{"id":19470,"date":"2022-12-10T05:37:10","date_gmt":"2022-12-10T04:37:10","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=19470"},"modified":"2022-12-10T05:37:10","modified_gmt":"2022-12-10T04:37:10","slug":"rastislav-horvath-fed-a-jeho-minulost","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/12\/10\/rastislav-horvath-fed-a-jeho-minulost\/","title":{"rendered":"Rastislav Horv\u00e1th: FED a jeho minulost"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<section class=\"perex\"><b><span>1781<\/span><\/b><span>\u00a0v USA byla rodem Rothschild zalo\u017eena Severoamerick\u00e1 banka, kter\u00e1 dostala funkce \u201eCentr\u00e1ln\u00ed banky\u201c.\u00a0Tehdy byly pen\u011bzi v USA zlat\u00e9 a st\u0159\u00edbrn\u00e9 mince, tak\u017ee nikdo nech\u00e1pal, k \u010demu by nov\u00fd st\u00e1t USA pot\u0159eboval n\u011bjakou centr\u00e1ln\u00ed banku.\u00a0V Brit\u00e1nii Centr\u00e1ln\u00ed banka vyd\u00e1vala pap\u00edrov\u00e9 bankovky, v USA byly mince.\u00a0Proto tuto Severoamerickou banku zav\u0159eli.<\/span><\/p>\n<\/section>\n<section class=\"clanek-obsah\"><span>Rothschild poslal do USA sv\u00e9ho agenta Alexandra Hamiltona, kter\u00fd vytvo\u0159il v 1791 Prvn\u00ed americkou banku, kter\u00e1 byla z\u00e1rove\u0148 prvn\u00edm \u201ecentr\u00e1ln\u00edm Rothschildovsk\u00fdm\u201c FEDem V USA v t\u00e9 dob\u011b.\u00a0Banka za\u010dala d\u00e1vat \u201ekredity\u201c vl\u00e1d\u011b, co\u017e m\u011blo n\u00e1sledek: za 5 let ceny v USA vyrostly o 70%.\u00a0Tehdy mezi americk\u00fdmi ob\u010dany v\u0161ech \u00farovn\u00ed vznikl siln\u00fd tlak na zav\u0159en\u00ed t\u00e9to Prvn\u00ed americk\u00e9 (centr\u00e1ln\u00ed) banky.\u00a0V roce 1811 jej\u00ed licence vypr\u0161ela, prvn\u00ed FED skon\u010dil.\u00a0Licenci mu vl\u00e1da neobnovila.\u00a0Rothschild zatla\u010dil, Anglie za\u010dala o 4 m\u011bs\u00edce v\u00e1lku s USA, ale nepomohlo to pl\u00e1n\u016fm bank\u00e9\u0159\u016f.<\/span><\/p>\n<p><b><span>1815<\/span><\/b><span>\u00a0skon\u010dila v\u00e1lka v Evrop\u011b, Rothschild si vydechl.\u00a0V roce 1816 v USA byla bank\u00e9\u0159i zalo\u017eena kopie Prvn\u00ed americk\u00e9 banky, Druh\u00e1 americk\u00e1 banka &#8211; druh\u00fd FED.\u00a0Bank\u00e9\u0159i spolu s vl\u00e1dou USA \u00fa\u010detn\u011b naplnili banku \u201epen\u00edzi\u201c (pouze pap\u00edrov\u00fdmi \u00fa\u010detn\u00edmi podvody bez zabezpe\u010den\u00ed zlatem).<\/span><\/p>\n<p><span>Inflace se stup\u0148ovala (nebo\u0165 bankovky byly tla\u010deny, bylo jich z Druh\u00e9 americk\u00e9 banky st\u00e1le v\u00edce), smysl pro ekonomiku USA v pot\u0159ebnosti t\u00e9to banky rovn\u011b\u017e nebyl.\u00a0Znovu nastal tlak proti bance.\u00a0Prezident Jackson v 1833 p\u0159ik\u00e1zal ministrovi financ\u00ed vyv\u00e9st z \u00fa\u010dt\u016f Druh\u00e9 americk\u00e9 banky st\u00e1tn\u00ed rozpo\u010dtov\u00e9 pen\u00edze.