{"id":12685,"date":"2022-07-24T05:40:28","date_gmt":"2022-07-24T03:40:28","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=12685"},"modified":"2022-07-24T05:41:33","modified_gmt":"2022-07-24T03:41:33","slug":"jan-campbell-nichts-wird-mehr-so-wie-fruher","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/07\/24\/jan-campbell-nichts-wird-mehr-so-wie-fruher\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: Nichts wird mehr so wie fr\u00fcher"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Ouvertura<\/strong><\/span><\/p>\n

Nic nebude stejn\u00e9 jako d\u0159\u00edve. Vl\u00e1da mus\u00ed nyn\u00ed a bezodkladn\u011b d\u011blat to, k \u010demu byla zvolena \u2013 promi\u0148te: pracovat, pracovat\u2026nesm\u00edme si lh\u00e1t do vlastn\u00ed kapsy\u2026a kdy skon\u010d\u00ed tento ve\u010der, tyto slavnosti, l\u00e9to a p\u0159ijde zima, naraz\u00edme na obrovsk\u00fd energetick\u00fd probl\u00e9m.<\/em> To jsou slova rakousk\u00e9ho prezidenta (od roku 2017) Alexandra Van der Bellen (1944) z\u00a0projevu, kter\u00fdm tento t\u00fdden ve st\u0159edu ve st\u0159edu otev\u0159el hudebn\u00ed festival \u2013 Bregenzsk\u00e9 slavnosti (Bregenzer Festspiele) a politicky korektn\u011b v\u00a0n\u011bm pou\u017eil, m\u00edsto promi\u0148te, anglick\u00e9 slovo – sorry. Tento vysoko\u0161kolsk\u00fd pedagog a ekonom v letech 1997\u20132008 p\u016fsobil jako p\u0159edseda rakousk\u00fdch Zelen\u00fdch. Evrop\u0161t\u00ed Zelen\u00ed, kte\u0159\u00ed jsou dnes u moci i v\u00a0sousedn\u00edm N\u011bmecku se sna\u017e\u00ed \u0161edivou Evropu ve v\u011bku p\u0159ebarvit na jarn\u00ed zelenou s\u00a0pomoc\u00ed projekt\u016f a my\u0161lenek poch\u00e1zej\u00edc\u00edch z\u00a0oblasti fantazmagorie, osobn\u00ed neodpov\u011bdnosti, nejasn\u00e9ho my\u0161len\u00ed a hodnocen\u00ed rizik. V\u00fdsledek jejich snah bude s\u00a0pravd\u011bpodobnost\u00ed hrani\u010d\u00edc\u00ed s\u00a0jistotou podobn\u00fd premi\u00e9\u0159e leto\u0161n\u00edch Bregenzsk\u00fdch slavnost\u00ed –\u00a0 Madame Butterfly.<\/p>\n

Premi\u00e9ra spadla doslova do vody. Po 59 minut\u00e1ch p\u0159edstaven\u00ed p\u0159\u00edroda dok\u00e1zala, \u017ee je siln\u011bj\u0161\u00ed, nekompromisn\u00ed a spravedliv\u00e1: Tropick\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 s\u00a0blesky na nebi p\u0159inutil malou \u010d\u00e1st n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f p\u0159esunout se do koncertn\u00edho s\u00e1lu, ostatn\u00ed si mohou podat \u017e\u00e1dost o n\u00e1vrat pen\u011bz za vstupenky. Krom\u011b toho p\u0159\u00edroda nab\u00eddla dvoj\u00ed pou\u010den\u00ed, nejenom re\u017eis\u00e9rovi a jeho t\u00fdmu: 1) Zd\u00e1lo se, \u017ee bou\u0159e p\u016fsob\u00ed proti idylick\u00e9 n\u00e1lad\u011b setk\u00e1n\u00ed a svatby gej\u0161i Cio-Cio-San a americk\u00e9ho mari\u0148\u00e1ka Pinkertona. Po\u010das\u00ed jako by cht\u011blo od za\u010d\u00e1tku \u0159\u00edci: tohle nem\u016f\u017ee dopadnout dob\u0159e. 2) Ti, kdo si zaplatili v\u00edce pro p\u0159\u00edpad p\u0159esunu do s\u00e1lu s\u00a0mnohem men\u0161\u00edm po\u010dtem n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, ne\u017e nab\u00edz\u00ed otev\u0159en\u00e1 sc\u00e9na, mohli sly\u0161et orchestr na\u017eivo, zp\u011bv\u00e1ky bez elektronick\u00e9 posily a u\u017e\u00edt si intimity sc\u00e9n a v\u00fdraz\u016f obli\u010dej\u016f zp\u011bv\u00e1k\u016f \u2013 herc\u016f. Ty jsou nezbytn\u00e9 a typick\u00e9 pro porozum\u011bn\u00ed v\u00fdznamu zejm\u00e9na ve druh\u00e9m a t\u0159et\u00edm aktu opery. Z\u00e1\u0159e sopr\u00e1nu (Barno Ismatullaevov\u00e9 – Cio-Cio-San) a pohled na tv\u00e1\u0159 zbl\u00edzka umo\u017e\u0148uj\u00ed \u010d\u00edst pochybnosti a bolest, kter\u00e9 Butterfly c\u00edt\u00ed, kdy\u017e kone\u010dn\u011b spr\u00e1vn\u011b interpretuje sv\u016fj osud – a b\u00edle od\u011bn\u00ed komparzist\u00e9 j\u00ed pod\u00e1vaj\u00ed d\u00fdku jej\u00edho otce.<\/p>\n

Intermezzo<\/strong><\/span><\/p>\n

Za zcela jin\u00fdch podm\u00ednek se odehr\u00e1lo p\u0159edstaven\u00ed nov\u00e9ho centra moci v\u00a0Teher\u00e1nu. Tam kr\u00e1tce po USA \u2013 Arabsk\u00e9m summitu se setkali prezidenti Rusk\u00e9 federace, Turecka a Ir\u00e1nu a jednali ofici\u00e1ln\u011b na t\u00e9ma S\u00fdrie, neofici\u00e1ln\u011b i na dal\u0161\u00ed t\u00e9mata, to v\u0161e bez ohledu na \u0161edivou Evropu, USA, \u00fadiv n\u011bmeck\u00e9 pan\u00ed ministryn\u011b Baerbock a jej\u00ed ot\u00e1zku: Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee prezident Erdogan a p\u0159edstavitel \u010dlensk\u00e9ho st\u00e1tu NATO a podporovatel Ukrajiny se nechal fotografovat spole\u010dn\u011b s\u00a0prezidentem Putinem? Nev\u00edm, kdo, kdy a komu vraz\u00ed d\u00fdku do zad, v\u00edm ale, \u017ee p\u0159edev\u0161\u00edm EU by se m\u011bla m\u00edt na pozoru. Pro\u010d?<\/p>\n

