{"id":120840,"date":"2026-11-10T06:09:16","date_gmt":"2026-11-10T05:09:16","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=120840"},"modified":"2026-11-10T06:09:16","modified_gmt":"2026-11-10T05:09:16","slug":"bizarni-klimaticka-bajka-antarkticky-led-roste-o-695-miliard-tun-ale-ne-kvuli-trusu-tucnaku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/11\/10\/bizarni-klimaticka-bajka-antarkticky-led-roste-o-695-miliard-tun-ale-ne-kvuli-trusu-tucnaku\/","title":{"rendered":"Bizarn\u00ed klimatick\u00e1 bajka: Antarktick\u00fd led roste o 695 miliard tun \u2013 ale ne kv\u016fli trusu tu\u010d\u0148\u00e1k\u016f"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Nejprve m\u011bl trus tu\u010d\u0148\u00e1k\u016f zachr\u00e1nit antarktick\u00fd led, pot\u00e9 nov\u00e9 studie odhalily masivn\u00ed n\u00e1r\u016fst hmotnosti ledov\u00e9ho p\u0159\u00edkrovu. P\u0159\u00ed\u010diny spo\u010d\u00edvaj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v p\u0159irozen\u00fdch v\u00fdkyvech vzdu\u0161n\u00fdch proud\u016f a teplot mo\u0159sk\u00e9 hladiny. Obzvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00fdmluvn\u00e9 je, \u017ee modelovan\u00fd (!) dlouhodob\u00fd lidsk\u00fd vliv vysv\u011btluje jen malou \u010d\u00e1st v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho sn\u011b\u017een\u00ed v jedn\u00e9 ze studovan\u00fdch oblast\u00ed. Zat\u00edmco v\u011bdci neust\u00e1le objevuj\u00ed nov\u00e9 souvislosti, politici nad\u00e1le hrabou miliardy na dotac\u00edch na emise CO\u2082.<\/span><\/strong><\/p>\n

Nejprve lidi d\u011bs\u00ed taj\u00edc\u00ed ledov\u00e9 masy na ji\u017en\u00edm p\u00f3lu a pot\u00e9 m\u00e1 led zachr\u00e1nit tu\u010d\u0148\u00e1\u010d\u00ed trus. V kv\u011btnu 2025 se na tituln\u00ed str\u00e1nky novin dostala v\u011bdeck\u00e1 studie o trusu tu\u010d\u0148\u00e1ka ad\u00e9lsk\u00e9ho. \u0160v\u00fdcarsk\u00e1 televize SRF <\/span>zve\u0159ejnila titulek<\/span><\/a> : \u201eJak by tu\u010d\u0148\u00e1\u010d\u00ed trus mohl vr\u00e1tit antarktick\u00fd led.\u201c Samotn\u00fd \u010dl\u00e1nek se v\u00fdslovn\u011b zab\u00fdval mo\u017en\u00fdm vlivem na mo\u0159sk\u00fd led, a i ten byl pops\u00e1n pouze jako mo\u017enost. Ale u\u017e jen samotn\u00fd titulek prom\u011bnil region\u00e1ln\u00ed studii o tvorb\u011b mrak\u016f v \u00fadajn\u011b nad\u011bjn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh o budoucnosti antarktick\u00e9ho ledu.<\/span><\/p>\n

Server Report24 se na tento kuri\u00f3zn\u00ed v\u00fdplod klimatick\u00e9 \u017eurnalistiky zam\u011b\u0159il ji\u017e <\/span>31. kv\u011btna 2025.<\/span><\/a> Koneckonc\u016f, tu\u010d\u0148\u00e1ci se do Antarktidy nedostali teprve v\u010dera. Sv\u016fj trus tam zanech\u00e1vaj\u00ed u\u017e bezpo\u010det generac\u00ed. Pro\u010d by m\u011bl tento biologick\u00fd proces, kter\u00fd prob\u00edh\u00e1 od nepam\u011bti, najednou zp\u016fsobit rozhoduj\u00edc\u00ed posun v ledov\u00fdch mas\u00e1ch? P\u0159edev\u0161\u00edm se hodn\u011b spekulovalo o mo\u017en\u00fdch klimatick\u00fdch dopadech, p\u0159esto\u017ee se z\u00e1kladn\u00ed studie v\u016fbec nezab\u00fdvala n\u00e1r\u016fstem hmotnosti obrovsk\u00e9ho kontinent\u00e1ln\u00edho ledov\u00e9ho p\u0159\u00edkrovu.<\/span><\/p>\n

