{"id":12734,"date":"2022-07-26T01:05:45","date_gmt":"2022-07-25T23:05:45","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=12734"},"modified":"2022-07-25T17:11:33","modified_gmt":"2022-07-25T15:11:33","slug":"odtrzeni-donbasu-od-ukrajiny-nebylo-porusenim-mezinarodniho-prava","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/07\/26\/odtrzeni-donbasu-od-ukrajiny-nebylo-porusenim-mezinarodniho-prava\/","title":{"rendered":"Odtr\u017een\u00ed Donbasu od Ukrajiny nebylo poru\u0161en\u00edm mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

V mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vu \u2013 tak\u00e9 zaznamenan\u00e9m v Chart\u011b OSN \u2013 existuje pr\u00e1vo na odtr\u017een\u00ed, kdy\u017e se lid ji\u017e nec\u00edt\u00ed b\u00fdt zastoupen vl\u00e1dou, kter\u00e1 ji\u017e nem\u00e1 demokratickou legitimitu.\u00a0Stalo se tak v roce 2014, kdy byla na kyjevsk\u00e9m Majdanu svr\u017eena \u0159\u00e1dn\u011b zvolen\u00e1 vl\u00e1da.<\/span><\/strong><\/p>\n

\u00davodn\u00ed redak\u010dn\u00ed pozn\u00e1mky:\u00a0<\/span><\/strong>Novin\u00e1\u0159i maj\u00ed za \u00fakol formulovat zpr\u00e1vy a n\u00e1zory stru\u010dn\u011b a srozumiteln\u011b a pokud mo\u017eno \u0159\u00edci to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed hned na za\u010d\u00e1tku.\u00a0V\u011bdci maj\u00ed jin\u00fd styl: sv\u00e9 poznatky prezentuj\u00ed bez n\u00e1tlaku na stru\u010dnost, a pokud jsou to nap\u0159\u00edklad politologov\u00e9, vysv\u011btluj\u00ed ne bezd\u016fvodn\u011b novou situaci v historick\u00e9m po\u0159ad\u00ed ud\u00e1lost\u00ed.\u00a0Stejn\u011b tak David C. Hendrickson, americk\u00fd expert v oblasti mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va.\u00a0Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed jeho podrobn\u00e9 anal\u00fdzy je tato:<\/span><\/em><\/p>\n

\u00ab\u00a0<\/span>Lid\u00e9 ze z\u00e1padn\u00edch a st\u0159edn\u00edch oblast\u00ed Ukrajiny podporovali novou revolu\u010dn\u00ed vl\u00e1du v Kyjev\u011b, kter\u00e1 je nyn\u00ed pevn\u011b zakotvena u z\u00e1padn\u00edch mocnost\u00ed, zat\u00edmco rozhodn\u00e1 v\u011bt\u0161ina lidu Krymu a Donbasu up\u0159ednost\u0148ovala sebeur\u010den\u00ed \u2013 tj. neb\u00fdt ovl\u00e1d\u00e1n Kyjev cht\u011bl \u2013 a hledal ochranu u Ruska.\u00a0M\u011bli na to pr\u00e1vo?\u00a0Logika z\u00e1kona vel\u00ed, \u017ee to m\u011bli.\u00a0Toto pr\u00e1vo na n\u011b p\u0159e\u0161lo p\u0159edchoz\u00edm zru\u0161en\u00edm \u00fastavy.\u00a0<\/span><\/strong>\u00bb<\/span><\/p>\n

Koho zaj\u00edm\u00e1, jak k t\u00e9to nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 ot\u00e1zce dosp\u011bl odborn\u00edk David C. Hendrickson, m\u011bl by si p\u0159e\u010d\u00edst alespo\u0148 v\u011bty, kter\u00e9 jsme v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm p\u0159ekladu jeho rozboru uvedli tu\u010dn\u011b, mo\u017en\u00e1 i pas\u00e1\u017ee, kter\u00e9 jsme dali kurz\u00edvou, nebo jen \u2013 nejl\u00e9pe samoz\u0159ejm\u011b \u2013 cel\u00fd text.\u00a0Na konci \u010dl\u00e1nku viz odkaz na cel\u00fd text v n\u011bm\u010din\u011b v\u010detn\u011b 52 pozn\u00e1mek pod \u010darou a odkaz na origin\u00e1l v angli\u010dtin\u011b, tak\u00e9 v\u010detn\u011b pozn\u00e1mek pod \u010darou.\u00a0(cm)<\/span><\/em><\/p>\n

A zde je p\u0159eklad anal\u00fdzy Davida C. Hendricksona:<\/strong><\/span><\/p>\n

Zp\u016fsob, jak\u00fdm koment\u00e1to\u0159i \u0159e\u0161\u00ed pr\u00e1vn\u00ed probl\u00e9my, kter\u00e9 vyvolala rusk\u00e1 v\u00e1lka na Ukrajin\u011b, je neadekv\u00e1tn\u00ed probl\u00e9mu.\u00a0Z\u00e1padn\u00ed v\u016fdci pouze\u00a0<\/span>poru\u0161ili \u00fazemn\u00ed celistvost Ukrajiny<\/span><\/em>ze strany Ruska, a to jak pro ud\u00e1losti roku 2014, tak pro ud\u00e1losti roku 2022. \u00dazemn\u00ed celistvost znamen\u00e1 z\u00e1sadu, \u017ee ka\u017ed\u00fd st\u00e1t m\u00e1 pr\u00e1vo br\u00e1nit se ve sv\u00fdch vlastn\u00edch hranic\u00edch proti vn\u011bj\u0161\u00ed agresi.\u00a0To je nepochybn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd princip mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va.\u00a0V\u00fdslovn\u011b \u010din\u00ed invazi nebo okupaci \u00fazem\u00ed jin\u00e9ho st\u00e1tu nez\u00e1konn\u00fdm \u010dinem, ale tato z\u00e1sada sama o sob\u011b rozhoduj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem nezasahuje do zm\u00edn\u011bn\u00fdch pr\u00e1vn\u00edch ot\u00e1zek, proto\u017ee jej\u00ed v\u00e1hu je t\u0159eba posuzovat vedle jin\u00fdch d\u016fle\u017eit\u00fdch z\u00e1sad mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va, zejm\u00e9na vedle\u00a0<\/span>pr\u00e1va na revoluci a n\u00e1rodn\u00edmu pr\u00e1vu sebeur\u010den\u00ed<\/span><\/em>\u00a0.<\/span><\/p>\n

Kdy\u017e z\u00e1padn\u00ed politici pohl\u00ed\u017eej\u00ed na ukrajinskou krizi v\u00fdhradn\u011b optikou \u00fazemn\u00ed celistvosti, v\u011bdom\u011b p\u0159ehl\u00ed\u017eej\u00ed z\u00e1sadn\u00ed aspekt suverenity.\u00a0\u00dazemn\u00ed princip je pouze vn\u011bj\u0161\u00edm rozm\u011brem suverenity jako holistick\u00e9ho konceptu.\u00a0Mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b neovliv\u0148uje pouze vn\u011bj\u0161\u00ed hranice st\u00e1t\u016f.\u00a0<\/span>Suverenita m\u00e1 tak\u00e9 vnit\u0159n\u00ed rozm\u011br: pr\u00e1vo lidu volit sv\u00e9 z\u00e1stupce, suver\u00e9na, jeho\u017e autoritu jsou pak ochotni respektovat.<\/span><\/strong>V \u00fastavn\u00edch demokraci\u00edch je tato suverenita zaru\u010dena \u00fastavami.\u00a0George Sutherland (1862-1942), soudce Nejvy\u0161\u0161\u00edho soudu USA, proslul slavn\u00fdm v\u00fdrokem, \u017ee \u201esuverenita nen\u00ed nikdy dr\u017eena v nejistot\u011b\u201c \u2013 ale p\u0159esn\u011b to se stane, kdy\u017e jsou \u00fastavy svr\u017eeny a zastaraly.<\/span><\/p>\n

Tato esej je zkoum\u00e1n\u00edm slo\u017eitosti mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va v konfliktu na Ukrajin\u011b.\u00a0V\u011bc m\u00e1 mnoho dimenz\u00ed, kter\u00e9 nen\u00ed snadn\u00e9 sladit.\u00a0Ocen\u011bn\u00ed jejich determinant\u016f vy\u017eaduje komplexn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup, kter\u00fd se soust\u0159ed\u00ed na vnit\u0159n\u00ed i vn\u011bj\u0161\u00ed suverenitu.\u00a0Za\u010dneme historick\u00fdm n\u00e1\u010drtem nebo genealogi\u00ed ur\u010dit\u00fdch kl\u00ed\u010dov\u00fdch princip\u016f st\u00e1tn\u00ed suverenity a pot\u00e9 zv\u00e1\u017e\u00edme Ukrajinu ve sv\u011btle t\u011bchto precedent\u016f.\u00a0P\u0159esto\u017ee se esej prim\u00e1rn\u011b zab\u00fdv\u00e1 \u201epr\u00e1vem\u201c, domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee pro spr\u00e1vn\u00fd etick\u00fd p\u0159\u00edstup jsou kl\u00ed\u010dov\u00e9 i pr\u00e1vn\u00ed ot\u00e1zky.\u00a0Moje tvrzen\u00ed p\u0159esahuje toto:\u00a0Pro formulov\u00e1n\u00ed inteligentn\u00ed reakce \u2013 takov\u00e9, kter\u00e1 chr\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed normy a z\u00e1jmy \u2013 na ukrajinskou krizi dnes a na podobn\u00e9 incidenty v budoucnosti je z\u00e1sadn\u00ed porozum\u011bt pr\u00e1vu pou\u017eiteln\u00e9mu na danou z\u00e1le\u017eitost.\u00a0Doty\u010dn\u00fdm pr\u00e1vn\u00edm r\u00e1mcem je p\u0159irozen\u00e9 pr\u00e1vo a mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo, jak je nov\u011b definovalo a formulovalo mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed.<\/span><\/p>\n

Pr\u00e1vo na revoluci a ot\u00e1zka secese<\/a><\/span><\/h1>\n

Vhodn\u00e1 reprezentace suverenity ji mus\u00ed ch\u00e1pat tak, aby byla slu\u010diteln\u00e1 s pr\u00e1vem na revoluci, kter\u00e9 je tak\u00e9 element\u00e1rn\u00ed v mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vu.\u00a0<\/span>V\u0161ichni lid\u00e9 maj\u00ed pr\u00e1vo na revoluci, kdy\u017e jsou vystaveni nesnesiteln\u00e9mu \u00fatlaku.\u00a0<\/span><\/strong>Tak \u0159ekl Thomas Jefferson v roce 1776. Tak \u0159ekl Abraham Lincoln v roce 1861. Nen\u00ed to \u00fastavn\u00ed ani pozitivn\u00ed pr\u00e1vo;\u00a0sp\u00ed\u0161e je to p\u0159irozen\u00e9 pr\u00e1vo.\u00a0Je \u010dlov\u011bku vlastn\u00ed, stejn\u011b jako jin\u00e1 p\u0159irozen\u00e1 pr\u00e1va, kter\u00fdmi si m\u016f\u017ee chr\u00e1nit \u017eivot a svobody.<\/span><\/p>\n

Jefferson a Lincoln se v t\u00e9to ot\u00e1zce neshodli.\u00a0P\u0159esto\u017ee se shodli na pr\u00e1vu na revoluci, neshodli se na tom, zda \u00fastava USA p\u0159izn\u00e1v\u00e1 pr\u00e1vo na secesi.\u00a0Jefferson nejednou nazna\u010dil, \u017ee americk\u00e1 \u00fastava takov\u00e9 pr\u00e1vo poskytuje.\u00a0Zast\u00e1val n\u00e1zor, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b proti\u00fastavn\u00edho poru\u0161ov\u00e1n\u00ed ze strany n\u00e1rodn\u00ed vl\u00e1dy mohou st\u00e1ty svobodn\u011b posoudit a vz\u00edt v\u011bci do sv\u00fdch rukou.\u00a0Ale Jefferson\u016fv n\u00e1zor, vyj\u00e1d\u0159en\u00fd v rezoluc\u00edch Kentucky z roku 1799 a v dopisech o odchodu do d\u016fchodu, byl v t\u00e9 dob\u011b \u0161iroce proti.<\/span><\/p>\n

Lincoln zaujal opa\u010dn\u00fd postoj a jeho n\u00e1zor nakonec zv\u00edt\u011bzil.\u00a0\u017d\u00e1dn\u00fd st\u00e1t nem\u00e1 podle \u00fastavy Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f pr\u00e1vo na odtr\u017een\u00ed;\u00a0ka\u017ed\u00fd mus\u00ed pokojn\u011b hledat n\u00e1pravu za utrp\u011bn\u00e9 k\u0159ivdy.\u00a0<\/span>Lincoln uznal, \u017ee bez \u00fastavn\u00edho pr\u00e1va na secesi m\u00e1 st\u00e1t st\u00e1le p\u0159irozen\u00e9 pr\u00e1vo na revoluci a m\u016f\u017ee ji prov\u00e9st, pokud trp\u00ed nesnesiteln\u00fdm \u00fatlakem.\u00a0<\/span><\/strong>Ale tak\u00e9 trval na tom, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd takov\u00fd st\u00e1t ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech v letech kolem roku 1861 neexistoval.<\/span><\/p>\n

A\u010dkoli \u00fastavy z\u0159\u00eddkakdy poskytuj\u00ed\u00a0<\/span>pr\u00e1vo na secesi<\/span><\/em>\u00a0autonomn\u00edm provinci\u00edm v r\u00e1mci jejich jurisdikce , takov\u00e9 p\u0159\u00edpady existuj\u00ed.\u00a0Toto je \u00fastava Sov\u011btsk\u00e9ho svazu, kter\u00e1 vstoupila v platnost poprv\u00e9 v roce 1924 a pot\u00e9 byla revidov\u00e1na v roce 1936;\u00a0obsahoval to pr\u00e1vo.\u00a0Kupodivu se tedy sov\u011btsk\u00e1 \u00fastava Vladimira Lenina a Josifa Stalina a \u00fastava Evropsk\u00e9 unie shoduj\u00ed pr\u00e1v\u011b v tomto bod\u011b.\u00a0<\/span>EU rovn\u011b\u017e ud\u011bluje pr\u00e1vo na secesi<\/span><\/em>\u00a0a postup pro jej\u00ed proveden\u00ed.\u00a0Velk\u00e1 Brit\u00e1nie, prvn\u00ed \u010dlen EU, kter\u00fd vstoupil do EU, toto pr\u00e1vo na secesi uplatnila sv\u00fdm hlasov\u00e1n\u00edm o brexitu v roce 2016 a nakonec jej dokon\u010dila v roce 2020.<\/span><\/p>\n

V cel\u00e9 historii Sov\u011btsk\u00e9ho svazu bylo toto pr\u00e1vo nesmysln\u00e9, proto\u017ee komunistick\u00e1 strana kontrolovala v\u0161echno;\u00a0nicm\u00e9n\u011b to m\u011blo dobr\u00fd \u00fa\u010dinek, kdy\u017e se zhroutila autorita re\u017eimu.\u00a0Bylo jedn\u00edm z nejv\u011bt\u0161\u00edch vtip\u016f historie, \u017ee nejcentralizovan\u011bj\u0161\u00ed st\u00e1t v evropsk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch ud\u011blil \u00fastavn\u00ed pr\u00e1vo na odtr\u017een\u00ed, kter\u00e9 bylo za \u017eelezn\u00e9 vl\u00e1dy Stalina a jeho n\u00e1stupc\u016f nemysliteln\u00e9.\u00a0Tato velk\u00e1 propast mezi teori\u00ed a prax\u00ed byla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, ale skute\u010dn\u00e1 pointa p\u0159i\u0161la a\u017e na konci: Kdy\u017e se 25. prosince 1991 rozpustil Sov\u011btsk\u00fd svaz, stalo se d\u0159\u00edve nesmysln\u00e9 pr\u00e1vo na secesi v \u00fastav\u011b pr\u00e1vn\u00edm z\u00e1kladem pro b\u00fdval\u00e9 republiky, kter\u00e9 tvo\u0159ilo 15 nez\u00e1visl\u00fdch republik, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed st\u00e1ty.<\/span><\/p>\n

To, \u017ee sov\u011btsk\u00e1 \u00fastava uznala pr\u00e1vo na odtr\u017een\u00ed, bylo n\u011bco, co Putin zm\u00ednil ve sv\u00e9 eseji z \u010dervence 2021 na toto t\u00e9ma.\u00a0Tehdy uznal, \u017ee Ukrajina m\u00e1 pr\u00e1vo unii opustit.\u00a0To znamen\u00e1, \u017ee p\u0159ijal, by\u0165 s l\u00edtost\u00ed, odhodl\u00e1n\u00ed Kyjeva osamostatnit se, ale trval na tom\u00a0<\/span>, \u017ee Ukrajina nem\u016f\u017ee unii odebrat v\u011bt\u0161\u00ed \u00fazem\u00ed, ne\u017e p\u0159in\u00e1\u0161ela, kdy\u017e se p\u0159ipojila k SSSR.\u00a0<\/span><\/em>V tomto smyslu Krym vlastn\u011b pat\u0159il Rusku, a\u010dkoliv jej sov\u011btsk\u00fd premi\u00e9r Nikita Chru\u0161\u010dov v roce 1954 daroval Ukrajin\u011b.\u00a0Zat\u00edmco \u00fadajn\u011b p\u0159ijal pr\u00e1vo Ukrajiny na secesi, Putin litoval jej\u00ed existence.\u00a0Z hlediska civilizace jsou Malorusov\u00e9 (Malorussen) a Velkorusov\u00e9 (Velikorussen) sou\u010d\u00e1st\u00ed stejn\u00e9 rodiny.<\/span><\/p>\n

Pr\u00e1vo na secesi a pr\u00e1vo na revoluci proto nejsou tot\u00e9\u017e.\u00a0Existuje v\u0161ak n\u011bco jako pr\u00e1vo na revoluci, jak tvrdil John Locke a zakladatel\u00e9 Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f?\u00a0V historii mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va ne v\u0161ichni pr\u00e1vn\u00edci uznali, \u017ee toto existuje.\u00a0Ve skute\u010dnosti tomu v sedmn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed nikdo nev\u011b\u0159il.\u00a0Znamenalo to, \u017ee utla\u010dovan\u00fd lid nem\u00e1 v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e1 z\u00e1konn\u00e1 pr\u00e1va?\u00a0Ne, nizozemsk\u00fd pr\u00e1vn\u00edk Hugo Grotius v\u011b\u0159il, \u017ee lid\u00e9 zven\u010d\u00ed mohou takov\u00e9 lidi osvobodit od z\u00e1ke\u0159n\u00e9ho \u00fatlaku, kter\u00fdm trp\u011bli.\u00a0Z tohoto hlediska neexistovalo pr\u00e1vo na revoluci, ale za ur\u010dit\u00fdch okolnost\u00ed existovalo pr\u00e1vo na z\u00e1sah zven\u010d\u00ed.<\/span><\/p>\n

Osmn\u00e1ct\u00e9 stolet\u00ed o t\u011bchto n\u00e1vrz\u00edch dlouho p\u0159em\u00fd\u0161lelo a pak dosp\u011blo k z\u00e1v\u011bru, \u017ee sedmn\u00e1ct\u00e9 stolet\u00ed v\u0161echno z\u00edskalo a oto\u010dilo kolo zp\u011bt.\u00a0Skute\u010dn\u011b existovalo pr\u00e1vo na revoluci;\u00a0bylo odm\u00edtnuto pr\u00e1vo na vn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1sah.\u00a0Takov\u00fd byl pohled Emera de Vattela, jeho\u017e\u00a0\u00a0<\/span>Z\u00e1kon n\u00e1rod\u016f<\/span><\/em>\u00a0\u00a0(1758) m\u011bl velk\u00fd vliv na zakladatele Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f.\u00a0Debaty o tom byly slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e by tento zjednodu\u0161en\u00fd popis nazna\u010doval, proto\u017ee auto\u0159i\u00a0\u00a0<\/span>Z\u00e1kona n\u00e1rod\u016f<\/span><\/em>\u00a0(takzvan\u00ed \u201epublicist\u00e9\u201c) povolili ur\u010dit\u00e9 v\u00fdjimky z obecn\u00fdch pravidel, kter\u00e1 stanovili.\u00a0Jen m\u00e1lo, pokud v\u016fbec n\u011bjak\u00fd, z publicist\u016f sedmn\u00e1ct\u00e9ho a osmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed v\u0161ak obhajovalo jak vnit\u0159n\u00ed revoluci, tak vn\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1sahy.\u00a0V\u0161ichni se v z\u00e1sad\u011b zav\u00e1zali ke zdr\u017eenlivosti v pou\u017eit\u00ed jak\u00e9hokoli druhu s\u00edly.<\/span><\/p>\n

