{"id":15810,"date":"2022-09-28T06:06:22","date_gmt":"2022-09-28T04:06:22","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=15810"},"modified":"2022-09-28T06:06:22","modified_gmt":"2022-09-28T04:06:22","slug":"jane-kaufman-tady-jde-pouze-o-penize-a-vzdycky-to-tak-bylo-1-cast","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/09\/28\/jane-kaufman-tady-jde-pouze-o-penize-a-vzdycky-to-tak-bylo-1-cast\/","title":{"rendered":"Jane Kaufman: Tady jde pouze o pen\u00edze \u2013 a v\u017edycky to tak bylo, 1. \u010d\u00e1st"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Daniel Koval\u00edk, profesor Pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty<\/a> p\u0159i Universit\u011b v\u00a0Pittsburghu p\u00ed\u0161e, \u017ee pod kryt\u00edm sankc\u00ed, geopolitick\u00fdch z\u00e1jm\u016f a sv\u011btov\u00e9ho \u0159\u00e1du zalo\u017een\u00e9ho na p\u0159\u00edkazech d\u011blaj\u00ed koloni\u00e1ln\u00ed n\u00e1rody, co\u017e jsou Spojen\u00e9 st\u00e1ty a Brit\u00e1nie to, co um\u00ed nejl\u00e9pe: plundruj\u00ed zem\u011b, kter\u00e9 jsou slab\u0161\u00ed ne\u017e oni. Pou\u017e\u00edvaj\u00ed \u201ahumanit\u00e1rn\u00ed pomoc\u2018 k\u00a0tomu \u00fa\u010delu, aby mohli vniknout do st\u00e1tu a tento vyrabovat.<\/p>\n

Star\u00fd vtip se pt\u00e1, pro\u010d jsou pyramidy v\u00a0Egypt\u011b? Na to je odpov\u011b\u010f: \u201eProto\u017ee jsou p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 na p\u0159evezen\u00ed do Brit\u00e1nie.\u201c Podle historie, kdy\u017e se Lenin zdr\u017eoval v\u00a0Lond\u00fdn\u011b, kde byl vycvi\u010den na jejich agenta, tak pr\u00fd br\u00e1val sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele do Britsk\u00e9ho muzea a vysv\u011btloval jim ze kter\u00fdch zem\u00ed byly kter\u00e9 staro\u017eitnosti ukradeny.<\/p>\n

Po skon\u010den\u00ed plundrov\u00e1n\u00ed Afgh\u00e1nist\u00e1nu, kter\u00fd okradli o v\u0161ecko, co m\u011blo cenu, v\u010detn\u011b n\u00e1rodn\u00edch financ\u00ed, v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b Spojen\u00e9 st\u00e1ty plundruj\u00ed Syrii. Odv\u00e1\u017eej\u00ed odtud obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed ropy, obil\u00ed, potravin. A tak, jako v\u0161ude jinde, z\u00e1rove\u0148 v\u00a0zemi vyr\u00e1b\u011bj\u00ed zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed mrtv\u00fdch, zran\u011bn\u00fdch a unesen\u00fdch.<\/p>\n

Jejich velk\u00e1 kr\u00e1de\u017e byla, kdy\u017e po r. 1991, kdy\u017e skon\u010dil Sov\u011btsk\u00fd svaz, se cel\u00fd Z\u00e1pad hromadn\u011b nahrnul do nov\u011b vznikl\u00e9 Rusk\u00e9 federace a za\u010dali rabovat co mohli. Sou\u010dasn\u00fd President Putin tomu u\u010dinil konec a Z\u00e1pad ho za to dodnes smrteln\u011b nen\u00e1vid\u00ed. Z\u00e1padn\u00ed zlod\u011bji se rychle chopili dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti a po \u00fanoru 2022 zabavili Rusku neuv\u011b\u0159itelnou sumu 300 miliard dolar\u016f, kter\u00e9 m\u011bli ulo\u017eeny v\u00a0r\u016fzn\u00fdch sv\u011btov\u00fdch bank\u00e1ch. To bylo samoz\u0159ejm\u011b provedeno bez jak\u00e9hokoliv soudn\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed a rozhodnut\u00ed. Tyto pen\u00edze byly prost\u011b ukradeny.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed ob\u011b\u0165 je Venezuela, kterou U.S. okradli o olej, krom\u011b ostatn\u00edho, zat\u00edm co Brit\u00e1nie jim zabrala v\u00edce ne\u017e 1 bilion dolar\u016f ve zlat\u011b, kter\u00e9 si v\u00a0jejich bance Venezuelan\u00e9 bl\u00e1hov\u011b ulo\u017eili. Kolumbijsk\u00fd podnikatel Alex Saab je v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b terorizov\u00e1n ve v\u011bzen\u00ed v\u00a0Miami (Florida) kv\u016fli tomu, \u017ee zkou\u0161el z\u00edskat potraviny a l\u00e9ky pro obyvatelstvo st\u00e1tu, kter\u00e9 jsou pro n\u011b \u2013 kv\u016fli americk\u00fdm sankc\u00edm, na Kolumbii z\u00a0nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu uvr\u017een\u00fdm \u2013 nedostupn\u00e9.<\/p>\n

