{"id":120645,"date":"2026-11-08T05:59:13","date_gmt":"2026-11-08T04:59:13","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=120645"},"modified":"2026-11-08T05:59:13","modified_gmt":"2026-11-08T04:59:13","slug":"zastavil-co2-dalsi-dobu-ledovou-klimaticti-alarmiste-neslavi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/11\/08\/zastavil-co2-dalsi-dobu-ledovou-klimaticti-alarmiste-neslavi\/","title":{"rendered":"Zastavil CO2 dal\u0161\u00ed dobu ledovou? Klimati\u010dt\u00ed alarmist\u00e9 neslav\u00ed!"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Dal\u0161\u00ed doba ledov\u00e1 u\u017e mo\u017en\u00e1 za\u010dala \u2013 dokud nezas\u00e1hlo glob\u00e1ln\u00ed oteplov\u00e1n\u00ed. K tomuto z\u00e1v\u011bru dosp\u011bli ameri\u010dt\u00ed v\u011bdci ze studie zve\u0159ejn\u011bn\u00e9 v \u0159\u00edjnu. M\u00edsto oslav potenci\u00e1ln\u011b za\u017eehnan\u00e9ho zaledn\u011bn\u00ed v\u0161ak mainstreamov\u00e1 m\u00e9dia nad\u00e1le vykresluj\u00ed situaci jako klimatickou katastrofu. P\u0159esto je\u0161t\u011b p\u0159ed deseti lety v\u011bdci z Postupimsk\u00e9ho institutu vypo\u010d\u00edtali, \u017ee lidsk\u00e9 emise CO\u2082 by mohly odd\u00e1lit dal\u0161\u00ed velkou dobu ledovou nejm\u00e9n\u011b o 100 000 let.<\/span><\/strong><\/p>\n

Na kanadsk\u00e9m Baffinov\u011b ostrov\u011b le\u017e\u00ed posledn\u00ed zbytek rozs\u00e1hl\u00e9ho ledov\u00e9ho p\u0159\u00edkrovu, kter\u00fd b\u011bhem posledn\u00ed doby ledov\u00e9 poh\u0159bil velk\u00e9 \u010d\u00e1sti Severn\u00ed Ameriky. Zd\u00e1lo se, \u017ee takzvan\u00fd Barnes\u016fv ledov\u00fd p\u0159\u00edkrov se bl\u00ed\u017e\u00ed ke konci. V\u00fdzkum americk\u00e9ho t\u00fdmu veden\u00e9ho geochemikem Nicol\u00e1sem Youngem v\u0161ak ukazuje, \u017ee se tam asi p\u0159ed 2 000 lety stalo n\u011bco zaj\u00edmav\u00e9ho: led za\u010dal znovu r\u016fst. Rok za rokem, stolet\u00ed za stolet\u00edm, pomalu postupoval. To se zastavilo a\u017e kolem roku 1960. Od t\u00e9 doby ledov\u00fd p\u0159\u00edkrov ustupuje.<\/span><\/p>\n

V\u011bdci zkoumali rostlinn\u00e9 zbytky, kter\u00e9 byly zachyceny a zakonzervov\u00e1ny s postupuj\u00edc\u00edm ledem. Pomoc\u00ed radiokarbonov\u00e9ho datov\u00e1n\u00ed byli schopni vysledovat, kdy rostliny zmizely pod ledem. Jejich studie, publikovan\u00e1 v \u010dasopise Science pod n\u00e1zvem \u201e <\/span>Pozdn\u011b holoc\u00e9nn\u00ed reexpanze Laurentidsk\u00e9ho ledov\u00e9ho \u0161t\u00edtu<\/span><\/a> \u201c, doch\u00e1z\u00ed k z\u00e1v\u011bru, \u017ee Laurentidsk\u00fd ledov\u00fd \u0161t\u00edt se po dlouh\u00e9m obdob\u00ed \u00fastupu za\u010dal znovu rozp\u00ednat. Modern\u00ed oteplov\u00e1n\u00ed tento proces zastavilo.<\/span><\/p>\n

