{"id":18396,"date":"2022-11-18T01:16:29","date_gmt":"2022-11-18T00:16:29","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=18396"},"modified":"2022-11-17T18:15:59","modified_gmt":"2022-11-17T17:15:59","slug":"vyroci-39-novy-evropsky-rad-se-vraci-eu-naplanoval-hitler-nemci-popraveni-studenti-se-nedockaji-klidu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/11\/18\/vyroci-39-novy-evropsky-rad-se-vraci-eu-naplanoval-hitler-nemci-popraveni-studenti-se-nedockaji-klidu\/","title":{"rendered":"V\u00fdro\u010d\u00ed 39: Nov\u00fd evropsk\u00fd \u0159\u00e1d se vrac\u00ed. EU napl\u00e1noval Hitler. N\u011bmci popraven\u00ed studenti se nedo\u010dkaj\u00ed klidu"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n

Pro\u010d je \u010cT skandalizuje? Goebbels by plesal. U\u017e se sm\u00ed jen akce STB 89. N\u00e1rodn\u00edch hrdin\u016f se re\u017eim boj\u00ed. \u010cest jejich pam\u00e1tce!<\/h2>\n

JI\u0158\u00cd KOBZA<\/a> p\u0159ipom\u00edn\u00e1 dne\u0161n\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed, jeho\u017e odkaz je z\u00e1m\u011brn\u011b p\u0159ekryt re\u017eimem podporovan\u00fdmi „oslavami“ akce St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti p\u0159ed v\u00edce ne\u017e t\u0159emi dek\u00e1dami – a PP p\u0159ipojuje zbrusu novou p\u00edse\u0148 a klip Romana Hork\u00e9ho, jen\u017e n\u011bmeck\u00e9 zlo p\u0159ipom\u00edn\u00e1 svou vlastn\u00ed kreativn\u00ed cestou<\/strong><\/p>\n<\/div>\n

\n

N\u011bmeck\u00e1 okupace \u010desk\u00fdch zem\u00ed za\u010dala v noci ze 14. na 15. b\u0159ezna 1939 vtr\u017een\u00edm n\u011bmeck\u00fdch voj\u00e1k\u016f do okle\u0161t\u011bn\u00e9 \u010cesk\u00e9 republiky. Nezapom\u00ednejme ani na to, co ji p\u0159edch\u00e1zelo – mnohalet\u00e9 vlastizr\u00e1dn\u00e9 aktivity n\u011bmeck\u00e9 p\u00e1t\u00e9 kolony a jej\u00ed politick\u00e9 reprezentace, podpora t\u011bchto aktivit ze strany na\u0161ich \u00fadajn\u00fdch z\u00e1padn\u00edch spojenc\u016f, Mnichovsk\u00e1 zrada, odevzd\u00e1n\u00ed podstatn\u00e9 \u010d\u00e1sti \u00fazem\u00ed tzv. 3. \u0159\u00ed\u0161i, vyhn\u00e1n\u00ed \u010cech\u016f z t\u011bchto \u00fazem\u00ed doprov\u00e1zen\u00e9 stovkami vra\u017ed, ztr\u00e1ta obranyschopnosti, nalomen\u00e1 p\u00e1te\u0159 n\u00e1roda, n\u00e1stup kolaborant\u016f k\u00a0moci.<\/p>\n

Sedmilet\u00e9 \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed N\u011bmc\u016f – a jejich \u010desk\u00fdch udava\u010d\u016f a pomaha\u010d\u016f – st\u00e1lo \u010desk\u00fd a slovensk\u00fd n\u00e1rod na 360 tis\u00edc zni\u010den\u00fdch \u017eivot\u016f, v\u010detn\u011b \u017eivot\u016f skute\u010dn\u00fdch elit n\u00e1roda, devastaci kultury a vysok\u00e9ho \u0161kolstv\u00ed – a samoz\u0159ejm\u011b i d\u016fstojnosti a du\u0161e n\u00e1roda.<\/p>\n

