{"id":13726,"date":"2022-08-18T01:04:13","date_gmt":"2022-08-17T23:04:13","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=13726"},"modified":"2022-08-17T16:34:11","modified_gmt":"2022-08-17T14:34:11","slug":"s-vyvojem-noveho-radu-se-stala-zvlastni-vec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/08\/18\/s-vyvojem-noveho-radu-se-stala-zvlastni-vec\/","title":{"rendered":"S v\u00fdvojem nov\u00e9ho \u0159\u00e1du se stala zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u011bc"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n
\n

Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed definice financializace je ta, \u017ee zahrnuje rostouc\u00ed roli finan\u010dn\u00edch motiv\u016f, finan\u010dn\u00edch trh\u016f, finan\u010dn\u00edch akt\u00e9r\u016f a finan\u010dn\u00edch instituc\u00ed ve fungov\u00e1n\u00ed n\u00e1rodn\u00edch a mezin\u00e1rodn\u00edch ekonomik.\u00a0(1)<\/p>\n

Masivn\u00ed transformace glob\u00e1ln\u00edho pr\u016fmyslov\u00e9ho a finan\u010dn\u00edho syst\u00e9mu, kter\u00fd se op\u00edral o brettonwoodsk\u00e9 instituce \u2013 tedy MMF (Mezin\u00e1rodn\u00ed m\u011bnov\u00fd fond) a Sv\u011btovou banku (d\u0159\u00edve zn\u00e1m\u00e1 jako Mezin\u00e1rodn\u00ed banka pro obnovu a rozvoj a Mezin\u00e1rodn\u00ed rozvojov\u00e1 agentura), kter\u00e9 byly nez\u00e1visle na zru\u0161en\u00ed zlat\u00e9ho standardu v roce 1971.\u00a0Sv\u011btov\u00e1 banka i MMF s\u00eddlily ve Washingtonu.\u00a0Dal\u0161\u00ed brettonwoodsk\u00e1 instituce, V\u0161eobecn\u00e1 dohoda o clech a obchodu, byla nav\u00edc v lednu 1995 p\u0159em\u011bn\u011bna na Sv\u011btovou obchodn\u00ed organizaci (WTO).<\/p>\n

V\u0161ichni akt\u00e9\u0159i se shodli, \u017ee c\u00edlem bylo, aby se spole\u010dnosti zapojily do ekonomiky, aby produkovaly zbo\u017e\u00ed a slu\u017eby, a t\u00edm stimulovaly investice, r\u016fst a ziskovost.\u00a0To byl tehdej\u0161\u00ed konsenzus a raison d’\u00eatre kapitalismu.\u00a0Tato politick\u00e1 jednomyslnost se v\u0161ak za\u010dala z\u00e1sadn\u011b m\u011bnit.<\/p>\n

Masivn\u00ed posun zm\u00edn\u011bn\u00fd v\u00fd\u0161e byl krokem k odd\u011blen\u00ed USD od zlata, kdy\u017e vl\u00e1da USA zaru\u010dila v\u00fdm\u011bnu USD za zlato za fixn\u00ed kurz 35 USD za unci.\u00a0T\u00edmto byly v\u0161echny m\u011bny na sv\u011bt\u011b p\u0159evedeny na zlat\u00fd standard, kter\u00fd byl kryt americk\u00fdm zlatem ve Fort Knox.\u00a0Mnoho vl\u00e1d p\u0159ijalo americk\u00fd dolar jako zlat\u00fd certifik\u00e1t a rad\u011bji dr\u017eely sv\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed devizov\u00e9 rezervy v dolarech ne\u017e ve zlat\u011b.<\/p>\n

