{"id":12095,"date":"2022-07-04T16:24:13","date_gmt":"2022-07-04T14:24:13","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=12095"},"modified":"2022-07-04T16:24:13","modified_gmt":"2022-07-04T14:24:13","slug":"jan-campbell-lepsi-je-blizky-soused-nez-vzdaleny-bratr","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/07\/04\/jan-campbell-lepsi-je-blizky-soused-nez-vzdaleny-bratr\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: Lep\u0161\u00ed je bl\u00edzk\u00fd soused ne\u017e vzd\u00e1len\u00fd bratr"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Bible, P\u0159\u00edslov\u00ed 27:10: Sv\u00e9ho ani otcova p\u0159\u00edtele neopou\u0161t\u011bj. Do domu sv\u00e9ho bratra necho\u010f v nesn\u00e1z\u00edch \u2013 lep\u0161\u00ed je bl\u00edzk\u00fd soused ne\u017e bratr vzd\u00e1len\u00fd! Evangelium podle Matou\u0161e (6, 3 \u2013 4): Kdy\u017e ty prokazuje\u0161 dobrodin\u00ed, a\u0165 nev\u00ed tv\u00e1 levice, co \u010din\u00ed pravice, aby tv\u00e9 dobrodin\u00ed z\u016fstalo skryto, a tv\u016fj Otec, kter\u00fd vid\u00ed, co je skryto, ti odplat\u00ed. Nebo slova – Co B\u016fh spojil, \u010dlov\u011bk nerozlu\u010duje. Sly\u0161el jsem je p\u0159i ned\u00e1vn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b c\u00edrkevn\u00edho svatebn\u00edho ob\u0159adu organizovan\u00e9ho pro syna m\u00e9ho p\u0159\u00edtele.<\/p>\n

A po n\u011bm jsem obdr\u017eel mo\u017enost s\u00a0p\u0159\u00e1teli vym\u011bnit si n\u011bkolik slov a n\u00e1zor na t\u00e9ma proroctv\u00ed Oze\u00e1\u0161e (8, 7): Zaseli v\u00edtr, sklid\u00ed bou\u0159i. A prvn\u00ed epi\u0161toly Sv. Petra (1, 2): Nebo\u0165 v\u0161ichni lid\u00e9 jako tr\u00e1va a v\u0161echna jejich kr\u00e1sa jako kv\u011bt tr\u00e1vy. Uschne tr\u00e1va, kv\u011bt opadne. \u00a0Znalost p\u0159\u00edslov\u00ed zaznamenan\u00fdch v Bibli, zobecn\u011bn\u00fdch nebo z Bible odvozen\u00fdch, dodnes p\u0159etrv\u00e1v\u00e1. P\u0159itom mne mj. napadlo, \u017ee d\u016fkaz o \u017eivosti epi\u0161toly p\u0159edstavuje i p\u00edse\u0148 skupiny Chinaski: A\u017e se dneska ve\u010der budu tv\u00e1\u0159it zas jak Karel Gott, budu zp\u00edvat vampam \u2013 tidapam, v\u0161echna sl\u00e1va poln\u00ed tr\u00e1va, ale pen\u00edz p\u0159ijde vhod<\/em>.<\/p>\n

\u00davod pro zamy\u0161len\u00ed<\/strong><\/span><\/p>\n

P\u0159ipom\u00edn\u00e1m Bibli, proto\u017ee nad n\u00ed by se mohli zamyslet i ateisticky orientovan\u00ed slouhov\u00e9 a fiktivn\u00ed politick\u00e9 elity EU a \u010desk\u00e9 kotliny, p\u0159edev\u0161\u00edm kdy\u017e jim spadlo do kl\u00edna p\u0159edsednictv\u00ed EU. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee p\u0159i jeho p\u0159evzet\u00ed v\u00a0de\u0161ti si politici nevzpomn\u011bli na Bibli, na p\u0159\u00edslov\u00ed, na p\u00edsni\u010dku – Spadl mi do kl\u00edna z\u00a0alba N\u00e1\u0161 p\u0159\u00edb\u011bh (Bojan\u00e9), ani na pranostiku.<\/p>\n

To m\u00e1lo osobn\u00edch setk\u00e1n\u00ed v posledn\u00edch letech, kter\u00e9 si vynutilo d\u011bn\u00ed ve sv\u011bt\u011b, zvadl\u00e1 l\u00e1ska fiktivn\u00edch elit k\u00a0domovin\u011b a demokracii ve stavu klinick\u00e9 smrti, se sna\u017e\u00edm kompenzovat: setk\u00e1n\u00edmi se star\u00fdmi zn\u00e1m\u00fdmi a p\u0159\u00e1teli v\u00a0sousedn\u00edch zem\u00edch, kam nemus\u00edm l\u00e9tat, pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm p\u0159\u00edslov\u00ed v\u00a0r\u016fzn\u00fdch textech, kter\u00e9 p\u00ed\u0161i a v\u00a0neposledn\u00ed \u0159ad\u011b i dvojslov\u00edm Souhlasu net\u0159eba.<\/p>\n