To stejn\u00e9 se d\u011blo v\u00a0Ir\u00e1ku, kde kv\u016fli zni\u010den\u00e9 infrastruktu\u0159e nebyla ani pitn\u00e1 voda a sankce zakazovaly dovoz potravin a l\u00e9k\u016f. Mnoho obyvatel zem\u011b na to doplatily \u017eivoty jak sv\u00fdmi, tak i sv\u00fdch d\u011bt\u00ed. A kdy\u017e Ameri\u010dan\u00e9 p\u0159it\u00e1hli do Ir\u00e1ku, prvn\u00ed m\u00edsto, kter\u00e9 vyloupili bylo slavn\u00e9 ir\u00e1ck\u00e9 muzeum. Pak teprve \u0161li po bance. Dnes maj\u00ed snahu ud\u011blat to stejn\u00e9 v\u00a0Ir\u00e1nu.<\/p>\n

Jin\u00e1 technika, stejn\u00fd v\u00fdsledek<\/strong><\/span><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed zp\u016fsob<\/a>, jak Z\u00e1pad okr\u00e1d\u00e1 r\u016fzn\u00e9 n\u00e1rody je v\u00edc nen\u00e1padn\u00fd. Nap\u0159ed po\u0161lou do zem\u011b sv\u00e9 lidi, kte\u0159\u00ed pomoc\u00ed kv\u011btnat\u00fdch \u0159e\u010d\u00ed, nebo \u00faplatk\u016f p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed vedouc\u00ed p\u0159edstavitele, aby na p\u0159\u00edklad vybudovali nov\u00e9 elektr\u00e1rny, nebo p\u0159ehrady, \u010di d\u00e1lnice. Vl\u00e1da na to nem\u00e1 pen\u00edze, ale to nevad\u00ed, p\u016fj\u010dky jsou zaru\u010deny. Jen\u017ee nov\u00e1 v\u00fdstavba nep\u0159inese o\u010dek\u00e1van\u00fd obrat, proto\u017ee obyvatelstvo je chud\u00e9 a nem\u016f\u017ee si p\u0159\u00eddavn\u00e9 v\u00fddaje dovolit a najednou nejsou pen\u00edze na spl\u00e1cen\u00ed.<\/p>\n

Pak nastoup\u00ed na sc\u00e9nu IMF (International Monetary Fund) a ustanov\u00ed si podm\u00ednky: ve\u0159ejn\u00e9 slu\u017eby jsou minimalizov\u00e1ny, lid\u00e9 jsou propou\u0161t\u011bni, penze zkr\u00e1ceny, energie zdra\u017eena, dan\u011b zv\u00fd\u0161eny a populace je celkov\u011b ochuzena. N\u00e1rodn\u00ed majetek, p\u0159\u00edrodn\u00ed zdroje a nerostn\u00e9 bohatstv\u00ed jsou prod\u00e1v\u00e1ny Z\u00e1padu, aby bylo na spl\u00e1cen\u00ed p\u016fj\u010dek. \u017divotn\u00ed \u00farove\u0148 kles\u00e1 a pak se americk\u00e9 korporace ujmou vl\u00e1dy a je\u0161t\u011b v\u00edc ni\u010d\u00ed ekonomii st\u00e1tu a plundruj\u00ed co jim p\u0159ijde pod ruce.<\/p>\n