\u00a0Ministr odm\u00edtl.\u00a0Byl odvol\u00e1n.\u00a0Byl jmenov\u00e1n nov\u00fd ministr financ\u00ed, dostal stejn\u00fd p\u0159\u00edkaz vyv\u00e9st prost\u0159edky z Rothschildovy Druh\u00e9 banky, znovu odm\u00edtl.\u00a0Byl odvol\u00e1n.\u00a0A\u017e t\u0159et\u00ed ministr financ\u00ed splnil p\u0159\u00edkaz.\u00a0Tehdy Rothschild vytvo\u0159il specifickou krizi, kreditn\u00ed krizi, sn\u00ed\u017eil objem \u00fa\u010detn\u00edch \u201epen\u011bz\u201c v ob\u011bhu.\u00a0n\u00e1sledkem byla deflace a deprese v ekonomice.\u00a0Licenci Druh\u00e9 banky stejn\u011b neprodlou\u017eili, Kongres zah\u00e1jil vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed banky, \u0159editel banky odm\u00edtl Kongresu d\u00e1t \u00fa\u010detn\u00ed dokumenty (tehdy asi je\u0161t\u011b neexistovalo slovo \u201eaudit\u201c,\u00a0neboli odm\u00edtl audit banky Kongresem).\u00a0Byl uv\u011bzn\u011bn.<\/span><\/p>\n<p><span>V\u00a0\u00a0<\/span><b><span>1835<\/span><\/b><span>\u00a0byl\u00a0<\/span><a href=\"https:\/\/sk.wikipedia.org\/wiki\/Andrew_Jackson#Jacksonova_opoz%C3%ADcia_vo%C4%8Di_n%C3%A1rodnej_banke\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\"><span>na Jacksona ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fd atent\u00e1t<\/span><\/a><span>\u00a0(dlouh\u00e9 prsty bank\u00e9\u0159\u016f, jako pod\u011bkov\u00e1n\u00ed za zru\u0161en\u00ed banky).<\/span><\/p>\n<p><span>N\u00e1sledn\u011b asi 25 let v USA nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 centr\u00e1ln\u00ed banka, v ob\u011bhu byly mince (zlato a st\u0159\u00edbro) plus nezaji\u0161t\u011bn\u00e9 bankovky jednotliv\u00fdch soukrom\u00fdch bank.\u00a0Nezaji\u0161t\u011bn\u00e9 bankovky jednotliv\u00fdch bank, vydan\u00e9 bankami, ani\u017e by banky m\u011bly ekvivalent zlata a st\u0159\u00edbra.\u00a0To znamen\u00e1 p\u0159esn\u011b tyt\u00e9\u017e jako sou\u010dasn\u00e9 virtu\u00e1ln\u00ed Fiat Money.\u00a0Bank\u00e9\u0159i \u010dasto uprchli se zlatem vkladatel\u016f do necivilizovan\u00e9ho \u00fazem\u00ed.\u00a0Byla proto velk\u00e1 nespokojenost obyvatelstva s bankovn\u00edm syst\u00e9mem USA.<\/span><\/p>\n<h2><span>1861 za\u010dala Ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka v USA<\/span><\/h2>\n<p><span>Prezident Lincoln ud\u011blal \u201erevoluci\u201c, vydal bankovky St\u00e1tn\u00ed pokladny (\u00a0<\/span><a href=\"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Greenback_(1860s_money)\" target=\"_blank\" rel=\"external noopener\"><span>greenbacks<\/span><\/a><span>\u00a0, zelen\u00e1 barva rubu t\u011bchto bankovek).\u00a0T\u00edmto zcela zni\u010dil zp\u016fsob vyd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed \u201epen\u011bz\u201c bankami, nebo\u0165 ob\u010dan\u00e9 USA p\u0159estali pou\u017e\u00edvat bankovky bank a za\u010dali pou\u017e\u00edvat bankovky vydan\u00e9 st\u00e1tem USA.