{"id":120128,"date":"2026-11-03T04:37:11","date_gmt":"2026-11-03T03:37:11","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=120128"},"modified":"2026-11-03T04:37:11","modified_gmt":"2026-11-03T03:37:11","slug":"milan-jelen-temne-rozsudky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/11\/03\/milan-jelen-temne-rozsudky\/","title":{"rendered":"Milan Jelen: Temn\u00e9 rozsudky"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

N\u00ed\u017ee jsou zachyceny tresty smrti podle toho, v dob\u011b kter\u00e9ho prezidenta byly vyhl\u00e1\u0161eny, p\u0159\u00edpadn\u011b uskute\u010dn\u011bny. Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee to nevrh\u00e1 ve\u0161kerou vinu na nejvy\u0161\u0161\u00edho st\u00e1tn\u00edka, ale \u010deskoslovensk\u00fd nebo \u010desk\u00fd prezident mohl ud\u011blit milost nebo aspo\u0148 trest zm\u00edrnit \u2013 sn\u00ed\u017eit.<\/p>\n

Tresty smrti 1918 \u2013 1960<\/b><\/u><\/h3>\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n\n
<\/td>\n<\/td>\n\n

krimin\u00e1ln\u00ed<\/p>\n<\/td>\n

\n

politick\u00e9<\/p>\n<\/td>\n

\n

retribuce<\/p>\n<\/td>\n

\n

celkem<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n

\n

T.G MASARYK<\/p>\n<\/td>\n

\n

14.11.18 \u2013 14.12.35<\/p>\n<\/td>\n

\n

11<\/p>\n<\/td>\n

\n

1<\/b><\/p>\n<\/td>\n

<\/td>\n\n

12<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n

\n

E.BENE\u0160<\/p>\n<\/td>\n

\n

14.12.35 \u2013 5.10.38<\/p>\n<\/td>\n

\n

5<\/p>\n<\/td>\n

\n

3<\/b><\/p>\n<\/td>\n

<\/td>\n\n

8<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n

\n

Gen. JAN SYROV\u00dd<\/p>\n<\/td>\n

\n

6.10.38 \u2013 29.11.38<\/p>\n<\/td>\n

\n

2<\/p>\n<\/td>\n

\n

0<\/b><\/p>\n<\/td>\n

<\/td>\n\n

2<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n

\n

E.H\u00c1CHA<\/p>\n<\/td>\n

\n

30.11.38 \u2013 5.5.45<\/p>\n<\/td>\n

\n

3<\/p>\n<\/td>\n

\n

0<\/b><\/p>\n<\/td>\n

<\/td>\n\n

3<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n

\n

E.BENE\u0160<\/p>\n<\/td>\n

\n

16.5.45 \u2013 7.6.48<\/p>\n<\/td>\n

\n

6<\/p>\n<\/td>\n

\n

0<\/b><\/p>\n<\/td>\n

\n

725<\/b><\/p>\n<\/td>\n

\n

731<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n

\n

K.GOTTWALD<\/p>\n<\/td>\n

\n

14.6.48 \u2013 14.3.53<\/p>\n<\/td>\n

\n

33<\/p>\n<\/td>\n

\n

189<\/b><\/p>\n<\/td>\n

\n

12<\/b><\/p>\n<\/td>\n

\n

234<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n

\n

A.Z\u00c1POTOCK\u00dd<\/p>\n<\/td>\n

\n

21.3.53 \u2013 13.11.57<\/p>\n<\/td>\n

\n

47<\/p>\n<\/td>\n

\n

47<\/b><\/p>\n<\/td>\n

<\/td>\n\n

94<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n

\n

A.NOVOTN\u00dd<\/p>\n<\/td>\n

\n

19.11.57 \u2013 22.3.68<\/p>\n<\/td>\n

\n

66<\/p>\n<\/td>\n

\n

12<\/b><\/p>\n<\/td>\n

<\/td>\n\n

78<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n

\n

L.SVOBODA<\/p>\n<\/td>\n

\n

30.3.68 \u2013 29.5.75<\/p>\n<\/td>\n

\n

14<\/p>\n<\/td>\n

\n

0<\/b><\/p>\n<\/td>\n

<\/td>\n\n

14<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n

\n

G.HUS\u00c1K<\/p>\n<\/td>\n

\n

29.5.75 \u2013 10.12.89<\/p>\n<\/td>\n

\n

30<\/p>\n<\/td>\n

\n

0<\/b><\/p>\n<\/td>\n

<\/td>\n\n

30<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n

<\/td>\n<\/td>\n\n

217<\/p>\n<\/td>\n

\n

252<\/b><\/p>\n<\/td>\n

\n

737<\/b><\/p>\n<\/td>\n

\n

1206<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Vid\u00edme, \u017ee v\u00a0dob\u011b TGM<\/b> byl trest vyhl\u00e1\u0161en nad Janosem (Janem) Szanyim<\/b>. Nejvy\u0161\u0161\u00ed trest byl ud\u011blen za vojenskou zradu a \u0161pion\u00e1\u017e ve prosp\u011bch Ma\u010farsk\u00e9 republiky rad po I. Sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Exekuce nebyla vykon\u00e1na, prezident s\u00e1hl ke zm\u011bn\u011b \u2013 20 let t\u011b\u017ek\u00e9ho \u017eal\u00e1\u0159e.<\/p>\n

