{"id":24195,"date":"2023-03-10T16:18:41","date_gmt":"2023-03-10T15:18:41","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=24195"},"modified":"2023-03-10T16:22:32","modified_gmt":"2023-03-10T15:22:32","slug":"bude-amerika-vysidlena-nebo-najde-cestu-zachrany-pred-moznym-vybuchem-yelowstonu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2023\/03\/10\/bude-amerika-vysidlena-nebo-najde-cestu-zachrany-pred-moznym-vybuchem-yelowstonu\/","title":{"rendered":"Bude Amerika vys\u00eddlena nebo najde cestu z\u00e1chrany p\u0159ed mo\u017en\u00fdm v\u00fdbuchem Yelowstonu?"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
<\/section>\n
Zd\u00e1 se, \u017ee severoamerick\u00fd kontinent mele z posledn\u00edho.\u00a0A mo\u017en\u00e9 je, \u017ee cel\u00fd sv\u011bt tak\u00e9.\u00a0Bereme-li to z pohledu stovek, tis\u00edc\u016f let v historii Zem\u011b.\u00a0V historii Zem\u011b jsou toti\u017e stovky let jen \u010dasov\u00fdm okam\u017eikem.\u00a0Ve v\u00edru sou\u010dasn\u00fdch kriz\u00ed n\u00e1sledkem lidsk\u00e9ho selh\u00e1n\u00ed se jaksi pozapomn\u011blo na hrozby z podzem\u00ed.\u00a0Sou\u010dasn\u00e1 katastrofa v podob\u011b zem\u011bt\u0159esen\u00ed v Turecku a S\u00fdrii je varov\u00e1n\u00edm lidstvu.\u00a0Zd\u00e1 se, \u017ee krom\u011b v\u011bdc\u016f sleduj\u00edc\u00edch seismografick\u00e9 mapy sv\u011bta a kontinent\u00e1ln\u00ed pohyby desek si politici dop\u0159\u00e1li ten luxus, \u017ee tuto problematiku hluboce podce\u0148uj\u00ed.\u00a0A nem\u011bly by!<\/strong><\/p>\n

Pacifick\u00fd Ohniv\u00fd kruh (The Pacific Ring of Fire, d\u00e1le jen POK) se rozprost\u00edr\u00e1 v severn\u00ed \u010d\u00e1sti Tich\u00e9ho oce\u00e1nu.\u00a0Co se t\u00fdk\u00e1 \u00fazem\u00ed, je p\u0159\u00edtomen v z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti Ji\u017en\u00ed Ameriky, pokra\u010duje St\u0159edn\u00ed Amerikou, Severn\u00ed Amerikou, st\u00e1\u010d\u00ed se k v\u00fdchodn\u00edmu pob\u0159e\u017e\u00ed Ruska, ke Kurill\u00e1m, Japonsku, Filip\u00edn\u00e1m, Indon\u00e9sii a pot\u00e9 pokra\u010duje p\u0159es Austr\u00e1lii p\u0159es Oce\u00e1nii.\u00a0M\u00e1 tvar podkovy z pohledu dot\u010den\u00fdch \u00fazem\u00ed.\u00a0M\u00e1lo v\u0161ak v\u00edme o tom, jak pokra\u010duje pod mo\u0159em.\u00a0V Ohniv\u00e9m kruhu se koncentruje 75% aktivn\u00edch sopek a 90% zem\u011bt\u0159esen\u00ed cel\u00e9 planety.\u00a0Tektonick\u00e9 desky nebo plotny jsou r\u016fzn\u00e9 tlou\u0161\u0165ky, r\u016fzn\u00e9 velikosti, jsou v r\u016fzn\u00e9 hloubce a nejsou stabiln\u00ed.\u00a0Pohybuj\u00ed se, nar\u00e1\u017eej\u00ed na sebe, podl\u00e9zaj\u00ed jedna pod druhou v z\u00e1vislosti nap\u0159.\u00a0od hustoty a pod.<\/p>\n