US-Sen\u00e1tor Joe Manchin toti\u017e vrazil d\u00fdku do zad ambici\u00f3zn\u00edmu ekologick\u00e9mu programu prezidenta Joe Bidena v\u00a0hodnot\u011b triliard USD. T\u00edm se potvrdila dysfunkce americk\u00e9ho politick\u00e9ho syst\u00e9mu a hlubok\u00fd rozkol v\u00a0samotn\u00fdch USA. Na nich prakticky z\u00e1vis\u00ed fyzick\u00e1 bezpe\u010dnost Evropy. NATO byrokracie m\u00e1 ji\u017e pouze mo\u017enost u\u017e\u00edvat si posledn\u00ed akt sv\u00e9 existence. Po pravd\u011bpodobn\u011b prohran\u00fdch volb\u00e1ch do Kongresu USA lze o\u010dek\u00e1vat n\u00e1stup Trump II nebo je\u0161t\u011b n\u011bkoho hor\u0161\u00edho. Evropa nebude prioritou USA. Vazalsk\u00fd entuziasmus a sankce zni\u010d\u00ed Evropu a p\u0159ivedou ji do stavu, kdy USA ji nebudou muset ochra\u0148ovat s\u00a0pomoc\u00ed NATO, organizace, jak ji dnes zn\u00e1me. Vl\u00e1dy v\u00a0EU budou d\u00e1le padat, jak jsem p\u0159ed \u010dasem popisoval v\u00a0 p\u0159\u00edsp\u011bvc\u00edch a nikdo z\u00a0RF a \u010cLR nebude v\u00e1\u017en\u011b jednat se sou\u010dasn\u00fdmi euroatlantick\u00fdmi elitami o n\u011bjak\u00e9 spolupr\u00e1ci, m\u00edru a sou\u017eit\u00ed. V\u0161e se bude koncentrovat na p\u00e1r RF a \u010cLR, v\u00a0nich pl\u00e1novan\u00e9 zm\u011bny a programy a na \u010cLR, jako skute\u010dn\u00e9ho a vyhl\u00e1\u0161en\u00e9ho nep\u0159\u00edtele USA.<\/p>\n

Jenom vyvolen\u00ed v\u011bdouc\u00ed budou vypracov\u00e1vat opera\u010dn\u00ed pl\u00e1ny pro situace, kter\u00e9 objektivn\u011b tvo\u0159\u00ed transforma\u010dn\u00ed proces lidstva jako takov\u00e9ho. Obyvatel\u00e9 planety (lidstvo) toti\u017e p\u0159edstavuj\u00ed organismus, jednotliv\u00e9 st\u00e1ty pouze org\u00e1ny a \u010dlov\u011bk pouze jednu z\u00a0mnoha sou\u010d\u00e1stek slo\u017eit\u00e9ho org\u00e1nu. Sou\u010dasn\u00e9 politick\u00e9 a mocensk\u00e9 elity dnes maj\u00ed strach b\u00fdt vid\u011bni na pl\u00e1\u017ei v\u00a0leh\u00e1tku, komunikovat s ob\u010dany a hledat spole\u010dn\u011b \u0159e\u0161en\u00ed v\u00fdzev, proto\u017ee neud\u011blali a nepln\u00ed dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly, jsou nemocn\u00e9, n\u011bkter\u00e9 nevyl\u00e9\u010diteln\u011b a proto ur\u010deny k\u00a0odstran\u011bn\u00ed jako odpad. Nikdo nev\u00ed dne, ani hodiny, se \u0159\u00edk\u00e1.<\/p>\n

Pro snaz\u0161\u00ed pochopen\u00ed toho, co m\u00e1m na mysli v p\u0159\u00edsp\u011bvku, doporu\u010duji sezn\u00e1mit se se \u010dtvrt\u00fdm d\u00edlem rom\u00e1nov\u00e9 epopeje Vojna a m\u00edr (naps\u00e1n v letech 1863-1869, vyd\u00e1no v roce 1869) rusk\u00e9ho spisovatele Lva Nikolajevi\u010de Tolst\u00e9ho (1828-1910). Proto\u017ee se objektivn\u011b jedn\u00e1 o jedno z nejv\u011bt\u0161\u00edch a nejslavn\u011bj\u0161\u00edch d\u011bl sv\u011btov\u00e9 literatury p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee neobdr\u017e\u00edm od nikoho pozv\u00e1n\u00ed podat vysv\u011btlen\u00ed, a \u017ee n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed zamy\u0161len\u00ed bude p\u0159\u00edzn\u011bn\u00fdmi du\u0161emi p\u0159ijato a pochopeno jako \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed pocitu metastazuj\u00edc\u00ed se marnosti u ob\u010dan\u016f a jako pom\u016fcka k\u00a0pohledu do budoucnosti, ve kter\u00e9 se d\u00e1 \u017e\u00edt, nehled\u011b na to, co n\u00e1s objektivn\u011b \u010dek\u00e1, a co n\u00e1s nemine bez ohledu na sliby, slovn\u00ed hry \u010d\u00e1sti politick\u00fdch, pokryteck\u00fdch a prodejn\u00fdch elit a v\u00fdsledky demokratick\u00fdch nebo m\u00e9n\u011b demokratick\u00fdch voleb jak\u00e9koliv \u00farovn\u011b a \u00fadajn\u00e9 d\u016fle\u017eitosti.<\/p>\n

Prvn\u00ed akt – minulost<\/strong><\/span><\/p>\n

P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee v rom\u00e1nu Vojna a m\u00edr vystupuje p\u0159ibli\u017en\u011b 250 hlavn\u00edch i epizodn\u00edch postav. Komorn\u00ed sc\u00e9ny ze \u017eivota vy\u0161\u0161\u00ed spole\u010dnosti a milostn\u00e1 vzplanut\u00ed a dobrodru\u017estv\u00ed se st\u0159\u00eddaj\u00ed s l\u00ed\u010den\u00edm historick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed a boje rusk\u00e9ho lidu proti Napoleonovi. \u010ctvrt\u00fd d\u00edl rom\u00e1nu popisuje Napoleonovo ta\u017een\u00ed do Ruska, vliv Napoleonovy \u00e9ry na ruskou spole\u010dnost a absolutistickou carskou vl\u00e1du skrz p\u0159\u00edb\u011bhy p\u011bti rusk\u00fdch aristokratick\u00fdch rodin. P\u0159itom pohled na toto obdob\u00ed z\u00a0meta-pozice p\u0159ipom\u00edn\u00e1 sou\u010dasn\u00e9 d\u011bn\u00ed nejenom v\u00a0Rusku, na Ukrajin\u011b, ale i ve sv\u011bt\u011b. Jedn\u00e1 se o symptomy objektivn\u00edch proces\u016f spojen\u00fdch s p\u0159echodem lidstva na vy\u0161\u0161\u00ed \u00farove\u0148. Co m\u00e1m na mysli?<\/p>\n