K\u00a0dne\u0161n\u00edmu p\u0159\u00edsp\u011bvku m\u011b motivuje p\u00e1te\u010dn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva v\u00fdborn\u00e9ho klav\u00edrn\u00edho koncertu v\u00a0Bad Muskau (p\u0159ekvapiv\u011b pro n\u011bkter\u00e9 p\u0159\u00edtomn\u00e9 bez kr\u00e1tk\u00e9ho p\u0159edstaven\u00ed s\u00f3listy a skladeb a zaslou\u017een\u00fdch kv\u011btin) s\u00a0n\u00e1slednou kvalitn\u00ed ve\u010de\u0159\u00ed a sobotn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva v\u00a0Gro\u00dfsch\u00f6nau, obohacen\u00e1 jazzov\u00fdm koncertem, posezen\u00edm s\u00a0p\u0159\u00e1teli a zn\u00e1m\u00fdmi v\u00a0zahrad\u011b a kr\u00e1sn\u00fdm po\u010das\u00edm. Ob\u011b zm\u00edn\u011bn\u00e9 lokality se nach\u00e1zej\u00ed v\u00a0Sasku, tj. u soused\u016f. Kontaktn\u00ed kancel\u00e1\u0159 Svobodn\u00e9ho st\u00e1tu Sasko v\u00a0Praze se nach\u00e1z\u00ed v budov\u011b U Lu\u017eick\u00e9ho semin\u00e1\u0159e 13, 118 00 Praha 1.<\/p>\n

Budova byla postavena v letech 1726-1728 ve stylu pozdn\u00edho baroka a zachovala si v podstat\u011b dodnes nezm\u011bn\u011bnou podobu. Lu\u017eick\u00fd semin\u00e1\u0159 byl zalo\u017een jako konvikt pro \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 studenty, kte\u0159\u00ed v protestantsk\u00e9m Sasku nemohli z\u00edskat teologick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. V\u00a0semin\u00e1\u0159i bydlel mj. Micha\u0142 H\u00f3rnik (1833 \u2013 1894) lu\u017eickosrbsk\u00fd duchovn\u00ed, kter\u00fd se v\u00fdrazn\u011b zasadil o lep\u0161\u00ed spolupr\u00e1ci mezi Srby a lu\u017eickosrbskou literaturu 19. stolet\u00ed. Studoval na gymn\u00e1ziu v\u00a0Budy\u0161\u00edn\u011b, vystudoval katolickou teologii a slavistiku na Karlov\u011b univerzit\u011b (1853 – 1856). Pod\u00edlel se na p\u0159ekladu Nov\u00e9ho Z\u00e1kona do hornolu\u017eick\u00e9 srb\u0161tiny, psal i v\u00a0\u010de\u0161tin\u011b a napsal n\u011bkter\u00e1 hesla Ottova slovn\u00edku nau\u010dn\u00e9ho. Po n\u011bm byla pojmenov\u00e1na lu\u017eickosrbsk\u00e1 knihovna (p\u0159\u00edzem\u00ed Lu\u017eick\u00e9ho semin\u00e1\u0159e, cca 10 tis\u00edc svazk\u016f), o n\u00ed\u017e prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poch\u00e1z\u00ed z roku 1784.<\/p>\n

Bad Muskau<\/strong> (hornolu\u017eickosrbsky Mu\u017eakow, \u010desky Mu\u017eakov), je mal\u00e9 m\u011bsto v Horn\u00ed Lu\u017eici (cca 3.500 obyvatel), v okrese Zho\u0159elec (G\u00f6rlitz). Le\u017e\u00ed na lev\u00e9m b\u0159ehu \u0159eky Nisy, kter\u00e1 zde tvo\u0159\u00ed sou\u010dasnou hranici mezi SRN a Polskem. Z\u00e1rove\u0148 le\u017e\u00ed i u hranice Saska s Braniborskem. M\u011bsto je \u010dlenem Euroregionu Nisa. Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pam\u011btihodnost\u00ed je F\u00fcrst-P\u00fcckler-Park. Jedn\u00e1 se o nejv\u011bt\u0161\u00ed st\u0159edoevropsk\u00fd park v anglick\u00e9m stylu a figuruje na seznamu sv\u011btov\u00e9ho kulturn\u00edho d\u011bdictv\u00ed UNESCO. Dvout\u0159etinov\u00e1 pravob\u0159e\u017en\u00ed \u010d\u00e1st p\u0159ipadla v roce 1945 Polsku. Dnes jsou ob\u011b \u010d\u00e1sti spojen\u00e9 mostem. Proto lze park pova\u017eovat za jedin\u00fd. Samostatn\u00fdmi v\u00fdznamn\u00fdmi objekty v parku jsou zrekonstruovan\u00fd z\u00e1mek, zni\u010den\u00fd ve 30 let\u00e9 v\u00e1lce a naposledy i po\u017e\u00e1rem, a arboretum (dendrologick\u00e1 zahrada) se zaj\u00edmavou a s\u00a0mystikou spojenou histori\u00ed. T\u011bm, kdo si p\u0159eje v\u011bd\u011bt v\u00edce, a nem\u016f\u017ee si dovolit n\u00e1v\u0161t\u011bvu, je k dispozici Wikipedie.<\/p>\n