Nav\u00edc jsou mezi nimi mezery, mnohokilometrov\u00e9 pukliny a jsou tak\u00e9 teplotn\u011b nestabiln\u00ed.Jak se navz\u00e1jem ovliv\u0148uje vznik zem\u011bt\u0159esen\u00ed a v\u00fdbuchy sopek?\u00a0Existuje n\u011bkolik n\u00e1hled\u016f na tuto problematiku.\u00a0V\u011bdeck\u00e1 komunita nen\u00ed v tom jednotn\u00e1.\u00a0N\u011bkte\u0159\u00ed vych\u00e1zej\u00ed z pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee sopky nemohou vyvolat erupce jin\u00fdch sopek, pokud nejsou propojeny tzv. sopky.\u00a0magmatick\u00fdmi z\u00e1sobn\u00edky.\u00a0N\u011bkte\u0159\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee podstatn\u00e9 p\u0159i vz\u00e1jemn\u00e9m ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed seismick\u00e9 \u010dinnosti, a\u0165 u\u017e u sopek nebo zem\u011bt\u0159esen\u00ed jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 faktory sm\u011bru \u0161\u00ed\u0159en\u00ed vznikl\u00fdch tlak\u016f, m\u00edsto magmatick\u00e9ho z\u00e1sobn\u00edku, hloubka, tektonick\u00e9 proudy v z\u00e1sobn\u00edku resp.\u00a0jeho \u017eil\u00e1ch a pod.\u00a0D\u016fle\u017eit\u00e9 je si uv\u011bdomit, \u017ee seismick\u00e1 energie vyvolan\u00e1 jednou ud\u00e1lost\u00ed se \u0161\u00ed\u0159\u00ed sm\u011brem nejmen\u0161\u00edho odporu.\u00a0A kon\u010d\u00ed tam, kde s\u00edla energie ztr\u00e1c\u00ed sv\u016fj \u00fa\u010dinek.\u00a0M\u00e1lo v\u00edme o tom, kde tato energie zanik\u00e1.\u00a0M\u016f\u017ee j\u00edt hluboko pod mo\u0159em, m\u016f\u017ee naru\u0161it jin\u00e9 struktury Zem\u011b.<\/p>\n

Vych\u00e1z\u00edme-li z potvrzen\u00e9 praxe, \u017ee zem\u011bt\u0159esen\u00ed se d\u011bj\u00ed ve shluc\u00edch tj. v\u00edcekr\u00e1t ve stejn\u00e9m regionu as r\u016fznou intenzitou a v\u00edme, \u017ee podobn\u011b se chov\u00e1 i sopka po v\u00fdbuchu, tak m\u016f\u017eeme p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee vnit\u0159n\u00ed energie m\u016f\u017ee ovlivnit \u017eivot jin\u00e9 sopky.\u00a0P\u0159i v\u00fdbuchu sopky a vypr\u00e1zdn\u011bn\u00ed magmatick\u00e9ho z\u00e1sobn\u00edku doch\u00e1z\u00ed k pohyb\u016fm zemsk\u00e9 k\u016fry, k podtlaku, mo\u017en\u00e9mu zhroucen\u00ed dutiny magmatick\u00e9ho z\u00e1sobn\u00edku n\u00e1sledkem \u010deho\u017e se mohou aktivovat i sopky vzd\u00e1len\u00e9 stovky kilometr\u016f.\u00a0V\u0161e z\u00e1le\u017e\u00ed na sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed obrovsk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed energie, kter\u00e9 se uvoln\u00ed p\u0159i n\u011bjak\u00e9 ud\u00e1losti souvisej\u00edc\u00ed se sope\u010dnou \u010dinnost\u00ed a zem\u011bt\u0159esen\u00edmi.<\/p>\n

Yelowstonsk\u00e1 sopka (Y) je d\u0159\u00edmaj\u00edc\u00ed potvora, kter\u00e1 m\u011bla ve sv\u00e9 historii udivuj\u00edc\u00ed p\u0159esnost sv\u00e9 ni\u010div\u00e9 \u010dinnosti.\u00a0Dosud byly zaznamen\u00e1ny t\u0159i megav\u00fdbuchy b\u011bhem cca 2,1 milionu.\u00a0let.\u00a0T\u0159i ud\u00e1losti a ka\u017ed\u00e1 z nich cca po 640 000 – 700 000 letech.\u00a0(Pozn. P\u0159esnost v\u00fdbuch\u016f je t\u0159eba br\u00e1t z pohledu period za miliony let. 50 000 let neznamen\u00e1 v historii Zem\u011b nic).\u00a0Od posledn\u00ed ud\u00e1losti uplynulo cca 640 000 let.\u00a0To by znamenalo, \u017ee dne\u0161n\u00ed v\u011bda neum\u00ed odhadnout, kdy se uskute\u010dn\u00ed dal\u0161\u00ed necht\u011bn\u00e9 divadlo, kter\u00e9 m\u016f\u017ee zni\u010dit mo\u017en\u00e1 a\u017e \u010dtvrtinu \u017eivota na Zemi, bude-li m\u00edt Y podobnou intenzitu jako v minulosti.\u00a0Obrazn\u011b \u0159e\u010deno k ud\u00e1losti m\u016f\u017ee doj\u00edt z\u00edtra nebo a\u017e nap\u0159.\u00a0o 50, 200 nebo 3000 let.\u00a0Supervulk\u00e1n Y m\u00e1 tak\u00e9 jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch hydroterm\u00e1ln\u00edch syst\u00e9m\u016f na sv\u011bt\u011b v\u010detn\u011b gejz\u00edr\u016f.<\/p>\n