Doba ledov\u00e1 teprve za\u010dala<\/span><\/h3>\n

Young vysv\u011btlil Kolumbijsk\u00e9 klimatick\u00e9 \u0161kole, \u017ee dal\u0161\u00ed zaledn\u011bn\u00ed teprve za\u010dalo, kdy\u017e se r\u016fst ledovcov\u00e9ho p\u0159\u00edkrovu zastavil. Podle <\/span>autor\u016f<\/span><\/a> studie by tento obnoven\u00fd r\u016fst byl v\u00fdchoz\u00edm bodem pro vznik nov\u00e9ho kontinent\u00e1ln\u00edho ledovcov\u00e9ho p\u0159\u00edkrovu. Trvalo by v\u0161ak p\u0159ibli\u017en\u011b 30 000 let, ne\u017e by tento ledovec znovu pokryl velk\u00e9 \u010d\u00e1sti Severn\u00ed Ameriky. To je skute\u010dn\u011b zaj\u00edmav\u00e9 zji\u0161t\u011bn\u00ed. Koneckonc\u016f, velk\u00e9 doby ledov\u00e9 byly pro \u017eivot v severn\u00edch zem\u011bpisn\u00fdch \u0161\u00ed\u0159k\u00e1ch v\u0161\u00edm, jen ne p\u0159\u00edjemn\u00e9. Kilometrov\u00e9 ledovce, ledov\u00e9 stepi, kr\u00e1tk\u00e1 vegeta\u010dn\u00ed obdob\u00ed a rozs\u00e1hl\u00e9 plochy p\u016fdy, kde by zem\u011bd\u011blstv\u00ed bylo nemo\u017en\u00e9. Pro na\u0161i modern\u00ed civilizaci by takov\u00fd v\u00fdvoj p\u0159edstavoval obrovskou v\u00fdzvu.<\/span><\/p>\n

Ale kdy\u017e CNN 29. \u0159\u00edjna informovala<\/span><\/a> o v\u00fdzkumu , titulek v podstat\u011b zn\u011bl: Lidstvo omylem zru\u0161ilo dal\u0161\u00ed dobu ledovou \u2013 ale to nebyl d\u016fvod k oslav\u011b. Zd\u00e1 se, \u017ee i potenci\u00e1ln\u00ed zabr\u00e1n\u011bn\u00ed nov\u00e9 doby ledov\u00e9 lze prod\u00e1vat jako \u0161patnou zpr\u00e1vu, pokud se jedn\u00e1 o glob\u00e1ln\u00ed oteplov\u00e1n\u00ed.<\/span><\/p>\n

Existuj\u00ed r\u016fzn\u00e9 n\u00e1zory na to, kdy nov\u00e1 doba ledov\u00e1 skute\u010dn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1. Postupimsk\u00fd v\u00fdzkumn\u00edk Andrey Ganopolski v rozhovoru pro CNN vyvr\u00e1til z\u00e1v\u011br, \u017ee obnoven\u00fd r\u016fst Barnesova ledov\u00e9ho \u0161t\u00edtu ji\u017e dokazuje za\u010d\u00e1tek nov\u00e9ho glob\u00e1ln\u00edho cyklu zaledn\u011bn\u00ed. Jeho vlastn\u00ed modelov\u00e9 v\u00fdpo\u010dty p\u0159edpov\u00eddaj\u00ed, \u017ee k nov\u00e9mu rozs\u00e1hl\u00e9mu zaledn\u011bn\u00ed za p\u0159irozen\u00fdch podm\u00ednek nedojde po des\u00edtky tis\u00edc let. Young naopak pova\u017euje obnoven\u00fd postup star\u00e9ho ledov\u00e9ho \u0161t\u00edtu za za\u010d\u00e1tek nov\u00e9ho obdob\u00ed ledovc\u016f. Debata se tak soust\u0159ed\u00ed na na\u010dasov\u00e1n\u00ed a definici za\u010d\u00e1tku \u2013 zat\u00edmco dlouhodob\u00fd vliv oxidu uhli\u010dit\u00e9ho na cykly doby ledov\u00e9 je tak\u00e9 p\u0159edm\u011btem v\u00fdzkumu v jin\u00fdch studi\u00edch.<\/span><\/p>\n

