{"id":22984,"date":"2023-02-16T01:00:30","date_gmt":"2023-02-16T00:00:30","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=22984"},"modified":"2023-02-15T16:26:24","modified_gmt":"2023-02-15T15:26:24","slug":"reforma-rady-bezpecnosti-osn-svetovy-rad-zalozeny-na-pravidlech-vs-mezinarodni-pravo","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2023\/02\/16\/reforma-rady-bezpecnosti-osn-svetovy-rad-zalozeny-na-pravidlech-vs-mezinarodni-pravo\/","title":{"rendered":"Reforma Rady bezpe\u010dnosti OSN: \u201eSv\u011btov\u00fd \u0159\u00e1d zalo\u017een\u00fd na pravidlech\u201c vs. mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
Spor o reformu Rady bezpe\u010dnosti OSN se t\u00e1hne u\u017e l\u00e9ta.\u00a0Zde ukazuji, o co jde a kter\u00e9 zem\u011b maj\u00ed jak\u00e9 z\u00e1jmy<\/strong><\/span><\/div>\n
\n

Po mnoho let m\u00e9dia dl\u00e1\u017edila cestu k dal\u0161\u00ed erozi mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va, proto\u017ee samotn\u00e1 OSN a Rada bezpe\u010dnosti jsou st\u00e1le v\u00edce kritizov\u00e1ny za \u00fadajnou neschopnost \u010dinit rozhodnut\u00ed a \u00fadajn\u011b p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9.\u00a0Ale nikdy nebylo pl\u00e1nov\u00e1no, aby OSN d\u011blala rychl\u00e1 rozhodnut\u00ed.\u00a0Byla zalo\u017eena po \u0161oku z druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, aby udr\u017eela m\u00edr a \u0159e\u0161ila konflikty u jednac\u00edho stolu.\u00a0A nikdo nikdy ne\u0159ekl, \u017ee to bude snadn\u00e9 nebo rychl\u00e9.<\/span><\/p>\n

Ji\u017e v roce 2019 bylo mo\u017en\u00e9 v Der Spiegel \u010d\u00edst<\/a> jako \u201eargument\u201c pro oslaben\u00ed Rady bezpe\u010dnosti:<\/strong><\/span><\/p>\n

\u201eVe skute\u010dnosti, navzdory mnoha kriz\u00edm, kter\u00e9 je t\u0159eba vy\u0159e\u0161it, je Rada bezpe\u010dnosti st\u00e1le v\u00edce marginalizov\u00e1na.\u00a0Hlavn\u00ed mocnosti USA, \u010c\u00edna a Rusko p\u0159ikl\u00e1daj\u00ed v\u00fdboru mal\u00fd v\u00fdznam, t\u00e9m\u011b\u0159 nedodr\u017euj\u00ed p\u0159ijat\u00e9 rezoluce a br\u00e1n\u00ed Rad\u011b bezpe\u010dnosti v p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed nov\u00fdch rezoluc\u00ed pro nejbrut\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed konflikty, jako je S\u00fdrie.<\/em><\/strong><\/p>\n

\u017de Z\u00e1pad v \u010dele s USA neust\u00e1le poru\u0161uje mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo, v\u00ed ka\u017ed\u00fd, kdo ne\u010derp\u00e1 informace pouze ze Spiegelu a Tagesschau.\u00a0Tak\u017ee Der Spiegel m\u00e1 pravdu, kdy\u017e p\u00ed\u0161e o USA.\u00a0Ale proto\u017ee Der Spiegel by nikdy nekritizoval USA samotn\u00e9, musely b\u00fdt do v\u011bty n\u011bjak zahrnuty Rusko a \u010c\u00edna.\u00a0Ot\u00e1zkou v\u0161ak je, kter\u00e9 usnesen\u00ed Rusko nebo \u010c\u00edna skute\u010dn\u011b poru\u0161ily?\u00a0Jen m\u011b nenapad\u00e1 ani jeden.\u00a0V USA je naopak seznam dlouh\u00fd.\u00a0A nejen to, Izrael ignoruje v\u0161echny rezoluce Rady bezpe\u010dnosti, kter\u00e9 jsou mu adresov\u00e1ny, s podporou USA.<\/span><\/p>\n

