{"id":33699,"date":"2023-08-08T01:00:25","date_gmt":"2023-08-07T23:00:25","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=33699"},"modified":"2023-08-07T17:53:05","modified_gmt":"2023-08-07T15:53:05","slug":"peter-haisenko-nasa-vi-proc-je-pocasi-tak-zvlastni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2023\/08\/08\/peter-haisenko-nasa-vi-proc-je-pocasi-tak-zvlastni\/","title":{"rendered":"Peter Haisenko: NASA v\u00ed, pro\u010d je po\u010das\u00ed tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

P\u0159ed rokem a p\u016fl, 15. ledna 2022, do\u0161lo v ji\u017en\u00edm Pacifiku pobl\u00ed\u017e souostrov\u00ed Tonga k mohutn\u00e9 sope\u010dn\u00e9 erupci.\u00a0Ve\u0159ejnost o tom nebyla informov\u00e1na.\u00a0Byla to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed podvodn\u00ed erupce, kter\u00e1 ovlivnila sv\u011btov\u00e9 klima.\u00a0To vysv\u011btluje, pro\u010d mus\u00edme letos pozorovat mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 pov\u011btrnostn\u00ed jevy.<\/span><\/p>\n

U\u017e v dubnu a kv\u011btnu tohoto roku jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel o po\u010das\u00ed.\u00a0Mus\u00edm \u0159\u00edci, \u017ee b\u011bhem m\u00e9ho v\u00fdcviku pilota v Lufthanse jsem tak\u00e9 z\u00edskal solidn\u00ed v\u00fdcvik v meteorologii a od t\u00e9 doby se z\u00e1jmem sleduji a analyzuji jevy po\u010das\u00ed.\u00a0Duben a kv\u011bten byly p\u0159\u00edli\u0161 chladn\u00e9.\u00a0V \u010dervnu bylo pozorov\u00e1no, \u017ee se nap\u0159\u00ed\u010d Evropou vytvo\u0159ila neobvykle velk\u00e1, ale ploch\u00e1 tlakov\u00e1 v\u00fd\u0161e, kter\u00e1 vykazovala neobvyklou stabilitu.\u00a0Obloha byla v\u011bt\u0161inou bez mr\u00e1\u010dku, ale teploty se podle toho nevyv\u00edjely.<\/span><\/p>\n

Pozorov\u00e1n\u00ed z\u00e1pad\u016f slunce ve mn\u011b vyvolalo podez\u0159en\u00ed, \u017ee ve spodn\u00edch vrstv\u00e1ch vzduchu mus\u00ed b\u00fdt abnorm\u00e1ln\u00ed mno\u017estv\u00ed vlhkosti.\u00a0To se mimo jin\u00e9 projevilo t\u00edm, \u017ee jste se mohli d\u00edvat p\u0159\u00edmo do slunce pouh\u00fdm okem, kdy\u017e bylo asi p\u011bt stup\u0148\u016f nad obzorem.\u00a0Byla to jen oran\u017eov\u00e1 koule a bylo to poprv\u00e9, co jsem vid\u011bl velkou slune\u010dn\u00ed skvrnu pouh\u00fdm okem.\u00a0Nebyly to v\u0161ak betonov\u00e9 mraky, kter\u00e9 slunce takov\u00fdm zp\u016fsobem zatemnily.\u00a0Byla to prost\u011b vodn\u00ed p\u00e1ra, kter\u00e1 visela nad zem\u00ed v abnorm\u00e1ln\u00ed hustot\u011b, ani\u017e by vytv\u00e1\u0159ela viditelnou mlhu.\u00a0Tak jsem si \u0159\u00edkal, jak se to mohlo st\u00e1t.\u00a0Nemohl jsem naj\u00edt vysv\u011btlen\u00ed, dokud jsem nenarazil na zpr\u00e1vu NASA z 2. srpna 2022:<\/span>
\nhttps:\/\/www.nasa.gov\/feature\/jpl\/tonga-eruption-blasted-unprecedented-amount-of-water-into-stratosphere<\/span><\/a><\/p>\n

