{"id":15401,"date":"2022-09-20T08:52:20","date_gmt":"2022-09-20T06:52:20","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=15401"},"modified":"2022-09-20T08:57:59","modified_gmt":"2022-09-20T06:57:59","slug":"jan-campbell-sos-a-samarkandska-deklarace","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/09\/20\/jan-campbell-sos-a-samarkandska-deklarace\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: \u0160OS a Samarkandsk\u00e1 deklarace"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

\u0160OS je mezin\u00e1rodn\u00ed organizace zalo\u017een\u00e1 v roce 2001. Jej\u00edmi \u010dleny jsou \u010c\u00edna, Indie, Kazachst\u00e1n, Kyrgyzst\u00e1n, P\u00e1kist\u00e1n, Rusko, T\u00e1d\u017eikist\u00e1n a Uzbekist\u00e1n. Pozorovatelsk\u00fdmi zem\u011bmi jsou Afgh\u00e1nist\u00e1n, B\u011blorusko, \u00cdr\u00e1n a Mongolsko; partnersk\u00fdmi zem\u011bmi jsou Arm\u00e9nie, \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n, Kambod\u017ea, Nep\u00e1l, Sr\u00ed Lanka a Turecko. Na summitu \u0160OS v Du\u0161anbe v z\u00e1\u0159\u00ed 2021 byla zah\u00e1jena procedura p\u0159ijet\u00ed \u00cdr\u00e1nu do organizace a ud\u011blen\u00ed statusu partnera pro dialog Egyptu, Kataru a Sa\u00fadsk\u00e9 Ar\u00e1bii. Letos B\u011blorusko ofici\u00e1ln\u011b po\u017e\u00e1dalo o vstup do \u0160OS jako plnopr\u00e1vn\u00fd \u010dlen.<\/p>\n

V Samarkandu 15. z\u00e1\u0159\u00ed byl zah\u00e1jen summit Rady hlav st\u00e1t\u016f \u0160OS, prvn\u00ed postsov\u011btsk\u00fd summit po t\u0159ech letech. V p\u0159edve\u010der summitu se \u00cdr\u00e1n p\u0159ipojil k organizaci podpisem memoranda. Ibrahim Raisi, prezident t\u00e9to v\u00fdznamn\u00e9 euroasijsk\u00e9 zem\u011b v bl\u00edzkosti Kavkazu, kter\u00e1 hraje vlivnou roli v region\u00e1ln\u00ed geopolitice, se letos dostal k moci a podnikl v\u00fdznamn\u00e9 kroky k pos\u00edlen\u00ed vazeb s Ruskem i k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed Velk\u00e9 Eurasie. Za jeho vl\u00e1dy \u00cdr\u00e1n v\u00fdrazn\u011b pos\u00edlil sv\u016fj vliv a stal se pil\u00ed\u0159em stability v nejproblemati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti kontinentu. To v\u0161e navzdory odporu USA a Izraele, jako\u017e i prudce zes\u00edlen\u00e9 britsk\u00e9 expanzi ve stylu Velk\u00e9 hry<\/em> 19. stolet\u00ed.<\/p>\n

D\u016fle\u017eit\u00e9 p\u0159ed summitem<\/strong><\/span><\/p>\n

V p\u0159edve\u010der summitu, 14. z\u00e1\u0159\u00ed, se uskute\u010dnila prvn\u00ed zahrani\u010dn\u00ed cesta \u010d\u00ednsk\u00e9ho prezidenta Si \u0164in-pchinga po epidemick\u00e9 pauze. Prezident Si nav\u0161t\u00edvil Kazachst\u00e1n. V koment\u00e1\u0159i k obratu t\u00e9to republiky na Z\u00e1pad, sm\u011brem k Washingtonu a Lond\u00fdnu, kter\u00fd prezident Tokajev ozn\u00e1mil v \u010dervnu na Petrohradsk\u00e9m ekonomick\u00e9m f\u00f3ru, je tzv. odborn\u00e1 ve\u0159ejnost p\u0159esv\u011bd\u010dena, \u017ee \u010d\u00ednsk\u00fd v\u016fdce p\u0159ijel do Astany (kter\u00e1 se vr\u00e1tila ke sv\u00e9mu p\u016fvodn\u00edmu n\u00e1zvu v sobotu), jak se \u0159\u00edk\u00e1, za vzd\u011bl\u00e1vac\u00edmi<\/em> \u00fa\u010dely. Ne u\u010dit se, ale u\u010dit. Pro\u010d?<\/p>\n

Vzhledem k o\u010dek\u00e1van\u00e9mu n\u00e1r\u016fstu kontakt\u016f Kazachst\u00e1nu se staro-nov\u00fdmi britsk\u00fdmi \u00fa\u0159ady a zpravodajsk\u00fdmi slu\u017ebami v\u00a0\u0159\u00edjnu, a to p\u0159ed, nebo b\u011bhem 20. sjezdu KS \u010c\u00edny se Peking nem\u016f\u017ee neob\u00e1vat nov\u00fdch pokus\u016f o destabilizaci Sin-\u0165iangu. Ohl\u00e1\u0161en\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bva \u0161\u00e9fa MI6 Richarda Moora v Astan\u011b, kter\u00e1 bude p\u0159edch\u00e1zet n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b premi\u00e9rky Elizabeth Trussov\u00e9, je prologem p\u0159em\u011bny Astany po vzoru Kyjeva na stejnou protiruskou<\/em>, ale i proti\u010d\u00ednskou<\/em> z\u00e1kladnu. Jak se \u0159\u00edk\u00e1: USA se sna\u017e\u00ed zab\u00edt dv\u011b mouchy jednou ranou. V tomto smyslu jsou p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9 dal\u0161\u00ed v\u011bci.<\/p>\n

Za prv\u00e9:<\/strong> Tokajevovo setk\u00e1n\u00ed se Si \u0164in-pchingem se konalo ve stejn\u00fd den, kdy kaza\u0161sk\u00fd prezident vystoupil na VII. summitu v\u016fdc\u016f sv\u011btov\u00fdch n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, kter\u00fd se tak\u00e9 konal v Astan\u011b. Na jeho pozv\u00e1n\u00ed se ho z\u00fa\u010dastnil i pape\u017e Franti\u0161ek. Cel\u00e9 pokrytectv\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed Astany ilustruje skute\u010dnost, \u017ee prezident Tokajev jak na summitu, tak b\u011bhem jedn\u00e1n\u00ed s\u00a0prezidentem Si nal\u00e9hal na nep\u0159ijatelnost jednostrann\u00fdch sankc\u00ed a p\u0159irovnal je k pou\u017eit\u00ed s\u00edly.<\/p>\n