Je pozoruhodn\u00e9, \u017ee Spojen\u00e9 st\u00e1ty dnes potvrzuj\u00ed oba soubory pr\u00e1v, kdy\u017e vytv\u00e1\u0159ej\u00ed situaci, ve kter\u00e9 podn\u011bcuj\u00ed revoluci slibov\u00e1n\u00edm vn\u011bj\u0161\u00ed podpory, jak se to stalo v Libyi a S\u00fdrii v roce 2011.\u00a0To v\u0161ak nebyla tradi\u010dn\u00ed americk\u00e1 odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku, kter\u00e1 potvrzovala samotn\u00e9 pr\u00e1vo na revoluci, ale pop\u00edrala pr\u00e1vo na z\u00e1sah zven\u010d\u00ed.\u00a0Jak \u0159ekl Lincoln: „Na\u0161e vl\u00e1da nesm\u00ed podn\u011bcovat nebo podporovat takov\u00e9 revoluce v jin\u00fdch vl\u00e1d\u00e1ch.“<\/span><\/p>\n

Mohl by si nov\u00fd st\u00e1t n\u00e1rokovat pr\u00e1vo na revoluci a n\u00e1sledn\u011b pr\u00e1vo vyhledat pomoc zven\u010d\u00ed?\u00a0Podle Ameri\u010dan\u016f m\u011bli ameri\u010dt\u00ed revolucion\u00e1\u0159i pln\u00e9 pr\u00e1vo vys\u00edlat sv\u00e9 z\u00e1stupce do zahrani\u010d\u00ed, aby si vy\u017e\u00e1dali uzn\u00e1n\u00ed, p\u016fj\u010dky a zbo\u017e\u00ed.\u00a0To tak\u00e9 obdr\u017eeli z Francie v roce 1778.<\/span><\/p>\n

Americk\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va m\u00e1 z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam, proto\u017ee bylo za\u010dlen\u011bno do Charty Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f s charakterem pr\u00e1va.\u00a0<\/span><\/strong>Charta zakazuje vn\u011bj\u0161\u00ed agresi, ale nepop\u00edr\u00e1 pr\u00e1vo na revoluci.\u00a0<\/span><\/strong>Ka\u017ed\u00e1 vl\u00e1da m\u00e1 suver\u00e9nn\u00ed pr\u00e1vo chr\u00e1nit se, je-li to nutn\u00e9, zbran\u011bmi, kdy\u017e \u010del\u00ed ozbrojen\u00e9 vzpou\u0159e;\u00a0<\/span>ale ka\u017ed\u00fd n\u00e1rod m\u00e1 tak\u00e9 pr\u00e1vo chopit se zbran\u011b, kdy\u017e m\u00e1 pocit, \u017ee je vystaven nesnesiteln\u00e9mu \u00fatlaku zavedenou autoritou.<\/span><\/strong>\u010cl\u00e1nky Charty zavazuj\u00ed ciz\u00ed st\u00e1ty vyh\u00fdbat se takov\u00fdm vnit\u0159n\u00edm boj\u016fm, ale nezakazuj\u00ed pomoc existuj\u00edc\u00edmu suver\u00e9novi.\u00a0Kdy\u017e se revolu\u010dn\u00ed strana etabluje jako de facto vl\u00e1da, mohou lid\u00e9 zven\u010d\u00ed dokonce pova\u017eovat povstalce za v\u00e1l\u010d\u00edc\u00ed.\u00a0Prvo\u0159ad\u00fdm ustanoven\u00edm charty je v\u0161ak nechat zv\u00edt\u011bzit stranu, kter\u00e1 se t\u011b\u0161\u00ed podpo\u0159e lidu.\u00a0Ti, kte\u0159\u00ed se prosad\u00ed, maj\u00ed n\u00e1rok na form\u00e1ln\u00ed uzn\u00e1n\u00ed, pokud spln\u00ed sv\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed z\u00e1vazky.\u00a0Nicm\u00e9n\u011b: \u201ePr\u00e1va a atributy suverenity mu n\u00e1le\u017e\u00ed nez\u00e1visle na jak\u00e9mkoli uzn\u00e1n\u00ed… krom\u011b toho, \u017ee je nem\u016f\u017ee vykon\u00e1vat, dokud mu nebyly potvrzeny.<\/span><\/p>\n

Existence revolu\u010dn\u00ed pravice neznamen\u00e1, \u017ee by revoluce m\u011bla b\u00fdt prov\u00e1d\u011bna s n\u011b\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e s maxim\u00e1ln\u00ed opatrnost\u00ed.\u00a0Pr\u016fb\u011bh revoluce m\u00e1 toti\u017e \u010dasto katastrof\u00e1ln\u00ed n\u00e1sledky.\u00a0O revoluci m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci to, co Nehru o v\u00e1lce poznamenal: „Nep\u0159in\u00e1\u0161\u00ed to, co jste cht\u011bli, p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed n\u011bco mnohem hor\u0161\u00edho.“<\/span><\/p>\n

Pokud by bylo n\u00e1siln\u00e9 povst\u00e1n\u00ed schv\u00e1leno lehce, hrozilo by brzy nebezpe\u010d\u00ed rozpadu vl\u00e1d a v\u0161ichni bychom byli rychle obnoveni do p\u0159irozen\u00e9ho stavu, kter\u00fd pronikav\u011b popsal Thomas Hobbes;\u00a0st\u00e1t, ve kter\u00e9m neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 uzn\u00e1van\u00e1 autorita, kterou by lid\u00e9 m\u011bli poslouchat.\u00a0Za t\u011bchto okolnost\u00ed, kter\u00e9 maj\u00ed tendenci \u010dinit \u017eivot \u201eosam\u011bl\u00fdm, chud\u00fdm, o\u0161kliv\u00fdm, brut\u00e1ln\u00edm a kr\u00e1tk\u00fdm\u201c, jsou nuceni uposlechnout nab\u00e1d\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho nah\u00e9ho vlastn\u00edho z\u00e1jmu o zachov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho \u017eivota a svobody.\u00a0Proto\u017ee \u017eij\u00ed v anarchii, pot\u0159ebuj\u00ed autoritu.\u00a0Za t\u011bchto okolnost\u00ed si podle mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va mohou vybrat autoritu, pod kterou cht\u011bj\u00ed \u017e\u00edt.<\/span><\/p>\n

Pr\u00e1vo na n\u00e1rodn\u00ed sebeur\u010den\u00ed<\/a><\/span><\/h1>\n

Toto pr\u00e1vo volby je v mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vu zn\u00e1m\u00e9 jako pr\u00e1vo na n\u00e1rodn\u00ed sebeur\u010den\u00ed.\u00a0Kdy\u017e se autorita zhrout\u00ed, jedin\u00fd zp\u016fsob, jak probl\u00e9m spravedliv\u011b vy\u0159e\u0161it, je p\u0159estav\u011bt vl\u00e1du od z\u00e1klad\u016f.\u00a0To znamen\u00e1, \u017ee v\u016fle lidu mus\u00ed m\u00edt p\u0159ednost.<\/span><\/strong><\/p>\n

Zat\u00edmco \u00fazemn\u00ed celistvost, princip, kter\u00fd zakazuje vn\u011bj\u0161\u00ed agresi, je aplikac\u00ed suverenity \u201eshora dol\u016f\u201c, n\u00e1rodn\u00ed sebeur\u010den\u00ed je aplikac\u00ed \u201ezdola nahoru\u201c.\u00a0Oba jsou d\u016fle\u017eit\u00fdmi principy mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va;\u00a0jsou d\u016frazn\u011b uvedeny v Chart\u011b Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f, ale jak je uvedeno, n\u011bkdy jsou ve vz\u00e1jemn\u00e9m nap\u011bt\u00ed nebo dokonce v otev\u0159en\u00e9m konfliktu.<\/span><\/p>\n

Zat\u00edmco \u00fazemn\u00ed celistvost je ji\u017e dlouho principem mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va, zku\u0161enost dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed u\u010d\u00ed, \u017ee existuj\u00ed okolnosti, za kter\u00fdch mus\u00ed ustoupit pr\u00e1vu na n\u00e1rodn\u00ed sebeur\u010den\u00ed.\u00a0<\/span><\/strong>Jin\u00fd zp\u016fsob, jak vyj\u00e1d\u0159it stejnou z\u00e1sadu, je:\u00a0<\/span>V m\u00edru jsou hranice d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e lid\u00e9;\u00a0v zu\u0159\u00edc\u00edch konfliktech mezi r\u016fzn\u00fdmi n\u00e1rody, kter\u00e9 d\u0159\u00edve podl\u00e9haly stejn\u00e9mu politick\u00e9mu suver\u00e9nu, maj\u00ed lid\u00e9 p\u0159ednost p\u0159ed hranicemi, kdy\u017e se st\u00e1tn\u00ed moc zhroutila.<\/span><\/strong><\/p>\n

Woodrow Wilson v\u00edce ne\u017e kdokoli jin\u00fd formoval pr\u00e1vo na n\u00e1rodn\u00ed sebeur\u010den\u00ed v mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vu dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed.\u00a0P\u0159ed vstupem Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f do 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v kv\u011btnu 1916 stanovil z\u00e1sady, o nich\u017e se domn\u00edval, \u017ee by m\u011bly vl\u00e1dnout m\u00edrotvorb\u011b.\u00a0\u201eZa prv\u00e9, \u017ee ka\u017ed\u00fd n\u00e1rod m\u00e1 pr\u00e1vo zvolit si suverenitu, pod kterou chce \u017e\u00edt.\u00a0Za druh\u00e9, \u017ee mal\u00e9 st\u00e1ty sv\u011bta maj\u00ed pr\u00e1vo po\u017e\u00edvat stejn\u00e9 suverenity a \u00fazemn\u00ed celistvosti, jakou o\u010dek\u00e1vaj\u00ed a prosazuj\u00ed velk\u00e9 a mocn\u00e9 n\u00e1rody.\u00a0A za t\u0159et\u00ed, \u017ee sv\u011bt m\u00e1 pr\u00e1vo b\u00fdt osvobozen od jak\u00e9hokoli naru\u0161en\u00ed sv\u00e9ho m\u00edru, kter\u00e9 m\u00e1 sv\u016fj p\u016fvod v agresi a nerespektov\u00e1n\u00ed pr\u00e1v lid\u00ed a n\u00e1rod\u016f.<\/span><\/p>\n

Prvn\u00ed princip \u2013 zn\u00e1m\u00fd jako pr\u00e1vo na n\u00e1rodn\u00ed sebeur\u010den\u00ed \u2013 s Wilsonem rezonoval.\u00a0„Duch nacionalismu,“ komentoval jeden americk\u00fd sen\u00e1tor, „nikdy nebyl tak asertivn\u00ed jako nyn\u00ed.“\u00a0Wilsonovo ozn\u00e1men\u00ed takov\u00e9ho pr\u00e1va \u201ebylo jako v\u00fdk\u0159ik z hloubky do hloubky\u201c.\u00a0Ozn\u00e1men\u00ed bylo v\u00edt\u00e1no po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.\u00a0<\/span><\/p>\n

Wilsonovi kritici se na druhou stranu domn\u00edvali, \u017ee do mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va zavedl extr\u00e9mn\u011b nebezpe\u010dn\u00fd princip.\u00a0Jeho ministr zahrani\u010d\u00ed Robert Lansing nap\u0159\u00edklad o Wilsonov\u011b rozhodnut\u00ed ho\u0159ce psal a p\u0159edpov\u00eddal, \u017ee povede k nekone\u010dn\u00fdm konflikt\u016fm.\u00a0\u201e\u00a0<\/span>Sebeur\u010den\u00ed\u201c byl ve sv\u00e9 podstat\u011b nejednozna\u010dn\u00fd term\u00edn, kter\u00fd pro r\u016fzn\u00e9 lidi nab\u00fdval r\u016fzn\u00fdch v\u00fdznam\u016f.<\/span><\/em>\u00dast\u0159edn\u00edm probl\u00e9mem bylo identifikovat \u201ej\u00e1\u201c, kter\u00e9 by m\u011blo \u010dinit rozhodnut\u00ed.\u00a0Byl to n\u00e1rod, st\u00e1t, lid\u00e9, spole\u010denstv\u00ed ob\u010dan\u016f?\u00a0„Lid\u00e9,“ poznamenal jeden koment\u00e1tor, „nemohou rozhodnout, dokud n\u011bkdo nerozhodne, kdo p\u0159esn\u011b je m\u00edn\u011bn „lidmi“.\u00a0Jeden u\u010denec identifikoval t\u0159i r\u016fzn\u00e9 v\u00fdznamy: vn\u011bj\u0161\u00ed sebeur\u010den\u00ed neboli svoboda od ciz\u00ed nadvl\u00e1dy;\u00a0vnit\u0159n\u00ed sebeur\u010den\u00ed, pr\u00e1vo lidu zvolit si formu vl\u00e1dy;\u00a0a demokracie, kter\u00e1 vyjad\u0159uje v\u016fli lidu nebo n\u00e1roda a \u010din\u00ed tak v \u00fastavn\u00edm r\u00e1mci.<\/span><\/p>\n

Wilson byl p\u0159esv\u011bd\u010den o v\u0161ech t\u0159ech bodech, ale d\u00e1 se \u0159\u00edci, \u017ee za nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed pova\u017eoval sebeur\u010den\u00ed v\u016f\u010di vn\u011bj\u0161\u00edmu sv\u011btu.\u00a0Podle jeho n\u00e1zoru existovaly ostr\u00e9 limity toho, co by ciz\u00ed n\u00e1rody mohly legitimn\u011b ud\u011blat pro nastolen\u00ed demokracie v jin\u00fdch zem\u00edch: \u201ePokud necht\u011bj\u00ed demokracii,\u201c \u0159ekl o nov\u011b nez\u00e1visl\u00fdch n\u00e1rodech, \u201etak to nen\u00ed moje v\u011bc.\u201c .\u00a0Na za\u010d\u00e1tku sv\u00e9ho prezidentsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu si toto omezen\u00ed rozhodn\u011b neuv\u011bdomoval a jako p\u0159\u00e1telsk\u00fd u\u010ditel mluvil k latinskoamerick\u00fdm n\u00e1rod\u016fm, jejich\u017e politick\u00e9 instituce neodpov\u00eddaly t\u011bm severoamerick\u00fdm.\u00a0Zd\u011b\u0161en \u201evl\u00e1dou \u0159ezn\u00edk\u016f\u201c, kter\u00e1 po\u010d\u00e1tkem roku 1913 sesadila mexick\u00e9ho prezidenta Francesca Madera, cht\u011bl sesadit sv\u00e9ho n\u00e1stupce Victoriana Huertu.\u00a0Ale pak se Wilson oto\u010dil z\u00e1dy ke slo\u017eitosti Mexika.\u00a0\u201ePokud Mexi\u010dan\u00e9 cht\u011bj\u00ed ud\u011blat peklo,\u201c \u0159ekl v roce 1915, \u201epak by m\u011bli podniknout tvrd\u00e9 kroky.\u00a0Nem\u00e1me s t\u00edm nic spole\u010dn\u00e9ho.\u00a0Je to jejich vl\u00e1da, je to jejich peklo.“\u00a0Tyto my\u0161lenky tak\u00e9 aplikoval na ruskou revoluci:<\/span>\u201eMoje politika v\u016f\u010di Rusku je velmi podobn\u00e1 m\u00e9 mexick\u00e9 politice.\u00a0Mysl\u00edm, \u017ee by jim m\u011blo b\u00fdt umo\u017en\u011bno pracovat na vlastn\u00ed sp\u00e1se, i kdy\u017e se na chv\u00edli ut\u00e1p\u00ed v anarchii.\u201c<\/span><\/em><\/p>\n

Americk\u00e1 administrativa se uk\u00e1zala b\u00fdt v\u016f\u010di Rusku interven\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e by tento cit\u00e1t mohl nazna\u010dovat, ale ukazuje na kl\u00ed\u010dov\u00fd rys Wilsonovy mezin\u00e1rodn\u00ed filozofie.\u00a0Wilson nepochyboval o tom, \u017ee demokracie je nejlep\u0161\u00ed formou vl\u00e1dy, ale tak\u00e9 v\u011b\u0159il, \u017ee\u00a0<\/span>samotn\u00e9 n\u00e1rody maj\u00ed vnit\u0159n\u00ed pr\u00e1vo rozhodovat o skute\u010dn\u00e9m politick\u00e9m syst\u00e9mu<\/span><\/em>\u00a0.\u00a0Pokud cht\u011bli jmenovat dikt\u00e1tora jako sv\u00e9ho zachr\u00e1nce, bylo to jejich pr\u00e1vo \u2013 a\u010dkoli historie uk\u00e1zala, \u017ee autorit\u00e1\u0159stv\u00ed je kr\u00e1tkozrak\u00e1 a potenci\u00e1ln\u011b nebezpe\u010dn\u00e1 volba.<\/span><\/p>\n

Ve sv\u00e9m p\u0159\u00edstupu k t\u011bmto ot\u00e1zk\u00e1m \u2013 zejm\u00e9na ve sv\u00e9 definici pojmu \u201en\u00e1rod\u201c \u2013 byl Wilson nepochybn\u011b do ur\u010dit\u00e9 m\u00edry slep\u00fd.\u00a0V roce 1919 byl \u0161okov\u00e1n pod\u00edvanou Brit\u00e1nie a Francie hoduj\u00edc\u00ed na trosk\u00e1ch Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e.\u00a0Ale jeho antiimperialismus m\u011bl jasn\u00e9 meze.\u00a0Wilson sice p\u0159edstavoval princip n\u00e1rodn\u00edho sebeur\u010den\u00ed n\u00e1rod\u016f, kter\u00e9 \u017eily v n\u011bmeck\u00e9, rusk\u00e9 a rakousko-uhersk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i, kter\u00e1 v roce 1918 padla.\u00a0Ale jeho pocit b\u00edl\u00e9 nad\u0159azenosti br\u00e1nil soucitu s pr\u00e1vy neb\u00edl\u00fdch lid\u00ed.\u00a0Korejci, Egyp\u0165an\u00e9, Hai\u0165an\u00e9, \u010c\u00ed\u0148an\u00e9, Vietnamci, Sy\u0159an\u00e9 a Indov\u00e9 z asijsk\u00e9ho subkontinentu sly\u0161eli Wilson\u016fv postoj hlasit\u011b a jasn\u011b.\u00a0Na druhou stranu ji neposlouchal.<\/span><\/p>\n

Skute\u010dnost, \u017ee Wilson zast\u00e1val zavr\u017een\u00edhodn\u00e9 n\u00e1zory na koncept rasy, v\u0161ak neub\u00edr\u00e1 na univerz\u00e1lnosti princip\u016f, kter\u00e9 zast\u00e1v\u00e1.\u00a0Wilson naopak ukazuje, \u017ee tyto principy m\u011bly b\u00fdt z\u00e1padn\u00edmi v\u016fdci znovu potvrzeny ji\u017e d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm.<\/span><\/p>\n