O deset procent v\u00edce vody v atmosf\u00e9\u0159e<\/strong><\/span><\/p>\n

Podle t\u00e9to zpr\u00e1vy se stalo n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: V bl\u00edzkosti souostrov\u00ed Tonga do\u0161lo k masivn\u00ed podvodn\u00ed erupci.\u00a0To samo o sob\u011b nen\u00ed nic neobvykl\u00e9ho, ale tentokr\u00e1t se tak stalo v hloubce jen asi 150 metr\u016f.\u00a0Pokud se tak stane ve v\u011bt\u0161\u00edch hloubk\u00e1ch, je takov\u00e1 erupce tlakem vody t\u00e9m\u011b\u0159 udu\u0161ena.\u00a0Prakticky nic nevych\u00e1z\u00ed na povrch.\u00a0Pokud k tomu dojde bl\u00ed\u017ee ne\u017e 150 metr\u016f od povrchu nebo v\u00fd\u0161e, jedn\u00e1 se o \u201enorm\u00e1ln\u00ed\u201c sope\u010dnou erupci, kter\u00e1 m\u016f\u017ee vyvrhnout sv\u016fj popel do stratosf\u00e9ry.\u00a0Vznikaj\u00ed pak oblaka popela, kter\u00e1 se mohou \u0161\u00ed\u0159it na velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti a zast\u00ednit slunce.\u00a0Ale v t\u00e9 hloubce 150 metr\u016f se p\u0159i tak siln\u00e9 erupci vypa\u0159uje obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed vody a vrh\u00e1 se do atmosf\u00e9ry.\u00a0Pod\u00edvejte se na video NASA.\u00a0V\u0161imn\u011bte si ostatn\u00edch mrak\u016f<\/span><\/p>\n

NASA vypo\u010d\u00edtala, \u017ee b\u011bhem t\u00e9to erupce byla vodn\u00ed p\u00e1ra vytla\u010dena do atmosf\u00e9ry ve v\u00fd\u0161k\u00e1ch mezi 12 a 53 (!) kilometry.\u00a0To je nad stratosf\u00e9rou.\u00a0Pro srovn\u00e1n\u00ed: Kdy\u017e vybuchla nejv\u011bt\u0161\u00ed vod\u00edkov\u00e1 bomba \u201eCar Bomb\u201c, dos\u00e1hl h\u0159ibov\u00fd mrak v\u00fd\u0161ky t\u00e9m\u011b\u0159 60 kilometr\u016f.\u00a0N\u00edzko let\u00edc\u00ed satelity ob\u00edhaj\u00ed ve v\u00fd\u0161k\u00e1ch 90 kilometr\u016f.\u00a0Letadla l\u00e9taj\u00ed maxim\u00e1ln\u011b 15 kilometr\u016f vysoko.\u00a0To v\u0161e samo o sob\u011b nen\u00ed tak p\u016fsobiv\u00e9.\u00a0Co je v\u0161ak p\u016fsobiv\u00e9, je to, co NASA vypo\u010d\u00edtala pro mno\u017estv\u00ed, hmotnost vody, kter\u00e1 byla zavedena do atmosf\u00e9ry.\u00a0NASA \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee tato erupce zv\u00fd\u0161ila obsah vody v atmosf\u00e9\u0159e o 10 procent.\u00a0Slovy: Deset procent!\u00a0Jak je to mo\u017en\u00e9?<\/span><\/p>\n