Gro\u00dfsch\u00f6nau <\/strong>(v hornolu\u017eick\u00e9m dialektu Gru\u00dfschiene) je mal\u00e1 obec v okrese Zho\u0159elec (G\u00f6rlitz) v nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti spolkov\u00e9 zem\u011b Sasko. Obec, ve kter\u00e9 \u017eije p\u0159ibli\u017en\u011b 5 300 obyvatel, le\u017e\u00ed na soutoku Mandavy a Lu\u017eni\u010dky, p\u0159\u00edmo na hranic\u00edch s \u010ceskou republikou, v t\u011bsn\u00e9m sousedstv\u00ed m\u011bsta Varnsdorf. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee obec v t\u011bchto m\u00edstech zalo\u017eili ve 12. stolet\u00ed fran\u0161t\u00ed osadn\u00edci. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o Gro\u00dfsch\u00f6nau je z roku 1352. Tehdy se obec naz\u00fdvala Magnum Sonow a byla postavena na velk\u00e9 p\u011bkn\u00e9 louce (Gro\u00dfe sch\u00f6ne Aue).<\/p>\n

Obec m\u00e1 v\u011bhlasnou tradici spojenou s textiln\u00ed v\u00fdrobou. Datuje se od druh\u00e9 poloviny 17. stolet\u00ed. V roce 1666 se brat\u0159i Friedrich a Christoph Langeovi z Gro\u00dfsch\u00f6nau vypravili do Holandska. Po vyu\u010den\u00ed tkan\u00ed dama\u0161kov\u00fdch textili\u00ed zavedli po n\u00e1vratu ve sv\u00e9 obci jejich v\u00fdrobu. V\u00a0cel\u00e9 Evrop\u011b proslul\u00e9 dama\u0161kov\u00e9 pl\u00e1tno – zejm\u00e9na ubrusy a prost\u00edr\u00e1n\u00ed poch\u00e1z\u00ed z\u00a0Gro\u00dfsch\u00f6nau. Je dolo\u017eeno, \u017ee v roce 1834 d\u00edky v\u00fdrob\u011b dama\u0161ku byla zaji\u0161t\u011bna ob\u017eiva pro cca 3800 m\u00edstn\u00edch obyvatel v\u010detn\u011b rodinn\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b to p\u0159edstavovalo t\u0159i \u010dtvrtiny m\u00edstn\u00ed populace! Dnes v Gro\u00dfsch\u00f6nau existuj\u00ed dva z\u00e1vody na v\u00fdrobu dama\u0161ku a frot\u00e9, s\u00eddl\u00ed zaj\u00edmav\u00e9 N\u011bmeck\u00e9 muzeum dama\u0161ku a frot\u00e9 a mj. neziskov\u00fd spolek Patrons of the arts and sciences. Spolek, kter\u00fd organizoval ob\u011b zm\u00edn\u011bn\u00e9 akce, zalo\u017eil autor\u016fv zn\u00e1m\u00fd z\u00a0dob pr\u00e1ce pro EK a dnes p\u0159\u00edtel Dirk Besserer. Pro\u010d se zmi\u0148uji o n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b, lokalit\u00e1ch a Bibli?<\/p>\n

Ko\u0159eny evropsk\u00e9 vzd\u011blanosti jsou bezprost\u0159edn\u011b spjaty s antickou kulturou<\/strong><\/span>.<\/p>\n

Cel\u00e1 z\u00e1padn\u00ed a st\u0159edn\u00ed Evropa nav\u00e1zala v um\u011bn\u00ed, n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, v\u011bd\u00e1ch, vzd\u011bl\u00e1vac\u00edm syst\u00e9mu a dal\u0161\u00edch oblastech na d\u011bdictv\u00ed, kter\u00e9 zanechala pozdn\u00ed antika. Pr\u00e1v\u011b prost\u0159ednictv\u00edm latiny, kter\u00e1 dnes prakticky se nevyu\u010duje a nenab\u00edz\u00ed, snad krom\u011b Evropsk\u00e9 \u0161koly EK, byla bohat\u00e1 kultura p\u0159ed\u00e1v\u00e1na d\u00e1le. Na \u00fazem\u00ed \u010cech a Moravy krom\u011b \u0160alamouna (kde Bible byla p\u0159edk\u016fm zn\u00e1ma z latinsk\u00e9ho p\u0159ekladu) a Markolta bylo dal\u0161\u00edm pramenem st\u0159edov\u011bk\u00e9 lidov\u00e9 moudrosti \u010dten\u00ed klasik\u016f: Cicero, Bo\u00ebtius, Publius Vergilius Maro, Publius Ovidius Naso atd. Pro \u010dten\u00e1\u0159e, kte\u0159\u00ed nev\u011bd\u00ed nebo si nevzpom\u00ednaj\u00ed, kdo byl Markolt p\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee to byl hrub\u00fd a o\u0161kliv\u00fd sedl\u00e1k, jadrn\u00e9ho a pronikav\u00e9ho vtipu. Rozpr\u00e1vky Markolta se \u0160alamounem<\/em> byly \u010dasto opisov\u00e1ny, p\u0159ekl\u00e1d\u00e1ny, zver\u0161ov\u00e1ny a byly dob\u0159e zn\u00e1my ji\u017e po\u010d\u00e1tkem XV. stolet\u00ed.<\/p>\n