Za prv\u00e9: Ka\u017ed\u00fd v\u00fdvoj a p\u0159echod na jinou \u00farove\u0148 je t\u011b\u017ek\u00fd, krvav\u00fd a subjektivn\u011b dlouh\u00fd. Sou\u010dasn\u011b nut\u00ed ke srovn\u00e1n\u00ed. \u010ceho? Nab\u00edz\u00ed se p\u0159\u00edklad rozsahu a obsahu v\u00e1lek, po\u010det mrtv\u00fdch lid\u00ed a vztah mezi materi\u00e1ln\u00edmi a duchovn\u00edmi hodnotami a jejich sv\u011bty. Pokryteck\u00e9 hl\u00e1\u0161ky, k\u0159ik a r\u016fzn\u00e9 snahy moci a politicky korektn\u00edch m\u00e9di\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edce znejistit a zastra\u0161it ob\u010dany pomoc\u00ed inflace, pandemie nebo Rusy usmrcen\u00fdmi ob\u010dany a voj\u00e1ky na Ukrajin\u011b v\u00a0r\u00e1mci speci\u00e1ln\u00ed vojensk\u00e9 operace, nevydr\u017e\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 na faktech zalo\u017een\u00e9 srovn\u00e1n\u00ed se zv\u011brstvy americk\u00fdch vojsk, nap\u0159\u00edklad ve Vietnamu. O Afganist\u00e1nu, Ir\u00e1ku, nebo o Velk\u00e9 vlasteneck\u00e9, druh\u00e9 a prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce nemluv\u011b. Co vypl\u00fdv\u00e1 ze srovn\u00e1n\u00ed po\u010dtu mrtv\u00fdch? V\u00e1lka se stala na oko lid\u0161t\u011bj\u0161\u00ed. Mluv\u00ed se o pomoci, pen\u011bz\u00edch, dokonce pomoci v\u00a0krypto-m\u011bn\u011b a zadlu\u017een\u00ed a je\u0161t\u011b v\u00edce o duchovn\u00ed obrod\u011b, v\u00fdvoji a zelen\u00e9 budoucnosti. P\u0159i\u010dem\u017e snad ka\u017ed\u00fd s\u00a0rozumem v\u00ed, \u017ee ve skute\u010dnosti se jedn\u00e1 o pr\u00e1zdn\u00e1 slova, deklarativn\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed, klam a mimo jin\u00e9 ignorov\u00e1n\u00ed n\u00e1stinu morfologie sv\u011btov\u00fdch d\u011bjin, p\u0159\u00edkladn\u011b popsan\u00e9ho Oswaldem Spenglerem (1880-1936) v\u00a0d\u00edle – Der Untergang des Abendlandes, \u010desky – \u00dapadek Z\u00e1padu.<\/p>\n

Jedn\u00e1 se o dvousvazkov\u00e9 d\u00edlo. Prvn\u00ed d\u00edl s podtitulem Forma a aktualita vy\u0161el v l\u00e9t\u011b 1918. Druh\u00fd d\u00edl s podtitulem Perspektivy sv\u011btov\u00fdch d\u011bjin vy\u0161el v roce 1922. Definitivn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed obou d\u00edl\u016f vy\u0161lo v roce 1923. Progn\u00f3zu budouc\u00edho v\u00fdvoje Z\u00e1padu Spengler formuloval slavnou tezi o zk\u00e1ze<\/em>, ch\u00e1pan\u00e9 jako nutn\u00fd a v podstat\u011b p\u0159irozen\u00fd<\/em> z\u00e1v\u011br p\u0159edchoz\u00edho kveten\u00ed a n\u00e1sledn\u00e9ho del\u0161\u00edho obdob\u00ed sestupu s n\u00e1slednou charakteristikou tzv. (ne)kultury fel\u00e1h\u016f. Tato interpretace nahrazuje my\u0161lenku, kter\u00e1 byla roz\u0161\u00ed\u0159ena je\u0161t\u011b p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou: nep\u0159etr\u017eit\u00fd a historicky nezbytn\u00fd pokrok v lidsk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch. Pro p\u0159\u00edsp\u011bvek se mi jev\u00ed v\u00fdznamn\u00fdm podtitul d\u00edla, kter\u00fd m\u00e1 bl\u00ed\u017ee ke Spenglerov\u011b hlavn\u00ed tezi ne\u017e k alarmuj\u00edc\u00edmu hlavn\u00edmu n\u00e1zvu: ozna\u010duje sv\u011btov\u00e9 d\u011bjiny jako opakuj\u00edc\u00ed se vzestup a p\u00e1d kultur a civilizac\u00ed.<\/p>\n

Spenglerovy filozofick\u00e9 z\u00e1klady, v\u010detn\u011b morfologie, jsou eklektick\u00e9 p\u0159eskupen\u00ed tradi\u010dn\u00edch a (v t\u00e9 dob\u011b) sou\u010dasn\u00fdch filozof\u016f. Jeho vzory byly morfologie von Goethe a pojet\u00ed \u017eivota, mysli a du\u0161e Nietzscheho. \u00dast\u0159edn\u00ed postaven\u00ed si n\u00e1rokuje filozofick\u00e9 pojet\u00ed existence jako kosmick\u00e9 povodn\u011b<\/em>. Neust\u00e1l\u00e9 st\u00e1v\u00e1n\u00ed se (zrod) a odch\u00e1zen\u00ed (p\u00e1d) je jej\u00edm charakteristick\u00fdm znakem. Spengler popisuje podrobn\u011bj\u0161\u00ed ustanoven\u00ed \u017eivota n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi pojmy:<\/p>\n

1) Rytmus a nap\u011bt\u00ed. Kosmick\u00fd sm\u011br \u017eivotn\u00edho proudu (takt) se li\u0161\u00ed od ment\u00e1ln\u011b a racion\u00e1ln\u011b strukturovan\u00e9ho. 2) Gestalt a pr\u00e1vo. Na z\u00e1klad\u011b gestalt teorie, jak ji formuloval Christian von Ehrenfels, Spengler p\u0159edpokl\u00e1dal intuitivn\u011b srozumiteln\u00fd kontext \u017eivota, kter\u00fd se li\u0161\u00ed od jeho mechanistick\u00e9ho pojet\u00ed podle princip\u016f kauzality. Proto Spengler mj. mluv\u00ed o fyziognomii<\/em> a systematice<\/em>. 3) V\u016fle k\u00a0moci, vyp\u016fj\u010den\u00e1 z\u00a0Nietzscheho – Tak pravil Zarathustra. \u017divot je neust\u00e1l\u00e1 touha st\u00e1t se v\u00edce a p\u0159emoci p\u0159\u00edrodu. Touha nejen po existenci, ale i po nadvl\u00e1d\u011b. Spengler p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed morfologii jako metodu pozn\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrody do pozn\u00e1n\u00ed historie. Sv\u011bt jako historie<\/em> se st\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edstupn\u00fdm pouze tehdy, kdy\u017e je pochopena jeho biologick\u00e1 podstata. Proto postuluje vysokou kulturu jako nejv\u00fdzna\u010dn\u011bj\u0161\u00ed jednotku a nositele sv\u011btov\u00fdch d\u011bjin: Kultury jsou organismy. Sv\u011btov\u00e9 d\u011bjiny jsou jejich celkovou biografi\u00ed<\/em>.<\/p>\n

Spengler identifikuje celkem osm vysp\u011bl\u00fdch civilizac\u00ed<\/em> za posledn\u00edch 5 000 let. S dev\u00e1tou, ruskou kulturou, Spengler identifikuje kulturn\u00ed organismus, ke kter\u00e9mu pat\u0159\u00ed budoucnost nadch\u00e1zej\u00edc\u00edho t\u0159et\u00edho tis\u00edcilet\u00ed<\/em>. Ch\u00e1pu, \u017ee takov\u00e1 p\u0159edstava zra\u0148uje ego absolvent\u016f Aspenu a podobn\u00fdch novodob\u00fdch VUML\u016f a z\u00e1padn\u00edch elit v\u00a0k\u0159esle moci. P\u0159edstava, \u017ee rusk\u00e9 kultu\u0159e by m\u011bla pat\u0159it budoucnost v\u00a0tomto tis\u00edcilet\u00ed, paralyzuje my\u0161len\u00ed z\u00e1padn\u00edch elit, vede k\u00a0uzav\u0159en\u00ed sama sebe do temn\u00e9 klece bez oken a v\u00fdchodu a vede spole\u010dnost k z\u00e1niku. Pro\u010d?<\/p>\n

