{"id":12968,"date":"2022-07-31T10:49:23","date_gmt":"2022-07-31T08:49:23","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=12968"},"modified":"2022-07-31T10:49:23","modified_gmt":"2022-07-31T08:49:23","slug":"jan-campbell-ankara-berlin-moskva","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/07\/31\/jan-campbell-ankara-berlin-moskva\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: Ankara \u2013 Berl\u00edn \u2013 Moskva"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Nev\u00edm nic o p\u0159\u00edprav\u011b a hlavn\u00edch d\u016fvodech n\u00e1v\u0161t\u011bvy pan\u00ed ministryn\u011b zahrani\u010d\u00ed SRN Annaleny Baerbock v\u00a0At\u00e9n\u00e1ch a Anka\u0159e, kterou jsem nav\u0161t\u00edvil na pozv\u00e1n\u00ed od pond\u011bl\u00ed (25) do p\u00e1tku (29.7) v\u010detn\u011b, ve v\u011bci neur\u010den\u00e9 pro \u0161irokou ve\u0159ejnost. P\u0159esto ale v\u00a0p\u0159\u00edsp\u011bvku se zm\u00edn\u00edm o dvou symbolech Turecka – knihovn\u011b a muzeu a o n\u011bkolika zahrani\u010dn\u011b politick\u00fdch aspektech, kter\u00e9 by nem\u011bli ignorovat ani do\u010dasn\u00ed obyvatel\u00e9 \u010cern\u00ednsk\u00e9ho pal\u00e1ce a Strakovky ji\u017e proto, \u017ee na dobu omezenou a s\u00a0omezen\u00fdm ru\u010den\u00edm jim spadla do kl\u00edna mo\u017enost mluvit za EU za oponou a \u010cR m\u00e1 bezodkladnou pot\u0159ebu definovat sv\u016fj n\u00e1rodn\u00ed z\u00e1jem, naj\u00edt sv\u00e9 m\u00edsto alespo\u0148 v\u00a0evropsk\u00e9 diplomacii a obchodu. V n\u011bm Turecku p\u0159ipadla d\u016fle\u017eit\u00e1 funkce v\u00a0logistice a v sektoru spolupr\u00e1ce ve v\u00fdrob\u011b, kdy\u017e ji\u017e ne ve vzd\u011bl\u00e1vac\u00edm a omezen\u00e9m v\u011bdeck\u00e9m v\u00fdzkumu.<\/p>\n

Ankara<\/strong><\/span><\/p>\n

V\u00edm, \u017ee b\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bv At\u00e9n, Istanbulu a Ankary se ministryn\u011b zahrani\u010d\u00ed Baerbockov\u00e1 postavila na stranu \u0158ecka v konfliktu o ostrovy v Egejsk\u00e9m mo\u0159i. Op\u011bt neobvykle pro diplomata b\u011bhem n\u00e1v\u0161t\u011bvy At\u00e9n, kde se setkala s \u0159eck\u00fdm premi\u00e9rem Kyriakosem Mitsotakisem a ministrem zahrani\u010d\u00ed Nikosem Dendiasem a p\u0159ed odletem do Istanbulu \u0159ekla: \u0158eck\u00e9 ostrovy jsou \u0159eck\u00fdm \u00fazem\u00edm a nikdo nem\u00e1 pr\u00e1vo to zpochyb\u0148ovat<\/em>. V\u00a0Istanbulu se Baerbock setkala se sv\u00fdm tureck\u00fdm prot\u011bj\u0161kem Mevl\u00fctem \u00c7avu\u015fo\u011fluem. Ten se tvrd\u011b ohradil proti jej\u00ed pozici.<\/p>\n

V\u00edm, \u017ee p\u0159ed n\u00e1v\u0161t\u011bvami pan\u00ed Baerbock tureck\u00fd prezident Recep Tayyip Erdogan v \u00fater\u00fd obdr\u017eel pov\u011b\u0159ovac\u00ed listiny od nov\u00fdch velvyslanc\u016f \u010dty\u0159 zem\u00ed, se kter\u00fdmi bude m\u00edt i v\u00a0p\u0159edstaviteln\u00e9 budoucnosti \u010cR svoji pr\u00e1ci. Erdogan p\u0159iv\u00edtal v prezidentsk\u00e9m komplexu v Anka\u0159e odd\u011blen\u011b Marka Solczynsk\u00e9ho z Vatik\u00e1nu, Nadira Yousifa Eltayeba ze S\u00fad\u00e1nu, Agona Vreneziho z Kosova a Djumu Kauzeniho Rashidiho z Demokratick\u00e9 republiky Kongo. O setk\u00e1n\u00ed sv\u011bd\u010d\u00ed zve\u0159ejn\u011bn\u00e9 pam\u011btn\u00ed fotografie s tureck\u00fdm prezidentem.<\/p>\n

V\u00a0\u00fater\u00fd tak\u00e9 prezident Erdogan telefonicky diskutoval s malajsijsk\u00fdm premi\u00e9rem Ismail Sabri Yakoobem o bilater\u00e1ln\u00edch vztaz\u00edch. Yakoob je mn\u011b dostate\u010dn\u011b dob\u0159e zn\u00e1m\u00e1 politick\u00e1 osobnost z\u00a0doby t\u00e9m\u011b\u0159 sedmilet\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed v\u00a0Malajsii. Podle prohl\u00e1\u0161en\u00ed tureck\u00e9ho \u0159editelstv\u00ed komunikac\u00ed Erdogan a Yakoob mj. si vym\u011bnili n\u00e1zory na spolupr\u00e1ci v obrann\u00e9m pr\u016fmyslu. P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee diplomatick\u00e9 vztahy mezi Tureckem a Malajsi\u00ed byly nav\u00e1z\u00e1ny v roce 1964. V\u00a0roce 2014 byly vztahy pov\u00fd\u0161eny na \u00farove\u0148 strategick\u00e9ho partnerstv\u00ed v oblasti diplomacie, ekonomiky a kultury. Pro\u010d se zmi\u0148uji o Turecku a Malajsii?<\/p>\n