Paul Craig Roberts je toho n\u00e1zoru<\/strong>, \u017ee mnoh\u00e9 st\u00e1ty ji\u017e tento podvod odhalily a nenechaj\u00ed se tak snadno, jako d\u0159\u00edve, nal\u00e1kat na z\u00e1\u0159iv\u00e9 nab\u00eddky, na kter\u00e9 nemaj\u00ed pen\u00edze. Tak\u017ee zdroje vysychaj\u00ed a u\u017e nen\u00ed kde kr\u00e1st. Z\u00e1pad nutn\u011b pot\u0159ebuje v\u00fdsledky sv\u00e9 pir\u00e1tsk\u00e9 \u010dinnosti, proto\u017ee tyto tvo\u0159\u00ed jeho ekonomii a bez p\u0159\u00edlivu dal\u0161\u00edch hodnot z\u00a0ciz\u00edch zem\u00ed mu hroz\u00ed tot\u00e1ln\u00ed kolaps.<\/p>\n

K\u00a0tomu se je\u0161t\u011b p\u0159id\u00e1v\u00e1 z\u00e1ke\u0159n\u00e1 inflace, kter\u00e1 koroduje finance a okr\u00e1d\u00e1 v\u0161echny. Americk\u00e1 Feder\u00e1ln\u00ed rezerva ned\u00e1vno zv\u00fd\u0161ila \u00farokovou sazbu, ale co je jedno procento nav\u00edc proti 9% inflace? N\u011bco takov\u00e9ho ni\u010demu nepom\u016f\u017ee. Zv\u00fd\u0161en\u00ed \u00farokov\u00e9 sazby pouze znemo\u017en\u00ed prodej nemovitost\u00ed a vy\u017eene to mnoh\u00e9 sou\u010dasn\u00e9 majitele z\u00a0jejich obydl\u00ed. Na to u\u017e \u010dekaj\u00ed korpora\u010dn\u00ed krkavci, kte\u0159\u00ed v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b skupuj\u00ed v\u0161ecky nemovitosti, v\u010detn\u011b orn\u00e9 p\u016fdy.<\/p>\n

Korpora\u010dn\u00ed n\u00e1kup\u010d\u00ed vid\u00ed investov\u00e1n\u00ed do nemovitost\u00ed jako skv\u011blou p\u0159\u00edle\u017eitost, jak zaparkovat firemn\u00ed pen\u00edze a je\u0161t\u011b celou dobu pob\u00edrat vysok\u00fd n\u00e1jem od p\u0159\u00edpadn\u00fdch n\u00e1jemc\u016f. Korpora\u010dn\u00ed z\u00e1kon v\u00a0Americe toti\u017e po\u017eaduje vysok\u00e9 dan\u011b z\u00a0korpora\u010dn\u00edch zisk\u016f. Proto zisky nesm\u00ed b\u00fdt, pen\u00edze se mus\u00ed ul\u00edt jinam. Jen\u017ee kdy\u017e jdou investice do existuj\u00edc\u00edch majetk\u016f a nepod\u00edl\u00ed se na v\u00fdrob\u011b nov\u00fdch hodnot, pak ekonomie stagnuje.<\/p>\n

Dne\u0161n\u00ed inflace nen\u00ed finan\u010dn\u00ed. Zv\u00fd\u0161en\u00ed cen zp\u016fsobila p\u0159edn\u011b povinn\u00e1 karant\u00e9na, nedostate\u010dn\u00e9 z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed a sankce proti Rusku.<\/p>\n

Americk\u00e1 ekonomie touto dobou prakticky neexistuje. Tam, kde lid\u00e9 vydaj\u00ed v\u0161ecky pen\u00edze za spl\u00e1cen\u00ed dluh\u016f, za \u00faroky na hypot\u00e9ky, p\u016fj\u010dky na auta, kreditn\u00ed karty a jin\u00e9 poplatky, tam se o \u017e\u00e1dn\u00e9 ekonomii ned\u00e1 mluvit. A te\u010f si je\u0161t\u011b ke v\u0161emu Demokratick\u00e1 strana navozila do zem\u011b miliony p\u0159ist\u011bhovalc\u016f z\u00a0chud\u00fdch zem\u00ed, snad ve snaze z\u00edskat jejich volebn\u00ed hlasy. Jen\u017ee jak se tito lid\u00e9 budou \u017eivit, kdy\u017e skoro v\u0161echen americk\u00fd pr\u016fmysl ji\u017e byl vyvezen n\u011bkam do z\u00e1mo\u0159\u00ed, ve snaze zv\u00fd\u0161it v\u00fdd\u011blky toho jednoho procenta boh\u00e1\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed to v\u0161ecko vlastn\u00ed.<\/p>\n

