{"id":27156,"date":"2023-04-30T01:08:57","date_gmt":"2023-04-29T23:08:57","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=27156"},"modified":"2023-04-29T19:20:39","modified_gmt":"2023-04-29T17:20:39","slug":"jan-campbell-mustafa-sokaj-jeho-role-v-historii-a-vyznam","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2023\/04\/30\/jan-campbell-mustafa-sokaj-jeho-role-v-historii-a-vyznam\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: Mustafa \u0160okaj, jeho role v\u00a0historii a v\u00fdznam"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

\u00davod<\/strong><\/span><\/p>\n

Skute\u010dn\u00e9, krvav\u00e9, ale i tzv. sametov\u00e9 revoluce, v\u00e1lky bl\u00edzko nebo i daleko od domova, podobn\u011b jako v\u0161echny epoch\u00e1ln\u00ed zm\u011bny zp\u016fsoben\u00e9 objektivn\u00edmi procesy nesou s\u00a0sebou snahu identifikovat zr\u00e1dce a hrdiny, p\u0159\u00e1tele a nep\u0159\u00e1tele – skute\u010dn\u00e9 nebo imagin\u00e1rn\u00ed, snahu o trval\u00fd p\u0159epis historie, nebo, co\u017e je mnohem hor\u0161\u00ed: p\u0159eprogramov\u00e1n\u00ed a zm\u011bnu kognitivn\u00edch funkc\u00ed \u010dlov\u011bka ji\u017e v\u00a0dob\u011b t\u011bhotenstv\u00ed, pomoc\u00ed v\u00fd\u017eivy, v\u00fdchovy doma a vzd\u011bl\u00e1n\u00ed ve \u0161kole po\u010d\u00ednaje, a nel\u00e9\u010diteln\u00fdmi n\u00e1vyky a z\u00e1vislostmi na materi\u00e1ln\u00edch, konzumn\u00edch a virtu\u00e1ln\u00edch vymo\u017eenostech doby kognitivn\u00edho kapitalismu, kon\u010de.<\/p>\n

Nejenom na\u0161e spole\u010dnost se nach\u00e1z\u00ed v\u00a0takov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed a procesu. Existuj\u00ed pokusy zm\u011bnit prost\u0159ed\u00ed a zpomalit procesy zm\u011bny hodnot, chov\u00e1n\u00ed a my\u0161len\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm mlad\u00e9 a st\u0159edn\u00ed generace. Mnoh\u00fdm snaha se jev\u00ed jako marnost nad marnost. Jedn\u00edm z\u00a0prost\u0159edk\u016f, jak vzbudit z\u00e1jem o historii, zamy\u0161len\u00ed a srovn\u00e1v\u00e1n\u00ed d\u011bn\u00ed a trend\u016f p\u0159edstavuje trojice: kniha, hudba a film.<\/p>\n

29. z\u00e1\u0159\u00ed t.r. tomu bude ji\u017e 12 let, kdy Velvyslanectv\u00ed Kazachst\u00e1nu pod tehdej\u0161\u00edm veden\u00edm J.E. Anarbeka Baktygazovi\u010de Kara\u0161eva otev\u0159elo prvn\u00ed filmov\u00fd festival kaza\u0161sk\u00e9ho filmu v\u00a0\u010cesk\u00e9 republice. C\u00edlem \u010dty\u0159denn\u00edho festivalu bylo sezn\u00e1mit \u010deskou ve\u0159ejnost a filmov\u00fd pr\u016fmysl se \u010dty\u0159mi filmy, produkovan\u00fdmi v Kazachst\u00e1nu b\u011bhem posledn\u00edch \u010dty\u0159 let a zjistit potenci\u00e1ln\u00ed z\u00e1jem o spolupr\u00e1ci nejenom s\u00a0organiz\u00e1tory filmov\u00fdch program\u016f, ale i\u00a0mo\u017enosti koprodukce a vyu\u017eit\u00ed kaza\u0161sk\u00fdch zdroj\u016f. V\u0161e s\u00a0c\u00edlem obohacen\u00ed a upevn\u011bn\u00ed vztah\u016f mezi ob\u010dany a n\u00e1rody.<\/p>\n