Malajsie a \u010c\u00edna sd\u00edlej\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed hranice v Jiho\u010d\u00ednsk\u00e9m mo\u0159i s\u00a0bohatstv\u00edm ukryt\u00fdm pod vodou. To p\u0159edstavuje\u00a0potenci\u00e1l pro konflikt s\u00a0Pekingem. K\u00a0tomuto aktu\u00e1ln\u00edmu t\u00e9matu se vyj\u00e1d\u0159il tak\u00e9 mn\u011b zn\u00e1m\u00fd opozi\u010dn\u00ed v\u016fdce Ibrahim s\u00a0v\u00fdzvou na adresu ASEAN: Region by se m\u011bl nau\u010dit diplomatick\u00fdm dovednostem od prezidenta (Recepa Tayyipa) Erdogana<\/em>. Na jedn\u00e9 stran\u011b je (Turecko) \u010dlenem NATO a na druh\u00e9 stran\u011b je st\u00e1le v kontaktu s Rusy a m\u016f\u017ee dokonce vyvolat n\u011bjak\u00fd druh dohody nebo potravinov\u00e9 bezpe\u010dnosti s Ukrajinou (a tak Turecko) m\u016f\u017ee m\u00edt st\u00e1le v\u00fdznamn\u00e9 obchodn\u00ed dohody s\u00a0\u00cdr\u00e1nem<\/em>. Mus\u00edme m\u00edt moudrost a diplomatick\u00e9 schopnosti, abychom tak u\u010dinili zp\u016fsobem, kter\u00fd nebude pova\u017eov\u00e1n za p\u0159\u00edli\u0161 provokativn\u00ed<\/em>. Malajsie nem\u00e1 probl\u00e9m s \u010c\u00ednou. Ty maj\u00ed Spojen\u00e9 st\u00e1ty. A\u0165 se s t\u00edm vypo\u0159\u00e1daj\u00ed. Nejsme super, velk\u00fd n\u00e1rod, kter\u00fd by se to sna\u017eil vy\u0159e\u0161it<\/em>\u2026obchod a investice prost\u0159ednictv\u00edm dobr\u00fdch a p\u0159\u00e1telsk\u00fdch vztah\u016f maj\u00ed z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam pro p\u0159e\u017eit\u00ed n\u00e1rod\u016f<\/em>. Nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1brany m\u00edt dobr\u00e9 vztahy s \u010c\u00ednou, Ruskem nebo Evropou. <\/em><\/p>\n

P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b Malajsie se jedn\u00e1 o st\u00e1t, kter\u00fd se do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry spol\u00e9h\u00e1 na z\u00e1padn\u00ed technologie, americk\u00e9 a britsk\u00e9 zku\u0161enosti s vl\u00e1dnut\u00edm a vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00edm. Z\u00a0rozhovor\u016f s p\u0159\u00e1teli a zn\u00e1m\u00fdmi v\u00edm, \u017ee velk\u00e1 \u010d\u00e1st ve\u0159ejnosti si uv\u011bdomuje a proto p\u0159ij\u00edm\u00e1 skute\u010dnost, \u017ee sc\u00e9n\u00e1\u0159 se m\u011bn\u00ed, \u010c\u00edna a jej\u00ed vliv rostou, Malajsie nem\u016f\u017ee ignorovat sv\u00e9 bezprost\u0159edn\u00ed sousedy v\u010detn\u011b Filip\u00edn, Indon\u00e9sie, Singapuru a Thajska. Ibrahim se podle m\u00e9ho hodnocen\u00ed charakteru m\u00fdl\u00ed se sv\u00fdm pojet\u00edm v\u00edce – vektorov\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky a odkazem na bilater\u00e1ln\u00ed vztahy s\u00a0Tureckem, kter\u00e9 spojuje s dobou osmansk\u00e9ho st\u00e1tu: vztahy mezi na\u0161\u00edm regionem a Osmanskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed byly v\u00edce ne\u017e jen norm\u00e1ln\u00ed diplomatick\u00e9 nebo obchodn\u00ed vztahy, ale tak\u00e9 kulturn\u00ed a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed. <\/em><\/p>\n

Ve skute\u010dnosti neexistuje absolutn\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, pro\u010d by Malajsie a Turecko nemohly roz\u0161\u00ed\u0159it bilater\u00e1ln\u00ed vztahy. V 80. a 90. letech Malajsie l\u00e1kala studenty z Turecka, aby \u0161li do Malajsie. Jak\u00e1 je situace dnes? Malajsie bohu\u017eel stagnuje a Turecko, nehled\u011b na hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 probl\u00e9my roz\u0161\u00ed\u0159ilo a pos\u00edlilo sv\u00e9 vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed instituce. Pokud jsem dob\u0159e porozum\u011bl odpov\u011bdi na ot\u00e1zku, jenom v\u00a0cca p\u011bti milionov\u00e9 Anka\u0159e je 27 univerzit. V\u00edm tak\u00e9, \u017ee tureck\u00e9 technologie, v\u010detn\u011b obrann\u00fdch, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b daleko p\u0159evy\u0161uj\u00ed mnoho jin\u00fdch zem\u00ed, zejm\u00e9na muslimsk\u00fdch zem\u00ed. Dnes nebudu popisovat mo\u017en\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny \u00fasp\u011bchu tureck\u00fdch dron\u016f, vrtuln\u00edk\u016f nebo vojensk\u00e9ho a l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho vybaven\u00ed, jeho\u017e v\u00fdrobu jsem mj. osobn\u011b vid\u011bl na p\u0159\u00edklad ve ForaGroup.<\/p>\n

