{"id":25646,"date":"2023-04-05T01:14:46","date_gmt":"2023-04-04T23:14:46","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=25646"},"modified":"2023-04-04T17:40:41","modified_gmt":"2023-04-04T15:40:41","slug":"finsko-v-nato-konec-neutrality-ke-ktere-nikdy-nedoslo","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2023\/04\/05\/finsko-v-nato-konec-neutrality-ke-ktere-nikdy-nedoslo\/","title":{"rendered":"Finsko v NATO: konec neutrality, ke kter\u00e9 nikdy nedo\u0161lo"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n

Finsko ofici\u00e1ln\u011b vstoupilo do NATO a stalo se 31. st\u00e1tem Severoatlantick\u00e9 aliance.\u00a0Vzhledem k dlouh\u00e9 hranici s Ruskem to nelze interpretovat jinak ne\u017e jako nov\u00e9 ohro\u017een\u00ed na\u0161\u00ed bezpe\u010dnosti.\u00a0\u017d\u00e1dn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed se v\u0161ak nekon\u00e1.<\/p>\n

Finov\u00e9 s NATO \u00fazce spolupracuj\u00ed ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 30 let a v podstat\u011b jsou ji\u017e d\u00e1vno zabudov\u00e1ni do jeho syst\u00e9mu.\u00a0Z vnitropolitick\u00e9ho hlediska je tak\u00e9 v\u0161e p\u0159edv\u00eddateln\u00e9.\u00a0A v jist\u00e9m smyslu je dokonce dob\u0159e, \u017ee zmiz\u00ed iluze finsk\u00e9 neutrality.<\/p>\n

4. dubna jsou narozeniny NATO a t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echna roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed bloku jsou na\u010dasov\u00e1na tak, aby se tak \u010di onak shodovala s t\u00edmto datem.\u00a0Rok 2023 nebyl v\u00fdjimkou \u2013 celoro\u010dn\u00ed procedury registrace \u010dlenstv\u00ed Finska dosp\u011bly ke sv\u00e9mu logick\u00e9mu z\u00e1v\u011bru.\u00a0V Bruselu byla vzty\u010dena b\u00edl\u00e1 vlajka s modr\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem, ceremoni\u00e1lu se z\u00fa\u010dastnili finsk\u00fd prezident\u00a0Sauli Niinist\u00f6<\/strong>\u00a0a gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk NATO\u00a0Jens Stoltenberg<\/strong>\u00a0.\u00a0Nyn\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed v kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b bude zcela jist\u011b \u0160v\u00e9dsko, se kter\u00fdm Finov\u00e9 p\u016fvodn\u011b pl\u00e1novali sp\u00e1rov\u00e1n\u00ed.\u00a0Ale jak se uk\u00e1zalo, tak se stalo. T\u0159ic\u00e1t\u00fd prvn\u00ed \u010dlen aliance je t\u0159ic\u00e1t\u00fd prvn\u00ed.<\/p>\n

<\/span>Tato ud\u00e1lost samoz\u0159ejm\u011b ovliv\u0148uje bezpe\u010dnost Ruska.\u00a0Sta\u010d\u00ed \u0159\u00edci, \u017ee d\u00e9lka rusko-finsk\u00e9 hranice je 1 271 kilometr\u016f.\u00a0Z Petrohradu na nejbli\u017e\u0161\u00ed kus finsk\u00e9ho \u00fazem\u00ed v p\u0159\u00edm\u00e9 linii \u2013 151 kilometr\u016f.\u00a0Nyn\u00ed mohou Spojen\u00e9 st\u00e1ty a dal\u0161\u00ed zem\u011b aliance vyu\u017e\u00edt sousedn\u00ed zemi k rozm\u00edst\u011bn\u00ed letek letadel a t\u00e9m\u011b\u0159 jak\u00e9koli zbran\u011b, v\u010detn\u011b jadern\u00fdch zbran\u00ed.\u00a0To si p\u0159irozen\u011b vynut\u00ed rozm\u00edst\u011bn\u00ed dal\u0161\u00edch vojensk\u00fdch jednotek a techniky na severoz\u00e1pad\u011b.<\/p>\n