<\/span><\/p>\n<p><b><span>1865<\/span><\/b><span>\u00a0Lincoln byl \u201e\u00fasp\u011b\u0161n\u011b\u201c zast\u0159elen, atent\u00e1t.<\/span><\/p>\n<p><span>B\u011bhem p\u016fl roku po zavra\u017ed\u011bn\u00ed prezidenta Lincolna byly tyto st\u00e1tn\u00ed bankovky sta\u017eeny z ob\u011bhu, finan\u010dn\u00ed syst\u00e9m vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed \u201epen\u011bz\u201c se vr\u00e1til pod kontrolu bank\u00e9\u0159\u016f.<\/span><\/p>\n<p><span>Rod Rothschild cht\u011bl v ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce podpo\u0159it Jih, nebo\u0165 Jih chr\u00e1nil jeho bankovn\u00ed z\u00e1jmy v USA.\u00a0Nebo\u0165 Sever s prezidentem Lincolnem a jeho st\u00e1tn\u00edmi \u201egreenbacks\u201c ni\u010dil moc bank\u00e9\u0159\u016f v USA.\u00a0Jeliko\u017e Rothschildi u\u017e m\u011bli ve Francii a Anglii obrovsk\u00fd politick\u00fd vliv, brzy se jim to poda\u0159ilo.\u00a0Bismarck a rusk\u00fd car Alexandr II: prohl\u00e1sili, \u017ee pokud Anglie a Francie vystoup\u00ed na stran\u011b Jihu, tak N\u011bmecko a Rusko vstoup\u00ed do v\u00e1lky na stran\u011b Severu.\u00a0Takto rusk\u00fd car a n\u011bmeck\u00fd kancl\u00e9\u0159 zabr\u00e1nili v\u00fdh\u0159e Jihu nad Severem, nebo\u0165 Jih nedostal vojenskou pomoc od Rothschildem ovl\u00e1dan\u00e9 Anglie a Francie.<\/span><\/p>\n<p><b><span>1873<\/span><\/b><span>\u00a0Kongres p\u0159ijal rozhodnut\u00ed o ukon\u010den\u00ed ob\u011bhu st\u0159\u00edbra, tedy o postupn\u00e9m z\u00e1kazu st\u0159\u00edbrn\u00fdch dolar\u016f, co\u017e vyvolalo ekonomickou a finan\u010dn\u00ed krizi.<\/span><\/p>\n<p><b><span>1877<\/span><\/b><span>\u00a0Dopis \u0161\u00e9fa Bankovn\u00ed asociace USA, Buwella, poslan\u00fd \u010dlenem asociace, obsahoval text\u201c \u201ezopakov\u00e1n\u00ed triku se st\u00e1tn\u00ed emis\u00ed pen\u011bz (Lincolnove greenbacks) m\u016f\u017ee zajistit lidi pen\u011bzi, co\u017e zni\u010d\u00ed podstatu na\u0161eho (bank\u00e1\u0159sk\u00e9ho zp\u016fsobu) vyd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed pen\u011bz.<\/span><\/p>\n<p><b><span>1881<\/span><\/b><span>\u00a0prezident Garfield, kter\u00fd jako kongresman podporoval pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed zlat\u00fdch minc\u00ed jako platidla, a byl \u0161\u00e9fem finan\u010dn\u00ed komise Kongresu (ch\u00e1pal jak funguje zlato versus bankovky), dal ve\u0159ejn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed kr\u00e1tce po inauguraci:<\/span><\/p>\n<p><span>\u201eTen, kdo kontroluje finan\u010dn\u00ed masu (tvorbu \u00fa\u010detn\u00edch nekryt\u00fdch pen\u011bz) ve st\u00e1t\u011b, se st\u00e1v\u00e1 pln\u00fdm vl\u00e1dcem pr\u016fmyslu a obchodu ve st\u00e1t\u011b.\u00a0Kdy\u017e pochop\u00edte, \u017ee cel\u00fd ekonomick\u00fd syst\u00e9m se takto kontroluje n\u011bkolika vlivn\u00fdmi lidmi, nebude t\u0159eba v\u00e1m vysv\u011btlovat, kde je p\u0159\u00ed\u010dina depres\u00ed a inflac\u00ed.