Wilson byl naprosto nep\u0159ipraven\u00fd na zm\u011b\u0165 n\u00e1rodnost\u00ed, kter\u00fdm \u010delil ve Versailles.\u00a0Bylo n\u011bkolik, o kter\u00fdch p\u0159iznal, \u017ee o nich nikdy nesly\u0161el.\u00a0To vyvolalo ot\u00e1zky a trapn\u00e1 dilemata,\u00a0<\/span>proto\u017ee n\u00e1rok n\u00e1roda na sebeur\u010den\u00ed se nevyhnuteln\u011b st\u0159et\u00e1v\u00e1 s jin\u00fdmi n\u00e1roky na tuctu r\u016fzn\u00fdch hranic.\u00a0<\/span><\/em>Nebyl ani v politick\u00e9 pozici, s nejistou podporou v Americe, aby vnutil svou v\u016fli mocn\u00fdm britsk\u00fdm a francouzsk\u00fdm v\u016fdc\u016fm, jejich\u017e zem\u011b ve v\u00e1lce trp\u011bly mnohem v\u00edce.\u00a0Kompromisy byly nevyhnuteln\u011b na denn\u00edm po\u0159\u00e1dku.<\/span><\/p>\n

Ani v Evrop\u011b nebyl Wilson tak docela revolucion\u00e1\u0159em v sebeur\u010den\u00ed, jak je zobrazov\u00e1n.\u00a0Stejn\u011b jasn\u011b jako Lansing vid\u011bl potenci\u00e1ln\u00ed nebezpe\u010d\u00ed pro politickou stabilitu, pokud by ka\u017ed\u00fd sebeur\u010den\u00fd n\u00e1rod tou\u017eil po nez\u00e1vislosti.\u00a0Za\u010d\u00e1tkem roku 1918 cht\u011bl rakousko-uherskou monarchii zachovat nebo je\u0161t\u011b l\u00e9pe p\u0159em\u011bnit na mnohon\u00e1rodnostn\u00ed spolkov\u00fd st\u00e1t.\u00a0Neusiloval o rozpu\u0161t\u011bn\u00ed tohoto st\u00e1tu.\u00a0Nicm\u00e9n\u011b logika tot\u00e1ln\u00ed v\u00e1lky nakonec zv\u00edt\u011bzila, nejsiln\u011bji prosazovan\u00e1 Wilsonov\u00fdmi dom\u00e1c\u00edmi odp\u016frci, jako byl Theodore Roosevelt.\u00a0V dob\u011b p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed v listopadu 1918 \u201ePol\u00e1ci, \u010ce\u0161i a Jugosl\u00e1vci\u201c, jak \u0159ekl Wilson, zvedli arm\u00e1dy\u00a0utvo\u0159ily se prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dy, kter\u00e9 \u00fazem\u00ed \u00fa\u010dinn\u011b kontrolovaly.\u00a0Byli z\u00e1rodky nov\u00fdch st\u00e1t\u016f a zaslou\u017eili si uzn\u00e1n\u00ed na z\u00e1klad\u011b principu n\u00e1rodn\u00edho sebeur\u010den\u00ed.\u00a0Neexistoval \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd z\u00e1klad, na kter\u00e9m by bylo mo\u017en\u00e9 uzav\u0159\u00edt m\u00edr.<\/span><\/p>\n

M\u00edrov\u00fd proces v roce 1919 a d\u00e1le p\u0159edstavoval obrovsk\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky pro uskute\u010dn\u011bn\u00ed ide\u00e1lu n\u00e1rodn\u00edho sebeur\u010den\u00ed.\u00a0<\/span><\/em>Ve star\u00fdch \u0159\u00ed\u0161\u00edch \u017eily n\u00e1rody v t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti a zp\u016fsobem, kter\u00fd zt\u011b\u017eoval a zt\u011b\u017eoval aplikaci tohoto principu.\u00a0Jedna skupina vl\u00e1dla m\u011bstu, druh\u00e1 vnitrozem\u00ed.\u00a0Na toto t\u00e9ma existovalo mnoho r\u016fzn\u00fdch variac\u00ed, ale v\u0161echny stav\u011bly etnickou nebo n\u00e1rodnostn\u00ed sp\u0159\u00edzn\u011bnost proti tvrzen\u00edm strategick\u00e9ho a ekonomick\u00e9ho zdrav\u00e9ho rozumu.\u00a0<\/span>Vzhledem ke sm\u00ed\u0161en\u00ed n\u00e1rod\u016f byl nevyhnuteln\u00fd vznik \u010detn\u00fdch \u201eprobl\u00e9m\u016f men\u0161in\u201c.<\/span><\/em><\/p>\n

Spole\u010dnost n\u00e1rod\u016f se pokusila vy\u0159e\u0161it tuto chmurnou situaci \u0159adou \u201emen\u0161inov\u00fdch smluv\u201c, kter\u00e9 ve 30. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed selhaly.\u00a0Generace po roce 1945 ztratila d\u016fv\u011bru v tyto smlouvy a p\u0159ijala p\u0159esuny obyvatelstva jako prost\u0159edek k vytvo\u0159en\u00ed soudr\u017en\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1rodn\u00edch st\u00e1t\u016f.\u00a0Velkou v\u00fdhodu tohoto nov\u00e9ho p\u0159\u00edstupu vid\u011bli navrhovatel\u00e9 v tom, \u017ee se sbl\u00ed\u017eily principy \u00fazemn\u00ed celistvosti a pr\u00e1va na sebeur\u010den\u00ed.<\/span><\/p>\n

Pr\u00e1vo na n\u00e1rodn\u00ed sebeur\u010den\u00ed dos\u00e1hlo sv\u00e9ho nejv\u011bt\u0161\u00edho triumfu v obdob\u00ed po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce s koncem evropsk\u00fdch \u0159\u00ed\u0161\u00ed v Asii a Africe.\u00a0<\/span><\/em>I kdy\u017e to nebylo form\u00e1ln\u00edm c\u00edlem Charty OSN \u2013 Brit\u00e1nie takov\u00e9 \u00favahy v letech 1944 a 1945 zablokovala \u2013 brzy se stal leitmotivem Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f.\u00a0Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm obh\u00e1jcem n\u00e1rodn\u00edho sebeur\u010den\u00ed byl Jawaharlal Nehru, p\u0159edseda vl\u00e1dy Indie od z\u00edsk\u00e1n\u00ed nez\u00e1vislosti v letech 1947 a\u017e 1964. Ji\u017e v roce 1946 Nehru hl\u00e1sal n\u00e1zor, kter\u00fd se sna\u017e\u00ed shrom\u00e1\u017edit sv\u011bt kolem: \u201eCel\u00fd syst\u00e9m zn\u00e1m\u00fd jako kolonialismus mus\u00ed j\u00edt.“<\/span><\/p>\n

Charta OSN je z\u00e1kladem mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va od roku 1945 a\u017e do sou\u010dasnosti v\u010detn\u011b.\u00a0<\/span><\/strong>Stanovuje z\u00e1kladn\u00ed normy, vnit\u0159n\u00ed architekturu, kter\u00e1 tvo\u0159\u00ed z\u00e1klad mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1vn\u00edho \u0159\u00e1du.\u00a0Jeho j\u00e1drem jsou vz\u00e1jemn\u011b prov\u00e1zan\u00e1 ustanoven\u00ed o suverenit\u011b, posv\u00e1tnosti hranic, nevm\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed se, omezen\u00ed p\u0159i pou\u017eit\u00ed s\u00edly a vz\u00e1jemn\u00e9 pomoci.<\/span><\/p>\n

Do tohoto z\u00e1kona byly za\u010dlen\u011bny \u0161irok\u00e9 obrysy Wilsonova ch\u00e1p\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va.\u00a0Souhrnn\u011b lze \u0159\u00edci, \u017ee \u00fa\u010delem mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1vn\u00edho \u0159\u00e1du je prosazovat pr\u00e1vo jeho \u010dlen\u016f na suverenitu a \u00fazemn\u00ed celistvost.\u00a0\u017d\u00e1dn\u00fd st\u00e1t nesm\u00ed pou\u017e\u00edt nebo vyhro\u017eovat n\u00e1sil\u00edm k napaden\u00ed t\u011bchto pr\u00e1v.\u00a0Pokud tak u\u010din\u00ed, mus\u00ed \u010delit jednotn\u00e9mu odporu mezin\u00e1rodn\u00edho spole\u010denstv\u00ed.\u00a0<\/span>Ze stejn\u00e9ho d\u016fvodu m\u00e1 ka\u017ed\u00fd n\u00e1rod sv\u00e9 p\u0159irozen\u00e9 pr\u00e1vo sesadit represivn\u00ed vl\u00e1dy.\u00a0<\/span><\/em>Nikdy by to nem\u011blo d\u011blat lehkov\u00e1\u017en\u011b nebo z d\u016fvod\u016f p\u0159echodn\u00e9 d\u016fle\u017eitosti, ale\u00a0<\/span>pr\u00e1vo na revoluci je p\u0159irozen\u00fdm pr\u00e1vem lidu.<\/span><\/em>Vn\u011bj\u0161\u00ed mocnosti by m\u011bly k takov\u00fdm vnit\u0159n\u00edm konflikt\u016fm zaujmout nez\u00e1visl\u00fd postoj.\u00a0Nen\u00ed jejich v\u011bc\u00ed pomazat v\u00edt\u011bze.<\/span><\/p>\n

Dv\u011b strany suverenity: \u00fazemn\u00ed integrita a sebeur\u010den\u00ed na Ukrajin\u011b<\/a><\/span><\/h1>\n

Tvrd\u00edm,\u00a0<\/span>\u017ee princip n\u00e1rodn\u00edho sebeur\u010den\u00ed \u2013 tj. organizace politick\u00e9 autority zdola nahoru \u2013 je relevantn\u00ed pro \u0159e\u0161en\u00ed pr\u00e1vn\u00edch a etick\u00fdch probl\u00e9m\u016f, kter\u00e9 vyvolal konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou a uvnit\u0159 ka\u017ed\u00e9ho z obou st\u00e1t\u016f.<\/span><\/em>Tento konflikt nen\u00ed jen o rusk\u00e9m naru\u0161en\u00ed \u00fazemn\u00ed celistvosti Ukrajiny (vn\u011bj\u0161\u00ed suverenity);\u00a0Sporn\u00fd je tak\u00e9 zp\u016fsob, jak\u00fdm byla vnit\u0159n\u00ed suverenita Ukrajiny \u2013 tedy jej\u00ed pr\u00e1vo vl\u00e1dnout nad sv\u00fdm \u00fazem\u00edm a sv\u00fdm lidem \u2013 ustavena a pot\u00e9 zpochybn\u011bna dv\u011bma politick\u00fdmi frakcemi.\u00a0Princip suverenity d\u00e1v\u00e1 st\u00e1tu pr\u00e1vo ponechat sv\u00e9 \u00fazem\u00ed neporu\u0161en\u00e9 proti vnit\u0159n\u00edm \u00fatok\u016fm.\u00a0Toto pr\u00e1vo je v\u0161ak omezeno dv\u011bma zp\u016fsoby;\u00a0jednak pr\u00e1vem na revoluci za \u00fa\u010delem set\u0159\u00e1st ne\u00fanosn\u00fd \u00fatlak a jednak povinnost\u00ed pod\u0159\u00eddit se existuj\u00edc\u00edmu \u00fastavn\u00edmu po\u0159\u00e1dku, i kdy\u017e nepostuluje ochranu vlastn\u00edho \u00fazem\u00ed.<\/span>Pr\u00e1vo na revoluci p\u0159ich\u00e1z\u00ed s jedn\u00edm z\u00e1sadn\u00edm ustanoven\u00edm: ka\u017ed\u00fd ho m\u00e1.\u00a0<\/span><\/strong>Kdy\u017e to skupina praktikuje pro sebe ve st\u00e1t\u011b, kter\u00fd m\u00e1 \u00fastavu, vzd\u00e1v\u00e1 se pr\u00e1va dovol\u00e1vat se \u00fastavy, kterou pomohla svrhnout, aby prosadila sv\u00e9 pr\u00e1vo vl\u00e1dnout.\u00a0Pro\u010d?\u00a0Proto\u017ee revolu\u010dn\u00ed strana pr\u00e1v\u011b hodila \u00fastavu do \u0161rotu.\u00a0Za t\u011bchto okolnost\u00ed se ji\u017e nem\u016f\u017ee spol\u00e9hat na autoritu t\u00e9to \u00fastavy.\u00a0Rozhodnut\u00ed skupiny zvr\u00e1tit \u00fastavu m\u00e1 nezbytn\u00fd d\u016fsledek, \u017ee ostatn\u00ed mohou ud\u011blat tot\u00e9\u017e.\u00a0Je na nich, aby se za okolnost\u00ed rozhodli, \u010d\u00ed autorit\u011b se pod\u0159\u00edd\u00ed.<\/span>Za takov\u00fdch okolnost\u00ed maj\u00ed v\u0161echny osoby v t\u00e9to oblasti pr\u00e1vo zvolit si suverenitu, pod kterou budou \u017e\u00edt.<\/span><\/em><\/p>\n

Relevance tohoto principu pro Ukrajinu je z\u0159ejm\u00e1, proto\u017ee tento n\u00e1rod za\u017eil v roce 2014 revolu\u010dn\u00ed nebo mimo\u00fastavn\u00ed uchopen\u00ed moci.\u00a0<\/span>Je pochybn\u00e9, \u017ee \u201erevoluci d\u016fstojnosti\u201c v roce 2014 vyvolaly st\u00ed\u017enosti, kter\u00e9 daly pr\u00e1vo svrhnout \u00fa\u0159aduj\u00edc\u00ed vl\u00e1du.<\/span><\/strong>Viktor Janukovy\u010d byl zvolen ve volb\u00e1ch, kter\u00e9 mezin\u00e1rodn\u00ed pozorovatel\u00e9 posoudili jako p\u0159im\u011b\u0159en\u011b spravedliv\u00e9.\u00a0Do dal\u0161\u00edch voleb zb\u00fdvalo n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es rok.\u00a0Vl\u00e1da \u00fastavn\u00ed demokracie vel\u00ed, \u017ee nespokojen\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed jsou na\u0161tvan\u00ed na vl\u00e1du, by m\u011bli po\u010dkat do p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch voleb, aby mohli vyj\u00e1d\u0159it sv\u016fj protest.\u00a0Demonstranti na Majdanu v\u0161ak necht\u011bli \u010dekat;\u00a0cht\u011bli se okam\u017eit\u011b zbavit Janukovy\u010de, aby se nechytli na dohodu, kterou koncem roku 2013 podepsal ukrajinsk\u00fd prezident s Ruskem.\u00a0Ale kdyby hlas lidu, projeven\u00fd ve\u0159ejn\u00fdm protestem, vyhr\u00e1l n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed volby, nic by nebr\u00e1nilo nov\u00e9mu prezidentovi odstoupit od dohody z roku 2015.\u00a0Janukovy\u010d nebyl schopen<\/span><\/p>\n

Na rozd\u00edl od t\u011bchto n\u00e1zor\u016f se tvrdilo, \u017ee Ukrajina je \u201emlad\u00e1 demokracie\u201c a \u017ee norm\u00e1ln\u00ed pravidla a praktiky \u00fastavn\u00ed demokracie lze libovoln\u011b potla\u010dit.\u00a0N\u00e1mitka je ned\u016fvodn\u00e1.\u00a0Respektov\u00e1n\u00ed volebn\u00edho pr\u00e1va je skute\u010dn\u011b z\u00e1sadn\u00ed v mlad\u00fdch i vysp\u011bl\u00fdch demokraci\u00edch.<\/span><\/strong>Poru\u0161en\u00ed volebn\u00edho pr\u00e1va kdykoli v letech 1790 a\u017e 1860 by m\u011blo za n\u00e1sledek ob\u010danskou v\u00e1lku ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech.\u00a0Poru\u0161en\u00ed volebn\u00edho pr\u00e1va v dne\u0161n\u00ed Americe, abych uvedl n\u00e1padn\u00fd p\u0159\u00edklad, by vytvo\u0159ilo jasnou a velmi re\u00e1lnou hrozbu v\u00e1\u017en\u00fdch ob\u010dansk\u00fdch nepokoj\u016f, i kdyby nep\u0159\u00e1telstv\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1sledovalo, nebylo nic jako prvn\u00ed ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka.\u00a0Pokud by se budouc\u00ed despotick\u00fd kandid\u00e1t prohla\u0161oval za v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve volebn\u00edm kolegiu navzdory poru\u0161en\u00ed jeho jednac\u00edho \u0159\u00e1du, pod\u0159\u00eddily by se v\u0161echny st\u00e1ty v Unii jejich autorit\u011b?\u00a0To se zd\u00e1 ze sv\u00e9 podstaty nepravd\u011bpodobn\u00e9.<\/span><\/p>\n

Pamatujte na 6. leden 2021 – den, kter\u00fd bude \u017e\u00edt klaunsk\u00fdmi p\u0159edstaven\u00edmi.\u00a0Ud\u00e1losti toho dne byly nechutn\u00e9, proto\u017ee dav se sna\u017eil, by\u0165 neobratn\u011b a bez skute\u010dn\u00e9ho \u00famyslu, poru\u0161it volebn\u00ed pr\u00e1vo, co\u017e je nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edpoklad \u00fastavn\u00ed demokracie.\u00a0<\/span>\u00danorov\u00e1 revoluce na Ukrajin\u011b z roku 2014 byla na druhou stranu provedena mnohem obratn\u011bji ne\u017e ud\u00e1losti 6. ledna v USA, ale v j\u00e1dru z\u016fstala drz\u00fdm \u2013 a mnohem d\u016fsledn\u011bj\u0161\u00edm \u2013 ignorov\u00e1n\u00edm st\u00e1vaj\u00edc\u00edch volebn\u00edch z\u00e1kon\u016f.<\/span><\/strong><\/p>\n

Zd\u00e1 se, \u017ee washingtonsk\u00fd establishment nen\u00ed schopen tato fakta str\u00e1vit.\u00a0Bylo n\u00e1m \u0159e\u010deno, \u017ee to, co se stalo 6. ledna, jakkoli ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 a naprosto sm\u011b\u0161n\u00e9, se rovnalo povst\u00e1n\u00ed, povst\u00e1n\u00ed \u2013 nejhor\u0161\u00edmu ze v\u0161ech zlo\u010din\u016f \u2013 i kdy\u017e ukrajinsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed z \u00fanora 2014 jednodu\u0161e uk\u00e1zalo, jak se v\u011bci \u0159e\u0161\u00ed v \u201e mlad\u00e1 demokracie\u201c.\u00a0<\/span>Ne, vynucen\u00ed zm\u011bny moci mimo\u00fastavn\u00edmi prost\u0159edky je otev\u0159enou pozv\u00e1nkou k ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce.\u00a0Pokojn\u00e9 p\u0159ed\u00e1n\u00ed moci prost\u0159ednictv\u00edm voleb je z\u00e1kladn\u00edm kamenem \u00fastavn\u00ed demokracie.\u00a0P\u0159en\u00e9st moc jak\u00fdmkoli jin\u00fdm zp\u016fsobem znamen\u00e1 \u00fapln\u011b opustit \u00fastavn\u00ed demokracii a nahradit ji vl\u00e1dou davu.<\/span><\/strong>V praxi takov\u00fd pr\u016fb\u011bh zvy\u0161uje riziko vlekl\u00e9ho ob\u010dansk\u00e9ho konfliktu.<\/span><\/p>\n

