{"id":13665,"date":"2022-08-16T08:00:24","date_gmt":"2022-08-16T06:00:24","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=13665"},"modified":"2022-08-16T08:00:24","modified_gmt":"2022-08-16T06:00:24","slug":"comeback-nato-by-mohl-skoncit-armagedonem-pred-nami-je-bezutesna-budoucnost","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/08\/16\/comeback-nato-by-mohl-skoncit-armagedonem-pred-nami-je-bezutesna-budoucnost\/","title":{"rendered":"Comeback NATO by mohl skon\u010dit Armagedonem \u2013 p\u0159ed n\u00e1mi je bez\u00fat\u011b\u0161n\u00e1 budoucnost"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n
\n

Na summitu NATO se aliance strategicky p\u0159em\u00edstila.\u00a0USA si tak cht\u011bj\u00ed zajistit svou hegemonii a glob\u00e1ln\u011b ji roz\u0161\u00ed\u0159it.\u00a0\u010cek\u00e1 n\u00e1s nov\u00e1 studen\u00e1 v\u00e1lka a bez\u00fat\u011b\u0161n\u00e1 budoucnost.<\/span><\/p>\n

Summit NATO (Organizace Severoatlantick\u00e9 smlouvy) v roce 2022, kter\u00fd se konal v Madridu (\u0160pan\u011blsko) od 28. do 30. \u010dervna, vytvo\u0159il nov\u00fd strategick\u00fd koncept pro alianci, kterou p\u0159ed n\u011bkolika lety francouzsk\u00fd prezident Emmanuel Macron ozna\u010dil za „mrtv\u00fd mozek\u201c a ur\u010d\u00ed jeho budoucnost na p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch deset let.<\/span><\/p>\n

D\u00edky rusk\u00e9mu prezidentovi Vladimiru Putinovi se nejv\u011bt\u0161\u00ed vojensk\u00e1 aliance sv\u011bta vr\u00e1tila a s odhodl\u00e1n\u00edm.\u00a0Hlavn\u00edm c\u00edlem se op\u011bt stalo Rusko.\u00a0Nov\u00e1 strategick\u00e1 koncepce ji popisuje jako \u201enejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed a bezprost\u0159edn\u00ed hrozbu pro bezpe\u010dnost spojenc\u016f a pro m\u00edr a stabilitu v euroatlantick\u00e9m prostoru\u201c.<\/span><\/p>\n

Zem\u011b s dlouhou histori\u00ed neutrality, jako je Finsko a \u0160v\u00e9dsko, se brzy p\u0159ipoj\u00ed k NATO pot\u00e9, co Turecko vzdalo sv\u016fj odpor.\u00a0NATO prodlou\u017e\u00ed hranici s Ruskem o 1300 kilometr\u016f.\u00a0Od roku 2016 m\u00e1 NATO tak\u00e9 \u201epos\u00edlenou p\u0159\u00edtomnost\u201c v Estonsku, Loty\u0161sku, Litv\u011b a Polsku.<\/span><\/p>\n

Z\u00e1padn\u00ed obkl\u00ed\u010den\u00ed Ruska, kter\u00e9 za\u010dalo p\u0159ed i po bol\u0161evick\u00e9 revoluci v roce 1917 a pokra\u010dovalo se stejn\u00fdm z\u00e1palem po p\u00e1du komunismu, je nyn\u00ed prakticky dokon\u010deno.<\/span><\/p>\n

Jde o v\u00fdvoj s ohromuj\u00edc\u00edmi d\u016fsledky pro mezin\u00e1rodn\u00ed m\u00edr a bezpe\u010dnost.\u00a0NATO bylo samoz\u0159ejm\u011b zdrojem nestability a hrozbou pro sv\u011btov\u00fd m\u00edr a bezpe\u010dnost po celou dobu studen\u00e9 v\u00e1lky a bylo \u00fast\u0159edn\u00edm n\u00e1strojem americk\u00e9ho imperi\u00e1ln\u00edho projektu.\u00a0S jeho roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm na v\u00fdchod po rozpadu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, role NATO p\u0159i obnoven\u00ed americk\u00e9 unipol\u00e1rn\u00ed sv\u011btov\u00e9 hegemonie zasela semena ned\u016fv\u011bry mezi Ruskem a z\u00e1padn\u00edmi mocnostmi a p\u0159ipravila p\u016fdu pro obnoven\u00ed vlekl\u00e9ho konfliktu ve stylu studen\u00e9 v\u00e1lky.<\/span><\/p>\n

Aliance veden\u00e1 USA a orientovan\u00e1 na Z\u00e1pad nese velkou \u010d\u00e1st odpov\u011bdnosti za trag\u00e9dii na Ukrajin\u011b.\u00a0Mnoho vysoce postaven\u00fdch odborn\u00edk\u016f na mezin\u00e1rodn\u00ed vztahy p\u0159edpov\u00eddalo [1], \u017ee expanze NATO na v\u00fdchod nakonec vyvol\u00e1 nep\u0159\u00e1telskou reakci Ruska [2].\u00a0Rusko po desetilet\u00ed varovalo Z\u00e1pad p\u0159ed roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00edm NATO.<\/span><\/p>\n

V z\u00e1\u0159\u00ed 1993 napsal Boris Jelcin Billu Clintonovi varov\u00e1n\u00ed, \u017ee roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed NATO m\u016f\u017ee b\u00fdt Ruskem vn\u00edm\u00e1no jako ohro\u017een\u00ed n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti.<\/span><\/p>\n

„Domn\u00edv\u00e1me se, \u017ee roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed NATO na v\u00fdchod je chyba, a to v\u00e1\u017en\u00e1 chyba,“ \u0159ekl Boris Jelcin [3], prvn\u00ed rusk\u00fd postsov\u011btsk\u00fd prezident, v roce 1997 na tiskov\u00e9 konferenci s americk\u00fdm prezidentem Billem Clintonem v Helsink\u00e1ch, kde oba vydali prohl\u00e1\u0161en\u00ed o podepsan\u00e9 kontrole zbrojen\u00ed.<\/span><\/p>\n