VEI \u2013 je index sope\u010dn\u00e9 explozivity pou\u017e\u00edvan\u00fd k vyj\u00e1d\u0159en\u00ed velikosti v\u00fdbu\u0161n\u00e9 sope\u010dn\u00e9 erupce.\u00a0Krom\u011b jin\u00fdch ukazatel\u016f prim\u00e1rn\u00edm kvantitativn\u00edm krit\u00e9riem pro p\u0159i\u0159azen\u00ed VEI je objem vybuchl\u00e9ho popela.\u00a0V\u00fdbuch stratovulk\u00e1nu Toba p\u0159ed cca 74 000 lety m\u011bl za n\u00e1sledek zdecimov\u00e1n\u00ed rod\u00edc\u00ed se lidsk\u00e9 populace na asi 10 000 jedinc\u016f.\u00a0Byli jsme bl\u00edzko vyhynut\u00ed.\u00a0V roce 1815 \u201ek\u00fdchnut\u00ed\u201c stratovulk\u00e1nu Tambora v Indon\u00e9sii (sou\u010d\u00e1st POK) uvolnilo do ovzdu\u0161\u00ed cca 100 km\u00b3 sope\u010dn\u00e9ho popela s katastrof\u00e1ln\u00edmi n\u00e1sledky pro cel\u00e9 lidstvo.\u00a0Odhaduje se, \u017ee zem\u0159elo kolem 100 000 lid\u00ed na p\u0159\u00edm\u00e9 n\u00e1sledky a dal\u0161\u00ed miliony na pozd\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1sledky v\u00fdbuchu (hladomor, zm\u011bna sv\u011btov\u00e9ho klimatu, epidemie a\u017e pandemie cholery a jin\u00fdch chorob ze sirn\u00e9ho vzduchu, rok bez l\u00e9ta s omezen\u00fdm slune\u010dn\u00edm svitem a pod.)\u00a0A p\u0159itom je to st\u00e1le desetkr\u00e1t men\u0161\u00ed intenzita ne\u017e p\u0159i posledn\u00edm v\u00fdbuchu stratovulk\u00e1nu Y. V\u00fdbuch stratovulk\u00e1nu Mount st.\u00a0Helens v roce 1980 m\u011blo za n\u00e1sledek ztr\u00e1tu 57 \u017eivot\u016f, zni\u010den\u00ed kolem 300 dom\u016f, 400 km silni\u010dn\u00ed a \u017eelezni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b atp.\u00a0Toto \u201ek\u00fdchnut\u00ed\u201c sopky uvolnilo do ovzdu\u0161\u00ed pouze 1 km\u00b3 sope\u010dn\u00e9ho popela.\u00a0Posledn\u00ed v\u00fdbuch Y stratovulk\u00e1nu p\u0159ed 640 000 lety uvolnil do ovzdu\u0161\u00ed 1 000 km\u00b3 sope\u010dn\u00e9ho popela.\u00a0Nen\u00ed tedy na m\u00edst\u011b podce\u0148ovat sope\u010dnou \u010dinnost.\u00a0POK v oblasti Indon\u00e9sie je propojen tektonick\u00fdmi deskami na tzn.\u00a0Euroasijsk\u00fd p\u00e1s.\u00a0Jeho hranice proch\u00e1z\u00ed Tureckem.\u00a0Posledn\u00ed v\u00fdbuch Y stratovulk\u00e1nu p\u0159ed 640 000 lety uvolnil do ovzdu\u0161\u00ed 1 000 km\u00b3 sope\u010dn\u00e9ho popela.\u00a0Nen\u00ed tedy na m\u00edst\u011b podce\u0148ovat sope\u010dnou \u010dinnost.\u00a0POK v oblasti Indon\u00e9sie je propojen tektonick\u00fdmi deskami na tzn.\u00a0Euroasijsk\u00fd p\u00e1s.\u00a0Jeho hranice proch\u00e1z\u00ed Tureckem.\u00a0Posledn\u00ed v\u00fdbuch Y stratovulk\u00e1nu p\u0159ed 640 000 lety uvolnil do ovzdu\u0161\u00ed 1 000 km\u00b3 sope\u010dn\u00e9ho popela.\u00a0Nen\u00ed tedy na m\u00edst\u011b podce\u0148ovat sope\u010dnou \u010dinnost.\u00a0POK v oblasti Indon\u00e9sie je propojen tektonick\u00fdmi deskami na tzn.\u00a0Euroasijsk\u00fd p\u00e1s.\u00a0Jeho hranice proch\u00e1z\u00ed Tureckem.<\/p>\n