Ze v\u0161ech lid\u00ed, Schellnhuber a Postupimsk\u00fd institut<\/span><\/h3>\n

V lednu 2016 v\u011bdci z PIK Andrey Ganopolski, Ricarda Winkelmann a Hans Joachim Schellnhuber publikovali v \u010dasopise Nature studii s n\u00e1zvem \u201e <\/span>Kritick\u00fd vztah mezi oslun\u011bn\u00edm a CO2 pro diagnostiku minul\u00e9ho a budouc\u00edho vzniku ledovc\u016f<\/span><\/a> \u201c. Zkoumali, jak zm\u011bny slune\u010dn\u00edho z\u00e1\u0159en\u00ed a koncentrace oxidu uhli\u010dit\u00e9ho ovliv\u0148uj\u00ed p\u0159echod mezi tepl\u00fdm a studen\u00fdm obdob\u00edm. V\u00fdsledky pravd\u011bpodobn\u011b znepokoj\u00ed mnoho zast\u00e1nc\u016f radik\u00e1ln\u00ed dekarboniza\u010dn\u00ed politiky.<\/span><\/p>\n

Podle tehdy pou\u017e\u00edvan\u00fdch model\u016f by kumulativn\u00ed lidsk\u00e9 emise 1 000 a\u017e 1 500 miliard tun uhl\u00edku mohly odd\u00e1lit n\u00e1stup nov\u00e9ho rozs\u00e1hl\u00e9ho zaledn\u011bn\u00ed nejm\u00e9n\u011b o 100 000 let. Bez dal\u0161\u00edho lidsk\u00e9ho vlivu by se takov\u00e9 zaledn\u011bn\u00ed podle modelu neo\u010dek\u00e1valo p\u0159ibli\u017en\u011b 50 000 let. V\u011bdci tak zkoumali dlouhodob\u00fd \u00fa\u010dinek dodate\u010dn\u00e9ho oxidu uhli\u010dit\u00e9ho, kter\u00fd lze jist\u011b pova\u017eovat za v\u00fdhodu pro lidskou civilizaci.<\/span><\/p>\n

Ze v\u0161ech m\u00edst zrovna Postupimsk\u00fd institut! Z\u0159ejm\u011b tehdy je\u0161t\u011b m\u011bli dost \u010dasu zv\u00e1\u017eit potenci\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00ednosy vy\u0161\u0161\u00edch koncentrac\u00ed CO2, m\u00edsto aby se soust\u0159edili pouze na vyd\u00e1n\u00ed varov\u00e1n\u00ed p\u0159ed dal\u0161\u00ed klimatickou katastrofou. P\u0159inejmen\u0161\u00edm se toto v\u00fdzkumn\u00e9 zji\u0161t\u011bn\u00ed st\u0159et\u00e1v\u00e1 s neust\u00e1lou z\u00e1plavou alarmistick\u00fdch zpr\u00e1v, kter\u00fdm je ve\u0159ejnost v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b vystavena ohledn\u011b oxidu uhli\u010dit\u00e9ho. To nen\u00ed mali\u010dkost. Koneckonc\u016f, Postupimsk\u00fd institut pro v\u00fdzkum dopad\u016f klimatu (PIK) je jednou z instituc\u00ed, jejich\u017e v\u00fdzkumn\u00e9 poznatky se tak\u00e9 pou\u017e\u00edvaj\u00ed v politick\u00e9 debat\u011b o dalekos\u00e1hl\u00fdch emisn\u00edch omezen\u00edch. Pokud pr\u00e1v\u011b tam byly provedeny v\u00fdpo\u010dty, kter\u00e9 ukazuj\u00ed, \u017ee dodate\u010dn\u00e9 emise CO2 by mohly odd\u00e1lit novou dobu ledovou o 100 000 let, zaslou\u017e\u00ed si toto zji\u0161t\u011bn\u00ed v\u00edc ne\u017e jen pozn\u00e1mku pod \u010darou.<\/span><\/p>\n