Syst\u00e9m fungoval pom\u011brn\u011b dob\u0159e v\u00edce ne\u017e 20 let, dokud se neuk\u00e1zalo, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty vytv\u00e1\u0159ej\u00ed mnohem v\u00edce dolar\u016f na financov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch rozs\u00e1hl\u00fdch vojensk\u00fdch operac\u00ed, nejprve v Koreji a pot\u00e9 v Indo\u010d\u00edn\u011b, a kombinuj\u00ed to s dom\u00e1c\u00edmi v\u00fddaji na soci\u00e1ln\u00ed zabezpe\u010den\u00ed, kter\u00e9 jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed Johnsonova demokratick\u00e1 strana, kter\u00e1 se dostala do \u201evelk\u00e9 spole\u010dnosti\u201c nadbytku pen\u011bz.\u00a0Co se stalo potom, bylo zcela p\u0159edv\u00eddateln\u00e9.\u00a0Dr\u017eitel\u00e9 americk\u00fdch dolar\u016f ze z\u00e1mo\u0159\u00ed za\u010dali nosit sv\u00e9 dolary na p\u0159ep\u00e1\u017eky Fedu, ale Fed jim na opl\u00e1tku nemohl d\u00e1t nic jin\u00e9ho ne\u017e americk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed pokladny, kter\u00e9 jsou jen formou nekryt\u00fdch pen\u011bz!\u00a0Na tuto \u201ep\u0159emr\u0161t\u011bnou v\u00fdsadu\u201c Ameri\u010dan\u016f upozornil francouzsk\u00fd politik Valery Giscard D’Estaing.\u00a0Brzy v\u0161echno zlato Fort Knox za\u010dalo proudit do Evropy a na D\u00e1ln\u00fd v\u00fdchod.\u00a0Americk\u00e1 vl\u00e1da musela n\u011bco ud\u011blat, aby odliv zastavila.\u00a015. srpna 1971 prezident Richard Nixon prohl\u00e1sil, \u017ee USA ji\u017e nebudou vym\u011b\u0148ovat dolary za zlato.\u00a0Dolar nakonec nebyl nic jin\u00e9ho ne\u017e kus vysoce kvalitn\u00edho pap\u00edru s mno\u017estv\u00edm a slo\u017eit\u00fdm um\u011bleck\u00fdm d\u00edlem vydan\u00fdm americkou vl\u00e1dou.\u00a0Sv\u011btov\u00e9 m\u011bny ji\u017e nebyly spojov\u00e1ny se skute\u010dnou hodnotou a sd\u00edlen\u00fdm o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm, \u017ee je ostatn\u00ed p\u0159ijmou v\u00fdm\u011bnou za skute\u010dn\u00e9 zbo\u017e\u00ed a slu\u017eby.\u00a0Dolar nakonec nebyl nic jin\u00e9ho ne\u017e kus vysoce kvalitn\u00edho pap\u00edru s mno\u017estv\u00edm a slo\u017eit\u00fdm um\u011bleck\u00fdm d\u00edlem vydan\u00fdm americkou vl\u00e1dou.\u00a0Sv\u011btov\u00e9 m\u011bny ji\u017e nebyly spojov\u00e1ny se skute\u010dnou hodnotou a sd\u00edlen\u00fdm o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm, \u017ee je ostatn\u00ed p\u0159ijmou v\u00fdm\u011bnou za skute\u010dn\u00e9 zbo\u017e\u00ed a slu\u017eby.\u00a0Dolar nakonec nebyl nic jin\u00e9ho ne\u017e kus vysoce kvalitn\u00edho pap\u00edru s mno\u017estv\u00edm a slo\u017eit\u00fdm um\u011bleck\u00fdm d\u00edlem vydan\u00fdm americkou vl\u00e1dou.\u00a0Sv\u011btov\u00e9 m\u011bny ji\u017e nebyly spojov\u00e1ny se skute\u010dnou hodnotou a sd\u00edlen\u00fdm o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm, \u017ee je ostatn\u00ed p\u0159ijmou v\u00fdm\u011bnou za skute\u010dn\u00e9 zbo\u017e\u00ed a slu\u017eby.<\/p>\n

Byl to fantastick\u00fd (a \u0161\u0165astn\u00fd) tah Ameri\u010dan\u016f, \u017ee to dok\u00e1zali.\u00a0Tento finan\u010dn\u00ed p\u0159evrat v\u0161ak vypadal jako za\u010d\u00e1tek dlouh\u00e9ho lou\u010den\u00ed se st\u00e1vaj\u00edc\u00edm ekonomick\u00fdm a politick\u00fdm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm.\u00a0Opravdu se stalo n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho.\u00a0Slovy irsk\u00e9ho b\u00e1sn\u00edka WB Yeatse: \u201eV\u0161echno se zm\u011bnilo, zm\u011bnilo se \u00fapln\u011b.\u00a0Rod\u00ed se stra\u0161n\u00e1 kr\u00e1sa.\u00a0Z b\u00e1sn\u011b „Velikonoce 1916“.<\/p>\n

Stra\u0161n\u00e1 n\u00e1dhera<\/strong><\/span><\/p>\n

Kapitalismus se zjevn\u011b m\u011bnil v jinou bestii s novou finan\u010dn\u00ed strukturou vych\u00e1zej\u00edc\u00ed ze star\u00e9ho kapitalistick\u00e9ho re\u017eimu;\u00a0star\u00fd \u0159\u00e1d v\u00fdroby a spot\u0159eby v tradi\u010dn\u00ed kapitalistick\u00e9 ekonomice, podm\u00edn\u011bn\u00fd produkc\u00ed hmotn\u00e9ho bohatstv\u00ed v protikladu k t\u011b\u017eebn\u00edmu nebo hmatateln\u011bj\u0161\u00edmu \u201ebohatstv\u00ed\u201c.\u00a0Korporace se d\u0159\u00edve zam\u011b\u0159ovaly t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b na v\u00fdrobu zbo\u017e\u00ed a slu\u017eeb, ve kter\u00fdch m\u011bly konkuren\u010dn\u00ed v\u00fdhodu, ale v dne\u0161n\u00edch ekonomick\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch se pravd\u011bpodobn\u011b stejn\u011b, ne-li v\u00edce, zam\u011b\u0159ovaly na cenu sv\u00fdch akci\u00ed, dividendovou politiku a krom\u011b \u00farokov\u00e9 sazby.<\/p>\n