K\u00a0tomu m\u011bly poslou\u017eit \u010dty\u0159i filmy: P\u0159\u00edb\u011bh o r\u016f\u017eov\u00e9m zaj\u00edci, drama o lidov\u00fdch tradic\u00edch Bir\u017ean-sal, ak\u010dn\u00ed film Kdo jste, pane Ka?, a historick\u00fd film Mustafa \u0160okaj (z roku 2008). Zmi\u0148uji se o filmu, proto\u017ee ukazuje nejenom \u017eivotn\u00ed cesty \u0160okaje, ale popisuje aktu\u00e1ln\u00ed t\u00e9mata: osud politika, emigranta v Turkest\u00e1nu, na Kavkaze, v Turecku, ve Francii a N\u011bmecku, v\u010detn\u011b ot\u00e1zek Isl\u00e1mu a demokracie, nevyjasn\u011bn\u00e9ho \u00famrt\u00ed, d\u016fvod\u016f pro r\u016fzn\u00e1 hodnocen\u00ed osobnosti a \u010dinnosti tehdej\u0161\u00ed a sou\u010dasnou politickou a v\u011bdeckou moc\u00ed, a v\u00a0neposledn\u00ed \u0159ad\u011b vyu\u017eit\u00ed a zneu\u017eit\u00ed ide\u00e1l\u016f a idealist\u016f moc\u00ed, jako takov\u00e9. Film nab\u00edz\u00ed mnoh\u00e9 dal\u0161\u00ed i k zamy\u0161len\u00ed, kter\u00e9 se dne\u0161n\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek sna\u017e\u00ed pouze nazna\u010dit, nevysv\u011btlovat nebo jinak propagovat.<\/p>\n

Mustafa \u0160okaj (1890 \u2013 1941)<\/span><\/strong><\/p>\n

Tento humanistick\u00fd myslitel, demokrat, encyklopedista, osv\u00edcenec se narodil v prosinci 1890 v mal\u00e9 kaza\u0161sk\u00e9 vesnici nedaleko m\u011bsta Kyzylord. Jeho p\u0159edkov\u00e9 byli stepn\u00ed aristokrat\u00e9 ze vzne\u0161en\u00e9ho kaza\u0161sk\u00e9ho rodu: D\u011bde\u010dek byl vl\u00e1dcem oblasti Syr Darja v chan\u00e1tu Chiva a otec byl celost\u00e1tn\u011b uzn\u00e1van\u00fdm soudcem. Na ta\u0161kentsk\u00e9m gymn\u00e1ziu byl Mustafa jako nejlep\u0161\u00ed \u017e\u00e1k ocen\u011bn zlatou medail\u00ed. Kdy\u017e se to v\u0161ak dozv\u011bd\u011bl turkest\u00e1nsk\u00fd gener\u00e1ln\u00ed guvern\u00e9r Samsonov, kter\u00fd nesn\u00e1\u0161el „cizince“, na\u0159\u00eddil, aby zlatou medaili dostal jin\u00fd absolvent. Ten se v\u0161ak uk\u00e1zal jako \u010destn\u00fd a ocen\u011bn\u00ed odm\u00edtl. Takov\u00fdm zp\u016fsobem \u0160okaj dostal medaili. Nev\u00edm, kolik lid\u00ed v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 Evrop\u011b by bylo dnes schopno takov\u00e9ho \u010dinu. \u0160okaj pozd\u011bji s vyznamen\u00e1n\u00edm absolvoval pr\u00e1vnickou fakultu petrohradsk\u00e9 univerzity, zab\u00fdval se problematikou d\u011bjin a kultury n\u00e1rod\u016f St\u0159edn\u00ed Asie a Kazachst\u00e1nu. Hovo\u0159il \u2013 podle r\u016fzn\u00fdch zdroj\u016f plynn\u011b anglicky, francouzsky, n\u011bmecky, turecky a arabsky. Cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot zasv\u011btil boji za sv\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, tj. svoji pravdu, za ochranu cti n\u00e1rod\u016f St\u0159edn\u00ed Asie a Kazachst\u00e1nu. P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee \u010dest ve St\u0159edn\u00ed Asii a v\u016fbec v\u00a0Asii p\u0159edstavuje jinou hodnotu, ne\u017e se kterou se m\u016f\u017eeme setkat a\u017e na v\u00fdjimky v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 Evrop\u011b, respektive EU.<\/p>\n

\u0160okaj za\u010dal aktivn\u011b h\u00e1jit z\u00e1jmy kaza\u0161sk\u00e9ho lidu v carsk\u00e9m Rusku jako velmi mlad\u00fd. Jednou z p\u0159\u00ed\u010din z\u00e1jmu byl dekret cara Mikul\u00e1\u0161e II. v roce 1907, kter\u00fd zbavil domorod\u00e9 n\u00e1rody Sibi\u0159e a St\u0159edn\u00ed Asie volebn\u00edho pr\u00e1va. A samoz\u0159ejm\u011b i v\u00fdnos cara z 25. \u010dervna 1916 „O rekvizici cizinc\u016f“. V\u00fdnos p\u0159edpokl\u00e1dal zapojen\u00ed p\u016fvodn\u00edho obyvatelstva Turkest\u00e1nu a Stepn\u00ed oblasti ve v\u011bku od 19 do 43 let do t\u00fdlov\u00fdch prac\u00ed, v\u010detn\u011b kop\u00e1n\u00ed z\u00e1kop\u016f. V Turkest\u00e1nu a Stepn\u00ed oblasti v\u00a0t\u00e9 dob\u011b za\u010dalo mohutn\u00e9 povst\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 v kaza\u0161sk\u00fdch step\u00edch vedl Amangeldy Imanov. Proto z Petrohradu odjela do Ta\u0161kentu komise St\u00e1tn\u00ed dumy. V jej\u00edm \u010dele st\u00e1l pr\u00e1vn\u00edk a poslanec St\u00e1tn\u00ed dumy A. F. Kerensk\u00fd, zn\u00e1m\u00fd \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdmi politick\u00fdmi procesy, sen\u00e1tor Kutlu Muhammed Tevkelev a mj. i Mustafa \u0160okaj jako tajemn\u00edk muslimsk\u00e9 frakce a tlumo\u010dn\u00edk.<\/p>\n