Podle princip\u016f \u00fastavn\u00ed demokracie nep\u0159edstavuje 500 000 lid\u00ed v ulic\u00edch hlavn\u00edho m\u011bsta zem\u011b se 45 miliony obyvatel \u201en\u00e1rod\u201c, proto\u017ee to v prvn\u00ed \u0159ad\u011b vylu\u010duje obrovsk\u00fd po\u010det voli\u010d\u016f.\u00a0<\/span><\/strong>P\u0159edpokl\u00e1dejme ale, \u017ee tato volba byla u\u010din\u011bna touto skupinou lid\u00ed, proto\u017ee pevn\u011b v\u011b\u0159ili, \u017ee reprezentuj\u00ed ukrajinsk\u00fd n\u00e1rod.\u00a0A kone\u010dn\u011b, cizinci by se nem\u011bli domn\u00edvat, \u017ee v\u011bd\u00ed l\u00e9pe, co je \u00fatlak ne\u017e lid\u00e9, kte\u0159\u00ed pod n\u00edm \u017eij\u00ed.\u00a0Pokud ano, st\u00e1le z toho plyne, \u017ee tento akt postav\u00ed Ukrajinu do revolu\u010dn\u00ed situace, p\u0159\u00edrodn\u00edho stavu, kdy si ka\u017ed\u00fd m\u016f\u017ee vybrat suverenitu, pod kterou chce \u017e\u00edt.<\/span>Obyvatel\u00e9 z\u00e1padn\u00edch a st\u0159edn\u00edch oblast\u00ed Ukrajiny podporovali novou revolu\u010dn\u00ed vl\u00e1du v Kyjev\u011b, kter\u00e1 je nyn\u00ed pevn\u011b zakotvena u z\u00e1padn\u00edch mocnost\u00ed, zat\u00edmco rozhodn\u00e1 v\u011bt\u0161ina lid\u00ed na Krymu a Donbasu up\u0159ednost\u0148ovala sebeur\u010den\u00ed \u2013 to znamen\u00e1, \u017ee necht\u011bli b\u00fdt ovl\u00e1dal Kyjev \u2013 a hledal ochranu u Ruska.\u00a0M\u011bli na to pr\u00e1vo?\u00a0Logika z\u00e1kona vel\u00ed, \u017ee to m\u011bli.\u00a0Toto pr\u00e1vo na n\u011b p\u0159e\u0161lo p\u0159edchoz\u00edm zru\u0161en\u00edm \u00fastavy.<\/span><\/strong><\/p>\n

Probl\u00e9m ilustruje kdysi slavn\u00e1 epizoda v americk\u00e9 \u00fastavn\u00ed historii, spor o zru\u0161en\u00ed na po\u010d\u00e1tku 30. let 19. stolet\u00ed.\u00a0John C. Calhoun z Ji\u017en\u00ed Karol\u00edny navrhl, aby si st\u00e1t jako strana \u00fastavn\u00edho paktu pro svou oblast zachoval pr\u00e1vo posuzovat \u00fastavnost z\u00e1kon\u016f vyd\u00e1van\u00fdch feder\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dou.\u00a0Pokud je st\u00e1t shled\u00e1 proti\u00fastavn\u00edmi, m\u016f\u017ee je jeho agentura zru\u0161it.\u00a0Daniel Webster se vysm\u00edval Calhounovu tvrzen\u00ed, \u017ee st\u00e1t m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem ve vl\u00e1d\u011b i mimo vl\u00e1du z\u00e1rove\u0148, co\u017e mu umo\u017e\u0148uje vytv\u00e1\u0159et z\u00e1kony, kter\u00e9 mus\u00ed ostatn\u00ed dodr\u017eovat, ale odm\u00edtat autoritu t\u011bchto z\u00e1kon\u016f, kdy\u017e se na n\u011bj vztahuj\u00ed.<\/span>Bohu\u017eel p\u0159esn\u011b to ud\u011blali ukrajin\u0161t\u00ed revolucion\u00e1\u0159i na Majdanu.\u00a0Po\u0161pinili \u00fastavu a pak se dovol\u00e1vali jej\u00ed autority.\u00a0<\/span><\/strong>Na z\u00e1klad\u011b principu stanoven\u00e9ho Websterem se vzdali sv\u00e9ho pr\u00e1va tak u\u010dinit.<\/span><\/p>\n

Proti t\u011bmto tvrzen\u00edm lze nam\u00edtnout, \u017ee odtr\u017een\u00ed Krymu a vznik Don\u011bck\u00e9 a Luhansk\u00e9 lidov\u00e9 republiky (DPR a LPR) v roce 2014 nen\u00ed uplatn\u011bn\u00edm pr\u00e1va na sebeur\u010den\u00ed, tedy pr\u00e1va lidu vybrat si. pod jeho\u017e suverenitou cht\u011bj\u00ed \u017e\u00edt, proto\u017ee povst\u00e1n\u00ed na v\u00fdchod\u011b bylo \u0159\u00edzeno v\u00fdhradn\u011b vn\u011bj\u0161\u00ed mocnost\u00ed, toti\u017e Ruskem.\u00a0Nejde o sebeur\u010den\u00ed, tedy o protiargument, ale o p\u0159\u00edpad vn\u011bj\u0161\u00edho z\u00e1sahu nebo revan\u0161ismu.\u00a0Za tyto lidi rozhodl Putin, ne tito lid\u00e9 s pomoc\u00ed Putina.<\/span><\/p>\n

Skutkov\u00e9 okolnosti p\u0159\u00edpadu tento v\u00fdklad nepodporuj\u00ed.\u00a0<\/span><\/a>Jasn\u00e1 v\u011bt\u0161ina obyvatel Krymu cht\u011bla b\u00fdt v roce 2014 sou\u010d\u00e1st\u00ed Ruska a ne Ukrajiny.\u00a0<\/span><\/strong>To, \u017ee toho dos\u00e1hli s ruskou podporou, je pravda.\u00a0Je tak\u00e9 pravda, \u017ee majdan\u0161t\u00ed revolucion\u00e1\u0159i p\u0159evzali moc s podporou Z\u00e1padu.\u00a0Dva t\u00fddny p\u0159edt\u00edm, ne\u017e byl Janukovy\u010d svr\u017een, vybrala n\u00e1m\u011bstkyn\u011b ministra zahrani\u010d\u00ed USA Victoria Nulandov\u00e1 kabinet, kter\u00fd bude jeho n\u00e1stupcem.\u00a0Zat\u00edmco referendum na Krymu bylo podle ukrajinsk\u00e9 \u00fastavy proti\u00fastavn\u00ed, vyvozen\u00fd z\u00e1v\u011br \u2013 \u017ee referendum bylo proto nez\u00e1konn\u00e9 \u2013 je nespr\u00e1vn\u00fd.<\/span><\/strong>Podle v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch princip\u016f to bylo rozhodnut\u00ed Krym\u010dan\u016f, jak j\u00edt cestou odtr\u017een\u00ed od Ukrajiny a p\u0159ipojen\u00ed k Rusku.\u00a0Z\u00e1sadn\u00ed ot\u00e1zkou tedy nen\u00ed, zda bylo krymsk\u00e9 referendum provedeno zp\u016fsobem uspokojiv\u00fdm pro cizince, ale zda m\u011bli krym\u0161t\u00ed voli\u010di v\u016fbec pr\u00e1vo referendum uspo\u0159\u00e1dat.\u00a0Revolu\u010dn\u00ed okolnosti roku 2014 zanechaly velkou nejistotu, zda referendum z roku 2014 odr\u00e1\u017e\u00ed v\u016fli krymsk\u00e9ho lidu, ale tucet pr\u016fzkum\u016f ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed b\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch osmi let ukazuje, \u017ee ano.\u00a0Ka\u017ed\u00fd z nich ukazuje osmdes\u00e1t a\u017e devades\u00e1t procent podpory pro odtr\u017een\u00ed Krymu od Ukrajiny a pro p\u0159ipojen\u00ed Krymu k Rusku.\u00a0Existuje ka\u017ed\u00fd d\u016fvod v\u011b\u0159it<\/span><\/p>\n

P\u0159\u00edpad Donbasu je jist\u011b slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.\u00a0Obyvatelstvo bylo v t\u00e9to provincii je\u0161t\u011b v\u00edce rozd\u011bleno.\u00a0Pr\u016fzkumy ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed v kv\u011btnu 2014 uk\u00e1zaly, \u017ee v\u011bt\u0161ina byla proti odtr\u017een\u00ed od Ukrajiny, ale ned\u016fv\u011b\u0159ovala kyjevsk\u00fdm \u00fa\u0159ad\u016fm a cht\u011bla federalizaci.\u00a0Povstalci, kte\u0159\u00ed se chopili moci, se v referendu v obou provinci\u00edch zeptali: „Podporujete vznik Don\u011bck\u00e9 lidov\u00e9 republiky?“\u00a0, respektive stejn\u00e1 ot\u00e1zka pro Lugansk.\u00a0Putin po\u017e\u00e1dal o odlo\u017een\u00ed referenda, ale m\u00edstn\u00ed ho p\u0159esto uspo\u0159\u00e1dali.\u00a0A\u010dkoli ozn\u00e1men\u00e9 v\u00fdsledky, kter\u00e9 uk\u00e1zaly drtivou podporu referendu, nelze br\u00e1t jako nomin\u00e1ln\u00ed hodnotu, povst\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se rozvinulo, bylo vedeno m\u00edstn\u00ed a d\u011blnickou t\u0159\u00eddou.\u00a0V\u016fdc\u016fm se poda\u0159ilo vybudovat milici;\u00a0v\u011bt\u0161inu zbran\u00ed dostali od sympatick\u00fdch jednotek ukrajinsk\u00e9 arm\u00e1dy, kter\u00e9 se k nim p\u0159idaly.\u00a0V\u00edce ne\u017e t\u0159i \u010dtvrtiny lid\u00ed, kte\u0159\u00ed zem\u0159eli p\u0159i obran\u011b republik, byli lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se tam narodili.\u00a0Rusko poskytlo v\u011bt\u0161\u00ed podporu koncem l\u00e9ta 2014, kdy se republiky chystaly rozdrtit ukrajinskou protiofenz\u00edvou.\u00a0Mal\u00fdm st\u00e1t\u016fm tak zbylo mnohem m\u00e9n\u011b \u00fazem\u00ed, ne\u017e si p\u016fvodn\u011b n\u00e1rokovaly, asi t\u0159etina provincie Donbass.\u00a0kte\u0159\u00ed se tam narodili.\u00a0Rusko poskytlo v\u011bt\u0161\u00ed podporu koncem l\u00e9ta 2014, kdy se republiky chystaly rozdrtit ukrajinskou protiofenz\u00edvou.\u00a0Mal\u00fdm st\u00e1t\u016fm tak zbylo mnohem m\u00e9n\u011b \u00fazem\u00ed, ne\u017e si p\u016fvodn\u011b n\u00e1rokovaly, asi t\u0159etina provincie Donbass.\u00a0kte\u0159\u00ed se tam narodili.\u00a0Rusko poskytlo v\u011bt\u0161\u00ed podporu koncem l\u00e9ta 2014, kdy se republiky chystaly rozdrtit ukrajinskou protiofenz\u00edvou.\u00a0Mal\u00fdm st\u00e1t\u016fm tak zbylo mnohem m\u00e9n\u011b \u00fazem\u00ed, ne\u017e si p\u016fvodn\u011b n\u00e1rokovaly, asi t\u0159etina provincie Donbass.<\/span><\/p>\n

Kdy\u017e se po boj\u00edch v roce 2014 a za\u010d\u00e1tkem roku 2015 usadil prach, vytvo\u0159ila se na front\u011b linie kontaktu.\u00a0Jeden aspekt t\u00e9to linie byl obzvl\u00e1\u0161t\u011b jasn\u00fd: lid\u00e9 na obou stran\u00e1ch se navz\u00e1jem nen\u00e1vid\u011bli.\u00a0Ka\u017ed\u00e1 strana odm\u00edtla proklamovanou identitu a p\u0159\u00edslu\u0161nost druh\u00e9 strany.\u00a0Ukrajinci cht\u011bli rusofily porazit nebo je vyhnat a rusofilov\u00e9 st\u00e1le v\u00edce cht\u011bli b\u00fdt p\u0159ipojeni k Rusku.\u00a0<\/span>Putin v\u0161ak necht\u011bl k Rusku p\u0159ipojit odtr\u017een\u00e9 republiky jako Krym v roce 2014. Jako nez\u00e1visl\u00e9 st\u00e1ty je uznal a\u017e v roce 2022, tedy v dob\u011b vypuknut\u00ed v\u00e1lky.<\/span><\/strong>D\u0159\u00edve pova\u017eoval Rusko za povinno splnit vzorec Minsk-2, kter\u00fd n\u011bme\u010dt\u00ed a francouz\u0161t\u00ed diplomat\u00e9 v roce 2015 navrhli jako vhodn\u00fd kompromis mezi principy st\u00e1tn\u00ed suverenity a pr\u00e1vem na sebeur\u010den\u00ed.\u00a0<\/span>Obyvatelstvo t\u011bchto dvou mal\u00fdch st\u00e1t\u016f by m\u011blo b\u00fdt znovu za\u010dlen\u011bno do Ukrajiny \u2013 p\u0159i zachov\u00e1n\u00ed \u00fazemn\u00ed celistvosti zem\u011b, ale se z\u00e1rukami \u201efeder\u00e1ln\u00edch\u201c pr\u00e1v na sebeur\u010den\u00ed, jako je pr\u00e1vo vyu\u010dovat ru\u0161tinu na jejich \u0161kol\u00e1ch nebo pr\u00e1vo na vlastn\u00ed m\u00edstn\u00ed policie.<\/span><\/strong><\/p>\n

Minsk 2 byl st\u00e1tnick\u00fd vzorec, kter\u00fd se pokou\u0161el uv\u00e9st tyto nesourod\u00e9 principy do souladu, ale v praxi se uk\u00e1zal jako neu\u017eite\u010dn\u00fd.\u00a0Na rozd\u00edl od men\u0161inov\u00fdch smluv Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f, kter\u00e9 se v podstatn\u00fdch ohledech podobal, nebyl Minsk-2 nikdy implementov\u00e1n.\u00a0Vzorec byl odm\u00edtnut ob\u011bma stranami m\u00edstn\u00edho konfliktu;\u00a0\u017e\u00e1dn\u00fd z nich by nezm\u011bnil n\u00e1zor, pokud by k tomu nebyl nucen vn\u011bj\u0161\u00edmi ochr\u00e1nci.\u00a0Rusk\u00e1 ochota vynutit si dohodu mezi DLR a LPR s Kyjevem nebyla nikdy po\u0159\u00e1dn\u011b otestov\u00e1na,\u00a0<\/span>proto\u017ee nezbytn\u00e9 \u201efederaliza\u010dn\u00ed\u201c kroky odm\u00edtla Ukrajina i Spojen\u00e9 st\u00e1ty.<\/span><\/em>Ani Ukrajina \u2013 Kyjev \u2013 ani Spojen\u00e9 st\u00e1ty neuzn\u00e1valy princip sebeur\u010den\u00ed rusofil\u016f na Ukrajin\u011b.\u00a0<\/span><\/strong>Spojen\u00e9 st\u00e1ty, stejn\u011b jako vl\u00e1da v Kyjev\u011b, zaujaly stanovisko, \u017ee zjevn\u00e1 touha lid\u00ed ve v\u00fdchodn\u00edch oblastech je irelevantn\u00ed, proto\u017ee jejich odtr\u017een\u00ed od Ukrajiny bylo ne\u00fastavn\u00ed a podvodn\u00e9, tj. n\u00e1zory vyj\u00e1d\u0159en\u00e9 Krymem nebo Donbasem zcela nelegitimn\u00ed a ve skute\u010dnosti poch\u00e1zely z rusk\u00e1 verze QAnon.<\/span><\/p>\n

Prvn\u00ed tvrzen\u00ed je mimo t\u00e9ma, jak jsem uk\u00e1zal, zat\u00edmco p\u0159edchoz\u00ed a zjevn\u00e9 d\u016fkazy vyvracej\u00ed druh\u00e9 tvrzen\u00ed.\u00a0\u201eHistorie ukazuje, \u017ee Ukrajina je \u201arozd\u011blen\u00e1\u2018 zem\u011b,\u201c jak se vyj\u00e1d\u0159il v 90. letech Samuel Huntington.\u00a0Jin\u00fdmi slovy, je to jeden z mnoha \u201estav\u016f zlomov\u00e9 linie\u201c v \u0161ed\u00fdch oblastech mezi hlavn\u00edmi kulturn\u00edmi komplexy.\u00a0<\/span>N\u00e1rody v\u00fdchodn\u00ed a z\u00e1padn\u00ed Ukrajiny jsou v mnoha ot\u00e1zk\u00e1ch rozd\u011bleny.\u00a0D\u011bl\u00ed je historick\u00e1 pam\u011b\u0165, koho pova\u017euj\u00ed za hrdiny a koho za padouchy a tucet dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed.<\/span><\/strong>Pr\u016fzkumy v historii Ukrajiny jako nez\u00e1visl\u00e9ho n\u00e1roda ukazuj\u00ed, \u017ee rozd\u011blen\u00ed je skute\u010dn\u00e9.\u00a0Nap\u0159\u00edklad v roce 2010 z\u00edskal Janukovy\u010d 90 procent hlas\u016f na Krymu a 10 procent v Hali\u010di, nejz\u00e1padn\u011bj\u0161\u00ed ukrajinsk\u00e9 provincii.\u00a0Jeho soupe\u0159 dos\u00e1hl opaku.\u00a0To je mnohem \u0161ir\u0161\u00ed propast ne\u017e americk\u00e9 vlastn\u00ed ost\u0159e rozd\u011blen\u00e9 politick\u00e9 z\u0159\u00edzen\u00ed.<\/span>Tyto \u00favahy nut\u00ed \u010dlov\u011bka k z\u00e1v\u011bru, \u017ee Z\u00e1pad se m\u00fdlil, kdy\u017e pova\u017eoval ot\u00e1zky Krymu a Donbasu pouze za v\u011bc \u00fazemn\u00ed celistvosti.\u00a0T\u00edm ignoroval pr\u00e1vo lid\u00ed v revolu\u010dn\u00ed situaci sl\u00edbit v\u011brnost tomu, kdo nejv\u011brohodn\u011bji sl\u00edbil chr\u00e1nit jejich pr\u00e1va a z\u00e1jmy.\u00a0Tyto touhy byly celkem jasn\u00e9 \u2013 lid\u00e9 na rusk\u00e9 stran\u011b d\u011bl\u00edc\u00ed \u010d\u00e1ry necht\u011bli, aby jim vl\u00e1dl Kyjev.<\/span><\/strong><\/p>\n

Z\u00e1pad ud\u011blal nejv\u011bt\u0161\u00ed chybu, kdy\u017e v roce 2014 podpo\u0159il ukrajinskou revoluci.\u00a0<\/span><\/em>Mnohem lep\u0161\u00ed by bylo povzbudit ukrajinsk\u00e9 nacionalisty a rusofily, aby na\u0161li\u00a0\u00a0<\/span>modus vivendi<\/span><\/em>\u00a0\u00a0.\u00a0\u00a0<\/span>Z\u00e1pad pomohl rozpoutat ob\u010danskou v\u00e1lku.\u00a0<\/span><\/em>V d\u016fsledku toho m\u011bl usilovat o m\u00edrov\u00e9 urovn\u00e1n\u00ed zalo\u017een\u00e9 na principu\u00a0\u00a0<\/span>uti possidetis<\/span><\/em>\u00a0.\u00a0Toto latinsk\u00e9 heslo znamenaj\u00edc\u00ed \u201ejak m\u00e1\u0161\u201c, bylo kdysi m\u00edrotvorn\u00fdm principem, kter\u00fd by v tomto p\u0159\u00edpad\u011b odpov\u00eddal principu n\u00e1rodn\u00edho sebeur\u010den\u00ed.<\/span><\/p>\n

Konfrontace Ukrajiny s V\u00fdchodem<\/a><\/span><\/h1>\n

Zde doporu\u010den\u00fd p\u0159\u00edstup byl v roce 2014 r\u00e1zn\u011b odm\u00edtnut Ukrajinou a Z\u00e1padem.\u00a0<\/span><\/em>Toto odm\u00edtnut\u00ed m\u011blo z\u00e1va\u017en\u00e9 a ironick\u00e9 d\u016fsledky.\u00a0Co bylo c\u00edlem \u00fanorov\u00e9 revoluce?\u00a0Ukrajina by se m\u011bla p\u0159ipojit k Z\u00e1padu (Evropa) a odm\u00edtnout V\u00fdchod (Rusko).\u00a0Praktick\u00fdm d\u016fsledkem revoluce v\u0161ak bylo, \u017ee znovuz\u00edsk\u00e1n\u00ed ztracen\u00fdch \u00fazem\u00ed na Krymu a Donbasu se stalo hlavn\u00ed prioritou nov\u00e9 ukrajinsk\u00e9 vl\u00e1dy.\u00a0Aby se Ukrajina mohla p\u0159ipojit k Evrop\u011b, jin\u00fdmi slovy, musela se vypo\u0159\u00e1dat s V\u00fdchodem.\u00a0Toto kl\u00ed\u010dov\u00e9 rozhodnut\u00ed m\u011blo t\u0159i d\u016fsledky:\u00a0<\/span><\/p>\n

