{"id":1452,"date":"2021-05-07T06:48:19","date_gmt":"2021-05-07T04:48:19","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=1452"},"modified":"2021-05-07T06:49:28","modified_gmt":"2021-05-07T04:49:28","slug":"nemecko-podporuje-turecko-v-genocidach-a-teroru","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2021\/05\/07\/nemecko-podporuje-turecko-v-genocidach-a-teroru\/","title":{"rendered":"N\u011bmecko podporuje Turecko v genocid\u00e1ch a teroru"},"content":{"rendered":"<div id=\"fb-root\"><\/div>\n<div><strong>Spolupr\u00e1ce Z\u00e1padu a Turecka m\u00e1 mnoho ho\u0159k\u00fdch plod\u016f.\u00a0V\u010dera si Kurdov\u00e9 na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b p\u0159ipomn\u011bli v\u00fdro\u010d\u00ed genocidy kurdsk\u00fdch Alevit\u016f v Dersimu (dnes turecky Tunceli) tureckou arm\u00e1dou. Tehdy dodalo nacistick\u00e9 N\u011bmecko Mustafovi Kemalovi Atat\u00fcrkovi jedovat\u00fd plyn, kter\u00fd byl n\u00e1sledn\u011b pou\u017eit v t\u00e9to oblasti k potla\u010den\u00ed povst\u00e1n\u00ed kurdsk\u00fdch kmen\u016f pod veden\u00edm Seyida Rizy. Alevit\u0161t\u00ed Kurdov\u00e9 se tehdy br\u00e1nili proti n\u00e1bo\u017eensk\u00e9mu a etnick\u00e9mu \u00fatlaku ze strany tureck\u00e9ho st\u00e1tu, tedy ofici\u00e1ln\u00ed politice potur\u010den\u00ed. Alevit\u00e9 jsou odno\u017e \u0161\u00editsk\u00e9ho isl\u00e1mu, \u017eij\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v Turecku \u2013 dnes tvo\u0159\u00ed zhruba 20 % obyvatel Turecka. Alevit\u00e9 nemaj\u00ed me\u0161ity, nemodl\u00ed se p\u011btkr\u00e1t denn\u011b, neuzn\u00e1vaj\u00ed pr\u00e1vo \u0161ar\u00edja, nepost\u00ed se b\u011bhem ramad\u00e1nu, nekonaj\u00ed pout\u011b do Mekky. \u017deny si nezahaluj\u00ed vlasy.\u00a0<\/strong><strong>Dod\u00e1vky zbran\u00ed Turecku, kter\u00e9 se nijak nevzdalo sv\u00fdch genocidn\u00edch zvyklost\u00ed, dos\u00e1hly mimochodem loni ze strany N\u011bmecka sv\u00e9ho dosavadn\u00edho rekordu.<\/strong><\/div>\n<div><\/div>\n<div>Helin Evrim Sommerov\u00e1, mluv\u010d\u00ed parlamentn\u00ed skupiny DIE LINKE v Bundestagu, po\u017eaduje u p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u00fdro\u010d\u00ed masakru v Dersimu v Turecku v kv\u011btnu roku 1937 aby \u201ese spolkov\u00e1 vl\u00e1da\u00a0 kone\u010dn\u011b vypo\u0159\u00e1dat se spolu\u00fa\u010dast\u00ed T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e na masakru v Dersimu v Turecku v roce 1937,\u201c.\u00a0 Sommerov\u00e1 uvedla, \u017ee: &#8222;Nacistick\u00e9 N\u011bmecko a Turecko spolupracovaly na masakrech v Dersimu v letech 1937 a 1938. Ud\u00e1v\u00e1 se, \u017ee v regionu Dersim bylo tureckou arm\u00e1dou post\u0159\u00edleno, popraveno nebo up\u00e1leno a\u017e 70 000 Alevit\u016f. Ti z nich, kte\u0159\u00ed dok\u00e1zali uprchnout a skr\u00fdt se v hor\u00e1ch, byli povra\u017ed\u011bni jedovat\u00fdm plynem z nacistick\u00e9ho N\u011bmecka, podle dokument\u016f z tureck\u00fdch st\u00e1tn\u00edch archiv\u016f. Navzdory t\u011bmto dokument\u016fm se spolkov\u00e1 vl\u00e1da odm\u00edt\u00e1 touto temnou kapitolou zab\u00fdvat. M\u00edsto toho