Komise studovala probl\u00e9my regionu. Kerensk\u00e9ho n\u00e1sledn\u00e9 projevy v Dum\u011b, v nich\u017e analyzoval p\u0159\u00ed\u010diny turkest\u00e1nsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed proti politice carsk\u00e9 vl\u00e1dy, mu z\u00edskaly obrovskou popularitu v cel\u00e9m Rusku. Po n\u00e1vratu do Petrohradu \u0160okaj tak\u00e9 si p\u0159ipravil podklady pro vystoupen\u00ed v Dum\u011b jm\u00e9nem sv\u00e9 frakce. T\u011b\u017ek\u00e1 hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 a posl\u00e9ze i politick\u00e1 krize p\u0159inutila cara Mikul\u00e1\u0161e II. rozpustit Dumu a abdikovat na tr\u016fn.<\/p>\n

\u0160okaj st\u00e1l v \u010dele Muslimsk\u00e9ho centra, kter\u00e9 vzniklo na muslimsk\u00e9m kongresu v\u00a0Ta\u0161kentu, kter\u00e9 mj.umo\u017enilo vyd\u00e1vat noviny Birlik Tuy (Prapor jednoty), ve kter\u00fdch poprv\u00e9 hl\u00e1sal my\u0161lenku nez\u00e1vislosti v\u0161ech turkicky mluv\u00edc\u00edch n\u00e1rod\u016f, a ruskojazy\u010dn\u00e9 noviny Svobodn\u00fd Turkest\u00e1n, ve kter\u00fdch propagoval demokratick\u00e9 my\u0161lenky. V dubnu 1917 se \u0160okaj z\u00fa\u010dastnil turkest\u00e1nsk\u00e9ho kongresu. Na n\u011bm byla zalo\u017eena Turkest\u00e1nsk\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed rada a 27let\u00fd \u0160okaj byl zvolen p\u0159edsedou st\u00e1l\u00e9ho v\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru a hlavou Turkest\u00e1nsk\u00e9 autonomie.<\/p>\n

V lednu 1918 v reakci na ultim\u00e1tum Sov\u011bt\u016f \u0160okaj odm\u00edtl uznat jejich autoritu. S c\u00edlem zni\u010dit Turkest\u00e1nskou autonomii dorazilo z Moskvy do Ta\u0161kentu 11 e\u0161elon\u016f vojsk a d\u011blost\u0159electva, pot\u00e9 zah\u00e1jilo \u00fatok na Kokand a b\u011bhem t\u0159\u00ed dn\u016f (6 – 8. \u00fanora 1918) starobyl\u00e9 m\u011bsto bylo zcela zni\u010deno a vyplen\u011bno. Odpov\u011bd\u00ed na devastaci a masov\u00e9 okr\u00e1d\u00e1n\u00ed bylo mohutn\u00e9 n\u00e1rodn\u011b osvobozeneck\u00e9 hnut\u00ed partyz\u00e1n\u016f. Bol\u0161evici je naz\u00fdvali basma\u010di, kter\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 \u00fa\u0159ady zlikvidovaly a\u017e ve 30. letech 20. stolet\u00ed. \u0160okaj se b\u011bhem \u00fatoku zachr\u00e1nil a uprchl do Ta\u0161kentu, kde \u017eil v\u00a0ilegalit\u011b. Tam se sezn\u00e1mil se svou starou zn\u00e1mou, here\u010dkou Mari\u00ed Gorinou, s n\u00ed\u017e se v dubnu 1918 o\u017eenil. Pot\u00e9, co se k moci dostali bol\u0161evici a Ta\u0161kent padl do jejich rukou, \u0160okaj a jeho spolupracovn\u00edci pokra\u010dovali ve sv\u00e9 \u010dinnosti ve Fergansk\u00e9m \u00fadol\u00ed, v Kokandu, b\u00fdval\u00e9m hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Kokandsk\u00e9ho chan\u00e1tu.<\/p>\n