Nov\u00e1 t\u0159\u00edda a syst\u00e9m se zjevn\u011b chystaly, i kdy\u017e nebyly pln\u011b vyvinuty.\u00a0V sou\u010dasnosti nepatrn\u00e1 men\u0161ina lidsk\u00fdch a firemn\u00edch z\u00e1jm\u016f po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b hromad\u00ed ohromn\u00e9 \u200b\u200bbohatstv\u00ed a moc z p\u0159\u00edjm\u016f z pron\u00e1jmu, a to nejen z dom\u016f a p\u016fdy, ale z \u0159ady dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edrodn\u00edch a vytvo\u0159en\u00fdch aktiv.\u00a0Renti\u0159i v\u0161eho druhu se do\u010dkali neb\u00fdval\u00e9ho vzestupu a neoliber\u00e1ln\u00ed st\u00e1t je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u0161\u0165astn\u00fd, kdy\u017e m\u016f\u017ee ukojit jejich chamtivost.<\/p>\n

T\u0159\u00edda sob\u016f z\u00edsk\u00e1v\u00e1 sv\u016fj p\u0159\u00edjem z vlastnictv\u00ed nebo kontroly aktiv, kter\u00e1 jsou vz\u00e1cn\u00e1 nebo um\u011ble vz\u00e1cn\u00e1.\u00a0Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edmi jsou p\u0159\u00edjmy z pron\u00e1jmu pozemk\u016f, nemovitost\u00ed, t\u011b\u017eby nerost\u016f nebo finan\u010dn\u00edch investic, ale existuj\u00ed i \u200b\u200bjin\u00e9 zdroje, kter\u00e9 jsou ekvivalentn\u00ed.\u00a0To zase zahrnuje p\u0159\u00edjmy z \u00farok\u016f z dluh\u016f, p\u0159\u00edjmy z vlastnictv\u00ed \u201edu\u0161evn\u00edho vlastnictv\u00ed\u201c (patenty, autorsk\u00e1 pr\u00e1va, zna\u010dky a ochrann\u00e9 zn\u00e1mky), kapit\u00e1lov\u00e9 zisky z investic, \u201enadpr\u016fm\u011brn\u00e9\u201c firemn\u00ed zisky (kdy\u017e spole\u010dnost zauj\u00edm\u00e1 dominantn\u00ed postaven\u00ed na trhu, umo\u017e\u0148uje \u00fa\u010dtovat vy\u0161\u0161\u00ed ceny za popt\u00e1vku nebo diktov\u00e1n\u00ed podm\u00ednek), p\u0159\u00edjmy ze st\u00e1tn\u00edch dotac\u00ed a p\u0159\u00edjmy finan\u010dn\u00edch a jin\u00fdch zprost\u0159edkovatel\u016f z transakc\u00ed s t\u0159et\u00edmi stranami.\u00a0V 80. letech 20. stolet\u00ed za\u010dala vznikat politick\u00e1 a ekonomick\u00e1 struktura.\u00a0Abych znovu citoval Yeatse: \u201eV\u0161echno se zm\u011bnilo, zm\u011bnilo se \u00fapln\u011b.\u00a0Rod\u00ed se stra\u0161n\u00e1 kr\u00e1sa.\u00a0Tou stra\u0161livou kr\u00e1sou je neoliberalismus.\u00a0(2)<\/p>\n

Dne\u0161n\u00ed podniky jsou financov\u00e1ny skrz naskrz a n\u011bkter\u00e9 p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed sp\u00ed\u0161e banky ne\u017e produktivn\u00ed korporace.\u00a0Tato financializace nefinan\u010dn\u00edch korporac\u00ed vedla k p\u0159esunu korpor\u00e1tn\u00edch zdroj\u016f z pracovn\u00edk\u016f na akciov\u00e9\/akciov\u00e9 akcion\u00e1\u0159e.\u00a0Tento posun v bohatstv\u00ed je zp\u016fsoben jak zm\u011bnami v politick\u00fdch a ekonomick\u00fdch z\u00e1kladech sv\u011btov\u00e9 ekonomiky, tak vznikem nov\u00e9 ideologie, kter\u00e1 \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jedin\u00fdm c\u00edlem korporac\u00ed by m\u011bla b\u00fdt maximalizace ziskovosti zv\u00fd\u0161en\u00edm v\u00fdnos\u016f pro akcion\u00e1\u0159e.\u00a0Jak my\u0161lenky, tak mocensk\u00e9 vztahy se mus\u00ed zm\u011bnit, aby p\u0159inesly trval\u00e9 ekonomick\u00e9 zm\u011bny \u2013 a osmdes\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta byla pro oba obdob\u00edm p\u0159echodu.\u201c (3)<\/p>\n

Ano, ti z n\u00e1s, kte\u0159\u00ed jsou dost sta\u0159\u00ed na to, abychom si pamatovali osmdes\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta, podivnou dobu kontrarevoluce a \u2013 zeitgeist \u2013 yuppies, private equity, Thatcherovou a Reagana, velk\u00fd t\u0159esk, eurodolarov\u00fd trh, Miltona Friedmana a Chicago School of Economics, „Chamtivost je dobr\u00e1“.\u00a0Privatizace byla v m\u00f3d\u011b.\u00a0Ale jako v\u0161echna podobn\u00e1 obdob\u00ed n\u00e1hradn\u00edch zlat\u00fdch v\u011bk\u016f, i nejnov\u011bj\u0161\u00ed verze selhaly v pravdivosti ekonomick\u00e9 reality.\u00a0Nap\u0159\u00edklad, \u017ee nic nen\u00ed zadarmo, \u017ee konjunktury vedou k propad\u016fm nebo \u017ee inflace aktiv se nerovn\u00e1 r\u016fstu.\u00a0Aby si v\u0161ak\u2026 \u201eudr\u017eel zd\u00e1n\u00ed vitality, stal se z\u00e1padn\u00ed kapitalismus st\u00e1le v\u00edce z\u00e1visl\u00fdm na expanzi dluhu a expanzi pomysln\u00e9ho kapit\u00e1lu.\u00a0Ten se skl\u00e1d\u00e1 z finan\u010dn\u00edch aktiv, kter\u00e1 jsou pouze symboly hodnoty, nikoli skute\u010dn\u00fdmi hodnotami.\u00a0(4)<\/p>\n

