{"id":28264,"date":"2023-05-18T01:02:29","date_gmt":"2023-05-17T23:02:29","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=28264"},"modified":"2023-05-17T15:23:06","modified_gmt":"2023-05-17T13:23:06","slug":"krize-a-chaos-to-nas-ceka-az-se-zhrouti-svetovy-rad","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2023\/05\/18\/krize-a-chaos-to-nas-ceka-az-se-zhrouti-svetovy-rad\/","title":{"rendered":"Krize a chaos: To n\u00e1s \u010dek\u00e1, a\u017e se zhrout\u00ed sv\u011btov\u00fd \u0159\u00e1d"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n
\n

Mezin\u00e1rodn\u00ed \u0159\u00e1d zalo\u017een\u00fd na pravidlech\u2026<\/strong><\/span>Liber\u00e1ln\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed \u0159\u00e1d\u2026<\/strong><\/span>Mezin\u00e1rodn\u00ed spole\u010denstv\u00ed\u2026<\/strong><\/span><\/p>\n

Tyto podivn\u00e9 a v\u00e1gn\u00ed formulace jste nepochybn\u011b sly\u0161eli v m\u00e9di\u00edch a od politik\u016f.<\/p>\n

Popisuj\u00ed sou\u010dasn\u00fd sv\u011btov\u00fd \u0159\u00e1d \u010di architekturu mezin\u00e1rodn\u00edch politick\u00fdch vztah\u016f mezi zem\u011bmi.<\/p>\n

Sv\u011btov\u00e9 \u0159\u00e1dy nejsou nic nov\u00e9ho.\u00a0Tak po stalet\u00ed stanovovaly pravidla hry velk\u00e9 sv\u011btov\u00e9 velmoci.<\/p>\n

V men\u0161\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku je to podobn\u00e9, jako kdy\u017e se nejmocn\u011bj\u0161\u00ed zlo\u010dineck\u00e9 skupiny v dan\u00e9m m\u011bst\u011b \u2013 jako mafie a pouli\u010dn\u00ed gangy \u2013 spoj\u00ed a dohodnou se, jak si mezi sebou rozd\u011bl\u00ed sv\u00e9 aktivity a \u010dtvrti.<\/p>\n

V dohledn\u00e9 dob\u011b v\u0161ak tyto dohody v\u017edy selh\u00e1vaj\u00ed.\u00a0Pot\u00e9 n\u00e1sleduje n\u00e1siln\u00fd boj o moc, dokud zlo\u010dineck\u00e9 skupiny nedos\u00e1hnou nov\u00e9 dohody, kter\u00e1 odr\u00e1\u017e\u00ed novou rovnov\u00e1hu sil.<\/p>\n

Podobn\u00e1 dynamika je ve h\u0159e mezi nejmocn\u011bj\u0161\u00edmi zem\u011bmi a sv\u011btov\u00fdmi \u0159\u00e1dy.<\/p>\n

V\u00e1lky mezi nejmocn\u011bj\u0161\u00edmi zem\u011bmi obvykle vedou ke kolapsu a restrukturalizaci sv\u011btov\u00e9ho \u0159\u00e1du.<\/p>\n

Zde je stru\u010dn\u00fd p\u0159ehled n\u011bkter\u00fdch ned\u00e1vn\u00fdch sv\u011btov\u00fdch zak\u00e1zek.<\/p>\n

Lze na n\u011b nahl\u00ed\u017eet jako na epochy nebo v\u00fdrazn\u00e1 historick\u00e1 obdob\u00ed, kter\u00e1 odr\u00e1\u017eej\u00ed m\u011bn\u00edc\u00ed se rovnov\u00e1hu sil mezi glob\u00e1ln\u00edmi akt\u00e9ry.<\/p>\n

V\u00edde\u0148sk\u00fd kongres (1814 a\u017e 1914): Vojensk\u00e1 por\u00e1\u017eka francouzsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Napoleona I. vedla k tomuto sv\u011btov\u00e9mu \u0159\u00e1du.\u00a0Ukotvila Brity jako dominantn\u00ed sv\u011btovou velmoc.\u00a0V\u00edde\u0148sk\u00fd kongres tvo\u0159il z\u00e1klad evropsk\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed politiky a\u017e do vypuknut\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v roce 1914.<\/p>\n

Versaillesk\u00e1 smlouva (1919 a\u017e 1939): V\u00edt\u011bzov\u00e9 prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky vytvo\u0159ili tento sv\u011btov\u00fd \u0159\u00e1d, kter\u00fd zahrnoval instituce jako Spole\u010dnost n\u00e1rod\u016f.\u00a0Zlomilo se to, kdy\u017e se N\u011bmecko a Japonsko pokusily ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce vytvo\u0159it sv\u016fj vlastn\u00ed sv\u011btov\u00fd \u0159\u00e1d.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u00fd sv\u011btov\u00fd \u0159\u00e1d veden\u00fd USA (1945 a\u017e sou\u010dasnost): Spojenci vytvo\u0159ili sou\u010dasn\u00fd sv\u011btov\u00fd \u0159\u00e1d s USA v \u010dele po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce.\u00a0Zahrnuje instituce jako Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f, Sv\u011btov\u00e1 banka a Mezin\u00e1rodn\u00ed m\u011bnov\u00fd fond \u2013 v\u0161echny s\u00eddl\u00ed v USA.\u00a0V d\u016fsledku toho je sou\u010dasn\u00fd sv\u011btov\u00fd \u0159\u00e1d do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry unipol\u00e1rn\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e USA maj\u00ed v\u00fdznamn\u00fd vliv na mezin\u00e1rodn\u00ed politiku a rozhodov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Dnes je evidentn\u00ed, \u017ee glob\u00e1ln\u00ed rovnov\u00e1ha sil se posouv\u00e1, jak se sou\u010dasn\u00fd sv\u011btov\u00fd \u0159\u00e1d pod veden\u00edm USA hrout\u00ed zrychluj\u00edc\u00edm se tempem.<\/p>\n