Tlak vody je podhodnocen<\/strong><\/span><\/p>\n

Erupce se odehr\u00e1la v hloubce 150 metr\u016f.\u00a0Nen\u00ed to podle v\u00e1s tak hlubok\u00e9?\u00a0Pamatujete si na \u201etlakov\u00fd hrnec\u201c, tlakov\u00fd hrnec?\u00a0Je v n\u011bm tlak maxim\u00e1ln\u011b dva bary a kdo n\u011bkdy takov\u00fd hrnec otev\u0159el pod tlakem nedbale, n\u00e1sil\u00edm, v\u00ed, \u017ee u\u017e to nikdy neud\u011bl\u00e1.\u00a0V hloubce 150 metr\u016f je v\u0161ak tlak 15 bar\u016f.\u00a0To znamen\u00e1, \u017ee jakmile eruptivn\u00ed magma dopadne na vodu nad sebou, vytvo\u0159\u00ed se extr\u00e9mn\u011b p\u0159eh\u0159\u00e1t\u00e1 vodn\u00ed p\u00e1ra, kter\u00e1 pak hled\u00e1 \u2013 a nach\u00e1z\u00ed \u2013 cestu vzh\u016fru, jak se d\u00e1le zah\u0159\u00edv\u00e1.\u00a0B\u011bhem tohoto procesu kles\u00e1 okoln\u00ed tlak vody, p\u00e1ra se analogicky rozp\u00edn\u00e1 a pak m\u016f\u017eete pozorovat, co ukazuje video NASA.\u00a0Oblak p\u00e1ry, kter\u00fd p\u0159ipom\u00edn\u00e1 houbov\u00fd oblak a m\u00e1 stejnou energii jako minim\u00e1ln\u011b Zar bomba.\u00a0Tak to bylo, jako s carskou bombou,\u00a0hydrologick\u00e1 tlakov\u00e1 vlna se d\u00e1 m\u011b\u0159it po cel\u00e9 zem\u011bkouli a n\u011bkolikr\u00e1t ji obeplula.\u00a0NASA \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee mno\u017estv\u00ed vody vhozen\u00e9 do atmosf\u00e9ry odpov\u00eddalo napln\u011bn\u00ed 58 000 olympijsk\u00fdch baz\u00e9n\u016f.\u00a0NASA tak\u00e9 \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee nikdy nic podobn\u00e9ho nevid\u011bla.<\/span><\/p>\n

Nyn\u00ed by si n\u011bkdo mohl myslet, \u017ee je v atmosf\u00e9\u0159e „trochu“ v\u00edce vody, co na tom z\u00e1le\u017e\u00ed?\u00a0D\u011bl\u00e1 to hodn\u011b.\u00a0Za\u010d\u00edn\u00e1 to t\u00edm, \u017ee se zvy\u0161uje celkov\u00e1 hmotnost atmosf\u00e9ry.\u00a0Ne, ne deset procent, ale rozhodn\u011b m\u011b\u0159iteln\u00e9.\u00a0Nyn\u00ed je na\u0161e atmosf\u00e9ra velmi filigr\u00e1nsk\u00e1.\u00a0Polovina vzdu\u0161n\u00e9 hmoty je pod 5000 metry.\u00a0Troposf\u00e9ra kon\u010d\u00ed na deseti kilometrech a nad n\u00ed je jen 20 procent atmosf\u00e9ry.\u00a0Pr\u016fm\u011br Zem\u011b je 12 000 kilometr\u016f.\u00a0To znamen\u00e1, \u017ee troposf\u00e9ra vystupuje nad zemsk\u00fd povrch pouze jednu \u0161estinu zemsk\u00e9ho polom\u011bru.\u00a0Po\u010das\u00ed si tedy m\u016f\u017eete p\u0159edstavit jako n\u011bco jako t\u0159pyt\u00edc\u00ed se z\u00e1voj benz\u00ednu na lou\u017ei.\u00a0Ji\u017e z toho je patrn\u00e9, jak slo\u017eit\u00e9 je obecn\u011b spo\u010d\u00edtat jevy po\u010das\u00ed a jak n\u00e1chyln\u00e9 k selh\u00e1n\u00ed cel\u00e1 v\u011bc je.<\/span><\/p>\n