Elit\u00e1m p\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee vy\u010distit Augi\u00e1\u0161\u016fv chl\u00e9v, p\u0159edstavuje jedno z antick\u00fdch r\u010den\u00ed, podobn\u011b jako Danajsk\u00fd dar, nebo Pando\u0159ina sk\u0159\u00ed\u0148ka. Antick\u00e1 p\u0159\u00edslov\u00ed, jejich\u017e p\u0159eklad odpov\u00edd\u00e1 \u010desk\u00e9mu ekvivalentu, a kter\u00fdmi se fiktivn\u00ed moc \u0159\u00edd\u00ed: P\u0159\u00edklady u\u010d\u00ed (t\u00e1hnou). Ruka ruku myje. S\u00a0j\u00eddlem roste hlad. P\u0159\u00edslov\u00ed, kter\u00e1 fiktivn\u00ed moc r\u00e1da ignoruje: Hlas lidu, hlas Bo\u017e\u00ed. Bohov\u00e9 jsou pomal\u00ed soudcov\u00e9, ale trestaj\u00ed jist\u011b. Tak jako z\u00e1van v\u011btru i sv\u011btsk\u00e1 pom\u00edj\u00ed sl\u00e1va. Mnoh\u00e1 p\u0159\u00edslov\u00ed, po\u0159ekadla, pr\u016fpov\u00eddky, ale i obecn\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed z\u00e1sady, se st\u00e1vaj\u00ed expresivn\u00edmi (\u010cum\u00ed jako bacil do l\u00e9k\u00e1rny), n\u011bkter\u00e9 jsou vulg\u00e1rn\u00ed (M\u00e1 z\u00a0prdele kliku), v jin\u00fdch je u\u017eito neologism\u016f (M\u00e1 pomal\u00fd hardware). Ur\u010dit\u00e9 modifikace frazeologism\u016f, odr\u00e1\u017eej\u00ed soudobou situaci, nab\u00fdvaj\u00ed na frekvenci, obsahuj\u00ed \u010dasto aktualiza\u010dn\u00ed dov\u011btky beze zm\u011bny v\u00fdznamu, s jeho zm\u011bnou, nebo se zm\u011bnou v \u00fapln\u00fd opak (Le\u017e m\u00e1 dlouh\u00e9 nohy, ale daleko neute\u010de. Sportem k trval\u00e9 invalidit\u011b. Co m\u016f\u017ee\u0161 ud\u011blat dnes, neodkl\u00e1dej na z\u00edt\u0159ek, poz\u00edt\u0159\u00ed je taky den.<\/p>\n

Lep\u0161\u00ed je bl\u00edzk\u00fd soused ne\u017e vzd\u00e1len\u00fd bratr<\/strong><\/span><\/p>\n

V\u00a0t\u00e9to \u010d\u00e1sti p\u0159\u00edsp\u011bvku se zm\u00edn\u00edm pouze o \u010dty\u0159ech osobnostech z\u00a0mnoha dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edtomn\u00fdch na koncertu v\u00a0Bad Muskau a setk\u00e1n\u00ed v\u00a0Gro\u00dfsch\u00f6nau. S nimi m\u011b spojuje dlouholet\u00fd profesion\u00e1ln\u00ed z\u00e1jem, p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed a hodnoty zalo\u017een\u00e9 na tradici, zku\u0161enosti a z\u00e1konech p\u0159\u00edrody a tak\u00e9 hudba. Ta a zp\u011bv jsou neodd\u011blitelnou \u010d\u00e1st\u00ed m\u00e9ho \u017eivota, podobn\u011b jakou je slabost pro kvalitn\u00ed kuchyni, respekt k\u00a0empatii, rozumu a poko\u0159e a skute\u010dn\u00e1\u00a0femina. Jako v\u017edy nest\u00e1l\u00e1 a m\u011bnliv\u00e1 \u017eena nut\u00ed mn\u011b k pozorov\u00e1n\u00ed, srovn\u00e1v\u00e1n\u00ed a vyhodnocov\u00e1n\u00ed ud\u00e1lost\u00ed v\u00a0\u017eivot\u011b ve smyslu p\u00e9\u010de, kontroly rizik a mo\u017enost\u00ed spolup\u016fsobit, kdy\u017e ne na zlep\u0161en\u00ed, tak alespo\u0148 na nezhor\u0161en\u00ed d\u011bn\u00ed a jeho n\u00e1sledk\u016f pro prost\u0159ed\u00ed, ve kter\u00e9m \u017eijeme. Zmi\u0148uji se o osobnostech, proto\u017ee hrdinstv\u00ed nem\u00e1me do z\u00e1soby a hrdinov\u00e9 nikdy nejsou v oblib\u011b, pokud to nejsou ti filmov\u00ed. V re\u00e1ln\u00e9m \u017eivot\u011b vyvolaj\u00ed u protivn\u00edk\u016f pocit provin\u011bn\u00ed, nen\u00e1visti a nebezpe\u010d\u00ed. I proto jsme tam, kde jsme:<\/p>\n

Jsme ve vyost\u0159en\u00e9 d\u011bjinn\u00e9 ud\u00e1losti, ve kter\u00e9 jsme vedeni vlastn\u00edm p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm ud\u011blat to, co je spr\u00e1vn\u00e9, kter\u00e9 ale se m\u016f\u017ee jevit jako hloup\u00e9, proto\u017ee ovlivnilo n\u00e1\u0161 \u017eivot a kari\u00e9ru. To v\u0161e ale jen za p\u0159edpokladu, \u017ee m\u00e1me p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed. P\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, kter\u00e9 vych\u00e1z\u00ed z hodnot zako\u0159en\u011bn\u00fdch v\u00a0tradici a z\u00e1konech p\u0159\u00edrody. Nehled\u011b na pokrok, p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed je tolik, jako v\u00a0Praze \u0161afr\u00e1nu.<\/p>\n