Smysl d\u011bjin se toti\u017e napl\u0148uje ve vzniku a \u00fapadku vysp\u011bl\u00fdch kultur, nikoliv v line\u00e1rn\u00edch pojmech d\u011bjin, jako je sch\u00e9ma starov\u011bku \u2013 st\u0159edov\u011bku \u2013 novov\u011bku, kter\u00e9 se vyu\u010duj\u00ed v\u00a0prost\u0159ed\u00ed nekone\u010dn\u00fdch reforem vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho syst\u00e9mu. Ten neumo\u017e\u0148uje mlad\u00e9mu absolventovi srovnat si Hom\u00e9rovo d\u00edlo Ilias a Odyssea (8. stolet\u00ed p.n.l) se z\u00e1padn\u00edm – P\u00edse\u0148 o Nibelunz\u00edch. Tento dvoud\u00edln\u00fd st\u0159edov\u011bk\u00fd hrdinsk\u00fd epos (n\u011bmecky Nibelungenlied) vznikl ve 13. stolet\u00ed, je naps\u00e1n tehdej\u0161\u00edm lidov\u00fdm jazykem \u2013 st\u0159edn\u00ed horn\u00ed n\u011bm\u010dinou a spad\u00e1 podobn\u011b jako Ilias a Odyssea do 3. \/ 4. stolet\u00ed po po\u010d\u00e1tku nov\u00e9 kultury. Konfucius v \u010d\u00ednsk\u00e9 kultu\u0159e a Immanuel Kant v z\u00e1padn\u00ed kultu\u0159e si navz\u00e1jem odpov\u00eddaj\u00ed: ka\u017ed\u00fd kolem 9. stolet\u00ed po za\u010d\u00e1tku kultury. Tak\u00e9 po 9 stolet\u00edch se Alexandr Velik\u00fd objevil ve starov\u011bku a Napoleon Bonaparte na z\u00e1pad\u011b. Pro\u010d se tolik zmi\u0148uji o minulosti?<\/p>\n

Po p\u0159echodu kultury do civilizace se cel\u00e1 kulturn\u011b schopn\u00e1 populace postupn\u011b vytr\u00e1c\u00ed t\u00edm, \u017ee se ni\u010d\u00ed ve v\u00e1lk\u00e1ch, doprov\u00e1zen\u00fdch civiliza\u010dn\u00ed kriz\u00ed nebo mj. i zanedb\u00e1v\u00e1n\u00edm produkce potomk\u016f indukov\u00e1n\u00edm svobody volby, um\u011bl\u00fdch lidsk\u00fdch pr\u00e1v a existence jako jednotlivec. Nakonec je b\u00fdval\u00e1 kulturn\u00ed oblast ob\u00fdv\u00e1na primitivn\u00edmi, na z\u00e1bavu a konzum orientovan\u00fdmi masami lid\u00ed.<\/p>\n

Spengler v\u00a0uveden\u00e9m kontextu vid\u00ed kone\u010dn\u00fd stav civilizace pro starov\u011bk se za\u010d\u00e1tkem \u0158\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, pro Z\u00e1pad s Napoleonem, pro Orient s Osmanskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed, pro \u010c\u00ednu v tom, co pova\u017euje za historick\u00e9 vzestupy a p\u00e1dy c\u00edsa\u0159sk\u00e9 \u00e9ry, pro Egypt s p\u0159\u00edchodem Nov\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Spengler naz\u00fdv\u00e1 stav civilizace – po p\u0159ekon\u00e1n\u00ed krize – epochou sv\u011btov\u00e9ho m\u00edru.<\/p>\n

Druh\u00fd akt \u2013 vztah r\u016fzn\u00fdch kultur <\/strong><\/span><\/p>\n

P\u0159esto\u017ee ve Spenglerov\u011b d\u00edle t\u00e9m\u011b\u0159 nikde nenajdeme v\u011bdeck\u00fd argument, co\u017e je zp\u016fsobeno skute\u010dnost\u00ed, \u017ee Spengler s\u00e1m ch\u00e1pe racionalitu jako formu rozpadu, nelze apriori odm\u00edtat i dnes aktu\u00e1ln\u00ed t\u00e9zi. Ta pop\u00edr\u00e1, \u017ee by mohlo doj\u00edt k v\u00fdm\u011bn\u011b nebo vz\u00e1jemn\u00e9mu oplodn\u011bn\u00ed mezi r\u016fzn\u00fdmi kulturami a jejich integraci. Ty pova\u017eoval za fikci. Filozof Anton Mirko Koktanek popisuje Spenglerovu p\u0159edstavu o kultur\u00e1ch jako o mon\u00e1d\u00e1ch bez oken<\/em>. I kdy\u017e nepopirateln\u011b existuj\u00ed vztahy mezi kulturami, nem\u011bly by b\u00fdt zam\u011b\u0148ov\u00e1ny se skute\u010dnou emocion\u00e1ln\u00ed v\u00fdm\u011bnou. Velmi odli\u0161n\u00e1 dispozice smyslu pro sv\u011bt a ch\u00e1p\u00e1n\u00ed sv\u011bta jednotlivce, etnicity, n\u00e1roda \u010di spojenectv\u00ed br\u00e1n\u00ed skute\u010dn\u00e9 komunikaci. Z\u00e1\u0159n\u00fdm p\u0159\u00edkladem nech\u0165 slou\u017e\u00ed skute\u010dnost: A\u010dkoli buddhismus p\u0159i\u0161el z Indie do \u010c\u00edny a k\u0159es\u0165anstv\u00ed z Orientu do z\u00e1padn\u00ed Evropy, neznamenalo to, \u017ee lid\u00e9 obou kultur rozum\u011bli stejn\u00fdm slov\u016fm a formul\u00edm. Tot\u00e9\u017e plat\u00ed pro n\u00e1\u0161 vztah ke starov\u011bku i sv\u011btu, kter\u00fd je podle Spenglera Z\u00e1padu hluboce ciz\u00ed. Tvrzen\u00ed dokazuje i dal\u0161\u00ed skute\u010dnost.<\/p>\n

Na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed nedostatek mezikulturn\u00ed empatie zp\u016fsobil kulturn\u00ed v\u00e1lku z\u00e1padn\u00edch dobyvatel\u016f proti mexick\u00e9 kultu\u0159e a jej\u00ed nesmysln\u00e9 zni\u010den\u00ed. Ji\u017e z\u00a0toho m\u00e1la uveden\u00e9ho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee politick\u00e1, mezikulturn\u00ed akce se st\u00e1v\u00e1 problematickou kv\u016fli vz\u00e1jemn\u00e9mu nedorozum\u011bn\u00ed, tj. nedostate\u010dn\u00e9 znalosti jin\u00e9ho kulturn\u00edho jazyka, jeho archetypu se v\u0161emi vypl\u00fdvaj\u00edc\u00edmi n\u00e1sledky t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se psychologie, kreativity, ale i \u0159\u00edzen\u00ed vnit\u0159n\u00edho a vn\u011bj\u0161\u00edho stresu, abych jmenoval alespo\u0148 n\u011bkolik. Cituji: \u010clov\u011bk ciz\u00ed kultury m\u016f\u017ee b\u00fdt div\u00e1kem a tedy popisn\u00fdm historikem minulosti, ale nikdy politikem, tj. \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd c\u00edt\u00ed, \u017ee budoucnost pracuje sama v sob\u011b. Nem\u00e1-li materi\u00e1ln\u00ed moc jednat ve form\u011b sv\u00e9 vlastn\u00ed kultury a p\u0159ehl\u00ed\u017eet nebo \u0159\u00eddit kulturu druh\u00fdch…, je tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 ud\u00e1lostem bezmocn\u00fd. \u0158\u00edman\u00e9 a \u0158ekov\u00e9 v\u017edy pova\u017eovali \u017eivotn\u00ed podm\u00ednky sv\u00e9 polis za ciz\u00ed ud\u00e1losti, modern\u00ed Evropan se d\u00edv\u00e1 v\u0161ude skrze koncepty \u00fastavy, parlamentu, demokracie na ciz\u00ed osudy, i kdy\u017e aplikace takov\u00fdch my\u0161lenek na jin\u00e9 kultury je sm\u011b\u0161n\u00e1 a zbyte\u010dn\u00e1<\/em>.<\/p>\n