Voda se k n\u00e1m dost\u00e1v\u00e1 se zpo\u017ed\u011bn\u00edm<\/strong><\/span><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed ot\u00e1zkou je, pro\u010d se \u00fa\u010dinky t\u00e9to erupce k n\u00e1m na severn\u00ed polokouli dostaly a\u017e nyn\u00ed.\u00a0Tonga se nach\u00e1z\u00ed severn\u011b od Nov\u00e9ho Z\u00e9landu na 21. stupni ji\u017en\u00ed \u0161\u00ed\u0159ky.\u00a0K erupci do\u0161lo v lednu, tedy v l\u00e9t\u011b tamt\u00e9\u017e a p\u0159esn\u011b pod vertik\u00e1ln\u00ed polohou slunce.\u00a0To znamen\u00e1, \u017ee tyto vodn\u00ed masy by mohly b\u00fdt distribuov\u00e1ny t\u00e9m\u011b\u0159 rovnom\u011brn\u011b mezi ji\u017en\u00ed a severn\u00ed polokouli.\u00a0Ale trv\u00e1 to, ne\u017e se to roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed atmosf\u00e9rou a bude m\u00edt dopad.\u00a0Rychleji na ji\u017en\u00ed polokouli a tak m\u00e1me najednou vysv\u011btlen\u00ed, pro\u010d zem\u011b ji\u017en\u00ed polokoule za\u017e\u00edvaj\u00ed extr\u00e9mn\u011b chladnou zimu.\u00a0S masami sn\u011bhu a teplotami, kter\u00e9 je\u0161t\u011b nebyly pozorov\u00e1ny.<\/span><\/p>\n

Ano, extra vodn\u00ed p\u00e1ra zpomaluje slune\u010dn\u00ed intenzitu, ale tak\u00e9 zp\u016fsobuje zv\u00fd\u0161en\u00ed povrchov\u00e9 teploty mo\u0159e.\u00a0P\u0159ebyte\u010dn\u00e1 voda mus\u00ed znovu pomalu pr\u0161et, dokud atmosf\u00e9ra nez\u00edsk\u00e1 rovnov\u00e1hu.\u00a0Pokud k tomu dojde v oblastech bl\u00edzko rovn\u00edku, pak do oce\u00e1n\u016f pr\u0161\u00ed teplej\u0161\u00ed voda.\u00a0M\u00e1me se tedy divit, kdy\u017e se nyn\u00ed a v bl\u00edzk\u00e9 budoucnosti objev\u00ed dal\u0161\u00ed vydatn\u00e9 sr\u00e1\u017eky a bou\u0159ky?\u00a0Ach ne, zapomn\u011bl jsem, za to m\u016f\u017ee jen \u010dlov\u011bkem zp\u016fsoben\u00e1 zm\u011bna klimatu.\u00a0Vtipy stranou.\u00a0S mal\u00fdm zpo\u017ed\u011bn\u00edm se tyto vodn\u00ed masy dostaly i k n\u00e1m a za\u017e\u00edv\u00e1me atypick\u00e9 po\u010das\u00ed s extr\u00e9mn\u00edmi sr\u00e1\u017ekami a z\u00e1plavami.\u00a0P\u0159ebyte\u010dn\u00e1 voda v atmosf\u00e9\u0159e se mus\u00ed znovu dostat na zem.\u00a0Ale to nen\u00ed tak jasn\u011b viditeln\u00e9, zejm\u00e9na v N\u011bmecku,\u00a0proto\u017ee na\u0161e po\u010das\u00ed je d\u00e1no proud\u011bn\u00edm vzduchu, kter\u00e9 k n\u00e1m n\u011bkdy p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed such\u00e9 teplo, such\u00fd chlad nebo vlhk\u00e9 vzduchov\u00e9 masy r\u016fzn\u00fdch teplot.\u00a0Ze Sibi\u0159e nebo Sahary nebo z Azor.<\/span><\/p>\n