A jakmile Si odlet\u011bl, Tokajev bez mrknut\u00ed oka p\u0159\u00edsahal na spravedlivou politiku z\u00e1padn\u00edch sankc\u00ed. V\u00a0kontextu n\u00e1v\u0161t\u011bvy je t\u0159eba zm\u00ednit tak\u00e9 oportunismus zahrani\u010dn\u00ed politiky Svat\u00e9ho stolce v\u016f\u010di \u010c\u00edn\u011b: Svat\u00fd stolec st\u00e1le uzn\u00e1v\u00e1 tchajwansk\u00fd re\u017eim, kter\u00fd provokuje a podporuje aktivity \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkve v \u010c\u00edn\u011b. Svat\u00fd stolec trv\u00e1 na monopolizaci c\u00edrkevn\u00ed person\u00e1ln\u00ed politiky i v \u010c\u00edn\u011b, a t\u00edm podporuje snahu o vytvo\u0159en\u00ed p\u00e1t\u00e9 kolony<\/em> v\u00a0\u010c\u00edn\u011b. Tu nelze ozna\u010dit za p\u0159\u00e1telskou. Proto nedo\u0161lo ani k\u00a0n\u00e1hodn\u00e9mu<\/em> setk\u00e1n\u00ed pape\u017ee s\u00a0prezidentem Si. P\u0159i pohledu na tyto skute\u010dnosti lze si p\u0159edstavit, \u017ee na\u010dasov\u00e1n\u00ed bylo p\u0159izp\u016fsobeno situaci, kdy p\u0159\u00edjezd Si byl vyv\u00e1\u017een<\/em> p\u0159\u00edtomnost\u00ed Franti\u0161ka tak, aby byla demonstrov\u00e1na loajalita v\u016f\u010di Z\u00e1padu.<\/p>\n

Za druh\u00e9:<\/strong> \u00a0Opat\u0159en\u00ed spojen\u00e1 s v\u00fdvozem produkt\u016f do Ruska, o kter\u00fdch se zm\u00edn\u00edm je\u0161t\u011b pozd\u011bji, kter\u00e1 ozn\u00e1mila Astana, jsou v z\u00e1sadn\u00edm rozporu s vytvo\u0159en\u00edm tranzitn\u00edch obchodn\u00edch tras. Ty podporuje \u010d\u00ednsk\u00e1 iniciativa Jedno p\u00e1smo, jedna cesta<\/em>. S projektem p\u0159i\u0161el Si \u0164in-pching p\u0159esn\u011b p\u0159ed dev\u00edti lety, v roce 2013, a to pr\u00e1v\u011b v Astan\u011b. P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee Kazachst\u00e1n z t\u00e9to iniciativy hodn\u011b z\u00edskal. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u010d\u00edsla to dokazuj\u00ed:<\/p>\n

V roce 2014 Kazachst\u00e1n jako prvn\u00ed zem\u011b podepsal s \u010c\u00ednou dohody o spolupr\u00e1ci v oblasti v\u00fdrobn\u00edch kapacit.<\/em> N\u00e1sledn\u011b \u010c\u00edna vy\u010dlenila 2 miliardy USD z Fondu pro infrastrukturu Hedv\u00e1bn\u00e9 stezky. V roce 2019 kaza\u0161sk\u00e1 vl\u00e1da potvrdila 55 \u010d\u00ednsk\u00fdch investic v zemi, z nich\u017e 59 % p\u0159ipad\u00e1 na chemick\u00fd, petrochemick\u00fd a energetick\u00fd pr\u016fmysl a p\u0159ibli\u017en\u011b 22 % na t\u011b\u017eebn\u00ed pr\u016fmysl. Podle \u00fadaj\u016f China Railway Express z \u010c\u00edny do Evropy projelo v roce 2021 Kazachst\u00e1nem 15 000 kontejnerov\u00fdch n\u00e1kladn\u00edch vlak\u016f, co\u017e je o 22 % v\u00edce ne\u017e o rok d\u0159\u00edve.<\/p>\n

Podle \u010d\u00ednsk\u00fdch celn\u00edch \u00fadaj\u016f dos\u00e1hl dvoustrann\u00fd obchod v roce 2021 hodnoty 25,25 miliardy USD, co\u017e je o 17,4 % v\u00edce ne\u017e o rok d\u0159\u00edve. Podle \u010d\u00ednsk\u00e9ho velvyslanectv\u00ed v Kazachst\u00e1nu dos\u00e1hly investice v zemi v letech 2005-2020 celkov\u00e9 v\u00fd\u0161e 19,2 miliardy USD. Do p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho roku by m\u011blo b\u00fdt dokon\u010deno p\u0159ibli\u017en\u011b 56 projekt\u016f podpo\u0159en\u00fdch \u010c\u00ednou v celkov\u00e9 hodnot\u011b v\u00edce ne\u017e 24,5 miliardy USD.<\/p>\n

Za t\u0159et\u00ed.<\/strong> Peking si velmi dob\u0159e uv\u011bdomuje, \u017ee zku\u0161enost s posilov\u00e1n\u00edm nacionalist\u016f u moci, podobn\u011b jako v Kyjev\u011b, p\u0159edstavuje v p\u0159\u00edpad\u011b Sin-\u0165iangu plno probl\u00e9m\u016f. Ty tvo\u0159\u00ed m\u011bkk\u00e1 s\u00edla<\/em>, kterou Astana ji\u017e vyu\u017e\u00edv\u00e1 proti \u010cLR, a vojensk\u00e1 ot\u00e1zka. Nen\u00ed tajemstv\u00edm, \u017ee USA vynakl\u00e1daj\u00ed velk\u00e9 \u00fasil\u00ed na\u00a0rozm\u011bln\u011bn\u00ed vojensk\u00e9 konfrontace ve spojen\u00ed s Tchaj-wanem k dezorientaci Pekingu a rozpt\u00fdlen\u00ed jeho pozornosti a sil mezi dv\u011b proti sob\u011b stoj\u00edc\u00ed vojensk\u00e1 boji\u0161t\u011b.<\/p>\n

Sin-\u0165iang, kde s\u00a0pravd\u011bpodobnost\u00ed hrani\u010d\u00edc\u00ed s\u00a0jistotou je\u0161t\u011b dnes existuje podvratn\u00e1 s\u00ed\u0165 Z\u00e1padu, by\u0165 byla s velk\u00fdmi obt\u00ed\u017eemi neutralizov\u00e1na, je v pl\u00e1nech USA dlouhodob\u011b na mu\u0161ce. V\u00edm to z\u00a0doby sv\u00e9ho mnohalet\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed v\u00a0Centr\u00e1ln\u00ed Asii v\u00a0devades\u00e1t\u00fdch letech. Nab\u00edz\u00ed se logick\u00e1 a existen\u010dn\u00ed ot\u00e1zka: Ch\u00e1pou lid\u00e9 v Astan\u011b, co je v s\u00e1zce a jak\u00e9 mohou b\u00fdt d\u016fsledky Tokajevov\u00fdch zahrani\u010dn\u011bpolitick\u00fdch experiment\u016f, po pokusu o p\u0159evrat v\u00a0lednu 2022, na kter\u00e9 si sv\u00e9ho \u010dasu Nazarbajev, \u00fazce spjat\u00fd s\u00a0Lond\u00fdnem a z\u00e1visl\u00fd od n\u011bho, netroufl?<\/p>\n