Ano, skute\u010dn\u011b, akcie spole\u010dnost\u00ed, kter\u00e9 obchoduj\u00ed jako zbo\u017e\u00ed a slu\u017eby, nep\u0159edstavuj\u00ed hodnotu stejn\u00fdm zp\u016fsobem.\u00a0Jsou to tokeny, kter\u00e9 p\u0159edstavuj\u00ed \u010d\u00e1st vlastnictv\u00ed ve spole\u010dnosti a potenci\u00e1ln\u00ed rozd\u011blen\u00ed budouc\u00edch zisk\u016f ve form\u011b dividend.\u00a0Pap\u00edrov\u00fd nebo elektronick\u00fd certifik\u00e1t s\u00e1m o sob\u011b nen\u00ed skute\u010dnou hodnotou, kter\u00e1 m\u016f\u017ee vytv\u00e1\u0159et v\u011bt\u0161\u00ed hodnotu.\u00a0Rostouc\u00ed ceny akci\u00ed jsou \u010dasto uv\u00e1d\u011bny jako d\u016fkaz zdrav\u00e9 ekonomiky, ale mno\u017estv\u00ed pen\u011bz, kter\u00e9 akcie vyberou, ne\u0159\u00edk\u00e1 nic definitivn\u00edho o hodnot\u011b aktiv spole\u010dnosti nebo jej\u00ed v\u00fdrobn\u00ed kapacit\u011b.\u00a0Naopak: kdy\u017e re\u00e1ln\u00fd kapit\u00e1l stagnuje, mno\u017estv\u00ed fiktivn\u00edho kapit\u00e1lu m\u00e1 tendenci nar\u016fstat.<\/p>\n

Roky zhruba mezi koncem 70. let a sou\u010dasnou ekonomickou patovou situac\u00ed byly bezprecedentn\u00ed od vznikaj\u00edc\u00ed a rostouc\u00ed nestability sou\u010dasn\u00e9ho debaklu ve dvac\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed.\u00a0P\u0159edt\u00edm byla ka\u017ed\u00e1 n\u00e1sledn\u00e1 vlna kriz\u00ed n\u00e1sledov\u00e1na vlnou \u00fav\u011brov\u00fdch bublin, v nich\u017e dluh podobn\u00fdch skupin a skupin dlu\u017en\u00edk\u016f nar\u016fstal na t\u0159i, \u010dty\u0159i nebo v\u00edce let o dvojn\u00e1sobek a\u017e trojn\u00e1sobek \u00farokov\u00e9 sazby, co\u017e n\u00e1sledn\u011b zp\u016fsobilo s\u00e9rie \u00fav\u011brov\u00fdch bublin.\u00a0Tyto historick\u00e9 bubliny se postupem \u010dasu staly je\u0161t\u011b trvalej\u0161\u00edmi a ni\u010div\u011bj\u0161\u00edmi.\u00a0Zd\u00e1 se, \u017ee n\u011bco je v\u00e1\u017en\u011b \u0161patn\u011b s nefunk\u010dnost\u00ed syst\u00e9mu, kter\u00fd nyn\u00ed zcela evidentn\u011b selh\u00e1v\u00e1.\u00a0Ekonomick\u00e1 situace v zemi po n\u011bkolika letech chov\u00e1n\u00ed p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edho bubliny je podobn\u00e1 jako u mlad\u00e9ho \u010dlov\u011bka na kole \u2013 jezdec mus\u00ed udr\u017eet hybnost kola, jinak se motorka stane nestabiln\u00ed.\u00a0B\u011bhem po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed m\u00e1nie ceny aktiv klesaj\u00ed ihned pot\u00e9, co p\u0159estanou r\u016fst \u2013 neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 plo\u0161ina ani st\u0159edn\u00ed cesta.\u00a0Pokles cen n\u011bkter\u00fdch aktiv vyvol\u00e1v\u00e1 obavy, \u017ee ceny budou nad\u00e1le klesat a finan\u010dn\u00ed syst\u00e9m bude m\u00edt pot\u00ed\u017ee.\u00a0Sp\u011bch k prodeji t\u011bchto aktiv se seberealizuje a sp\u011bch\u00e1 a\u017e k panice.\u00a0Ceny komodit \u2013 dom\u016f, budov, pozemk\u016f, akci\u00ed a dluhopis\u016f \u2013 klesaj\u00ed na \u00farovn\u011b, kter\u00e9 p\u0159edstavuj\u00ed pouze 30 nebo 40 procent jejich nejvy\u0161\u0161\u00ed ceny.\u00a0bankroty se hromad\u00ed<\/p>\n