Mezit\u00edm byly publikov\u00e1ny dal\u0161\u00ed v\u011bdeck\u00e9 studie, kter\u00e9 zkoumaj\u00ed neobvykl\u00fd r\u016fst ledu mnohem podrobn\u011bji. A jejich zji\u0161t\u011bn\u00ed vyvol\u00e1vaj\u00ed nov\u00e9 ot\u00e1zky ohledn\u011b spolehlivosti dlouhodob\u00fdch klimatick\u00fdch p\u0159edpov\u011bd\u00ed, zejm\u00e9na pokud jde o antarktick\u00e9 ledov\u00e9 \u0161t\u00edty.<\/span><\/p>\n

Co v\u011bdci zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se tu\u010d\u0148\u00e1ky skute\u010dn\u011b objevili<\/span><\/h3>\n

P\u016fvodn\u00ed studie s n\u00e1zvem \u201e <\/span>Tu\u010d\u0148\u00e1\u010d\u00ed guano je d\u016fle\u017eit\u00fdm zdrojem klimaticky relevantn\u00edch aerosolov\u00fdch \u010d\u00e1stic v Antarktid\u011b<\/span><\/a> \u201c byla publikov\u00e1na 22. kv\u011btna 2025 v \u010dasopise Communications Earth & Environment. Mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdzkumn\u00fd t\u00fdm veden\u00fd Matthewem Boyerem z Helsinsk\u00e9 univerzity zkoumal atmosf\u00e9ru v bl\u00edzkosti koloni\u00ed tu\u010d\u0148\u00e1k\u016f ad\u00e9lsk\u00fdch v Antarktid\u011b. V\u011bdci zjistili, \u017ee trus t\u011bchto zv\u00ed\u0159at uvol\u0148uje zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed amoniaku. Tento plyn reaguje s dal\u0161\u00edmi chemick\u00fdmi slou\u010deninami v atmosf\u00e9\u0159e a podporuje tvorbu drobn\u00fdch aerosolov\u00fdch \u010d\u00e1stic. Tyto \u010d\u00e1stice pak mohou tvo\u0159it kondenza\u010dn\u00ed j\u00e1dra pro kapi\u010dky oblak\u016f. Pozorov\u00e1n\u00edm t\u011bchto proces\u016f byli v\u011bdci schopni identifikovat d\u0159\u00edve p\u0159ehl\u00ed\u017een\u00fd p\u0159\u00edrodn\u00ed faktor ovliv\u0148uj\u00edc\u00ed lok\u00e1ln\u00ed tvorbu oblak\u016f.<\/span><\/p>\n

Zaj\u00edmav\u00fd objev, bezpochyby. Zpo\u010d\u00e1tku v\u0161ak m\u00e1 jen velmi m\u00e1lo spole\u010dn\u00e9ho s tvrzen\u00edm, \u017ee tu\u010d\u0148\u00e1\u010d\u00ed trus by mohl zp\u016fsobit op\u011btovn\u00fd r\u016fst antarktick\u00e9ho ledov\u00e9ho \u0161t\u00edtu. V\u011bdci zkoumali lok\u00e1ln\u00ed atmosf\u00e9rick\u00e9 procesy, nikoli zm\u011bny v celkov\u00e9 ledov\u00e9 hmot\u011b kontinentu. Nevypo\u010d\u00edtali ani dodate\u010dn\u00e9 sn\u011b\u017een\u00ed pro celou Antarktidu, ani n\u00e1r\u016fst hmotnosti ledov\u00e9ho \u0161t\u00edtu zp\u016fsoben\u00fd tu\u010d\u0148\u00e1\u010d\u00edm trusem. A pr\u00e1v\u011b zde za\u010d\u00edn\u00e1 probl\u00e9m s medi\u00e1ln\u00edm zobrazov\u00e1n\u00edm takov\u00e9ho v\u00fdzkumu. M\u011b\u0159iteln\u00fd vliv na tvorbu obla\u010dn\u00fdch \u010d\u00e1stic se transformuje do p\u0159\u00edb\u011bhu o potenci\u00e1ln\u00ed z\u00e1chran\u011b ledu. Obla\u010dnost v\u0161ak m\u016f\u017ee m\u00edt za r\u016fzn\u00fdch podm\u00ednek jak chladic\u00ed, tak oteplovac\u00ed \u00fa\u010dinek. V\u00edce aerosol\u016f proto automaticky neznamen\u00e1 ni\u017e\u0161\u00ed teploty nebo dal\u0161\u00ed sn\u011b\u017een\u00ed.<\/span><\/p>\n