N\u00e1rodn\u00ed knihovna<\/strong><\/span><\/p>\n

Prezidentsk\u00e1 knihovna, otev\u0159ena 20. \u00fanora 2020, se nach\u00e1z\u00ed uvnit\u0159 prezidentsk\u00e9ho komplexu v\u00a0Anka\u0159e, kter\u00fd je sou\u010dasn\u011b prezidentskou rezidenc\u00ed. Komplex se nach\u00e1z\u00ed ve \u010dtvrti Be\u015ftepe, uvnit\u0159 Atat\u00fcrkovy lesn\u00ed farmy (AO\u00c7), kterou zalo\u017eil Mustafa Kemal Atat\u00fcrk v roce 1925. V roce 1937 prezident Atat\u00fcrk, p\u016fsob\u00edc\u00ed jako Mare\u015fal, daroval farmu st\u00e1tu. V roce 1992 byla farma ozna\u010dena za chr\u00e1n\u011bnou lokalitu prvn\u00edho stupn\u011b. To znamen\u00e1, \u017ee na jej\u00edm \u00fazem\u00ed by se nem\u011bla prov\u00e1d\u011bt \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u00fdstavba. Prezident Erdo\u011fan navrhl nazvat novou prezidentskou rezidenci Cumhurba\u015fkanl\u0131\u011f\u0131 K\u00fclliyesi s odkazem na tradi\u010dn\u00ed komplex soust\u0159ed\u011bn\u00fd kolem me\u0161ity. N\u00e1vrh byl form\u00e1ln\u011b p\u0159ijat jako ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev rezidence dne 3. \u010dervence 2015. N\u00e1klady na stavbu byly dvojn\u00e1sobn\u00e9 oproti p\u016fvodn\u00edmu odhadu – v\u00edce ne\u017e 600 milion\u016f dolar\u016f.<\/p>\n

Komplex je inspirov\u00e1n seld\u017euckou architekturou, m\u00e1 velikost 300.000 m2, v\u010detn\u011b luxusn\u00edch ubytoven pro hosty, kongresov\u00e9ho centra, botanick\u00e9 zahrady, situa\u010dn\u00ed m\u00edstnosti se v\u0161emi existuj\u00edc\u00edmi komunika\u010dn\u00edmi syst\u00e9my, bunkry odolaj\u00ed \u00fatoku biologick\u00fdmi, jadern\u00fdmi a chemick\u00fdmi zbran\u011bmi a vyu\u017e\u00edv\u00e1 vysok\u00e1 bezpe\u010dnostn\u00ed opat\u0159en\u00ed i proti odposlech\u016fm. Jedna z kancel\u00e1\u0159\u00ed v\u00a0komplexu nap\u0159\u00edklad nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 elektrick\u00e9 instalace. Komplex byl bombardov\u00e1n 15. \u010dervence 2016 b\u011bhem pokusu o p\u0159evrat a je domovem nejv\u011bt\u0161\u00ed knihovny v Turecku.<\/p>\n

Knihovna p\u0159edstavuje vz\u00e1cnou sb\u00edrku: m\u00e1 dnes p\u011bt milion\u016f ti\u0161t\u011bn\u00fdch, v\u00edce ne\u017e 120 milion\u016f elektronick\u00fdch publikac\u00ed a 550 tis\u00edc e-knih. Zvukov\u00fd archiv n\u00e1rodn\u00ed TRT se m\u016f\u017ee pochlubit 1,2 miliony zvukov\u00fdch soubor\u016f, kter\u00e9 jsou tak\u00e9 p\u0159\u00edstupny u\u017eivatel\u016fm. Pozoruhodn\u00e9 je, \u017ee knihy, publikovan\u00e9 ve134 jazyc\u00edch, 120 milion\u016f \u010dl\u00e1nk\u016f a zpr\u00e1v jsou se\u0159azeny na reg\u00e1lech v d\u00e9lce cca 201 kilometr\u016f. Stavba knihovny za\u010dala v roce 2016 a odpov\u00edd\u00e1 mj. v\u0161em po\u017eadavk\u016fm spojen\u00fdch s obsluhou zdravotn\u011b posti\u017een\u00fdch osob. Knihovna s 125 000 m2 vnit\u0159n\u00edho prostoru byla postavena na 45 000 m2 zem\u011b a m\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed kapacitu 5 000 lid\u00ed sou\u010dasn\u011b. Z\u00a0architektonick\u00e9ho hlediska se jedn\u00e1 o osmanskou a seld\u017euckou architektonickou synt\u00e9zu. Projekt knihovny byl realizov\u00e1n pod veden\u00edm prezidenta Erdogana ve spolupr\u00e1ci s p\u0159edn\u00edmi tureck\u00fdmi intelektu\u00e1ly, knihovn\u00edky, nevl\u00e1dn\u00edmi organizacemi a skupinou zastupuj\u00edc\u00ed zdravotn\u011b posti\u017een\u00e9 ob\u010dany. O\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee nejenom d\u00edky nep\u0159etr\u017eit\u00e9mu provozu, sb\u00edrk\u00e1m a slu\u017eb\u00e1m se knihovna stane sv\u011btov\u011b uzn\u00e1van\u00fdm v\u00fdzkumn\u00fdm a vzd\u011bl\u00e1vac\u00edm centrem. Pro\u010d?<\/p>\n