\u201c<\/span><\/p>\n<p><span>Za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f byl Garfield \u201e\u00fasp\u011b\u0161n\u011b\u201c zabit atent\u00e1tn\u00edkem.<\/span><\/p>\n<p><span>V USA se vytvo\u0159ila vlastn\u00ed v\u00fdrobn\u00ed ekonomick\u00e1 z\u00f3na na planet\u011b, podobn\u00e1 anglick\u00e9 a n\u011bmeck\u00e9.\u00a0Koncem 19. stolet\u00ed se tak dolar stal jednou ze sv\u011btov\u00fdch valut, stejn\u011b jako anglick\u00fd funt a n\u011bmeck\u00e1 marka.<\/span><\/p>\n<p><b><span>1900<\/span><\/b><span>\u00a0Prezident McKinley zah\u00e1jil antimonopoln\u00ed vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed proti bance Johna Pierponta Morgana.\u00a0Morgan byl v ml\u00e1d\u00ed agent Rothschild\u016f, kter\u00fd p\u016fsobil p\u0159i kreditov\u00e1n\u00ed Severu (do t\u00e9 doby, ne\u017e Sever\/Lincoln nevydal sv\u00e9 greenbacks).<\/span><\/p>\n<p><b><span>1901<\/span><\/b><span>\u00a0McKinley byl \u201e\u00fasp\u011b\u0161n\u011b\u201c zavra\u017ed\u011bn atent\u00e1tn\u00edkem.<\/span><\/p>\n<p><b><span>1907<\/span><\/b><span>\u00a0krize v USA, velk\u00e1 krize mezibankovn\u00edho kreditov\u00e1n\u00ed.<\/span><\/p>\n<p><b><span>1908<\/span><\/b><span>\u00a0JP Morgan svolal bank\u00e9\u0159e, ti si ud\u011blali mezi sebou za\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch vz\u00e1jemn\u00fdch dluh\u016f.\u00a0Pen\u00edze, kter\u00e9 chyb\u011bly, vlo\u017eil Morgan.<\/span><\/p>\n<p><span>Listopad\u00a0<\/span><b><span>1910<\/span><\/b><span>\u00a0tajn\u00e9 setk\u00e1n\u00ed na Morganov\u011b usedlosti na ostrov\u011b Jekyll.\u00a0Na setk\u00e1n\u00ed byli bank\u00e9\u0159i Rothschild, Kuhn, Loeb, Rockfeller, Sachs, DuPont, Goldman, Mellon, Warburg.\u00a0Bylo p\u0159ijato \u0159e\u0161en\u00ed vytvo\u0159en\u00ed institutu, kter\u00fd by bral na sebe \u010d\u00e1st risk\u016f bank\u016f, aby mohly b\u00fdt banky financov\u00e1ny t\u00edmto nov\u00fdm spole\u010dn\u00fdm institutem.<\/span><\/p>\n<p><b><span>1913<\/span><\/b><span>\u00a0vznikl FED (v po\u0159ad\u00ed ji\u017e t\u0159et\u00ed bankovn\u00ed institut Centr\u00e1ln\u00ed banky v USA).\u00a0V Sen\u00e1tu sta\u010dilo prostou v\u011bt\u0161inou, p\u00e1r podplacen\u00fdmi sen\u00e1tory podepsat z\u00e1kon.\u00a0P\u0159ed V\u00e1nocemi byli u\u017e sen\u00e1to\u0159i doma, zbylo n\u011bkolik podplacen\u00fdch, co sta\u010dilo.<\/span><\/p>\n<p><span>FED je slo\u017eit\u00e1 bankovn\u00ed SOUKROM\u00c1 struktura, kde je hlavn\u00edch 12 akcion\u00e1\u0159\u016f &#8211; 12 rezervn\u00edch soukrom\u00fdch bank.\u00a0St\u00e1t USA nevlastn\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 akcie, a re\u00e1ln\u011b m\u00e1 jen velmi omezen\u00e1 pr\u00e1va v \u0159\u00edd\u00edc\u00edch struktur\u00e1ch a spr\u00e1vn\u00edch org\u00e1nech FEDu.