O 695 miliard tun v\u00edce ledu \u2013 p\u0159\u00ed\u010dina spo\u010d\u00edv\u00e1 v tropech<\/span><\/h3>\n

Mnohem odhaluj\u00edc\u00ed studie byla publikov\u00e1na v \u010dasopise Nature 19. srpna 2026. Studie s n\u00e1zvem \u201e <\/span>N\u011bkolikalet\u00e9 oteplov\u00e1n\u00ed tropick\u00fdch tepl\u00fdch baz\u00e9n\u016f zpomaluje<\/span><\/a> \u00fabytek hmoty v Antarktid\u011b\u201c byla provedena v\u00fdzkumn\u00fdm t\u00fdmem veden\u00fdm Yunhe Wangem a Qinghua Dingem.<\/span><\/p>\n

V\u011bdci s vyu\u017eit\u00edm satelitn\u00edch dat zjistili, \u017ee antarktick\u00fd ledov\u00fd p\u0159\u00edkrov mezi \u010dervencem 2021 a dubnem 2023 nabral na hmotnosti p\u0159ibli\u017en\u011b 695 miliard tun. Jednalo se o nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1r\u016fst za srovnateln\u00e9 obdob\u00ed od zah\u00e1jen\u00ed s\u00e9rie satelitn\u00edch m\u011b\u0159en\u00ed, kter\u00e1 trv\u00e1 v\u00edce ne\u017e dv\u011b desetilet\u00ed. Jen v\u00fdchodoantarktick\u00e9 oblasti Queen Mary Land a Wilkes Land p\u0159edstavovaly p\u0159ibli\u017en\u011b 470 miliard tun. Za to mohly mimo\u0159\u00e1dn\u011b siln\u00e9 sn\u011b\u017een\u00ed. V\u00fdzkumn\u00edci tento v\u00fdvoj p\u0159ipisuj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm neobvykl\u00fdm teplot\u00e1m mo\u0159sk\u00e9 hladiny v tropick\u00e9m Tich\u00e9m a Indick\u00e9m oce\u00e1nu. Tyto teploty zm\u011bnily rozs\u00e1hl\u00e9 vzdu\u0161n\u00e9 proudy, co\u017e n\u00e1sledn\u011b usnadnilo transport vlhk\u00fdch vzduchov\u00fdch hmot na antarktick\u00fd kontinent.<\/span><\/p>\n

Pouze dev\u011bt procent dodate\u010dn\u00e9ho sn\u011b\u017een\u00ed?<\/span><\/h3>\n

Dal\u0161\u00ed \u00fadaj z t\u00e9to studie je obzvl\u00e1\u0161t\u011b zaj\u00edmav\u00fd. Pro Queen Mary Land a Wilkes Land v\u011bdci vypo\u010d\u00edtali dlouhodob\u00e9, lidskou \u010dinnost\u00ed vyvolan\u00e9 dodate\u010dn\u00e9 sr\u00e1\u017eky ve v\u00fd\u0161i 32,3 miliardy tun b\u011bhem zkouman\u00e9 ud\u00e1losti. Skute\u010dn\u011b pozorovan\u00fd v\u00fdjime\u010dn\u00fd n\u00e1r\u016fst sr\u00e1\u017eek v\u0161ak \u010dinil p\u0159ibli\u017en\u011b 351,2 miliardy tun. Modelovan\u00fd dlouhodob\u00fd vliv tak p\u0159edstavoval pouh\u00fdch dev\u011bt procent t\u00e9to region\u00e1ln\u00ed sr\u00e1\u017ekov\u00e9 anom\u00e1lie. T\u011bchto dev\u011bt procent se konkr\u00e9tn\u011b vztahuje na dodate\u010dn\u00e9 sr\u00e1\u017eky v Queen Mary Land a Wilkes Land b\u011bhem studovan\u00e9ho obdob\u00ed. Nevy\u010d\u00edsluje celkov\u00fd lidsk\u00fd vliv na klima ani jeho p\u0159\u00edsp\u011bvek ke v\u0161em zm\u011bn\u00e1m v antarktick\u00fdch ledov\u00fdch mas\u00e1ch. Srovn\u00e1n\u00ed v\u0161ak ukazuje, jak siln\u011b mohou p\u0159irozen\u00e9 v\u00fdkyvy formovat jedinou neobvyklou sr\u00e1\u017ekovou ud\u00e1lost.<\/span><\/p>\n