Nedopus\u0165me p\u0159episov\u00e1n\u00ed d\u011bjin!<\/h2>\n

Nezapom\u00ednejme na hrdiny, co se okupaci postavili, se zbran\u00ed v ruce nebo jin\u00fdm zp\u016fsobem, na dom\u00e1c\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed voj\u00e1ky a na odboj\u00e1\u0159e, para\u0161utisty, partyz\u00e1ny, i na prost\u00e9 ob\u010dany, kte\u0159\u00ed s rizikem jist\u00e9 smrti p\u0159isp\u011bli sv\u00fdm d\u00edlem k por\u00e1\u017ece n\u011bmeck\u00fdch okupant\u016f, co\u017e nebyli pouze nacist\u00e9, jak je dnes m\u00f3dn\u00ed nepravdiv\u011b \u0159\u00edkat. Nezapom\u00ednejme na osud, jak\u00fd \u010cech\u016fm chystali \u0161pi\u010dky velkon\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e – \u0161lo o genocidu obrovsk\u00fdch rozm\u011br\u016f<\/p>\n

Nedopus\u0165me p\u0159episov\u00e1n\u00ed d\u011bjin, neml\u010dme k ukrajinsk\u00e9 podpo\u0159e pohrobk\u016f banderovc\u016f, neml\u010dme k oslavn\u00fdm pochod\u016fm veter\u00e1n\u016f SS\u00a0v Pobalt\u00ed, netolerujme zpochyb\u0148ov\u00e1n\u00ed odsunu a omluvy za n\u011bj – bylo to z hlediska na\u0161\u00ed n\u00e1rodn\u00ed budoucnosti a bezpe\u010dnosti \u00a0naprosto spr\u00e1vn\u00e9 strategick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, politicky i mor\u00e1ln\u011b pln\u011b ospravedlniteln\u00e9 –\u00a0a Edvardu Bene\u0161ovi za n\u011b pat\u0159\u00ed d\u00edk. Netolerujme\u00a0poklonkov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch politik\u016f Henleinov\u00fdm a Frankov\u00fdm\u00a0 pohrobk\u016fm z\u00a0Ladnsmanchaftu. Kdo pop\u0159e a zapomene vlastn\u00ed d\u011bjiny, je odsouzen je znovu (daleko tragi\u010dt\u011bji) pro\u017e\u00edt.<\/p>\n

Dnes, stejn\u011b jako tehdy, se mluv\u00ed o pot\u0159eb\u011b a d\u016fle\u017eitosti nov\u00e9 velk\u00e9 a sjednocen\u00e9 Evropy. I proto je dobr\u00e9 na tomto m\u00edst\u011b p\u0159ipomenout, \u017ee s my\u0161lenkou sjednocen\u00e9 Evropy si ve 20. stolet\u00ed pohr\u00e1vali u\u017e pr\u00e1v\u011b i n\u011bme\u010dt\u00ed nacist\u00e9 a tzv. evropskou ideologi\u00ed ospravedl\u0148ovali svoji agresivn\u00ed politiku.<\/p>\n

A \u017ee pr\u00e1v\u011b n\u011bme\u010dt\u00ed nacist\u00e9 ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed a pot\u00e9 za v\u00e1lky po mnoho let vypracov\u00e1vali programy hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 a politick\u00e9 integrace Evropy. Idea evropsk\u00e9ho sjednocen\u00ed je p\u0159\u00edtomna v nacion\u00e1ln\u011b-socialistick\u00e9 vizi n\u011bmeck\u00e9ho p\u016fvodu od t\u00e9 doby kontinu\u00e1ln\u011b, pouze n\u011bkdy je sly\u0161et v\u00edce a n\u011bkdy m\u00e9n\u011b.<\/p>\n