1) Proto\u017ee spojen\u00ed s d\u011btskou knihovnou Nasreddin Hodja, kter\u00e1 je k dispozici pro n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky ve v\u011bku 5-10 let a osoby ve v\u011bku 10-15 let budou moci vyu\u017e\u00edvat knihovnu ml\u00e1de\u017ee, n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci maj\u00ed mo\u017enost dozv\u011bd\u011bt se o klasick\u00e9 tureck\u00e9 historii Seld\u017euk\u016f a Anatolie. P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee Nasreddin, v\u00a0p\u0159ekladu n\u011bco jako v\u00edt\u011bzstv\u00ed v\u00edry<\/em>, \u017eil ve st\u0159edov\u011bku (okolo 13. stolet\u00ed), v Turecku, v distriktu Ak\u015fehir a pozd\u011bji v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b provincie Konya, za vl\u00e1dy dynastie Seld\u017euk. Mnoho bl\u00edzkov\u00fdchodn\u00edch n\u00e1rod\u016f a n\u00e1rod\u016f St\u0159edn\u00edho v\u00fdchodu jej pova\u017euje za n\u00e1rodn\u00ed postavu a figuru z vlastn\u00edho folkloru. Jedn\u00e1 se o legend\u00e1rn\u00ed satirickou s\u00fafijskou postavu, lidov\u00e9ho filozofa, mudrce, \u017eert\u00e9\u0159e a hrdinu mnoha pov\u011bst\u00ed a anekdot, kter\u00fd svoj\u00ed chytrost\u00ed nebo p\u0159edst\u00edranou hloupost\u00ed se br\u00e1nil osudu a mocn\u00fdm, kter\u00e9 zesm\u011b\u0161\u0148oval. Nasreddinovy p\u0159\u00edb\u011bhy jsou zasazeny do dvou \u010dasov\u00fdch obdob\u00ed. Jedn\u00e1 se o obdob\u00ed z konce 13. stolet\u00ed, ze kter\u00e9ho poch\u00e1z\u00ed hrobka Nasreddina Hod\u017ei v Ak\u015fehiru, prohl\u00e1\u0161en\u00e1 m\u00edstn\u00edmi za st\u0159ed sv\u011bta, a o po\u010d\u00e1tek 15. stolet\u00ed, kdy do Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e vpadli Tata\u0159i pod veden\u00edm dobyvatele Tamerl\u00e1na. Z t\u00e9 doby p\u0159\u00edb\u011bhy o Nasreddinovi spl\u00fdvaj\u00ed s lidov\u00fdmi p\u00edsn\u011bmi oslavuj\u00edc\u00edmi vojev\u016fdce Nasreddina Mahmuda, Tamerl\u00e1nova odp\u016frce. Sov\u011btsk\u00fd spisovatel Leonid Vasiljevi\u010d Solovjov (1906 – 1962) napsal knihu o dobrodru\u017estv\u00edch legend\u00e1rn\u00edho hrdiny – Dobrodru\u017estv\u00ed Hod\u017ei Nasreddina.<\/em><\/p>\n

2) Sou\u010d\u00e1st\u00ed knihovny je tak\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed s\u00e1l s n\u00e1zvem Cihannuma (atlas sv\u011bta). V s\u00e1le je 16 sloup\u016f p\u0159edstavuj\u00edc\u00edch turkick\u00e9 st\u00e1ty z historick\u00fdch an\u00e1l\u016f. Na kopuli s\u00e1lu jsou naps\u00e1ny citace z Kor\u00e1nu o v\u00fdznamu \u010dten\u00ed a psan\u00ed. Sb\u00edrka 200 000 knih na plo\u0161e 3 500 metr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch podporuje kvalitu knihovny, do kter\u00e9 ve spolupr\u00e1ci s ministerstvem zahrani\u010d\u00ed byly p\u0159ivezeny des\u00edtky knih ze zem\u00ed, kde m\u00e1 Turecko velvyslanectv\u00ed. Co bylo p\u0159ivezeno z\u00a0\u010cR, nev\u00edm.<\/p>\n

Zato v\u00edm, \u017ee nap\u0159\u00edklad velvyslanci a z\u00e1stupci Uzbekist\u00e1nu, Chile, \u010cLR, Francie, kte\u0159\u00ed osobn\u011b nav\u0161t\u00edvili prezidentsk\u00fd komplex, darovali knihy, kter\u00e9 byly p\u0159ed\u00e1ny do archivu knihovny. Prezident Emmanuel Macron dokonce vyslal zvl\u00e1\u0161tn\u00edho vyslance a \u0159ekl, \u017ee tureck\u00e9 a francouzsk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed knihovny by mohly spolupracovat v oblasti literatury i proto, \u017ee se jedn\u00e1 o centrum celo\u017eivotn\u00edho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, ve kter\u00e9m budou n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm – d\u011btem a dosp\u011bl\u00fdm – nab\u00edzeny kurzy um\u011bl\u00e9 inteligence, kybernetick\u00e9 bezpe\u010dnosti, roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 reality a k\u00f3dov\u00e1n\u00ed. Nab\u00edz\u00ed se ot\u00e1zka: jak\u00e9 d\u011bdictv\u00ed zanechali, zanech\u00e1vaj\u00ed a pl\u00e1nuj\u00ed zanechat prezidenti \u010cR?<\/p>\n

Muzeum – Den demokracie a n\u00e1rodn\u00ed jednoty Turecka<\/strong><\/span><\/p>\n

K pokusu o vojensk\u00fd p\u0159evrat do\u0161lo v Turecku 15. \u010dervence 2016 kolem 22:00. Vojensk\u00e1 letadla l\u00e9tala nad Ankarou, u\u017eivatel\u016fm internetu byl odep\u0159en p\u0159\u00edstup k soci\u00e1ln\u00edm m\u00e9di\u00edm a voj\u00e1ci byli vid\u011bni, jak vstupuj\u00ed do kancel\u00e1\u0159\u00ed Strany spravedlnosti a rozvoje v Istanbulu a na\u0159izuj\u00ed lidem, aby ode\u0161li. Frakce v tureck\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil\u00e1ch, zn\u00e1m\u00e1 jako Rada m\u00edru doma<\/em>, provedla pokus o atent\u00e1t. Vl\u00e1da uvedla, \u017ee v\u016fdci p\u0159evratu byli spojeni s Fethullahem G\u00fclenem, tureck\u00fdm podnikatelem a u\u010dencem, kter\u00fd \u017eije v\u00a0USA, jeho\u017e hnut\u00ed je od incidentu ozna\u010dov\u00e1no jako FET\u00d6. B\u011bhem pokusu o p\u0159evrat bylo zabito 252 lid\u00ed a 2 734 zran\u011bno. P\u0159ed n\u011bkolika roky jsem napsal a zve\u0159ejnil kritick\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek na toto t\u00e9ma.<\/p>\n