P\u0159ipom\u00edn\u00e1m t\u0159i skute\u010dnosti. 1)<\/strong> <\/span>V Chatham House v\u00a0b\u0159eznu 1994 Nazarbajev p\u0159edstavil sv\u016fj euroasijsk\u00fd<\/em> projekt. 2)<\/strong><\/span> V roce 2009 Nazarbajev byl p\u0159inucen zm\u011bnit sv\u016fj n\u00e1zor a v p\u0159edve\u010der lond\u00fdnsk\u00e9ho summitu G-20 vystoupil jako mluv\u00edc\u00ed hlava<\/em> Moskvy a Pekingu. Touto zm\u011bnou n\u00e1zoru (po)zastavil jedno z\u00a0m\u00e1la nejni\u010div\u011bj\u0161\u00edch rozhodnut\u00ed, kter\u00e1 tehdy kolektivn\u00ed Z\u00e1pad p\u0159ipravoval. 3)<\/strong><\/span> Jak se nyn\u00ed potvrzuje, Z\u00e1pad zm\u011bnu n\u00e1zoru nezapomn\u011bl a neodpustil.<\/p>\n

V kontextu \u00favahy se nach\u00e1zej\u00ed prohlubuj\u00edc\u00ed se slo\u017eit\u00e9 procesy, kter\u00e9 prob\u00edhaj\u00ed v\u00a0Kazachst\u00e1nu. O nich a o\u010dek\u00e1van\u00fdch n\u00e1sledc\u00edch jsem psal dostate\u010dn\u011b v\u00a0lednu 2022. Proto m\u011bl nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed summit \u0160OS zvl\u00e1\u0161tn\u00ed geopolitick\u00fd v\u00fdznam. S\u00a0malou znalost\u00ed problematiky Kazachst\u00e1nu se d\u00e1 vzhledem k rychl\u00e9mu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed organizace hovo\u0159it o vzniku kontinent\u00e1ln\u011b-eurasijsk\u00e9 iniciativy proti d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed nadvl\u00e1d\u011b a dikt\u00e1tu Z\u00e1padu. Ale\u2026<\/p>\n

Ke \u0161t\u011bst\u00ed \u00fa\u010dast Kazachst\u00e1nu v\u00a0\u0160OS v\u00fdrazn\u011b zpomaluje jeho sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed do s\u00edt\u011b z\u00e1padn\u00edho vlivu. Ke sv\u00e9mu a republiky ne\u0161t\u011bst\u00ed ale, Tokajev neuv\u00e1\u017een\u011b rozhodl z\u00edskat \u010das t\u00edm, \u017ee se prom\u011bn\u00ed v druh\u00e9ho Ju\u0161\u010denka. Risknul ignorovat skute\u010dnost, \u017ee \u0160OS d\u00e1v\u00e1 Moskv\u011b a Pekingu ur\u010dit\u00fd n\u00e1skok. Proto si lze p\u0159edstavit, \u017ee v\u00edce vektorov\u00e9 chytra\u010den\u00ed Tokajeva ho p\u0159ivede k osudu Zelensk\u00e9ho a Kazachst\u00e1n se brzo octne v dramatick\u00e9 situaci. Neexistence spole\u010dn\u00e9ho pohrani\u010dn\u00edho a komunika\u010dn\u00edho syst\u00e9mu s NATO a zrada mu neumo\u017en\u00ed dal\u0161\u00ed z\u00e1chranu Putinem.<\/p>\n

Mnoz\u00ed v\u011bd\u00ed, \u017ee \u010c\u00edna soused\u00ed s Kazachst\u00e1nem. B\u011bhem v\u00edce ne\u017e dvaceti let Z\u00e1pad s pomoc\u00ed kaza\u0161sk\u00fdch \u00fa\u0159ad\u016f zkoum\u00e1 zranitelnost hranice v celkov\u00e9 d\u00e9lce t\u00e9m\u011b\u0159 1 800 km. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem Astaninsk\u00e9 \u00fa\u0159ady spekulativn\u011b vyu\u017e\u00edvaj\u00ed kaza\u0161skou etnickou men\u0161inu v Sin-\u0165iangu. Na dom\u00e1c\u00ed p\u016fd\u011b proto doch\u00e1zelo k proti-\u010d\u00ednsk\u00fdm demonstrac\u00edm. V roce 2019 Astana nepodpo\u0159ila spole\u010dnou v\u00fdzvu t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dty\u0159iceti st\u00e1t\u016f v \u010dele s Ruskem a Sa\u00fadskou Ar\u00e1bi\u00ed adresovanou Vysok\u00e9mu komisa\u0159i pro lidsk\u00e1 pr\u00e1va<\/em> na podporu \u010cLR, kter\u00e1 byla reakc\u00ed na dopis dvou des\u00edtek z\u00e1padn\u00edch zem\u00ed oportunisticky obvi\u0148uj\u00edc\u00edch Peking z \u00fadajn\u00fdch repres<\/em>\u00ed v Sin-\u0165iangu.<\/p>\n

V\u00a0kontextu uveden\u00e9ho p\u0159ipom\u00edn\u00e1m n\u011bkolik skute\u010dnost\u00ed: 1) Vysok\u00e1 komisa\u0159ka Michelle Bacheletov\u00e1 nav\u0161t\u00edvila \u010c\u00ednu v kv\u011btnu a str\u00e1vila n\u011bkolik dn\u00ed v Sin-\u0165iangu. Na tiskov\u00e9 konferenci potvrdila, \u017ee v regionu nedoch\u00e1z\u00ed k \u017e\u00e1dn\u00fdm repres\u00edm, o nich\u017e bezosty\u0161n\u011b spekuluj\u00ed z\u00e1padn\u00ed m\u00e9dia. 2) \u010c\u00ednsk\u00e1 a kaza\u0161sk\u00e1 strana b\u011bhem jedn\u00e1n\u00ed v\u00a0r\u00e1mci st\u00e1tn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy (2022) podepsaly \u0159adu dohod a Tokajev ud\u011blil Si nejvy\u0161\u0161\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed Kazachst\u00e1nu. T\u00edm byla ofici\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1st ukon\u010dena. 3) Bezprost\u0159edn\u011b pot\u00e9, co prezident Si odlet\u011bl z Astany do Samarkandu, kaza\u0161sk\u00e1 strana u\u010dinila symbolicky nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 gesto v\u016f\u010di Moskv\u011b: odm\u00edtla vyv\u00e1\u017eet do Ruska nomenklaturu sankcionovan\u00e9ho zbo\u017e\u00ed a souhlasila s americkou kontrolou. Ministr zahrani\u010d\u00ed Tleuberdi, p\u0159ezd\u00edvan\u00fd jako kaza\u0161sk\u00fd Kozyrev<\/em>, potvrdil: Bez souhlasu americk\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f se dohody nepln\u00ed. C\u00edlem nen\u00ed dostat se do sekund\u00e1rn\u00edch sankc\u00ed.<\/em><\/p>\n