Naopak jsou to Rusko a \u010c\u00edna, kter\u00e9 neust\u00e1le trvaj\u00ed na dodr\u017eov\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va a kritizuj\u00ed Z\u00e1pad za jeho poru\u0161ov\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va.\u00a0Dlouh\u00fd seznam poru\u0161en\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edch smluv a mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va ze strany USA je velmi dlouh\u00fd, jak ukazuje tento zdaleka ne\u00fapln\u00fd v\u00fdb\u011br nez\u00e1konn\u00fdch \u00fato\u010dn\u00fdch v\u00e1lek ze strany USA: ozbrojen\u00e1 invaze USA na Grenadu v roce 1983, bombardov\u00e1n\u00ed Libye USA v roce 1986, v\u00e1lka USA proti Panam\u011b v roce 1989, v\u00e1lka NATO proti Jugosl\u00e1vii v roce 1999, v\u00e1lka proti Ir\u00e1ku v roce 2003, rozm\u00edst\u011bn\u00ed jednotek NATO v S\u00fdrii.\u00a0To bylo jen n\u011bkolik z v\u00e1lek na Z\u00e1pad\u011b, kter\u00e9 jsou podle Charty OSN \u2013 a tedy i podle mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va \u2013 nez\u00e1konn\u00e9, a doch\u00e1z\u00ed tak\u00e9 k poru\u0161ov\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edch smluv.<\/span><\/p>\n

Vzhledem k tomu, \u017ee v sou\u010dasnosti platn\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo br\u00e1n\u00ed Z\u00e1padu v prosazov\u00e1n\u00ed jeho c\u00edl\u016f, st\u00e1le v\u00edce se hovo\u0159\u00ed o \u201esv\u011btov\u00e9m \u0159\u00e1du zalo\u017een\u00e9m na pravidlech\u201c, kter\u00fd by Z\u00e1pad r\u00e1d zavedl.\u00a0Ve sv\u00e9 nov\u00e9 knize o rusk\u00fdch c\u00edlech v boji proti Z\u00e1padu jsem tak\u00e9 uk\u00e1zal, co to doopravdy je, a\u00a0zve\u0159ejnil jsem\u00a0<\/span>ji zde jako \u00faryvek z \u010detby .<\/span><\/a><\/p>\n

Rusk\u00e1 tiskov\u00e1 agentura TASS v informativn\u00edm\u00a0<\/span>\u010dl\u00e1nku<\/span><\/a>\u00a0shrnula , o \u010dem jsou diskuse o reform\u011b Rady bezpe\u010dnosti OSN a kter\u00e9 zem\u011b sleduj\u00ed jak\u00e9 z\u00e1jmy.\u00a0Proto jsem p\u0159elo\u017eil \u010dl\u00e1nek TASS.<\/span><\/p>\n

Za\u010d\u00e1tek p\u0159ekladu:<\/strong><\/em><\/p>\n

Pr\u00e1vo veta a mo\u017en\u00e9 prodlou\u017een\u00ed: Pro\u010d politici navrhuj\u00ed reformu Rady bezpe\u010dnosti OSN<\/span><\/h3>\n

Pot\u0159eba reformy Rady bezpe\u010dnosti OSN je ji\u017e dlouho na po\u0159adu dne.\u00a0Hovo\u0159\u00ed o tom mnoho st\u00e1t\u016f, mezin\u00e1rodn\u00edch organizac\u00ed i n\u011bkte\u0159\u00ed politici, ale zat\u00edm proces nep\u0159ekro\u010dil r\u00e1mec diskus\u00ed.\u00a0TASS o tom, zda je Rada bezpe\u010dnosti skute\u010dn\u011b pot\u0159eba reformovat a jak by k tomu mohlo doj\u00edt.<\/span><\/p>\n