Erdo\u011fan v rozhovoru pro FaceTime s CNN Turecko v 01:00 vyzval sv\u00e9 p\u0159\u00edznivce, aby vy\u0161li do ulic v rozporu s vojensk\u00fdm z\u00e1kazem vych\u00e1zen\u00ed. P\u0159evrat se rozpadl v \u010dasn\u00fdch rann\u00edch hodin\u00e1ch 16. \u010dervence, kdy masy neuposlechly pro-p\u0159evratov\u00e9 vojensk\u00e9 instrukce a shrom\u00e1\u017edily se na hlavn\u00edch n\u00e1m\u011bst\u00edch v Istanbulu a Anka\u0159e. Mnoho voj\u00e1k\u016f se vzdalo policii, jin\u00ed uprchli mj. i s\u00a0pomoc\u00ed vrtuln\u00edk\u016f. Dne 20. \u010dervence 2016 vyhl\u00e1sila tureck\u00e1 vl\u00e1da v\u00fdjime\u010dn\u00fd stav a vyu\u017eila sv\u00fdch nov\u011b nabyt\u00fdch pravomoc\u00ed k pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed n\u00e1sledovn\u00edk\u016f G\u00fclena a jeho hnut\u00ed. Na pam\u00e1tku ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho pokusu o p\u0159evrat byl 15. \u010dervenec v roce 2017 poprv\u00e9 vyhl\u00e1\u0161en st\u00e1tn\u00edm sv\u00e1tkem. Pro\u010d se zmi\u0148uji o st\u00e1tn\u00edm sv\u00e1tku?<\/p>\n

Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee ka\u017ed\u00fd politik zaj\u00edmaj\u00edc\u00ed se o Turecko, jeho roli ve sv\u011bt\u011b dnes a z\u00edtra, a n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci Ankary by m\u011bli nav\u0161t\u00edvit nejenom muzeum Mustafy Kemala Atat\u00fcrka, ale i popsan\u00e9 muzeum Den demokracie a n\u00e1rodn\u00ed jednoty Turecka a sledovat nejenom film, efekty a data, ale i reakce tureck\u00fdch ob\u010dan\u016f-n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f bez rozd\u00edlu v\u011bku a vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Mohu si p\u0159edstavit, \u017ee by se mohli zamyslet nad incidentem, sou\u010dasn\u00fdm stavem doma a v\u00a0Turecku i nad sv\u00fdm p\u0159\u00edstupem k\u00a0ned\u00e1vn\u00e9 historii, nehled\u011b na osobn\u00ed politickou orientaci a vztah k\u00a0vl\u00e1d\u011b. Osobn\u011b doporu\u010duji, aby n\u00e1v\u0161t\u011bva muzea politiky z EU byla \u010d\u00e1st\u00ed jejich pracovn\u00edho programu a p\u0159\u00edpravou pro p\u0159\u00edpadn\u00e9 zm\u011bny po prezidentsk\u00fdch a parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v roce 2023.<\/p>\n

Berl\u00edn<\/strong><\/span><\/p>\n

Prezentace politiky SRN, kter\u00e1 je spoluur\u010dov\u00e1na USA, EK a NATO a kterou (re) prezentovala b\u011bhem sv\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy ministryn\u011b Baerbock p\u0159im\u011bla ministra zahrani\u010d\u00ed \u00c7avu\u015foglu na spole\u010dn\u00e9 tiskov\u00e9 konferenci v\u00a0Istanbulu k\u00a0tvrd\u00e9 reakci: Vid\u00edme n\u00e1r\u016fst aktivit PKK v\u00a0N\u011bmecku, vyj\u00e1d\u0159ili jsme obavy a o\u010dek\u00e1v\u00e1me konkr\u00e9tn\u00ed kroky<\/em>. Ministr tak\u00e9 \u0159ekl, \u017ee protiteroristick\u00e9 akce byly diskutov\u00e1ny b\u011bhem setk\u00e1n\u00ed<\/em>, co\u017e bylo vyvol\u00e1no ned\u00e1vn\u00fdm zobrazen\u00edm zak\u00e1zan\u00fdch symbol\u016f PKK v N\u011bmecku. R\u00e1d bych zd\u016fraznil, \u017ee p\u0159ijet\u00ed teroristick\u00fdch organizac\u00ed, zejm\u00e9na PKK\/YPG\/PYD a FETO, je neslu\u010diteln\u00e9 s duchem spojenectv\u00ed<\/em>, a vyzval Berl\u00edn ke konkr\u00e9tn\u00edm krok\u016fm a aktivn\u00ed spolupr\u00e1ci<\/em>. N\u011bmeck\u00e9 zbrojn\u00ed embargo je tak\u00e9 proti duchu spojenectv\u00ed<\/em>, a dodal: O\u010dek\u00e1v\u00e1me od na\u0161ich spojenc\u016f, \u017ee kdy\u017e \u0159eknou ‚rozum\u00edme va\u0161im obav\u00e1m‘, skute\u010dn\u011b p\u0159isp\u00edvaj\u00ed, nejen slovy. Pokud chcete bojovat proti Daesh (ISIS), m\u011bli byste b\u00fdt na zemi. YPG nebojuje proti Daesh. <\/em>Turecko tak\u00e9 o\u010dek\u00e1v\u00e1, \u017ee EU odstran\u00ed politick\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky pro \u010dlenstv\u00ed v\u00a0bloku a vezme v \u00favahu obavy z rostouc\u00ed xenofobie a islamofobie v Evrop\u011b. Evropsk\u00e1 unie mus\u00ed podniknout konkr\u00e9tn\u00ed a smyslupln\u00e9 kroky. Obnoven\u00ed jedn\u00e1n\u00ed o modernizaci dohody o celn\u00ed unii a zaveden\u00ed v\u00edzov\u00e9 liberalizace jsou na\u0161imi nejopr\u00e1vn\u011bn\u011bj\u0161\u00edmi po\u017eadavky<\/em>.<\/p>\n