Pro\u010d je demar\u0161e Tokajeva nejen protirusk\u00e1, ale i proti\u010d\u00ednsk\u00e1<\/strong><\/span><\/p>\n

Zaprv\u00e9.<\/strong> Pln\u011b v souladu s americk\u00fdmi pokusy se jedn\u00e1 o pokus znep\u0159\u00e1telit si Moskvu a Peking. Kaza\u0161sk\u00e1 strana to formulovala tak, aby rusk\u00e9 stran\u011b vsugerovala<\/em>, \u017ee toto rozhodnut\u00ed bylo u\u010din\u011bno v d\u016fsledku jedn\u00e1n\u00ed s prezidentem Si nebo to s n\u00edm bylo alespo\u0148 dohodnuto, p\u0159esto\u017ee Si v Astan\u011b prosazoval prav\u00fd opak. Pro\u010d? \u010c\u00edna m\u00e1 ur\u010dit\u00e9 a vlastn\u00ed zku\u0161enosti s p\u0159\u00edhrani\u010dn\u00edmi obchodn\u00edmi styky a humanit\u00e1rn\u00edmi v\u00fdm\u011bnami s Kazachst\u00e1nem pod kontrolou americk\u00e9ho vybaven\u00ed na celn\u00edch termin\u00e1lech. Od nich Washington z\u00edsk\u00e1v\u00e1 d\u016fv\u011brn\u00e9 informace. Proto kolaborace Kazach\u016f s\u00a0Ameri\u010dany zp\u016fsobila v\u00fdrazn\u00e9 sn\u00ed\u017een\u00ed obchodn\u00edho obratu.<\/p>\n

Za druh\u00e9.<\/strong> Kdy\u017e v lednu vypukl pokus o p\u0159evrat, o kter\u00e9m jsem psal v\u00a0n\u011bkolika p\u0159\u00edsp\u011bvc\u00edch, m\u00e1lokdo v\u011bnoval pozornost tomu, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b n\u00e1vratu k moci sil spojen\u00fdch s exprezidentem Nazarbajevem by hrozba destabilizace Sin-\u0165iangu z kaza\u0161sk\u00e9ho \u00fazem\u00ed nevyhnuteln\u011b a v\u00fdrazn\u011b vzrostla. S\u00e1m Tokajev dnes z vd\u011b\u010dnosti<\/em> za svou z\u00e1chranu (kter\u00e1 se tehdy setkala s pochopen\u00edm a podporou Pekingu) se sna\u017e\u00ed obr\u00e1tit vektor<\/em> zahrani\u010dn\u00ed politiky sm\u011brem k\u00a0Z\u00e1padu. Nab\u00edz\u00ed se logick\u00e1 ot\u00e1zka: M\u00e1 Rusko a \u010c\u00edna se z\u00e1chrany Tokajeva prosp\u011bch, nebo utrpen\u00ed, kdy\u017e kr\u00e1tce po z\u00e1chran\u011b ohl\u00e1\u0161en\u00e1 reforma politick\u00e9ho syst\u00e9mu naz\u00fdvan\u00e1 reset<\/em>, je jednozna\u010dn\u011b zam\u011b\u0159ena na maxim\u00e1ln\u00ed pos\u00edlen\u00ed proz\u00e1padn\u00edch tendenc\u00ed a bud\u00ed dojem ve\u0159ejn\u00e9 legitimity<\/em>? Proto opakuji zm\u00ednku o n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b \u0161\u00e9fa MI6 Richarda Moora a premi\u00e9rky Elizabeth Trussov\u00e9 v\u00a0Astan\u011b.<\/p>\n

Co se odehr\u00e1lo v Samarkandu<\/strong><\/span><\/p>\n

15.z\u00e1\u0159\u00ed v Samarkandu, v r\u00e1mci summitu \u0160OS, se setkali prezidenti Vladimir Putin a Si \u0164in-pching. Setk\u00e1n\u00ed prob\u011bhlo v p\u0159\u00edsn\u00e9m utajen\u00ed a ned\u00e1valo \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod k dlouholet\u00fdm<\/em> z\u00e1v\u011br\u016fm. M\u00e9dia tou\u017e\u00edc\u00ed po senzac\u00edch byla na diet\u011b. M\u00e9dia, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z\u00e1padn\u00edch, ale i n\u011bkter\u00e1 rusk\u00e1, se sna\u017eila kompenzovat a n\u011bkdy i nahradit nedostatek skute\u010dn\u00fdch informac\u00ed, kter\u00e9, podot\u00fdk\u00e1m, nikdo nem\u00e1. S v\u00fdjimkou neju\u017e\u0161\u00edho okruhu osob na obou stran\u00e1ch, kter\u00e9 maj\u00ed pr\u00e1vo organizovat a \u00fa\u010dastnit se jedn\u00e1n\u00ed vedouc\u00edch p\u0159edstavitel\u016f. Proto\u017ee setk\u00e1n\u00ed prezident\u016f z\u00a0pohledu USA pravd\u011bpodobn\u011b vyvolalo v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1jem ne\u017e v\u0161echny ostatn\u00ed bilater\u00e1ln\u00ed kontakty na summitu dohromady, byla p\u0159ijata bezprecedentn\u00ed opat\u0159en\u00ed v oblasti informa\u010dn\u00ed bezpe\u010dnosti. Proto to, co novin\u00e1\u0159i sly\u0161eli a p\u0159edali sv\u00fdm agentur\u00e1m b\u011bhem extr\u00e9mn\u011b zkr\u00e1cen\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 \u010d\u00e1sti, si navz\u00e1jem n\u011bkolikr\u00e1t odsouhlasili, a to do posledn\u00edho p\u00edsmene. Pro\u010d takov\u00e1 opat\u0159en\u00ed?<\/p>\n

Za prv\u00e9:<\/strong> Vojensk\u00fd konflikt na \u00fazem\u00ed b\u00fdval\u00e9ho SSSR, kter\u00fd p\u0159itahuje pozornost pr\u00e1v\u011b kv\u016fli p\u0159\u00edm\u00e9mu zapojen\u00ed Z\u00e1padu, je pro rusko-\u010d\u00ednsk\u00e9 vztahy zam\u011b\u0159en\u00e9 na prom\u011bnu cel\u00e9ho sv\u011btov\u00e9ho \u0159\u00e1du pouze taktickou z\u00e1le\u017eitost\u00ed. Tato ot\u00e1zka nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e1 kv\u016fli anga\u017eovanosti<\/em>, kterou Z\u00e1pad p\u0159isuzuje \u010c\u00edn\u011b a kter\u00e1 m\u00e1 zakr\u00fdt vlastn\u00ed pod\u00edl Z\u00e1padu na jej\u00ed iniciaci a pr\u016fb\u011bhu, ale proto, \u017ee se sna\u017e\u00ed podstr\u010dit rozkol mezi Moskvou a Pekingem. Z\u00e1jem o to, o \u010dem Putin a Si hovo\u0159ili, je d\u00e1n t\u00edm, \u017ee v\u0161echny pokusy Z\u00e1padu o oslaben\u00ed vz\u00e1jemn\u00fdch vztah\u016f mezi ob\u011bma zem\u011bmi se uk\u00e1zaly jako marn\u00e9. V\u00fdhledy na zm\u011bnu se rovnaj\u00ed nule.<\/p>\n