Zm\u011bny ve sv\u011btov\u00e9m \u0159\u00e1du jsou historick\u00e9 ud\u00e1losti s obrovsk\u00fdmi d\u016fsledky.<\/p>\n

To je d\u016fvod, pro\u010d je d\u016fle\u017eit\u00e9 vid\u011bt skrz hluk a propagandu, aby bylo mo\u017en\u00e9 spr\u00e1vn\u011b poskl\u00e1dat kousky dohromady a vid\u011bt skute\u010dn\u00fd celkov\u00fd obraz.<\/p>\n

Spr\u00e1vn\u00e9 pochopen\u00ed geopolitiky je z\u00e1sadn\u00ed.<\/p>\n

Geopolitika<\/strong><\/span><\/p>\n

Zakladatelem geopolitick\u00e9ho my\u0161len\u00ed byl britsk\u00fd strat\u00e9g Sir Halford Mackinder.\u00a0Vytvo\u0159il komplexn\u00ed teorii spojuj\u00edc\u00ed geografii s glob\u00e1ln\u00ed moc\u00ed.\u00a0S jeho my\u0161lenkami se vojen\u0161t\u00ed experti ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech, Rusku a \u010c\u00edn\u011b pot\u00fdkaj\u00ed dodnes.<\/p>\n

Podle Mackindera bylo tajemstv\u00edm, jak se st\u00e1t vedouc\u00ed sv\u011btovou velmoc\u00ed, ovl\u00e1dnout obrovskou rozlohu zem\u011b mezi Asi\u00ed a Evropou zn\u00e1mou jako Eurasie.<\/p>\n

\n
\"\"
<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

V\u00fdznam Eurasie zd\u016fraznil tak\u00e9 v\u00fdznamn\u00fd americk\u00fd geopolitick\u00fd strat\u00e9g Zbigniew Brzezinski ve sv\u00e9 knize The Grand Chessboard: American Primacy and Its Geostrategic Imperatives.\u00a0Souhlasil s Mackinderov\u00fdmi n\u00e1zory na z\u00e1sadn\u00ed roli euroasijsk\u00e9ho regionu.<\/p>\n

Od doby, kdy se kontinenty p\u0159ed p\u011bti sty lety za\u010daly politicky ovliv\u0148ovat, byla Eurasie centrem sv\u011btov\u00e9 moci.\u00a0Moc ovl\u00e1daj\u00edc\u00ed \u201eEurasii\u201c by ovl\u00e1dla dva ze t\u0159\u00ed nejvysp\u011blej\u0161\u00edch a ekonomicky nejproduktivn\u011bj\u0161\u00edch region\u016f sv\u011bta…a postavila by z\u00e1padn\u00ed polokouli a Oce\u00e1nii na geopolitickou periferii s ohledem na sv\u011btov\u00fd centr\u00e1ln\u00ed kontinent.\u00a0Asi 75 % sv\u011btov\u00e9 populace \u017eije v \u201eEuasii\u201c a nach\u00e1z\u00ed se zde tak\u00e9 v\u011bt\u0161ina sv\u011btov\u00e9ho materi\u00e1ln\u00edho bohatstv\u00ed, a to jak v korporac\u00edch zem\u011b, tak v podzem\u00ed.\u00a0\u201eEurasie\u201c p\u0159edstavuje asi t\u0159i \u010dtvrtiny zn\u00e1m\u00fdch sv\u011btov\u00fdch energetick\u00fdch zdroj\u016f.<\/strong><\/em><\/p>\n

Pokud by jedna zem\u011b \u2013 nebo aliance \u2013 dok\u00e1zala z\u00edskat kontrolu nad zdroji Eurasie, stala by se nezastavitelnou glob\u00e1ln\u00ed supervelmoc\u00ed, kter\u00e1 by svrhla sou\u010dasn\u00fd sv\u011btov\u00fd \u0159\u00e1d pod veden\u00edm USA.<\/p>\n

Zajistit, aby se tak nestalo, je hlavn\u00edm c\u00edlem zahrani\u010dn\u00ed politiky USA.\u00a0\u010casto v\u0161ak nen\u00ed zmi\u0148ov\u00e1na nebo zahalena sm\u011b\u0161nou propagandou o \u0161\u00ed\u0159en\u00ed demokracie, boji proti Hitlerovi du jour nebo ochran\u011b lidsk\u00fdch pr\u00e1v.<\/p>\n

To je \u0161irok\u00fd kontext, ve kter\u00e9m bychom m\u011bli vid\u011bt ned\u00e1vn\u00e9 i historick\u011bj\u0161\u00ed ud\u00e1losti \u2013 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed NATO, ruskou invazi na Ukrajinu, v\u00e1lky v Afgh\u00e1nist\u00e1nu a Ir\u00e1ku, vzestup \u010c\u00edny atd.<\/p>\n

Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, prim\u00e1rn\u00edm geopolitick\u00fdm c\u00edlem USA bylo udr\u017eet Eurasii pod\u0159\u00edzenou, z\u00e1vislou, rozd\u011blenou a slabou.<\/p>\n

Odd\u00e1len\u00edm z\u00edsk\u00e1te komplexn\u00ed pohled na Eurasii.<\/strong><\/p>\n