Pokud se budeme bavit o finsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b, tak v n\u00ed je jen 12 tis\u00edc voj\u00e1k\u016f z povol\u00e1n\u00ed, tedy zhruba dvojn\u00e1sobek branc\u016f.\u00a0V z\u00e1loze je ale 285 tis\u00edc lid\u00ed, a to u\u017e je pom\u011brn\u011b zna\u010dn\u00e1 s\u00edla.\u00a0Vych\u00e1z\u00ed z lehk\u00fdch jednotek vyzbrojen\u00fdch zbran\u011bmi, kter\u00e9 lze nosit v rukou.\u00a0Je tu v\u0161ak tak\u00e9 tankov\u00e1 brig\u00e1da a dobr\u00e9 letectvo, d\u011blost\u0159eleck\u00e9 jednotky a n\u00e1mo\u0159nictvo.\u00a0Ve v\u00fdzbroji jsou p\u0159edev\u0161\u00edm zbran\u011b vyroben\u00e9 v USA, N\u011bmecku a sousedn\u00edm \u0160v\u00e9dsku.<\/p>\n

\"\"<\/p>\n

Finsko m\u00e1 v\u0161ak i vlastn\u00ed vojenskou v\u00fdrobu.\u00a0Koncern SAKO tedy vyr\u00e1b\u00ed ru\u010dn\u00ed paln\u00e9 zbran\u011b, po kter\u00fdch je ve sv\u011bt\u011b velmi dobr\u00e1 popt\u00e1vka.\u00a0Patria vyr\u00e1b\u00ed bojov\u00e1 vozidla p\u011bchoty, minomety, drony a \u0159\u00eddic\u00ed syst\u00e9my a tak\u00e9 n\u00e1hradn\u00ed d\u00edly, a to i pro dov\u00e1\u017eenou techniku.\u00a0Sisu Auto se specializuje na v\u00fdrobu bojov\u00fdch vozidel p\u011bchoty a n\u00e1kladn\u00edch automobil\u016f.\u00a0Nammo je spole\u010dn\u00e1 finsko-norsk\u00e1 spole\u010dnost, kter\u00e1 vyr\u00e1b\u00ed n\u00e1boje a hlavice pro rakety.\u00a0Obecn\u011b ne tak mal\u00e1 produkce na malou zemi s 5,5 miliony obyvatel.<\/p>\n

Hlavn\u00ed probl\u00e9m je v\u0161ak v tom, \u017ee dnes se v\u011bci naz\u00fdvaj\u00ed pouze v\u011bci.\u00a0Ve skute\u010dnosti m\u016f\u017eeme mluvit o mnohalet\u00e9m \u201ep\u0159idru\u017een\u00e9m\u201c \u010dlenstv\u00ed Finska v NATO.\u00a0Jeho odpo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1n\u00ed lze vysledovat a\u017e do roku 1994, kdy se Zem\u011b tis\u00edce jezer p\u0159ipojila k programu Aliance Partnerstv\u00ed pro m\u00edr.\u00a0Od t\u00e9 doby postupn\u011b opustila dosavadn\u00ed sov\u011btsk\u00e9 zbran\u011b a p\u0159e\u0161la v\u00fdhradn\u011b na z\u00e1padn\u00ed.\u00a0A tak\u00e9 ve\u0161kerou vlastn\u00ed vojenskou v\u00fdrobu postavila podle vzor\u016f NATO.<\/p>\n

V letech 1995 a 1999 se finsk\u00e9 vojensk\u00e9 kontingenty jako sou\u010d\u00e1st sil NATO \u00fa\u010dastnily operac\u00ed v Bosn\u011b a Kosovu, a\u010dkoli finsk\u00e1 letadla Srbsko p\u0159\u00edmo nebombardovala.\u00a0Tady je ale jm\u00e9no b\u00fdval\u00e9ho prezidenta a nositele Nobelovy ceny\u00a0Marttiho Ahtisaariho<\/strong>\u00a0, kter\u00fd se stal autorem pl\u00e1nu na odtr\u017een\u00ed Kosova od Srbska, Srbov\u00e9 dodnes pros\u00edvaj\u00ed zuby.\u00a0M\u016f\u017eeme tak\u00e9 p\u0159ipomenout \u00fa\u010dast finsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho kontingentu v operaci NATO v Afgh\u00e1nist\u00e1nu. Jedn\u00edm slovem, Finsko a aliance maj\u00ed dlouho \u201ebojov\u00e9 bratrstvo\u201c.<\/p>\n

<\/span>Od konce roku 2000 cvi\u010den\u00ed NATO, kter\u00e1 se tu a tam konala v severn\u00ed Evrop\u011b, zas\u00e1hla finsk\u00e1 (a tak\u00e9 \u0161v\u00e9dsk\u00e1) \u00fazem\u00ed.\u00a0V roce 2020 vstoupilo Finsko a \u0160v\u00e9dsko do vojensk\u00e9 aliance s \u010dlenem NATO Norskem.\u00a0Loni Finov\u00e9 podepsali s Brit\u00e1ni\u00ed smlouvu o bezpe\u010dnosti.<\/p>\n