Jin\u00fdmi slovy a jak dokazuje historie: 1) Bur\u017eoazn\u00ed revoluce roku 1789, ide\u00e1ly svobody, rovnosti, bratrstv\u00ed, p\u0159inesly pouze vl\u00e1du pen\u011bz. 2) Kapitalismus podkop\u00e1v\u00e1 strukturu spole\u010dnosti a nakonec se obrac\u00ed proti sv\u00fdm vlastn\u00edm z\u00e1klad\u016fm liber\u00e1ln\u00ed \u00fastavy. V d\u016fsledku toho vznikla (nap\u0159\u00edklad) beztvar\u00e1 masa sv\u011btov\u00fdch m\u011bst, nutn\u00e1 jako instrument ke krocen\u00ed bezmocn\u00e9 masy obyvatel slou\u017e\u00edc\u00edch vlastn\u00edm z\u00e1m\u011br\u016fm moci, tj. elit. V\u00fdsledkem je \u00fapadek demokracie a za\u010d\u00e1tek vl\u00e1dy demagog\u016f a dikt\u00e1tor\u016f, jeho\u017e jsme o\u010dit\u00fdmi sv\u011bdky. Spengler pova\u017euje tento v\u00fdvoj za nevyhnuteln\u00fd. Proto ned\u016fv\u011b\u0159uje ide\u00e1l\u016fm liber\u00e1ln\u00ed demokracie a konstitu\u010dn\u00edho st\u00e1tu. Proto\u017ee souzn\u00edm s\u00a0jeho ned\u016fv\u011brou k\u00a0sou\u010dasn\u00e9mu uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed, vybral jsem pro p\u0159\u00edsp\u011bvek t\u0159i p\u0159\u00edklady: 1) hudebn\u00ed festival \u2013 Bregenzsk\u00e9 slavnosti, 2) Oswald Spengler, kter\u00fd tvrdil, \u017ee posledn\u00ed, podle jeho slov caesaristick\u00e1<\/em> f\u00e1ze z\u00e1padn\u00ed vysok\u00e9 kultury se bude odv\u00edjet pod n\u011bmeckou nadvl\u00e1dou a \u017ee por\u00e1\u017eka N\u011bmecka ve dvou sv\u011btov\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch tomuto p\u0159echodu zabr\u00e1nila. 3) It\u00e1lii, po odchodu drah\u00e9ho Mario Draghiho, jednoho z\u00a0p\u011bti hlavn\u00edch akt\u00e9r\u016f italsk\u00e9 trag\u00e9die: Matteo Salvini, Giuseppe Conte, Silvio Berlusconi, Giorgia Meloni.\u00a0 Posledn\u011b uveden\u00e9 akt\u00e9rce, 47 letit\u00e9 v\u016fdkyni Fratelli d\u00b4Italia, jedin\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 opozi\u010dn\u00ed s\u00edly v\u00a0It\u00e1lii s\u00a0ko\u0159eny Duce (Benito Mussolini), s t\u011bsn\u00fdmi kontakty k Americk\u00fdm Republik\u00e1n\u016fm, je p\u0159edpov\u00edd\u00e1no v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve v\u010dera ozn\u00e1men\u00fdch p\u0159ed\u010dasn\u00fdch volb\u00e1ch. Co t\u00edm nazna\u010duji?<\/p>\n

Italsk\u00fd fa\u0161istick\u00fd v\u016fdce Benito Mussolini byl podle Spenglerova \u017eivotopisce Detlefa Felkena prototypem p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edho \u010dasu<\/em>. Podle germanistky Barbary Be\u00dflichov\u00e9 cht\u011bl Spengler \u0159\u00eddit caesarismus<\/em> sm\u011brem vedouc\u00edm k nacionalisticky instrumentalizovan\u00e9mu<\/em>. A jako t\u0159et\u00ed p\u0159\u00edklad zmi\u0148uji Spenglerovo vid\u011bn\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed jako velk\u00e9, sp\u00ed\u0161e n\u00e1hodn\u011b vytvo\u0159en\u00e9 orient\u00e1ln\u011b-arabsk\u00e9<\/em> sekty judaismu, kter\u00e1 m\u011bla zpo\u010d\u00e1tku mnoho spole\u010dn\u00e9ho s persk\u00fdmi<\/em> kulty a stala se st\u00e1tn\u00edm n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm z\u00e1padn\u00ed \u0159\u00edmsko-\u0159eck\u00e9<\/em> kultury a\u017e prost\u0159ednictv\u00edm pseudomorf\u00f3zy<\/em> od Konstantina. P\u0159itom byly v\u00fdchodn\u00ed<\/em> nebo ji\u017en<\/em>\u00ed \u010d\u00e1sti n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed absorbov\u00e1ny do isl\u00e1mu. Co m\u016f\u017eeme dnes vid\u011bt a sledovat?<\/p>\n

1) Osv\u00edcenstv\u00ed a racionalismus odcizily lidi od n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a pokusily se vychovat je ke zralosti a svobod\u011b. S \u00fapadkem my\u0161lenky svobody je racionalismus zdiskreditov\u00e1n a vrac\u00ed se hlad po metafyzice. 2) Pro Spenglera jsou duch a pen\u00edze ve vnit\u0159n\u00edm vztahu. Li\u0161\u00ed se v z\u00e1vislosti na tom, zda je ekonomick\u00fdm subjektem osoba kultury nebo civilizace. Kulturn\u00ed \u010dlov\u011bk obchoduje s pomoc\u00ed pen\u011bz, \u010dlov\u011bk civilizace mysl\u00ed v pen\u011bz\u00edch. V d\u016fsledku toho p\u0159edstavuje sou\u010dasn\u00e9 obdob\u00ed civilizace \u010das finan\u010dn\u00edch magn\u00e1t\u016f, spekulant\u016f, obchodov\u00e1n\u00ed s um\u011bn\u00edm a korupci. 3) Starov\u011bk znal vl\u00e1du pen\u011bz v \u0159\u00edmsk\u00fdch dob\u00e1ch, stejn\u011b jako z\u00e1padn\u00ed modernita je znamen\u00ed americk\u00e9 nadvl\u00e1dy a sv\u011btov\u00e9 rezervn\u00ed m\u011bny americk\u00e9ho dolaru. Starov\u011bc\u00ed lid\u00e9 by v\u0161ak ch\u00e1pali pen\u00edze jako mno\u017estv\u00ed minc\u00ed. Sou\u010dasn\u00e9 z\u00e1padn\u00ed monet\u00e1rn\u00ed my\u0161len\u00ed se odehr\u00e1v\u00e1 faustovsky<\/em>, nekone\u010dn\u011b<\/em> a s\u00a0re\u00e1ln\u00fdm dluhem<\/em>. Symbolem tohoto my\u0161len\u00ed je dvoj\u00ed \u00fa\u010detnictv\u00ed, pojet\u00ed pen\u011bz jako dynamick\u00e9 veli\u010diny s funkc\u00ed n\u00e1stroje moci. 4) Faustovsk\u00e1 technika vych\u00e1z\u00ed z moci. Nen\u00ed dostate\u010dn\u011b srozumiteln\u00e1 pouh\u00fdmi ekonomick\u00fdmi \u00favahami. Z\u00e1padn\u00ed spole\u010dnost, technologie, od gotick\u00e9ho rolnictva a\u017e po modern\u00ed pr\u016fmysl, usiluje o nadvl\u00e1du nad p\u0159\u00edrodou. \u017divotn\u00ed impuls nekone\u010dna se zmocn\u00ed p\u00e1na stroje a nakonec z n\u011bj ud\u011bl\u00e1 sv\u00e9ho otroka. Doporu\u010duji sezn\u00e1mit se se Spenglerov\u00fdm d\u00edlem z\u00a0roku 1931 – Der Mensch und die Technik (\u010desky \u010clov\u011bk a technika).<\/p>\n