P\u0159ipom\u00edn\u00e1m Kokand – samozvan\u00fd \u00fazemn\u00ed celek, kter\u00fd existoval mezi 28. listopadem 1917 a 22. \u00fanorem 1918 na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Uzbekist\u00e1nu, Kazachst\u00e1nu – nejenom proto, \u017ee v n\u011bm p\u0159etrv\u00e1valy siln\u00e9 protibol\u0161evick\u00e9 n\u00e1lady, ale i proto, \u017ee Kokandsk\u00e1 vl\u00e1da ozn\u00e1mila sv\u016fj z\u00e1m\u011br svolat 20. b\u0159ezna 1918 parlament na z\u00e1klad\u011b v\u0161eobecn\u00e9ho p\u0159\u00edm\u00e9ho, rovn\u00e9ho a tajn\u00e9ho hlasov\u00e1n\u00ed. Dv\u011b t\u0159etiny m\u00edst v parlamentu byly vyhrazeny muslimsk\u00fdm poslanc\u016fm a jedna t\u0159etina nemuslimsk\u00fdm z\u00e1stupc\u016fm. Existence takov\u00e9ho parlamentu by byla prvn\u00edm krokem k demokratizaci Turkest\u00e1nu. Mimochodem, ve vl\u00e1d\u011b Turkest\u00e1nsk\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 republiky vytvo\u0159en\u00e9 ve stejn\u00e9 dob\u011b v Ta\u0161kentu nebyl mezi jej\u00edmi 14 \u010dleny ani jeden domorodec.<\/p>\n

Rozhoduj\u00edc\u00ed ud\u00e1losti v\u00a0\u017eivot\u011b a jejich n\u00e1sledky<\/span><\/strong><\/p>\n

Po svr\u017een\u00ed prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dy v Petrohrad\u011b v d\u016fsledku ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed 25. \u0159\u00edjna byli bol\u0161evici nuceni p\u0159istoupit k mimo\u0159\u00e1dn\u011b popul\u00e1rn\u00edm volb\u00e1m do celorusk\u00e9ho \u00dastavod\u00e1rn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed Ruska. V t\u011bchto volb\u00e1ch 12. listopadu 1917 v\u0161ak bol\u0161evici z\u00edskali pouze 23,9 % hlas\u016f proti 40,4 % hlas\u016f pravicov\u00fdch soci\u00e1ln\u00edch revolucion\u00e1\u0159\u016f. Po prvn\u00edm zased\u00e1n\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed bylo 6. ledna 1918 bez podpory poslanc\u016f rozehn\u00e1no. Demonstrace na podporu \u00dastavod\u00e1rn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed byla rozst\u0159\u00edlena. Za\u010dala diktatura proletari\u00e1tu, teror a Sov\u011bti \u0160okajovi neust\u00e1le \u0161lapali na paty. Proto v roce 1921 emigroval p\u0159es Tiflis a pot\u00e9 Istanbul do Francie, kde se usadil v ji\u017en\u00edm p\u0159edm\u011bst\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017ee. Znalost n\u011bkolika evropsk\u00fdch jazyk\u016f mu umo\u017enila p\u0159edn\u00e1\u0161et v Pa\u0159\u00ed\u017ei, Lond\u00fdn\u011b, Istanbulu a Var\u0161av\u011b a vypracov\u00e1vat anal\u00fdzy. D\u00edky sv\u00e9 v\u0161estrann\u00e9 politick\u00e9 \u010dinnosti a erudici autorita \u0160okaje v Evrop\u011b rychle rostla. Proto nen\u00ed divu, \u017ee se t\u011b\u0161il tak\u00e9 podpo\u0159e polsk\u00fdch, francouzsk\u00fdch a n\u011bmeck\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f i r\u016fzn\u00fdch evropsk\u00fdch organizac\u00ed a instituc\u00ed. Takto zn\u00e1m\u00e1 osoba s protisov\u011btsk\u00fdmi n\u00e1zory nemohla nep\u0159it\u00e1hnout pozornost nacist\u016f, kte\u0159\u00ed m\u011bli na V\u00fdchod\u011b velk\u00e9 pl\u00e1ny.<\/p>\n