Kr\u00e1de\u017e ve velk\u00e9m<\/strong><\/span><\/p>\n

N\u011bmc\u016fm tak\u00e9 z\u0159ejm\u011b nesta\u010d\u00ed<\/a>, \u017ee Rus\u016fm ukradli multimilionovou firmu Gazprom Germania. V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je zkou\u0161ej\u00ed okr\u00e1st o t\u0159i Rosneft rafinerie, kter\u00e9 se nach\u00e1zej\u00ed na n\u011bmeck\u00e9m \u00fazem\u00ed. Jsou to PCK ve Schwedtu, MiRo v\u00a0Karlsruhe a Bayernoil ve Vohburgu. Rosneft Deutschland je jedna z\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edch rafineri\u00ed v\u00a0N\u011bmecku a tvo\u0159\u00ed 12% ve\u0161ker\u00e9 ropu-zpracuj\u00edc\u00ed kapacity st\u00e1tu.<\/p>\n

Je to posledn\u00ed zoufal\u00e1 snaha N\u011bmecka, ust\u00e1lit trh s\u00a0energi\u00ed, kter\u00fd je naru\u0161en z\u00e1padn\u00edmi sankcemi proti Rusku. Je to snaha zabr\u00e1nit katastrof\u011b, kter\u00e1 bude nutn\u011b n\u00e1sledovat, jakmile se p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed zima. A Evropsk\u00e1 unie se rozhodla od prosince 2022 zak\u00e1zat ve\u0161kerou ropu a plyn z\u00a0Ruska, i kdy\u017e za tyto suroviny nemaj\u00ed \u017e\u00e1dnou n\u00e1hradu.<\/p>\n

Zde bychom se mohli pt\u00e1t \u2013 m\u00e1 veden\u00ed EU aspo\u0148 z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolsk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed? Dovedou spo\u010d\u00edtat bez pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed prst\u016f kolik je 2+2? Jestli ano, pak by rozhodn\u011b m\u011bli v\u011bd\u011bt, \u017ee kdy\u017e zak\u00e1\u017eou dod\u00e1vky plynu a ropy, tak jejich st\u00e1ty nebudou m\u00edt plyn a ropu. N\u00e1sledkem toho bude zni\u010den pr\u016fmysl a v\u00a0zim\u011b v\u011bt\u0161ina z\u00a0n\u00e1s zem\u0159e hladem a zimou. Je to snad to, co cht\u011bj\u00ed doc\u00edlit?<\/p>\n

Co zp\u016fsobilo dne\u0161n\u00ed situaci<\/strong><\/span><\/p>\n

P\u016fvod dne\u0161n\u00edch probl\u00e9m\u016f le\u017e\u00ed v\u00a0dalek\u00e9 historii. Americk\u00e1 \u201eCiviln\u00ed v\u00e1lka,\u201c jak je naz\u00fdv\u00e1na (1861-1865), byla v\u00e1lka Severu proti Jihu. Ji\u017en\u00ed st\u00e1ty se ztoto\u017e\u0148ovaly s\u00a0my\u0161lenkami americk\u00e9ho politika Thomase Jeffersona, kter\u00fd v\u011b\u0159il na svrchovanost pr\u00e1v jednotliv\u00fdch st\u00e1t\u016f nad feder\u00e1ln\u00edmi z\u00e1kony. Severn\u00ed st\u00e1ty zase propagovaly my\u0161lenky Alexandera Hamiltona, co\u017e je centralizace v\u0161eho pod feder\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dou.<\/p>\n

Ji\u017en\u00ed st\u00e1ty rovn\u011b\u017e cht\u011bly obchodovat s\u00a0Angli\u00ed a s\u00a0Evropou, co\u017e manipulativn\u00ed Sever nedovoloval. Zvolen\u00ed Abrahama Lincolna v\u00a0r. 1860, kter\u00fd byl proti otroctv\u00ed, celou p\u0159i jen podpo\u0159ilo, proto\u017ee Jih na otrock\u00e9 pr\u00e1ci z\u00e1visel. Proto se ji\u017en\u00ed st\u00e1ty zkou\u0161ely odtrnout od Unie, ale severn\u00ed st\u00e1ty s\u00a0n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm nesouhlasily a tak do\u0161lo k\u00a0v\u00e1lce. Po jej\u00edm skon\u010den\u00ed se Sever krut\u011b Jihu pomstil a v\u0161em, kte\u0159\u00ed byli politicky a vojensky z\u00fa\u010dastn\u011bni, zabavil ve\u0161ker\u00fd majetek.<\/p>\n