Benyamin Nuss<\/strong> (1989) je n\u011bmeck\u00fd klav\u00edrista a skladatel. Ve v\u011bku \u0161esti let dostal syn trombonisty Ludwiga Nusse a synovec jazzov\u00e9ho pianisty Huberta Nusse sv\u00e9 prvn\u00ed hodiny klav\u00edru. Byl podporov\u00e1n Viktorem Langemannem, od roku 2004 studoval u koncertn\u00edho pianisty Andreas Fr\u00f6licha v\u00a0Bonnu, a v roce 2006 p\u0159e\u0161el jako junior student k Ilji Schepsovi na hudebn\u00ed \u0161kolu v Kol\u00edn\u011b. Po maturit\u011b pokra\u010doval ve studiu klav\u00edru a obdr\u017eel v roce 2015 magistersk\u00fd titul s vyznamen\u00e1n\u00edm v C\u00e1ch\u00e1ch. \u00dasp\u011bchy mu umo\u017enily hr\u00e1t 1. klav\u00edrn\u00ed koncert Ludwiga van Beethovena (2005) pod veden\u00edm Hermanna B\u00e4umera, otev\u0159ely dve\u0159e mj. do Kol\u00ednsk\u00e9 filharmonie a v\u00a0roce 2006 ke stipendiu Nadace Wernera Richarda- Dr. Carla D\u00f6rkena. Na podzim roku 2008 odehr\u00e1l dvan\u00e1ct koncert\u016f jako s\u00f3lista v cyklu Best of NRW<\/em>. O rok pozd\u011bji (2009) vystoupil s WDR Rundfunkorchester K\u00f6ln, mj. na koncert\u011b Symphonic Fantasies<\/em>. T\u00e9matem byla videohern\u00ed hudba Square Enix. 25. z\u00e1\u0159\u00ed 2010 m\u011bl s\u00f3lov\u00fd koncert v kulturn\u00edm centru Tuchfabrik<\/em> v Trev\u00edru. Bylo to pot\u00e9, co 19. z\u00e1\u0159\u00ed 2010 Deutsche Grammophon vydala debutov\u00e9 album – Benyamin Nuss plays Uematsu. V\u00a0n\u011bm interpretuje d\u00edla japonsk\u00e9ho skladatele videoher Nobuo Uematsu. S t\u00edmto albem cestoval po mnoha zem\u00edch. V Japonsku vystoupil i s Rhapsody in Blue a Klav\u00edrn\u00edm koncertem Maurice Ravela. Dal\u0161\u00ed turn\u00e9 vedla do \u010cLR (2015) a USA (2016) a tak\u00e9 k vystoupen\u00ed (listopad 2016) s lipsk\u00fdm gewandhaussk\u00fdm orchestrem pod veden\u00edm Wayna Marshalla v z\u0159\u00eddka hran\u00e9 2. symfonii pro klav\u00edr a orchestr Leonarda Bernsteina (V\u011bk \u00fazkosti). Benyamin je tak\u00e9 kvalitn\u00ed jazzov\u00fd pianista. Dok\u00e1zal to i b\u011bhem koncertu se sv\u00fdm otcem v\u00a0Gro\u00dfsch\u00f6nau. M\u00e1 vlastn\u00ed jazzov\u00fd kvartet Fries-Nuss Quartet a hraje v triu spole\u010dn\u011b se sv\u00fdm otcem Ludwigem Nussem a baskytaristou Johnem Goldsbym. V roce 2017 poprv\u00e9 p\u0159edstavil sv\u00e9 duo s hr\u00e1\u010dem na foukac\u00ed harmoniku, producentem a skladatelem Konstantinem Reinfeldem, se kter\u00fdm byl spole\u010dn\u011b 13. \u0159\u00edjna vyznamen\u00e1n.<\/p>\n

Eberhard Schneider<\/strong> (1941) je n\u011bmeck\u00fd politolog a odborn\u00edk na v\u00fdchodn\u00ed Evropu. Jeho odbornost vyrostla na t\u0159ech akademick\u00fdch prac\u00edch: Dialektika v\u00a0sub-duchovn\u00ed \u0159\u00ed\u0161i?<\/em> (Versuch einer kritischen Darstellung der materialistischen Dialektik nach dem gegenw\u00e4rtigen Stand). Diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ce: Jednota a opozice v sov\u011btsk\u00e9 filozofii<\/em>. (\u00dcber das Hauptgesetz der materialistischen Dialektik), v\u00a0\u010de\u0161tin\u011b – O hlavn\u00edm z\u00e1konu materialistick\u00e9 dialektiky. Habilita\u010dn\u00ed pr\u00e1ce: Die politische Funktionselite der DDR (Empirick\u00e1 studie o nomenklatu\u0159e SED). Za zm\u00ednku stoj\u00ed to, co mne zaujalo b\u011bhem m\u00e9 \u010dinnosti v\u00a0SSSR, EU a RF:<\/p>\n