\u0160okaj a N\u011bmecko<\/strong><\/span><\/p>\n

Ji\u017e v roce 1933 byl \u0160okaj pozv\u00e1n do Berl\u00edna, aby se setkal s Dr. Georgem Leibbrandtem, vedouc\u00edm politick\u00e9ho odd\u011blen\u00ed v\u00fdchodn\u00edho ministerstva \u0158\u00ed\u0161e. Hitler, kter\u00fd se v t\u00e9 dob\u011b dostal k moci, ji\u017e pl\u00e1noval rozvrat Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a c\u00edlev\u011bdom\u011b se na n\u011bj p\u0159ipravoval. V den \u00fatoku na Sov\u011btsk\u00fd svaz, 22. \u010dervna 1941, nacist\u00e9 zatkli v\u0161echny zn\u00e1m\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 emigranty v Pa\u0159\u00ed\u017ei a uv\u011bznili je na z\u00e1mku Compi\u00e8gne. Zmi\u0148uji se o z\u00e1mku, proto\u017ee 11. listopadu 1918 bylo ve vlakov\u00e9m voze v Le Francport u Compi\u00e8gne podeps\u00e1no p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed z Compi\u00e8gne mezi N\u011bmeckem a Franci\u00ed, kter\u00e9 ukon\u010dilo prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lku. Signat\u00e1\u0159i byli mar\u0161\u00e1l Ferdinand Foch a n\u011bmeck\u00fd z\u00e1stupce Matthias Erzberger. V den \u00fatoku 22. \u010dervna 1941 nacist\u00e9 zatkli v Pa\u0159\u00ed\u017ei mnoho prominentn\u00edch rusk\u00fdch emigrant\u016f, uv\u011bznili je v z\u00e1mku Compi\u00e8gne a bylo podeps\u00e1no ve stejn\u00e9m vag\u00f3nu dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed mezi v\u00edt\u011bzn\u00fdm N\u011bmeckem a pora\u017eenou Franci\u00ed.<\/p>\n

Na z\u00e1mku Compi\u00e8gne byl uv\u011bzn\u011bn i \u0160okaj. O t\u0159i t\u00fddny pozd\u011bji byl p\u0159evezen do Berl\u00edna a m\u011bs\u00edc a p\u016fl zpracov\u00e1v\u00e1n, aby se postavil do \u010dela Turkest\u00e1nsk\u00e9 legie. Ta m\u011bla b\u00fdt vytvo\u0159ena ze sov\u011btsk\u00fdch Turk\u016f v\u011bzn\u011bn\u00fdch v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech. N\u011bmci po\u010d\u00edtali s \u0160okaiovou autoritou. Legie m\u011bla \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b nahradit n\u011bmeck\u00e9 jednotky v boj\u00edch na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b proti Sov\u011bt\u016fm. \u0160okaj po\u017eadoval, aby byl informov\u00e1n o podm\u00ednk\u00e1ch sv\u00fdch krajan\u016f v t\u011bchto t\u00e1borech, proto\u017ee se zasazoval o udr\u017eov\u00e1n\u00ed „\u00fazk\u00e9ho kontaktu s \u00fa\u0159adem \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho v\u016fdce Alfreda Rosenberga“. Proto p\u0159ed v\u00e1lkou nem\u011bli v\u0161ichni \u010dlenov\u00e9 st\u0159edoasijsk\u00e9 emigrace na \u0160okaje pozitivn\u00ed n\u00e1zor. V\u011bd\u011bli toti\u017e, \u017ee nacist\u00e9 p\u0159ipravovali koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bory, v nich\u017e m\u011bl b\u00fdt um\u00edst\u011bn milion budouc\u00edch sov\u011btsk\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch zajatc\u016f. B\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bv n\u011bkolika koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f, v\u010detn\u011b \u010censtochov\u00e1, \u0160okaj byl zd\u011b\u0161en nelidsk\u00fdmi podm\u00ednkami Asiat\u016f za ostnat\u00fdm dr\u00e1tem. Proto na podzim 1941 napsal dopis \u0161\u00e9fovi ministerstva zahrani\u010d\u00ed, gruppenf\u00fchrerovi SS Joachimu von Ribbentropovi, kter\u00fd obsahoval mj. n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: „Kdy\u017e vid\u00edm, jak se k v\u00e1le\u010dn\u00fdm zajatc\u016fm chovaj\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 n\u00e1roda, kter\u00fd vychoval takov\u00e9 g\u00e9nie, jako byli Goethe, Feuerbach, Bach, Beethoven a Schopenhauer, nemohu p\u0159ijmout nab\u00eddku st\u00e1t v \u010dele Turkest\u00e1nsk\u00e9ho legionu a odm\u00edtnout spolupr\u00e1ci. Jsem si v\u011bdom v\u0161ech d\u016fsledk\u016f sv\u00e9ho rozhodnut\u00ed“. A tyto d\u016fsledky se dostavily velmi rychle.<\/p>\n

N\u011bmeck\u00e9 veden\u00ed si uv\u011bdomilo, \u017ee \u0160okaje nebude mo\u017en\u00e9 vyu\u017e\u00edt, a rozhodlo se ho odstranit. V dob\u011b, kdy Hitler 22. prosince 1941 podepisoval dekret o z\u0159\u00edzen\u00ed Turkest\u00e1nsk\u00e9 a dal\u0161\u00edch n\u00e1rodn\u00edch legi\u00ed, le\u017eel \u0160okaj ji\u017e ve v\u00e1\u017en\u00e9m stavu (pravd\u011bpodobn\u011b otr\u00e1ven) v berl\u00ednsk\u00e9 nemocnici „Victoria“ a 27. prosince 1941 zem\u0159el. Byl poh\u0159ben podle kaza\u0161sk\u00fdch zvyklost\u00ed na muslimsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b v Berl\u00edn\u011b, na n\u00e1dvo\u0159\u00ed me\u0161ity, kde jsou poh\u0159beny nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed turkick\u00e9 osobnosti. Ve francouzsk\u00e9m m\u011bst\u011b Nozhan-sur-Marne byla otev\u0159ena pam\u011btn\u00ed ze\u010f Mustafy \u0160okaje a z\u0159\u00edzen jeho pomn\u00edk. V Pa\u0159\u00ed\u017ei je po n\u011bm pojmenov\u00e1no m\u011bstsk\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 ud\u00e1losti – Ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka<\/strong><\/span><\/p>\n