Dlouho opo\u017ed\u011bn\u00e1 ot\u00e1zka<\/span><\/h4>\n

Na pozad\u00ed sou\u010dasn\u00fdch mezin\u00e1rodn\u00edch konflikt\u016f a neschopnosti OSN je \u0159e\u0161it se ot\u00e1zka reformy Rady bezpe\u010dnosti stala je\u0161t\u011b nal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed.\u00a0Politici se k tomuto t\u00e9matu v posledn\u00ed dob\u011b znovu a znovu vracej\u00ed.\u00a011. \u00fanora americk\u00fd prezident Joe Biden a jeho brazilsk\u00fd prot\u011bj\u0161ek Luiz In\u00e1cio Lula da Silva tuto my\u0161lenku op\u011bt podpo\u0159ili.\u00a0\u0158ekli, \u017ee Rada bezpe\u010dnosti OSN by m\u011bla b\u00fdt roz\u0161\u00ed\u0159ena t\u00edm, \u017ee by st\u00e1l\u00e1 m\u00edsta m\u011bla m\u00edt zem\u011b z Afriky, Latinsk\u00e9 Ameriky a Karibiku.\u00a0Rusk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed Sergej Lavrov d\u0159\u00edve uvedl, \u017ee do rady by m\u011bly b\u00fdt zahrnuty zem\u011b z Asie, Afriky a Latinsk\u00e9 Ameriky.\u00a0Loni v z\u00e1\u0159\u00ed ozn\u00e1mil p\u0159edseda 77. zased\u00e1n\u00ed Valn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed OSN Chaba K\u00f6r\u00f6si sv\u016fj z\u00e1m\u011br.<\/span><\/p>\n

Rada bezpe\u010dnosti OSN se skl\u00e1d\u00e1 z p\u011bti st\u00e1l\u00fdch a deseti nest\u00e1l\u00fdch \u010dlen\u016f.\u00a0Rada bezpe\u010dnosti, slo\u017een\u00e1 z p\u011bti hlavn\u00edch \u010dlensk\u00fdch zem\u00ed, vznikla v d\u016fsledku druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a zahrnovala USA, SSSR (pot\u00e9 Rusko jako jeho n\u00e1stupce), Velkou Brit\u00e1nii, Francii a \u010c\u00ednu.\u00a0M\u00e1te pr\u00e1vo veta: pokud alespo\u0148 jedna z t\u011bchto zem\u00ed odm\u00edtne n\u00e1vrh, nebude p\u0159ijat.<\/span><\/p>\n

Krom\u011b p\u011bti st\u00e1l\u00fdch \u010dlen\u016f mus\u00ed ka\u017edou rezoluci podpo\u0159it alespo\u0148 dev\u011bt nest\u00e1l\u00fdch \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f.\u00a0Teprve pak jsou pova\u017eov\u00e1ni za p\u0159ijat\u00e9.\u00a0Nest\u00e1l\u00ed \u010dlenov\u00e9 Rady bezpe\u010dnosti jsou voleni podle geografick\u00fdch krit\u00e9ri\u00ed: p\u011bt z\u00e1stupc\u016f z africk\u00fdch a asijsk\u00fdch zem\u00ed, po dvou z Latinsk\u00e9 Ameriky a z\u00e1padn\u00ed Evropy a jeden z v\u00fdchodn\u00ed Evropy.<\/span><\/p>\n

Rada byla roz\u0161\u00ed\u0159ena tak, aby zahrnovala nest\u00e1l\u00e9 \u010dleny pouze jednou, v roce 1963, z 11 na 15. Stalo se tak v reakci na dramatick\u00fd n\u00e1r\u016fst po\u010dtu \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f OSN (z 51 na 113) a umo\u017enila rozvojov\u00fdm zem\u00edm, aby se zapojily v pr\u00e1ci Rady.<\/span><\/p>\n