Na ja\u0159e 1982, v d\u016fsledku sv\u00e9 empirick\u00e9 studie sov\u011btsk\u00e9 elity p\u0159edpov\u011bd\u011bl, \u017ee tehdej\u0161\u00ed \u0161\u00e9f KGB Jurij Andropov nahrad\u00ed gener\u00e1ln\u00edho tajemn\u00edka KSSS Leonida Bre\u017en\u011bva. To se stalo po jeho smrti v listopadu 1982. V lednu 1984 p\u0159edpov\u011bd\u011bl, \u017ee relativn\u011b mlad\u00fd Gorba\u010dov bude Andropovov\u00fdm n\u00e1stupcem, ale po epizod\u011b v\u00a0\u00daV KS SSSR a po mnohem star\u0161\u00edm K. \u010cern\u011bnko. V \u00fanoru 1984 zem\u0159el \u010cern\u011bnko, Gorba\u010dovovi se dostal k\u00a0moci v b\u0159eznu 1985.<\/p>\n

Od roku 2000 do srpna 2006 pokra\u010doval v politick\u00e9m poradenstv\u00ed v N\u011bmeck\u00e9m institutu pro mezin\u00e1rodn\u00ed politiku a bezpe\u010dnost (SWP), kter\u00fd je pod\u0159\u00edzen \u00fa\u0159adu spolkov\u00e9ho kancl\u00e9\u0159e. Od roku 2004 je \u010dlenem poradn\u00edho sboru St\u0159ediska EU-Rusko v Bruselu. Od roku 2009 analyzuje ruskou dom\u00e1c\u00ed politiku pro \u010dleny N\u011bmecko-rusk\u00e9ho f\u00f3ra. Od roku 2010 je odborn\u00edkem v\u00a0Z\u00e1padov\u00fdchodn\u00edm institutu a \u010dlenem poradn\u00edho sboru \u010dasopisu West-Ost-Report<\/em> v Berl\u00edn\u011b.<\/p>\n

Alexander Rahr<\/strong> (1959) je n\u011bmeck\u00fd konzultant, \u010dasto ozna\u010dovan\u00fd za lobbistu Kremlu, historik v\u00fdchodn\u00ed Evropy a publicista. Narodil se jako syn rusk\u00e9ho novin\u00e1\u0159e a c\u00edrkevn\u00edho historika n\u011bmecko-baltsko-skandin\u00e1vsk\u00e9ho p\u016fvodu Gleba Rahra a Sofie, rozen\u00e9 Orechowa. Po emigraci Gleb Rahr vybudoval Ruskou pravoslavnou c\u00edrkev ve Frankfurtu nad Mohanem, mnoho let pracoval pro R\u00e1dio Svoboda v\u00a0Mnichov\u011b a napsal knihu o C\u00edrkvi v\u00a0zajet\u00ed. V sov\u011btsk\u00fdch dob\u00e1ch m\u011bl \u00fazk\u00e9 kontakty se Sol\u017eenicynem.<\/p>\n

Alexander, v letech 1977 a\u017e 1985, byl \u010dlenem v\u00fdzkumn\u00e9ho projektu Sov\u011btsk\u00e1 elita<\/em> feder\u00e1ln\u00edho institutu BIOst. V letech 1982 a\u017e 1994 pracoval jako analytik pro Radio Liberty a Rand Corporation. 18 let pracoval pro N\u011bmeckou radu pro zahrani\u010dn\u00ed vztahy (DGAP), byl programov\u00fdm mana\u017eerem Centra Bertholda Beitze se zam\u011b\u0159en\u00edm na Rusko, Ukrajinu, B\u011blorusko a St\u0159edn\u00ed Asii a\u017e do za\u010d\u00e1tku podnik\u00e1n\u00ed v kv\u011btnu 2012. V\u00a0letech 2004 \u2013 2015 mj. zasedal v \u0159\u00edd\u00edc\u00edm v\u00fdboru Petrohradsk\u00e9ho dialogu, kde byl spolu-koordin\u00e1torem pracovn\u00ed skupiny Future Workshop<\/em>. Od roku 2012 je projektov\u00fdm mana\u017eerem N\u011bmecko-rusk\u00e9ho f\u00f3ra a projektu Spole\u010dn\u00fd prostor Lisabon-Vladivostok<\/em> (s Ulfem Schneiderem). Je \u010dlenem rusk\u00e9ho diskusn\u00edho klubu Valdaj a ukrajinsk\u00e9 s\u00edt\u011b Jalta Evropsk\u00e1 strategie. Od roku 2014 je \u010dlenem poradn\u00edho sboru Svazu rusk\u00e9ho podnik\u00e1n\u00ed v N\u011bmecku. V roce 2015 se stal konzultantem pro z\u00e1le\u017eitosti EU v Gazpromu (v Bruselu).<\/p>\n