Tehdej\u0161\u00ed President<\/a> Lincoln pot\u0159eboval na financov\u00e1n\u00ed v\u00e1lky pen\u00edze, ale necht\u011bl si vyp\u016fj\u010dit od soukrom\u00fdch bank\u00e9\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed cht\u011bli lichv\u00e1\u0159sk\u00fd 30% \u00farok. Proto za\u010dal tisknout vlastn\u00ed pen\u00edze, tak zvan\u00e9 \u201egreenbacks,\u201c (zelen\u00e9 zadn\u00ed strany), co\u017e mu bank\u00e9\u0159i nemohli odpustit. S\u00a0takov\u00fdmi pen\u011bzi mohla b\u00fdt Amerika nez\u00e1visl\u00e1 a bohat\u00e1 a to v\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b necht\u011bli dovolit. Rozhodli se proto Ameriku zni\u010dit. Brit\u00e1nie a Francie se m\u00ednily p\u0159idat po boku ji\u017en\u00edch st\u00e1t\u016f a tak v\u00e1lku vyhr\u00e1t.<\/p>\n

Jen\u017ee rusk\u00fd Car Alexander II. poslal Lincolnovi na pomoc n\u00e1mo\u0159nictvo a Lincoln vyhr\u00e1l. Proto u\u017e od t\u011bch dob bank\u00e9\u0159i Rusko smrteln\u011b nen\u00e1vid\u00ed a tou\u017e\u00ed se mu pomst\u00edt. Oproti jin\u00fdm, tito lid\u00e9 nikdy nezapom\u00ednaj\u00ed. Bohu\u017eel, Lincolnovi se nepoda\u0159ilo obh\u00e1jit vlastn\u00ed \u017eivot a zem\u0159el rukou vraha t\u011bsn\u011b p\u0159ed koncem v\u00e1lky, v\u00a0dubnu 1865. Po jeho smrti byly \u201egreenbacks\u201c sta\u017eeny z\u00a0ob\u011bhu a lid\u00e9 museli d\u00e1l pou\u017e\u00edvat bankovky, p\u016fj\u010dovan\u00e9 na \u00farok od bank\u00e9\u0159\u016f.<\/p>\n

V\u00a0r. 1913 se mezin\u00e1rodn\u00ed bank\u00e9\u0159i se\u0161li v\u00a0Americe, na ostrov\u011b, zvan\u00e9m Jekyll Island a smluvili ustanoven\u00ed jejich vlastn\u00ed, centr\u00e1ln\u00ed americk\u00e9 banky. Setk\u00e1n\u00ed se z\u00fa\u010dastnili z\u00e1stupci Rothschild\u016f, Warburgov\u00e9 a jin\u00ed. Tehdej\u0161\u00ed President, Woodrow Wilson, pod n\u00e1tlakem vyd\u011bra\u010dsk\u00e9 af\u00e9ry, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se jeho priv\u00e1tn\u00edho \u017eivota, za\u0159\u00eddil, \u017ee tato proti\u00fastavn\u00ed instituce byla uz\u00e1kon\u011bna. Pojmenovali ji \u201eFeder\u00e1ln\u00ed reserva,\u201c ale nen\u00ed to v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e1 reserva a s\u00a0vl\u00e1dou tak\u00e9 nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho. Je to soukrom\u00e1 banka, vlastn\u011bn\u00e1 n\u011bkolika rodinami mezin\u00e1rodn\u00edch lichv\u00e1\u0159\u016f.<\/p>\n

Ve stejn\u00e9m roce tak\u00e9 ve\u0161el v\u00a0platnost nov\u00fd z\u00e1kon o dani ze mzdy, co\u017e \u2013 stejn\u011b jako Feder\u00e1ln\u00ed reserva \u2013 bylo proti\u00fastavn\u00ed. Do t\u00e9 doby neplatili Ameri\u010dan\u00e9 \u017e\u00e1dnou da\u0148 ze mzdy.<\/p>\n