Jen\u017ee i tento reformovan\u00fd form\u00e1t je podle mnoh\u00fdch politik\u016f d\u00e1vno zastaral\u00fd.\u00a0V roce 2005 navrhl tehdej\u0161\u00ed gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk OSN Kofi Annan dv\u011b mo\u017enosti transformace organizace.\u00a0Prvn\u00edm bylo nav\u00fd\u0161en\u00ed po\u010dtu \u010dlen\u016f na 24 se \u0161esti nov\u00fdmi st\u00e1l\u00fdmi \u010dleny a t\u0159emi nov\u00fdmi nest\u00e1l\u00fdmi \u010dleny.\u00a0Druh\u00fd n\u00e1vrh po\u010d\u00edtal s vytvo\u0159en\u00edm osmi nov\u00fdch k\u0159esel, kter\u00e1 by se m\u011bla znovu volit ka\u017ed\u00e9 \u010dty\u0159i roky, a jednoho nest\u00e1l\u00e9ho k\u0159esla.\u00a0\u017d\u00e1dn\u00fd z t\u011bchto sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f nebyl p\u0159ijat \u010dlensk\u00fdmi st\u00e1ty OSN.<\/span><\/p>\n

Tak\u00e9 v roce 2005 \u010dty\u0159\u010dlenn\u00e1 skupina slo\u017een\u00e1 z N\u011bmecka, Japonska, Indie a Braz\u00edlie navrhla zv\u00fd\u0161it po\u010det st\u00e1l\u00fdch \u010dlen\u016f Rady bezpe\u010dnosti o \u0161est a nest\u00e1l\u00fdch \u010dlen\u016f o \u010dty\u0159i.\u00a0V samotn\u00e9m N\u011bmecku je ji\u017e dlouho vyj\u00e1d\u0159ena ochota p\u0159ipojit se k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 Rad\u011b bezpe\u010dnosti OSN.\u00a0\u0158ekli to jak b\u00fdval\u00e1 n\u011bmeck\u00e1 kancl\u00e9\u0159ka Angela Merkelov\u00e1, tak sou\u010dasn\u00fd kancl\u00e9\u0159 Olaf Scholz.<\/span><\/p>\n

Tokio tak\u00e9 vyj\u00e1d\u0159ilo p\u0159\u00e1n\u00ed vstoupit do Rady bezpe\u010dnosti OSN.\u00a0Toshimitsu Motegi, tehdej\u0161\u00ed japonsk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed, to \u0159ekl v z\u00e1\u0159\u00ed 2020.<\/span><\/p>\n

Zem\u011b jsou podporov\u00e1ny z\u00e1padn\u00edmi st\u00e1ty.\u00a0Britsk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed James Cleverley loni v prosinci prohl\u00e1sil, \u017ee Brit\u00e1nie chce spolupracovat s Braz\u00edli\u00ed, Indi\u00ed, Japonskem a N\u011bmeckem jako st\u00e1l\u00fdmi \u010dleny Rady bezpe\u010dnosti.<\/span><\/p>\n

Na sch\u016fzce s japonsk\u00fdm premi\u00e9rem Fumio Kishidou v Tokiu loni v kv\u011btnu Joe Biden tak\u00e9 obhajoval ud\u011blen\u00ed st\u00e1l\u00e9ho \u010dlenstv\u00ed Japonska v Rad\u011b bezpe\u010dnosti OSN.<\/span><\/p>\n

Skupina Uniting for Harmony, kter\u00e1 zahrnuje It\u00e1lii, Kanadu, Ji\u017en\u00ed Koreu, Argentinu, Kolumbii, \u0160pan\u011blsko, Turecko, Indon\u00e9sii, Al\u017e\u00edrsko, Mexiko, P\u00e1kist\u00e1n, Kostariku, Ke\u0148u a n\u011bkolik rozvojov\u00fdch zem\u00ed, m\u00e1 tak\u00e9 mo\u017enost p\u0159edlo\u017eit reformu Rady bezpe\u010dnosti.\u00a0Cht\u011bli do rady p\u0159idat dal\u0161\u00edch deset nest\u00e1l\u00fdch \u010dlen\u016f a omezit st\u00e1l\u00fdm \u010dlen\u016fm pr\u00e1vo veta.<\/span><\/p>\n