Charakteristiky t\u011bchto m\u00e1ni\u00ed nejsou nikdy toto\u017en\u00e9, a p\u0159esto existuje podobn\u00fd vzorec.\u00a0R\u016fst cen nemovitost\u00ed, komodit a akci\u00ed je spojen s eufori\u00ed, roste bohatstv\u00ed dom\u00e1cnost\u00ed a zvy\u0161uj\u00ed se v\u00fddaje.\u00a0M\u00e1me pocit, \u017ee jsme se nikdy nem\u011bli tak dob\u0159e.\u00a0Pot\u00e9 ceny aktiv vyvrchol\u00ed a pot\u00e9 za\u010dnou klesat.\u00a0N\u00e1sledn\u00e9 prasknut\u00ed bubliny vede k poklesu cen komodit, akci\u00ed a nemovitost\u00ed.\u00a0N\u011bkter\u00fdm finan\u010dn\u00edm kriz\u00edm p\u0159edch\u00e1zelo sp\u00ed\u0161e rychl\u00e9 zv\u00fd\u0161en\u00ed zadlu\u017eenosti jedn\u00e9 nebo v\u00edce skupin dlu\u017en\u00edk\u016f ne\u017e rychl\u00e9 zv\u00fd\u0161en\u00ed ceny aktiva nebo cenn\u00e9ho pap\u00edru.\u00a0Tyto rozs\u00e1hl\u00e9 zm\u011bny ve sv\u011btov\u00e9 ekonomice byly doprov\u00e1zeny velk\u00fdmi politick\u00fdmi d\u016fsledky.<\/p>\n

Ekonomick\u00e9 ot\u0159esy pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho obdob\u00ed vyvolaly politick\u00e9 ot\u0159esy, kter\u00e9 byly viditeln\u011bj\u0161\u00ed, pokud v\u016fbec n\u011bjak\u00e9, ne\u017e jak\u00e9 byly pozorov\u00e1ny v ekonomik\u00e1ch vysp\u011bl\u00e9ho sv\u011bta.\u00a0Od roku 1945 bylo v\u0161e po rekonstrukci pova\u017eov\u00e1no za \u201eL’Age Dor\u201c (Zlat\u00fd v\u011bk), jak tomu Francouzi \u0159\u00edkali.\u00a0Bylo to obdob\u00ed od po\u010d\u00e1tku 50. let, vysok\u00e9ho r\u016fstu, n\u00edzk\u00e9 a klesaj\u00edc\u00ed nezam\u011bstnanosti, rostouc\u00edch mezd a investic, kdy n\u00e1m ve Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed bylo \u0159e\u010deno, \u017ee \u201etak dobr\u00e9 jsme to nikdy nem\u011bli\u201c, jak hrd\u011b ozn\u00e1mila konzervativn\u00ed vl\u00e1da.\u00a0Labouristick\u00e1 strana dr\u017eela vl\u00e1du od roku 1945 do roku 1951.\u00a0Ale v 70. letech se v\u011bci za\u010daly m\u011bnit:\u00a0Koncem 70. a za\u010d\u00e1tkem 80. let se politicko-ekonomick\u00e1 orientace definitivn\u011b zm\u011bnila.\u00a0Dvojice Thatcher\/Reagan vzala b\u00fdka za rohy a nastolila nov\u00fd \u0159\u00e1d.<\/p>\n

Tento politicko-ekonomick\u00fd \u0159\u00e1d m\u011bl trvat od po\u010d\u00e1tku 80. let p\u0159es \u00fadajn\u00fd rozkv\u011bt Clintonov\u00fdch let r\u016fstu a obohacov\u00e1n\u00ed, vrchol angloamerick\u00e9ho momentu.\u00a0Pro jistotu: „Pippina p\u00edse\u0148“.\u00a0Viz. n\u00ed\u017ee.<\/p>\n

Rok je na ja\u0159e
\na den je r\u00e1no;
\nR\u00e1no je v sedm;
\n\u00dabo\u010d\u00ed hory je poset\u00e9 rosou;
\nSk\u0159ivan je na k\u0159\u00eddle;
\nHlem\u00fd\u017e\u010f \u200b\u200bsed\u00ed na trnu;
\nB\u016fh je ve sv\u00e9m nebi \u2013
\nsv\u011bt je v po\u0159\u00e1dku!<\/em><\/p>\n

Robert Browning (1812-1889)<\/p>\n

Ano, kdyby to tak mohlo b\u00fdt po\u0159\u00e1d.\u00a0Ale samoz\u0159ejm\u011b je to z\u0159\u00eddka, pokud v\u016fbec, jak bychom m\u011bli v\u010das zjistit.<\/p>\n

\n
\"\"

\nKonsolidace nov\u00e9ho \u0159\u00e1du<\/strong><\/span><\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n

Margaret Thatcherov\u00e1 a Ronald Reagan.\u00a0Dynamick\u00e9 duo!<\/strong><\/p>\n

