{"id":13282,"date":"2022-08-08T01:00:44","date_gmt":"2022-08-07T23:00:44","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=13282"},"modified":"2022-08-07T19:11:35","modified_gmt":"2022-08-07T17:11:35","slug":"zbynek-fiala-zabijime-tam-lidi-tak-to-nectete","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/08\/08\/zbynek-fiala-zabijime-tam-lidi-tak-to-nectete\/","title":{"rendered":"Zbyn\u011bk Fiala: Zab\u00edj\u00edme tam lidi? Tak to ne\u010dt\u011bte!"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Pro\u010d jsou Ameri\u010dan\u00e9 tak necitliv\u00ed k v\u00e1lk\u00e1m, kter\u00e9 se vedou jejich jm\u00e9nem? Pro\u010d americk\u00fd lid, kter\u00fd by jim mohl zabr\u00e1nit, tyto v\u00e1lky toleruje? A m\u016f\u017ee v\u016fbec do toho mluvit?<\/strong><\/p>\n

Stejn\u00fdm tempem, jak\u00fdm klesaj\u00ed \u0161ance Demokrat\u016f na zachov\u00e1n\u00ed kongresov\u00e9 v\u011bt\u0161iny, nar\u016fst\u00e1 v\u00e1le\u010dn\u00e1 bojovnost administrativy prezidenta Joe Bidena. Jako kdyby to byla z\u00e1zra\u010dn\u00e1 volebn\u00ed zbra\u0148, ve kterou v\u0161ichni doufaj\u00ed do posledn\u00edho okam\u017eiku. Aspo\u0148 je\u0161t\u011b m\u011bs\u00edc vydr\u017eet s pos\u00edl\u00e1n\u00edm raketomet\u016f na Ukrajinu, a\u0165 to oto\u010d\u00ed preference.<\/p>\n

Nakonec p\u0159ijde vhod tak\u00e9 \u0161\u0165our\u00e1n\u00ed do vos\u00edho hn\u00edzda Tchajwanu, kter\u00e9 p\u0159im\u011blo \u010c\u00ednu st\u0159\u00edlet Tchajwanc\u016fm nad hlavami, aby vid\u011bli, o co se tu jedn\u00e1. Obraz popleten\u00e9ho sta\u0159\u00edka se m\u011bn\u00ed v p\u0159esiln\u00e9ho v\u016fdce, kter\u00fd se ned\u00e1. Jen\u017ee bojuj\u00ed a um\u00edraj\u00ed Ukrajinci, \u017eivoty by nasadili Tchajwanci. Pro\u010d jsou Ameri\u010dan\u016fm v\u00e1le\u010dn\u00e1 utrpen\u00ed jedno, p\u0159esto\u017ee maj\u00ed prst na spou\u0161ti?<\/p>\n

To je ot\u00e1zka, kter\u00e9 se v\u011bnovala profesorka Mary Dudziakov\u00e1, n\u011bkdej\u0161\u00ed p\u0159edsedkyn\u011b Spole\u010dnosti historik\u016f americk\u00fdch zahrani\u010dn\u00edch vztah\u016f. Te\u010f tato profesorka p\u016fsob\u00ed na Quincy Institute, v relativn\u011b nov\u00e9m think-tanku z roku 2019, kter\u00fd se pokou\u0161\u00ed o n\u00e1vrat k \u201erealistick\u00fdm\u201c zahrani\u010dn\u00edm vztah\u016fm. \u0158ekn\u011bme, o n\u00e1vrat ke glob\u00e1ln\u00ed re\u00e1lpolitice respektuj\u00edc\u00ed pom\u011bry sil a z\u00e1jmy dal\u0161\u00edch hr\u00e1\u010d\u016f. Institut si dal do n\u00e1zvu jm\u00e9no jednoho z prvn\u00edch americk\u00fdch prezident\u016f Johna Quincy Adamse, kter\u00fd byl zast\u00e1ncem takov\u00e9 politick\u00e9 \u201ezdr\u017eenlivosti\u201c. Mluv\u010d\u00edm institutu je port\u00e1l\u00a0Responsible Statecraft<\/em>, na jeho\u017e str\u00e1nk\u00e1ch Dudziakov\u00e1 sv\u016fj v\u00fdzkum p\u0159edstavila v zaj\u00edmav\u00e9m rozhovoru.<\/p>\n

https:\/\/responsiblestatecraft.org\/2022\/08\/01\/why-are-americans-so-unplugged-from-the-wars-in-their-own-name\/<\/a><\/p>\n