    \n
  1. \u00da\u010dinn\u011b to znamenalo vyzbrojit Ukrajinu k boji s odtr\u017een\u00fdmi republikami, sp\u00ed\u0161e ne\u017e se soust\u0159edit na rozvoj ekonomick\u00fdch vazeb se Z\u00e1padem.\u00a0<\/span><\/li>\n
  2. Zni\u010dila ekonomick\u00e9 vztahy s Ruskem, co\u017e znamenalo nemal\u00e9 n\u00e1klady pro ekonomick\u00fd rozvoj Ukrajiny.\u00a0<\/span>Korupc\u00ed pros\u00e1kly cenn\u00e9 tranzitn\u00ed poplatky za rusk\u00fd plyn, kter\u00e9 by vlastn\u011b m\u011bly b\u00fdt p\u0159\u00ednosem pro celou populaci.\u00a0<\/span><\/strong>Ukrajina se vzdala dlouholet\u00fdch obchodn\u00edch vazeb.\u00a0V roce 2021 vypadaly v\u00fdsledky t\u011bchto rozhodnut\u00ed chmurn\u011b.\u00a0HDP na hlavu v roce 2021 byl st\u00e1le ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e v roce 2014. Centrum Eurasie Atlantick\u00e9 rady, nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel Ukrajiny ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech, vykreslilo v b\u0159eznu 2021 velmi pesimistick\u00fd portr\u00e9t stavu hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho a politick\u00e9ho v\u00fdvoje Ukrajiny:\u00a0<\/span>\u00abUkrajina se stala nejchud\u0161\u00ed zem\u011b v Evrop\u011b \u00bb<\/span><\/strong>, podle rady.\u00a0Zahrani\u010dn\u00ed investice v roce 2020 stagnovaly, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b kv\u016fli pandemii, ale hlavn\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee \u201ecizinci se neodva\u017euj\u00ed investovat na Ukrajin\u011b, proto\u017ee se ob\u00e1vaj\u00ed, \u017ee jim bude ukraden majetek\u201c.<\/span><\/li>\n
  3. Centrum definovalo ukrajinskou identitu v exkluzivistick\u00fdch a nacionalistick\u00fdch pojmech, prezentovalo \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b rusofilsk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed Ukrajiny jako zt\u011blesn\u011bn\u00ed minul\u00e9ho i sou\u010dasn\u00e9ho \u00fatlaku, pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed rusk\u00e9ho jazyka muselo b\u00fdt potla\u010deno, proto\u017ee to bylo p\u0159ipom\u00ednkou t\u00e9to skute\u010dnosti.\u00a0Opozi\u010dn\u00ed m\u00e9dia musela b\u00fdt uzav\u0159ena, proto\u017ee hrozila revitalizac\u00ed rusk\u00e9 kultury.\u00a0Ukrajinsk\u00fd nacionalismus po roce 2014 p\u0159ipom\u00edn\u00e1 meziv\u00e1le\u010dn\u00e9 nacionalismy, kter\u00e9 se donekone\u010dna chlubily nev\u00fdslovnou velikost\u00ed lidu.\u00a0B\u011bhem tohoto obdob\u00ed v\u0161echny nov\u011b nez\u00e1visl\u00e9 st\u00e1ty Evropy vychvalovaly jedine\u010dn\u00e9 d\u011bdictv\u00ed a osobitost sv\u00fdch n\u00e1rod\u016f a dodaly:\u00a0\u017ee jejich vlastn\u00ed p\u016fsobiv\u00e9 p\u0159\u00edsp\u011bvky do sv\u011btov\u00e9 kultury byly potla\u010deny ciz\u00ed vl\u00e1dou.\u00a0V\u0161echny tyto postimperi\u00e1ln\u00ed n\u00e1rody byly v\u016f\u010di sousedn\u00edm n\u00e1rod\u016fm zna\u010dn\u011b nep\u0159\u00e1telsk\u00e9.<\/span>L\u00e1ska k vlastn\u00edmu lidu byla \u00fazce spjata s nen\u00e1vist\u00ed k jin\u00fdm n\u00e1rod\u016fm.<\/span><\/strong><\/li>\n<\/ol>\n

    Rozhodnut\u00ed ozna\u010dit Ukrajinu za \u201eprotiruskou\u201c bylo\u00a0<\/span>osudn\u00fdm rozhodnut\u00edm<\/span><\/em>\u00a0.\u00a0Uk\u00e1zalo se, \u017ee to byl kl\u00ed\u010dov\u00fd prvek, kter\u00fd se Putinovi nejv\u00edce nel\u00edbil, co\u017e pro n\u011bj bylo\u00a0\u00a0<\/span>casus belli<\/span><\/em>zastoupen\u00e1.\u00a0Toto hlubok\u00e9 probuzen\u00ed nacionalistick\u00fdch c\u00edt\u011bn\u00ed na Ukrajin\u011b tak\u00e9 z\u00e1sadn\u011b odporovalo tomu, co bylo d\u0159\u00edve m\u00edn\u011bno p\u0159ipojen\u00edm k Z\u00e1padu.\u00a0V roce 2002 popsal Robert Kagan Evropskou unii jako kantovsk\u00fd r\u00e1j ur\u010den\u00fd k potla\u010den\u00ed sebevra\u017eedn\u00e9ho nacionalismu, zat\u00edmco revoluce v roce 2014 siln\u011b podpo\u0159ila jeho o\u017eiven\u00ed.\u00a0Kdy\u017e se v roce 2000 ve Var\u0161av\u011b, Budape\u0161ti a B\u011blehrad\u011b znovu objevil star\u00fd nacionalistick\u00fd duch \u2013 t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ude ve sf\u00e9\u0159e vlivu star\u00e9ho sov\u011btsk\u00e9ho imp\u00e9ria \u2013 byl \u0161iroce odsouzen jako \u201enedemokratick\u00fd\u201c a jako hlubok\u00e1 ur\u00e1\u017eka spole\u010dn\u00fdch hodnot EU.\u00a0V p\u0159\u00edpad\u011b Ukrajiny tomu tak ale nebylo.\u00a0Kdy\u017e p\u0159i\u0161la \u0159e\u010d na \u00fanorovou revoluci, cel\u00fd z\u00e1padn\u00ed sv\u011bt zp\u00edval unisono \u2013 Sl\u00e1va Ukrajin\u011b.<\/span><\/p>\n

    Z\u00e1sadn\u00ed rozhodnut\u00ed Kyjeva postavit se proti Moskv\u011b a zam\u011b\u0159it se na znovuz\u00edsk\u00e1n\u00ed sporn\u00fdch \u00fazem\u00ed na v\u00fdchod\u011b m\u011blo stra\u0161liv\u00e9 d\u016fsledky pro asimilaci Ukrajiny na z\u00e1pad.\u00a0Lid\u00e9 na Majdanu cht\u011bli p\u0159edev\u0161\u00edm u\u017e\u0161\u00ed soci\u00e1ln\u00ed a ekonomickou integraci v Evrop\u011b.\u00a0Takov\u00e9 pl\u00e1ny v\u0161ak byly v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech zma\u0159eny \u0159adou p\u0159ek\u00e1\u017eek, kter\u00e9 byly nep\u0159ekonateln\u00e9 kv\u016fli tomu, \u017ee Kyjev trval na statusu quo na V\u00fdchod\u011b.<\/span>Jedn\u00edm z hlavn\u00edch po\u017eadavk\u016f demonstrant\u016f v \u00fanoru 2014 bylo osvobozen\u00ed Ukrajiny od p\u0159ebujel\u00e9 korupce a vl\u00e1dy oligarch\u016f.\u00a0Hlubok\u00e1 nechu\u0165 Kyjeva k Rusku, jeho fixace na konfrontaci s Moskvou a jeho protirusk\u00e9 sm\u00fd\u0161len\u00ed znamenaly, \u017ee \u00fanorov\u00e1 revoluce nemohla tyto probl\u00e9my vy\u0159e\u0161it.<\/span><\/strong><\/p>\n

    Tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 t\u011bmto r\u016fzn\u00fdm slep\u00fdm uli\u010dk\u00e1m se uk\u00e1zalo, \u017ee jedin\u00e9, co mohou Spojen\u00e9 st\u00e1ty a NATO ud\u011blat, aby pomohly Ukrajin\u011b p\u0159ipojit se k Z\u00e1padu, bylo\u00a0<\/span>pos\u00edlit ukrajinskou arm\u00e1du.<\/span><\/em>byl.\u00a0P\u0159esto\u017ee Obamova administrativa pomohla rozpoutat revoluci v roce 2014 a pot\u00e9 p\u0159ijala z\u00e1sady zakazuj\u00edc\u00ed kompromisy s Ruskem, prezident se postavil proti programu na pos\u00edlen\u00ed ukrajinsk\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil veden\u00e9m USA.\u00a0Pouze Trumpova administrativa na nal\u00e9h\u00e1n\u00ed Kongresu tuto politiku zvr\u00e1tila a za\u010dala v\u00e1\u017en\u011b usilovat o modernizaci ukrajinsk\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil.\u00a0Stalo se tak do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry pod radarem ve\u0159ejnosti, ale v\u00fdsledky tohoto \u00fasil\u00ed byly v roce 2022 vid\u011bt v rozhodn\u00e9 obran\u011b Ukrajiny proti rusk\u00e9 invazi.<\/span><\/p>\n

    Putinova v\u00e1lka a mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo<\/a><\/span><\/h1>\n

    Dva z\u00e1kladn\u00ed principy \u00fazemn\u00ed celistvosti a n\u00e1rodn\u00edho sebeur\u010den\u00ed byly poru\u0161eny tak\u00e9 ruskou invaz\u00ed na Ukrajinu v roce 2022.\u00a0Kdyby se Putinova invaze omezila na Donbas, mohla by b\u00fdt do ur\u010dit\u00e9 m\u00edry opr\u00e1vn\u011bn\u00e1, vzhledem k tomu,\u00a0<\/span>\u017ee Ukrajinci podrobovali Donbas osm let t\u011b\u017ek\u00e9mu bombardov\u00e1n\u00ed.<\/span><\/em>.\u00a0Kdyby Kreml omezil sv\u00e9 vojensk\u00e9 aktivity na boj s ukrajinsk\u00fdm d\u011blost\u0159electvem, mohl to b\u00fdt rozumn\u00fd p\u0159\u00edpad sebeobrany.\u00a0Ale Putin ud\u011blal mnohem v\u00edc.\u00a0Kritizoval ukrajinskou \u00fastavu jako \u201eprotiruskou\u201c a ve skute\u010dnosti usiloval o zm\u011bnu re\u017eimu.\u00a0Ukrajina by m\u011bla b\u00fdt ‚denacifikov\u00e1na‘ a ‚demilitarizov\u00e1na‘, prohl\u00e1sila Moskva… Neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fd pr\u00e1vn\u00ed z\u00e1klad, na kter\u00e9m by si Rusko mohlo n\u00e1rokovat pr\u00e1vo na takov\u00e1 opat\u0159en\u00ed.\u00a0Zejm\u00e9na rusk\u00e1 slova a \u010diny poru\u0161ily pr\u00e1vo v\u0161ech Ukrajinc\u016f na n\u00e1rodn\u00ed sebeur\u010den\u00ed.\u00a0<\/span>Tyto dv\u011b sebedefinovan\u00e9 skupiny \u2013 nacionalisti\u010dt\u00ed Ukrajinci a rusofilov\u00e9, ka\u017ed\u00e1 na sv\u00e9m \u00fazem\u00ed \u2013 na to maj\u00ed pr\u00e1vo.<\/span><\/strong><\/p>\n

    Po vypuknut\u00ed v\u00e1lky v roce 2022 Putin p\u0159iznal chybu na sv\u00e9 stran\u011b.\u00a0Ve sv\u00e9m v\u00e1le\u010dn\u00e9m projevu uznal, \u017ee m\u011bl ud\u011blat v\u00edce pro ochranu rusky mluv\u00edc\u00edho obyvatelstva na Ukrajin\u011b v roce 2014 a d\u00e1le.\u00a0Tohle neud\u011blal.\u00a0P\u0159ijal \u00fazemn\u00ed status quo, kter\u00fd vyplynul z ran\u00fdch boj\u016f.\u00a0Jakmile se v\u0161ak upevnil jako kontroln\u00ed linie na v\u00fdchodn\u00ed Ukrajin\u011b, nem\u011bl pr\u00e1vo jakkoli m\u011bnit \u00fazemn\u00ed status quo, s v\u00fdjimkou odr\u00e1\u017een\u00ed \u00fatoku.\u00a0Mezi rusky mluv\u00edc\u00edm obyvatelstvem na Ukrajin\u011b mimo dv\u011b lidov\u00e9 republiky bylo jen m\u00e1lo zn\u00e1mek, \u017ee by cht\u011bli ruskou invazi, kter\u00e1 by ukon\u010dila jejich tehdej\u0161\u00ed represivn\u00ed st\u00e1t.<\/span>Ale nem\u016f\u017eeme skute\u010dn\u011b zn\u00e1t jejich n\u00e1zory, zvl\u00e1\u0161t\u011b ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch, kdy je pro lidi ze sv\u00e9 podstaty nebezpe\u010dn\u00e9 vyjad\u0159ovat sv\u00e9 n\u00e1zory, proto\u017ee by je partyz\u00e1ni mohli zab\u00edt, kdyby \u0159ekli n\u011bco \u0161patn\u00e9ho.<\/span><\/em><\/p>\n

    Dosavadn\u00ed d\u016fkazy v\u0161ak velmi zpochyb\u0148uj\u00ed p\u0159edpoklad, \u017ee rusofilov\u00e9 na Ukrajin\u011b cht\u011bli v\u00e1lku na sv\u00e9m dvorku, aby je osvobodili od \u00fatlaku kyjevsk\u00e9 vl\u00e1dy.\u00a0Tento pocit je pochopiteln\u00fd.\u00a0Ameri\u010dan\u00e9 si b\u011b\u017en\u011b st\u011b\u017euj\u00ed na svou vl\u00e1du, ale nikdo nechce, aby mexick\u00e1 arm\u00e1da vojensky zas\u00e1hla jejich jm\u00e9nem, \u200b\u200bproto\u017ee l\u00e9\u010dba by byla hor\u0161\u00ed ne\u017e nemoc.\u00a0Putin si m\u011bl uv\u011bdomit, \u017ee norm\u00e1ln\u00ed lid\u00e9 mohou takto uva\u017eovat.\u00a0O\u010dividn\u011b nebylo.<\/span><\/p>\n

    Je mo\u017en\u00e9, dokonce pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee rusofilsk\u00fd n\u00e1zor na ukrajinsk\u00e9m \u00fazem\u00ed mimo lidov\u00e9 republiky nebyl a nen\u00ed jednotn\u00fd, tak\u017ee v\u011bt\u0161ina v Charkov\u011b mohla odm\u00edtnout to,\u00a0<\/span>co v\u00edtaj\u00ed rusofilov\u00e9 v Mariupolu \u2013 po osmi letech tvrd\u00e9ho zach\u00e1zen\u00ed a Azovsk\u00fd pluk ve m\u011bst\u011b.<\/span><\/em>I kdyby rusky mluv\u00edc\u00ed obyvatelstvo cht\u011blo osvobozen\u00ed, Rusko nem\u011blo pr\u00e1vo je osvobodit.\u00a0Jedin\u00fdm zp\u016fsobem, jak by Moskva mohla z\u00edskat takov\u00e9 pr\u00e1vo, by bylo nejprve povst\u00e1n\u00ed samotn\u00e9ho rusky mluv\u00edc\u00edho obyvatelstva v t\u011bchto regionech, povst\u00e1n\u00ed, se kter\u00fdm se prezentovali jako s\u00edla, se kterou je t\u0159eba po\u010d\u00edtat, a kter\u00e9 pak Kyjev podpo\u0159il pomoc\u00ed jeho zahrani\u010dn\u00ed patroni by se pokusili porazit.\u00a0Presumpce v mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vu t\u011b\u017ece zat\u011b\u017euje ty, kdo za\u010dnou v\u00e1lku ze spekulativn\u00edch d\u016fvod\u016f.<\/span><\/p>\n

    Okolnosti roku 2022 byly tedy zcela odli\u0161n\u00e9 od roku 2014. Tehdy, v roce 2014, byla Ukrajina fakticky um\u00edst\u011bna do stavu p\u0159irozen\u00e9ho pr\u00e1va.\u00a0Po osmi letech vl\u00e1dy ukrajinsk\u00fd st\u00e1t \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dr\u017eel \u00fast\u0159edn\u00ed moc nad velk\u00fdmi \u010d\u00e1stmi \u00fazem\u00ed, kter\u00e9 dosud z\u016fstalo pod jeho dom\u00e9nou.\u00a0Zat\u00edmco omezen\u00fd rusk\u00fd z\u00e1sah na ochranu lidu Donbasu nebo na obranu proti ukrajinsk\u00e9 invazi (jak hrozily rusk\u00e9 n\u00e1roky v \u00fanoru 2022) by m\u011bl ur\u010dit\u00fd n\u00e1rok na legitimitu, rusk\u00e1 \u201ezvl\u00e1\u0161tn\u00ed operace\u201c v roce 2022 nikoli.\u00a0A\u010dkoli rusk\u00e1 vl\u00e1da nyn\u00ed form\u00e1ln\u011b odm\u00edt\u00e1 \u201ezm\u011bnu re\u017eimu\u201c jako c\u00edl, c\u00edle \u201edenacifikace a demilitarizace\u201c se tomuto po\u017eadavku velmi bl\u00ed\u017e\u00ed, stejn\u011b jako jejich v\u00e1gn\u00ed,\u00a0ale potenci\u00e1ln\u011b dalekos\u00e1hl\u00e9 \u00fazemn\u00ed c\u00edle.\u00a0Sebeur\u010den\u00ed rusofil\u016f na Ukrajin\u011b m\u00e1 b\u00fdt skute\u010dn\u011b dosa\u017eeno na \u00fakor pr\u00e1va Ukrajiny na sebeur\u010den\u00ed.<\/span><\/p>\n

    N\u011bkte\u0159\u00ed ru\u0161t\u00ed auto\u0159i p\u0159irovn\u00e1vali ruskou \u201ezvl\u00e1\u0161tn\u00ed vojenskou operaci\u201c na Ukrajin\u011b ke snaze Severu podmanit si Jih v americk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce.\u00a0Tato analogie nen\u00ed zcela neopodstatn\u011bn\u00e1: v obou p\u0159\u00edpadech existuj\u00ed aspekty, kdy ob\u011b komunity tvo\u0159ily jeden n\u00e1rod, a jin\u00e9, kde ne.\u00a0Ale doba pro tuto my\u0161lenku Velk\u00e9ho Ruska, jak ji obhajoval Aleksandr Sol\u017eenicyn v pr\u00e1ci z roku 1990, byla v roce 1990 nebo 1991. V t\u00e9 dob\u011b Rusko nejen uznalo pr\u00e1vo Ukrajiny na suverenitu a st\u00e1tnost.\u00a0Samotn\u00e1 Ukrajina m\u00e1 s touto novou svobodou t\u0159icetilet\u00e9 zku\u0161enosti.\u00a0V ukrajinsk\u00e9m referendu z 1. prosince 1991 se v\u00edce ne\u017e 90 procent \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f vyslovilo pro nez\u00e1vislost.\u00a0Naproti tomu v p\u0159\u00edpad\u011b USA Unie pr\u00e1vo na odtr\u017een\u00ed nikdy neuznala.\u00a0Dokonce i ti, kte\u0159\u00ed nesouhlasili s pou\u017eit\u00edm s\u00edly v roce 1861, jako je odch\u00e1zej\u00edc\u00ed prezident James Buchanan, nezakl\u00e1dali sv\u016fj postoj na pr\u00e1vu na odtr\u017een\u00ed, ale na nep\u0159\u00edpustnosti pou\u017eit\u00ed s\u00edly k udr\u017een\u00ed Unie pohromad\u011b.\u00a0Republik\u00e1ni vid\u011bli v Buchananov\u011b postoji rozpor.\u00a0William Seward poznamenal, \u017ee prezident \u201ep\u0159esv\u011bd\u010div\u011b dok\u00e1zal dv\u011b v\u011bci: za prv\u00e9, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd st\u00e1t nem\u00e1 pr\u00e1vo vystoupit, pokud se tak nerozhodne;\u00a0a za druh\u00e9, \u017ee prezident m\u00e1 povinnost prosazovat z\u00e1kon, pokud mu n\u011bkdo neodporuje\u201c.\u00a0nezakl\u00e1dali sv\u016fj postoj na pr\u00e1vu na odtr\u017een\u00ed, ale na nep\u0159\u00edpustnosti dr\u017eet Unii pohromad\u011b silou.\u00a0Republik\u00e1ni vid\u011bli v Buchananov\u011b postoji rozpor.\u00a0William Seward poznamenal, \u017ee prezident \u201ep\u0159esv\u011bd\u010div\u011b dok\u00e1zal dv\u011b v\u011bci: za prv\u00e9, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd st\u00e1t nem\u00e1 pr\u00e1vo vystoupit, pokud se tak nerozhodne;\u00a0a za druh\u00e9, \u017ee prezident m\u00e1 povinnost prosazovat z\u00e1kon, pokud mu n\u011bkdo neodporuje\u201c.\u00a0nezakl\u00e1dali sv\u016fj postoj na pr\u00e1vu na odtr\u017een\u00ed, ale na nep\u0159\u00edpustnosti dr\u017eet Unii pohromad\u011b silou.\u00a0Republik\u00e1ni vid\u011bli v Buchananov\u011b postoji rozpor.\u00a0William Seward poznamenal, \u017ee prezident \u201ep\u0159esv\u011bd\u010div\u011b dok\u00e1zal dv\u011b v\u011bci: za prv\u00e9, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd st\u00e1t nem\u00e1 pr\u00e1vo vystoupit, pokud se tak nerozhodne;\u00a0a za druh\u00e9, \u017ee prezident m\u00e1 povinnost prosazovat z\u00e1kon, pokud mu n\u011bkdo neodporuje\u201c.<\/span><\/p>\n

