk\u00e9ho detektiva Nicka Cartera: V\u017edy ve st\u0159ehu!<\/p>\n

Vra\u0165me se k\u00a0\u00favaze prof. Havr\u00e1nka o mo\u017en\u00e9m n\u00e1stupu deflace na za\u010d\u00e1tku p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho roku. Deflac\u00ed m\u016f\u017ee m\u00ednit jak pokles cenov\u00e9 hladiny spot\u0159ebitelsk\u00e9ho ko\u0161e, kter\u00fd sleduje \u010cesk\u00fd statistick\u00fd \u00fa\u0159ad, tak pokles cen v\u00a0cel\u00e9 ekonomice, kter\u00fd se vyjad\u0159uje v\u00a0n\u00e1rodn\u00edch \u00fa\u010dtech indexem\u00a0defl\u00e1tor<\/em>\u00a0(ten m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159i r\u016fstu cen kladn\u00fd, p\u0159i poklesu z\u00e1porn\u00fd).<\/p>\n

\u010cesk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed banka c\u00edluje spot\u0159ebitelskou inflaci, to znamen\u00e1, \u017ee usiluje o udr\u017eov\u00e1n\u00ed m\u00edrn\u00e9 inflace na stanoven\u00e9 \u00farovni, sou\u010dasn\u011b na 2 %. Ne \u017ee by tam byla, ale chce to. Ovliv\u0148uje to \u0159adou n\u00e1stroj\u016f, z\u00a0nich\u017e za nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed je obvykle pova\u017eov\u00e1na z\u00e1kladn\u00ed \u00farokov\u00e1 m\u00edra. To jsou dvout\u00fddenn\u00ed pen\u00edze p\u016fj\u010dovan\u00e9 velk\u00fdmi bankami od \u010cNB za z\u00e1stavu cenn\u00fdch pap\u00edr\u016f (dvout\u00fddenn\u00ed repo). Tam se u\u017e d\u00e9le ne\u017e rok prost\u0159ednictv\u00edm tohoto trhu udr\u017euje z\u00e1kladn\u00ed sazba co mo\u017en\u00e1 nejbl\u00ed\u017ee 7 procent.<\/p>\n

Rozli\u0161ovat v\u0161ak mus\u00edme sazby nomin\u00e1ln\u00ed, to je t\u011bch 7 procent, a re\u00e1ln\u00e9 sazby, do kter\u00fdch promlouv\u00e1 i inflace. Kdy\u017e byla p\u0159ed rokem \u010desk\u00e1 inflace na vrcholu 18,2 procenta, byla o 11,2 procenta vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e z\u00e1kladn\u00ed \u00farokov\u00e1 sazba 7,0 procenta. Re\u00e1ln\u00e1 sazba tedy byla m\u00ednus 11,2 procenta. To je propast, kter\u00e1 se d\u00e1 tolerovat je proto, \u017ee je do\u010dasn\u00e1.<\/p>\n

Jedno \u010d\u00edslo v\u0161ak nevystihuje skute\u010dnost, \u017ee jsme biti hned dvakr\u00e1t, jednou drahotou a podruh\u00e9 je\u0161t\u011b vysok\u00fdmi finan\u010dn\u00edmi n\u00e1klady. Ty se n\u00e1m budou sn\u00e1ze spl\u00e1cet, pokud inflace vydr\u017e\u00ed. Kdy\u017e v\u0161ak poklesne, jak o\u010dek\u00e1v\u00e1 prof. Havr\u00e1nek, ocitneme se zchudl\u00ed z\u00a0inface v\u00a0prost\u0159ed\u00ed cenov\u00e9ho poklesu, a z\u00a0toho m\u00e1me spl\u00e1cet vysok\u00e9 \u00faroky z\u00a0minulosti.<\/p>\n