Na madridsk\u00e9m summitu se l\u00edd\u0159i NATO dohodli na nov\u00e9 strategick\u00e9 koncepci aliance, kter\u00e1 u\u010din\u00ed sv\u011bt je\u0161t\u011b nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edm, ne\u017e je.\u00a0Ne\u017e se v\u0161ak pono\u0159\u00edme do toho, co nov\u00e1 strategie NATO znamen\u00e1 pro sv\u011btov\u00fd \u0159\u00e1d, poj\u010fme si kr\u00e1tce zopakovat historii vojensk\u00e9 aliance pod veden\u00edm USA.<\/span><\/p>\n

NATO bylo zalo\u017eeno v roce 1949 Spojen\u00fdmi st\u00e1ty a jeden\u00e1cti dal\u0161\u00edmi z\u00e1padn\u00edmi zem\u011bmi s uveden\u00fdm c\u00edlem slou\u017eit jako odstra\u0161uj\u00edc\u00ed prost\u0159edek proti sov\u011btsk\u00e9 invazi do z\u00e1padn\u00ed Evropy.<\/span><\/p>\n

\u017d\u00e1dn\u00e1 sov\u011btsk\u00e1 vojensk\u00e1 hrozba samoz\u0159ejm\u011b nehrozila.\u00a0Stalin nem\u011bl v \u00famyslu napadnout z\u00e1padn\u00ed Evropu.\u00a0Byl to bezohledn\u00fd tyran, kter\u00fd vedl policejn\u00ed st\u00e1t, kter\u00fd vybudoval t\u00e9m\u011b\u0159 s\u00e1m, ale jeho p\u0159\u00edstup k zahrani\u010dn\u00ed politice se ne\u0159\u00eddil ideologi\u00ed, ale dikt\u00e1tem realpolitiky.\u00a0Byl to ultrarealista, kter\u00fd si nep\u0159\u00e1l vojenskou konfrontaci s Ameri\u010dany a Brity na kontinentu.<\/span><\/p>\n

\u201eSe Stalinem si porad\u00edm.\u00a0Je \u010destn\u00fd, ale zatracen\u011b chytr\u00fd.“<\/em><\/strong><\/p>\n

napsal Harry Truman ve sv\u00e9m den\u00edkov\u00e9m z\u00e1znamu [4] ze 17. \u010dervence 1945, prvn\u00edho dne Postupimsk\u00e9 konference v N\u011bmecku.<\/span><\/p>\n

Stalin\u016fv geostrategick\u00fd p\u0159\u00edstup skute\u010dn\u011b nebyl navr\u017een tak, aby exportoval revolu\u010dn\u00ed ideologii.\u00a0„V\u00fdvoz revoluce je nesmysl,“ \u0159ekl v roce 1936 v rozhovoru s Royem Howardem, prezidentem Scripps-Howard Newspapers.\u00a0Stalinovi \u0161lo p\u0159edev\u0161\u00edm o bezpe\u010dnost Sov\u011btsk\u00e9ho svazu.\u00a0Jeho z\u00e1jem o p\u0159evzet\u00ed kontroly nad v\u00fdchodn\u00ed Evropou slou\u017eil \u00fa\u010delu vytvo\u0159en\u00ed n\u00e1razn\u00edkov\u00e9 z\u00f3ny mezi Z\u00e1padem a Sov\u011btsk\u00fdm svazem.<\/span><\/p>\n

Sov\u011btsk\u00fd svaz ztratil b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a\u017e 27 milion\u016f \u017eivot\u016f, polovinu sv\u00e9ho pr\u016fmyslu a tis\u00edce vesnic, m\u011bste\u010dek a m\u011bst byly zni\u010deny.\u00a0To je cena, kterou zaplatila, aby zachr\u00e1nila sv\u011bt p\u0159ed nacistick\u00fdm N\u011bmeckem.\u00a0Jist\u011b by bylo dobr\u00e9 p\u0159ipomenout z\u00e1padn\u00edm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm, \u017ee \u201e\u010dty\u0159i p\u011btiny boj\u016f v Evrop\u011b se odehr\u00e1ly na v\u00fdchodn\u00ed front\u011b a \u017ee N\u011bmci tam utrp\u011bli prakticky v\u0161echny ztr\u00e1ty\u201c, jak \u0159\u00edk\u00e1 Rodric Braithwaite, b\u00fdval\u00fd britsk\u00fd velvyslanec v Sov\u011btsk\u00e9m svazu\/ Rusk\u00e1 federace, v prezentaci na Kennanov\u011b institutu 13. \u010dervna 2005 [5].<\/span><\/p>\n

Ze v\u0161ech v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch d\u016fvod\u016f m\u011bla b\u00fdt pouh\u00e1 domn\u011bnka, \u017ee by m\u011bl Stalin v \u00famyslu vydat se na divok\u00e1 vojensk\u00e1 dobrodru\u017estv\u00ed s c\u00edlem dobyt\u00ed Pa\u0159\u00ed\u017ee nebo Lond\u00fdna, b\u00fdt ka\u017ed\u00fdm racion\u00e1ln\u00edm rozhodovatelem v t\u00e9 dob\u011b odm\u00edtnuta jako naprosto sm\u011b\u0161n\u00e1, ale zjevn\u011b tomu tak nebylo.<\/span><\/p>\n

Vezm\u011bme si nap\u0159\u00edklad postoj antikomunistick\u00e9ho reakcion\u00e1\u0159e, jak\u00fdm byl Winston Churchill.\u00a0Jeho patologick\u00e1 nen\u00e1vist k Sov\u011btsk\u00e9mu svazu byla takov\u00e1, \u017ee i b\u011bhem operace Barbarossa a bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edho se kolapsu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu pova\u017eoval komunistick\u00e9 Rusko, a nikoli nacistick\u00e9 N\u011bmecko, za barbarsk\u00fd protiklad z\u00e1padn\u00ed civilizace.<\/span><\/p>\n