Pobyt v Ta\u0161kentu byl nebezpe\u010dn\u00fd, a tak \u0160okaj na Gorinino nal\u00e9h\u00e1n\u00ed odjel 1. kv\u011btna 1918 vlakem z Ta\u0161kentu do Moskvy, kde Marii bylo sl\u00edbeno m\u00edsto v ope\u0159e. Kv\u016fli boj\u016fm na Volze v\u0161ak vlak nejel d\u00e1l ne\u017e do Ak\u0165ubinska. \u0160okaj na\u0161el v uralsk\u00fdch step\u00edch vesnici Chalila a \u010dleny vl\u00e1dy Ala\u0161e Ordy a znovu se zapojil do politick\u00e9ho boje. 8. \u010dervna byla v Sama\u0159e, ustavena prvn\u00ed protibol\u0161evick\u00e1 vl\u00e1da Ruska, organizovan\u00e1 \u010dleny \u00dastavod\u00e1rn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, kte\u0159\u00ed neuznali jeho rozpu\u0161t\u011bn\u00ed bol\u0161eviky. Byla vytvo\u0159ena Lidov\u00e1 arm\u00e1da, kter\u00e1 se pod veden\u00edm V. O. Kappela v l\u00e9t\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u011b postavila Rud\u00e9 arm\u00e1d\u011b. V \u010dervenci byli do Samary pozv\u00e1ni p\u0159edstavitel\u00e9 „Alja\u0161sk\u00e9 autonomie“ veden\u00e9 Bukejchanovem a \u0160okajem, kte\u0159\u00ed uzav\u0159eli vojensko-politick\u00e9 spojenectv\u00ed proti rud\u00fdm.<\/p>\n

Situace na front\u011b se v\u0161ak zhor\u0161ila a proto 3. z\u00e1\u0159\u00ed na zased\u00e1n\u00ed v Uf\u011b do\u0161lo k\u00a0reorganizaci na Prozat\u00edmn\u00ed v\u0161eruskou vl\u00e1du (tzv. Ufsk\u00e9 direktorium). \u0160okaj se stal \u010dlenem p\u0159edsednictva, ale nebyl mu sv\u011b\u0159en post ministra. Dne 9. \u0159\u00edjna se vl\u00e1da p\u0159esunula do Omska, aby sjednotila v\u0161echny protisov\u011btsk\u00e9 s\u00edly, zru\u0161ila v\u0161echny koz\u00e1ck\u00e9 a n\u00e1rodn\u00ed formace na Sibi\u0159i a na Urale, v\u010detn\u011b Ala\u0161sk\u00e9 a Ba\u0161kirsk\u00e9 autonomie.<\/p>\n

Zneuznan\u00ed v\u016fdci sp\u011bchali na sjezd do Jekat\u011brinburgu, aby po\u017e\u00e1dali o pomoc Ententu. Doporu\u010duji sezn\u00e1mit se odd\u011blen\u011b s\u00a0histori\u00ed a v\u00fdvojem t\u00e9to Trojdohody, kterou je ozna\u010dov\u00e1no spojenectv\u00ed Francie, Ruska a Velk\u00e9 Brit\u00e1nie. Spojenectv\u00ed vznikalo v letech 1893 a\u017e 1907 jako protiv\u00e1ha k expanzivn\u00edm tendenc\u00edm Trojspolku: N\u011bmecko, Rakousko-Uhersko a It\u00e1lie. Oba t\u00e1bory se pak st\u0159etly v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, po jej\u00edm\u017e vypuknut\u00ed se k p\u016fvodn\u00ed Trojdohod\u011b p\u0159id\u00e1valy dal\u0161\u00ed st\u00e1ty \u2013 nap\u0159\u00edklad It\u00e1lie, kter\u00e1 t\u00edm p\u0159e\u0161la na opa\u010dnou stranu konfliktu. Trojdohoda se tak stala z\u00e1kladem 25\u010dlenn\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 koalice nazvan\u00e9 Dohoda.<\/p>\n