A postupim\u0161t\u00ed v\u011bdci na tomto t\u00e9matu pokra\u010dovali. Studie publikovan\u00e1 v prosinci 2025 za \u00fa\u010dasti Ganopolsk\u00e9ho s n\u00e1zvem \u201e <\/span>Na\u010dasov\u00e1n\u00ed budouc\u00edho zaledn\u011bn\u00ed s ohledem na antropogenn\u00ed zm\u011bnu klimatu<\/span><\/a> \u201c zkoumala klimatick\u00e9 zm\u011bny v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch 200 000 letech. V\u011bdci se tak\u00e9 zab\u00fdvali dlouhodob\u00fdmi interakcemi mezi ledov\u00fdmi \u0161t\u00edty, atmosf\u00e9rou a uhl\u00edkov\u00fdm cyklem.<\/span><\/p>\n

V jednom z jejich zkouman\u00fdch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f p\u0159irozen\u00e9ho za\u010d\u00e1tku by nov\u00e9 zaledn\u011bn\u00ed za\u010dalo p\u0159ibli\u017en\u011b za 50 000 let. Zhruba 500 miliard tun uhl\u00edku uvoln\u011bn\u00e9ho dosud by na to m\u011blo jen mal\u00fd vliv. Vzhledem k kumulativn\u00edm emis\u00edm dosahuj\u00edc\u00edm celkem 1 000 miliard tun by se v\u0161ak za\u010d\u00e1tek mohl zpozdit o dal\u0161\u00edch 50 000 let. Tato \u010d\u00edsla se vztahuj\u00ed k miliard\u00e1m tun \u010dist\u00e9ho uhl\u00edku, nikoli CO2; jedna tuna uhl\u00edku odpov\u00edd\u00e1 zhruba 3,67 tun\u00e1m oxidu uhli\u010dit\u00e9ho. To vyvol\u00e1v\u00e1 ot\u00e1zku, jak\u00fd v\u00fdznam budou m\u00edt budouc\u00ed cykly doby ledov\u00e9 pro dlouhodob\u00e9 posouzen\u00ed vlivu \u010dlov\u011bka na klima. Skute\u010dnost, \u017ee v tom hraje roli koncentrace CO2, je koneckonc\u016f jedn\u00edm ze zji\u0161t\u011bn\u00ed t\u011bchto modelov\u00fdch v\u00fdpo\u010dt\u016f.<\/span><\/p>\n

Kdy\u017e se oxid uhli\u010dit\u00fd stal pro rostliny nedostatkem<\/span><\/h3>\n

Pohled na posledn\u00ed velkou dobu ledovou odhaluje dal\u0161\u00ed souvislost, kter\u00e1 je ve ve\u0159ejn\u00e9 debat\u011b \u010dasto p\u0159ehl\u00ed\u017eena. V t\u00e9 dob\u011b byla Zem\u011b nejen podstatn\u011b chladn\u011bj\u0161\u00ed, ale obsah oxidu uhli\u010dit\u00e9ho v atmosf\u00e9\u0159e tak\u00e9 klesl na \u00farovn\u011b, kter\u00e9 v\u00e1\u017en\u011b brzdily r\u016fst mnoha rostlin. B\u011bhem vrcholu posledn\u00edho zaledn\u011bn\u00ed p\u0159ed zhruba 20 000 lety byla koncentrace CO2 p\u0159ibli\u017en\u011b 180 a\u017e 190 ppm (\u010d\u00e1st\u00ed na milion). P\u0159ed industrializac\u00ed se pohybovala kolem 280 ppm. Pro rostlinn\u00fd sv\u011bt m\u016f\u017ee b\u00fdt tento rozd\u00edl ot\u00e1zkou p\u0159e\u017eit\u00ed, zejm\u00e9na proto, \u017ee tento stopov\u00fd plyn je pro rostliny \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eitou \u017eivinou.<\/span><\/p>\n