\u00a0Nap\u0159.\u00a0schv\u00e1l\u00ed na post p\u0159edsedy FEDu kandid\u00e1ta, kter\u00e9ho navrhnou v\u017edy bank\u00e9\u0159i.<\/span><\/p>\n<p><span>Banky z\u00edskaly obrovsk\u00e9 finan\u010dn\u00ed (\u00fa\u010detn\u00ed) zdroje z ofici\u00e1ln\u00edho ve\u0159ejn\u00e9ho kreditov\u00e1n\u00ed z FEDu.\u00a0D\u00edky vytv\u00e1\u0159en\u00ed v \u00fa\u010detnictv\u00ed FEDu nov\u00fdch virtu\u00e1ln\u00edch dolar\u016f v obrovsk\u00e9m mno\u017estv\u00ed (je\u0161t\u011b ne v neohrani\u010den\u00e9m mno\u017estv\u00ed, jen v obrovsk\u00e9m mno\u017estv\u00ed), m\u011bly banky ofici\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edstup k obrovsk\u00fdm kredit\u016fm.\u00a0Poprv\u00e9 v historii za\u010daly banky kreditovat nikoli v\u00fdrobc\u016f, ale konzument\u016f\/spot\u0159ebitel\u016f.\u00a0Omezen\u011b, ale za\u010daly.\u00a0(t\u00edmto v podstat\u011b vznikl konzumentsk\u00fd kapitalismus)<\/span><\/p>\n<p><span style=\"font-size: 18pt;\"><strong>Banky za\u010daly masov\u011b kreditovat 2 oblasti:<\/strong><\/span><\/p>\n<ol>\n<li><span>Kredity spekulant\u016fm s p\u016fdou, tedy na n\u00e1kup p\u016fdy kupuj\u00edc\u00edm d\u00e1valy kredity.<\/span><\/li>\n<li><span>Kredity spekulantem na trz\u00edch cenn\u00fdch pap\u00edr\u016f.<\/span><\/li>\n<\/ol>\n<p><span>Vznikly 2 obrovsk\u00e9 bubliny, na trhu ceny p\u016fdy, a na fondov\u00e9m trhu.\u00a0Bublina na trhu p\u016fdy praskla v 1927, na fondov\u00e9m trhu na podzim 1929 &#8211; \u010cern\u00fd P\u00e1tek, Black Friday.\u00a0Ale to je\u0161t\u011b nebyl \u00fapln\u00fd za\u010d\u00e1tek proces\u016f zn\u00e1m\u00fdch jako Black Friday.\u00a0Nebo do jara 1930 se trh trochu vzpamatoval.\u00a0Ale na ja\u0159e 1930 za\u010dala defla\u010dn\u00ed krize.\u00a0Jeliko\u017e byl zlat\u00fd standard, za\u010dala klasick\u00e1 deflace.\u00a0Popt\u00e1vka padla, v\u00fdroba padla, propad byl kolem 35%.\u00a0Nebyl dostatek zlata v ob\u011bhu.\u00a0V letech 29-33 zem\u0159elo hlady v USA p\u0159es 8 milion\u016f Ameri\u010dan\u016f.\u00a0Opakuji: hlady!\u00a0Samoz\u0159ejm\u011b ve m\u011bstech, nebo\u0165 byly t\u011b\u017ece naru\u0161eny (do kriz\u00ed funguj\u00edc\u00ed) v\u00fdrobn\u00ed a v\u00fdrobn\u011b-zam\u011bstnaneck\u00e9 vztahy.\u00a0\u010cili obrovsk\u00e1 nezam\u011bstnanost ve m\u011bstech a masov\u00fd ekonomick\u00fd hladomor.\u00a0(Toto se m\u016f\u017ee zopakovat i nyn\u00ed nejprve v Evrop\u011b, nebo\u0165 bank\u00e9\u0159i ukon\u010duj\u00ed konzumentsk\u00fd kapitalismus, n\u00e1sledn\u011b na cel\u00e9 planet\u011b).<\/span><\/p>\n<p><b><span>1933<\/span><\/b><span>\u00a0Roosevelt ud\u011blal default USA, sn\u00ed\u017eil obsah zlata ve zlat\u00e9m dolaru.\u00a0Ud\u011blal \\&#8220;Konfi\u0161ka\u010dn\u00ed REFORMU\\&#8220; &#8211; ob\u010dan\u00e9 m\u011bli p\u0159edat sv\u00e9 zlato st\u00e1tu za fixovanou cenu, kter\u00e1 byla 3x ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e tr\u017en\u00ed.