„Byla by to nezm\u011brn\u00e1 katastrofa, kdyby rusk\u00e9 barbarstv\u00ed p\u0159emohlo kulturu a nez\u00e1vislost starov\u011bk\u00fdch st\u00e1t\u016f Evropy.“<\/strong><\/em><\/p>\n

Churchill napsal Anthonymu Edenovi koncem roku 1942.<\/span><\/p>\n

Jak bylo uvedeno d\u0159\u00edve, v\u00fdslovn\u00fdm \u00fa\u010delem NATO bylo \u201eodstra\u0161it sov\u011btskou agresi\u201c.\u00a0Zalo\u017een\u00ed NATO v\u0161ak sledovalo i dal\u0161\u00ed c\u00edl, o kter\u00e9m se veden\u00ed NATO ani zahrani\u010dn\u00ed odborn\u00edci a koment\u00e1to\u0159i nikdy nezm\u00ednili.<\/span><\/p>\n

C\u00edlem bylo upevnit pozici z\u00e1padn\u00ed Evropy ve sv\u011btov\u00e9 kapitalistick\u00e9 ekonomice s USA v \u010dele.\u00a0O rok d\u0159\u00edve byl p\u0159edstaven Marshall\u016fv pl\u00e1n, jeho\u017e c\u00edlem bylo zabr\u00e1nit \u0161\u00ed\u0159en\u00ed komunismu v z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b, stabilizovat mezin\u00e1rodn\u00ed ekonomick\u00fd \u0159\u00e1d a vytvo\u0159it trhy pro americk\u00e9 zbo\u017e\u00ed.<\/span><\/p>\n

Za\u010dlen\u011bn\u00edm evropsk\u00fdch st\u00e1t\u016f do NATO cht\u011bly USA ochr\u00e1nit jejich investice do evropsk\u00fdch ekonomik.\u00a0Jin\u00fdmi slovy, NATO bylo tak\u00e9 vn\u00edm\u00e1no jako hr\u00e1z proti radik\u00e1ln\u00edm politick\u00fdm zm\u011bn\u00e1m v r\u016fzn\u00fdch evropsk\u00fdch st\u00e1tech.\u00a0Byl to prost\u0159edek k zaji\u0161t\u011bn\u00ed toho, aby jejich budoucnost byla sv\u00e1z\u00e1na s kapitalistick\u00fdm sv\u011btov\u00fdm \u0159\u00e1dem.<\/span><\/p>\n

NATO a bez konce: Nebezpe\u010dn\u00e9 hry na rusk\u00e9 \u201e\u010derven\u00e9 \u010d\u00e1\u0159e\u201c<\/span><\/h3>\n

Jen n\u011bkolik let po sv\u00e9m zalo\u017een\u00ed se NATO za\u010dalo roz\u0161i\u0159ovat.\u00a0V roce 1952 vstoupily do NATO dv\u011b zem\u011b s autorit\u00e1\u0159sk\u00fdmi sklony, ale hl\u00e1s\u00edc\u00edmi se k antikomunistick\u00e9mu postoji, \u0158ecko a Turecko.<\/span><\/p>\n

Ob\u011b zem\u011b samoz\u0159ejm\u011b poc\u00edtily p\u0159\u00edtomnost USA ve sv\u00fdch vnit\u0159n\u00edch z\u00e1le\u017eitostech dlouho p\u0159ed jejich form\u00e1ln\u00edm p\u0159ijet\u00edm do transatlantick\u00e9 aliance.\u00a0Kdy\u017e Britov\u00e9 24. \u00fanora 1947 informovali Spojen\u00e9 st\u00e1ty, \u017ee Brit\u00e1nie \u201e…\u00a0\u201ePova\u017euje se za neschopn\u00e9, vzhledem k ekonomick\u00e9 situaci v Brit\u00e1nii, n\u00e9st v\u011bt\u0161inu b\u0159emene finan\u010dn\u00ed a vojensk\u00e9 pomoci, kterou by \u0158ecko a Turecko m\u011bly obdr\u017eet, pokud si cht\u011bj\u00ed zachovat svou \u00fazemn\u00ed celistvost a politickou nez\u00e1vislost.\u201c \u2013 zpr\u00e1vy, kter\u00e9 bezpochyby poslaly na vysokou \u00farove\u0148 \u00da\u0159edn\u00edci ministerstva zahrani\u010d\u00ed se zbl\u00e1znili \u2013 Truman p\u0159edstoupil p\u0159ed spole\u010dn\u00e9 zased\u00e1n\u00ed Kongresu o necel\u00fd m\u011bs\u00edc pozd\u011bji,<\/span><\/p>\n

V t\u00e9 dob\u011b bylo \u0158ecko uprost\u0159ed druh\u00e9 f\u00e1ze ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky (1946-49) a komunist\u00e9 se chystali vyhl\u00e1sit prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1du v severn\u00edch hor\u00e1ch.\u00a0M\u00edstn\u00ed podm\u00ednky a geopolitick\u00e9 ohledy m\u011bly nakonec hr\u00e1t roli p\u0159i por\u00e1\u017ece komunist\u016f, ale americk\u00e1 pomoc \u0159eck\u00e9 arm\u00e1d\u011b byla z\u00e1sadn\u00ed pro rozdrcen\u00ed druh\u00e9ho komunistick\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed, stejn\u011b jako britsk\u00e1 podpora \u0159eck\u00e9 vl\u00e1d\u011b p\u0159i rozdrcen\u00ed komunist\u016f v prvn\u00ed f\u00e1zi USA. ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka (prosinec 1944-leden 1945).<\/span><\/p>\n