Biologov\u00e9 Laci Gerhart a Joy Ward zkoumali \u00fa\u010dinky n\u00edzk\u00fdch koncentrac\u00ed CO2 v ledovc\u00edch ji\u017e v roce 2010. Jejich <\/span>p\u0159ehledov\u00fd \u010dl\u00e1nek<\/span><\/a> , publikovan\u00fd v \u010dasopise New Phytologist , dokumentuje, \u017ee modern\u00ed rostliny typu C3 vykazuj\u00ed za takov\u00fdch podm\u00ednek v pr\u016fm\u011bru o 50 procent ni\u017e\u0161\u00ed fotosyntetick\u00fd v\u00fdkon a produkci biomasy ne\u017e p\u0159i vy\u0161\u0161\u00edch koncentrac\u00edch. Ztr\u00e1ty se li\u0161ily v z\u00e1vislosti na druhu rostliny. Mezi rostliny typu C3 pat\u0159\u00ed p\u0161enice, r\u00fd\u017ee, brambory a v\u011bt\u0161ina druh\u016f strom\u016f. Oxid uhli\u010dit\u00fd jim poskytuje uhl\u00edk, kter\u00fd pot\u0159ebuj\u00ed k budov\u00e1n\u00ed biomasy. Bez t\u00e9to suroviny r\u016fst trp\u00ed. Vegetace minul\u00fdch dob ledov\u00fdch byla p\u0159izp\u016fsobena tehdej\u0161\u00edm podm\u00ednk\u00e1m, ale to nem\u011bn\u00ed z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam CO2.<\/span><\/p>\n

\u010casto citovan\u00fd \u201en\u00e1vrat\u201c k \u00fadajn\u011b ide\u00e1ln\u00edmu p\u0159irozen\u00e9mu klimatick\u00e9mu stavu je s\u00e1m o sob\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pojem. Glob\u00e1ln\u00ed klima v pr\u016fb\u011bhu historie Zem\u011b opakovan\u011b pro\u0161lo masivn\u00edmi zm\u011bnami. N\u011bkdy byly velk\u00e9 \u010d\u00e1sti severn\u00ed polokoule pokryty ledem, zat\u00edmco jindy byly podm\u00ednky podstatn\u011b teplej\u0161\u00ed ne\u017e dnes. Historie Zem\u011b nezn\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd trvale nem\u011bnn\u00fd ide\u00e1ln\u00ed stav.<\/span><\/p>\n

V\u00edce CO2 \u2013 a Zem\u011b bude zelen\u011bj\u0161\u00ed<\/span><\/h3>\n

Zaj\u00edmav\u00e1 data poskytuj\u00ed i \u200b\u200bsatelitn\u00ed pozorov\u00e1n\u00ed z posledn\u00edch desetilet\u00ed. Ji\u017e v roce 2016 NASA <\/span>informovala<\/span><\/a> o mezin\u00e1rodn\u00ed studii glob\u00e1ln\u00ed vegetace v letech 1982 a\u017e 2009. V\u011bdci zjistili, \u017ee listov\u00e1 plocha se v\u00fdrazn\u011b zv\u00fd\u0161ila na velk\u00fdch \u010d\u00e1stech vegeta\u010dn\u00edho povrchu Zem\u011b. Pomoc\u00ed r\u016fzn\u00fdch vegeta\u010dn\u00edch model\u016f n\u00e1sledn\u011b vypo\u010d\u00edtali p\u0159\u00ed\u010diny tohoto ozelen\u011bn\u00ed. P\u0159ibli\u017en\u011b 70 procent dlouhodob\u00e9ho trendu p\u0159ipsali efektu hnojen\u00ed CO2. Svou roli sehr\u00e1ly i vstupy dus\u00edku, vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy a zm\u011bna klimatu. Rostouc\u00ed listov\u00e1 plocha byla pozorov\u00e1na satelity, zat\u00edmco rozlo\u017een\u00ed p\u0159\u00ed\u010din je zalo\u017eeno na modelov\u00fdch v\u00fdpo\u010dtech.<\/span><\/p>\n