Nov\u00fd evropsk\u00fd \u0159\u00e1d<\/h2>\n

Hitlerova touha, aby se cel\u00e1 Evropa stala jedinou politickou entitou a jeho snaha z\u00edskat podporu v okupovan\u00fdch zem\u00edch p\u0159isp\u011bly ke vzniku syst\u00e9mu nacistick\u00e9ho „evropsk\u00e9ho“ my\u0161len\u00ed. Hitler v\u011b\u0159il, \u017ee pln\u00ed opravdovou evropskou misi a sv\u00e9 kon\u00e1n\u00ed ozna\u010dil jako zabezpe\u010den\u00ed Evropy a sv\u011bta, a to skrze vytvo\u0159en\u00ed \u0159\u00ed\u0161e.<\/p>\n

Myln\u00e9 jsou n\u00e1zory, podle kter\u00fdch n\u011bme\u010dt\u00ed nacist\u00e9 v\u011b\u0159ili v n\u00e1rodn\u00ed st\u00e1t jako prim\u00e1rn\u00ed uzn\u00e1vanou entitu. Nacion\u00e1ln\u00ed socialist\u00e9 nen\u00e1vid\u011bli my\u0161lenku mal\u00fdch n\u00e1rod\u016f nebo jednotlivc\u016f, kte\u0159\u00ed by se sami rozhodovali a sami p\u0159em\u00fd\u0161leli, naopak milovali velk\u00e9 celky a n\u00e1rodn\u00edm a st\u00e1tn\u00edm pluralismem opovrhovali. Z\u00e1kladn\u00ed rys n\u011bmeck\u00e9ho nacion\u00e1ln\u00edho socialismu \u2013 rasismus \u2013 je prvkem nadn\u00e1rodn\u00edm. Rasa p\u0159ekra\u010duje hranice n\u00e1roda a st\u00e1tu, rasov\u00e1 teorie je definov\u00e1na jako internacion\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n

V srpnu 1941 vydal Hitler s\u00a0Mussolinim spole\u010dn\u00e9 komunik\u00e9, v n\u011bm\u017e uvedli, \u017ee Nov\u00fd evropsk\u00fd \u0159\u00e1d, kter\u00fd bude nastolen po v\u00edt\u011bzstv\u00ed Osy (Berl\u00edn – \u0158\u00edm – Tokio), odstran\u00ed p\u0159\u00ed\u010diny, kter\u00e9 v minulosti vedly k evropsk\u00fdm v\u00e1lk\u00e1m. Pouze jednotn\u00e1 Evropa m\u011bla zajistit stav, kdy bude siln\u00e1 a nebude oslabov\u00e1na vnit\u0159n\u00edmi v\u00e1lkami. Sjednocen\u00e1 Evropa se tedy stala deklarovan\u00fdm c\u00edlem nacistick\u00e9ho ta\u017een\u00ed Evropou.<\/p>\n

V b\u0159eznu roku 1943 dokonce vznikly form\u00e1ln\u00ed pl\u00e1ny evropsk\u00e9 konfederace. Tyto pl\u00e1ny z\u00edskaly podobu \u00fastav a smluv, v nich\u017e byly stanoveny kompetence a struktura budouc\u00ed evropsk\u00e9 konfederace.<\/p>\n

K memorandu byl p\u0159ipojen n\u00e1vrh dokumentu, v n\u011bm\u017e se hovo\u0159ilo o \u201espole\u010dn\u00e9m osudu evropsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f\u201c a o tom, \u017ee je t\u0159eba \u201ezajistit, aby mezi nimi nikdy nevypukly v\u00e1lky\u201c. P\u0159edpokl\u00e1dal tak\u00e9 zru\u0161en\u00ed celn\u00edch bari\u00e9r mezi \u00fa\u010dastnick\u00fdmi st\u00e1ty.<\/p>\n