    V p\u0159\u00edpad\u011b Ruska je jak\u00e9koliv srovn\u00e1n\u00ed s americk\u00fdm p\u0159\u00edpadem vzhledem k 30let\u00e9 lh\u016ft\u011b nevhodn\u00e9.\u00a0Americk\u00e1 \u00fastava nav\u00edc neobsahovala pr\u00e1vo na secesi jako sov\u011btsk\u00e1 \u00fastava.\u00a0V americk\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by takov\u00e9 pr\u00e1vo mohlo b\u00fdt vytvo\u0159eno pouze \u201ev\u00fdstavbou\u201c, tj. odvozen\u00edm z jin\u00e9ho ustanoven\u00ed \u00fastavy.\u00a0Se z\u00e1konn\u00fdm pr\u00e1vem potla\u010dit povst\u00e1n\u00ed m\u011bl Sever v americk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lce siln\u00fd argument proti Jihu, mnohem p\u0159esv\u011bd\u010div\u011bj\u0161\u00ed d\u016fkazy pro ospravedln\u011bn\u00ed jeho vojensk\u00e9 akce proti Konfederaci, ne\u017e m\u00e1 Rusko dnes proti Ukrajin\u011b.<\/span>Bez ohledu na nez\u00e1konn\u00e9 aspekty rusk\u00e9 invaze nejsou akce Ruska na Ukrajin\u011b o nic zlo\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v\u00e1lka v Ir\u00e1ku v roce 2003, izraelsk\u00e9 v\u00e1lky v Libanonu v letech 1982 a 2006 nebo sa\u00fadsk\u00e1 intervence v Jemenu.\u00a0Jako p\u0159\u00edklad jednostrann\u00e9ho v\u00fdkonu \u201eOdpov\u011bdnosti chr\u00e1nit\u201c (R2P) jsou v z\u00e1sad\u011b na stejn\u00e9 \u00farovni jako z\u00e1padn\u00ed intervence v Libyi a S\u00fdrii.\u00a0<\/span><\/strong>Jak\u00fdkoli argument pro invazi do Ruska v\u0161ak oslabuje kritiku t\u011bchto z\u00e1padn\u00edch intervenc\u00ed.<\/span><\/p>\n

    Ani rusko-ukrajinsk\u00e1 v\u00e1lka nen\u00ed tak stra\u0161n\u011b nenorm\u00e1ln\u00ed v \u0161ir\u0161\u00edm smyslu.\u00a0Stejn\u011b jako mnoho z p\u0159ibli\u017en\u011b 260 vojensk\u00fdch konflikt\u016f, kter\u00e9 se odehr\u00e1ly od roku 1945, je i toto konflikt mezi n\u00e1rody, n\u00e1rody, kter\u00e9 dlouho \u017eily ve vz\u00e1jemn\u00e9 t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti.\u00a0<\/span>Mnoh\u00e9 z t\u011bchto konflikt\u016f jsou ozna\u010dov\u00e1ny jako ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky, ale rozd\u00edl mezi vnit\u0159n\u00edmi a vn\u011bj\u0161\u00edmi konflikty nen\u00ed \u010dasto p\u0159\u00edli\u0161 jasn\u00fd, proto\u017ee mnoho ob\u010dansk\u00fdch v\u00e1lek je \u201einternacionalizovan\u00fdch\u201c.\u00a0V posledn\u00ed generaci byl nap\u0159\u00edklad ka\u017ed\u00fd vojensk\u00fd konflikt v muslimsk\u00e9m sv\u011bt\u011b (nap\u0159. Afgh\u00e1nist\u00e1n, Ir\u00e1k, Libye, S\u00fdrie, Jemen) siln\u011b ovlivn\u011bn vn\u011bj\u0161\u00edmi stranami, tak\u017ee \u0161lo v podstat\u011b o z\u00e1stupn\u00e9 v\u00e1lky mezi region\u00e1ln\u00edmi rivaly.<\/span><\/em><\/p>\n

    Sousedn\u00ed rasy se \u010dasto dost\u00e1vaj\u00ed do konfliktu z d\u016fvod\u016f, kter\u00e9 nejsou snadno pochopiteln\u00e9 pro lidi zven\u010d\u00ed.\u00a0Bl\u00edzkost v t\u011bchto p\u0159\u00edpadech nenut\u00ed srdce r\u016fst;\u00a0naopak, n\u00e1rody se odciz\u00ed a ka\u017ed\u00fd se rozhodne zab\u00edt toho druh\u00e9ho, proto\u017ee se nemaj\u00ed r\u00e1di.\u00a0<\/span>Takov\u00e9 konflikty nevyhnuteln\u011b vedou k velkolep\u00fdm zv\u011brstv\u016fm a p\u0159estupk\u016fm, kter\u00e9 protich\u016fdn\u00e9 strany pova\u017euj\u00ed za charakteristick\u00e9.\u00a0M\u00e1lokdy se v\u0161ak st\u00e1v\u00e1, \u017ee by si vinu zaslou\u017eila pouze jedna strana.\u00a0Ob\u011b strany kladou kolektivn\u00ed odpov\u011bdnost na nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 lidi, p\u0159i\u010dem\u017e se \u010dasto vykresluj\u00ed jako velk\u00e9 humanisty.<\/span><\/strong><\/p>\n

    Pr\u00e1vo na sebeur\u010den\u00ed: Nadace pro nastolen\u00ed m\u00edru<\/a><\/span><\/h1>\n

    Realisticky jsou vyhl\u00eddky na skute\u010dnou a udr\u017eitelnou m\u00edrovou smlouvu v d\u016fsledku sou\u010dasn\u00e9 v\u00e1lky velmi miziv\u00e9.\u00a0A\u0165 u\u017e Putin postoup\u00ed nebo ustoup\u00ed, hranice pravd\u011bpodobn\u011b z\u016fstanou.\u00a0Rusko nem\u016f\u017ee p\u0159evz\u00edt celou Ukrajinu a nyn\u00ed se soust\u0159ed\u00ed na z\u00edsk\u00e1n\u00ed \u00fazem\u00ed na v\u00fdchod\u011b.\u00a0Na druhou stranu je nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by rusk\u00e9 s\u00edly byly zcela pora\u017eeny a vytla\u010deny z cel\u00e9ho ukrajinsk\u00e9ho \u00fazem\u00ed.\u00a0Cestou se strany mohou dohodnout na p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, ale skute\u010dn\u00e1 politick\u00e1 dohoda se zd\u00e1 b\u00fdt velmi nepravd\u011bpodobn\u00e1.\u00a0Rozd\u00edly mezi ob\u011bma stranami jsou a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9.\u00a0Z\u00e1pad mezit\u00edm zva\u017euje ob\u017ealobu z v\u00e1le\u010dn\u00fdch zlo\u010din\u016f, kter\u00e1, pokud bude vznesena proti Putinovi a jeho spojenc\u016fm,\u00a0maj\u00ed stejn\u00fd \u00fa\u010dinek jako vol\u00e1n\u00ed po \u201ezm\u011bn\u011b re\u017eimu\u201c v Rusku \u2013 co\u017e Bidenova administrativa ofici\u00e1ln\u011b pop\u0159ela.\u00a0I za p\u0159edpokladu, \u017ee takov\u00e1 obvin\u011bn\u00ed z\u016fstanou bez odezvy, vzdal by se Z\u00e1pad sv\u00e9ho c\u00edle obnovit \u00fazemn\u00ed celistvost Ukrajiny na hranice p\u0159ed rokem 2014?<\/span>Kompromis v tomto bod\u011b je t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u011b nezbytnou podm\u00ednkou pro m\u00edrov\u00e9 urovn\u00e1n\u00ed, ale nic nenasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee by Spojen\u00e9 st\u00e1ty byly p\u0159ipraveny p\u0159ijmout takov\u00fd sc\u00e9n\u00e1\u0159, a v tuto chv\u00edli nic nenasv\u011bd\u010duje tomu, \u017ee by Evropa byla p\u0159ipravena.<\/span><\/strong><\/p>\n

    I kdy\u017e se politick\u00e9 podm\u00ednky zdaj\u00ed nep\u0159\u00edzniv\u00e9, je d\u016fle\u017eit\u00e9 up\u0159esnit, jak\u00e9 by byly spravedliv\u00e9 podm\u00ednky pro nastolen\u00ed m\u00edru, vezmeme-li normy mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va a jeho pojet\u00ed spravedlnosti za z\u00e1klad spravedliv\u00e9ho urovn\u00e1n\u00ed.\u00a0Podle m\u00e9ho n\u00e1zoru m\u00e1 p\u0159ednost tato z\u00e1sada:\u00a0<\/span>Pokud je to mo\u017en\u00e9, \u017e\u00e1dn\u00ed lid\u00e9 by nem\u011bli b\u00fdt ponech\u00e1ni pr\u00e1vn\u00ed suverenit\u011b t\u011bch, kte\u0159\u00ed je nen\u00e1vid\u00ed nebo jejich\u017e nen\u00e1visti by byli vyd\u00e1ni na milost.\u00a0<\/span><\/em>Toto je prost\u011b dal\u0161\u00ed formulace Wilsonova principu sebeur\u010den\u00ed, proto\u017ee lid\u00e9 by se obecn\u011b nerozhodli pat\u0159it do komunity, kde jsou opovrhovanou men\u0161inou nebo se s nimi zach\u00e1z\u00ed jako s druho\u0159ad\u00fdmi ob\u010dany.<\/span><\/p>\n

    Argument pro \u00fazemn\u00ed \u010dlen\u011bn\u00ed na z\u00e1klad\u011b v\u00fd\u0161e uveden\u00e9ho principu se v z\u00e1sad\u011b neli\u0161\u00ed od argumentu pro rozvod.\u00a0Nikdy to nen\u00ed nejlep\u0161\u00ed mo\u017enost, ale n\u011bkdy je to jedin\u00e1 mo\u017enost.\u00a0B\u011bhem dlouh\u00e9ho obdob\u00ed od zalo\u017een\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f do ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky se ameri\u010dt\u00ed v\u016fdci stali docela posedl\u00ed \u00favahami o t\u00e9to ot\u00e1zce, \u010dasto se uchylovali k rodinn\u00fdm metafor\u00e1m.\u00a0Spojen\u00ed je jako man\u017eelstv\u00ed, \u0159\u00edkali.\u00a0Pokud se strany odcizily, logick\u00fdm d\u016fsledkem bylo, \u017ee se roze\u0161ly a ka\u017ed\u00e1 \u0161la svou cestou.\u00a0Stoj\u00ed za zm\u00ednku, \u017ee velk\u00fd po\u010det lid\u00ed, dokonce i nacionalist\u016f, p\u0159ipustil, \u017ee Unie by nem\u011bla a nem\u016f\u017ee b\u00fdt dr\u017eena pohromad\u011b silou,<\/span><\/p>\n

    V p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdch Spojen\u00fdch st\u00e1tech v\u0161ak to, co se zd\u00e1lo samoz\u0159ejm\u00e9 teoreticky nebo intuitivn\u011b, nikdy nemohlo b\u00fdt uvedeno do praxe.\u00a0Kdy\u017e Daniel Webster odm\u00edtl v Kongresu v roce 1850 vyhl\u00eddku na \u201em\u00edrov\u00e9 odtr\u017een\u00ed\u201c, poznamenal, \u017ee \u201ednes bychom si nemohli sednout a nakreslit hranici, kter\u00e1 by uspokojila i p\u011bt mu\u017e\u016f v t\u00e9to zemi\u201c.\u00a0To ud\u011blalo z pokojn\u00e9ho rozvodu p\u0159\u00edzrak: „Tv\u00e9 a moje o\u010di jsou p\u0159edur\u010deny nikdy tento z\u00e1zrak neuvid\u011bt,“ \u0159ekl Webster.\u00a0Lincoln dal z\u00e1sadn\u00ed vod\u00edtko ve sv\u00e9 prvn\u00ed inaugura\u010dn\u00ed \u0159e\u010di: \u201eMan\u017eel a man\u017eelka se mohou navz\u00e1jem vyh\u00fdbat,\u201c \u0159ekl, \u201eale my ne.\u00a0Bu\u010f jsme ve feder\u00e1ln\u00ed unii, kde vl\u00e1dne pr\u00e1vo, nebo v anarchii, kde vl\u00e1dne n\u00e1sil\u00ed.\u00a0To druh\u00e9 by bylo nesnesiteln\u00e9, tak a\u0165 je to prvn\u00ed.\u00a0Severn\u00ed zast\u00e1nci v\u017edy trvali na tom, \u017ee \u00fa\u010delem v\u00e1lky bylo polo\u017eit z\u00e1klad pro trval\u00fd m\u00edr.<\/span><\/p>\n

    Americk\u00e1 ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka mo\u017en\u00e1 ukazuje, \u017ee neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 zprost\u0159edkovatelsk\u00e1 s\u00edla mezi pr\u00e1vem st\u00e1tu na vlastn\u00ed podporu a pr\u00e1vem sebeur\u010den\u00e9ho lidu odpoutat se a odd\u011blit se od tohoto st\u00e1tu v sebeur\u010den\u00ed.\u00a0Trval\u00e1 sl\u00e1va Americk\u00e9 ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky pro Sever spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee se osvobozen\u00ed otrok\u016f stalo v\u00e1le\u010dn\u00fdm c\u00edlem, ale n\u00e1sledn\u00fd v\u00fdvoj vrhl mnoho Afroameri\u010dan\u016f na jihu zp\u011bt do stavu, kter\u00fd op\u011bt nebyl daleko od otroctv\u00ed.\u00a0P\u0159\u00edklad ukazuje, \u017ee konflikt mezi zachov\u00e1n\u00edm st\u00e1tu a sebeur\u010den\u00edm je ji\u017e \u201et\u011b\u017ek\u00fdm o\u0159\u00ed\u0161kem\u201c, t\u00edm sp\u00ed\u0161e, kdy\u017e jsou univerz\u00e1ln\u00ed lidsk\u00e1 pr\u00e1va (pr\u00e1vo na osvobozen\u00ed od otroctv\u00ed) vr\u017eena do rovnov\u00e1hy.\u00a0V takov\u00fdch p\u0159\u00edpadech to nen\u00ed z\u0159ejm\u00e9\u00a0kter\u00fd princip m\u016f\u017ee nebo by m\u011bl v konkr\u00e9tn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b p\u0159evl\u00e1dnout.\u00a0Co zt\u011b\u017euje p\u0159\u00edpady, je to, \u017ee jak\u00e9koli \u0159e\u0161en\u00ed se zd\u00e1 nevyhnuteln\u011b zahrnovat ob\u011btov\u00e1n\u00ed n\u011bjak\u00e9ho d\u016fle\u017eit\u00e9ho principu nebo lidsk\u00e9 hodnoty.<\/span><\/p>\n

    Americk\u00fd p\u0159\u00edklad a dal\u0161\u00ed mohou uk\u00e1zat, \u017ee hodnota pr\u00e1va na n\u00e1rodn\u00ed sebeur\u010den\u00ed nen\u00ed absolutn\u00ed nebo m\u016f\u017ee b\u00fdt p\u0159ekon\u00e1na jin\u00fdmi hodnotami, ale to nic neub\u00edr\u00e1 na vnit\u0159n\u00ed hodnot\u011b tohoto principu.\u00a0<\/span>To, co si \u201elid\u00e9\u201c mysl\u00ed, se po\u010d\u00edt\u00e1, i kdy\u017e se to n\u011bkomu m\u016f\u017ee zd\u00e1t \u0161patn\u00e9.\u00a0<\/span><\/em>M\u00e1-li b\u00fdt m\u00edr snesiteln\u00fd, \u017e\u00e1dn\u00fd \u010dlov\u011bk by nem\u011bl b\u00fdt vystaven suverenit\u011b lid\u00ed, kter\u00e9 nen\u00e1vid\u00ed nebo kte\u0159\u00ed nen\u00e1vid\u00ed jeho.<\/span><\/em><\/p>\n

    Ur\u010dit\u011b bychom nem\u011bli podce\u0148ovat praktick\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky na cest\u011b k realizaci tohoto principu na v\u00fdchodn\u00ed Ukrajin\u011b.\u00a0Lid\u00e9 se m\u00e1lokdy shodnou na sv\u00e9m n\u00e1zoru.\u00a0Vl\u00e1dnout tedy mus\u00ed v\u011bt\u0161ina.\u00a0Skute\u010dnou ot\u00e1zkou je, jak definovat oblast, kde by m\u011bl p\u0159evl\u00e1dat v\u011bt\u0161inov\u00fd n\u00e1zor.\u00a0Je spr\u00e1vn\u00e1 jurisdikce Don\u011bck\u00e9 lidov\u00e9 republiky nebo Luhansk\u00e9 lidov\u00e9 republiky v oblasti, nad kterou maj\u00ed de facto suverenitu od roku 2014, nebo v\u011bt\u0161\u00ed provincie Donbass, z n\u00ed\u017e ob\u011b lidov\u00e9 republiky tvo\u0159ily na za\u010d\u00e1tku roku 2022 jen asi t\u0159etinu? ?\u00a0Uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed referenda m\u00e1 tak\u00e9 praktick\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky:\u00a0Kdo by vzhledem k lidem rozpt\u00fdlen\u00fdm v\u00e1lkou sestavoval volebn\u00ed seznamy?\u00a0Kdy by se m\u011bl plebiscit konat \u2013 p\u0159ed nebo po zm\u011bn\u011b dominantn\u00edch vojensk\u00fdch sil v oblasti?\u00a0Kdo by zajistil nebo mohl zajistit, aby referendum prob\u011bhlo spravedliv\u011b?\u00a0<\/span><\/p>\n