T\u0159et\u00ed akt \u2013 technologick\u00fd rozvoj a nov\u00e9 technologie<\/strong><\/span><\/p>\n

Podporovatel\u00e9 4IR a podobn\u00fdch projekt\u016f by se mohli zamyslet nad n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi t\u00e9zemi Spenglera a na z\u00a0nich vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed ot\u00e1zky nab\u00eddnout pat\u0159i\u010dn\u00e9 odpov\u011bdi nebo \u0159e\u0161en\u00ed: 1) V kontextu ideologie pokroku je technologie pova\u017eov\u00e1na za prost\u0159edek k dosa\u017een\u00ed c\u00edle lidsk\u00e9ho \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 symbolizuje nicned\u011bl\u00e1n\u00ed, svoboda a p\u0159\u00edjemn\u00fd zp\u016fsob \u017eivota. \u010clov\u011bk v\u0161ak nen\u00ed stvo\u0159en pro takov\u00e9 podm\u00ednky, proto\u017ee by vedly k masov\u00e9mu vra\u017ed\u011bn\u00ed a sebevra\u017ed\u00e1m, kdyby byly realizov\u00e1ny jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b<\/em>. V\u011b\u010dn\u00e1 kosmick\u00e1 z\u00e1plava<\/em> v procesu st\u00e1v\u00e1n\u00ed se (zrodu) a rozkladu (p\u00e1du) tvo\u0159\u00ed metafyzick\u00e9 pozad\u00ed d\u011bjin ekonomie. 2) Technologie nen\u00ed produktem<\/em>, ale dynamick\u00fdm procesem<\/em>, kter\u00fd slou\u017e\u00ed v\u00e1lce: v neust\u00e1le bojuj\u00edc\u00edm \u017eivot\u011b vede p\u0159\u00edm\u00e1 cesta od prap\u016fvodn\u00ed v\u00e1lky ran\u00fdch zv\u00ed\u0159at k proces\u016fm modern\u00edch vyn\u00e1lezc\u016f a in\u017een\u00fdr\u016f a tak\u00e9 od prap\u016fvodn\u00ed zbran\u011b, mazanosti, ke konstrukci stroje, s n\u00edm\u017e se vede dne\u0161n\u00ed v\u00e1lka proti p\u0159\u00edrod\u011b, p\u0159\u00edroda je p\u0159echytra\u010dena<\/em>.<\/p>\n

P\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee v\u00e1lkou Spengler v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nemyslel v\u00fdlu\u010dn\u011b konkr\u00e9tn\u00ed pou\u017eit\u00ed zbran\u00ed, ale obecnou dispozici \u017eivota k\u00a0boji. Ta m\u016f\u017ee b\u00fdt vyj\u00e1d\u0159ena v mnoha form\u00e1ch: vynal\u00e9zavost, konkurence atd. Nahrazen\u00ed brut\u00e1ln\u00edho n\u00e1sil\u00ed duchovn\u011bj\u0161\u00edmi prost\u0159edky v\u0161ak neutlum\u00ed v\u011b\u010dn\u00fd boj o \u017eivot, proto\u017ee \u017eivot i boj jsou toto\u017en\u00e9 a porod je za\u010d\u00e1tkem cesty ke smrti. Tento boj je \u017eivotem ve smyslu Nietzscheho jako boj od v\u016fle k moci, krut\u00fd, ne\u00faprosn\u00fd, boj bez milosti<\/em>. V\u00e1lka je Stvo\u0159itel, hlad ni\u010ditel\u016f v\u0161ech velk\u00fdch v\u011bc\u00ed. Tam je \u017eivot pozvednut smrt\u00ed, \u010dasto k on\u00e9 neodolateln\u00e9 s\u00edle, jej\u00ed\u017e pouh\u00e1 existence ji\u017e znamen\u00e1 v\u00edt\u011bzstv\u00ed; zde hlad probouz\u00ed onen o\u0161kliv\u00fd, zl\u00fd, zcela nemetafyzick\u00fd druh strachu ze \u017eivota, pod n\u00edm\u017e se n\u00e1hle hrout\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed sv\u011bt forem kultury a za\u010d\u00edn\u00e1 nah\u00fd boj o existenci lidsk\u00fdch zv\u00ed\u0159at. <\/em>Kdo z\u00a0elit m\u016f\u017ee formulovat l\u00e9pe?<\/p>\n

\u010ctvrt\u00fd akt \u2013 hodnocen\u00ed sou\u010dasn\u00e9ho stavu<\/strong><\/span><\/p>\n

Ve sv\u00e9 knize Spengler opatrn\u011b zmi\u0148uje z\u0159ejm\u00e9 ot\u00e1zky o budoucnosti. Aby se Z\u00e1pad mohl prosadit proti novorozen\u00e9mu Rusku, alespo\u0148 p\u0159echodn\u011b, pot\u0159ebuje obdob\u00ed caesarismu<\/em>. To charakterizuje technokracie, imperialismus a socialismus. K \u0158\u00edjnov\u00e9 revoluci, k n\u00ed\u017e do\u0161lo na konci pr\u00e1ce a knihy, se vyjad\u0159uje jen letmo. Zato ale, p\u0159edv\u00eddal jasn\u011b druhou sv\u011btovou v\u00e1lku.<\/p>\n

Pozice meta dovoluje pohled na sv\u011bt, Evropu a jednotliv\u00e9 st\u00e1ty EU, kter\u00fd charakterizuje Tamas. Jedn\u00e1 se o dobu temnoty, setrva\u010dnosti a chaosu. Tamas p\u0159edstavuje p\u0159\u00ed\u010dinu, \u017ee padaj\u00edc\u00ed v\u011bci se navz\u00e1jem zakr\u00fdvaj\u00ed, m\u00e1 inhibi\u010dn\u00ed a matouc\u00ed \u00fa\u010dinek a pat\u0159\u00ed k\u00a0ne\u010distot\u011b. Mnoz\u00ed z\u00a0n\u00e1s v\u011bd\u00ed, \u017ee ka\u017ed\u00e1 doba temna je nudn\u00e1 a neduchovn\u00ed, proto\u017ee sv\u011btlo je vylou\u010deno z\u00a0prostoru. Protikladem Tamas je Sattva: zt\u011blesn\u011bn\u00ed \u010distoty a rovnov\u00e1hy. Proto je tento stav pova\u017eov\u00e1n za nejvy\u0161\u0161\u00ed z\u00a0trojice \u2013 Tamas, Rad\u017ea a Sattva. Sattva nab\u00edz\u00ed \u010dlov\u011bku pravdivost, moudrost a \u010distotu v\u011bci a je spojena se \u017elutou barvou. Odstra\u0148uje temnotu, umo\u017e\u0148uje pozn\u00e1n\u00ed a vede k vykoupen\u00ed.<\/p>\n