\u201eMus\u00ed b\u00fdt politikou Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f podporovat svobodn\u00e9 n\u00e1rody, kter\u00e9 odol\u00e1vaj\u00ed pokus\u016fm o podroben\u00ed ozbrojen\u00fdmi men\u0161inami nebo tlak\u016fm zven\u010d\u00ed.<\/em><\/strong><\/p>\n

prohl\u00e1sil Harry S. Truman 12. b\u0159ezna 1947. \u201eSvobodn\u00fdmi n\u00e1rody\u201c m\u011bl Truman samoz\u0159ejm\u011b na mysli s\u00edly bojuj\u00edc\u00ed proti komunismu.\u00a0Nez\u00e1le\u017eelo na tom, pokud jako v p\u0159\u00edpad\u011b \u0158ecka byly tyto s\u00edly n\u00e1hodou fa\u0161isty.\u00a0Brit\u00e1nie se tak\u00e9 postavila na stranu nacistick\u00fdch kolaborant\u016f a nejreak\u010dn\u011bj\u0161\u00edch prvk\u016f v \u0158ecku ve snaze zbavit politick\u00e9 skupiny, kter\u00e9 bojovaly proti mocnostem Osy b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, o jakoukoli roli v budouc\u00edm veden\u00ed zem\u011b.<\/span><\/p>\n

V p\u0159\u00edpad\u011b Turecka poslou\u017eila Trumanova doktr\u00edna jako n\u00e1stroj k ovlivn\u011bn\u00ed tureck\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky a p\u0159iv\u00e1z\u00e1n\u00ed zem\u011b k z\u00e1padn\u00edm st\u00e1t\u016fm.\u00a0Jen m\u00e1lo kritik\u016f v USA bylo znepokojeno skute\u010dnost\u00ed, \u017ee v Turecku vl\u00e1dl vojensk\u00fd re\u017eim, kter\u00fd nerespektoval lidsk\u00e1 pr\u00e1va a svobody, a \u017ee dokonce v l\u00e9t\u011b 1941 podepsalo smlouvu o p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Hitlerem.<\/span><\/p>\n

Na rozd\u00edl od \u0160v\u00fdcarska, jeho\u017e neutralita v\u016f\u010di v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edm n\u00e1rod\u016fm sah\u00e1 a\u017e do V\u00edde\u0148sk\u00e9ho kongresu v roce 1815 a byla potvrzena Spole\u010dnost\u00ed n\u00e1rod\u016f v roce 1920, Turecko z\u016fstalo b\u011bhem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky neutr\u00e1ln\u00ed z \u010dist\u011b pragmatick\u00fdch d\u016fvod\u016f.\u00a0Spojen\u00ed s nacistick\u00fdm N\u011bmeckem p\u0159eru\u0161ilo a\u017e po\u010d\u00e1tkem srpna 1944, kdy u\u017e bylo jasn\u00e9, \u017ee N\u011bmecko v\u00e1lku prohr\u00e1v\u00e1 a Sov\u011btsk\u00fd svaz je na vzestupu.<\/span><\/p>\n

A kdy\u017e nakonec na konci \u00fanora 1945 vyhl\u00e1silo N\u011bmecku v\u00e1lku, u\u010dinilo tak pod tlakem a v\u00fdm\u011bnou za k\u0159eslo v budouc\u00ed Organizaci spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f.\u00a0Na konferenci v Jalt\u011b ve dnech 4. a\u017e 11. \u00fanora 1945 Roosevelt, Churchill a Stalin vyzvali ke svol\u00e1n\u00ed konference Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f 24. dubna v San Franciscu.\u00a0Na konferenci v San Franciscu m\u011bly b\u00fdt pozv\u00e1ny pouze ty st\u00e1ty, kter\u00e9 vyhl\u00e1sily v\u00e1lku N\u011bmecku a Japonsku p\u0159ed b\u0159eznem 1945.<\/span><\/p>\n

Trumanova doktr\u00edna zm\u011bnila zahrani\u010dn\u00ed politiku USA a vytvo\u0159ila nov\u00fd sv\u011btov\u00fd (ne)po\u0159\u00e1dek.\u00a0Zah\u00e1jila studenou v\u00e1lku a ze Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f ud\u011blala sv\u011btov\u00e9ho policistu.\u00a0Evropa byla pro Spojen\u00e9 st\u00e1ty samoz\u0159ejm\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed geografickou oblast\u00ed, a proto vzniklo NATO.\u00a0Prvn\u00ed gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk Aliance, baron Hastings Ismay, uhodil h\u0159eb\u00ed\u010dek na hlavi\u010dku, kdy\u017e popsal \u00fa\u010del Aliance takto:<\/span><\/p>\n

\u201eudr\u017eet Sov\u011btsk\u00fd svaz mimo, Ameri\u010dany dovnit\u0159 a N\u011bmce dole\u201c.<\/strong><\/em><\/p>\n

Trvalo n\u011bkolik let, ne\u017e Sov\u011btsk\u00fd svaz vytvo\u0159il konkuren\u010dn\u00ed organizaci, a to pouze tehdy, kdy\u017e NATO nedok\u00e1zalo N\u011bmce zadr\u017eet.\u00a0Var\u0161avsk\u00e1 smlouva vlastn\u011b vznikla v reakci na p\u0159ijet\u00ed z\u00e1padn\u00edho N\u011bmecka do NATO v roce 1955.<\/span><\/p>\n

Na po\u010d\u00e1tku 50. let sov\u011btsk\u00e1 vl\u00e1da uva\u017eovala o vstupu do NATO, ale tato my\u0161lenka se zpo\u010d\u00e1tku setkala s ml\u010den\u00edm a pozd\u011bji byla zam\u00edtnuta s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee sov\u011btsk\u00e9 \u010dlenstv\u00ed nen\u00ed srovnateln\u00e9 s prosazov\u00e1n\u00edm demokratick\u00fdch hodnot NATO.\u00a0Ve skute\u010dnosti se zd\u00e1lo, \u017ee Sov\u011bti deklarovali sv\u016fj z\u00e1jem na vytvo\u0159en\u00ed celoevropsk\u00fdch bezpe\u010dnostn\u00edch struktur docela up\u0159\u00edmn\u011b.\u00a0Byli hluboce znepokojeni vyhl\u00eddkou na t\u0159et\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lku, o kter\u00e9 se domn\u00edvali, \u017ee by ukon\u010dila lidskou civilizaci kv\u016fli existenci jadern\u00fdch zbran\u00ed.\u00a0Z\u00e1pad v\u0161ak nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00e1jem na evropsk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed smlouv\u011b zahrnuj\u00edc\u00ed Sov\u011bty.<\/span><\/p>\n