Prvn\u00ed ot\u00e1zka se t\u00fdkala samotn\u00e9ho pojet\u00ed \u201ezdr\u017eenlivosti\u201c. Dudziakov\u00e1 upozor\u0148uje na fakt, \u017ee jde o princip, kter\u00fd je zabudov\u00e1n do \u00fastavn\u00ed struktury americk\u00fdch vl\u00e1dn\u00edch instituc\u00ed v podm\u00ednk\u00e1ch pro vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky. Tato pravomoc je rozd\u011blena mezi prezidenta a Kongres, aby rozpout\u00e1n\u00ed v\u00e1lky nebylo tak snadn\u00e9. Jen\u017ee tento syst\u00e9m p\u0159estal fungovat, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b proto, \u017ee ve\u0159ejnost o n\u011bj ztratila z\u00e1jem. Zmizelo tak spojen\u00ed mezi ve\u0159ejnost\u00ed a u\u017eit\u00edm moci. Dudziakov\u00e1 se soust\u0159e\u010fuje na to, jak se to stalo a kde jsou ko\u0159eny tohoto probl\u00e9mu, proto\u017ee to usnadn\u00ed p\u0159edstavu, co s t\u00edm.<\/p>\n

V\u011bt\u0161ina Ameri\u010dan\u016f vn\u00edm\u00e1 zahrani\u010dn\u00ed v\u00e1lky jen jako p\u0159\u00edb\u011bh v novin\u00e1ch nebo t\u00e9ma odtr\u017eit\u00e9 politick\u00e9 debaty, o kterou se nemus\u00ed zaj\u00edmat. Nepro\u017e\u00edvaj\u00ed to jako v\u011bc \u017eivota a smrti. Pry\u010d je zku\u0161enost z americk\u00e9 Ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky, popisovan\u00e9 jako \u201erepublika utrpen\u00ed\u201c, kdy byla spole\u010dnost stmelena sd\u00edlen\u00fdm pro\u017eitkem v\u00e1le\u010dn\u00fdch jatek.<\/p>\n

Covidov\u00e1 krize znovu nab\u00eddla spole\u010dnou zku\u0161enost z masov\u00e9 smrti, ale nepotvrdila se nad\u011bje, \u017ee to obnov\u00ed citlivost ve\u0159ejnosti. Lid\u00e9 um\u00edrali v izolaci a smrt se jevila jako k\u0159ivka grafu, konstatuje Dudziakov\u00e1. Je to jako se zab\u00edjen\u00edm zv\u00ed\u0159at, sta\u010d\u00ed, kdy\u017e se to ud\u011bl\u00e1 n\u011bkde, kde to nevid\u00edte. To usnad\u0148uje i nekone\u010dn\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n

Rozhovor se pak soust\u0159edil na politickou odpov\u011bdnost za tyto v\u00e1lky, t\u00e9ma nov\u00e9 knihy Dudziakov\u00e9. Tato odpov\u011bdnost se vytr\u00e1c\u00ed. Jestli\u017ee americk\u00fd lid nev\u011bnuje vzd\u00e1len\u00fdm v\u00e1lk\u00e1m pozornost, kongresmani nemaj\u00ed \u017e\u00e1dnou motivaci, aby po vl\u00e1d\u011b po\u017eadovali \u201ezdr\u017eenlivost\u201c.<\/p>\n

Za 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byly boje tak\u00e9 daleko, ale lid\u00e9 doma byli vyz\u00fdv\u00e1n\u00ed k mimo\u0159\u00e1dn\u00e9mu pracovn\u00edmu nasazen\u00ed, aby dok\u00e1zali z\u00e1sobovat jednotky na front\u011b. Te\u010f u\u017e p\u0159it\u00e1hne trochu z\u00e1jmu k v\u00e1lce na Ukrajin\u011b jen to, \u017ee je \u201eb\u011blej\u0161\u00ed\u201c ne\u017e byla t\u0159eba ta v Afgh\u00e1nist\u00e1nu. Mal\u00e1 pozornost ve\u0159ejnosti sni\u017euje omezen\u00ed pro aktivitu prezidenta.<\/p>\n