V\u00fdjime\u010dn\u00e9 sn\u011b\u017een\u00ed bylo zp\u016fsobeno p\u0159edev\u0161\u00edm rozs\u00e1hl\u00fdm atmosf\u00e9rick\u00fdm vzorem. Zm\u011bny teplot povrchu tropick\u00e9ho mo\u0159e spustily tzv. Rossbyho vlny, kter\u00e9 se \u0161\u00ed\u0159ily a\u017e do ji\u017en\u00edch pol\u00e1rn\u00edch oblast\u00ed. Tam zm\u011bnily tlak vzduchu a umo\u017enily zv\u00fd\u0161en\u00fd transport vlhkosti na antarktickou pevninu. V\u011bdci p\u0159edpokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee podobn\u00e9, prodlou\u017een\u00e9 f\u00e1ze oteplov\u00e1n\u00ed v tropick\u00fdch tepl\u00fdch vod\u00e1ch se mohou vyskytovat p\u0159ibli\u017en\u011b jednou za deset let. Takov\u00e9 p\u0159irozen\u00e9 v\u00fdkyvy tak v\u00fdznamn\u011b ovliv\u0148uj\u00ed v\u00fdvoj ledov\u00fdch mas, ani\u017e by nutn\u011b nazna\u010dovaly trval\u00fd trend r\u016fstu.<\/span><\/p>\n

Toto je d\u016fle\u017eit\u00fd bod pro toto t\u00e9ma a debaty, kter\u00e9 ho obklopuj\u00ed. Zm\u011bny v region\u00e1ln\u00ed bilanci ledov\u00e9 hmoty nez\u00e1vis\u00ed pouze na obsahu CO\u2082 v atmosf\u00e9\u0159e. Skute\u010dn\u00e9 \u00fa\u010dinky jsou v\u00fdsledkem souhry mnoha proces\u016f, kter\u00e9 se mohou vz\u00e1jemn\u011b ovliv\u0148ovat na vzd\u00e1lenost tis\u00edc\u016f kilometr\u016f.<\/span><\/p>\n

M\u00e9n\u011b mo\u0159sk\u00e9ho ledu \u2013 ale v\u00edce sn\u011bhu na pevnin\u011b<\/span><\/h3>\n

Druh\u00e1 studie, publikovan\u00e1 3. \u00fanora 2026, tato zji\u0161t\u011bn\u00ed dopl\u0148uje. Studie s n\u00e1zvem \u201e <\/span>Atmosf\u00e9rick\u00e9 \u0159eky a zimn\u00ed mo\u0159sk\u00fd<\/span><\/a> led poh\u00e1n\u011bj\u00ed ned\u00e1vn\u00fd obrat v \u00fabytku antarktick\u00e9 ledov\u00e9 hmoty\u201c byla publikov\u00e1na v \u010dasopise Communications Earth & Environment. V\u00fdzkumn\u00fd t\u00fdm veden\u00fd Marlen Kolbeovou stanovil pr\u016fm\u011brn\u00fd ro\u010dn\u00ed n\u00e1r\u016fst hmotnosti antarktick\u00e9ho ledov\u00e9ho \u0161t\u00edtu v letech 2020 a\u017e 2024 ve v\u00fd\u0161i p\u0159ibli\u017en\u011b 67,5 miliardy tun. Mezi kl\u00ed\u010dov\u00e9 faktory pat\u0159ily atmosf\u00e9rick\u00e9 \u0159eky a siln\u00e9 vzdu\u0161n\u00e9 proudy, kter\u00e9 p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed vodn\u00ed p\u00e1ry. Svou roli sehr\u00e1l i dal\u0161\u00ed efekt: men\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed mo\u0159sk\u00e9ho ledu za ur\u010dit\u00fdch podm\u00ednek umo\u017e\u0148uje zv\u00fd\u0161en\u00e9 odpa\u0159ov\u00e1n\u00ed nad Ji\u017en\u00edm oce\u00e1nem. Tato dodate\u010dn\u00e1 vlhkost pak m\u016f\u017ee na pevninu padat jako sn\u00edh. V\u011bdci odhaduj\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek tohoto efektu na p\u0159ibli\u017en\u011b jeden\u00e1ct procent ned\u00e1vn\u00e9ho zimn\u00edho n\u00e1r\u016fstu akumulace sn\u011bhu. V l\u00e9t\u011b \u010dinil jeho p\u0159\u00edsp\u011bvek p\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159i procenta.<\/span><\/p>\n