S POK \u00fazce souvis\u00ed tak\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161t\u00edtov\u00e1 sopka na sv\u011bt\u011b Mauna Loa na Havajsk\u00fdch ostrovech.\u00a0Oblast Havajsk\u00fdch ostrov\u016f je mimo\u0159\u00e1dn\u011b aktivn\u00ed oblast mno\u017estv\u00ed \u010dinn\u00fdch sopek.\u00a0Navzdory sv\u00fdm aktivit\u00e1m lze \u0159\u00edci, \u017ee zat\u00edm d\u0159\u00edmaj\u00edc\u00ed oblast.\u00a0Mauna Loa je v posledn\u00ed dob\u011b v\u00fdrazn\u011b sledov\u00e1na nebo vykazuje znaky v\u011bt\u0161\u00edho v\u00fdbuchu v nejbli\u017e\u0161\u00ed budoucnosti.<\/p>\n

S POK tak\u00e9 souvis\u00ed TAMU Massif, co\u017e je podmo\u0159sk\u00e1 oblast v Tich\u00e9m oce\u00e1nu asi 1600 km v\u00fdchodn\u011b od Japonska.\u00a0Nejedn\u00e1 se o klasickou \u0161t\u00edtovou sopku, ale o shluk sope\u010dn\u00e9ho materi\u00e1lu na rozloze kolem 300 000 \u010dtvere\u010dn\u00edch kilometr\u016f.\u00a0V\u011bdci p\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee se jedn\u00e1 o vyhasl\u00fd sope\u010dn\u00fd vrch, kter\u00fd vznikl v minulosti aktivn\u00edm p\u016fsoben\u00edm v\u00edce \u010dinn\u00fdch sopek.\u00a0Uv\u00e1d\u00edm to proto, \u017ee existuje m\u00e1lo informac\u00ed o propojenosti podmo\u0159sk\u00fdch sopek, jejich magmatick\u00fdch z\u00e1sobn\u00edk\u016f a jejich p\u016fsoben\u00ed na kontinent\u00e1ln\u00ed p\u016fsoben\u00ed desek.\u00a0A takov\u00fdch obrovsk\u00fdch masiv\u016f sope\u010dn\u00e9ho p\u016fvodu se nach\u00e1z\u00ed pod mo\u0159skou hladinou n\u011bkolik.\u00a0TAMU Massif m\u00e1 je\u0161t\u011b tu zvl\u00e1\u0161tnost, \u017ee se nach\u00e1z\u00ed v m\u00edst\u011b spojov\u00e1n\u00ed t\u0159\u00ed oce\u00e1nsk\u00fdch h\u0159eben\u016f.\u00a0V\u0161echny aktivity zem\u011bt\u0159esen\u00ed a sopek maj\u00ed vliv na zm\u011bnu magnetick\u00e9ho p\u00f3lu Zem\u011b.\u00a0\u010cas od \u010dasu doch\u00e1z\u00ed k jej\u00edmu p\u0159ep\u00f3lov\u00e1n\u00ed.\u00a0Na z\u00e1klad\u011b v\u011bdeck\u00fdch zkoum\u00e1n\u00ed se p\u0159ep\u00f3lov\u00e1n\u00ed Zem\u011b d\u011bje cca ka\u017ed\u00fdch 500 000 a\u017e 700 000 let.\u00a0Podle v\u011bdc\u016f posledn\u00ed p\u0159ep\u00f3lov\u00e1n\u00ed bylo p\u0159ed cca 750 000 lety.\u00a0Prvotn\u00ed naru\u0161en\u00ed zemsk\u00e9ho magnetismu ji\u017e zaznamen\u00e1v\u00e1me a je mo\u017en\u00e9, \u017ee se nach\u00e1z\u00edme na za\u010d\u00e1tku nov\u00e9ho cyklu zemsk\u00e9ho p\u0159ep\u00f3lov\u00e1n\u00ed.\u00a0P\u0159ep\u00f3lov\u00e1n\u00ed Zem\u011b bude m\u00edt za n\u00e1sledek glob\u00e1ln\u00ed katastrofy.<\/p>\n