Z pohledu Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a jeho v\u00fdchodn\u00edch spojenc\u016f se NATO stalo bezpe\u010dnostn\u00ed hrozbou, kdy\u017e bylo Z\u00e1padn\u00edmu N\u011bmecku povoleno p\u0159ipojit se k vojensk\u00e9 alianci veden\u00e9 USA.<\/span><\/p>\n

Posledn\u00ed zem\u00ed, kter\u00e1 vstoupila do NATO p\u0159ed rozpadem Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, bylo \u0160pan\u011blsko v roce 1982. Struktura NATO se vyv\u00edjela v pr\u016fb\u011bhu studen\u00e9 v\u00e1lky, stejn\u011b jako jeho p\u0159\u00edstup k obran\u011b a odstra\u0161ov\u00e1n\u00ed, a\u010dkoli jadern\u00e9 zbran\u011b z\u016fstaly kl\u00ed\u010dovou sou\u010d\u00e1st\u00ed kolektivn\u00ed obrann\u00e9 politiky aliance.<\/span><\/p>\n

P\u00e1d Berl\u00ednsk\u00e9 zdi v roce 1989 znamenal konec studen\u00e9 v\u00e1lky a sov\u011btsk\u00fd v\u016fdce Michail Gorba\u010dov sehr\u00e1l roli nejen v ud\u00e1lostech, kter\u00e9 vedly k p\u00e1du Berl\u00ednsk\u00e9 zdi a n\u00e1sledn\u00e9mu znovusjednocen\u00ed N\u011bmecka, ale tak\u00e9 v politick\u00e9m transformace v\u00fdchodn\u00ed Evropy a rozpad Sov\u011btsk\u00e9ho svazu na V\u00e1noce 1991.<\/span><\/p>\n

Konec studen\u00e9 v\u00e1lky v\u0161ak nevedl k z\u00e1niku NATO.\u00a0Margaret Thatcherov\u00e1, kter\u00e1 mimochodem vehementn\u011b vystupovala proti znovusjednocen\u00ed N\u011bmecka po p\u00e1du Berl\u00ednsk\u00e9 zdi, nepochybn\u011b mluvila za v\u0161echny bojovn\u00edky studen\u00e9 v\u00e1lky, kdy\u017e na ot\u00e1zku, zda by m\u011blo b\u00fdt po skon\u010den\u00ed studen\u00e9 v\u00e1lky rozpu\u0161t\u011bno NATO, odpov\u011bd\u011bla: Nezru\u0161te poji\u0161t\u011bn\u00ed dom\u00e1cnosti jen proto, \u017ee ve va\u0161\u00ed ulici za posledn\u00edch dvan\u00e1ct m\u011bs\u00edc\u016f ubylo vloup\u00e1n\u00ed.\u201c<\/span><\/p>\n

Ale prodlou\u017een\u00ed?\u00a0Bezprost\u0159edn\u011b po demont\u00e1\u017ei Berl\u00ednsk\u00e9 zdi nikdo otev\u0159en\u011b nemluvil o expanzi NATO na v\u00fdchod.\u00a0B\u011bhem diskus\u00ed o procesu znovusjednocen\u00ed N\u011bmecka v roce 1990 a v roce 1991 z\u00e1padn\u00ed v\u016fdci ujistili Michaila Gorba\u010dova [6], \u017ee roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed NATO nep\u016fjde \u201eo palec na v\u00fdchod\u201c.<\/span><\/p>\n

P\u0159i r\u016fzn\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitostech b\u011bhem tohoto obdob\u00ed prezident George HW Bush a \u0159ada dal\u0161\u00edch z\u00e1padn\u00edch v\u016fdc\u016f (Kohl, Mitterrand, Thatcherov\u00e1, Major a dal\u0161\u00ed) ujistili Sov\u011bty \u201echr\u00e1nit sov\u011btsk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed z\u00e1jmy a za\u010dlenit SSSR do budouc\u00edch evropsk\u00fdch bezpe\u010dnostn\u00edch syst\u00e9m\u016f\u201c.<\/span><\/p>\n

Roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed NATO po skon\u010den\u00ed studen\u00e9 v\u00e1lky, kter\u00e9 se zformovalo v polovin\u011b 90. let zaveden\u00edm programu \u201ePartnerstv\u00ed pro m\u00edr\u201c, sledovalo dva hlavn\u00ed c\u00edle: za prv\u00e9 p\u0159etvo\u0159en\u00ed evropsk\u00e9ho \u0159\u00e1du a za druh\u00e9 vylou\u010den\u00ed Rusko.\u00a0V\u00fdchodoevropsk\u00e9 zem\u011b, zejm\u00e9na pobaltsk\u00e9 st\u00e1ty, samoz\u0159ejm\u011b v\u00edce ne\u017e dychtily po vstupu do NATO, a to nejen z bezpe\u010dnostn\u00edch d\u016fvod\u016f, ale tak\u00e9 kv\u016fli nalezen\u00ed rychlej\u0161\u00ed cesty k \u010dlenstv\u00ed v Evropsk\u00e9 unii (EU).<\/span><\/p>\n

K prvn\u00edmu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed NATO po studen\u00e9 v\u00e1lce do\u0161lo v roce 1999, kdy se \u010dleny staly \u010cesk\u00e1 republika, Ma\u010farsko a Polsko.\u00a0Kreml nereagoval, a to ani v p\u0159\u00edpad\u011b Polska.\u00a0Za prv\u00e9 proto, \u017ee se Rusko ocitlo uprost\u0159ed politick\u00e9ho a ekonomick\u00e9ho chaosu, a za druh\u00e9 proto, \u017ee v\u0161echny politick\u00e9 frakce v Polsku up\u0159ednost\u0148ovaly \u010dlenstv\u00ed v NATO i v EU.\u00a0Rusk\u00fd odpor v\u016f\u010di roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed NATO byl v\u0161ak ji\u017e zaznamen\u00e1n.\u00a0Na podzim roku 1996 rusk\u00e1 St\u00e1tn\u00ed duma jednomysln\u011b p\u0159ijala rezoluci odsuzuj\u00edc\u00ed roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed NATO a varuj\u00edc\u00ed, \u017ee povede ke krizi.<\/span><\/p>\n