Feder\u00e1ln\u00ed reserva pak za\u010dala tisknout americk\u00e9 bankovky, (mince raz\u00ed st\u00e1t), kter\u00e9 p\u016fj\u010dovala vl\u00e1d\u011b za \u00farok. Tak\u017ee kdy\u017e z\u00a0ka\u017ed\u00e9ho z\u00edskan\u00e9ho dolaru mus\u00ed vl\u00e1da zaplatit Feder\u00e1ln\u00ed reserv\u011b poplatek za jeho vyd\u00e1n\u00ed, tak prakticky tento dluh nen\u00ed mo\u017eno nikdy splatit. A proto\u017ee od r. 1913 dluh st\u00e1le nar\u016fstal, v\u00a0dne\u0161n\u00edch dob\u00e1ch ji\u017e dos\u00e1hl takov\u00e9 v\u00fd\u0161e, \u017ee je nesplatiteln\u00fd a Spojen\u00e9 st\u00e1ty se t\u00edm dostaly ji\u017e p\u0159ed n\u011bkolika lety do bankrotu. Bank\u00e9\u0159i t\u00edmto \u010dinem rovn\u011b\u017e z\u00edskali mocn\u00fd vliv na politickou situaci v\u00a0zemi a prakticky od t\u00e9 doby v\u00a0Americe vl\u00e1dnou.<\/p>\n

Kdy\u017e si p\u016fj\u010d\u00edte pen\u00edze na d\u016fm a nespl\u00e1c\u00edte je, pak banka d\u016fm zabav\u00ed. Kdy\u017e se st\u00e1t dostane do bankrotu, tak se stane majetkem t\u011bch, jejich\u017e pen\u00edze nesplatil, co\u017e jsou v\u017edycky mezin\u00e1rodn\u00ed bank\u00e9\u0159i. A tito pak vl\u00e1dnou a vyu\u017e\u00edvaj\u00ed zbankrotovan\u00fd st\u00e1t ke sv\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm, co\u017e je na v\u00e1lky, proto\u017ee bank\u00e9\u0159i jsou ta jedin\u00e1 strana, kter\u00e1 m\u00e1 v\u017edycky z\u00a0ka\u017ed\u00e9 v\u00e1lky finan\u010dn\u00ed p\u0159\u00ednos.<\/p>\n

To je p\u0159\u00edpad Ameriky, kter\u00e1 kv\u016fli sv\u00e9 bl\u00e1hovosti a Wilsonov\u011b proradnosti si nechala nasadit ve\u0161 do ko\u017eichu, ve form\u011b centr\u00e1ln\u00ed banky. A proto\u017ee v\u00a0dne\u0161n\u00ed dob\u011b maj\u00ed soukrom\u011b vlastn\u011bnou centr\u00e1ln\u00ed banku, kter\u00e1 se vyd\u00e1v\u00e1 za vl\u00e1dn\u00ed org\u00e1n, skoro v\u0161ecky zem\u011b sv\u011bta, v\u0161echny postupn\u011b nahromad\u00ed stejn\u011b nesplatiteln\u00fd dluh a pak se stejn\u011b tak stanou otroky mezin\u00e1rodn\u00edch lichv\u00e1\u0159\u016f.<\/p>\n

V\u0161ecky v\u00e1lky jsou v\u00e1lkami bank\u00e9\u0159\u016f<\/strong><\/span><\/p>\n

Rok pot\u00e9, co Wilson ustanovil Feder\u00e1ln\u00ed reservu, za\u010dala 1. sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. Zde je d\u016fle\u017eit\u00e9 si uv\u011bdomit tu spojitost, proto\u017ee do t\u00e9 doby, ne\u017e byla prvn\u00ed soukrom\u00e1 centr\u00e1ln\u00ed banka ustanovena, nebyla nikdy \u017e\u00e1dn\u00e1 celosv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka.<\/p>\n