p\u0159esouv\u00e1 v\u00fdhradn\u00ed odpov\u011bdnost na Turecko a zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee k vyhodnocen\u00ed mus\u00ed doj\u00edt pouze na m\u00edst\u011b. N\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da mus\u00ed po\u017e\u00e1dat sv\u00e9ho partnera NATO, Turecko, aby zp\u0159\u00edstupnilo tajn\u00e9 soubory z tureck\u00fdch st\u00e1tn\u00edch archiv\u016f nez\u00e1visl\u00fdm historik\u016fm. Teprve potom bude mo\u017en\u00e9 masakr v Dersimu \u0159e\u0161it historicky a politicky. 84 let po sp\u00e1ch\u00e1n\u00ed trestn\u00fdch \u010din\u016f by to byl alespo\u0148 opo\u017ed\u011bn\u00fd \u010din. To je jedin\u00fd zp\u016fsob, jak obnovit d\u016fstojnost ob\u011bt\u00ed a zah\u00e1jit proces usm\u00ed\u0159en\u00ed, \u201c dod\u00e1v\u00e1 Sommerov\u00e1.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Ned\u00e1vno, 29. dubna, byl Mezin\u00e1rodn\u00ed den\u00a0 ob\u011bt\u00ed chemick\u00fdch zbran\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Pro Kurdy hraje tento pam\u011btn\u00ed den zvl\u00e1\u0161tn\u00ed roli, nejen kv\u016fli masakr\u016fm v Dersimu. Kurdov\u00e9 byli b\u011bhem posledn\u00edch 100 let mnohokr\u00e1t napadeni chemick\u00fdmi zbran\u011bmi, ale zdaleka ne v\u0161em t\u011bmto zlo\u010din\u016fm byla v\u011bnov\u00e1na mezin\u00e1rodn\u00ed pozornost. Nap\u0159\u00edklad \u00fatoku jedovat\u00fdm plynem ir\u00e1ckou vl\u00e1dou na v\u00edce ne\u017e dvacet kurdsk\u00fdch vesnic, v\u010detn\u011b \u00fatoku na m\u011bsto Sardasht 18. \u010dervna 1987. V lednu a b\u0159eznu 1988 n\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed dva \u00fatoky. Ir\u00e1ck\u00e1 vl\u00e1da t\u00e9m\u011b\u0159 ve stejnou dobu, 16. b\u0159ezna 1988, bombardovala jedovat\u00fdm plynem i jihokurdsk\u00e9 m\u011bsto Halabja. Asi 7 000 lid\u00ed zem\u0159elo bolestivou smrt\u00ed, des\u00edtky tis\u00edc si nese n\u00e1sledky dosud. \u00datoky jedovat\u00fdm plynem byly sou\u010d\u00e1st\u00ed takzvan\u00e9 operace Anfal re\u017eimu pod vl\u00e1dou Sadd\u00e1ma Husajna, jej\u00edm\u017e c\u00edlem byla genocida Kurd\u016f a dal\u0161\u00edch men\u0161in. A\u010dkoli po\u010d\u00e1tkem 80. let n\u011bmeck\u00e9 spole\u010dnosti prokazateln\u011b dodaly ir\u00e1ck\u00e9mu re\u017eimu z\u00e1kladn\u00ed materi\u00e1ly a vybaven\u00ed pro v\u00fdrobu chemick\u00fdch zbran\u00ed, pr\u00e1vn\u00ed a politick\u00e9 vyhodnocen\u00ed z\u016fstalo bez n\u00e1sledk\u016f. Mezin\u00e1rodn\u00ed uzn\u00e1n\u00ed t\u00e9to genocidy je st\u00e1le v nedohlednu.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Chemick\u00e9 zbran\u011b byly prokazateln\u011b pou\u017eity v rozporu s mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vem na podzim 2019 v Rojav\u011b, tedy severov\u00fdchodn\u00ed S\u00fdrii, v r\u00e1mci tureck\u00e9 agrese proti Kurd\u016fm. Tureck\u00e1 arm\u00e1da spolu se sv\u00fdmi teroristick\u00fdmi milicemi IS prokazateln\u011b pou\u017eila b\u00edl\u00fd fosfor v Ser\u00eakaniy\u00ea a G\u00eer\u00ea Sp\u00ee proti v\u011bt\u0161inov\u00e9mu kurdsk\u00e9mu obyvatelstvu. \u0160v\u00fdcarsk\u00e1 