Za druh\u00e9:<\/strong> Washington, kter\u00fd ji\u017e zah\u00e1jil projekt dlouhodob\u00e9 konfrontace s Ruskem a \u010c\u00ednou, prov\u00e1d\u00ed vojenskou kontrolu satelit\u016f<\/em>. A pr\u00e1v\u011b tyto satelity<\/em>, jak se ukazuje, ji\u017e b\u00fdval\u00e9, pos\u00edlaj\u00ed sv\u00e9ho ned\u00e1vn\u00e9ho patrona pry\u010d, ot\u00e1\u010dej\u00ed se o 180 stup\u0148\u016f a p\u0159ech\u00e1zej\u00ed do \u0160OS, v jeho\u017e \u010dele stoj\u00ed nen\u00e1vid\u011bn\u00e1 Moskva a Peking. Dnes po summitu \u0160OS, druh\u00fd summit demokraci\u00ed,<\/em> ohl\u00e1\u0161en\u00fd loni v prosinci, proto nep\u0159ipad\u00e1 v\u00a0\u00favahu.<\/p>\n

Za t\u0159et\u00ed:<\/strong> Nepochybn\u00e1 d\u016fkladnost obou stran o tom, co by m\u011blo b\u00fdt \u0159e\u010deno v ofici\u00e1ln\u00ed, ve\u0159ejn\u00e9 \u010d\u00e1sti sch\u016fzky vych\u00e1z\u00ed ze skute\u010dnosti, \u017ee jednou z technik, kter\u00e9 Z\u00e1pad pou\u017e\u00edv\u00e1 proti Moskv\u011b a Pekingu, je snaha, kdy\u017e u\u017e ne znep\u0159\u00e1telit, tak od sebe vzd\u00e1lit jejich strategick\u00e9 z\u00e1jmy. Je\u0161t\u011b zhruba p\u0159ed m\u011bs\u00edcem bylo cel\u00e9 informa\u010dn\u00ed pole doslova zaplaveno koment\u00e1\u0159i o cest\u011b Nancy Pelosiov\u00e9 na Tchaj-wan. Z\u00e1pad o\u010dek\u00e1val, \u017ee Rusko bude ml\u010det. Neml\u010delo, podpo\u0159ilo \u010c\u00ednu a jasn\u011b prohl\u00e1silo, \u017ee akce USA jsou z\u00e1m\u011brnou provokac\u00ed. Cel\u00e1 z\u00e1padn\u00ed informa\u010dn\u00ed ma\u0161in\u00e9rie, jako by zapomn\u011bla na Tchaj-wan, obr\u00e1tila se ke Kyjevu a pokra\u010dovala v povzbuzen\u00ed Pekingu, distancovat se od Moskvy a radovat se<\/em>, \u017ee se ho to net\u00fdk\u00e1<\/em>. I kdy\u017e ve skute\u010dnosti se Pekingu dot\u00fdk\u00e1<\/em> nap\u0159\u00edklad ji\u017e pr\u016fjezd americk\u00fdch torp\u00e9doborc\u016f Tchajwansk\u00fdm pr\u016flivem.<\/p>\n

Jin\u00fdmi slovy:<\/strong> USA v sou\u010dasn\u00e9 situaci pot\u0159ebuj\u00ed od \u010c\u00edny jen jedno, \u010deho se jim ale nedostane: odsouzen\u00ed Ruska. Hlavn\u00ed historick\u00fd princip Anglosas\u016f – Rozd\u011bl a panuj! – a jeho \u00fa\u010dinnost se v posledn\u00ed dob\u011b v\u00fdrazn\u011b sn\u00ed\u017eila. Pro\u010d? Proto\u017ee Anglosasov\u00e9 maj\u00ed jen jednu z\u00e1sadu: dvoj\u00ed metr. Ten p\u0159edstavuje to, co je vlo\u017eeno do zn\u00e1m\u00e9 jezuitsk\u00e9<\/em> formulace m\u00edru (sv\u011bta) zalo\u017een\u00e9ho na pravidlech<\/em>. Ten m\u00e1 b\u00fdt jednostrann\u011b nastolen, ale kdykoli a podle vlastn\u00edho uv\u00e1\u017een\u00ed m\u011bn\u011bn.<\/p>\n

Podstatn\u00e9 je, \u017ee na Rusko ji\u017e byly uvaleny v\u0161echny mo\u017en\u00e9 i nemo\u017en\u00e9 sankce. Z\u00e1pad si velmi p\u0159eje uvalit takov\u00e9 sankce na \u010c\u00ednu. Ta byla (vy)provokov\u00e1na, aby nalet\u011bla na triky v\u00a0podob\u011b tance <\/em>na pov\u011bstn\u00e9 \u010derven\u00e9 linii<\/em>. P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee skute\u010dnou \u010dervenou lini\u00ed v tchajwansk\u00e9 ot\u00e1zce je bu\u010f uzn\u00e1n\u00ed nez\u00e1vislosti<\/em> ostrova ze strany USA a jejich satelit\u016f v rozporu se v\u0161emi \u010d\u00ednsko-americk\u00fdmi dohodami a normami mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va, nebo vlastn\u00ed vyhl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1vislosti<\/em> separatistick\u00fdmi org\u00e1ny, na kter\u00e9 Washington ka\u017ed\u00fd den tla\u010d\u00ed.<\/p>\n

\u010c\u00edna na jedn\u00e9 stran\u011b ned\u00e1v\u00e1 USA d\u016fvod k sank\u010dn\u00edmu programu, na druh\u00e9 stran\u011b ale d\u016fsledn\u011b h\u00e1j\u00ed svou suverenitu a n\u00e1rodn\u00ed z\u00e1jmy. Pr\u00e1v\u011b to Washington dr\u00e1\u017ed\u00ed nejv\u00edce. V americk\u00fdch a z\u00e1padn\u00edch hlavn\u00edch m\u011bstech roste p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee se nepoda\u0159\u00ed Peking vyprovokovat. Co m\u016f\u017ee Z\u00e1pad v\u00a0takov\u00e9 situaci d\u011blat? Z\u00e1pad rozhodl, \u017ee si najde nebo vyfabuluje fakta o vojensk\u00e9 nebo vojensko-technick\u00e9 podpo\u0159e Ruska ze strany \u010c\u00edny, nafoukne je l\u017eiv\u00fdmi informacemi a na z\u00e1klad\u011b toho prod\u00e1 a ospravedln\u00ed sankce proti Pekingu. Bez sankc\u00ed se toti\u017e cel\u00e1 geopolitick\u00e1 hra Z\u00e1padu rozpad\u00e1. A tady se dost\u00e1v\u00e1me p\u0159\u00edmo k tomu, co se odehr\u00e1lo na summitu-\u0160OS.<\/p>\n