Intelektu\u00e1ln\u00ed teoretici nov\u00e9ho \u0159\u00e1du \u2013 Mount Perelin Society \u2013 rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se think tank a intelektu\u00e1ln\u00ed hnut\u00ed stoj\u00edc\u00ed za populismem Thatcherov\u00e9 a Reagana.\u00a0V r\u00e1mci, kter\u00fd je jak vnit\u0159n\u011b koherentn\u00ed, tak ideologie navr\u017een\u00e1 tak, aby podporovala moc vlastn\u00edk\u016f kapit\u00e1lu obecn\u011b a financov\u00e1n\u00ed kapit\u00e1lu konkr\u00e9tn\u011b.\u00a0Pr\u00e1ce Hayeka, von Misese a dal\u0161\u00edch p\u0159edstavovala v\u00e1\u017en\u00e9 intelektu\u00e1ln\u00ed cvi\u010den\u00ed zalo\u017een\u00e9 na konkr\u00e9tn\u00edm hodnotov\u00e9m syst\u00e9mu (jeho\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed byl i Milton Friedman, i kdy\u017e mlad\u0161\u00edm \u010dlenem), konkr\u00e9tn\u011b z\u00e1vazek k lidsk\u00e9 svobod\u011b prost\u0159ednictv\u00edm kontroly nad vlastn\u00edm majetkem. definovan\u00fd.\u00a0Skute\u010dnost, \u017ee to ospravedlnilo ze\u0161t\u00edhlen\u00ed st\u00e1tu, zru\u0161en\u00ed kapit\u00e1lov\u00fdch kontrol a sn\u00ed\u017een\u00ed dan\u00ed,\u00a0p\u0159im\u011blo n\u011bkolik v\u00fdznamn\u00fdch mezin\u00e1rodn\u00edch finan\u010dn\u00edk\u016f (napad\u00e1 m\u011b George Soros), aby nesli velkou \u010d\u00e1st n\u00e1klad\u016f na prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed.\u00a0Strana tak (jak po str\u00e1nce politick\u00e9 \u010dinnosti, tak organiza\u010dn\u00ed) tahala t\u00e9m\u011b\u0159 za v\u0161echny nitky.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed v\u00fdznamnou ud\u00e1lost\u00ed byl intelektu\u00e1ln\u00ed kolaps labouristick\u00e9 a soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany v Evrop\u011b a mo\u017en\u00e1 i lev\u00e9ho k\u0159\u00eddla Demokratick\u00e9 strany USA a Bernie Sanders.\u00a0To byly jednozna\u010dn\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed politick\u00e9 ud\u00e1losti v Evrop\u011b a Severn\u00ed Americe v 80. letech.\u00a0M\u016f\u017eeme je vyjmenovat – v\u0161echny pozdn\u00ed konvertity k neoliber\u00e1ln\u00edmu paradigmatu – ve Francii (PS, Francouzsk\u00e1 socialistick\u00e1 strana), v N\u011bmecku (SPD), v \u0158ecku (PASOK), ve \u0160pan\u011blsku (PODEMOS), ve Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed (Labour Party) – seznam by mohl pokra\u010dovat.\u00a0Pot\u00e9, co opustily jakoukoli p\u0159edstavu o socialismu a rovnosti, tyto b\u00fdval\u00e9 strany se p\u0159em\u011bnily ve st\u0159edoprav\u00e9 strany k nerozezn\u00e1n\u00ed od militantn\u00edch konzervativc\u016f.<\/p>\n

Privatiza\u010dn\u00ed program m\u011bl zam\u00e9st v\u0161echno, v\u010detn\u011b masivn\u00edho vyvlast\u0148ov\u00e1n\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 p\u016fdy bez jak\u00e9koli kontroly a kontroly.\u00a0Program pro b\u00fdval\u00fd ve\u0159ejn\u00fd sektor, kter\u00fd zahrnoval n\u00e1rodn\u00ed zdravotnictv\u00ed, \u0161kolstv\u00ed, dopravu, silnici a \u017eeleznici, elekt\u0159inu, z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed vodou… byl zalo\u017een sp\u00ed\u0161e na ideologick\u00fdch ne\u017e praktick\u00fdch \u00favah\u00e1ch;\u00a0krom\u011b toho byl seznam velmi dlouh\u00fd.\u00a0Mo\u017en\u00e1 p\u0159\u00edkladem t\u00e9to politiky bylo vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, zejm\u00e9na vysoko\u0161kolsk\u00e9, kter\u00e9 bylo poskytov\u00e1no a dotov\u00e1no prost\u0159ednictv\u00edm elitn\u00edho univerzitn\u00edho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed.\u00a0Jako britsk\u00fd ob\u010dan jsem v letech 1979\/82 obdr\u017eel \u0161t\u011bdr\u00fd vl\u00e1dn\u00ed grant.\u00a0Vysoko\u0161kolsk\u00e9 studium jsem pak ukon\u010dil jako aspirant v roce 1986 \u2013 op\u011bt bez platu.<\/p>\n