\u00a0Z\u00e1rove\u0148 ob\u010dan\u00e9 nemohli sv\u00e9 bankovn\u00ed sejfy otev\u0159\u00edt bez p\u0159\u00edtomnosti da\u0148ov\u00e9ho inspektora.<\/span><\/p>\n<p><span>Roosvelta cht\u011bli soudit, byli proti n\u011bmu obvin\u011bn\u00ed, ale Nejvy\u0161\u0161\u00ed soud, aby ho zachr\u00e1nil, vydal soudn\u00ed rozhodnut\u00ed: \u201eAno, Roosevelt naru\u0161il z\u00e1kon, ale proto\u017ee nem\u011bl jin\u00e9 v\u00fdchodisko, ne\u017e z\u00e1kon naru\u0161it, tak je nevinn\u00fd\u201c.<\/span><\/p>\n<p><span>Z\u00e1rove\u0148 b\u011bhem krize v USA, proto\u017ee bank\u00e9\u0159i m\u011bli FED a kredity, tak se zmocnily v\u00fdrobn\u00ed b\u00e1ze v USA (z\u00edskali akcie v\u00fdrobn\u00edch podnik\u016f za n\u00edzk\u00e9 krizov\u00e9 ceny).<\/span><\/p>\n<p><b><span>1941<\/span><\/b><span>\u00a0Churchill a Roosevelt se setkali v Casablanca, za pomoc Brit\u00e1nii ve v\u00e1lce dostaly USA povolen\u00ed obchodovat s koloniemi Anglie bez kontroly a mimo Lond\u00fdn.\u00a0Tehdy se Anglie za\u010dlenila ekonomicky pod USA.\u00a0Z dolaru se v tento den stala hlavn\u00ed sv\u011btov\u00e1 m\u011bna, proto\u017ee marka skon\u010dila, funt byl obejit\u00fd.<\/span><\/p>\n<p><span>FED a Rothschild v tento den se staly neohrani\u010den\u00fdmi vl\u00e1dci planety, nebo\u0165 m\u011bli skoro nekone\u010dn\u00e9 dolarov\u00e9 zdroje.\u00a0Sice je\u0161t\u011b byli trochu br\u017ed\u011bni \u201ezlat\u00fdm standardem\u201c, (Bretton Woods byl podeps\u00e1n v 1944), ale nikdo od bank\u00e9\u0159\u016f re\u00e1ln\u00e9 zlat\u00e9 cihly necht\u011bl.\u00a0V\u0161ichni si na dolar zvykli.<\/span><\/p>\n<p><span>\u201eZlat\u00fd standard\u201c a jeho m\u00edrn\u00e1 ohrani\u010den\u00ed zcela zanikly d\u00edky De Gaullovi, kter\u00fd po\u017e\u00e1dal bank\u00e9\u0159e o zlato, v\u00fdm\u011bnou za dolary z ob\u011bhu ve Francii.\u00a0Co\u017e ukon\u010dilo \u201ezlat\u00fd standard\u201c, nebo\u0165 bank\u00e9\u0159i nem\u011bli a necht\u011bli d\u00e1vat re\u00e1ln\u00e9 zlato za dolary, kter\u00e9 byly zlatem takzvan\u011b \u201ekryt\u00e9\u201c.\u00a0Ofici\u00e1ln\u00edm ukon\u010den\u00edm t\u00e9to mal\u00e9 \u201ezlat\u00e9\u201c brzdy se stal konec Bretton-Woods v 1971. https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bretton_Woods_system<\/span><\/p>\n<p><span>Ani d\u0159\u00edve nebyl dolar re\u00e1ln\u011b v\u016fbec kryt\u00fd, nebo\u0165 dolar\u016f bylo v ob\u011bhu mnoho, a zlat\u00fdch cihel \u201ekryj\u00edc\u00edch\u201c dolar m\u00e1lo.\u00a0Ale nikomu to nevadilo, nebo\u0165 \u201ezlat\u00e9 kryt\u00ed\u201c na pap\u00ed\u0159e sta\u010dilo pro spekulanty, ob\u010dany, v\u00fdrobce, kte\u0159\u00ed ekonomiku nech\u00e1pali.<\/span><\/p>\n<p><b><span>1963<\/span><\/b><span>\u00a0Kennedy, opakuje trik Lincolna a americk\u00e1 pokladna tla\u010d\u00ed nov\u00e9 greenbacks.