Africk\u00e1 unie navrhla zv\u00fd\u0161it po\u010det \u010dlen\u016f Rady na 26 p\u0159id\u00e1n\u00edm dal\u0161\u00edch p\u011bti nest\u00e1l\u00fdch a \u0161esti st\u00e1l\u00fdch m\u00edst.<\/span><\/p>\n

Sv\u00e9 n\u00e1pady na reformu prezentovala i \u0159ada politik\u016f.\u00a0Jedn\u00edm z nejhlasit\u011bj\u0161\u00edch zast\u00e1nc\u016f t\u00e9to my\u0161lenky je tureck\u00fd prezident Recep Tayyip Erdo\u011fan.\u00a0Vyzval k p\u0159epracov\u00e1n\u00ed Rady bezpe\u010dnosti tak, aby m\u011bla 20 st\u00e1l\u00fdch \u010dlen\u016f zastupuj\u00edc\u00edch v\u0161echny kontinenty a n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed.\u00a0Prezident prohl\u00e1sil, \u017ee \u201ep\u011bt ze 194 zem\u00ed nem\u016f\u017ee soudit cel\u00fd sv\u011bt, nem\u011blo by doch\u00e1zet k d\u011blen\u00ed na st\u00e1l\u00e9 a nest\u00e1l\u00e9 \u010dleny\u201c.<\/span><\/p>\n

R\u016fzn\u00e9 n\u00e1zory na reformu<\/span><\/h4>\n

Rusko pat\u0159\u00ed mezi zast\u00e1nce reformy Rady bezpe\u010dnosti OSN.\u00a0Na Valdajsk\u00e9m f\u00f3ru loni v \u0159\u00edjnu rusk\u00fd prezident Vladimir Putin vyzval k vnesen\u00ed \u201eglob\u00e1ln\u00ed rozmanitosti\u201c do struktury Rady bezpe\u010dnosti a organizace jako celku.\u00a0\u201eKoneckonc\u016f na Asii, Africe a Latinsk\u00e9 Americe bude ve sv\u011bt\u011b z\u00edt\u0159ka z\u00e1viset mnohem v\u00edce, ne\u017e se dnes b\u011b\u017en\u011b v\u011b\u0159\u00ed,\u201c \u0159ekl prezident.<\/span><\/p>\n

Kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm, v \u010dervnu lo\u0148sk\u00e9ho roku, se zem\u011b BRICS tak\u00e9 vyslovily pro reformu Rady bezpe\u010dnosti OSN.\u00a0Vypl\u00fdv\u00e1 to ze spole\u010dn\u00e9ho prohl\u00e1\u0161en\u00ed summitu mezin\u00e1rodn\u00ed asociace, kter\u00fd se konal za \u010d\u00ednsk\u00e9ho p\u0159edsednictv\u00ed.\u00a0Podle prohl\u00e1\u0161en\u00ed jsou zem\u011b BRICS nad\u00e1le odhodl\u00e1ny zachovat \u00fast\u0159edn\u00ed roli OSN v mezin\u00e1rodn\u00edm syst\u00e9mu, ale znovu potvrzuj\u00ed svou ochotu \u201evdechnout nov\u00fd \u017eivot diskus\u00edm o reform\u011b Rady bezpe\u010dnosti OSN\u201c.\u00a0\u010c\u00edna a Rusko jako st\u00e1l\u00ed \u010dlenov\u00e9 Rady bezpe\u010dnosti OSN zopakovali p\u0159\u00e1n\u00ed Braz\u00edlie, Indie a Jihoafrick\u00e9 republiky \u201ehr\u00e1t v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed roli v OSN,\u201c stoj\u00ed v prohl\u00e1\u0161en\u00ed.<\/span><\/p>\n