N\u011bkte\u0159\u00ed zneuznan\u00ed v\u016fdci dokonce odcestovali na jedn\u00e1n\u00ed do USA. Pro\u010d do USA? Proto\u017ee Ural a Sibi\u0159 byly sou\u010d\u00e1st\u00ed americk\u00e9ho sektoru Ententy. V\u00a0ur\u010dit\u00e9 form\u011b je tomu i dnes, jak m\u016f\u017eeme vid\u011bt na p\u0159\u00edkladech p\u016fsoben\u00ed rusk\u00e9 p\u00e1t\u00e9 kolony, centru Borise Jelcina c Jekat\u011brinburgu a v\u00fdznamn\u00fdch aktivit velvyslanectv\u00ed USA na Uralu a Sibi\u0159i. Proto\u017ee ale \u017e\u00e1dn\u00fd pl\u00e1n se nerealizuje podle p\u0159edstav autora, je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e dne, 18. listopadu 1918, provedli koz\u00e1\u010dt\u00ed d\u016fstojn\u00edci v Omsku p\u0159evrat a svrhli direktorium. Prozat\u00edmn\u00ed rada p\u0159edala moc admir\u00e1lu A. V. Kol\u010dakovi. Ten, prohl\u00e1\u0161en za nejvy\u0161\u0161\u00edho vl\u00e1dce Ruska, na\u0159\u00eddil zatknout v\u0161echny b\u00fdval\u00e9 \u010dleny direktoria a potvrdil rozpu\u0161t\u011bn\u00ed Alja\u0161sk\u00e9 a Ba\u0161kirsk\u00e9 vl\u00e1dy. \u0160okaj a jeho spolupracovn\u00edci byli zat\u010deni B\u00edl\u00fdmi \u010ce\u010denci a posl\u00e1ni do \u010celjabinska. Odtud se mu poda\u0159ilo uprchnout do zprvu do Baku a pot\u00e9 do Tiflis (dnes Tbilisi) spolu s turkest\u00e1nsk\u00fdm soci\u00e1ln\u00edm revolucion\u00e1\u0159em Vadimem \u010cajkinem a Iljasem Alkinem, p\u0159edstavitelem tatarsk\u00e9ho „uralsko-vol\u017esk\u00e9ho st\u00e1tu“.<\/p>\n

Emigrace<\/strong><\/span><\/p>\n

Moskva s Petrohradem a Turkest\u00e1nem byly v rukou Sov\u011bt\u016f, Ural a Sibi\u0159 pod vl\u00e1dou Kol\u010daka. \u0160okaj zam\u00ed\u0159il do Zakavkazska. Tam v dubnu 1918 vznikla Zakavkazsk\u00e1 demokratick\u00e1 federativn\u00ed republika, kter\u00e1 se v l\u00e9t\u011b rozd\u011blila na republiky \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n a Gruzii a Arm\u00e9nskou republiku. Pot\u00e9, co se \u0160okajovi poda\u0159ilo dorazit do Tiflis (dnes Tbilisi), \u017eil tam se svou \u017eenou od jara 1919 do \u00fanora 1921. 16. \u00fanora 1921 toti\u017e Rud\u00e1 arm\u00e1da pod veden\u00edm Ord\u017eonikidzeho vstoupila do Tiflis (Tbilisi) a republiky na Zakavkazsku byly svr\u017eeny Sov\u011bty. \u0160okaj emigroval do Turecka, Istanbulu, psal \u010dl\u00e1nky pro anglick\u00e9 Times, Yeni D\u00fcnya (Nov\u00fd sv\u011bt) a Shafak (\u015eafak). Pot\u00e9, co se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee Kerenskij \u017eije je v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei, spojil se s n\u00edm a po z\u00edsk\u00e1n\u00ed francouzsk\u00e9ho v\u00edza, p\u0159ijel v l\u00e9t\u011b 1921 se svou \u017eenou do Pa\u0159\u00ed\u017ee, centra tzv. b\u00edl\u00e9 emigrace.<\/p>\n

\u017divot v Pa\u0159\u00ed\u017ei byl obt\u00ed\u017en\u00fd, o prost\u0159edky k \u017eivobyt\u00ed m\u011bl nouzi, a tak se v roce 1923 \u0160okaj s Gorinou p\u0159est\u011bhovali do Nogent-sur-Marne, ji\u017en\u00edho p\u0159edm\u011bst\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017ee. V t\u00e9m\u017ee roce \u0160okaj p\u0159ednesl p\u0159edn\u00e1\u0161ku na t\u00e9ma „Rusk\u00e1 politika a turkest\u00e1nsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed hnut\u00ed“. Ta stoj\u00ed za p\u0159e\u010dten\u00ed.<\/p>\n