\u00a0Pod\u00edvejte se na dolar, je tam Federal Reserve Note \u2013 bankovka Feder\u00e1ln\u00ed Rezervy.\u00a0Ne dolar USA, ale bankovka soukrom\u00e9 Federal Reserve.\u00a0Kennedyho greenbacks byly bankovky Vl\u00e1dy USA.<\/span><\/p>\n<p><span>Kennedy byl \u201e\u00fasp\u011b\u0161n\u011b\u201c zast\u0159elen, vl\u00e1dn\u00ed bankovky byly b\u011bhem p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f zni\u010deny sp\u00e1len\u00edm.\u00a0Stejn\u011b jako Lincolnovy vl\u00e1dn\u00ed bankovky.<\/span><\/p>\n<p><span>FED je soukrom\u00e1 spole\u010dnost, ovl\u00e1daj\u00edc\u00ed finance cel\u00e9 planety.\u00a0Americk\u00fd Kongres i sen\u00e1t se n\u011bkolikr\u00e1t sna\u017eily prov\u00e9st audit FEDu.\u00a0Nebo \u017e\u00e1dali moment\u00e1ln\u00edho p\u0159edsedu FEDu o n\u011bjak\u00e9 informace.\u00a0N\u011bkolikr\u00e1t r\u016fzn\u00ed p\u0159edsedov\u00e9 FEDu p\u0159i\u0161li do Kongresu, na \u017e\u00e1dan\u00e9 informace ozn\u00e1mili, \u017ee to je utajovan\u00e9 informace a nic Kongresu neposkytnou.\u00a0Kongresmani zav\u0159eli \u00fasta a FED m\u011bl zase na p\u00e1r let klid.<\/span><\/p>\n<p><span>V dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti \u010dl\u00e1nku bude informace o jedin\u00e9m \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9m auditu FEDu v roce 2007-2008 ao souvislostech, co to znamen\u00e1 pro ekonomiku.<\/span><\/p>\n<p><strong>Rastislav Horv\u00e1th<\/strong><\/p>\n<\/section>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p><img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"wp-image-19187 aligncenter\" src=\"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-content\/uploads\/2022\/12\/1-PRO-300x36.jpg\" alt=\"\" width=\"1233\" height=\"148\" srcset=\"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-content\/uploads\/2022\/12\/1-PRO-300x36.jpg 300w, https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-content\/uploads\/2022\/12\/1-PRO.jpg 699w\" sizes=\"(max-width: 1233px) 100vw, 1233px\" \/><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>1781\u00a0v USA byla rodem Rothschild zalo\u017eena Severoamerick\u00e1 banka, kter\u00e1 dostala funkce \u201eCentr\u00e1ln\u00ed banky\u201c.\u00a0Tehdy byly pen\u011bzi&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":6977,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[426,398,37],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19470"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=19470"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/19470\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/6977"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=19470"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=19470"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=19470"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}