Zd\u00e1 se, \u017ee ekonomick\u00fd syst\u00e9m \u2013 tedy sou\u010dasn\u00fd financializovan\u00fd syst\u00e9m z\u00e1padn\u00edho sv\u011bta \u2013 se dost\u00e1v\u00e1 do sv\u00e9ho krizov\u00e9ho bodu.\u00a0Mezi \u0161arlat\u00e1ny pro nemocnou z\u00e1padn\u00ed ekonomickou strukturu pat\u0159\u00ed digit\u00e1ln\u00ed m\u011bny centr\u00e1ln\u00edch bank (CBDC) a\/nebo st\u00e1le rostouc\u00ed dluhov\u00e1 \u010dern\u00e1 d\u00edra, kter\u00e9 se zdaj\u00ed b\u00fdt p\u0159ekon\u00e1ny vyd\u00e1v\u00e1n\u00edm dal\u0161\u00edch dluh\u016f a jsou nab\u00edzeny jako \u201e\u0159e\u0161en\u00ed\u201c prohlubuj\u00edc\u00edho se struktur\u00e1ln\u00edho probl\u00e9mu. krizi jen prohloub\u00ed.<\/p>\n

Marx \u0159ekl: \u201eVe Francii a Anglii se politick\u00e9 moci chopila bur\u017eoazie.\u00a0Od nyn\u011bj\u0161ka nab\u00edral t\u0159\u00eddn\u00ed boj st\u00e1le otev\u0159en\u011bj\u0161\u00ed a hroziv\u011bj\u0161\u00ed podoby, prakticky i teoreticky.\u00a0Zvon\u00ed um\u00edr\u00e1\u010dek v\u011bdeck\u00e9 bur\u017eoazn\u00ed ekonomii.\u00a0Od nyn\u011bj\u0161ka u\u017e ne\u0161lo o to, zda je ten \u010di onen teor\u00e9m pravdiv\u00fd, ale zda je pro kapit\u00e1l u\u017eite\u010dn\u00fd \u010di \u0161kodliv\u00fd, \u00fa\u010deln\u00fd \u010di ne\u00fa\u010deln\u00fd, politicky nebezpe\u010dn\u00fd \u010di nikoliv.\u00a0Bojovn\u00edci o ceny zaujali m\u00edsto nesobeck\u00fdch badatel\u016f a \u0161patn\u00e9 sv\u011bdom\u00ed a \u0161patn\u00e9 \u00famysly apologet\u016f nahradily skute\u010dn\u00fd v\u011bdeck\u00fd v\u00fdzkum.\u00a0(Das Kapital, svazek 1, doslov k druh\u00e9mu n\u011bmeck\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed \u2013 Lond\u00fdn 1873).<\/p>\n

Sou\u010dasn\u00e1 hlubok\u00e1 ekonomick\u00e1 krize je v z\u00e1sad\u011b t\u0159\u00eddn\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed.\u00a0Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed prvky star\u00e9 aristokracie p\u0159e\u017eily po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed n\u00e1por politick\u00fdch ekonom\u016f 18.7.19.\u00a0stolet\u00ed, do kter\u00e9ho pat\u0159ili Adam Smith (1723-1790), David Ricardo (1772-1823), John Stuart Mill (1806-1873), Karl Marx (1818-1883)\/(Friedrich Engels (1820-1895). Vl\u00e1dnouc\u00ed t\u0159\u00edda zva\u017eov\u00e1na v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 skupiny byly konglomer\u00e1tem nebezpe\u010dn\u00fdch radik\u00e1l\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159edstavovali alarmuj\u00edc\u00ed hrozbu pro spole\u010densk\u00fd a politick\u00fd \u0159\u00e1d, tak\u017ee podle jejich n\u00e1zoru ti, kte\u0159\u00ed byli u moci, pova\u017eovali za vhodn\u00e9 najmout v roce 1870 skupinu akademik\u016f, takzvan\u00fdch \u201emarginalist\u016f\u201c. mezi kontrarevolu\u010dn\u00ed matematiky pat\u0159ili Leon Walras (Francouz), William Stanley Jevons (Angli\u010dtina) a Carl Menger (N\u011bmec).\u00a0Zb\u00fdv\u00e1 zjistit, zda odm\u00edtnut\u00ed klasick\u00e9 politick\u00e9 ekonomie dosa\u017een\u00e9 touto nep\u0159\u00e1telskou skupinou trvalo (viz v\u00fd\u0161e).\u00a0Ale sta\u010d\u00ed \u0159\u00edci, \u017ee tito p\u00e1nov\u00e9 byli ideologick\u00fdmi p\u011b\u0161\u00e1ky nebo, \u0159e\u010deno Marxov\u00fdmi slovy, \u201enajat\u00fdmi bojovn\u00edky\u201c pro t\u0159\u00eddy sob\u016f.\u00a0Bohu\u017eel jejich zkostnat\u011bl\u00e9 ekonomick\u00e9 teorie p\u0159e\u017eily dodnes a nad\u00e1le dominuj\u00ed \u0161koln\u00edm a univerzitn\u00edm osnov\u00e1m a p\u0159edstavuj\u00ed nad\u010dasov\u00e9 (a nudn\u00e9) axiomy mikroekonomie.<\/p>\n