Je ironi\u00ed, \u017ee \u00fabytek plovouc\u00edho mo\u0159sk\u00e9ho ledu m\u016f\u017ee ve skute\u010dnosti p\u0159isp\u00edvat k tomu, \u017ee antarktick\u00fd ledov\u00fd p\u0159\u00edkrov nab\u00edr\u00e1 na hmotnosti. Co zpo\u010d\u00e1tku zn\u00ed protich\u016fdn\u011b, vypl\u00fdv\u00e1 ze souhry odpa\u0159ov\u00e1n\u00ed, vzdu\u0161n\u00fdch proud\u016f a sr\u00e1\u017eek. Rozd\u00edl mezi mo\u0159sk\u00fdm ledem a kontinent\u00e1ln\u00edm ledov\u00fdm p\u0159\u00edkrovem je zde kl\u00ed\u010dov\u00fd. Plovouc\u00ed led na oce\u00e1nu a obrovsk\u00e9 ledov\u00e9 masy na sou\u0161i nereaguj\u00ed na zm\u011bny podm\u00ednek prost\u0159ed\u00ed stejn\u00fdm zp\u016fsobem. Nicm\u00e9n\u011b oba jsou ve ve\u0159ejn\u00e9 debat\u011b o klimatu opakovan\u011b spojov\u00e1ni pod heslem t\u00e1n\u00ed antarktick\u00e9ho ledu.<\/span><\/p>\n

Dodate\u010dn\u00e9 sn\u011b\u017een\u00ed v\u00edce ne\u017e kompenzovalo prob\u00edhaj\u00edc\u00ed \u00fabytek ledu v d\u016fsledku t\u00e1n\u00ed ledovc\u016f ve sledovan\u00fdch letech. Kter\u00fd trend bude v budoucnu p\u0159evl\u00e1dat, z\u00e1vis\u00ed na n\u011bkolika faktorech. Pr\u00e1v\u011b proto se vyplat\u00ed bli\u017e\u0161\u00ed pohled na prediktivn\u00ed s\u00edlu dlouhodob\u00fdch modelov\u00fdch v\u00fdpo\u010dt\u016f.<\/span><\/p>\n

Klimatick\u00e9 modely: Obrat byl patrn\u00fd ji\u017e v roce 2025<\/span><\/h3>\n

Server Report24 ji\u017e 5. kv\u011btna 2025 informoval o studii \u010d\u00ednsk\u00fdch v\u011bdc\u016f pod titulkem \u201e <\/span>Klimatick\u00e9 modely selh\u00e1vaj\u00ed: Antarktick\u00fd ledov\u00fd \u0161t\u00edt op\u011bt roste<\/span><\/a> \u201c. Tehdy se pozornost zam\u011b\u0159ila na p\u0159ekvapiv\u00fd obrat v p\u0159edchoz\u00edm \u00fabytku ledov\u00e9 hmoty. P\u016fvodn\u00ed studie Wei Wanga, Yunzhong Shena a dal\u0161\u00edch v\u00fdzkumn\u00edk\u016f z Univerzity Tongji, na kter\u00e9 se zakl\u00e1daj\u00ed, byla publikov\u00e1na online 19. b\u0159ezna 2025 v \u010dasopise Science China Earth Sciences. Jej\u00ed pln\u00fd n\u00e1zev zn\u00ed \u201e <\/span>Anal\u00fdza rychlosti zm\u011bny prostorov\u00e9 a \u010dasoprostorov\u00e9 hmoty v letech 2002 a\u017e 2023<\/span><\/a> nad antarktick\u00fdm ledov\u00fdm \u0161t\u00edtem a \u010dty\u0159mi ledovcov\u00fdmi p\u00e1nvemi v oblasti Wilkes-Queen Mary Land\u201c.<\/span><\/p>\n