N\u011bme\u010dt\u00ed nacist\u00e9 navrhovali, aby po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky bylo vyu\u017eito hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 integrace k odstran\u011bn\u00ed evropsk\u00e9ho partikularismu. M\u011bla vzniknout nov\u00e1 velk\u00e1 hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 oblast, v n\u00ed\u017e se hospod\u00e1\u0159stv\u00ed m\u016f\u017ee rozv\u00edjet tak, \u017ee mu bude st\u00e1t ud\u011blovat pouze z\u00e1kladn\u00ed sm\u011brnice.<\/p>\n

Evropsk\u00e1 hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 spolupr\u00e1ce a nacion\u00e1ln\u00ed socialismus byly vn\u00edm\u00e1ny jako p\u0159\u00edstupy, kter\u00e9 maj\u00ed potenci\u00e1l se doplnit a p\u0159in\u00e9st spole\u010dn\u011b u\u017eitek. V roce 1942 dokonce berl\u00ednsk\u00e1 Unie obchodn\u00edk\u016f a pr\u016fmysln\u00edk\u016f uspo\u0159\u00e1dala konferenci nazvanou \u201eEurop\u00e4ische Wirtschaftsgemeinschaft\u201c (Evropsk\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 spole\u010denstv\u00ed).<\/p>\n

N\u00e1rodn\u00ed tragedie<\/h2>\n

Obdob\u00ed po\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed podpisem Mnichovsk\u00e9 dohody na sklonku z\u00e1\u0159\u00ed roku 1938, a zejm\u00e9na doba, kter\u00e1 n\u00e1sledovala po zah\u00e1jen\u00ed p\u0159\u00edm\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 okupace \u010desk\u00fdch zem\u00ed v\u00a0b\u0159eznu roku 1939, je jednozna\u010dn\u011b nejtragi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed etapou na\u0161ich novodob\u00fdch d\u011bjin. Bez ohledu na sou\u010dasn\u00e9 snahy o p\u0159episov\u00e1n\u00ed historie.<\/p>\n

Jednozna\u010dn\u011b plat\u00ed, \u017ee v\u0161ichni ti, kte\u0159\u00ed se v\u00a0t\u00e9to dob\u011b jak\u00fdmkoli zp\u016fsobem postavili okupa\u010dn\u00ed moci \u2013 anebo jak\u00fdmkoli zp\u016fsobem pom\u00e1hali bojovn\u00edk\u016fm proti n\u00ed, si zaslou\u017e\u00ed na\u0161\u00ed neskonalou a nehynouc\u00ed \u00factu.<\/p>\n

Dne\u00a028. \u0159\u00edjna<\/a>\u00a01939<\/a>, v den v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed samostatn\u00e9ho\u00a0\u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu<\/a>, prob\u011bhly v Praze\u00a0protiokupa\u010dn\u00ed demonstrace, kter\u00e9 byly n\u011bmeckou moc\u00ed tvrd\u011b potla\u010deny. V \u017ditn\u00e9 ulici, byl b\u011bhem t\u011bchto z\u00e1sah\u016f post\u0159elen student medic\u00edny Jan Opletal, kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b, 11. listopadu, zem\u0159el. B\u011bhem demonstrace 28. \u0159\u00edjna \u00a0byl zast\u0159elen rovn\u011b\u017e peka\u0159sk\u00fd pomocn\u00edk\u00a0V\u00e1clav Sedl\u00e1\u010dek<\/a>\u00a0(zem\u0159el ji\u017e b\u011bhem p\u0159evozu do nemocnice).<\/p>\n

Po poh\u0159bu Jana Opletala, 15. listopadu, bylo zat\u010deno v\u00edce ne\u017e 1 200 n\u00e1hodn\u011b vybran\u00fdch student\u016f, kte\u0159\u00ed byli obratem posl\u00e1ni do\u00a0koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Sachsenhausen<\/a>. Mnoz\u00ed z\u00a0nich se odtamtud nevr\u00e1tili.<\/p>\n