Nem\u016f\u017eete zak\u00e1zat sope\u010dn\u00e9 erupce<\/strong><\/span><\/p>\n

Pro\u010d si mysl\u00edte, \u017ee n\u00e1m bylo \u0159e\u010deno pouze to, \u017ee teplota vody v severn\u00edm Atlantiku je vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e je obvykl\u00e9 v \u010dervenci?\u00a0Proto\u017ee ani \u010derven ani \u010dervenec nebyly ani zdaleka rekordn\u00ed.\u00a0O aktu\u00e1ln\u00edm po\u010das\u00ed se snad ani nemus\u00edme bavit.\u00a0Ve skute\u010dnosti nen\u00ed jasn\u00e9, zda toto obohacen\u00ed atmosf\u00e9ry vodou povede k oteplen\u00ed nebo ochlazen\u00ed.\u00a0Nev\u011bd\u00ed, v\u011bdci, kte\u0159\u00ed n\u00e1m v\u017edy cht\u011bj\u00ed \u0159\u00edci, v\u011bd\u00ed, jak\u00e9 bude klima za pades\u00e1t let.\u00a0A\u0165 u\u017e je d\u016fvod jak\u00fdkoli, se sope\u010dn\u00fdmi erupcemi nem\u016f\u017eete d\u011blat politiku a rozhodn\u011b nem\u016f\u017eete vyd\u011blat \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze.\u00a0Ani je nem\u016f\u017eete zak\u00e1zat.\u00a0Taky nev\u00edm, ale osobn\u011b se budu p\u0159ipravovat na chladnou zasn\u011b\u017eenou zimu a t\u011b\u0161it se na dobrou ly\u017ea\u0159skou sez\u00f3nu.<\/span><\/p>\n

Z\u00e1v\u011br: Tato erupce na druh\u00e9m konci sv\u011bta n\u00e1m ukazuje, jak mal\u00fd vliv m\u016f\u017ee m\u00edt \u010dlov\u011bk na klimatick\u00e9 ud\u00e1losti.\u00a0\u017de to vy\u017eaduje \u00fapln\u011b jin\u00fd \u0159\u00e1d ne\u017e \u0161\u0165ourat se dv\u011bma procenty CO2, kter\u00e9 m\u00e1 N\u011bmecko v um\u011bl\u00fdch emis\u00edch CO2.\u00a0Jednalo se tak\u00e9 o sope\u010dnou erupci, rovn\u011b\u017e na druh\u00e9m konci sv\u011bta, kter\u00e1 p\u0159inesla v Evrop\u011b kolem roku 1860 chladn\u00e9 obdob\u00ed, kter\u00e9 zp\u016fsobilo hlad a chudobu a velkou vlnu emigrace do Ameriky.\u00a0Nen\u00ed tak\u00e9 zn\u00e1mo, kolik CO2 tato sopka Tonga vychrlila.\u00a0M\u00e1m podez\u0159en\u00ed, \u017ee to bylo za jeden den v\u00edc, ne\u017e dok\u00e1\u017ee cel\u00e9 N\u011bmecko vyprodukovat za rok.\u00a0A kolik je tam aktivn\u00edch sopek?\u00a0Kdo plival ka\u017ed\u00fd den?\u00a0Le\u017e o zm\u011bn\u011b klimatu zp\u016fsoben\u00e9 \u010dlov\u011bkem nen\u00ed nic jin\u00e9ho ne\u017e n\u00e1stroj nadvl\u00e1dy, na kter\u00fd je zvl\u00e1\u0161t\u011b zvykl\u00fd<\/span><\/p>\n

Peter Haisenko<\/p>\n

 <\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159ed rokem a p\u016fl, 15. ledna 2022, do\u0161lo v ji\u017en\u00edm Pacifiku pobl\u00ed\u017e souostrov\u00ed Tonga k…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":19232,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[873,29,1039,2700],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/33699"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=33699"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/33699\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/19232"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=33699"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=33699"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=33699"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}