1.sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka za\u010dala p\u016fvodn\u011b mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem, ale z\u00e1hadn\u011b rychle se stala v\u00e1lkou N\u011bmecka. Pro\u010d k n\u011b\u010demu takov\u00e9mu do\u0161lo, kdy\u017e N\u011bmci v\u00e1lku ani neza\u010dali, pouze se podle smluvn\u00ed dohody p\u0159ipojili k Rakousku? Pro\u010d se N\u011bmecko stalo t\u00edm hlavn\u00edm zlo\u010dincem? Ten skute\u010dn\u00fd d\u016fvod byla pr\u016fmyslov\u00e1 kapacita N\u011bmecka, kter\u00e1 byla pova\u017eov\u00e1na za v\u00e1\u017en\u00e9 ohro\u017een\u00ed Brit\u00e1nie. V t\u00e9 dob\u011b za\u010dala britsk\u00e1 m\u011bna klesat, proto\u017ee se v\u0161ichni v\u011bnovali hazardn\u00edm hr\u00e1m na burze a nikdo nepodporoval zem\u011bd\u011blstv\u00ed, pr\u016fmysl a novou infrastrukturu. V\u0161ichni cht\u011bli vysed\u00e1vat v kas\u00ednu na Wall Street a mezit\u00edm v\u00fdroba, pr\u016fmysl a zem\u011bd\u011blstv\u00ed stagnovaly.<\/p>\n

Nutno dodat, \u017ee u\u017e p\u0159ed 1. sv\u011btovou v\u00e1lkou m\u011blo N\u011bmecko priv\u00e1tn\u011b vlastn\u011bnou centr\u00e1ln\u00ed banku, ale tato podl\u00e9hala p\u0159\u00edsn\u00fdm p\u0159edpis\u016fm vl\u00e1dy, za \u00fa\u010delem udr\u017eov\u00e1n\u00ed inflace na \u00fanosn\u00e9 hranici a tak\u00e9 proto, aby pr\u016fmysl m\u011bl usnadn\u011bn p\u0159\u00edstup k\u00a0financ\u00edm. To stejn\u00e9 ud\u011blal rusk\u00fd President Putin v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b, co\u017e mu mezin\u00e1rodn\u00ed bank\u00e9\u0159i nikdy nezapomenou.<\/p>\n

D\u00edky dostupn\u00fdm financ\u00edm mohla n\u011bmeck\u00e1 ekonomie vzkv\u00e9tat, co\u017e se tak\u00e9 stalo a brzy bylo N\u011bmecko hlavn\u00ed v\u00fdrobn\u00ed a technologickou mocnost\u00ed. Vyv\u00e1\u017eeli produkty i do Anglie, se kter\u00fdmi tito nebyli schopni konkurovat. Proto za\u010dala media p\u0159edstavovat N\u011bmecko jako hlavn\u00edho zlo\u010dince a po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky bylo smlouvou ve Versaillsk\u00e9m pal\u00e1ci donuceno zaplatit v\u00e1le\u010dn\u00e9 v\u00fddaje v\u0161ech z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch n\u00e1rod\u016f<\/strong>, neboli v\u00fddaje cel\u00e9ho sv\u011bta. Tato suma se rovnala trojn\u00e1sobn\u00e9 hodnot\u011b cel\u00e9ho N\u011bmecka, se v\u0161\u00edm v\u0161udy.<\/p>\n

N\u011bmecko se t\u00edm neuv\u011b\u0159iteln\u011b zadlu\u017eilo u sv\u00e9 vlastn\u00ed, soukrom\u00e9 centr\u00e1ln\u00ed banky, kter\u00e1 opl\u00e1tkou po\u017eadovala odstran\u011bn\u00ed v\u0161ech vl\u00e1dn\u00edch na\u0159\u00edzen\u00ed, na ni se vztahuj\u00edc\u00edch. To vedlo k\u00a0neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 inflaci, k\u00a0tak zvan\u00e9 V\u00fdmarsk\u00e9 republice, kter\u00e1 uvrhla cel\u00fd n\u00e1rod v\u00a0nesplatiteln\u00e9 zadlu\u017een\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e V\u00fdmarsk\u00e1 republika padla, to umo\u017enilo N\u00e1rodn\u00edm socialist\u016fm, v\u00a0\u010dele s\u00a0Hitlerem, chopit se vl\u00e1dy a jejich prvn\u00ed krok byl vyd\u00e1vat svoji vlastn\u00ed m\u011bnu, kter\u00e1 nebyla p\u016fj\u010dov\u00e1na za \u00farok od priv\u00e1tn\u00ed centr\u00e1ln\u00ed banky. Nov\u00e1 m\u011bna byla podlo\u017eena prac\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho lidu a ne dluhem, jak je dnes b\u011b\u017en\u00e9. Proto\u017ee tyto pen\u00edze byly vyd\u00e1v\u00e1ny St\u00e1tem, tak nebyly zat\u00ed\u017eeny \u00farokem, kter\u00fd ka\u017ed\u00e1 priv\u00e1tn\u011b vlastn\u011bn\u00e1 centr\u00e1ln\u00ed banka za jejich vyd\u00e1n\u00ed po\u017eaduje.<\/p>\n