T\u00e9matu re\u00e1ln\u00fdch sazeb se v\u011bnoval na za\u010d\u00e1tku roku viceguvern\u00e9r \u010cNB Jan Frait na str\u00e1nk\u00e1ch Seznamu Zpr\u00e1vy. Zamot\u00e1v\u00e1 n\u00e1m to je\u0161t\u011b trochu v\u00edc, kdy\u017e rozli\u0161uje re\u00e1ln\u00e9 sazby\u00a0ex-post<\/em>\u00a0(podle minul\u00e9ho v\u00fdvoje) a re\u00e1ln\u00e9 sazby podle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed (ex-ante<\/em>), co\u017e by bylo bli\u017e\u0161\u00ed t\u00e9matu prof. Havr\u00e1nka. Viceguvern\u00e9r Frait tenkr\u00e1t \u010dekal po roce jen pokles inflace, ale i tak mu re\u00e1ln\u00e1 \u00farokov\u00e1 m\u00edra\u00a0ex-ante<\/em>\u00a0vylet\u011bla k\u00a05 procent\u016fm. S\u00a0defla\u010dn\u00edm v\u00fdhledem by v\u0161ak let\u011bla n\u011bkam nad 7 procent. Z\u00a0toho tedy rozhodn\u011b nelze vy\u010d\u00edst p\u0159edpov\u011b\u010f, \u017ee sazby \u010cNB mohou m\u00ed\u0159it jenom nahoru.<\/p>\n

https:\/\/www.seznamzpravy.cz\/clanek\/ekonomika-ocima-byznysu-jsou-urokove-sazby-cnb-ve-srovnani-s-inflaci-opravdu-nezvykle-nizke-225748<\/a><\/p>\n

Re\u00e1ln\u00e1 \u00farokov\u00e1 sazba nad 7 procent by byla opravdu hodn\u011b vysok\u00e1, ale nikoliv rekordn\u00ed. Z\u00a0historie vysp\u011bl\u00fdch ekonomik vynik\u00e1 re\u00e1ln\u00e1 sazba v\u00a0USA n\u011bkdy roku 1984, kdy\u017e byla na 11,2 procenta. Bylo to v\u00a0dob\u011b, kdy americk\u00e9 centr\u00e1ln\u00ed bance Fed \u0161\u00e9foval Paul Volcker, kter\u00fd sazby p\u0159izp\u016fsoboval ani ne tak inflaci, jako m\u011bnov\u00e9 z\u00e1sob\u011b, jak to u\u010dila monetaristick\u00e1 teorie chicagsk\u00e9ho profesora Miltona Friedmana. Moc pen\u011bz v\u00a0ob\u011bhu, \u00faroky nahoru.<\/p>\n

T\u00edm se ocitl v\u00a0konfliktu s\u00a0vl\u00e1dou prezidenta Ronalda Reagana a Kongresem, kter\u00fd se dr\u017eel ekonomick\u00e9 teorie ve prosp\u011bch nab\u00eddkov\u00e9 strany (supply-side<\/em>). Znamenalo to naopak p\u0159idat pen\u011bz prost\u0159ednictv\u00edm sni\u017eov\u00e1n\u00ed dan\u00ed a rozpo\u010dtov\u00fdch podp\u016frn\u00fdch program\u016f. Vy\u0161\u0161\u00ed produktivita pak na rozpo\u010dtov\u00e9 schodky vyd\u011bl\u00e1. Nevolen\u00fd p\u0159edseda rady guvern\u00e9r\u016f Fed Volker politiku prezidenta a Kongresu odm\u00edtal a reagoval na ni ne\u00fastupn\u00fdm udr\u017eov\u00e1n\u00edm z\u00e1kladn\u00ed \u00farokov\u00e9 sazby na extr\u00e9mn\u00ed \u00farovni, i p\u0159es 20 procent. A to bez ohledu na to, \u017ee mu ta monet\u00e1rn\u00ed teorie nefungovala. Prezident Reagan se v\u00a0tom moc neorientoval, l\u00edtali v\u00a0tom poradci a ministr financ\u00ed, a tak Volkera opakovan\u011b podpo\u0159il.<\/p>\n

Co zp\u016fsobila extr\u00e9mn\u011b vysok\u00e1 re\u00e1ln\u00e1 \u00farokov\u00e1 m\u00edra v\u00a0USA? Udr\u017eela se tam mezi lety 1979 a\u017e 1984, tedy opravdu dlouho. Detailn\u011b to popisuje William Greider v\u00a0knize\u00a0Secrets of the Temple<\/em>\u00a0(1987).<\/p>\n