Pozoruhodn\u00e1 je odpov\u011b\u010f Dzudiakov\u00e9 na ot\u00e1zku, co komunita zahrani\u010dn\u00ed politiky vn\u00edm\u00e1 jako nejv\u011bt\u0161\u00ed hrozbu. Je to glob\u00e1ln\u00ed oteplov\u00e1n\u00ed, kdy\u017e oce\u00e1ny stoupaj\u00ed a m\u011bsta se p\u0159eh\u0159\u00edvaj\u00ed a potenci\u00e1ln\u00ed dlouhodob\u00e9 d\u016fsledky jsou katastrofick\u00e9. Jen\u017ee zrovna tady chyb\u00ed dostate\u010dn\u011b siln\u00e9 veden\u00ed a odhodl\u00e1n\u00ed dos\u00e1hnout zm\u011bny. Nad\u011bje nab\u00edz\u00ed mlad\u00e1 generace. Vzpome\u0148me na historii americk\u00fdch ob\u010dansk\u00fdch hnut\u00ed a obrovsk\u00e9 demonstrace za ukon\u010den\u00ed v\u00e1lky ve Vietnamu. Mlad\u00e1 generace \u010dasto tvo\u0159\u00ed z\u00e1klad \u00fa\u010dinn\u00fdch hnut\u00ed za spole\u010denskou zm\u011bnu, uzav\u00edr\u00e1 Dudziakov\u00e1.<\/p>\n

O tom, \u017ee Amerika sklouz\u00e1v\u00e1 k autoritativn\u00edmu st\u00e1tu se skrytou moc\u00ed, sv\u011bd\u010d\u00ed tak\u00e9 dal\u0161\u00ed v\u00fdzkum skute\u010dn\u00e9ho fungov\u00e1n\u00ed demokracie v USA. V knize otev\u0159en\u00e9 ot\u00e1zkou, zda to, co m\u00e1me v Americe, je demokracie, n\u00e1s nenech\u00e1v\u00e1 na pochyb\u00e1ch u\u017e samotn\u00fd podtitul, nebo\u0165 p\u0159ibli\u017euje obsah slovy Co dopadlo \u0161patn\u011b a co se s t\u00edm d\u00e1 ud\u011blat.<\/p>\n

(\u00a0Democracy in America? What Has Gone Wrong and What We Can Do about It.\u00a0<\/em>Benjamin I. Page and Martin Gilens. Chicago: University of Chicago Press, 2020.\u00a0<\/em>)<\/p>\n

Prvn\u00ed z autor\u016f profesor Benjamin Page z Northwestern University ve st\u00e1t\u011b Illinois sleduje dlouhodob\u011b, jak\u00fd vliv maj\u00ed na politiku ti nejbohat\u0161\u00ed. Odhaluje pom\u011bry, kter\u00e9 USA p\u0159ibli\u017euj\u00ed sp\u00ed\u0161e p\u0159edstav\u011b oligarchie nebo plutokracie (vl\u00e1dy bohatstv\u00ed).<\/p>\n

Ve zm\u00edn\u011bn\u00e9 knize zaujme zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee v USA p\u0159\u00e1n\u00ed v\u011bt\u0161iny moc neznamenaj\u00ed. Detailn\u00ed anal\u00fdza 1791 n\u00e1vrh\u016f pro politick\u00e1 rozhodnut\u00ed z let 1981 a\u017e 2002 uk\u00e1zala, \u017ee pravd\u011bpodobnost p\u0159ijet\u00ed n\u00e1vrhu, kter\u00fd m\u00e1 podporu 80 procent dot\u00e1zan\u00fdch, nen\u00ed o moc vy\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e kdy\u017e m\u00e1 podporu jen 20 a\u017e 30 procent. Pravd\u011bpodobnost realizace je skoro stejn\u011b n\u00edzk\u00e1, v p\u00e1smu mezi 30 a 40 procenty. Velice siln\u00e1 je opa\u010dn\u00e1 tendence \u2013 ned\u011blat nic. N\u00e1vrhy se daj\u00ed snadno zma\u0159it.<\/p>\n