Od konce studen\u00e9 v\u00e1lky pro\u0161lo NATO n\u011bkolika koly expanze.\u00a0V roce 2004 se k alianci p\u0159ipojilo sedm zem\u00ed: Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Estonsko, Loty\u0161sko a Litva;\u00a0V roce 2009 vstoupily do NATO Alb\u00e1nie a Chorvatsko, zat\u00edmco nov\u00ed \u010dlenov\u00e9 \u010cern\u00e1 Hora vstoupili v roce 2017 a Republika Severn\u00ed Makedonie v roce 2020.<\/span><\/p>\n

Na summitu NATO v Bukure\u0161ti v dubnu 2008 USA tak\u00e9 prosazovaly okam\u017eit\u00fd ak\u010dn\u00ed pl\u00e1n \u010dlenstv\u00ed (MAP) pro Gruzii a Ukrajinu, ale N\u011bmecko, Francie a men\u0161\u00ed zem\u011b NATO se t\u00e9to my\u0161lence zdr\u00e1haly.\u00a0P\u0159\u00edpad Gruzie a Ukrajiny pova\u017eovali evrop\u0161t\u00ed l\u00edd\u0159i za vysoce sporn\u00fd, proto\u017ee v\u011bd\u011bli, \u017ee takov\u00fd krok by mohl vyvolat nep\u0159\u00e1telskou reakci Ruska.<\/span><\/p>\n

Vladimir Putin opakovan\u011b varoval hlavy st\u00e1t\u016f a vl\u00e1d NATO a USA, \u017ee nab\u00eddka \u010dlenstv\u00ed v NATO pro Gruzii a Ukrajinu p\u0159edstavuje pro Rusko \u201e\u010dervenou \u010d\u00e1ru\u201c.\u00a0Nicm\u00e9n\u011b, aby uklidnili Washington, evrop\u0161t\u00ed l\u00edd\u0159i u\u010dinili v\u00e1gn\u00ed slib, \u017ee n\u011bkdy v budoucnu pozvou Gruzii a Ukrajinu ke vstupu do NATO.<\/span><\/p>\n

Ofenz\u00edva NATO: Posiluje osu Rusko-\u010c\u00edna a umo\u017e\u0148uje tot\u00e1ln\u00ed v\u00e1lku<\/span><\/h3>\n

„Dnes jsme se dohodli, \u017ee se tyto zem\u011b stanou \u010dleny NATO,“ \u0159ekl gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk NATO Jaap de Hoop Scheffer na tiskov\u00e9 konferenci b\u011bhem summitu NATO v Bukure\u0161ti pot\u00e9, co se v\u016fdc\u016fm nepoda\u0159ilo v tuto chv\u00edli setkat s Gruzi\u00ed a Ukrajinou, aby byly zahrnuty do MAP. v\u010das.<\/span><\/p>\n

8. srpna 2008 dal Putin zelenou rusk\u00fdm sil\u00e1m k invazi do Gruzie.\u00a0Konflikt skon\u010dil b\u011bhem n\u011bkolika dn\u00ed, ale podle Human Rights Watch se s\u00edly na v\u0161ech stran\u00e1ch b\u011bhem konfliktu dopustily \u201e\u010detn\u00fdch poru\u0161en\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdch z\u00e1kon\u016f\u201c.<\/span><\/p>\n

Konflikt se t\u00fdkal Ji\u017en\u00ed Osetie.\u00a0Gruz\u00ednsk\u00fd prezident Michail Saaka\u0161vili ud\u011blal tragickou chybu, kdy\u017e na\u0159\u00eddil vojensk\u00fd \u00fatok na prorusk\u00fd separatistick\u00fd region, ale nen\u00ed pochyb o tom, \u017ee rusk\u00e1 invaze do Gruzie byla tak\u00e9 sign\u00e1lem pro NATO, aby se dr\u017eelo d\u00e1l od sv\u00fdch hranic.<\/span><\/p>\n

Rusk\u00e1 vojensk\u00e1 invaze na Ukrajinu 24. \u00fanora 2022 je neopodstatn\u011bn\u00e1 a hrub\u00e9 poru\u0161en\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va Noam Chomsky spojuje ruskou invazi na Ukrajinu s invaz\u00ed USA do Ir\u00e1ku a Hitler-Stalinovou invaz\u00ed do Polska [7].\u00a0Nikdo v\u0161ak nem\u016f\u017ee p\u0159ehl\u00e9dnout skute\u010dnost, \u017ee rusk\u00e9 veden\u00ed ji\u017e des\u00edtky let varuje Z\u00e1pad p\u0159ed roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00edm NATO na v\u00fdchod.\u00a0Nikdo nem\u016f\u017ee v\u00e1\u017en\u011b tvrdit, \u017ee USA v dob\u011b po studen\u00e9 v\u00e1lce rusk\u00e9ho medv\u011bda neprovokovaly z\u00e1m\u011brn\u011b.\u00a0Jak vysv\u011btlil John Mearsheimer v souvislosti se sou\u010dasnou invaz\u00ed na Ukrajinu [8], probl\u00e9my ve skute\u010dnosti za\u010daly na summitu NATO v Bukure\u0161ti v dubnu 2008.<\/span><\/p>\n

Zd\u00e1 se v\u0161ak, \u017ee nic z toho nehraje roli v\u016fdc\u016fm NATO a USA.\u00a0Naopak jsou odhodl\u00e1ni zdvojn\u00e1sobit provokaci a agresi.\u00a0Na madridsk\u00e9m summitu u\u010dinili l\u00edd\u0159i NATO z\u00e1sadn\u00ed rozhodnut\u00ed, kter\u00e1 by mohla v\u00e9st ke glob\u00e1ln\u00ed nestabilit\u011b a mnohem hor\u0161\u00edmu.<\/span><\/p>\n