Tento trend pokra\u010duje i v posledn\u00ed dob\u011b. <\/span>Studie<\/span><\/a> publikovan\u00e1 v dubnu 2026 v \u010dasopise Nature Reviews Earth & Environment zjistila, \u017ee glob\u00e1ln\u00ed ozelen\u011bn\u00ed vegetace dos\u00e1hlo v roce 2025 nov\u00e9ho vrcholu. B\u011bhem sledovan\u00e9ho obdob\u00ed vykazovalo 68,2 procenta vegeta\u010dn\u00edch ploch rostouc\u00ed ozelen\u011bn\u00ed. To bylo obzvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00fdrazn\u00e9 v travnat\u00fdch porostech a zem\u011bd\u011blsk\u00fdch oblastech. V\u011bt\u0161\u00ed listov\u00e1 plocha se automaticky neprom\u00edt\u00e1 do vy\u0161\u0161\u00edch v\u00fdnos\u016f plodin v\u0161ude. R\u016fst ovliv\u0148uje tak\u00e9 voda, \u017eiviny a specifick\u00e9 druhy rostlin. Skute\u010dnost, \u017ee oxid uhli\u010dit\u00fd za vhodn\u00fdch podm\u00ednek podporuje fotosynt\u00e9zu, v\u0161ak lze prok\u00e1zat v laborato\u0159i a dlouhodob\u00fd trend ozelen\u011bn\u00ed lze pozorovat pomoc\u00ed satelit\u016f.<\/span><\/p>\n

Dokonce i \u0161v\u00e9dsk\u00fd chemik Svante Arrhenius, jeden z prvn\u00edch badatel\u016f sklen\u00edkov\u00e9ho efektu CO2, zkoumal p\u0159ed v\u00edce ne\u017e stolet\u00edm potenci\u00e1ln\u00ed v\u00fdhody teplej\u0161\u00ed Zem\u011b. Ve sv\u00e9 knize <\/span>Sv\u011bty ve v\u00fdvoji<\/span><\/a> z roku 1908 spojil rostouc\u00ed koncentrace oxidu uhli\u010dit\u00e9ho s vyhl\u00eddkou na m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed klimatick\u00e9 podm\u00ednky a hojn\u011bj\u0161\u00ed \u00farodu. My\u0161lenka, \u017ee oteplov\u00e1n\u00ed by mohlo m\u00edt i v\u00fdhody, proto nen\u00ed jen v\u00fdmyslem dne\u0161n\u00edch kritik\u016f klimatick\u00e9 politiky.<\/span><\/p>\n

Brusel mezit\u00edm m\u011bn\u00ed CO2 v miliardov\u00fd byznys<\/span><\/h3>\n

Zat\u00edmco v\u011bdci studuj\u00ed dlouhodob\u00e9 cykly doby ledov\u00e9 a vliv oxidu uhli\u010dit\u00e9ho na rostlinn\u00fd \u017eivot, EU prosazuje svou <\/span>politiku dekarbonizace<\/span><\/a> . \u010cist\u00e9 emise sklen\u00edkov\u00fdch plyn\u016f se maj\u00ed do roku 2040 sn\u00ed\u017eit o 90 procent ve srovn\u00e1n\u00ed s \u00farovn\u011bmi z roku 1990. V r\u00e1mci Unie mus\u00ed b\u00fdt tohoto sn\u00ed\u017een\u00ed dosa\u017eeno alespo\u0148 o 85 procentn\u00edch bod\u016f; zbytek lze za ur\u010dit\u00fdch podm\u00ednek kompenzovat prost\u0159ednictv\u00edm mezin\u00e1rodn\u00edch emisn\u00edch kredit\u016f. C\u00edlem EU je dos\u00e1hnout klimatick\u00e9 neutrality do roku 2050.<\/span><\/p>\n