V\u00fdzkumn\u00edci stanovili pr\u016fm\u011brn\u00fd ro\u010dn\u00ed n\u00e1r\u016fst hmotnosti v letech 2021 a\u017e 2023 p\u0159ibli\u017en\u011b 107,8 miliard tun. Mezi lety 2011 a 2020 ledov\u00fd p\u0159\u00edkrov ztr\u00e1cel v pr\u016fm\u011bru asi 142,1 miliardy tun ro\u010dn\u011b. Satelitn\u00ed data tak uk\u00e1zala jasn\u00fd obrat p\u0159edchoz\u00edho trendu. V\u011bdci identifikovali jako prim\u00e1rn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinu mimo\u0159\u00e1dn\u011b siln\u00e9 sr\u00e1\u017eky. Nov\u00e9 studie z roku 2026 nyn\u00ed poskytuj\u00ed p\u0159esn\u011b ta dal\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed, kter\u00e1 byla kl\u00ed\u010dov\u00e1 pro pochopen\u00ed d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho v\u00fdvoje. Odhaluj\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9 procesy, kter\u00e9 st\u00e1ly za sn\u011b\u017een\u00edm, a to, jak drasticky by tyto procesy mohly zm\u011bnit hmotnostn\u00ed bilanci b\u011bhem n\u011bkolika let.<\/span><\/p>\n

Jak spolehliv\u00e9 jsou p\u0159edpov\u011bdi do roku 2100?<\/span><\/h3>\n

To vyvol\u00e1v\u00e1 z\u00e1sadn\u00ed ot\u00e1zku: Pokud zm\u011bny vzdu\u0161n\u00fdch proud\u016f a teplot mo\u0159sk\u00e9 hladiny mohou zp\u016fsobit n\u00e1r\u016fst antarktick\u00e9ho ledov\u00e9ho \u0161t\u00edtu o stovky miliard tun b\u011bhem pouh\u00fdch n\u011bkolika let, jak spolehliv\u00e9 jsou dlouhodob\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi jeho v\u00fdvoje? Klimatick\u00e9 modely matematicky reprezentuj\u00ed fyzik\u00e1ln\u00ed vztahy a po\u010d\u00edtaj\u00ed r\u016fzn\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e v\u00fdvoje. Zejm\u00e9na u ledov\u00fdch \u0161t\u00edt\u016f je v\u0161ak t\u0159eba vz\u00edt v \u00favahu \u0159adu proces\u016f, jejich\u017e interakce jsou st\u00e1le intenzivn\u011b zkoum\u00e1ny. Sr\u00e1\u017eky, teploty mo\u0159e, vzdu\u0161n\u00e9 proudy a rychlost taj\u00edc\u00ed ledovcov\u00e9 vody mohou dlouhodob\u00e9 v\u00fdpo\u010dty v\u00fdznamn\u011b ovlivnit.<\/span><\/p>\n

Nov\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 poznatky samy o sob\u011b vych\u00e1zej\u00ed ze studi\u00ed, kter\u00e9 kombinuj\u00ed pozorovac\u00ed data s modelov\u00fdmi v\u00fdpo\u010dty. Tento p\u0159\u00edstup umo\u017e\u0148uje p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed ur\u010den\u00ed p\u0159\u00ed\u010din v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho sn\u011b\u017een\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 demonstruj\u00ed rozsah p\u0159irozen\u00e9 variability a pro\u010d region\u00e1ln\u00ed zm\u011bny v ledov\u00e9 hmot\u011b nelze jednodu\u0161e odvodit z pr\u016fm\u011brn\u00fdch glob\u00e1ln\u00edch teplot. V politice se v\u0161ak takov\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e prom\u00edtaj\u00ed do z\u00e1vazn\u00fdch c\u00edlov\u00fdch let, emisn\u00edch kv\u00f3t a transforma\u010dn\u00edch program\u016f v hodnot\u011b mnoha miliard eur. EU si klade za c\u00edl dos\u00e1hnout klimatick\u00e9 neutrality do roku 2050. K dosa\u017een\u00ed tohoto c\u00edle bude zapot\u0159eb\u00ed z\u00e1sadn\u00edch zm\u011bn v pr\u016fmyslu, doprav\u011b, budov\u00e1ch a dod\u00e1vk\u00e1ch energie.<\/span><\/p>\n