NATO ozna\u010dilo Rusko za \u201ep\u0159\u00edmou hrozbu\u201c pro m\u00edr a bezpe\u010dnost sv\u00fdch \u010dlen\u016f.\u00a0To je divok\u00fd n\u00e1pad, proto\u017ee t\u00edm NATO nazna\u010duje, \u017ee Rusko m\u00e1 pl\u00e1ny za\u00fato\u010dit na z\u00e1padn\u00ed hlavn\u00ed m\u011bsta.<\/span><\/p>\n

My\u0161lenka, \u017ee Rusko p\u0159edstavuje vojenskou hrozbu pro Z\u00e1pad, je stejn\u011b sm\u011b\u0161n\u00e1 jako prohl\u00e1\u0161en\u00ed republik\u00e1nsk\u00e9 kongresmanky Marjorie Taylor Greeneov\u00e9, \u017ee \u201ed\u011bti by m\u011bly b\u00fdt vycvi\u010deny k pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed st\u0159eln\u00fdch zbran\u00ed\u201c.<\/span><\/p>\n

Ve skute\u010dnosti je to NATO, kdo p\u0159edstavuje p\u0159\u00edmou hrozbu pro ruskou bezpe\u010dnost.<\/span><\/p>\n

P\u0159ijet\u00edm nov\u00e9 strategick\u00e9 koncepce USA v\u00fdrazn\u011b zv\u00fd\u0161\u00ed svou vojenskou p\u0159\u00edtomnost (s v\u00edce voj\u00e1ky, v\u00e1le\u010dn\u00fdmi letadly a lod\u011bmi) na evropsk\u00e9 p\u016fd\u011b.\u00a0T\u00edm je kone\u010dn\u011b vy\u0159e\u0161eno existen\u010dn\u00ed dilema Evropy, zda b\u00fdt \u010di neb\u00fdt vazalem USA.<\/span><\/p>\n

S p\u0159istoupen\u00edm Finska a \u0160v\u00e9dska je integrace Evropy do NATO t\u00e9m\u011b\u0159 dokon\u010dena.\u00a0Jedin\u00fdmi \u010dlensk\u00fdmi st\u00e1ty EU, kter\u00e9 je\u0161t\u011b nejsou sou\u010d\u00e1st\u00ed NATO, jsou Rakousko, Kypr, Irsko a Malta.<\/span><\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, pro jasn\u00e9 obrann\u00e9 \u00fa\u010dely NATO tak\u00e9 masivn\u011b nav\u00fd\u0161\u00ed po\u010det voj\u00e1k\u016f na v\u00fdchodn\u00edm k\u0159\u00eddle nejbl\u00ed\u017ee Rusku a po\u010det voj\u00e1k\u016f v nejvy\u0161\u0161\u00ed pohotovosti vzroste na hodn\u011b p\u0159es 300 000 ve srovn\u00e1n\u00ed se 40 000 voj\u00e1ky, kte\u0159\u00ed v sou\u010dasnosti tvo\u0159\u00ed alian\u010dn\u00ed rychlou reakci. Platnost.<\/span><\/p>\n

\u010clov\u011bk by si o tom nem\u011bl d\u011blat iluze.\u00a0Nov\u00e1 strategick\u00e1 koncepce p\u0159edstavuje o\u017eiven\u00ed a vzk\u0159\u00ed\u0161en\u00ed star\u00e9 vize NATO, kter\u00e1 nen\u00ed ni\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e zaji\u0161t\u011bn\u00edm podm\u00ednek pro reprodukci glob\u00e1ln\u00ed hegemonie USA.<\/span><\/p>\n

Z tohoto d\u016fvodu byli region\u00e1ln\u00ed partne\u0159i NATO \u2013 Austr\u00e1lie, Japonsko, Nov\u00fd Z\u00e9land a Ji\u017en\u00ed Korea \u2013 pozv\u00e1ni k \u00fa\u010dasti na summitu NATO poprv\u00e9.\u00a0Indo-Pacifik se uk\u00e1zal jako jeden z nejdynami\u010dt\u011bj\u0161\u00edch region\u016f na sv\u011bt\u011b, a pr\u00e1v\u011b tam se nach\u00e1z\u00ed \u010c\u00edna.\u00a0Snaha o glob\u00e1ln\u00ed hegemonii ze strany arm\u00e1d veden\u00fdch USA a orientovan\u00fdch na z\u00e1pad vy\u017eaduje opat\u0159en\u00ed k \u0159e\u0161en\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00edch, nov\u00fdch a vznikaj\u00edc\u00edch hrozeb a v\u00fdzev.<\/span><\/p>\n

Hlavy st\u00e1t\u016f a vl\u00e1d NATO proto poprv\u00e9 prohl\u00e1sily \u010c\u00ednu za v\u00fdzvu bezpe\u010dnostn\u00ed politiky.\u00a0Z r\u016fzn\u00fdch d\u016fvod\u016f se vyh\u00fdbali ozna\u010dov\u00e1n\u00ed zem\u011b za \u201eprotivn\u00edka\u201c, p\u0159esto\u017ee americko-\u010d\u00ednsk\u00e9 vztahy jsou ve skute\u010dnosti zna\u010dn\u011b nep\u0159\u00e1telsk\u00e9.<\/span><\/p>\n

Za prv\u00e9, ekonomiky \u010c\u00edny a Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f jsou \u00fazce propojeny.\u00a0Vylou\u010den\u00ed \u010c\u00edny z glob\u00e1ln\u00edho dodavatelsk\u00e9ho \u0159et\u011bzce a kl\u00ed\u010dov\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch odv\u011btv\u00ed je v tuto chv\u00edli pro Spojen\u00e9 st\u00e1ty t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00fdm \u00fakolem.\u00a0\u010c\u00edna je tak\u00e9 nejv\u011bt\u0161\u00edm obchodn\u00edm partnerem Evropsk\u00e9 unie.\u00a0Proto ani Evropa, ani Spojen\u00e9 st\u00e1ty nemaj\u00ed velk\u00fd z\u00e1jem na tom, aby s \u010c\u00ednou zach\u00e1zely jako s protivn\u00edkem.<\/span><\/p>\n