Dev\u011bt studentsk\u00fdch p\u0159ed\u00e1k\u016f bylo\u00a017. listopadu<\/a>\u00a01939 v\u00a0ruzy\u0148sk\u00fdch kas\u00e1rn\u00e1ch popraveno. 17. listopad roku 1939 proto pova\u017eujeme za zlomov\u00fd moment historie n\u011bmeck\u00e9 okupace. Pokud si n\u011bkdo do t\u00e9 doby myslel, \u017ee v Protektor\u00e1tu \u010cechy a Morava bude mo\u017en\u00fd n\u011bjak\u00fd aspo\u0148 trochu norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot, byl n\u011bmeck\u00fdmi okupa\u010dn\u00edmi \u00fa\u0159ady r\u00e1zn\u011b vyveden z omylu.<\/p>\n

Poprv\u00e9 zde byla na \u00fazem\u00ed protektor\u00e1tu pou\u017eita nacistick\u00e1 metoda\u00a0tzv. sonderbehandlung \u2013 co\u017e bylo synonymum pro likvidaci \u010dlov\u011bka bez soudu.<\/p>\n

N\u00e1rodn\u00ed hrdinov\u00e9<\/h2>\n

Po cel\u00fdch p\u011bt let sv\u00e9 poslaneck\u00e9 pr\u00e1ce jsem bojoval za to, aby tito hrdinov\u00e9 a mu\u010dedn\u00edci nebyli zapomenuti, za to, aby n\u00e1rod znal jejich osud a jejich z\u00e1sluhy. Proto jsem je navrhoval prezidentu republiky na ud\u011blen\u00ed st\u00e1tn\u00edch vyznamen\u00e1n\u00ed. N\u011bkolikr\u00e1t jsem o tom hovo\u0159il i na tomto m\u00edst\u011b.<\/p>\n

Letos se to kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo a j\u00e1 znovu d\u011bkuji prezidentu Zemanovi, \u017ee m\u00fdm prosb\u00e1m vyhov\u011bl, a ud\u011blil t\u011bmto dev\u00edti mu\u017e\u016fm Medaili za hrdinstv\u00ed.<\/p>\n

Bylo pro mne zcela nep\u0159ijateln\u00e9 a ostudn\u00e9, \u017ee dne\u0161n\u00ed mlad\u00e1 (ale mo\u017en\u00e1 u\u017e ani st\u0159edn\u00ed a star\u0161\u00ed) generace nezn\u00e1 jm\u00e9na, tv\u00e1\u0159e a p\u0159\u00edb\u011bhy t\u011bchto hrdin\u016f, \u017ee nejsou p\u0159ipom\u00edn\u00e1n\u00ed s n\u00e1le\u017eitou \u00factou, nejen jako jednotliv\u00e9 osobnosti, ale i jako symboly vlastenectv\u00ed, nepoddajnosti, odboje a hrdinstv\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho n\u00e1roda \u2013 co\u017e jsou v\u0161echno kategorie, kter\u00e9 dnes \u010del\u00ed ohromn\u00e9mu tlaku.<\/p>\n

Byli to lid\u00e9 profesn\u011b, v\u011bkov\u011b, sv\u00fdm p\u016fvodem, v\u00edrou a politick\u00fdm stranictv\u00edm – by\u0165 v\u011bt\u0161ina z\u00a0nich byla \u010dleny kram\u00e1\u0159ovsk\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho sjednocen\u00ed – r\u016fznorod\u00ed, ale jedno m\u011bli spole\u010dn\u00e9: Odvahu polo\u017eit \u017eivot za z\u00e1jmy sv\u00e9ho n\u00e1roda a st\u00e1tu. Byli to rozhodn\u00ed a siln\u00ed vlastenci. Zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00a0dne\u0161n\u00ed dob\u011b je naprosto z\u00e1sadn\u00ed si to p\u0159ipomenout.<\/p>\n

Byli to tito mu\u010dedn\u00edci:<\/p>\n