Zda je souvisej\u00edc\u00ed ekonomick\u00e1 z\u00e1t\u011b\u017e \u00fam\u011brn\u00e1 o\u010dek\u00e1van\u00fdm dopad\u016fm, je v\u0161ak politickou ot\u00e1zkou. Vy\u017eaduje v\u00edce ne\u017e jen odkazov\u00e1n\u00ed na klimatick\u00e9 modely. Zejm\u00e9na je t\u0159eba zv\u00e1\u017eit nejistoty spojen\u00e9 s dlouhodob\u00fdmi region\u00e1ln\u00edmi progn\u00f3zami, stejn\u011b jako n\u00e1klady pro ob\u010dany a podniky.<\/span><\/p>\n

N\u011bmecko v roce 2025 obdr\u017eelo ohromuj\u00edc\u00edch 21,4 miliardy eur<\/span><\/h3>\n

\u00dadaje<\/span><\/a> n\u011bmeck\u00e9 Feder\u00e1ln\u00ed agentury pro \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed ilustruj\u00ed mno\u017estv\u00ed pen\u011bz, kter\u00e9 se nyn\u00ed generuje prost\u0159ednictv\u00edm stanoven\u00ed cen CO\u2082 . V roce 2025 N\u011bmecko vyd\u011blalo na n\u00e1rodn\u00edm a evropsk\u00e9m obchodov\u00e1n\u00ed s emisemi celkem 21,4 miliardy eur. O rok d\u0159\u00edve to bylo 18,5 miliardy eur. Obzvl\u00e1\u0161t\u011b siln\u00fd n\u00e1r\u016fst zaznamenaly p\u0159\u00edjmy z n\u00e1rodn\u00edho stanoven\u00ed cen CO\u2082 pro vyt\u00e1p\u011bn\u00ed a dopravu, kter\u00e9 se b\u011bhem jedin\u00e9ho roku zv\u00fd\u0161ily z p\u0159ibli\u017en\u011b 13 miliard eur na 16 miliard eur. Dal\u0161\u00edch 5,4 miliardy eur poch\u00e1zelo z evropsk\u00e9ho obchodov\u00e1n\u00ed s emisemi. V\u0161echny tyto p\u0159\u00edjmy plynou do Fondu pro klima a transformaci, kter\u00fd mimo jin\u00e9 financuje renovace budov, elektromobilitu, obnoviteln\u00e9 zdroje energie a transformaci pr\u016fmyslu.<\/span><\/p>\n

To se prom\u00edt\u00e1 do konkr\u00e9tn\u00edch n\u00e1klad\u016f pro spot\u0159ebitele. Stanoven\u00ed cen CO\u2082 zvy\u0161uje cenu benzinu, nafty, topn\u00e9ho oleje a zemn\u00edho plynu. V n\u011bmeck\u00e9m syst\u00e9mu se cena za tunu CO\u2082 zv\u00fd\u0161ila z 25 EUR v roce 2021 na 55 EUR v roce 2025. Pro rok 2026 plat\u00ed cenov\u00e9 rozp\u011bt\u00ed mezi 55 a 65 EUR. B\u011bhem p\u011bti let se tak po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed z\u00e1t\u011b\u017e v\u00edce ne\u017e zdvojn\u00e1sobila. Tyto dodate\u010dn\u00e9 n\u00e1klady mus\u00ed n\u00e9st motorist\u00e9, majitel\u00e9 dom\u016f, n\u00e1jemn\u00edci a firmy. Z\u00e1rove\u0148 tv\u016frci politik rozd\u011bluj\u00ed p\u0159\u00edjmy prost\u0159ednictv\u00edm dota\u010dn\u00edch program\u016f a vl\u00e1dn\u00edch investic. Ti, kte\u0159\u00ed dotace nedost\u00e1vaj\u00ed, st\u00e1le plat\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed ceny.<\/span><\/p>\n

Toto je kl\u00ed\u010dov\u00e1 slo\u017eka stanovov\u00e1n\u00ed cen CO\u2082: fosiln\u00ed paliva se zdra\u017e\u00ed, aby se ostatn\u00ed technologie staly ekonomicky \u017eivotaschopn\u011bj\u0161\u00edmi. To v\u0161ak tak\u00e9 vyvol\u00e1v\u00e1 distribu\u010dn\u00ed ot\u00e1zky. Ne ka\u017ed\u00e1 dom\u00e1cnost si m\u016f\u017ee v kr\u00e1tkodob\u00e9m horizontu dovolit elektromobil, tepeln\u00e9 \u010derpadlo nebo komplexn\u00ed rekonstrukci budovy.<\/span><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed dan\u011b z CO\u2082 se ji\u017e p\u0159ipravuj\u00ed<\/span><\/h3>\n

Roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed syst\u00e9mu pokra\u010duje. Od roku 2028 by m\u011bl b\u00fdt pln\u011b funk\u010dn\u00ed nov\u00fd Evropsk\u00fd syst\u00e9m obchodov\u00e1n\u00ed s emisemi <\/span>(ETS 2)<\/span><\/a> , kter\u00fd bude mimo jin\u00e9 zahrnovat budovy a silni\u010dn\u00ed dopravu. Certifik\u00e1ty si mus\u00ed zakoupit p\u0159\u00edslu\u0161n\u00ed dodavatel\u00e9 paliv. Na rozd\u00edl od n\u011bmeck\u00e9ho syst\u00e9mu s cenov\u00fdm koridorem pro rok 2026 bude cena pot\u00e9 ur\u010dov\u00e1na prim\u00e1rn\u011b trhem. I kdy\u017e existuj\u00ed mechanismy, kter\u00e9 zabra\u0148uj\u00ed prudk\u00e9mu n\u00e1r\u016fstu cen, v b\u011b\u017en\u00e9m syst\u00e9mu neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd pevn\u00fd cenov\u00fd strop. \u010c\u00e1st p\u0159\u00edjm\u016f p\u016fjde do Evropsk\u00e9ho soci\u00e1ln\u00edho klimatick\u00e9ho fondu. Tento fond podpo\u0159\u00ed dom\u00e1cnosti a mal\u00e9 podniky, kter\u00e9 jsou obzvl\u00e1\u0161t\u011b posti\u017eeny vy\u0161\u0161\u00edmi n\u00e1klady na energie a dopravu. V\u010detn\u011b n\u00e1rodn\u00edho spolufinancov\u00e1n\u00ed m\u00e1 b\u00fdt v letech 2026 a\u017e 2032 mobilizov\u00e1no nejm\u00e9n\u011b 86,7 miliard eur.<\/span><\/p>\n

Rozsah p\u0159\u00edprav dokl\u00e1d\u00e1 <\/span>sd\u011blen\u00ed<\/span><\/a> Evropsk\u00e9 komise ze dne 1. \u0159\u00edjna 2026. Brusel tehdy zve\u0159ejnil auk\u010dn\u00ed kalend\u00e1\u0159 na rok 2027. Podle tohoto kalend\u00e1\u0159e maj\u00ed b\u00fdt prvn\u00ed certifik\u00e1ty ETS-2 vydra\u017eeny 18. ledna 2027 \u2013 rok p\u0159edt\u00edm, ne\u017e bude nov\u00fd syst\u00e9m pln\u011b funk\u010dn\u00ed. Aukce budou prob\u00edhat prost\u0159ednictv\u00edm Evropsk\u00e9 energetick\u00e9 burzy v Lipsku. Na rok 2027 jsou ji\u017e pl\u00e1nov\u00e1ny v\u00fdznamn\u00e9 objemy certifik\u00e1t\u016f, v\u010detn\u011b 140 milion\u016f povolenek pro Evropsk\u00fd soci\u00e1ln\u00ed klimatick\u00fd fond. Zat\u00edmco v\u011bdci nad\u00e1le zkoumaj\u00ed, jak tropick\u00e9 oce\u00e1nsk\u00e9 proudy, atmosf\u00e9rick\u00e9 \u0159eky a dokonce i trus tu\u010d\u0148\u00e1k\u016f ovliv\u0148uj\u00ed antarktick\u00e9 klima, v Bruselu ji\u017e byla stanovena data pro dal\u0161\u00ed aukce CO\u2082.<\/span><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Nejprve m\u011bl trus tu\u010d\u0148\u00e1k\u016f zachr\u00e1nit antarktick\u00fd led, pot\u00e9 nov\u00e9 studie odhalily masivn\u00ed n\u00e1r\u016fst hmotnosti ledov\u00e9ho…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":120841,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1648,2692,873,1102],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/120840"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=120840"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/120840\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/120841"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=120840"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=120840"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=120840"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}