Nach\u00e1z\u00edme se ve stavu Tamas, v dob\u011b bez l\u00e1sky, jej\u00edm\u017e protikladem je elitami a politicky korektn\u00edmi m\u00e9dii nab\u00edzen\u00e1 nen\u00e1vist ke v\u0161emu ne americko-evropsk\u00e9mu. V dob\u011b bez soucitu, proto\u017ee podstata kapitalismu a imperialismu je zalo\u017een\u00e1 na expanzi, rabov\u00e1n\u00ed, maxim\u00e1ln\u00ed individu\u00e1ln\u00ed svobod\u011b a pot\u0159eb\u011b prosadit se v\u00a0boji a v dob\u011b nesd\u00edlen\u00ed, proto\u017ee pred\u00e1to\u0159i jednaj\u00ed v kategori\u00edch moci a v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Vl\u00e1dne p\u00fdcha a nen\u00e1vist a i dne\u0161n\u00ed \u010dlov\u011bk m\u00e1 touhu vra\u017edit. Proto Evropa jako \u010d\u00e1st euroatlantick\u00e9 civilizace um\u00edr\u00e1, trp\u00ed a bude je\u0161t\u011b v\u00edce trp\u011bt, ne\u017e si pln\u011b uv\u011bdom\u00ed, \u017ee p\u0159echod ze stavu Tamas do stavu Sattva nen\u00ed mo\u017en\u00fd bez strasti, trp\u011bn\u00ed a krve.<\/p>\n

Mezi Tamus a Sattva se nach\u00e1z\u00ed p\u0159edem zm\u00edn\u011bn\u00e1 Rad\u017ea (Rajas) (pohon, hnut\u00ed, nutk\u00e1n\u00ed). Bez d\u00edry ve st\u0159edu se nem\u016f\u017ee kolo to\u010dit. Zm\u00edn\u011bn\u00e1 trojice tvo\u0159\u00ed celek r\u016fzn\u00fdch sil a zdroj\u016f, z nich\u017e pouze Sattva p\u0159edstavuje duchovn\u00ed zdroj. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem byl asi p\u0159ed 3000 lety v Bh\u00e1gavatam Pur\u00e1n\u011b naps\u00e1n sanskritsk\u00fd ver\u0161 (12.8.46): M\u00edstem neboj\u00e1cnosti a v\u011b\u010dn\u011b existuj\u00edc\u00edho Sattva (a v\u0161echna jeho synonyma) je p\u0159\u00edm\u00e1 duchovn\u00ed energie Absolutna a vyno\u0159ov\u00e1n\u00ed a rozklad (R\u00e1d\u017ea vyko\u0159is\u0165ovatelsk\u00e1 v\u00e1\u0161e\u0148 a Tamas destruktivn\u00ed nev\u011bdomost) jsou pouze jeho „nep\u0159\u00edm\u00e9“ materi\u00e1ln\u00ed energie, kter\u00e9 existuj\u00ed pouze v tomto pom\u00edjiv\u00e9m sv\u011bt\u011b. <\/em><\/p>\n

Vysv\u011btlen\u00ed tohoto ver\u0161e napsal asi p\u0159ed 500 lety D\u017e\u00edva G\u00f3sv\u00e1m\u00ed ve sv\u00e9 Bhakti Sandarb\u011b, Anuccheda 103\/38: V tomto ver\u0161i je podoba a kvalita Boha pops\u00e1na tak, \u017ee se nijak neli\u0161\u00ed od zp\u016fsobu zd\u00e1n\u00ed dobra a ctnosti. Co je to za zp\u016fsob zd\u00e1n\u00ed dobra a ctnosti? Je to \u010dist\u00e9 dobro a ctnost, proto\u017ee je zcela osvobozena od sebemen\u0161\u00edho kontaktu s destruktivn\u00ed nev\u011bdomost\u00ed (Tamas) a vyko\u0159is\u0165ovatelskou v\u00e1\u0161n\u00ed (Rajas). To je vnit\u0159n\u00ed s\u00edla Boha. Je naprosto \u010dist\u00e1, proto\u017ee nep\u0159ich\u00e1z\u00ed do styku s nejmen\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed pom\u00edjiv\u00e9 hmoty<\/em>.<\/p>\n

V\u00a0na\u0161\u00ed dob\u011b, belgick\u00fd historik a kulturn\u00ed kritik David Engels v roce 2013 p\u0159evzal Spengler\u016fv kulturn\u011b-morfologick\u00fd p\u0159\u00edstup a na z\u00e1klad\u011b systematick\u00e9ho srovn\u00e1n\u00ed dvan\u00e1cti krizov\u00fdch ukazatel\u016f postuloval fundament\u00e1ln\u00ed analogie mezi kriz\u00ed Evropsk\u00e9 unie na po\u010d\u00e1tku 21. stolet\u00ed a p\u00e1dem pozdn\u011b \u0159\u00edmsk\u00e9 republiky (David Engels: Le d\u00e9clin. La crise de l\u2019Union europ\u00e9enne et la chute de la R\u00e9publique romaine. Quelques analogies. \u00c9ditions du Toucan, Paris 2013, ISBN 978-2-8100-0524-6, francouzsky). V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee n\u011bkdo z\u00a0elit v\u00a0roli v\u016fdce EU s\u00a0ru\u010den\u00edm omezen\u00fdm na omezenou dobu bude schopen si p\u0159e\u010d\u00edst jedno, \u010di druh\u00e9 b\u011bhem letn\u00edch pr\u00e1zdnin a alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b pochop\u00ed to, o \u010dem se kr\u00e1tce zm\u00edn\u00edm v\u00a0z\u00e1v\u011bru.<\/p>\n

Epilog<\/strong><\/span><\/p>\n

USA se nach\u00e1zej\u00ed nehled\u011b na v\u0161e psan\u00e9 a vys\u00edlan\u00e9 v\u00a0politicky korektn\u00edch a nekorektn\u00edch m\u00e9di\u00edch v\u00a0posledn\u00ed f\u00e1zi vzestupu, kter\u00e9mu bude n\u00e1sledovat neodvratn\u00fd (s)p\u00e1d. EU je proto na \u010dase vzd\u00e1lit se od USA. Pro\u010d? Je tomu podobn\u011b, jako dosluhuj\u00edc\u00ed technologii, kterou je pot\u0159eba vym\u011bnit v\u010das, aby nedo\u0161lo k\u00a0zastaven\u00ed provozu a \u017eivotu pot\u0159ebn\u00e9 produkce. Sou\u010dasn\u011b je pot\u0159eba uv\u011bdomit si, \u017ee v\u00a0kontextu historie lidstva a planety USA p\u0159edstavuj\u00ed d\u00edt\u011b na prahu puberty, kter\u00e9 sou\u010dasn\u011b udr\u017euje rovnov\u00e1hu sil ve sv\u011bt\u011b. Americk\u00fd n\u00e1rod se toti\u017e za\u010dal formovat teprve v\u00a0roce od 25. kv\u011btna 1607. To je kr\u00e1tk\u00e1 doba, nic v\u00a0kontextu prob\u00edhaj\u00edc\u00edch proces\u016f ve sv\u011bt\u011b na \u00farovni transformace lidstva jako organismu, st\u00e1t\u016f jako jeho org\u00e1n\u016f a \u010dlov\u011bka jako jedn\u00e9 jeho \u010d\u00e1sti. Proto\u017ee po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b hodnot\u00edme 20-25 let jako d\u00e9lku jednu generace, USA v\u00a0pubert\u011b maj\u00ed cca 10 a\u017e 15 let do sv\u00e9ho p\u00e1du. B\u011bhem dosp\u00edv\u00e1n\u00ed a v mladistv\u00e9m v\u011bku se octnou ve v\u00e1lce s\u00a0\u010cLR. Tu prohraj\u00ed, ale z\u016fstanou je\u0161t\u011b cca 20 let hospod\u00e1\u0159skou velmoc\u00ed s\u00a0rizikem rozpadu a op\u011btn\u00e9ho sjednocen\u00ed, ne\u017e se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f a za\u010dnou se v\u011bnovat sv\u00fdm ji\u017en\u00edm soused\u016fm. Proto ti by se m\u011bli m\u00edt na pozoru, rychle dou\u010dit se historii a nespol\u00e9hat se na dalek\u00e9 spojence, ke kter\u00fdm je dnes t\u00e1hne nouze, ji\u017e kv\u016fli p\u0159edem zm\u00edn\u011bn\u00e9 nemo\u017enosti kulturn\u00ed integrace.<\/p>\n