Je autorem mnoha knih o Rusku, v\u010detn\u011b biografie M. S. Gorba\u010dova (1985) a V. V. Putina (2000) a je pravideln\u011b p\u0159\u00edtomen v denn\u00edch m\u00e9di\u00edch. Jeho n\u011bkolikalet\u00e1 asistence v \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m \u00fasil\u00ed Hanse-Dietricha Genschera o propu\u0161t\u011bn\u00ed Michaila Chodorkovsk\u00e9ho (v\u00a0prosinci 2013) se mi jev\u00ed potvrzen\u00edm kvalitn\u00edch diplomatick\u00fdch schopnost\u00ed. V roce 2003 byl vyznamen\u00e1n Feder\u00e1ln\u00edm k\u0159\u00ed\u017eem za z\u00e1sluhy. Je \u010destn\u00fdm profesorem Moskevsk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho institutu mezin\u00e1rodn\u00edch vztah\u016f (MGIMO) a Moskevsk\u00e9 ekonomick\u00e9 \u0161koly. V roce 2019 obdr\u017eel \u0158\u00e1d p\u0159\u00e1telstv\u00ed Rusk\u00e9 federace. V kv\u011btnu 2012, v novin\u00e1ch Komsomolskaja Pravda, se objevil \u0161iroce diskutovan\u00fd rozhovor, kter\u00fd vyvolal kontroverzn\u00ed reakce. Uv\u00e1d\u00edm t\u0159i cit\u00e1ty, s\u00a0jejich\u017e obsahem v\u00a0podstat\u011b souhlas\u00edm: 1) Ameri\u010dan\u00e9 amputovali mozek N\u011bmc\u016f. 2) N\u011bmci podlehli mor\u00e1ln\u00ed s\u00edle Izraele, proto\u017ee holocaust se jim neust\u00e1le vt\u00edr\u00e1 pod nos. 3) Z\u00e1pad se chov\u00e1 jako Sov\u011btsk\u00fd svaz.<\/p>\n

Heinz Eggert<\/strong> (1946) je teolog a politik. V letech 1991 a\u017e 1995 byl sask\u00fdm ministrem vnitra a v letech 1994 a\u017e 2009 poslancem Sask\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu. Po vyu\u010den\u00ed u Deutsche Reichsbahn pracoval jako signalista a dispe\u010der. Vzhledem k protestu v roce 1968 proti invazi vojsk Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy nesm\u011bl pracovat na pohrani\u010dn\u00ed stanici Warnem\u00fcnde. Proto se rozhodl studovat evangelickou luter\u00e1nskou teologii na univerzit\u011b v\u00a0Rostocku (1969 \u2013 1974). Po vysv\u011bcen\u00ed pracoval v\u00a0Oybinu a byl studentsk\u00fdm pastorem v \u017ditav\u011b. Jeho farn\u00ed byt byl m\u00edstem setk\u00e1v\u00e1n\u00ed lid\u00ed, kte\u0159\u00ed m\u011bli probl\u00e9my s politick\u00fdm syst\u00e9mem. Pro zaj\u00edmavost uv\u00e1d\u00edm, \u017ee b\u011bhem t\u00e9to doby bylo p\u0159id\u011bleno a\u017e 67 zam\u011bstnanc\u016f St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti, aby ho \u0161pehovali. Ve f\u00e1zi revoluce v NDR se anga\u017eoval jako \u010dlen Nov\u00e9ho f\u00f3ra a \u00fa\u010dastnil se kulat\u00e9ho stolu.<\/p>\n

B\u011bhem na\u0161eho v\u010derej\u0161\u00edho setk\u00e1n\u00ed jsme mimo jin\u00e9 narazili na pro n\u00e1s oba osudov\u00e9 ud\u00e1losti \u0161edes\u00e1t\u00e9ho osm\u00e9ho roku a kladli si ot\u00e1zky, kter\u00e9 neztratily na aktualit\u011b: Za jak\u00e9 hodnoty vy\u0161li demonstranti v 1968 do ulic? Riskovali sv\u00e9 \u017eivoty nebo \u017eivotn\u00ed osnovy? A je mo\u017en\u00e9 \u017e\u00edt ve spole\u010dnosti bez hodnot, etiky a mor\u00e1lky, kde se lidskost hrout\u00ed, kde se lid\u00e9 nejd\u0159\u00edve nechaj\u00ed podmanit, aby se posl\u00e9ze mohli prodat \u010di zaprodat, podobn\u011b jako je tomu dnes? Shodli jsme se na skute\u010dnosti vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed ze \u017eivotn\u00ed zku\u0161enosti: Nikdy nem\u00e1me v\u0161echny spr\u00e1vn\u00e9 odpov\u011bdi na v\u0161echny ot\u00e1zky k dispozici. Ka\u017ed\u00fd si mus\u00ed odpov\u011bd\u011bt s\u00e1m. N\u011bkdy je mo\u017en\u00e9 se i zeptat t\u011bch spr\u00e1vn\u00fdch lid\u00ed. Probl\u00e9m je v tom, kdo a kde jsou ti spr\u00e1vn\u00ed lid\u00e9, a jak je hledat v\u00a0demokracii ve stavu klinick\u00e9 smrti.<\/p>\n