B\u00fdval\u00fd n\u00e1m\u011bstek gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka OSN Sergej Ord\u017eonikidze je p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee Rada pot\u0159ebuje reformu, zejm\u00e9na ve prosp\u011bch rozvojov\u00fdch zem\u00ed, kter\u00e9 dnes hraj\u00ed v mezin\u00e1rodn\u00edch vztaz\u00edch mnohem v\u011bt\u0161\u00ed roli, ne\u017e tomu bylo v roce 1945.<\/span><\/p>\n

\u201eSamoz\u0159ejm\u011b je nutn\u00e9 je za\u010dlenit do Rady bezpe\u010dnosti.\u00a0Z\u00e1pad v\u0161ak vid\u00ed reformu Rady bezpe\u010dnosti velmi odli\u0161n\u011b.\u00a0Sna\u017e\u00ed se trvale zapojit N\u011bmecko a Japonsko, aby zv\u00fd\u0161ili po\u010det sv\u00fdch spojenc\u016f,\u201c \u0159ekl agentu\u0159e TASS.<\/span><\/p>\n

B\u00fdval\u00fd n\u00e1m\u011bstek gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka OSN upozornil, \u017ee zm\u011bna slo\u017een\u00ed Rady bezpe\u010dnosti je slo\u017eit\u00fd, v\u00edcestup\u0148ov\u00fd proces.\u00a0Jak\u00e1koli reforma Rady bezpe\u010dnosti vy\u017eaduje souhlas nejm\u00e9n\u011b dvou t\u0159etin \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f OSN a v\u0161ech st\u00e1l\u00fdch \u010dlen\u016f Rady.<\/span><\/p>\n

„Aby se reforma mohla uskute\u010dnit, mus\u00ed se rozhodn\u011b zm\u011bnit povaha mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f,“ \u0159ekl Sergej Ord\u017eonikidze.<\/span><\/p>\n

Probl\u00e9m pr\u00e1va veta<\/span><\/h4>\n

Jednou z nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edch ot\u00e1zek v souvislosti s reformou Rady bezpe\u010dnosti OSN je mo\u017enost vzd\u00e1t se veta.\u00a0V roce 2013 navrhla Francie odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed iniciativu, kterou pozd\u011bji podpo\u0159ilo i Mexiko.\u00a0St\u00e1ty navrhly, aby se \u010dlensk\u00e9 st\u00e1ty dobrovoln\u011b vzdaly pr\u00e1va veta v p\u0159\u00edpadech rozs\u00e1hl\u00e9 genocidy, zlo\u010din\u016f proti lidskosti a v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010din\u016f.<\/span><\/p>\n

\u201eZa t\u00edmto \u00fa\u010delem nen\u00ed t\u0159eba m\u011bnit chartu.\u00a0Tato iniciativa je zalo\u017eena na dobrovoln\u00e9m sebeovl\u00e1d\u00e1n\u00ed st\u00e1l\u00fdch \u010dlen\u016f Rady v situac\u00edch zahrnuj\u00edc\u00edch masov\u00e1 zv\u011brstva.\u00a0Vypl\u00fdv\u00e1 to z na\u0161eho hlubok\u00e9ho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee pr\u00e1vo veta nen\u00ed pr\u00e1vem ani v\u00fdsadou, ale odpov\u011bdnost\u00ed,\u201c \u0159ekl v roce 2017 Jean-Baptiste Lemoine, tehdej\u0161\u00ed ministr zahrani\u010d\u00ed francouzsk\u00e9ho ministra zahrani\u010d\u00ed.<\/span><\/p>\n

V t\u00e9 dob\u011b iniciativu podpo\u0159ilo t\u00e9m\u011b\u0159 100 zem\u00ed.\u00a0P\u0159esto se pr\u00e1vo veta vyu\u017e\u00edv\u00e1 dodnes.<\/span><\/p>\n