odborn\u00e1 agentura nyn\u00ed prok\u00e1zala pou\u017eit\u00ed chemick\u00fdch zbran\u00ed na z\u00e1klad\u011b vzork\u016f k\u016f\u017ee zran\u011bn\u00fdch osob. Ani zde nedo\u0161lo k \u017e\u00e1dn\u00e9mu mezin\u00e1rodn\u00edmu pobou\u0159en\u00ed. Kurdov\u00e9 v N\u011bmecku \u00fasty sv\u00fdch p\u0159edstavitel\u016f po\u017eaduj\u00ed, aby \u201eka\u017ed\u00fd n\u00e1rod, spole\u010dnost a jednotlivec, kter\u00fd je nebo byl zapojen do v\u00fdroby, p\u0159emis\u0165ov\u00e1n\u00ed a pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed zbran\u00ed hromadn\u00e9ho ni\u010den\u00ed a nese odpov\u011bdnost za p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 \u00famrt\u00ed nevinn\u00fdch lid,\u00ed a mus\u00ed b\u00fdt postaven p\u0159ed mezin\u00e1rodn\u00ed soud.\u201c<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Je pravda, \u017ee chemick\u00e9 zbran\u011b jsou zak\u00e1z\u00e1ny. Ale komponenty na n\u011b se samoz\u0159ejm\u011b dod\u00e1vaj\u00ed, nejen Turecku, ale i dal\u0161\u00edm re\u017eim\u016fm Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu. Proto tak\u00e9 \u201eusnulo\u201c vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed chemick\u00e9ho \u00fatoku v Rojav\u011b na podzim 2019, proto\u017ee stopy \u0161ly p\u0159\u00edli\u0161 vysoko na z\u00e1pad Evropy. V\u00e1lka je pro mnoho nadn\u00e1rodn\u00edch firem a zbroja\u0159sk\u00fdch koncern\u016f p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00fdd\u011ble\u010dn\u00fd podnik. Jejich servisn\u00ed organizace, zvan\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed vl\u00e1dy, se staraj\u00ed o plynul\u00fd tok pen\u011bz. P\u0159ed 2. sv\u011btovou v\u00e1lkou stejn\u011b jako dnes.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Ivan David<\/div>\n<div><\/div>\n<div><img decoding=\"async\" loading=\"lazy\" class=\"alignnone wp-image-922\" src=\"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Ivan-David-1-222x300.jpg\" alt=\"\" width=\"121\" height=\"164\" srcset=\"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Ivan-David-1-222x300.jpg 222w, https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-content\/uploads\/2021\/04\/Ivan-David-1.jpg 466w\" sizes=\"(max-width: 121px) 100vw, 121px\" \/><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Spolupr\u00e1ce Z\u00e1padu a Turecka m\u00e1 mnoho ho\u0159k\u00fdch plod\u016f.\u00a0V\u010dera si Kurdov\u00e9 na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b p\u0159ipomn\u011bli v\u00fdro\u010d\u00ed&#8230;<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":1453,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[178,290,84,36,55,73],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1452"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1452"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1452\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1453"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1452"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1452"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1452"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}