Sopka Y je od roku 2001 nep\u0159etr\u017eit\u011b sledov\u00e1na.\u00a0M\u011b\u0159en\u00edmi se zjistilo, \u017ee za posledn\u00edch 100 let se zemsk\u00e1 k\u016fra zvedla asi o 40 cm.\u00a0Nen\u00ed to m\u00e1lo ve srovn\u00e1n\u00ed s jin\u00fdmi d\u0159\u00edmaj\u00edc\u00edmi sp\u00e1\u010di.\u00a0Zat\u00edm se rychlost zdvihu nezvy\u0161uje, co\u017e je uklid\u0148uj\u00edc\u00ed.\u00a0\u010c\u00e1ste\u010dn\u011b.\u00a0V hloubce n\u011bkolika kilometr\u016f pod povrchem se nach\u00e1z\u00ed magmatick\u00e9 jezero s kolem 600 km \u010dtvere\u010dn\u00edmi tekut\u00e9 magmatu.\u00a0Na Yelowstonsk\u00e9 n\u00e1horn\u00ed plo\u0161in\u011b se ro\u010dn\u011b vyskytne n\u011bkolik tis\u00edc zem\u011bt\u0159esen\u00ed.\u00a099% z nich s magnitudou 2. V samotn\u00e9 kalderu av bl\u00edzkosti n\u011bkolik des\u00edtek km bylo zaznamen\u00e1no v minulosti i n\u011bkolik zem\u011bt\u0159esen\u00ed s magnitudou kolem 6, co\u017e si \u010dlov\u011bk v\u0161imne velmi rychle.\u00a0V \u0161irok\u00e9 oblasti je zemsk\u00e1 k\u016fra aktivn\u00ed, vyskytuj\u00ed se zlomy, hydroterm\u00e1ln\u00ed exploze a pod.\u00a0Varovn\u00fdm sign\u00e1lem megav\u00fdbuchu bude to, \u017ee zemsk\u00e1 k\u016fra se bude zvedat mnohem rychleji.\u00a0Nebo by nastalo zem\u011bt\u0159esen\u00ed s magnitudou kolem 8 a v\u00edce, co\u017e by nastartovalo v\u00edcekilometrov\u00e9 puk\u00e1n\u00ed zemsk\u00e9 k\u016fry.\u00a0Ne\u010dekan\u00e1 hrozba m\u016f\u017ee ov\u0161em p\u0159ij\u00edt pr\u00e1v\u011b z oce\u00e1nsk\u00fdch oblast\u00ed zemsk\u00e9 k\u016fry tam, kde je oslabena a kde magmatick\u00fd baz\u00e9n pod vysok\u00fdm tlakem si m\u016f\u017ee naj\u00edt cestu ven.\u00a0Zmi\u0148ovanou erupci supervulk\u00e1nu Toba zp\u016fsobily posuny tektonick\u00fdch desek a ne tlak magmatick\u00e9ho baz\u00e9nu.\u00a0Proto siln\u00e9 zem\u011bt\u0159esen\u00ed m\u016f\u017ee vyvolat jin\u00e1 zem\u011bt\u0159esen\u00ed v jin\u00fdch \u010d\u00e1stech sv\u011bta.<\/p>\n