Kdy\u017e se p\u0159eneseme do sou\u010dasnosti, vid\u00edme jak ok\u00e1zale neusp\u011bl program obnovy soci\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu, kter\u00fd prosadili do volebn\u00edho programu prezidenta Joe Bidena progresivist\u00e9 z \u0159ad Demokrat\u016f. Nena\u0161el podporu jedin\u00e9ho Republik\u00e1na a za rovnov\u00e1hy sil sta\u010dil nesouhlas dvou demokratick\u00fdch sen\u00e1tor\u016f. Sp\u00ed\u0161e se podle autor\u016f ob\u010das prosad\u00ed n\u011bjak\u00e9 omezen\u00ed soci\u00e1ln\u00edch v\u00fddaj\u016f, p\u0159esto\u017ee ve ve\u0159ejnosti mezi lety 1984 a 2014 v\u017edycky p\u0159ev\u00e1\u017eily hlasy pro zv\u00fd\u0161en\u00ed soci\u00e1ln\u00edch v\u00fddaj\u016f.<\/p>\n

Nov\u011bj\u0161\u00ed studie tohoto autora spolu s dvojic\u00ed dal\u0161\u00edch v\u00fdzkumn\u00edk\u016f se soust\u0159e\u010fuje na \u201eskrytou politiku\u201c miliard\u00e1\u0159\u016f. Za\u010dala rozhovory s n\u00e1hodn\u00fdm vzorkem men\u0161\u00edch ryb, necel\u00e9 stovky chicagsk\u00fdch multimilion\u00e1\u0159\u016f s pr\u016fm\u011brn\u00fdm majetkem 7,5 melounu (dolar\u016f, samoz\u0159ejm\u011b). Nep\u0159ekvapuje, jak jsou ekonomicky konzervativn\u00ed. Soci\u00e1ln\u00ed probl\u00e9my nem\u00e1 \u0159e\u0161it vl\u00e1da, ale trh a charita. Soci\u00e1ln\u00ed v\u00fddaje na Social Security a Medicare by rozhodn\u011b omezili. V jin\u00fdch oblastech jsou v\u0161ak boh\u00e1\u010di liber\u00e1ln\u00ed, nap\u0159\u00edklad podporuj\u00ed potraty nebo pr\u00e1va homosexu\u00e1l\u016f.<\/p>\n

Profesor Page cht\u011bl nav\u00e1zat feder\u00e1ln\u00edm v\u00fdzkumem, a tak se vypravil za velk\u00fdmi nadacemi po cel\u00e9 zemi, zda by nepomohly financovat. Nepochodil. Boh\u00e1\u010di ve spr\u00e1vn\u00edch rad\u00e1ch nest\u00e1li o studium vlivu bohatstv\u00ed na politiku. Ani technika rozhovor\u016f s nejv\u011bt\u0161\u00edmi boh\u00e1\u010di ned\u00e1vala \u0161anci, nepust\u00ed v\u00e1s k sob\u011b.<\/p>\n

P\u0159izvan\u00fd kolega Seawright nakonec navrhl vyu\u017e\u00edt lstivou elektroniku. Rozhod\u00ed se dotazy na Google a do datab\u00e1ze LexisNexis, kde jsou v\u00fdsledky spole\u010densk\u00fdch a korpor\u00e1tn\u00edch anal\u00fdz. Kl\u00ed\u010dov\u00e1 slova budou na ekonomick\u00e1 a soci\u00e1ln\u00ed t\u00e9mata. A\u017e tam najdou miliard\u00e1\u0159e, m\u016f\u017eou propojit jejich slova a \u010diny.<\/p>\n

Zam\u011b\u0159ili se na obdob\u00ed mezi lety 2003 a 2013 a vybrali stovku nejbohat\u0161\u00edch miliard\u00e1\u0159\u016f podle Forbesu s pr\u016fm\u011brn\u00fdm jm\u011bn\u00edm 4,6 miliardy dolar\u016f. V\u00fdzkum se to\u010dil kolem 34 kl\u00ed\u010dov\u00fdch slov a obrat\u016f jako \u201eda\u0148ov\u00e1 z\u00e1t\u011b\u017e\u201c, zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed da\u0148ov\u00fdch p\u0159\u00edjm\u016f\u201c, \u201epos\u00edlen\u00ed v\u00fdb\u011bru dan\u00ed\u201c, \u201ed\u011bdick\u00e1 da\u0148\u201c, \u201erovn\u00e1 da\u0148\u201c a podobn\u011b. V\u00fdsledek? Nezabralo to, takov\u00fdch ve\u0159ejn\u00fdch reakc\u00ed bylo minimum.<\/p>\n