Za druh\u00e9, zat\u00edmco Rusko lze vojensky udr\u017eet pod kontrolou, \u010c\u00ednu nikoli.\u00a0Pouze p\u0159\u00edm\u00e1 vojensk\u00e1 konfrontace s \u010c\u00ednou m\u016f\u017ee zastavit r\u016fst jej\u00ed vojensk\u00e9 dominance ve v\u00fdchodn\u00ed Asii.\u00a0\u010c\u00edna je v\u0161ak mimo sf\u00e9ru z\u00e1jmu NATO a p\u0159esto\u017ee se USA budou sna\u017eit vybudovat most mezi euroatlantickou a indopacifika\u010dn\u00ed alianc\u00ed, nelze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee se evropsk\u00e9 st\u00e1ty dohodnou na indicko-pacifick\u00e9m prostoru pro p\u0159ipojen\u00ed k USA. perspektivn\u00ed.<\/span><\/p>\n

Ve skute\u010dnosti by se od evropsk\u00fdch ob\u010dan\u016f nem\u011blo o\u010dek\u00e1vat, \u017ee budou podporovat vojensk\u00e1 dobrodru\u017estv\u00ed v zahrani\u010d\u00ed.\u00a0Ned\u00e1vn\u00fd pr\u016fzkum zve\u0159ejn\u011bn\u00fd Radou EU pro zahrani\u010dn\u00ed v\u011bci[9] ukazuje, \u017ee zat\u00edmco evrop\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 podporovali z\u00e1padn\u00ed intervenci a ekonomick\u00e9 sankce b\u011bhem prvn\u00edch sta dn\u016f rusk\u00e9 v\u00e1lky proti Ukrajin\u011b, \u201enyn\u00ed ve v\u0161ech zem\u00edch s v\u00fdjimkou Polska\u201c je n\u00e1lada ve\u0159ejnosti za m\u00edr.\u00a0Pr\u016fzkum ukazuje rostouc\u00ed propast mezi uv\u00e1d\u011bn\u00fdmi postoji mnoha evropsk\u00fdch vl\u00e1d a n\u00e1ladou ve\u0159ejnosti v jejich zem\u00edch.\u00a0Pouze v Polsku, N\u011bmecku, \u0160v\u00e9dsku a Finsku existuje v\u00fdrazn\u00e1 ve\u0159ejn\u00e1 podpora pro zv\u00fd\u0161en\u00ed vojensk\u00fdch v\u00fddaj\u016f.<\/span><\/p>\n

Nov\u00e1 strategick\u00e1 koncepce NATO p\u0159ich\u00e1z\u00ed v kritick\u00e9m okam\u017eiku ve v\u00fdvoji mezin\u00e1rodn\u00edho syst\u00e9mu po studen\u00e9 v\u00e1lce, v n\u011bm\u017e vl\u00e1dne nejistota a dominantn\u00edmi akt\u00e9ry jsou hlavn\u00ed jadern\u00e9 mocnosti.\u00a0Je to skute\u010dn\u011b lehkomysln\u00fd a vysoce nebezpe\u010dn\u00fd krok, kter\u00fd zv\u00fd\u0161\u00ed nep\u0159\u00e1telstv\u00ed mezi Ruskem a Z\u00e1padem a ned\u016fv\u011bru mezi USA a \u010c\u00ednou a s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed upevn\u00ed autorit\u00e1\u0159skou osu Rusko-\u010c\u00edna.\u00a0V\u0161echny podm\u00ednky pro to, aby mohla vypuknout tot\u00e1ln\u00ed v\u00e1lka, jsou spln\u011bny.<\/span><\/p>\n

Nen\u00ed divu, \u017ee Peking ji\u017e kritizoval NATO za jeho takzvanou novou strategickou koncepci a \u010d\u00ednsk\u00fd prezident Si \u0164in-pching, mo\u017en\u00e1 v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed dalekos\u00e1hl\u00fdch rozhodnut\u00ed v\u016fdc\u016f NATO na madridsk\u00e9m summitu, p\u0159isl\u00edbil v polovin\u011b \u010dervna Putinovi podporu pro Rusko. \u201esuverenita a bezpe\u010dnost\u201c a\u017e [10].<\/span><\/p>\n

Putin ze sv\u00e9 strany varoval Finsko a \u0160v\u00e9dsko [11], \u017ee Rusko bude reagovat symetricky, pokud tam budou \u201evojensk\u00e9 kontingenty a vojensk\u00e1 infrastruktura\u201c, v\u010detn\u011b rozm\u00edst\u011bn\u00ed jadern\u00fdch zbran\u00ed v oblasti Baltsk\u00e9ho mo\u0159e.<\/span><\/p>\n

Budoucnost vypad\u00e1 ponu\u0159e.\u00a0Na madridsk\u00e9m summitu NATO p\u0159ijalo rezoluce, kter\u00e9 by mohly velmi dob\u0159e v\u00e9st k vypuknut\u00ed glob\u00e1ln\u00ed studen\u00e9 v\u00e1lky.\u00a0V tomto smyslu NATO pokra\u010duje stejnou cestou eskalace konfliktu, jen jeho nekone\u010dn\u00e1 rozp\u00ednavost nyn\u00ed zvy\u0161uje vyhl\u00eddky na Armagedon.<\/span><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n

ZDROJ<\/a><\/span><\/h3>\n

 <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Na summitu NATO se aliance strategicky p\u0159em\u00edstila.\u00a0USA si tak cht\u011bj\u00ed zajistit svou hegemonii a glob\u00e1ln\u011b…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":634,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[2474,39,22,37],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13665"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13665"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13665\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/634"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13665"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13665"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13665"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}