Na tuto ot\u00e1zku upozornil tak\u00e9 gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk OSN Ant\u00f3nio Guterres v rozhovoru pro televizn\u00ed kan\u00e1l SVT v roce 2018.\u00a0\u201eV Rad\u011b bezpe\u010dnosti m\u00e1me struktur\u00e1ln\u00ed probl\u00e9m: zastupuje sv\u011bt jako po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, Rada bezpe\u010dnosti dnes ji\u017e sv\u011bt nezastupuje.\u00a0Pr\u00e1vo veta se stalo p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto vyu\u017e\u00edvan\u00fdm n\u00e1strojem.\u00a0Prob\u00edh\u00e1 debata o reform\u00e1ch, kter\u00e9 maj\u00ed Radu bezpe\u010dnosti p\u0159izp\u016fsobit dne\u0161n\u00edmu sv\u011btu.\u00a0Jak jsem ji\u017e mnohokr\u00e1t \u0159ekl, bez reformy Rady bezpe\u010dnosti nedojde k \u00fapln\u00e9 reform\u011b OSN,\u201c uvedl gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk.<\/span><\/p>\n

Rusko ze sv\u00e9 strany trv\u00e1 na nutnosti zachovat pr\u00e1vo veta st\u00e1l\u00fdch \u010dlen\u016f.\u00a0Vladimir Putin ve sv\u00e9m videoproslovu na 75. zased\u00e1n\u00ed Valn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f v z\u00e1\u0159\u00ed 2020 uvedl, \u017ee bez pr\u00e1va veta nem\u016f\u017ee Rada z\u016fstat \u00fast\u0159edn\u00edm \u010dl\u00e1nkem glob\u00e1ln\u00edho vl\u00e1dnut\u00ed.\u00a0Hlava st\u00e1tu ozna\u010dila veto za nezbytn\u00fd a jedine\u010dn\u00fd n\u00e1stroj, kter\u00fd br\u00e1n\u00ed jednostrann\u00fdm akc\u00edm, kter\u00e9 by mohly v\u00e9st k p\u0159\u00edm\u00fdm vojensk\u00fdm konfrontac\u00edm mezi velk\u00fdmi st\u00e1ty, \u201ea kter\u00fd umo\u017e\u0148uje hledat kompromis nebo se alespo\u0148 vyhnout rozhodnut\u00edm, kter\u00e1 jsou pro ostatn\u00ed kategoricky nep\u0159ijateln\u00e1, a jednat v r\u00e1mci mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va a ne v nejist\u00e9 \u0161ed\u00e9 z\u00f3n\u011b sv\u00e9vole a nez\u00e1konnosti.“<\/span><\/p>\n

\u201eKdy\u017e mluv\u00edme o pravidlech, kter\u00e1 plat\u00ed v Rad\u011b bezpe\u010dnosti, jsou \u0159\u00e1dn\u011b upravena.\u00a0I kdyby byla roz\u0161\u00ed\u0159ena, mus\u00ed fungovat na stejn\u00fdch principech jako nyn\u00ed. St\u00e1l\u00fdm \u010dlen\u016fm Rady by m\u011blo b\u00fdt zachov\u00e1no pr\u00e1vo veta.\u00a0To, \u017ee toto pr\u00e1vo existuje, nejv\u00edce tr\u00e1p\u00ed Ukrajinu a z\u00e1padn\u00ed zem\u011b.\u00a0Pokud jde o rusk\u00e9 p\u0159\u00e1tele, ti v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku a \u017ee by to tak m\u011blo b\u00fdt,\u201c \u0159ekl agentu\u0159e TASS sov\u011btsk\u00fd a rusk\u00fd diplomat Vladimir Sacharov.<\/span><\/p>\n

konec p\u0159ekladu<\/strong><\/em><\/p>\n

Thomas R\u00f6per<\/a><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

________________<\/p>\n<\/div>\n

 <\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Spor o reformu Rady bezpe\u010dnosti OSN se t\u00e1hne u\u017e l\u00e9ta.\u00a0Zde ukazuji, o co jde a…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":5062,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1042,186,1408,855],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22984"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=22984"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22984\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":22985,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/22984\/revisions\/22985"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/5062"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=22984"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=22984"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=22984"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}