P\u0159edev\u0161\u00edm to byl obrovsk\u00fd p\u0159esun bohatstv\u00ed, nebo\u0165 10 procent Ameri\u010dan\u016f v\u00a0t\u00e9 dob\u011b vlastnilo 86 procent finan\u010dn\u00edho bohatstv\u00ed zem\u011b. Oni za ty d\u011bsiv\u00e9 \u00faroky p\u016fj\u010dovali, zbytek obyvatel jim je platil. Vliv nejbohat\u0161\u00edch se projevoval prost\u0159ednictv\u00edm dluhopisov\u00fdch trh\u016f, kter\u00e9 form\u00e1ln\u011b nez\u00e1visl\u00e9mu Volckerovi fakticky diktovaly, jak se m\u00e1 chovat ve vztahu k\u00a0\u00farokov\u00fdm sazb\u00e1m. Zvy\u0161ovat, dr\u017eet!<\/p>\n

Vysok\u00e9 sazby v\u00a0USA p\u0159it\u00e1hly investory z\u00a0cel\u00e9ho sv\u011bta a p\u016fsobily na posilov\u00e1n\u00ed dolaru. Ten pos\u00edlil za \u010dty\u0159i roky o polovinu. To nemohly americk\u00e9 exporty zvl\u00e1dnout, za\u010daly v\u00e1znout. Americk\u00fd pr\u016fmysl nakonec ut\u00edkal do zahrani\u010d\u00ed za ni\u017e\u0161\u00edmi n\u00e1klady. V\u00a0obchodn\u00ed bilanci i feder\u00e1ln\u00edm rozpo\u010dtu nar\u016fstaly schodky. Ekonomika se pono\u0159ila do recese. Inflace, kter\u00e1 se zd\u00e1la b\u00fdt p\u0159ed rokem 1979 nezkrotiteln\u00e1, postupn\u011b ustupovala, ale p\u0159edseda Volcker \u00faroky nesni\u017eoval. Nap\u0159ed pr\u00fd mus\u00ed Kongres sn\u00ed\u017eit rozpo\u010dtov\u00e9 deficity.<\/p>\n

Ob\u011b strany sporu trvaly ne\u00fastupn\u011b na sv\u00e9m, ale nevolen\u00fd Volcker m\u011bl v\u011bt\u0161\u00ed palebnou s\u00edlu. Nezam\u00fd\u0161len\u00fdmi d\u016fsledky toho, \u017ee trval na sv\u00e9 jedn\u00e9 veli\u010din\u011b (mno\u017estv\u00ed m\u011bny v\u00a0ob\u011bhu, nep\u0159\u00edmo i rozpo\u010dtov\u00fd deficit) Ameriku z\u00e1sadn\u011b zm\u011bnil, zbavil ji pr\u016fmyslu, sn\u00ed\u017eil jej\u00ed konkurenceschopnost a extr\u00e9mn\u011b pos\u00edlil soci\u00e1ln\u00ed nerovnosti.<\/p>\n

Odneslo to dokonce i Japonsko. Pokou\u0161elo se pomoci z\u00e1mo\u0159sk\u00e9mu spojenci v\u00a0jeho snaze srazit trochu kurz dolaru. Za\u010dalo ho tedy prod\u00e1vat ve velk\u00fdch objemech. P\u0159\u00edlivu pen\u011bz se v\u0161ak chytili spekulanti a p\u0159evedli jej do japonsk\u00fdch realit. Vznikla cenov\u00e1 bublina, kter\u00e1 za\u010dala ohro\u017eovat japonsk\u00e9 banky. Japonci to ust\u00e1li, ale zaplatili to desetilet\u00edmi nulov\u00e9ho r\u016fstu a deflace.<\/p>\n

A tady to za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt zaj\u00edmav\u00e9. Japonci uk\u00e1zali, \u017ee i na nulov\u00fdch \u00faroc\u00edch v\u00a0bance lze vyd\u011bl\u00e1vat. Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e ceny klesaj\u00ed. Pozitivn\u00ed rozd\u00edl \u2013 to je ta re\u00e1ln\u00e1 \u00farokov\u00e1 m\u00edra. Byla stejn\u00e1 jako jinde, kolem dvou procent\u2026<\/p>\n

Zbyn\u011bk Fiala<\/a><\/em>
\n\u017durnalista, v minulosti dlouholet\u00fd \u0161\u00e9fredaktor \u010dasopisu Ekonom.<\/em><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

U n\u00e1s to sice nevid\u00edme, ale sv\u011btov\u00e9 ceny energi\u00ed klesaj\u00ed a mohly by strhnout inflaci…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":24512,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,802,59,1203,29,371],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/36000"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=36000"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/36000\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/24512"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=36000"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=36000"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=36000"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}