Kde je tu neutralita?\u00a0Nebylo to v dohledu a samy finsk\u00e9 \u00fa\u0159ady a\u017e do lo\u0148sk\u00e9ho roku rad\u011bji hovo\u0159ily o neza\u0159azen\u00e9m ne\u017e neutr\u00e1ln\u00edm statusu.\u00a0Tak\u017ee dnes prost\u011b shodili v\u0161echny masky a nazvali v\u011bci prav\u00fdmi jm\u00e9ny.<\/p>\n

P\u0159ed 20 lety se hovo\u0159ilo o vstupu Finska do NATO.\u00a0Sou\u010dasn\u00fd prezident Niinist\u00f6 s t\u00edm \u0161el do voleb u\u017e v roce 2006, ale tehdy s mal\u00fdm n\u00e1skokem prohr\u00e1l s tehdej\u0161\u00ed sou\u010dasnou hlavou st\u00e1tu\u00a0Tarjou Halonen<\/strong>\u00a0.\u00a0\u010ctvrtina a\u017e t\u0159etina Fin\u016f byla d\u016fsledn\u011b pro vstup do aliance a zbytek se zalekl pouze nutnosti zv\u00fd\u0161it vojensk\u00e9 v\u00fddaje na \u00fakor obrovsk\u00fdch soci\u00e1ln\u00edch.\u00a0Nyn\u00ed obrat v\u00edce ne\u017e 60 % jednozna\u010dn\u011b schvaluje.<\/p>\n

Hlavn\u00edm motivem vstupu do NATO je pot\u0159eba z\u00edskat \u201ez\u00e1ruky ochrany od Ruska\u201c.\u00a0Je\u0161t\u011b p\u0159ed 15 lety dosahoval pod\u00edl Fin\u016f, kte\u0159\u00ed byli na\u0161\u00ed zemi p\u0159inejmen\u0161\u00edm podez\u0159\u00edvav\u00ed, 65\u201370 % a dnes je to t\u00e9m\u011b\u0159 85 %.\u00a0Mnoho politik\u016f bylo \u010dleny spole\u010dnosti ProKarelia, kte\u0159\u00ed po\u017eadovali n\u00e1vrat Vyborgu do Finska a \u010d\u00e1sti \u00fazem\u00ed Kar\u00e9lie.\u00a0Opravdu by se v tomto sc\u00e9n\u00e1\u0159i mohlo Finsko v p\u0159\u00edpad\u011b nebezpe\u010d\u00ed ze Z\u00e1padu pova\u017eovat za \u201eneutr\u00e1ln\u00ed t\u00fdl\u201c i v roce 2006?\u00a0St\u011b\u017e\u00ed.\u00a0Vojensk\u00e9 veden\u00ed Ruska zjevn\u011b v\u0161e dokonale pochopilo.<\/p>\n

Pod\u00edvejme se na v\u00fdsledky parlamentn\u00edch voleb konan\u00fdch ve Finsku 2. dubna.\u00a0P\u0159i\u0161la o n\u011b p\u0159edsedkyn\u011b soci\u00e1ln\u00edch demokrat\u016f a odch\u00e1zej\u00edc\u00ed premi\u00e9rka\u00a0Sanna Marinov\u00e1<\/strong>\u00a0, kter\u00e1 si dovolila hrub\u00e9 \u00fatoky proti Rusku.\u00a0Nahrad\u00ed ji ale je\u0161t\u011b zap\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed atlantista \u2013 v\u016fdce liber\u00e1ln\u011b-konzervativn\u00ed \u201eN\u00e1rodn\u00ed koalice\u201c\u00a0Petteri Orpo<\/strong>\u00a0.\u00a0A nelze vylou\u010dit, \u017ee na Marin bude je\u0161t\u011b t\u0159eba vzpom\u00ednat vl\u00eddn\u00fdm slovem.\u00a0Proto\u017ee v\u0161e sm\u011b\u0159uje k tomu, \u017ee se Finsko z hlediska sv\u00e9ho postoje k Rusku a atlanticismu m\u011bn\u00ed v zm\u011bk\u010denou verzi Estonska.<\/p>\n