S\u00edly Zem\u011b budou p\u016fsobit p\u0159edev\u0161\u00edm v hrani\u010dn\u00edch tektonick\u00fdch p\u00e1smech Zem\u011b.\u00a0Severoamerick\u00e1 tektonick\u00e1 deska migruje na jihoz\u00e1pad rychlost\u00ed asi 2,3 centimetry ro\u010dn\u011b.\u00a0Z\u00e1rove\u0148 se Tichomo\u0159sk\u00e1 deska pohybuje na severoz\u00e1pad rychlost\u00ed 7 a\u017e 11 centimetr\u016f ro\u010dn\u011b.\u00a0Jedn\u00e1 se o dv\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed tektonick\u00e9 desky, jejich\u017e plocha je n\u011bkolik des\u00edtek milion\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch kilometr\u016f.\u00a0Mo\u017en\u00e1 by se zd\u00e1lo, \u017ee zm\u00edn\u011bn\u00e9 rychlosti pohyb\u016f desek nejsou dramatick\u00e9, ale my nev\u00edme, v kter\u00e9 \u010d\u00e1sti se vytv\u00e1\u0159ej\u00ed tlaky, kter\u00e9 mohou b\u00fdt nebezpe\u010dn\u00e9.\u00a0Proto\u017ee setrva\u010dnost pohybu desek u t\u00e9 masy bude p\u0159i p\u0159ekon\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eky drtiv\u00e1.\u00a0Takov\u00e9 tlaky mohou b\u00fdt do\u010dasn\u011b nap\u0159. n\u00e1dory.\u00a0uvolnit p\u0159es zlomy zemsk\u00e9 k\u016fry od mal\u00fdch a\u017e po des\u00edtky kilometr\u016f dlouh\u00fdch.\u00a0V\u00edme kudy budou prob\u00edhat?\u00a0Ne.\u00a0Zb\u00fdv\u00e1 doufat, \u017ee ne p\u0159es Yelowston.<\/p>\n

V\u011bdci uji\u0161\u0165uj\u00ed, \u017ee b\u011bhem na\u0161eho \u017eivota nebo v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch des\u00edtk\u00e1ch tis\u00edc\u016f let ke glob\u00e1ln\u00ed katastrof\u011b nedojde.\u00a0To je ale z pohledu lidstva slab\u00fd argument a n\u00e1plast na obavy \u010dlov\u011bka.\u00a0Z oby\u010dejn\u00e9ho d\u016fvodu.\u00a0\u010casov\u00e1 rezerva se vy\u010derpala a my opravdu nev\u00edme kdy se tak stane.\u00a0L\u00e9t\u00e1me do vesm\u00edru, na M\u011bs\u00edc, za chv\u00edli i na Mars, ale o \u017eivot\u011b na Zemi v\u00edme m\u00e1lo.\u00a0Za v\u0161echno mluv\u00ed jen jeden fakt.\u00a0Povrch planety je tvo\u0159en vodou z v\u00edce ne\u017e 70%.\u00a0Pouze necel\u00fdch 30% tvo\u0159\u00ed sou\u0161.\u00a0Oce\u00e1ny, oce\u00e1nsk\u00e1 k\u016fra, jej\u00ed podlo\u017e\u00ed jsou m\u00e1lo prozkoum\u00e1ny.\u00a0P\u0159itom maj\u00ed rozhoduj\u00edc\u00ed vliv na d\u011bn\u00ed na sou\u0161i.\u00a0Tvorba oce\u00e1nsk\u00e9 k\u016fry, podmo\u0159sk\u00fdch sopek, v\u00fdrony magmatu v hlubin\u00e1ch oce\u00e1n\u016f, slo\u017een\u00ed a hustota podmo\u0159sk\u00fdch materi\u00e1l\u016f ovliv\u0148uje i povrch planety.\u00a0A d\u011bn\u00ed na sou\u0161i.\u00a0V tomto m\u00e1 v\u011bda obrovsk\u00e9 nedostatky.\u00a0Je proto \u010das, aby se lidstvo za\u010dalo starat o sv\u00e9 p\u0159e\u017eit\u00ed.\u00a0Bomba,\u00a0na kter\u00e9 sed\u00edme tika… Odm\u011b\u0159uje \u010das, kter\u00fd n\u00e1m z\u016fst\u00e1v\u00e1 na z\u00e1chranu Zem\u011b.\u00a0A je ur\u010dit\u011b lep\u0161\u00ed zmobilizovat spole\u010dn\u00e9 glob\u00e1ln\u00ed \u00fasil\u00ed o z\u00e1chranu lidstva ne\u017e se jen pasivn\u011b uspokojovat, \u017ee proti tomu nem\u016f\u017eeme nic d\u011blat.\u00a0Bez hled\u00e1n\u00ed v\u00fdchodiska se v\u00fdchodisko prost\u011b nenajde…<\/p>\n

V\u00edce na:<\/strong><\/p>\n