Organizace za dobu sv\u00e9 existence se roz\u0161\u00ed\u0159ila pouze jednou, kdy\u017e byly do jej\u00edch \u0159ad p\u0159ijaty Indie a P\u00e1kist\u00e1n. Od lo\u0148sk\u00e9ho roku, kdy Joe Biden uspo\u0159\u00e1dal summit demokraci\u00ed,<\/em> riskoval zah\u00e1jen\u00ed podkop\u00e1v\u00e1n\u00ed OSN. Pro\u010d? \u00a0C\u00edlem USA je p\u0159eform\u00e1tovat mezin\u00e1rodn\u00ed spole\u010denstv\u00ed tak, aby z n\u011bj bylo vylou\u010deno Rusko a \u010c\u00edna, izolovat a odsunout je na okraj<\/em> sv\u011bta<\/em>, rad\u011bji ale do archivu <\/em>d\u011bjin. Uplyne rok a m\u00edsto cesty na okraj sv\u011bta<\/em> nebo do archivu <\/em>d\u011bjin, des\u00edtky zem\u00ed stoj\u00ed ve front\u011b na vstup do organizace, kter\u00e1 se, opakuji, d\u0159\u00edve t\u00e9m\u011b\u0159 neroz\u0161i\u0159ovala. Pro\u010d se neroz\u0161i\u0159ovala?<\/p>\n

Mimo jin\u00e9 proto, \u017ee jak\u00e1koli expanze p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed krom\u011b nov\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed tak\u00e9 nov\u00e1 rizika, z nich\u017e hlavn\u00edm je zv\u00fd\u0161en\u00e1 vnit\u0159n\u00ed amorfnost diktovan\u00e1 rozd\u00edln\u00fdmi z\u00e1jmy. Tyto procesy pot\u0159ebuj\u00ed \u010das, aby se usadily,<\/em> nepl\u00e1novan\u00e9 excesy mus\u00ed b\u00fdt a priori vylou\u010deny. EU ignoruje tuto skute\u010dnost.<\/p>\n

Putin v\u00a0Samarkandu a speci\u00e1ln\u00ed vojensk\u00e1 operace na Ukrajin\u011b<\/strong><\/span><\/p>\n

Vladimir Putin sl\u00edbil, \u017ee bude hovo\u0159it o pr\u016fb\u011bhu speci\u00e1ln\u00ed vojensk\u00e9 operace na Ukrajin\u011b otev\u0159en\u011b a up\u0159\u00edmn\u011b. Rozhovor se ale bude t\u00fdkat pouze obou v\u016fdc\u016f, \u010c\u00edny a Ruska. V\u0161echny ostatn\u00ed po\u017e\u00e1dal uklidnit se a nestrkat nos do v\u011bc\u00ed, do kter\u00fdch jim nic nen\u00ed a kter\u00e9 se jich net\u00fdkaj\u00ed. Pro\u010d se strany tak dohodly a co to znamen\u00e1?<\/p>\n

\u010c\u00ednsk\u00fd ofici\u00e1ln\u00ed den\u00edk Global Times ned\u00e1vno zve\u0159ejnil \u00favodn\u00edk o v\u00fdvoji kolem speci\u00e1ln\u00ed vojensk\u00e9 operace. Nev\u00edm, zda bylo o \u00favodn\u00edku referov\u00e1no v\u00a0\u010desk\u00fdch m\u00e9di\u00edch. Mnoz\u00ed mohou n\u00e1zev pova\u017eovat za dvojsmysln\u00fd – \u010c\u00edna se nikdy nezapojila do konfliktu (v b\u00fdval\u00e9m SSSR<\/em>), a\u010dkoli ve skute\u010dnosti nejde o \u017e\u00e1dnou dvojzna\u010dnost. \u010c\u00edna se skute\u010dn\u011b neanga\u017euje v\u00a0na Ukrajin\u011b, ani v RF, stejn\u011b jako Rusko se neanga\u017euje v ud\u00e1lostech kolem Tchaj-wanu. To v\u0161ak nebr\u00e1n\u00ed stran\u00e1m, kter\u00e9 ch\u00e1pou, \u017ee ob\u011b situace maj\u00ed spole\u010dn\u00e9ho inici\u00e1tora a beneficienta – USA, aby \u00fazce koordinovaly sv\u00e9 zahrani\u010dn\u011bpolitick\u00e9 kroky. A vz\u00e1jemn\u011b si poskytovaly mor\u00e1ln\u00ed a politickou podporu. Ta je velmi d\u016fle\u017eit\u00e1, zejm\u00e9na vzhledem k extr\u00e9mn\u00ed odlehlosti obou epicenter, vojensk\u00e9 sob\u011bsta\u010dnosti zem\u00ed a z\u0159ejm\u00e9 zoufalosti hegemona v\u00a0odch\u00e1zen\u00ed, USA.<\/p>\n

Doporu\u010duji sezn\u00e1mit se s\u00a0origin\u00e1lem \u00favodn\u00edku v\u00a0anglick\u00e9m jazyce, kter\u00fd mj. obsahuje v\u00fdzvu Americk\u00fdch expert\u016f \u010c\u00edn\u011b (s jasnou nar\u00e1\u017ekou na Tchaj-wan), aby se pou\u010dila<\/em> z rusk\u00fdch zku\u0161enost\u00ed. Nebudu pokra\u010dovat. Shrnu obsah autor\u016f \u010d\u00ednsk\u00e9ho \u010dl\u00e1nku do jedn\u00e9 v\u011bty: \u010cist\u00fd zisk Washingtonu je ni\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e si sv\u011bt dok\u00e1\u017ee p\u0159edstavit. <\/em><\/p>\n

Toto shrnut\u00ed velmi dob\u0159e vystihuje podstatu situace z r\u016fzn\u00fdch \u00fahl\u016f pohledu. Vyvrac\u00ed zejm\u00e9na ty dobrovoln\u011b pom\u00fdlen\u00e9<\/em>, kte\u0159\u00ed hledaj\u00ed a nach\u00e1zej<\/em>\u00ed prvky rozpor\u016f mezi Moskvou a Pekingem. \u010c\u00ednsk\u00e1 strana, jak je patrn\u00e9 z tohoto cit\u00e1tu, ch\u00e1pe, \u017ee roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed americk\u00e9 nadvl\u00e1dy a dikt\u00e1tu, i kdy\u017e je zabaleno do mor\u00e1ln\u00edch<\/em> z\u00e1sad ochrany demokracie a lidsk\u00fdch pr\u00e1v<\/em>, m\u00e1 ve skute\u010dnosti velmi serviln\u00ed z\u00e1klad: nad\u00e1le vlastnit planetu s jej\u00edmi zdroji pro sv\u00e9 vlastn\u00ed koloni\u00e1ln\u00ed z\u00e1jmy.<\/p>\n