Zd\u016fraznil, \u017ee spolupr\u00e1ce mezi Tureckem a N\u011bmeckem m\u016f\u017ee m\u00edt z\u00e1sadn\u00ed vliv na \u0159e\u0161en\u00ed region\u00e1ln\u00edch probl\u00e9m\u016f. Jako nejsiln\u011bj\u0161\u00ed zem\u011b v Evrop\u011b chceme zlep\u0161it na\u0161i spolupr\u00e1ci v region\u00e1ln\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch<\/em>. V odpov\u011bdi na ot\u00e1zku kritizoval postoj N\u011bmecka k p\u0159\u00edpadu Osmana Kavaly, pouk\u00e1zal na rozhodnut\u00ed Evropsk\u00e9ho soudu pro lidsk\u00e1 pr\u00e1va a p\u0159ipomn\u011bl jeho p\u0159\u00edpad: Pro\u010d nastolujete z\u00e1le\u017eitost Osmana Kavaly<\/em>? Proto\u017ee pou\u017e\u00edv\u00e1te Osmana Kavalu proti Turecku! <\/em><\/p>\n

Pokud jde o vztahy mezi Tureckem a \u0158eckem, Cavusoglu uvedl, \u017ee mezi ob\u011bma zem\u011bmi existuj\u00ed doutnaj\u00edc\u00ed probl\u00e9my, zejm\u00e9na pokud jde o Egejsk\u00e9 a St\u0159edozemn\u00ed mo\u0159e. Vyzval N\u011bmecko, aby se m\u011blo na pozoru p\u0159ed provokacemi a propagandou \u0158ecka a \u0159ecko-kypersk\u00e9 administrativy, a zd\u016fraznil pot\u0159ebu vyv\u00e1\u017een\u00e9ho postoje. S odkazem na mezin\u00e1rodn\u00ed smlouvy o nevojensk\u00e9m statusu ostrov\u016f v Egejsk\u00e9m mo\u0159i \u0159ekl: Tyto ostrovy byly d\u00e1ny \u0158ecku s Lausanne a 1947 Pa\u0159\u00ed\u017eskou m\u00edrovou smlouvou z roku 1923. Na n\u011bkter\u00e9 ostrovy byla ulo\u017eena podm\u00ednka: \u0158ecko je nesm\u00ed vyzbrojit. Ale \u0158ecko tyto dohody poru\u0161uje a vyzbrojuje je.<\/em> Proto ministr kritizoval militarizaci ostrov\u016f a N\u011bmecko za to, \u017ee stran\u00ed At\u00e9n\u00e1m jen proto, \u017ee je \u010dlenem EU<\/em>, vyzval EU, aby nepodporovala \u0158ecko pod rou\u0161kou jednoty navzdory v\u0161em druh\u016fm poru\u0161ov\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va a lidsk\u00fdch pr\u00e1v a argumentoval ztr\u00e1tou nestrannosti: N\u011bmecko by si m\u011blo zachovat sv\u016fj vyv\u00e1\u017een\u00fd postoj k Egejsk\u00e9mu mo\u0159i a v\u00fdchodn\u00edmu St\u0159edomo\u0159\u00ed.<\/em> Zav\u00edr\u00e1n\u00ed o\u010d\u00ed p\u0159ed poru\u0161ov\u00e1n\u00edm lidsk\u00fdch pr\u00e1v v \u0158ecku je poru\u0161en\u00edm mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va: Respektoval bych, kdyby se ministryn\u011b (Baerbock) zm\u00ednila o rozhodnut\u00edch Evropsk\u00e9 \u00famluvy o lidsk\u00fdch pr\u00e1vech tureck\u00e9 men\u0161iny v\u00a0\u0158ecku. Tlak \u0158ecka, kter\u00e9 nech\u00e1v\u00e1 lidi um\u00edrat, se nerovn\u00e1 ochran\u011b hranic EU. Je nehum\u00e1nn\u00ed zav\u00edrat o\u010di.<\/em><\/p>\n

Ministryn\u011b Baerbock, kter\u00e1 mj. m\u011bla v\u00a0programu setk\u00e1n\u00ed s\u00a0opozic\u00ed, v\u00a0replice uznala hrozbu PKK, ocenila Turecko za to, \u017ee hostilo miliony syrsk\u00fdch uprchl\u00edk\u016f a ozna\u010dila ned\u00e1vnou dohodu o v\u00fdvozu obil\u00ed z Ukrajiny za velk\u00fd \u00fasp\u011bch<\/em>. P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee Turecko, OSN, RF a Ukrajina podepsaly v Istanbulu dohodu o znovuotev\u0159en\u00ed p\u0159\u00edstav\u016f Od\u011bsy, \u010cernomorsku a Ju\u017enyje pro v\u00fdvoz obil\u00ed a bylo z\u0159\u00edzeno spole\u010dn\u00e9 koordina\u010dn\u00ed centrum s\u00a020 zam\u011bstnanci pro inspekce na vjezdech a v\u00fdjezdech z p\u0159\u00edstav\u016f a zaji\u0161t\u011bn\u00ed bezpe\u010dnosti tras. To v\u0161e bez \u00fa\u010dasti EU a SRN mluv\u00ed o klesaj\u00edc\u00edm v\u00fdznamu EU a p\u0159edsednictv\u00ed \u010cR, kter\u00e9 si mohlo sna\u017eit alespo\u0148 o roli pozorovatele.<\/p>\n

Moskva <\/strong><\/span><\/p>\n

Kreml potvrdil d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed zpr\u00e1vy tureck\u00fdch m\u00e9di\u00ed, \u017ee prezidenti Putin a Erdogan budou 5. srpna jednat v So\u010di. Vrcholn\u00e9 sch\u016fzky obou l\u00eddr\u016f se ji\u017e staly t\u00e9m\u011b\u0159 pravideln\u00fdmi. Tentokr\u00e1t vid\u00edm n\u011bkter\u00e9 zvl\u00e1\u0161tnosti. Skute\u010dnost\u00ed je, \u017ee 19. \u010dervence byli oba prezidenti \u00fa\u010dastn\u00edky t\u0159\u00edstrann\u00e9ho summitu v Astansk\u00e9m form\u00e1tu v Teher\u00e1nu a vedli tam i dvoustrann\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed. Pot\u00e9 byla v Istanbulu podeps\u00e1na dohoda o zm\u00edn\u011bn\u00e9m obiln\u00e9m koridoru. Proto p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee se objevily nov\u00e9 okolnosti, kter\u00e9 vy\u017eaduj\u00ed nal\u00e9hav\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed. Jak\u00e9 to mohou b\u00fdt?<\/p>\n