Hod\u00ed-li USA p\u0159ed sv\u00fdm p\u00e1dem bombu na Rusko, nebo budou-li se chovat jako doposud nepotrestan\u00e1 zv\u011b\u0159 ve strachu, jako tomu bylo nap\u0159\u00edklad ve Vietnamu s\u00a0napalmem, v\u00a0Jugosl\u00e1vii s\u00a0kazetov\u00fdmi bombami, nebo nekontrolovateln\u011b p\u0159il\u00e9vat benz\u00edn do ohn\u011b na Ukrajin\u011b a v Evrop\u011b, zmiz\u00ed z\u00a0t\u00e9to planety bez mo\u017enosti transformovat se do nov\u00e9ho stavu v\u00a0nov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n

Rusk\u00e1 federace vzala na sebe roli protiv\u00e1hy s\u00a0funkc\u00ed zm\u011bk\u010den\u00ed n\u00e1sledk\u016f studen\u00e9 v\u00e1lky a jej\u00edho p\u0159echodu do hork\u00e9, kterou byl a je schopen iniciovat st\u00e1t v pubert\u011b. Monopol USA by bez pochyby vedl k\u00a0je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edmu chaosu ve sv\u011bt\u011b, ne\u017e ve kter\u00e9m se dnes nach\u00e1z\u00edme. Ji\u017e proto elity v\u00a0EU a zbytku Evropy by m\u011bli prokazovat pokoru a ochotu k\u00a0dialogu s\u00a0Ruskem a uv\u011bdomit si, \u017ee historie ka\u017ed\u00e9ho st\u00e1tu m\u00e1 sv\u00e9 b\u00edle, \u010dern\u00e9 a nepopsan\u00e9 str\u00e1nky. Nikdy v\u011bdom\u011b realizovan\u00e1 pomoc nebo porozum\u011bn\u00ed nez\u016fst\u00e1v\u00e1 bez odezvy a kompenzace. Historie je v\u017edy tvrd\u00e1 a m\u011bkk\u00e1 pouze tehdy a na kr\u00e1tkou dobu, kdy\u017e lidstvo vstoupilo na vy\u0161\u0161\u00ed \u00farove\u0148 rozvoje.<\/p>\n

Co se t\u00fd\u010de Ruska, nev\u00e1h\u00e1m prognostikovat, \u017ee ji\u017e dnes vyhr\u00e1lo. To p\u0159esto, \u017ee se na Ukrajin\u011b a jinde bude je\u0161t\u011b dlouho bojovat, budou v\u00e9st dlouh\u00e9 diskuze o p\u0159\u00edpadn\u00fdch zisc\u00edch a ztr\u00e1t\u00e1ch teritori\u00ed a Rusko se bude nach\u00e1zet i s nov\u00fdm hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm modelem ve stagnaci. Rusko vyhr\u00e1v\u00e1 a vyhraje i proto, \u017ee rozhodlo vypo\u0159\u00e1dat se s\u00a0nikdy v\u00a0jeho historii nev\u00eddanou l\u017e\u00ed, pokrytectv\u00edm a nevyu\u017eit\u00edm sv\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f vlastn\u00edmi lidsk\u00fdmi rezervami.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u00e9 uzav\u00edr\u00e1n\u00ed se Ruska z\u00e1padn\u00edmu sv\u011btu, kde se Rusko u\u010dilo, vyu\u010dilo a pou\u010dilo, zapo\u010dat\u00e1 p\u0159estavba vojensk\u00e9ho a v\u00fdzkumn\u00e9ho pr\u016fmyslu a odchod pokryteck\u00fdch elit a zr\u00e1dc\u016f pom\u00e1haj\u00ed zrodu nov\u00e9ho my\u0161len\u00ed v\u00a0Rusku. P\u0159edstaviteln\u00e1 transformace zbytku Ukrajiny v\u00a0d\u00e9lce jednoho desetilet\u00ed do nov\u00e9ho form\u00e1tu s pomoc\u00ed vlastn\u00ed velk\u00e9 intelektu\u00e1ln\u00ed rezervy, kvalitn\u00edho archetypu slovansk\u00e9 kultury a \u00fapadku EU v\u00a0doprovodu rozpadu NATO v\u00a0dob\u011b dosp\u00edv\u00e1n\u00ed USA, s\u00a0pravd\u011bpodobnost\u00ed hrani\u010d\u00edc\u00ed s\u00a0jistotou potvrd\u00ed Spenglerovu t\u00e9zi: rusk\u00e9 kultu\u0159e by m\u011bla pat\u0159it budoucnost v tomto tis\u00edcilet\u00ed. Dopl\u0148uji: budoucnost s\u00a0asijsk\u00fdm syst\u00e9mem a nov\u011b kovan\u00fdmi pojmy – Evroasijsk\u00e1 a \u010c\u00ednsk\u00e1 civilizace. Vyd\u00e1n\u00ed Qiushi z 15. \u010dervence zve\u0159ejnilo projev prezidenta Si z 27. kv\u011btna na zased\u00e1n\u00ed politbyra, kter\u00e9 diskutovalo o podpo\u0159e n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdzkumn\u00e9ho projektu na sledov\u00e1n\u00ed p\u016fvodu \u010d\u00ednsk\u00e9 civilizace<\/em> (\u628a\u4e2d\u56fd\u6587\u660e\u5386\u53f2\u7814\u7a76\u5f15\u5411\u6df1\u5165 \u589e\u5f3a\u5386\u53f2\u81ea\u89c9\u575a\u5b9a\u6587\u5316\u81ea\u4fe1). Kl\u00ed\u010dov\u00e9 role v uveden\u00fdch civilizac\u00edch zauj\u00edmaj\u00ed Rusk\u00e1 federace a \u010cLR. I proto: Nic nebude stejn\u00e9 jako d\u0159\u00edve. Souhlasu net\u0159eba.<\/p>\n

Jan Campbell
\n23.07.2022
\n<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Ouvertura Nic nebude stejn\u00e9 jako d\u0159\u00edve. Vl\u00e1da mus\u00ed nyn\u00ed a bezodkladn\u011b d\u011blat to, k \u010demu…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":650,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1712,29,122],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12685"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12685"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12685\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/650"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12685"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12685"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12685"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}