D\u00edky tomu, se N\u011bmecko po v\u00e1lce velmi rychle vzpamatovalo. Za\u010dali budovat pr\u016fmysl, stav\u011bly se d\u00e1lnice a v\u0161ecko ostatn\u00ed pro\u0161lo obrovskou zm\u011bnou k\u00a0lep\u0161\u00edmu. Media to naz\u00fdvala z\u00e1zrakem. Hitler s\u00e1m byl v\u0161ude vyzdvihov\u00e1n jako hrdina a n\u011bkter\u00e9 americk\u00e9 \u010dasopisy o n\u011bm p\u011bly b\u00e1sn\u011b.<\/p>\n

T\u011bsn\u011b po v\u00e1lce se vyj\u00e1d\u0159il Winston Churchill, \u017ee: \u201eJestli bude n\u011bmeck\u00e9 zbo\u017e\u00ed znovu v\u0161ude prod\u00e1v\u00e1no \u2026 pak jsme tu prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lku vedli zbyte\u010dn\u011b.\u201c<\/p>\n

Pozd\u011bji, v\u00a0r. 1936 prohl\u00e1sil: \u201eTu dal\u0161\u00ed (2. sv\u011btovou) v\u00e1lku na Hitlera nanut\u00edme, a\u0165 u\u017e ji chce, nebo ne.\u201c Jindy \u0159ekl: \u201eN\u011bmecko je p\u0159\u00edli\u0161 mocn\u00e9. Mus\u00edme je zni\u010dit.\u201c<\/p>\n

O t\u0159i roky pozd\u011bji, na podzim r. 1939 tvrdil, \u017ee: \u201eTato v\u00e1lka je anglick\u00e1 v\u00e1lka a jej\u00ed c\u00edl je zni\u010den\u00ed N\u011bmecka.\u201c<\/p>\n

V\u00a0dopise americk\u00e9mu Presidentovi Harry Trumanovi v\u00a0b\u0159eznu 1946, napsal Churchill n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: \u201eTa v\u00e1lka nebyla pouze na zni\u010den\u00ed fa\u0161ismu, ale na zabr\u00e1n\u00ed trh\u016f a prodeje. Kdybychom m\u011bli z\u00e1jem, mohli jsme v\u00e1lce zabr\u00e1nit, ani\u017e by byla jedna jedin\u00e1 r\u00e1na vyst\u0159elena, ale my jsme necht\u011bli.\u201c<\/em><\/p>\n

V\u00a0jeho knize, nazvan\u00e9 \u201eSecond World War\u201c (Druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka) napsal Churchill: \u201eNeodpustiteln\u00fd zlo\u010din N\u011bmecka p\u0159ed 2. sv\u011btovou v\u00e1lkou byla jeho snaha vymanit svou ekonomii ze sv\u011btov\u00e9ho obchodn\u00edho syst\u00e9mu a vybudovat nez\u00e1visl\u00fd m\u011bnov\u00fd syst\u00e9m, na kter\u00e9m by sv\u011btov\u00e9 finance nemohly vyd\u011bl\u00e1vat.\u201c<\/em><\/p>\n

Knihu (v angli\u010dtin\u011b) je mo\u017eno st\u00e1hnout zde: 1.d\u00edl<\/a>;\u00a0 2.d\u00edl<\/a>;\u00a0 3.d\u00edl<\/a>;\u00a0 4.d\u00edl<\/a>;\u00a0 5.d\u00edl<\/a>;\u00a0 6.d\u00edl<\/a>.<\/p>\n

Jane Kaufman, 27. z\u00e1\u0159\u00ed 2022<\/strong><\/p>\n

POKRA\u010cOV\u00c1N\u00cd VE 2. \u010c\u00c1STI<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Daniel Koval\u00edk, profesor Pr\u00e1vnick\u00e9 fakulty p\u0159i Universit\u011b v\u00a0Pittsburghu p\u00ed\u0161e, \u017ee pod kryt\u00edm sankc\u00ed, geopolitick\u00fdch z\u00e1jm\u016f…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":6977,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,59,90],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15810"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15810"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15810\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/6977"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15810"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15810"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15810"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}