1) Kolem dohody o obil\u00ed se za\u010d\u00ednaj\u00ed rojit intriky. Putin zpo\u010d\u00e1tku opakovan\u011b navrhoval n\u011bkolik mo\u017enost\u00ed v\u00fdvozu z Ukrajiny. Kyjev m\u011bl \u00famysl st\u00e1hnout obil\u00ed z p\u0159\u00edstav\u016f, kter\u00e9 m\u011bl pod kontrolou a cht\u011bl obej\u00edt \u010cern\u00e9 mo\u0159e. V d\u016fsledku toho vznikl tzv. istanbulsk\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159, jeho\u017e hlavn\u00ed politick\u00fd v\u00fdznam je spojen s v\u00fdvozem obil\u00ed z ukrajinsk\u00fdch p\u0159\u00edstav\u016f a zru\u0161en\u00edm protirusk\u00fdch omezen\u00ed br\u00e1n\u00edc\u00edch v\u00fdvozu zem\u011bd\u011blsk\u00fdch produkt\u016f a hnojiv.<\/p>\n

2) Zm\u00edn\u011bn\u00e9 koordina\u010dn\u00ed centrum pro kontrolu v\u00fdvozu ukrajinsk\u00e9ho obil\u00ed m\u00e1 m\u00edt \u00fa\u0159edn\u00edky z Turecka, RF, Ukrajiny a z\u00e1stupce OSN. V jej\u00edm \u010dele bude st\u00e1t admir\u00e1l tureck\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva. RF ve st\u0159edisku vede kontradmir\u00e1l Eduard Lujk. Kontroly budou prov\u00e1d\u011bny v tureck\u00fdch teritori\u00e1ln\u00edch vod\u00e1ch a na cest\u011b suchozemsk\u00fdch plavidel do ukrajinsk\u00fdch p\u0159\u00edstav\u016f. Tureck\u00e1 strana bude tak\u00e9 24 hodin denn\u011b kontrolovat lod\u011b p\u0159iplouvaj\u00edc\u00ed do ukrajinsk\u00fdch p\u0159\u00edstav\u016f v bl\u00edzkosti ukrajinsk\u00fdch teritori\u00e1ln\u00edch vod, nikoli v\u0161ak v\u00a0p\u0159\u00edstavech. To ale nen\u00ed to hlavn\u00ed. Pro\u010d?<\/p>\n

3) Souhlas RF s t\u00edmto pl\u00e1nem toti\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed o \u00farovni politick\u00e9 d\u016fv\u011bry RF v Turecko. Ankara m\u00e1 toti\u017e pod kontrolou n\u00e1mo\u0159n\u00ed komunikaci s ji\u017en\u00ed Ukrajinou. Americk\u00fd list The Wall Street Journal se proto domn\u00edv\u00e1, \u017ee Rusko u\u010dinilo v\u016f\u010di Turecku vst\u0159\u00edcn\u00e9 gesto<\/em>. Ale to je jen \u010d\u00e1st p\u0159\u00edb\u011bhu. Pl\u00e1nuje se toti\u017e zapojen\u00ed zahrani\u010dn\u00edch lod\u00ed nach\u00e1zej\u00edc\u00edch se v ukrajinsk\u00fdch p\u0159\u00edstavech do v\u00fdvozu z Ukrajiny. Je jich cca 70, z toho asi 20 tureck\u00fdch. Tento po\u010det lod\u00ed je zcela dosta\u010duj\u00edc\u00ed k odesl\u00e1n\u00ed 5 milion\u016f tun obil\u00ed m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b. To ale nen\u00ed v\u0161e. Velvyslanec RF v Turecku Alexej Jerchov toti\u017e \u0159ekl: Nev\u00edm, kolik obil\u00ed (na Ukrajin\u011b.) re\u00e1ln\u011b je, a proto budu opatrn\u00fd, pokud jde o konkr\u00e9tn\u00ed data a progn\u00f3zy<\/em>. Je toti\u017e velmi pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee Kyjevem deklarovan\u00e9 objemy obil\u00ed (20-25 milion\u016f tun) nejsou ve skute\u010dnosti k dispozici. Politick\u00e9 t\u0159enice mezi Ukrajinou a Z\u00e1padem, v\u00fdpov\u011b\u010f smlouvy o koupi obil\u00ed ze strany Egypta a dal\u0161\u00ed ve\u0159ejn\u011b m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9 skute\u010dnosti v ot\u00e1zce obiln\u00e9ho koridoru<\/em> tak dost\u00e1vaj\u00ed jin\u00fd v\u00fdznam a obsah. Jak\u00fd?<\/p>\n

4) Z\u00e1stupci Pentagonu a americk\u00e9ho ministerstva zahrani\u010d\u00ed zpo\u010d\u00e1tku ve\u0159ejn\u011b podporovali istanbulskou dohodu o obiln\u00e9m koridoru. Americk\u00fd ministr zahrani\u010d\u00ed Anthony Blinken ji ozna\u010dil za pozitivn\u00ed krok k \u0159e\u0161en\u00ed dalekos\u00e1hl\u00fdch d\u016fsledk\u016f konfliktu na Ukrajin\u011b<\/em>. \u0160\u00e9fka americk\u00e9 Agentury pro mezin\u00e1rodn\u00ed rozvoj (USAID) Samantha Powerov\u00e1 k tomu prohl\u00e1sila, \u017ee Washington p\u0159ipravuje<\/em> pl\u00e1n B<\/em> na odvoz obil\u00ed z Ukrajiny. Zahrnuje organizaci p\u0159epravy po silnici, \u017eeleznici a \u0159\u00ed\u010dn\u00edch b\u00e1rk\u00e1ch. Pl\u00e1nuje se tak\u00e9 p\u0159izp\u016fsoben\u00ed<\/em> ukrajinsk\u00fdch \u017eelezni\u010dn\u00edch drah evropsk\u00e9mu \u017eelezni\u010dn\u00edmu standardu. Komu a mohou slou\u017eit v\u0161echny ty pl\u00e1ny a akce?<\/p>\n