Finan\u010dn\u00ed d\u016fsledky t\u00e9to politiky jsou ji\u017e patrn\u00e9 v evropsk\u00e9m syst\u00e9mu obchodov\u00e1n\u00ed s emisemi. Podle Evropsk\u00e9 komise bylo jen v roce 2025 prost\u0159ednictv\u00edm aukc\u00ed certifik\u00e1t\u016f CO2 <\/span>vygenerov\u00e1no<\/span><\/a> v\u00edce ne\u017e 43 miliard eur . Z toho p\u0159ibli\u017en\u011b 24 miliard eur \u0161lo p\u0159\u00edmo \u010dlensk\u00fdm st\u00e1t\u016fm, zat\u00edmco zbytek financoval mimo jin\u00e9 evropsk\u00e9 fondy a programy. Od roku 2013 dos\u00e1hly p\u0159\u00edjmy z aukc\u00ed celkem v\u00edce ne\u017e 258 miliard eur.<\/span><\/p>\n

Pro firmy p\u0159edstavuj\u00ed tyto certifik\u00e1ty dodate\u010dn\u00fd n\u00e1kladov\u00fd faktor. V\u00fdrobci elekt\u0159iny, ocel\u00e1rny, cement\u00e1rny a dal\u0161\u00ed registrovan\u00e9 podniky mus\u00ed poskytovat odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed povolenky na sv\u00e9 emise. Pokud se tyto n\u00e1klady mohou p\u0159en\u00e9st na spot\u0159ebitele prost\u0159ednictv\u00edm vy\u0161\u0161\u00edch cen, nakonec k tomu p\u0159isp\u00edvaj\u00ed i z\u00e1kazn\u00edci. K tomu se p\u0159id\u00e1vaj\u00ed investice do nov\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed a v\u00fdrobn\u00edch proces\u016f, jako\u017e i ekonomick\u00e9 d\u016fsledky, kter\u00e9 plynou z p\u0159esunu v\u00fdroby firem do zem\u00ed s p\u0159\u00edzniv\u011bj\u0161\u00edmi podm\u00ednkami.<\/span><\/p>\n

Brusel ospravedl\u0148uje tuto masivn\u00ed transformaci \u00fadajn\u00fdm c\u00edlem omezit d\u016fsledky zm\u011bny klimatu. S t\u00edm spojen\u00e9 n\u00e1klady jsou v\u0161ak ji\u017e realitou. Zda ka\u017ed\u00e9 jednotliv\u00e9 opat\u0159en\u00ed skute\u010dn\u011b ospravedl\u0148uje sv\u00e9 \u00fadajn\u00e9 p\u0159\u00ednosy, je zcela jin\u00e1 ot\u00e1zka. A pokud sami v\u011bdci prok\u00e1\u017e\u00ed potenci\u00e1ln\u00ed v\u00fdhody vy\u0161\u0161\u00edch koncentrac\u00ed CO2, je nutn\u00e9 i tyto v\u00fdhody zohlednit ve v\u00fdpo\u010dtech.<\/span><\/p>\n

Mo\u017enost, \u017ee by lidstvo mohlo odd\u00e1lit budouc\u00ed dobu ledovou o des\u00edtky tis\u00edc let d\u00edky vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed fosiln\u00edch paliv, je jist\u011b zaj\u00edmavou perspektivou. Stejn\u011b jako skute\u010dnost, \u017ee za vhodn\u00fdch podm\u00ednek dodate\u010dn\u00fd uhl\u00edk podporuje r\u016fst rostlin. Pokud jde v\u0161ak o cenu CO2, nikdo nemus\u00ed \u010dekat na dal\u0161\u00ed dobu ledovou. \u00da\u010det p\u0159ich\u00e1z\u00ed dnes.<\/span><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Dal\u0161\u00ed doba ledov\u00e1 u\u017e mo\u017en\u00e1 za\u010dala \u2013 dokud nezas\u00e1hlo glob\u00e1ln\u00ed oteplov\u00e1n\u00ed. K tomuto z\u00e1v\u011bru dosp\u011bli…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":120646,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[3434,2692,9196,873],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/120645"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=120645"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/120645\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/120646"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=120645"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=120645"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=120645"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}