Obr\u00e1zek v\u00fdsledk\u016f hlasov\u00e1n\u00ed vypad\u00e1 docela depresivn\u011b.\u00a0Otev\u0159en\u00ed rusofobov\u00e9 a atlanticist\u00e9 reprezentovan\u00ed konzervativn\u00edmi k\u0159es\u0165ansk\u00fdmi demokraty, \u0160v\u00e9dskou lidovou stranou (liber\u00e1lov\u00e9 zastupuj\u00edc\u00ed \u0161v\u00e9dskou men\u0161inu) a liber\u00e1ln\u00ed stranou Now z\u00edskali 4,2 %, 4,3 % a 2,4 % hlas\u016f.\u00a0K nim se p\u0159id\u00e1v\u00e1 \u0161v\u00e9dsk\u00e1 strana \u201eFor the \u00c5land Islands\u201c, kter\u00e1 m\u00e1 jeden mand\u00e1t a z\u00edskala 0,4 %.\u00a0Stejn\u011b nesmi\u0159iteln\u00ed s Ruskem a \u201ezelen\u00fdmi\u201c se 7 %. Ale z vlastn\u00edch d\u016fvod\u016f netrvali na \u010dlenstv\u00ed v NATO a\u017e do roku 2022.<\/p>\n

<\/span>Pon\u011bkud um\u00edrn\u011bn\u011bji vypad\u00e1 \u201eN\u00e1rodn\u00ed koalice\u201c, kter\u00e1 zv\u00edt\u011bzila s 20,8 %, z jej\u00edch\u017e \u0159ad sv\u00e9ho \u010dasu ode\u0161el i prezident Niinist\u00f6, ale v posledn\u00edch 30 letech tak\u00e9 prosazovala \u010dlenstv\u00ed v NATO.\u00a0V\u00fdsledek \u2013 39 % Fin\u016f hlasovalo bu\u010f pro Atlantik, nebo pro extr\u00e9mn\u011b protirusk\u00e9 strany.\u00a0Z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti se k nim p\u0159ipojuje Strana st\u0159edu, kter\u00e1 se od roku 2015 stala proatlantickou \u2013 m\u00e1 11,3 % hlas\u016f.\u00a0\u017d\u00e1dan\u00e1 protirusk\u00e1 a jednozna\u010dn\u011b NATO v\u011bt\u0161ina se u\u017e rekrutuje.<\/p>\n

Pod\u00edvejme se na zbytek.\u00a0Do roku 2022 byli proti vstupu do NATO soci\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9 a nacionalist\u00e9 ze strany Prav\u00ed Finov\u00e9, kte\u0159\u00ed dnes z\u00edskali 19,9 a 20,1 % hlas\u016f.\u00a0Ale tak\u00e9 se p\u0159idali k pro-NATO sboru.\u00a0Proti NATO je pouze krajn\u011b levicov\u00e1 \u201eLev\u00e1 unie\u201c se 7,1 %.\u00a0A ob\u011b prorusk\u00e9 pravicov\u00e9 strany dostaly dohromady 1,2 % hlas\u016f a v Eduskuntu (parlamentu) nebudou m\u00edt jedin\u00e9ho poslance.\u00a0V ot\u00e1zce p\u0159istoupen\u00ed Finska k alianci jsou tedy dnes \u00fa\u0159ady a lid\u00e9 zjevn\u011b jednotn\u00ed.<\/p>\n

Na t\u011bchto \u010d\u00edslech samoz\u0159ejm\u011b nen\u00ed nic dobr\u00e9ho.\u00a0Ale d\u011blaj\u00ed skv\u011blou pr\u00e1ci, kdy\u017e zvedaj\u00ed \u201ez\u00e1voj neutrality\u201c Finska, kter\u00e9mu Rusko a\u017e dosud lichotilo.\u00a0Zem\u011b tis\u00edce jezer vstoupila tam, kam m\u011bla p\u0159ed mnoha lety vstoupit.\u00a0Po rozpadu SSSR jsme nem\u011bli mo\u017enost tomu zabr\u00e1nit.\u00a0Finov\u00e9 byli p\u0159ipraveni i na ekonomick\u00e9 a vojensk\u00e9 n\u00e1klady spojen\u00e9 se zhor\u0161en\u00edm vztah\u016f s Ruskem.\u00a0Poj\u010fme tedy \u017e\u00edt v nov\u00e9 sousedsk\u00e9 realit\u011b.\u00a0\u0160patn\u00e9, ale jednozna\u010dn\u00e9 a up\u0159\u00edmn\u00e9.<\/p>\n<\/div>\n

Vadim Trukhachev<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Finsko ofici\u00e1ln\u011b vstoupilo do NATO a stalo se 31. st\u00e1tem Severoatlantick\u00e9 aliance.\u00a0Vzhledem k dlouh\u00e9 hranici…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":25647,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[675,29,39,1942],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/25646"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=25646"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/25646\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":25648,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/25646\/revisions\/25648"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/25647"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=25646"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=25646"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=25646"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}