Posledn\u00ed slovo nech\u00e1m na Michaelu Hudsonovi<\/strong><\/span><\/p>\n

Nemovitosti, akcie a dluhopisy tvo\u0159\u00ed v\u011bt\u0161inu bohatstv\u00ed v dne\u0161n\u00edch ekonomik\u00e1ch, proto\u017ee v\u011bt\u0161ina bohatstv\u00ed poch\u00e1z\u00ed z hled\u00e1n\u00ed renty \u2013 pozemkov\u00e9 renty, monopoln\u00ed renty a finan\u010dn\u00edch poplatk\u016f za zvl\u00e1\u0161tn\u00ed privilegia \u2013 a je\u0161t\u011b v\u00edce z kapitalizace d\u016fchodov\u00fd p\u0159\u00edjem do fondov\u00fdch aktiv, z nich\u017e v\u0161echny jsou podpo\u0159eny da\u0148ov\u00fdmi \u00falevami.\u00a0Na rozd\u00edl od snahy pr\u016fmyslov\u00e9ho kapitalismu minimalizovat z\u00e1t\u011b\u017e penz\u00ed za \u00fa\u010delem vytvo\u0159en\u00ed ekonomiky s ni\u017e\u0161\u00edmi n\u00e1klady a ni\u017e\u0161\u00edmi re\u017eijn\u00edmi n\u00e1klady, finan\u010dn\u00ed kapitalismus tuto z\u00e1t\u011b\u017e zvy\u0161uje.\u00a0Bez ohledu na to, jak finan\u010dn\u00edci a renti\u00e9r\u0161t\u00ed miliard\u00e1\u0159i vyd\u011bl\u00e1vaj\u00ed sv\u00e9 jm\u011bn\u00ed,\u00a0tento n\u00e1r\u016fst bohatstv\u00ed sob\u016f se po\u010d\u00edt\u00e1 jako p\u0159\u00edr\u016fstek k HDP a ode\u010d\u00edt\u00e1 se jako vyko\u0159is\u0165ovatelsk\u00e1 transferov\u00e1 platba… Podobn\u011b jako byly zem\u011b a anglick\u00fd majetek privatizov\u00e1ny v hnut\u00edch v ohrad\u00e1ch v 15. a\u017e 19. stolet\u00ed kombinac\u00ed n\u00e1sil\u00ed, leg\u00e1ln\u00edho utajen\u00ed a korupce, Targets dne\u0161n\u00ed vlna privatizac\u00ed po roce 1980 si klade za c\u00edl p\u0159ivlastnit si z\u00e1kladn\u00ed ve\u0159ejnou infrastrukturu, aby poskytla za\u0159\u00edzen\u00ed pro v\u00fdb\u011br monopoln\u00edch n\u00e1jm\u016f spolu s bankovn\u00edmi p\u016fj\u010dkami pro privatiz\u00e9ry.\u00a0Privatizace a financializace jdou zpravidla ruku v ruce \u2013 na \u00fakor n\u00e1rodn\u00edch ekonomik.\u201c (5)\u00a0P\u0159izp\u016fsobit z\u00e1kladn\u00ed ve\u0159ejnou infrastrukturu pro poskytov\u00e1n\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed pro v\u00fdb\u011br monopoln\u00edho n\u00e1jemn\u00e9ho spolu s bankovn\u00edmi \u00fav\u011bry pro privatiz\u00e9ry.\u00a0Privatizace a financializace jdou zpravidla ruku v ruce \u2013 na \u00fakor n\u00e1rodn\u00edch ekonomik.\u201c (5)\u00a0P\u0159izp\u016fsobit z\u00e1kladn\u00ed ve\u0159ejnou infrastrukturu pro poskytov\u00e1n\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed pro v\u00fdb\u011br monopoln\u00edho n\u00e1jemn\u00e9ho spolu s bankovn\u00edmi \u00fav\u011bry pro privatiz\u00e9ry.\u00a0Privatizace a financializace jdou zpravidla ruku v ruce \u2013 na \u00fakor n\u00e1rodn\u00edch ekonomik.\u201c (5)<\/p>\n

(1)\u00a0Ukraden\u00e9: Jak zachr\u00e1nit sv\u011bt p\u0159ed financializac\u00ed<\/em>\u00a0od Grace Blakeleyov\u00e9.\u00a0(2)\u00a0Korupce kapitalismu<\/em>\u00a0– Guy Standing – (\u00a0Tamt\u00e9\u017e str. 3<\/em>\u00a0)<\/p>\n

(3) Grace Blakeley – (\u00a0Tamt\u00e9\u017e str. 62<\/em>\u00a0)<\/p>\n

(4)\u00a0Creative Destruction<\/em>\u00a0\u2013 Phillip Mullan \u2013 (\u00a0str<\/em>\u00a0. 22 )<\/p>\n

(5)\u00a0Osud civilizace<\/em>\u00a0– Michael Hudson – (str. 25)<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n

\u00davodn\u00ed foto: Zlat\u00fd trezor Bank of England<\/em><\/strong><\/span><\/h3>\n

ZDROJ<\/a><\/span><\/h3>\n

 <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed definice financializace je ta, \u017ee zahrnuje rostouc\u00ed roli finan\u010dn\u00edch motiv\u016f, finan\u010dn\u00edch trh\u016f, finan\u010dn\u00edch akt\u00e9r\u016f…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":13727,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[503,59,29,371,693],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13726"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13726"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13726\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":13728,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13726\/revisions\/13728"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/13727"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13726"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13726"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13726"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}