Byla to prohra? Profesor Page nakonec pochopil, \u017ee ve skute\u010dnosti na\u0161li, co hledali. Ultrabohat\u00ed o politice nemluv\u00ed, proto\u017ee ji cht\u011bj\u00ed provozovat ve skrytu. Jejich politick\u00e9 preference nejsou v souladu s t\u00edm, co si p\u0159eje v\u011bt\u0161ina Ameri\u010dan\u016f. Av\u0161ak ur\u010dit\u00e1 ve\u0159ejn\u00e1 p\u0159edstava o miliard\u00e1\u0159\u00edch tu je, jsou to docela mil\u00ed lid\u00e9, jak je patrno z vystoupen\u00ed Mika Bloomberga nebo Warrena Buffetta, kte\u0159\u00ed maj\u00ed sp\u00ed\u0161e levost\u0159edov\u00e9 n\u00e1zory. Tento omezen\u00fd vzorek v\u0161ak klame. \u201eKdy\u017e se zam\u011b\u0159\u00edte na v\u0161echny miliard\u00e1\u0159e, vid\u00edte zcela jin\u00fd obraz,\u201c vysv\u011btluje Page.<\/p>\n

Vystopovat n\u00e1zory t\u011bch ostatn\u00edch skoro nejde, ale co lze naj\u00edt, to je stopa pen\u011bz. Jak\u00e9 politick\u00e9 skupiny financuj\u00ed a kam pos\u00edlaj\u00ed pen\u00edze p\u0159ed volbami? Najednou byla vid\u011bt jejich podpora kandid\u00e1t\u016f, kte\u0159\u00ed po\u017eaduj\u00ed sn\u00ed\u017een\u00ed zdan\u011bn\u00ed bohat\u00fdch, privatizaci zbyl\u00e9ho ve\u0159ejn\u00e9ho penzijn\u00edho syst\u00e9mu, sn\u00ed\u017een\u00ed soci\u00e1ln\u00edch v\u00fddaj\u016f nebo zru\u0161en\u00ed d\u011bdick\u00e9 dan\u011b.<\/p>\n

\u201eNarazili jsme na t\u0159\u00eddu lid\u00ed, kte\u0159\u00ed maj\u00ed pen\u00edze jako P\u00e1mbu a jsou velice politicky aktivn\u00ed, ale jak jednaj\u00ed, o tom se m\u00e1lo v\u00ed. Maj\u00ed d\u016fvod se pova\u017eovat za politicky vlivn\u00e9, av\u0161ak to, jak vyu\u017e\u00edvaj\u00ed sv\u00e9ho politick\u00e9ho vlivu, nen\u00ed ve prosp\u011bch z\u00e1jm\u016f a preferenc\u00ed v\u011bt\u0161iny Ameri\u010dan\u016f. Opravdu ne,\u201c konstatuje spoluautor studie Lacombe.<\/p>\n

https:\/\/www.nytimes.com\/2022\/04\/06\/magazine\/billionaire-politics.html<\/a><\/p>\n

Americk\u00fd prezident \u2013 nebo aspo\u0148 ti, kdo mohou p\u0159\u00edmo vyu\u017e\u00edt jeho moci \u2013 m\u00e1 tedy voln\u00e9 ruce. Ve\u0159ejnost je propagandou odtr\u017eena od rozhodov\u00e1n\u00ed. Nevid\u00ed ani rozhoduj\u00edc\u00ed skrytou moc miliard\u00e1\u0159\u016f. Tohle nevypad\u00e1 na hodnoty, kter\u00e9 by st\u00e1lo za to \u0161\u00ed\u0159it, nato\u017e pod hrozbou v\u00e1lky. Jestli maj\u00ed Ameri\u010dan\u00e9 n\u011bco proti autoritativn\u00edm re\u017eim\u016fm, a\u0165 za\u010dnou doma.<\/p>\n

Zbyn\u011bk Fiala<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Pro\u010d jsou Ameri\u010dan\u00e9 tak necitliv\u00ed k v\u00e1lk\u00e1m, kter\u00e9 se vedou jejich jm\u00e9nem? Pro\u010d americk\u00fd lid,…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":1655,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[169,29,37],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13282"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13282"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13282\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1655"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13282"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13282"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13282"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}