To m\u011bl mimochodem Si nejsp\u00ed\u0161e na mysli, kdy\u017e navrhoval Putinovi, aby spole\u010dn\u011b h\u00e1jili z\u00e1jmy rozvojov\u00fdch zem\u00ed jako protiv\u00e1hu. A pr\u00e1v\u011b v tomto kontextu se odehr\u00e1l Putin\u016fv projev na plen\u00e1rn\u00edm zased\u00e1n\u00ed \u0160OS, kdy\u017e hovo\u0159il o p\u0159\u00edm\u00e9 diskriminaci Z\u00e1padu (konkr\u00e9tn\u011b EU) v\u016f\u010di rozvojov\u00fdm zem\u00edm, pokud jde o boj s nedostatkem potravin.<\/p>\n

A je\u0161t\u011b jedna v\u011bc stoj\u00ed za zm\u00ednku: Putinova slova o ot\u00e1zk\u00e1ch a obav\u00e1ch<\/em> \u010d\u00ednsk\u00e9 strany ohledn\u011b speci\u00e1ln\u00ed vojensk\u00e9 operace na Ukrajin\u011b. The New York Times interpretoval slova ve smyslu prohl\u00e1\u0161en\u00ed o t\u0159enic\u00edch<\/em> mezi Moskvou a Pekingem. Jev\u00ed se mi, \u017ee NYT se prost\u011b chytili na n\u00e1vnadu, nebo maj\u00ed deficit v\u00a0interpretaci r\u00e9toriky. Pro\u010d? Proto\u017ee Putin dal pouze najevo, \u017ee \u010c\u00edna t\u00e9to situaci opr\u00e1vn\u011bn\u011b pln\u011b nerozum\u00ed, a sou\u010dasn\u011b neobjasnil, co je obsahem jeho obav<\/em>.<\/p>\n

Si byl nepochybn\u011b pln\u011b informov\u00e1n nejen o sou\u010dasn\u00e9 situaci na frontov\u00e9 linii, ale tak\u00e9 o pl\u00e1nech Ruska v\u00a0p\u0159edstaviteln\u00e9 budoucnosti. My na Z\u00e1pad\u011b se o pl\u00e1nech dov\u00edme pozd\u011bji, a\u017e budou realizov\u00e1ny a stanou se skute\u010dnost\u00ed. Ta se bude z\u00e1sadn\u011b li\u0161it od p\u0159edpov\u011bd\u00ed politicky korektn\u00edch analytik\u016f a medi\u00e1ln\u00edch guru. Z\u00e1pad dnes m\u016f\u017ee pouze vid\u011bt a hodnotit speci\u00e1ln\u00ed vojenskou operaci na Ukrajin\u011b a d\u011bn\u00ed na hranici Kyrgyzst\u00e1nu a T\u00e1d\u017eikist\u00e1nu jako d\u011bl\u00edc\u00ed linii.<\/p>\n

Na skupinov\u00e9m sn\u00edmku p\u0159ed replikou historick\u00e9ho pozad\u00ed v Samarkandu byli toti\u017e prezidenti T\u00e1d\u017eikist\u00e1nu a Kyrgyzst\u00e1nu co nejd\u00e1le od sebe. Tak\u00e9 b\u011bhem ve\u010dern\u00edho rozhovoru byli od sebe n\u00e1le\u017eit\u011b vzd\u00e1leni: Kyrgyzsk\u00fd Sadyr Schaparov a jeho t\u00e1d\u017eick\u00fd prot\u011bj\u0161ek Emomali Rachmon se viditeln\u011b distancovali na zahajovac\u00edm ve\u010deru, proto\u017ee ve stejn\u00e9 dob\u011b na sebe st\u0159\u00edleli voj\u00e1ci a pohrani\u010dn\u00edci st\u00e1t\u016f, kter\u00e9 reprezentuj\u00ed.<\/p>\n

Recep Tayyip Erdo\u011fan v Samarkandu<\/strong><\/span><\/p>\n

Tureck\u00fd prezident Erdo\u011fan p\u0159ijel do Samarkandu jako zvl\u00e1\u0161tn\u00ed host na pozv\u00e1n\u00ed rusk\u00e9ho prezidenta Putina a uzbeck\u00e9ho prezidenta \u0160avkata Mirzijojeva. Je to poprv\u00e9, co se Turecko \u00fa\u010dastnilo summitu \u0160anghajsk\u00e9 organizace pro spolupr\u00e1ci na prezidentsk\u00e9 \u00farovni od roku 2012. Tenkr\u00e1t byl Turecku ud\u011blen status partnera \u0160OS pro dialog. Na okraj summitu se 16. z\u00e1\u0159\u00ed konala dvoustrann\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed Erdo\u011fana s vedouc\u00edmi p\u0159edstaviteli, v\u010detn\u011b rusk\u00e9ho prezidenta Putina. Prezident Erdo\u011fan b\u011bhem summitu pronesl projev a \u0159ekl: Jsme p\u0159ipraveni na spolupr\u00e1ci ve v\u0161ech oblastech.<\/em> V\u00fdrok mj. interpretuji jako varov\u00e1n\u00ed v\u00a0p\u0159edve\u010der prezidentsk\u00fdch voleb v\u00a0Turecku v\u00a0p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm roce a kv\u016fli siln\u00e9mu tlaku USA na tureckou vl\u00e1du.<\/p>\n

Zmi\u0148uji se o n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b tureck\u00e9ho prezidenta tak\u00e9 kv\u016fli r\u016fzn\u00fdm koment\u00e1\u0159\u016fm na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se z\u00e1jmu Turecka o \u0160OS.\u00a0 V\u00a0podstat\u011b lze tvrdit, \u017ee zat\u00edmco n\u011bkte\u0159\u00ed koment\u00e1to\u0159i vid\u011bli v n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b prezidenta rozvoj a novou p\u0159\u00edle\u017eitost pro zemi, jin\u00ed ji interpretovali jako rozchod Turecka se Z\u00e1padem, zm\u011bnu kurzu a Erdoganovu osobn\u00ed volbu.<\/p>\n

Samarkandsk\u00e1 deklarace<\/strong><\/span><\/p>\n

Vn\u011bj\u0161\u00ed sv\u011bt m\u016f\u017ee naj\u00edt odpov\u011b\u010f z p\u011bti zku\u0161enost\u00ed, kter\u00e9 shrnul prezident Si \u0164in-pching, a kter\u00e9 p\u0159edstavuj\u00ed ducha \u0160anghaje: Je t\u0159eba trvat na vz\u00e1jemn\u00e9 politick\u00e9 d\u016fv\u011b\u0159e. Je t\u0159eba trvat na vz\u00e1jemn\u011b v\u00fdhodn\u00e9 spolupr\u00e1ci., Je t\u0159eba trvat na rovn\u00e9m zach\u00e1zen\u00ed. Je t\u0159eba trvat na otev\u0159enosti a inkluzivit\u011b. Je t\u0159eba trvat na spravedlnosti. <\/em><\/p>\n