\u0160okaj a Sov\u011btsk\u00fd svaz<\/p>\n

\u0160okajova aktivn\u00ed protisov\u011btsk\u00e1 \u010dinnost v Turecku a z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b nemohla nep\u0159it\u00e1hnout Stalinovu pozornost. Neexistuj\u00ed \u2013 podle vlastn\u00ed re\u0161er\u0161e \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u016fkazy o pokusech \u010ceky a NKVD o \u0160okaj\u016fv \u017eivot, jako tomu bylo v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b Dutova v \u010c\u00edn\u011b nebo Trock\u00e9ho v Mexiku. Je v\u0161ak spolehliv\u011b zn\u00e1mo, \u017ee v roce 1926 pozvali sov\u011bt\u0161t\u00ed diplomat\u00e9 \u0160okaje do Moskvy. Ten v\u0161ak obez\u0159etn\u011b odm\u00edtl, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, co to znamen\u00e1. Sov\u011btsk\u00e1 ideologick\u00e1 ma\u0161in\u00e9rie v\u0161ak proti n\u011bmu bojovala i po jeho smrti a ozna\u010dovala ho za zr\u00e1dce a kolaboranta s fa\u0161ismem.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/span><\/p>\n

Jako \u00fadajn\u00fd v\u016fdce protisov\u011btsk\u00e9 Turkest\u00e1nsk\u00e9 legie \u0160okaj byl prohl\u00e1\u0161en za zr\u00e1dce, a\u010dkoli zem\u0159el t\u0159i m\u011bs\u00edce p\u0159edt\u00edm, ne\u017e byla legie zorganizov\u00e1na. P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee v jej\u00edm \u010dele st\u00e1l Uzbek Vali Kajum, kter\u00fd m\u011bl k \u0160okajov\u00fdm z\u00e1m\u011br\u016fm daleko. V roce 1926 OGPU otev\u0159ela agenturn\u00ed spis \u010d. 145 „kaza\u0161sk\u00fd nacionalistick\u00fd kontrarevolucion\u00e1\u0159 Mustafa \u0160okajev“. Na z\u00e1klad\u011b tohoto spisu vydal Serik \u0160akibajev, z\u00e1stupce vedouc\u00edho KGB Kaza\u0161sk\u00e9 SSR v Kustanajsk\u00e9 oblasti, v roce 1972 knihu „P\u00e1d „Velk\u00e9ho Turkest\u00e1nu“, v n\u00ed\u017e \u0160okaje p\u0159edstavuje jako zr\u00e1dce sv\u00e9ho n\u00e1roda. O \u010dtvrt stolet\u00ed pozd\u011bji jin\u00fd b\u00fdval\u00fd d\u016fstojn\u00edk KGB, Amirchan Bakirov, napsal vlastn\u00ed faktografickou knihu o \u0160okajovi, nazval ji „Operace Franz“ a vydal ji nejprve v Turecku, kde je \u0160okaj (pr\u00fd neoby\u010dejn\u011b) popul\u00e1rn\u00ed. V roce rozpadu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu vy\u0161la kniha S. Belana „Pravda o „Grosturkest\u00e1nu“ a Turkest\u00e1nsk\u00e9 legii: D\u011bjiny Kazachst\u00e1nu: b\u00edl\u00e9 skvrny“. O \u0160okajovi se zmi\u0148uje i Sergej \u010cujev v knize „Proklet\u00ed voj\u00e1ci. Zr\u00e1dci na stran\u011b T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e“, vydan\u00e9 v Moskv\u011b v roce 2004. Z\u00a0d\u016fvod\u016f srovn\u00e1n\u00ed a pro \u00faplnost p\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee mnoz\u00ed historikov\u00e9 se shoduj\u00ed, \u017ee jm\u00e9no \u0160okaje nen\u00ed nijak poskvrn\u011bno a doporu\u010duji v\u00a0ru\u0161tin\u011b: https:\/\/nuz.uz\/svobodnoe-mnenie\/1273042-pravda-i-domysly-o-mustafe-shokae.html<\/span><\/a>.<\/p>\n

Podobnosti se sou\u010dasn\u00fdmi jevy v\u00a0\u010desk\u00e9 kotlin\u011b, d\u011bn\u00edm v\u00a0Evrop\u011b a ve spojen\u00ed se speci\u00e1ln\u00ed vojenskou operac\u00ed Ruska na Ukrajin\u011b proti NATO a nejednotn\u00e9mu kolektivn\u00edmu Z\u00e1padu jsou \u010dist\u011b n\u00e1hodn\u00e9. Souhlasu net\u0159eba.<\/p>\n

Jan Campbell<\/em>
\n29. dubna 2023.<\/em><\/span><\/p>\n

https:\/\/nuz.uz\/svobodnoe-mnenie\/1273042-pravda-i-domysly-o-mustafe-shokae.html<\/span><\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u00davod Skute\u010dn\u00e9, krvav\u00e9, ale i tzv. sametov\u00e9 revoluce, v\u00e1lky bl\u00edzko nebo i daleko od domova,…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":650,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[398,29,122],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/27156"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=27156"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/27156\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/650"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=27156"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=27156"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=27156"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}