Pan\u00ed Samantha Power zd\u016fraz\u0148uje, \u017ee USA nev\u011b\u0159\u00ed v p\u0159ipravenost Moskvy dodr\u017eovat Istanbulskou dohodu<\/em>. Proti stoj\u00ed slova Hulusi Akara, \u0161\u00e9fa tureck\u00e9ho ministerstva obrany, na ot\u00e1zku ohledn\u011b existence pl\u00e1nu B: Nevid\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e9 poru\u0161en\u00ed ze strany signat\u00e1\u0159\u016f Istanbulsk\u00e9 dohody. Nespekulujme hypoteticky<\/em>. T\u00e9to dohody se n\u00e1m poda\u0159ilo dos\u00e1hnout po dlouh\u00fdch jedn\u00e1n\u00edch mezi ruskou a ukrajinskou stranou za \u00fa\u010dasti OSN. Douf\u00e1me, \u017ee bude pln\u011b realizov\u00e1na. Douf\u00e1me, \u017ee v\u0161echny st\u00e1ty, kter\u00e9 ji podepsaly, budou dohodu dodr\u017eovat.<\/em><\/p>\n

Jako skeptik a sou\u010dasn\u011b optimista si mohu v americk\u00e9 demar\u0161i p\u0159edstavit mimo jin\u00e9 1) naru\u0161en\u00ed neve\u0159ejn\u00fdch jedn\u00e1n\u00ed mezi USA a Tureckem (\u010dlenem NATO a podporovatelem Ukrajiny) o vyu\u017eit\u00ed lod\u00ed k dod\u00e1vk\u00e1m zbran\u00ed na Ukrajinu, 2) absenci Kyjevem deklarovan\u00fdch objem\u016f obil\u00ed a 3) pot\u0159ebu nov\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed k\u00a0obvin\u011bn\u00ed RF z\u00a0nedodr\u017eov\u00e1n\u00ed smluv. Pro\u010d tak mysl\u00edm?<\/p>\n

Nen\u00ed n\u00e1hodou, \u017ee Ukrajina d\u0159\u00edve po\u017eadovala vstup lod\u00ed NATO do \u010cern\u00e9ho mo\u0159e, aby kontrolovala v\u00fdvoz obil\u00ed. Proto, aby si USA zachovaly tv\u00e1\u0159<\/em>, pot\u0159ebuj\u00ed argumenty, kter\u00e9 by RF obvinily z ma\u0159en\u00ed dohody a agrese. Proto p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee Putin a Erdogan budou v\u00a0So\u010di jednat o sc\u00e9n\u00e1\u0159i dal\u0161\u00edch akc\u00ed v\u00a0\u010cern\u00e9m mo\u0159i. Proto\u017ee kontury spolupr\u00e1ce mezi Moskvou a Ankarou jsou ji\u017e del\u0161\u00ed dobu definov\u00e1ny a v\u00fdvoj ve sv\u011bt\u011b je podporuje, existuje (pro autora) d\u016fvod v\u011b\u0159it, \u017ee i tentokr\u00e1t bude dialog prezident\u016f produktivn\u00ed a konstruktivn\u00ed. To nelze v\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b tvrdit o jedn\u00e1n\u00ed ministr\u016f zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Turecka a SRN.<\/p>\n

Na jedn\u00e1n\u00ed p\u0159ilet\u011bla ministryn\u011b Baerbock z\u0159ejm\u011b (ne)p\u0159ipravena, s\u00a0neodpov\u00eddaj\u00edc\u00edm programem, co se t\u00fd\u010de situace na Ukrajin\u011b, v\u00a0EU a SRN, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed mj. i jej\u00ed pozn\u00e1mka, \u017ee douf\u00e1, \u017ee n\u011bkter\u00e9 rozd\u00edly mezi n\u00ed a tureck\u00fdm ministrem byly zp\u016fsobeny mo\u017en\u00fdmi chybami v p\u0159ekladu<\/em>. Jin\u00fdmi slovy: ministryn\u011b neum\u00ed jasn\u011b myslet a formulovat tak, aby ji hostitel rozum\u011bl. Nen\u00ed proto divu, \u017ee kv\u016fli mnoha rozd\u00edl\u016fm pan\u00ed Baerbock prosila z\u016fstat objektivn\u00ed a ne h\u00e1zet si vz\u00e1jemn\u011b pr\u00e1zdn\u00e1 slova na hlavu (Schlagworte gegenseitig um den Kopf zu hauen). Zejm\u00e9na p\u0159\u00e1tel\u00e9 jako N\u011bmecko a Turecko se k sob\u011b mus\u00ed chovat uctiv\u011b na z\u00e1klad\u011b spole\u010dn\u00fdch hodnot.<\/em> V\u00a0Turecku m\u011bly tyto podobnosti homeopatick\u00fd rozm\u011br. Jak\u00fd rozm\u011br budou m\u00edt v\u00a0Praze si mohu pouze p\u0159edstavit, ale ne ve\u0159ejn\u011b popsat. Souhlasu net\u0159eba.<\/p>\n

Jan Campbell<\/strong><\/em>
\n30.07.2022<\/strong><\/em><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nev\u00edm nic o p\u0159\u00edprav\u011b a hlavn\u00edch d\u016fvodech n\u00e1v\u0161t\u011bvy pan\u00ed ministryn\u011b zahrani\u010d\u00ed SRN Annaleny Baerbock v\u00a0At\u00e9n\u00e1ch…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":650,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,2927,233,29,246,122],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12968"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12968"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12968\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/650"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12968"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12968"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12968"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}