Skute\u010dnost, \u017ee dne\u0161n\u00ed sv\u011bt nen\u00ed m\u00edrumilovn\u00fd a deficit m\u00edru, rozvoje, d\u016fv\u011bry a spr\u00e1vy v\u011bc\u00ed ve\u0159ejn\u00fdch nezmen\u0161en\u011b pokra\u010duje a\u00a0kontext p\u0159edem zm\u00edn\u011bn\u00e9ho ducha \u0160anghaje ovlivnily formulaci textu Samarkandsk\u00e9 deklarace. Zd\u016fraz\u0148uji, \u017ee o b\u00fdval\u00e9m SSSR, Ukrajin\u011b ani o Tchaj-wanu se deklarace nezmi\u0148uje ani slovem. Obecn\u00fd popis glob\u00e1ln\u00ed situace je v\u00a0Samarkandsk\u00e9 deklaraci – v\u00a0neautorizovan\u00e9m p\u0159ekladu autora p\u0159\u00edsp\u011bvku – n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:<\/p>\n

Sv\u011bt dnes proch\u00e1z\u00ed glob\u00e1ln\u00edmi zm\u011bnami a vstupuje do nov\u00e9 \u00e9ry rychl\u00e9ho rozvoje a rozs\u00e1hl\u00e9 transformace. Tyto z\u00e1kladn\u00ed procesy jsou doprov\u00e1zeny rostouc\u00ed multipolaritou, v\u011bt\u0161\u00ed propojenost\u00ed, zrychlenou informatizac\u00ed a digitalizac\u00ed. V t\u00e9to souvislosti se sou\u010dasn\u00fd syst\u00e9m mezin\u00e1rodn\u00edch v\u00fdzev a hrozeb st\u00e1v\u00e1 slo\u017eit\u011bj\u0161\u00edm, stav v\u011bc\u00ed ve sv\u011bt\u011b se nebezpe\u010dn\u011b zhor\u0161uje, st\u00e1vaj\u00edc\u00ed m\u00edstn\u00ed konflikty a krize se prohlubuj\u00ed a vznikaj\u00ed nov\u00e9.<\/em><\/p>\n

\u010clensk\u00e9 st\u00e1ty \u0160OS v souladu se z\u00e1sadami Charty \u0160OS prosazuj\u00ed politiku, kter\u00e1 vylu\u010duje blokov\u00e9, ideologizovan\u00e9 a konfronta\u010dn\u00ed p\u0159\u00edstupy k \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9m\u016f mezin\u00e1rodn\u00edho a region\u00e1ln\u00edho rozvoje a k pot\u00edr\u00e1n\u00ed tradi\u010dn\u00edch i netradi\u010dn\u00edch v\u00fdzev a hrozeb pro bezpe\u010dnost.<\/em><\/p>\n

\u010clensk\u00e9 st\u00e1ty se zasazuj\u00ed o respektov\u00e1n\u00ed pr\u00e1va n\u00e1rod\u016f na autonomn\u00ed a demokratick\u00e9 rozhodov\u00e1n\u00ed o sv\u00e9m politick\u00e9m a socioekonomick\u00e9m rozvoji a zd\u016fraz\u0148uj\u00ed, \u017ee z\u00e1kladem udr\u017eiteln\u00e9ho rozvoje mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f jsou z\u00e1sady vz\u00e1jemn\u00e9ho respektov\u00e1n\u00ed svrchovanosti, nez\u00e1vislosti, \u00fazemn\u00ed celistvosti st\u00e1t\u016f, rovnosti, vz\u00e1jemn\u00e9ho prosp\u011bchu, nevm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed se do vnit\u0159n\u00edch z\u00e1le\u017eitost\u00ed, nepou\u017eit\u00ed s\u00edly ani hrozby jej\u00edho pou\u017eit\u00ed.<\/em><\/p>\n

\u010clensk\u00e9 st\u00e1ty se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee prob\u00edhaj\u00edc\u00ed \u00fasil\u00ed o pos\u00edlen\u00ed propojen\u00ed mezi St\u0159edn\u00ed a Ji\u017en\u00ed Asi\u00ed p\u0159isp\u00edv\u00e1 ke spole\u010dn\u00e9mu c\u00edli zajistit prosperitu a bezpe\u010dnost v rozs\u00e1hl\u00e9m regionu \u0160OS prost\u0159ednictv\u00edm budov\u00e1n\u00ed udr\u017eiteln\u00fdch obchodn\u00edch, hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch, dopravn\u00edch a komunika\u010dn\u00edch spojen\u00ed a posilov\u00e1n\u00ed dialogu mezi civilizacemi.<\/em><\/p>\n

\u0160OS jako odpov\u011bdn\u00fd a vlivn\u00fd akt\u00e9r mezin\u00e1rodn\u00edho \u00fasil\u00ed o zaji\u0161t\u011bn\u00ed m\u00edru a stabiln\u00edho rozvoje v euroasijsk\u00e9m prostoru bude i nad\u00e1le podnikat koordinovan\u00e9 kroky k \u0159e\u0161en\u00ed rostouc\u00edch hrozeb a v\u00fdzev v regionu.<\/em><\/p>\n

Shrnut\u00ed Samarkandsk\u00e9 deklarace dovoluje opr\u00e1vn\u011bn\u011b identifikovat zam\u011b\u0159en\u00ed \u0160OS na budov\u00e1n\u00ed Eurasie pro Eurasijce<\/em>. P\u0159ipomenu-li si, \u017ee Zbigniew Brzezinski ve Velk\u00e9 \u0161achovnici p\u0159i popisu d\u016fvod\u016f a parametr\u016f americk\u00e9ho v\u016fdcovstv\u00ed zd\u016fraznil, \u017ee nejsiln\u011bj\u0161\u00edm hr\u00e1\u010dem na euroasijsk\u00e9m kontinentu se poprv\u00e9 v historii stala neeurasijsk\u00e1 mocnost – Spojen\u00e9 st\u00e1ty, pak lze konstatovat, \u017ee hlavn\u00edm smyslem existence a posilov\u00e1n\u00ed \u0160OS je odstranit USA z\u00a0euroasijsk\u00e9ho kontinentu. Jev\u00ed se mi, \u017ee samarkandsk\u00fd summit byl v tomto sm\u011bru v\u00fdznamn\u00fdm a \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm krokem, a na druh\u00e9 stran\u011b jednozna\u010dn\u00fdm varov\u00e1n\u00edm NATO a EU. Souhlasu net\u0159eba.<\/p>\n

Jan Campbell<\/em><\/strong>
\n18.09.2022<\/em><\/strong><\/p>\n

__________________________________________________<\/p>\n

 <\/p>\n

\u010ct\u011bte zde: Pravomocn\u011b odsouzen\u00fd Tom\u00e1\u0161 Jarol\u00edm na kandid\u00e1tce SPD<\/a><\/strong><\/span><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u0160OS je mezin\u00e1rodn\u00ed organizace zalo\u017een\u00e1 v roce 2001. Jej\u00edmi \u010dleny jsou \u010c\u00edna, Indie, Kazachst\u00e1n, Kyrgyzst\u00e1n,…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":650,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,29,3367,797],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15401"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15401"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15401\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":15402,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15401\/revisions\/15402"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/650"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15401"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15401"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15401"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}