Proto\u017ee nikdy v\u00a0na\u0161em \u017eivot\u011b nebyla doba tak politicky i soukrom\u011b tak vzru\u0161uj\u00edc\u00ed jako ta dne\u0161n\u00ed a skute\u010dnost, \u017ee politick\u00e9 podm\u00ednky podl\u00e9haj\u00ed neust\u00e1l\u00fdm zm\u011bn\u00e1m a pravdu nelze v\u017edy politicky korektn\u011b pojmenovat, rozhodli jsme se pokusit se spole\u010dn\u011b p\u0159en\u00e9st alespo\u0148 \u010d\u00e1st na\u0161ich zku\u0161enost\u00ed, zamy\u0161len\u00ed, besed a rozhovor\u016f do ve\u0159ejn\u00e9ho prostoru i v\u00a0\u010desk\u00e9 kotlin\u011b, nehled\u011b na v\u0161echna rizika, poda\u0159\u00ed-li se naj\u00edt platformu.<\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd, kdo za\u017eil dobu 1968, 1989, 2014 a 2020, v\u011bdom\u011b a zodpov\u011bdn\u011b se pokusil ovlivnit jej\u00ed podobu, by m\u011bl m\u00edt mo\u017enost po\u010d\u00edtat s bonusem let \u017eivota. V\u00edme, \u017ee bonus nebude slou\u017eit pro zv\u00fd\u0161en\u00ed d\u016fchodu, ale obohat\u00ed fond \u017eivotn\u00edch zku\u0161enost\u00ed mlad\u0161\u00ed generace, politik\u016f a historii. Ta se skl\u00e1d\u00e1 z osobn\u00edch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f. V\u00a0z\u00e1v\u011bru p\u0159\u00edsp\u011bvku si proto dovoluji p\u0159ipomenout \u010dty\u0159i, z\u00a0nich\u017e dva se pokus\u00edm zve\u0159ejnit na webu Institut \u010desk\u00e9 levice: 1) V\u00a0n\u011bm\u010din\u011b: SPANNENDE ZEITEN, September 1989 bis Oktober 1990 (Ne\u00fasp\u011bch nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho, \u0161patn\u00e9 je, nepokusit se). 2) V\u00a0\u010de\u0161tin\u011b: Pra\u017esk\u00e9 jaro – neboli m\u00e9 politick\u00e9 procitnut\u00ed. Ve spojen\u00ed s\u00a0Pra\u017esk\u00fdm jarem se nach\u00e1z\u00ed i setk\u00e1n\u00ed Heinze s\u00a0nebo\u017et\u00edkem V\u00e1clavem Havlem. Na jeho ot\u00e1zky: Pro\u010d mn\u011b lid\u00e9 nemaj\u00ed r\u00e1di? Chceme zav\u00e9st demokracii, ale ob\u010dan\u00e9 ji necht\u011bj\u00ed, co d\u011blat? Havel dostal od Heinze v\u00a0osobn\u00edm setk\u00e1n\u00ed v roce 1976 odpov\u011b\u010f: Proto\u017ee jim nerozum\u00edte.<\/p>\n

T\u0159et\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh se t\u00fdk\u00e1 p\u0159ipom\u00ednky o finan\u010dn\u00ed pomoc pro organiz\u00e1tora koncertu. Heinz pou\u017eil a v\u00fdte\u010dn\u011b formuloval obsah jedn\u00e9 poh\u00e1dky Lva N. Tolst\u00e9ho. P\u0159esn\u011b ve smyslu modifikovan\u00e9 politiky ministerstva kultury SRN, kter\u00e9 se sna\u017e\u00ed nebojkotovat rusk\u00e9 um\u011bn\u00ed a literaturu a ochr\u00e1nit ji p\u0159ed prezidentem Putinem! To se mi jev\u00ed jako symptom schizofrenie a jako n\u011bco, co pat\u0159\u00ed k\u00a0dob\u011b a nen\u00ed v\u00a0dne\u0161n\u00ed Praze ani ve spojen\u00ed s Z \u010desk\u00fdch luh\u016f a h\u00e1j\u016f p\u0159edstaviteln\u00e9.<\/p>\n

\u010ctvrt\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, p\u0159esto\u017ee je star\u00fd, pln\u011b odpov\u00edd\u00e1 sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b. Byl p\u0159\u00ed\u010dinou pro Heinze Eggerta rezignovat na funkci ministra vnitra a na sv\u00e9 stranick\u00e9 funkce 10. \u010dervence 1995 p\u0159i zachov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho mand\u00e1tu v zemsk\u00e9m sn\u011bmu. Premi\u00e9r Kurt Biedenkopf (1930-2021), kter\u00fd nechal obvin\u011bn\u00ed vy\u0161et\u0159it nez\u00e1visl\u00fdm soudcem, litoval rezignace a \u0159ekl, \u017ee Eggert se bohu\u017eel stal ob\u011bt\u00ed nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00e9 intriky.<\/em> V prosinci 1995 Heinz Eggert vyhr\u00e1l soudn\u00ed spor proti sv\u00e9mu b\u00fdval\u00e9mu tiskov\u00e9mu mluv\u010d\u00edmu Sch\u00f6nherrovi u zemsk\u00e9ho soudu v Dr\u00e1\u017e\u010fanech a m\u016f\u017ee i nad\u00e1le tvrdit: M\u016fj b\u00fdval\u00fd tiskov\u00fd mluv\u010d\u00ed Detlef Sch\u00f6nherr je arogantn\u00ed, byl l\u00edn\u00fd a v\u017edy mi lhal<\/em>. Potvrdil se smysl aktualizovan\u00e9ho p\u0159\u00edslov\u00ed: Le\u017e m\u016f\u017ee m\u00edt kr\u00e1tk\u00e9 i dlouh\u00e9 nohy, p\u0159esto daleko neute\u010de. Souhlasu net\u0159eba.<\/p>\n

Jan Campbell<\/em><\/strong>
\n 03.07.2022<\/em><\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Bible, P\u0159\u00edslov\u00ed 27:10: Sv\u00e9ho ani otcova p\u0159\u00edtele neopou\u0161t\u011bj. Do domu sv\u00e9ho bratra necho\u010f v nesn\u00e1z\u00edch…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":650,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,29],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12095"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12095"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12095\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/650"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12095"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12095"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12095"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}