    Tyto pot\u00ed\u017ee by nastaly i v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by mezi stranami existovala z\u00e1sadn\u00ed shoda na v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 z\u00e1sad\u011b, toti\u017e \u017ee pokud mo\u017eno \u017e\u00e1dn\u00e1 osoba by nem\u011bla b\u00fdt postavena pod suverenitu lid\u00ed, kter\u00e9 nen\u00e1vid\u00ed nebo kte\u0159\u00ed ji nen\u00e1vid\u00ed.\u00a0Ale \u017e\u00e1dn\u00e1 takov\u00e1 dohoda neexistuje.\u00a0Vzhledem k v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdm p\u0159ek\u00e1\u017ek\u00e1m, pokud by existovaly, bylo by pravd\u011bpodobn\u011b st\u00e1le nutn\u00e9 z\u00e1le\u017eitost \u0159e\u0161it diplomatick\u00fdmi jedn\u00e1n\u00edmi, nikoli referendy.\u00a0V n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech by m\u011bl b\u00fdt jist\u011b zaru\u010den omezen\u00fd p\u0159esun populace, ale je skute\u010dn\u011b \u017e\u00e1douc\u00ed vyhnout se rozs\u00e1hl\u00e9mu vys\u00eddlov\u00e1n\u00ed lid\u00ed.\u00a0V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by zainteresovan\u00fdm osob\u00e1m m\u011bla b\u00fdt v\u017edy d\u00e1na mo\u017enost p\u0159ekro\u010dit hranice a vstoupit na \u00fazem\u00ed druh\u00e9ho st\u00e1tu a st\u00e1t se zde ob\u010dany.\u00a0Z\u00e1padn\u00edm pozorovatel\u016fm, kte\u0159\u00ed na\u0159\u00edkaj\u00ed nad v\u00e1le\u010dn\u00fdm vys\u00eddlen\u00edm Ukrajinc\u016f, by nem\u011bl b\u00fdt lhostejn\u00fd osud 6 milion\u016f lid\u00ed na Krymu a Donbasu, kte\u0159\u00ed si nep\u0159ej\u00ed, aby jim vl\u00e1dl Kyjev.\u00a0Prominentn\u00ed americk\u00fd publicista tvrd\u00ed, \u017ee Z\u00e1pad by m\u011bl \u201ez\u00e1lohovat Ukrajinu nejlep\u0161\u00edmi zbran\u011bmi a v\u00fdcvikem, pokud chce vyhnat ruskou arm\u00e1du z ka\u017ed\u00e9ho centimetru sv\u00e9ho \u00fazem\u00ed\u201c.<\/span>Co se pak stane s lidmi, kte\u0159\u00ed tam \u017eij\u00ed?\u00a0<\/span><\/em><\/p>\n

    Jedn\u00edm z d\u016fvod\u016f, pro\u010d je politick\u00e1 dohoda tak vzd\u00e1len\u00e1, je, \u017ee Z\u00e1pad odm\u00edt\u00e1 princip sebeur\u010den\u00ed jako z\u00e1klad pro jedn\u00e1n\u00ed a t\u00edm i skute\u010dnou m\u00edrovou smlouvu, ve kter\u00e9 jsou zru\u0161eny sankce a nastolen nov\u00fd status quo, ke kter\u00e9mu se zavazuje strany.\u00a0Z\u00e1padn\u00ed postoj je, \u017ee jeho pou\u017eit\u00ed s\u00edly nesm\u00ed d\u00e1t Putinovi v\u00fdhodu, sp\u00ed\u0161e mus\u00ed utrp\u011bt rozhoduj\u00edc\u00ed por\u00e1\u017eku.\u00a0Z\u00e1pad z\u016fst\u00e1v\u00e1 tomuto postoji v roce 2022 stejn\u011b odd\u00e1n jako v letech 2014 a\u017e 2022. Ani trochu se nepohnul ze sv\u00e9ho postoje odsuzuj\u00edc\u00edho ruskou anexi Krymu.\u00a0Konflikt vid\u00ed v\u00fdhradn\u011b z hlediska rusk\u00e9 agrese a neuzn\u00e1v\u00e1<\/span><\/strong><\/p>\n

    Bezpodm\u00edne\u010dn\u00e1 obrana \u00fazemn\u00ed celistvosti Z\u00e1padu na Ukrajin\u011b mus\u00ed b\u00fdt tak\u00e9 vid\u011bna na pozad\u00ed jeho vlastn\u00edho hrub\u00e9ho poru\u0161en\u00ed \u00fazemn\u00ed celistvosti v Glob\u00e1ln\u00ed v\u00e1lce proti terorismu.\u00a0P\u0159es ve\u0161ker\u00e9 zd\u011b\u0161en\u00ed, kter\u00e9 Spojen\u00e9 st\u00e1ty vyjad\u0159uj\u00ed nad rusk\u00fdm poru\u0161ov\u00e1n\u00edm \u00fazemn\u00ed celistvosti Ukrajiny, zva\u017ete, jak v posledn\u00edch dvou desetilet\u00edch poru\u0161ovaly pr\u00e1v\u011b tento princip v Ir\u00e1ku, Libyi a S\u00fdrii.<\/span><\/strong>P\u0159estupek v S\u00fdrii je zvl\u00e1\u0161t\u011b pozoruhodn\u00fd, proto\u017ee st\u00e1le prob\u00edh\u00e1.\u00a0Tam Spojen\u00e9 st\u00e1ty a Z\u00e1pad odm\u00edtly mnohon\u00e1sobn\u00e1 poru\u0161en\u00ed \u00fazemn\u00ed celistvosti S\u00fdrie za posledn\u00ed desetilet\u00ed jako m\u00e9n\u011b z\u00e1va\u017en\u00e9.\u00a0Je\u0161t\u011b p\u0159ed syrskou revoluc\u00ed v roce 2011 Izrael anektoval Golansk\u00e9 v\u00fd\u0161iny (co\u017e Trumpova administrativa schv\u00e1lila v roce 2019, ale prakticky \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd st\u00e1t).\u00a0<\/span>Po arabsk\u00e9m jaru nevadilo Spojen\u00fdm st\u00e1t\u016fm, Turecku a \u0159ad\u011b dal\u0161\u00edch mocnost\u00ed naru\u0161en\u00ed \u00fazemn\u00ed celistvosti S\u00fdrie.\u00a0St\u00e1le to d\u011blaj\u00ed<\/span><\/em>\u00a0.<\/span><\/p>\n

    Za zm\u00ednku stoj\u00ed tak\u00e9 sv\u00e9voln\u00fd postoj, kter\u00fd Spojen\u00e9 st\u00e1ty zaujaly k \u00fazemn\u00ed celistvosti na Ukrajin\u011b, na rozd\u00edl od postoje, kter\u00fd zaujaly ke konflikt\u016fm v Kosovu a Ji\u017en\u00edm S\u00fad\u00e1nu.\u00a0Americk\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed nevysv\u011btlilo, pro\u010d by tyto provincie m\u011bly m\u00edt pr\u00e1vo na odtr\u017een\u00ed nebo revoluci, ale ne Krym.<\/span><\/p>\n

    V p\u0159\u00edpad\u011b Ukrajiny je nerozumn\u00e9 vylou\u010dit sebeur\u010den\u00ed jako princip nastolov\u00e1n\u00ed m\u00edru.\u00a0Strategick\u00e9 a ekonomick\u00e9 faktory mohou nepochybn\u011b tento princip v n\u011bkter\u00fdch ohledech relativizovat, stejn\u011b jako m\u00edrov\u00e9 smlouvy po 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, ale m\u011bl by z\u016fstat z\u00e1kladn\u00edm krit\u00e9riem spravedliv\u00e9ho m\u00edru.\u00a0<\/span>Pr\u00e1vo na sebeur\u010den\u00ed je nad\u0159azen\u00fdm principem \u00fazemn\u00ed celistvosti, proto\u017ee d\u00e1v\u00e1 ka\u017ed\u00e9mu n\u00e1rodu stejn\u00e1 pr\u00e1va v z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zce, kdo by jim m\u011bl vl\u00e1dnout.<\/span><\/em>Z\u00e1rove\u0148 se v\u0161ak zd\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00e9, \u017ee tento princip bude Z\u00e1padem odm\u00edtnut.\u00a0Je-li dohoda pova\u017eov\u00e1na za \u201ePutinovu odm\u011bnu\u201c nebo m\u016f\u017ee b\u00fdt pro n\u011bj prosp\u011b\u0161n\u00e1, bude nepochybn\u011b existovat tvrd\u00fd odpor ze strany z\u00e1padn\u00edho zahrani\u010dn\u011bpolitick\u00e9ho establishmentu.\u00a0N\u00e1vrh, aby oba n\u00e1rody Ukrajiny m\u011bli stejn\u00e1 pr\u00e1va, Washington a jeho spojenci odm\u00edtaj\u00ed.\u00a0Nen\u00ed ani jasn\u00e9, zda to Rusko je\u0161t\u011b dnes akceptuje, a\u010dkoli kdysi ano.\u00a0Tyto postoje p\u0159edstavuj\u00ed hrozivou p\u0159ek\u00e1\u017eku jak\u00e9hokoli m\u00edrov\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed.<\/span><\/p>\n

    Nep\u0159ekonateln\u00e9 propasti, kter\u00e9 existuj\u00ed ve vztahu k princip\u016fm nastolov\u00e1n\u00ed m\u00edru, nazna\u010duj\u00ed, \u017ee diplomatick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed je b\u011bhem na dlouhou tra\u0165.\u00a0To m\u00e1 d\u016fle\u017eit\u00e9 d\u016fsledky pro p\u0159im\u011b\u0159enost a legitimitu reakce Z\u00e1padu na Putinovu v\u00e1lku.<\/span><\/p>\n

    Z\u00e1padn\u00ed odezva v pr\u00e1vu a etice<\/a><\/span><\/h1>\n

    Z\u00e1pad zat\u00edm na rusk\u00e9 poru\u0161ov\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va reagoval dv\u011bma zp\u016fsoby.\u00a0Jedn\u00edm z nich je vojensk\u00e1 pomoc ukrajinsk\u00fdm ozbrojen\u00fdm sil\u00e1m;\u00a0druh\u00fdm je s\u00e9rie drakonick\u00fdch ekonomick\u00fdch sankc\u00ed rovnaj\u00edc\u00edch se\u00a0\u00a0<\/span>tot\u00e1ln\u00ed ekonomick\u00e9 v\u00e1lce proti Rusku (TEWAR<\/span><\/em>\u00a0).<\/span><\/p>\n

    Principy zde uveden\u00e9 ukazuj\u00ed, \u017ee USA a jejich spojenci maj\u00ed pln\u00e9 pr\u00e1vo dod\u00e1vat zbran\u011b ukrajinsk\u00e9mu odboji na obranu sv\u00e9 zem\u011b.\u00a0Uplatn\u011bn\u00ed tohoto pr\u00e1va v\u0161ak vyvol\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku, nebo\u0165 obez\u0159etnost takov\u00e9ho rozhodnut\u00ed \u2013 bude-li posouv\u00e1na d\u00e1le a d\u00e1le \u2013 je sporn\u00e1 ze dvou d\u016fvod\u016f.<\/span><\/p>\n

    Za prv\u00e9, pokud takov\u00e9 dod\u00e1vky p\u0159edstavuj\u00ed\u00a0<\/span>skute\u010dn\u00fd z\u00e1m\u011br rozhoduj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem zm\u011bnit v\u00fdsledek v\u00e1lky, bl\u00ed\u017e\u00ed se skute\u010dn\u00e9 intervenci.\u00a0<\/span><\/em>Pokud se tak stane s c\u00edlem vyhnat Rusko z Donbasu a Krymu, zv\u00fd\u0161\u00ed se riziko v\u00e1lky USA s Ruskem.\u00a0To je nebezpe\u010dn\u00e9 nejen pro z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00e9 strany, ale pro cel\u00fd sv\u011bt.\u00a0Nen\u00ed k tomu ani pr\u00e1vo, ani povinnost;\u00a0je tak\u00e9 v rozporu s americk\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm z\u00e1jmem a se z\u00e1jmem sv\u011bta.\u00a0Trajektorie, kter\u00e1 s sebou nese eskalaci v\u00e1lky, by p\u0159edev\u0161\u00edm zatemnila v\u00e1\u017enou odpov\u011bdnost, kterou nesou vlastn\u00edci zbran\u00ed hromadn\u00e9ho ni\u010den\u00ed.<\/span><\/p>\n

    Druhou potenci\u00e1ln\u00ed nev\u00fdhodou t\u00e9to strategie je, \u017ee by mohla z Ukrajiny ud\u011blat nevl\u00e1dnou a neproduktivn\u00ed mrtvolu.\u00a0Pokud je to jedin\u00fd zp\u016fsob, jak se zbavit Ruska, n\u00e1klady by se mohly pova\u017eovat za \u201evypl\u00e1cen\u00e9\u201c, ale nen\u00ed jasn\u00e9, zda jedin\u00fd zp\u016fsob, jak dostat Putina z v\u011bt\u0161iny Ukrajiny, je p\u0159es tato m\u00edsta na \u00farovni zem\u011b.\u00a0Pokud by byla Putinova v\u00e1lka lidmi na v\u00fdchodn\u00ed Ukrajin\u011b vn\u00edm\u00e1na jako hrub\u00e1 agrese, Rusko by m\u011blo velk\u00e9 pot\u00ed\u017ee se tam udr\u017eet a vl\u00e1dnout nep\u0159\u00e1telsk\u00e9mu obyvatelstvu.\u00a0Zde obhajovan\u00fd z\u00e1klad pro m\u00edrovou dohodu by omezil jak rusk\u00e9, tak ukrajinsk\u00e9 c\u00edle.<\/span><\/p>\n

    Zat\u00edmco instinkt apar\u00e1tu n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti a ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech je uvalit na Putina a rusk\u00fd lid vysok\u00e9 n\u00e1klady, nen\u00ed nerozumn\u00e9 se kr\u010dit p\u0159ed destrukc\u00ed, ke kter\u00e9 doch\u00e1z\u00ed, a pochybovat o dlouhodob\u00e9 ochot\u011b lid\u00ed zven\u010d\u00ed znovu vybudovat Ukrajina.\u00a0<\/span>\u010c\u00edm m\u00e9n\u011b ni\u010den\u00ed a ztr\u00e1t na \u017eivotech, t\u00edm l\u00e9pe.\u00a0To je z\u00e1v\u011br o humanit\u00e1rn\u00edch obav\u00e1ch podle mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va v ob\u010dansk\u00fdch konfliktech.<\/span><\/strong><\/p>\n

    To v\u0161ak nen\u00ed instinkt ukrajinsk\u00e9 vl\u00e1dy.\u00a0Ukrajinci cht\u011bj\u00ed bojovat za svou politickou nez\u00e1vislost a \u00fazemn\u00ed celistvost a cht\u011bj\u00ed v tom pomoc Z\u00e1padu.\u00a0Proti tomuto tvrzen\u00ed nelze m\u00edt \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed n\u00e1mitky, ale nesm\u00edrn\u00fd rozsah t\u00e9to pomoci s sebou nese \u0159adu v\u00e1\u017en\u00fdch nebezpe\u010d\u00ed.\u00a0Neochota USA omezovat ukrajinsk\u00e9 c\u00edle nazna\u010duje dal\u0161\u00ed trajektorii, kter\u00e1 zvy\u0161uje riziko Ruskem veden\u00e9 eskalace.\u00a0<\/span>\u00a0<\/sup>Americk\u00e1 arm\u00e1da tvrd\u00ed, \u017ee nev\u00ed, co se stane se zbran\u011bmi, jakmile p\u0159ekro\u010d\u00ed ukrajinskou hranici se Z\u00e1padem.<\/span>Ve v\u00e1le\u010dn\u00e9 mlze nen\u00ed jasn\u00e9, zda tyto dod\u00e1vky podpo\u0159\u00ed ukrajinsk\u00fd pokus vyhnat Rusko z Donbasu a Krymu, budou pou\u017eity k odrazen\u00ed od dal\u0161\u00ed rusk\u00e9 agrese (nap\u0159. proti Od\u011bse), nebo padnou do rukou lupi\u010d\u016f \u010di soupe\u0159e.<\/span><\/em>Zd\u00e1 se, \u017ee prost\u0159edky ur\u010duj\u00ed \u00fa\u010del a nikoli \u00fa\u010del prost\u0159edky, kter\u00e9 maj\u00ed b\u00fdt pou\u017eity.\u00a0To plat\u00ed ve v\u00edce ohledech.\u00a0Za prv\u00e9, z\u00e1silky vojensk\u00e9ho materi\u00e1lu sp\u00ed\u0161e ne\u017e jasn\u00e9 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fdch c\u00edl\u016f.\u00a0Zadruh\u00e9, politika uv\u00e1d\u00ed z\u00e1m\u011br pou\u017e\u00edt Ukrajince jako n\u00e1stroj k por\u00e1\u017ece Rus\u016f, kdy\u017e na\u0161\u00ed skute\u010dnou povinnost\u00ed jako\u017eto outsider\u016f je vid\u011bt Ukrajinu jako c\u00edl s\u00e1m o sob\u011b, a ne prost\u0159edek k dosa\u017een\u00ed c\u00edle.\u00a0Je t\u011b\u017ek\u00e9 si p\u0159edstavit, jak budou dlouhodob\u00e9 z\u00e1jmy Ukrajiny slou\u017eit t\u00edm, \u017ee se zem\u011b stane Afgh\u00e1nist\u00e1nem, ale mo\u017en\u00e1 zast\u00e1nci t\u00e9to politiky v\u011bd\u00ed l\u00e9pe.<\/span><\/p>\n

    Mnohem sporn\u011bj\u0161\u00ed na pr\u00e1vn\u00edm z\u00e1klad\u011b jsou ekonomick\u00e9 sankce uvalen\u00e9 Spojen\u00fdmi st\u00e1ty a Z\u00e1padem.\u00a0Z\u00e1padn\u00ed st\u00e1ty, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b skute\u010dn\u011b sdru\u017een\u00ed z\u00e1padn\u00edch st\u00e1t\u016f, maj\u00ed pr\u00e1vo na sebe uvalovat b\u0159emena, aby po\u0161kodily Rusy.\u00a0Ve skute\u010dnosti v\u0161ak za\u0161li mnohem d\u00e1l.\u00a0Uvalili da\u0148 na cel\u00fd sv\u011bt.\u00a0Velikost t\u011bchto n\u00e1klad\u016f je ot\u00e1zkou, kter\u00e1 bude podrobn\u011b prozkoum\u00e1na.\u00a0N\u00e1klady budou pravd\u011bpodobn\u011b pom\u011brn\u011b vysok\u00e9 vzhledem k prudce rostouc\u00edm cen\u00e1m potravin, energi\u00ed a pr\u016fmyslov\u00fdch kov\u016f, kter\u00e9 se brzy stanou nedostupn\u00fdmi.\u00a0To tak\u00e9 zvy\u0161uje potenci\u00e1l nezam\u011bstnanosti v d\u016fsledku naru\u0161en\u00ed dodavatelsk\u00fdch \u0159et\u011bzc\u016f.\u00a0Na rozd\u00edl od norm\u00e1ln\u00edch dan\u00ed Z\u00e1pad sv\u00fdm da\u0148ov\u00fdm poplatn\u00edk\u016fm \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze nebere, ale uvaluje na n\u011b netransparentn\u00ed n\u00e1klady, kter\u00e9 mus\u00ed n\u00e9st.\u00a0Na rozd\u00edl od dan\u00ed na Z\u00e1pad\u011b nejsou tyto dan\u011b progresivn\u00ed, ale regresivn\u00ed.\u00a0Nejv\u00edce budou zasa\u017eeni ti na okraji \u2013 jedna a\u017e dv\u011b miliardy lid\u00ed, v\u011bt\u0161inou na glob\u00e1ln\u00edm jihu.<\/span><\/strong><\/p>\n

    Nov\u00e9 motto ve h\u0159e na vin\u011b je, \u017ee toto jsou stra\u0161n\u00e9 d\u016fsledky rusk\u00e9 invaze na Ukrajinu.\u00a0To je \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b pravda, ale je to tak\u00e9 zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed.\u00a0V\u00e1lka vedla k v\u00fdrazn\u00e9mu p\u0159eru\u0161en\u00ed dod\u00e1vek pro dovozce, kte\u0159\u00ed jsou z\u00e1visl\u00ed na potravin\u00e1ch a hnojivech z Ruska a Ukrajiny.\u00a0Ale ekonomick\u00e1 v\u00e1lka prodlu\u017euje jinak do\u010dasn\u00e9 ot\u0159esy zp\u016fsoben\u00e9 v\u00e1lkou a slibuje, \u017ee je u\u010din\u00ed trval\u00fdmi.\u00a0To plat\u00ed zejm\u00e9na vzhledem k tomu,\u00a0<\/span>\u017ee cel\u00fd sv\u011bt dodr\u017euje z\u00e1sadu zruinov\u00e1n\u00ed rusk\u00e9 ekonomiky sankcemi a p\u0159ij\u00edm\u00e1 \u0161kody, kter\u00e9 t\u00edm utrp\u011bl.<\/span><\/em><\/p>\n

    Neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz, \u017ee by Bidenova administrativa v\u00e1\u017en\u011b zva\u017eovala d\u016fsledky sv\u00e9 ekonomick\u00e9 v\u00e1lky, ne\u017e ji za\u010dala.\u00a0Administrativa, podporovan\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 jednomysln\u011b Kongresem a blobem, jednodu\u0161e p\u0159edpokl\u00e1dala, \u017ee Z\u00e1pad bude dostate\u010dn\u011b siln\u00fd, aby zaplatil \u00fa\u010det a vyhr\u00e1l.\u00a0<\/span><\/strong>Zda je tento p\u0159edpoklad spr\u00e1vn\u00fd, je d\u016fle\u017eit\u00e1 ot\u00e1zka, ale nen\u00ed to jedin\u00e1 d\u016fle\u017eit\u00e1 ot\u00e1zka.\u00a0Dal\u0161\u00ed ot\u00e1zkou je, zda m\u00e1 Z\u00e1pad pr\u00e1vo uvalit tuto stagfla\u010dn\u00ed da\u0148 na zbytek sv\u011bta.\u00a0Nen\u00ed d\u016fvod se domn\u00edvat, \u017ee tomu tak je.\u00a0<\/span>Nez\u00e1padn\u00ed sv\u011bt po t\u0159icet let pop\u00edr\u00e1 legitimitu jednostrann\u00fdch nebo sekund\u00e1rn\u00edch sankc\u00ed.<\/span><\/strong><\/p>\n

    Z\u00e1pad p\u0159edst\u00edr\u00e1, \u017ee vede bojuj\u00edc\u00ed lidstvo ke svobod\u011b, ale ztratil schopnost naslouchat lidem.\u00a0<\/span><\/strong>Vid\u00ed se jako oddan\u00fd n\u00e1sledovn\u00edk mnohostrann\u00fdch norem, ale nem\u00e1 probl\u00e9m uz\u00e1konit sedm osmin lidstva bez sebemen\u0161\u00ed konzultace.<\/span><\/strong>Nejhor\u0161\u00ed ze v\u0161eho je, \u017ee p\u0159ehl\u00ed\u017een\u00ed my\u0161lenek jin\u00fdch lid\u00ed bude pravd\u011bpodobn\u011b pokra\u010dovat a \u017eene sv\u011bt sm\u011brem k deglobalizaci ni\u010d\u00edc\u00ed bohatstv\u00ed se v\u0161emi jej\u00edmi neblah\u00fdmi d\u016fsledky.\u00a0Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 by mohla zvr\u00e1tit tuto bez\u00fat\u011b\u0161nou vyhl\u00eddku, je m\u00edrov\u00e1 smlouva nad Ukrajinou.\u00a0Z v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch d\u016fvod\u016f se to jev\u00ed jako nepravd\u011bpodobn\u00e1 mo\u017enost.\u00a0Je to tragick\u00e1 slep\u00e1 uli\u010dka \u2013 situace, kter\u00e1 zaru\u010den\u011b vyvol\u00e1 zlostn\u00fd odpor na cel\u00e9m glob\u00e1ln\u00edm Jihu, ale zd\u00e1 se, \u017ee Z\u00e1pad z n\u00ed nen\u00ed schopen ustoupit.<\/span><\/p>\n

    TEWAR je po\u010dtvrt\u00e9 od druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kdy se Spojen\u00e9 st\u00e1ty pokusily spojit s\u00edly proti agresi.\u00a0Korea v roce 1950, Vietnam v roce 1965 a Ir\u00e1k v roce 1991 jsou t\u0159i hlavn\u00ed p\u0159edchoz\u00ed p\u0159\u00edpady.\u00a0Ani v jednom z p\u0159\u00edpad\u016f Spojen\u00e9 st\u00e1ty nezavedly nic podobn\u00e9ho jako sankce proti Rusku.\u00a0Nesna\u017eili se omezovat obchod neutr\u00e1ln\u00edch zem\u00ed ve t\u0159et\u00edm sv\u011bt\u011b.\u00a0Celkov\u00fd \u00fa\u010dinek akc\u00ed USA, zejm\u00e9na v Koreji a Vietnamu, byl skute\u010dn\u011b klasick\u00fdm keynesi\u00e1nsk\u00fdm stimulem ekonomick\u00e9ho rozvoje v bezprost\u0159edn\u00ed oblasti, proto\u017ee Ameri\u010dan\u00e9 bohat\u011b utr\u00e1celi.\u00a0Tato \u010d\u00edsla z roku 1950 o\u017eivila japonsk\u00fd \u201ereverz\u201c roku 1948 a odstartovala pov\u00e1le\u010dn\u00fd japonsk\u00fd \u201eboom\u201c.\u00a0\u201e\u010cty\u0159i tyg\u0159i\u201c t\u011b\u017eili z Vietnamu.\u00a0Na Ukrajin\u011b v\u0161ak p\u0159\u00edstup Z\u00e1padu s nulov\u00fdm sou\u010dtem neznamen\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd materi\u00e1ln\u00ed prosp\u011bch a velk\u00e9 materi\u00e1ln\u00ed \u0161kody pro ostatn\u00ed.<\/span>Cel\u00e9 \u00fasil\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f se scvrk\u00e1v\u00e1 na hrozbu, \u017ee ostatn\u00edm zp\u016fsob\u00ed bolest, pokud se nebudou c\u00edtit naho\u0159e \u2013 sam\u00e9 klacky a \u017e\u00e1dn\u00e1 mrkev.\u00a0To je v p\u0159\u00edm\u00e9m kontrastu s p\u0159\u00edstupem \u010c\u00edny ke glob\u00e1ln\u00edmu Jihu.<\/span><\/strong><\/p>\n

    P\u0159ibl\u00ed\u017eit se ke glob\u00e1ln\u00edmu Jihu na tomto z\u00e1klad\u011b je vrcholem po\u0161etilosti, p\u0159edehrou ke ztr\u00e1t\u011b vlivu v t\u011bchto regionech.\u00a0Samuel Huntington ve sv\u00e9 knize\u00a0\u00a0<\/span>Clash of Civilizations<\/span><\/em>\u00a0\u00a0napsal, jak konec dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed \u201evzkv\u00e9tal v roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 a \u00fazkoprs\u00e9 dom\u00fd\u0161livosti, \u017ee evropsk\u00e1 civilizace Z\u00e1padu je nyn\u00ed univerz\u00e1ln\u00ed civilizac\u00ed sv\u011bta\u201c.\u00a0Tato dom\u00fd\u0161livost je dnes v pln\u00e9m kv\u011btu, ale budoucnost pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159inese jin\u00e9 mor\u00e1ln\u00ed z\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed.<\/span><\/p>\n

    Z\u00e1v\u011br: Z\u00e1kon jako praktick\u00fd d\u016fvod<\/a><\/span><\/h1>\n

    V tomto \u010dl\u00e1nku bylo argumentov\u00e1no, \u017ee argumenta\u010dn\u00ed struktura zakotven\u00e1 v klasick\u00e9m mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vu n\u00e1m pom\u00e1h\u00e1 zvl\u00e1dnout velk\u00fd konflikt o Ukrajinu, kter\u00fd nyn\u00ed hroz\u00ed, \u017ee pohlt\u00ed cel\u00fd sv\u011bt.\u00a0Suverenita m\u00e1 dv\u011b strany, ne jen jednu.\u00a0<\/span>Zat\u00edmco se Z\u00e1pad soust\u0159ed\u00ed pouze na \u00fazemn\u00ed celistvost, konflikt na Ukrajin\u011b nelze \u0159\u00e1dn\u011b pochopit ani vy\u0159e\u0161it m\u00edrovou cestou bez pe\u010dliv\u00e9 pozornosti v\u011bnovan\u00e9 sebeur\u010den\u00ed.<\/span><\/strong><\/p>\n

    V prob\u00edhaj\u00edc\u00ed krizi nevych\u00e1zej\u00ed ani Spojen\u00e9 st\u00e1ty, ani Rusko ze st\u0159etu s mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vem bez \u00fajmy.\u00a0Oba st\u00e1ty prov\u00e1d\u011bly na Ukrajin\u011b politiku, kter\u00e1 poru\u0161uje z\u00e1kon.\u00a0Vinu nesou p\u0159edev\u0161\u00edm Spojen\u00e9 st\u00e1ty \u2013 zejm\u00e9na skand\u00e1ln\u00ed podporou ne\u00fastavn\u00ed revoluce na Ukrajin\u011b v roce 2014 a pot\u00e9 t\u00edm, \u017ee nep\u0159ijaly jako z\u00e1klad pro m\u00edrov\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed, \u017ee Krym i Donbas maj\u00ed slovo v tom, \u017ee maj\u00ed m\u00edt sv\u016fj vlastn\u00ed osud.\u00a0Rusk\u00e1 invaze v roce 2022 na tom z pr\u00e1vn\u00edho hlediska nen\u00ed o nic l\u00e9pe.\u00a0Poru\u0161uje pr\u00e1vo Ukrajiny na n\u00e1rodn\u00ed sebeur\u010den\u00ed.<\/span><\/p>\n

    Vzhledem k t\u011bmto dv\u011bma nespravedlnostem jsem nast\u00ednil verzi principu sebeur\u010den\u00ed jako z\u00e1kladn\u00ed premisu nastolen\u00ed m\u00edru\u00a0\u00a0<\/span>\u2013 \u017ee nikdo by nem\u011bl b\u00fdt postaven pod suverenitu lid\u00ed, kte\u0159\u00ed je nen\u00e1vid\u00ed, nebo t\u011bch, kter\u00e9 nen\u00e1vid\u00ed.<\/span><\/em>\u00a0Tento princip by m\u011bl tak\u00e9 stanovit limit pro vojensk\u00e9 c\u00edle, kter\u00e9 Spojen\u00e9 st\u00e1ty a Z\u00e1pad na Ukrajin\u011b sleduj\u00ed.\u00a0Je nebezpe\u010dn\u00e9 i nespravedliv\u00e9 u\u010dinit z obnovy ukrajinsk\u00e9 \u00fazemn\u00ed celistvosti \u2013 znovu dobyt\u00ed Krymu a Donbasu \u2013 nejvy\u0161\u0161\u00ed prioritu v\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u00fasil\u00ed Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f, a je naprosto hloup\u00e9 nechat toto rozhodnut\u00ed zcela na Ukrajinc\u00edch, jak to ud\u011blal ministr zahrani\u010d\u00ed Antony. Blink p\u0159\u00edsahal.\u00a0M\u00e1-li k n\u011bjak\u00e9 regulaci v\u016fbec doj\u00edt, pak mus\u00ed b\u00fdt z\u00e1kladem t\u00e9to dohody p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e1 pr\u00e1va dvou n\u00e1rod\u016f, kter\u00e9 tuto oblast ob\u00fdvaj\u00ed a kter\u00e9 se navz\u00e1jem st\u00e1le v\u00edce odcizuj\u00ed.<\/span>\u201eJedna strana bere v\u0161e\u201c nem\u016f\u017ee b\u00fdt z\u00e1kladem m\u00edrov\u00e9 smlouvy.\u00a0Sp\u00ed\u0161e je to recept na v\u00e1lku mezi jadern\u00fdmi mocnostmi.<\/span><\/strong><\/p>\n

    Pokud se odvol\u00e1m na mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo, mohl bych b\u00fdt obvin\u011bn z toho, \u017ee se odvol\u00e1v\u00e1m na fantoma, proto\u017ee neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e9 pevn\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed toho, co mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo znamen\u00e1 nebo vy\u017eaduje.\u00a0V unipol\u00e1rn\u00ed \u00e9\u0159e se to dramaticky zm\u011bnilo.\u00a0Mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vem m\u00e1m na mysli pr\u00e1vo Charty Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f nebo to, co se naz\u00fdv\u00e1 pluralismus nebo charterov\u00fd liberalismus.\u00a0Ve t\u0159iceti letech n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch po konci studen\u00e9 v\u00e1lky byl tento star\u0161\u00ed n\u00e1zor nahrazen souborem nov\u00fdch, zd\u00e1nliv\u011b leg\u00e1ln\u00edch norem pou\u017e\u00edvan\u00fdch k ospravedln\u011bn\u00ed r\u016fzn\u00fdch americk\u00fdch intervenc\u00ed (kter\u00e9 v\u017edy vy\u017eadovaly poru\u0161en\u00ed \u00fazemn\u00ed celistvosti jin\u00fdch st\u00e1t\u016f).\u00a0Spojen\u00e9 st\u00e1ty se spol\u00e9haly na mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo\u00a0a skute\u010dn\u011b mezin\u00e1rodn\u00ed pr\u00e1vo bylo z mnoha stran pova\u017eov\u00e1no za ospravedln\u011bn\u00ed z\u00e1sahu.\u00a0Tato velk\u00e1 zm\u011bna paradigmatu v\u0161ak tak\u00e9 p\u0159edstavovala velk\u00fd obrat, proto\u017ee d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed pravice byla ve sv\u00e9m j\u00e1dru p\u0159ek\u00e1\u017ekou pro intervenci.\u00a0Podle tohoto pr\u00e1va by se st\u00e1ty m\u011bly \u201eve sv\u00fdch mezin\u00e1rodn\u00edch vztaz\u00edch zdr\u017eet hrozby nebo pou\u017eit\u00ed s\u00edly proti \u00fazemn\u00ed celistvosti nebo politick\u00e9 nez\u00e1vislosti jak\u00e9hokoli st\u00e1tu\u201c.\u00a0<\/span><\/p>\n

    Tyto nov\u00e9 interven\u010dn\u00ed doktr\u00edny, odvol\u00e1vaj\u00edc\u00ed se na pravidla vyvinut\u00e1 na Z\u00e1pad\u011b, nikdy nenahradily Chartu Organizace spojen\u00fdch n\u00e1rod\u016f jako z\u00e1kon pro planetu Zemi;\u00a0byly sp\u00ed\u0161e fale\u0161n\u00fdm z\u00e1konem ne\u017e skute\u010dn\u00fdm z\u00e1konem,<\/span><\/strong>\u00a0ale kdo to m\u016f\u017ee \u0159\u00edct?\u00a0Z\u00e1padn\u00ed ve\u0159ejn\u00fd a zahrani\u010dn\u011b politick\u00fd establishment, kter\u00fd tuto z\u00e1le\u017eitost neprostudoval, nemohl ur\u010dit, co je skute\u010dn\u00e9 a co fale\u0161n\u00e9, kdy\u017e se dovol\u00e1vali mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va.\u00a0<\/span>P\u0159ednostn\u00ed pr\u00e1vo, to, kter\u00e9 vytv\u00e1\u0159\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eku pro intervenci, je pr\u00e1vem, na kter\u00e9 se mus\u00edme zam\u011b\u0159it.\u00a0Je to z\u00e1kon Charty OSN, vzd\u00e1len\u00e9ho d\u011bdice p\u0159irozen\u00e9ho a mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va.\u00a0Je to z\u00e1kon, kter\u00fd poskytuje stejn\u00e1 pr\u00e1va v\u0161em n\u00e1rod\u016fm zem\u011b.<\/span><\/strong>Tento z\u00e1kon nab\u00edz\u00ed cestu k praktick\u00e9 moudrosti, tedy cestu jak k ochran\u011b z\u00e1jm\u016f, tak k respektov\u00e1n\u00ed norem.\u00a0Politi\u010dt\u00ed v\u016fdci, kte\u0159\u00ed z\u00e1kon opovrhuj\u00ed, tak v\u017edy \u010din\u00ed ve v\u00ed\u0159e, \u017ee jim to projde, i kdy\u017e se obvykle dost\u00e1vaj\u00ed do mnohem v\u011bt\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f t\u00edm, \u017ee se m\u00fdl\u00ed ohledn\u011b skute\u010dn\u00fdch z\u00e1jm\u016f sv\u00e9ho st\u00e1tu.<\/span><\/p>\n

    V historii, kterou jsme zva\u017eovali, je mnoho p\u0159\u00edklad\u016f takov\u00fdch praktik.\u00a0Jednou z takov\u00fdch my\u0161lenek je uzn\u00e1n\u00ed v\u00fdhod neutrality p\u0159i ochran\u011b Ukrajiny p\u0159ed nebezpe\u010d\u00edm.\u00a0Respekt ke konstitucionalismu jako z\u00e1kazu podporovat vnit\u0159n\u00ed revoluci je dal\u0161\u00ed a respekt k principu sebeur\u010den\u00ed, kdy\u017e n\u00e1rod upadne do anarchie nebo v\u00e1lky, je t\u0159et\u00ed.\u00a0Uzn\u00e1n\u00ed z\u00e1sady, \u017ee v mnohon\u00e1rodnostn\u00edm sv\u011bt\u011b nem\u016f\u017ee jeden n\u00e1rod p\u0159edst\u00edrat, \u017ee je nejvy\u0161\u0161\u00edm arbitrem, dopl\u0148uje tyto pr\u00e1vn\u00ed a etick\u00e9 pravdy.\u00a0N\u011bkte\u0159\u00ed je mohou zavrhnout jako sny;\u00a0ve skute\u010dnosti jsou hluboce praktick\u00e9.<\/span><\/p>\n

    Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 nem\u011bly r\u00e1dy u\u010den\u00ed star\u00e9ho z\u00e1kona.\u00a0Dali se jinou cestou a ubl\u00ed\u017eili j\u00ed.\u00a0Moud\u0159ej\u0161\u00ed by bylo poklonit se jejich z\u00e1kladn\u00ed moudrosti.\u00a0To by sv\u011btu u\u0161et\u0159ilo spoustu probl\u00e9m\u016f.<\/span><\/p>\n

    O autorovi t\u00e9to anal\u00fdzy:<\/span><\/strong>\u00a0David C. Hendrickson je Senior Fellow na Institutu pro m\u00edr a diplomacii, emeritn\u00ed profesor politologie na Colorado College a prezident John Quincy Adams Society.\u00a0Je autorem osmi knih v\u010detn\u011b\u00a0\u00a0<\/span>Republic in Peril: American Empire and the Liberal Tradition<\/span><\/em>\u00a0(Oxford, 2018).\u00a0Jeho webov\u00e1 str\u00e1nka je www.davidhendrickson.org.<\/span><\/p>\n

    O organizaci, kter\u00e1 zve\u0159ejnila tuto anal\u00fdzu:<\/span><\/strong>\u00a0Institut pro m\u00edr a diplomacii (IPD) je neziskov\u00fd, nestrann\u00fd severoamerick\u00fd think-tank pro mezin\u00e1rodn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti p\u016fsob\u00edc\u00ed ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech a Kanad\u011b, kter\u00fd se v\u011bnuje podpo\u0159e dialogu, diplomacie, obez\u0159etn\u00e9ho realismu a principy vojensk\u00e9 zdr\u017eenlivosti, kter\u00e9 jsou podle n\u00e1s \u010dty\u0159i z\u00e1kladn\u00ed kameny udr\u017eiteln\u00e9ho m\u00edru ve st\u00e1le slo\u017eit\u011bj\u0161\u00edm a dynami\u010dt\u011bj\u0161\u00edm mezin\u00e1rodn\u00edm syst\u00e9mu.\u00a0Webov\u00e1 str\u00e1nka t\u00e9to organizace je www.\u00a0peacediplomacy.org.<\/span><\/p>\n

    \"\"<\/p>\n

     <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    V mezin\u00e1rodn\u00edm pr\u00e1vu \u2013 tak\u00e9 zaznamenan\u00e9m v Chart\u011b OSN \u2013 existuje pr\u00e1vo na odtr\u017een\u00ed, kdy\u017e…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":12088,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[64,1475,22,26,40],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12734"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12734"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12734\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":12735,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12734\/revisions\/12735"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/12088"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12734"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12734"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12734"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}