Za E. Bene\u0161e<\/b> byly kolem roku 1936 odsouzeni k\u00a0smrti celkem 3 lid\u00e9. Byl to Heinrich (Jind\u0159ich)<\/b> M\u00fcller<\/b>. Jednalo se o civiln\u00edho agenta n\u011bmeck\u00e9 \u0161pion\u00e1\u017ee v\u00a0r\u00e1mci Abwehru. Sv\u00e9 nad\u0159\u00edzen\u00e9 informoval o \u010deskoslovensk\u00e9m pohrani\u010dn\u00edm opevn\u011bn\u00ed a o vojensk\u00fdch objektech na severu \u010cech v\u016fbec. Trest na \u017eivot\u011b byl E. Bene\u0161em zm\u011bn\u011bn na do\u017eivot\u00ed. Dal\u0161\u00ed na \u0159ad\u011b byl Walter (Valtr) W\u00fcnsche<\/b>. Byl to b\u00fdval\u00fd voj\u00e1k v hodnosti plukovn\u00edka. Z finan\u010dn\u00edch a ideologick\u00fdch d\u016fvod\u016f p\u0159ed\u00e1val citliv\u00e1 data n\u011bmeck\u00e9 stran\u011b. Za v\u00e1\u017enou vojenskou zradu nemohlo n\u00e1sledovat nic jin\u00e9ho ne\u017e trest smrti. Z humanit\u00e1rn\u00edch d\u016fvod\u016f (5 d\u011bt\u00ed) mu byla ud\u011blena milost. Zaj\u00edmavost\u00ed je, \u017ee se v dob\u011b v\u00e1lky a okupace na osud W\u00fcnscheho ptal dokonce A. Hitler. Posledn\u00edm fat\u00e1ln\u011b odsouzen\u00fdm \u010dlov\u011bkem p\u0159ed II. sv\u011btovou v\u00e1lkou byl Kurt (Karel)<\/b> Rumpel<\/b>, N\u011bmec \u017eij\u00edc\u00ed v\u00a0\u010cSR. Byl to in\u017een\u00fdr a technik. Provinil se technickou a zbrojn\u011b pr\u016fmyslovou \u0161pion\u00e1\u017e\u00ed. E. Bene\u0161 <\/b>rozsudek zm\u011bnil na t\u011b\u017ek\u00fd \u017eal\u00e1\u0159.<\/p>\n

Za 6 t\u00fddn\u016f \u201evl\u00e1dnut\u00ed\u201c gener\u00e1la Jana Syrov\u00e9ho<\/b>, d\u00e1le st\u00e1tn\u00edho prezidenta Emila H\u00e1chy<\/b> a druh\u00e9 \u00e9ry Edvarda Bene\u0161e<\/b> nebyl vyhl\u00e1\u0161en ani jeden trest smrti politick\u00e9ho charakteru (tedy p\u0159ibli\u017en\u011b v\u00a0letech 1938 \u2013 1948). Samoz\u0159ejm\u011b v\u00edce ne\u017e 4\u00a0500 politick\u00fdch poprav v\u00a0r\u00e1mci fa\u0161istick\u00e9 okupace nelze p\u0159ipsat na konto E. H\u00e1chy.<\/p>\n

Ov\u0161em hned 3 roky po v\u00e1lce pod dohledem E. Bene\u0161e<\/b> byly zah\u00e1jeny retribuce. Z\u00e1kon podeps\u00e1n 19.6.1946 Tedy tresty smrti, kter\u00e9 byly spojeny s\u00a0nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00edmi v\u00e1le\u010dn\u00fdmi zlo\u010diny, zradou n\u00e1roda a kolaborac\u00ed s\u00a0hitlerovskou moc\u00ed. O \u017eivot t\u00edmto zp\u016fsobem p\u0159i\u0161lo 725 osob (475 N\u011bmc\u016f a 234 \u010cech\u016f). Vyhnout se poprav\u011b nepoda\u0159ilo t\u00e9m\u011b\u0159 nikomu. Zachr\u00e1nili se tak nap\u0159\u00edklad N\u011bmci, kter\u00fdm se poda\u0159ilo p\u0159ed spravedlnost\u00ed ut\u00e9ci. N\u011bkte\u0159\u00ed vin\u00edci zem\u0159eli na nebezpe\u010dn\u00e9 nemoci (tyfus) nebo jinak (sebevra\u017eda) je\u0161t\u011b p\u0159ed popravou. Milosti od E.<\/b> Bene\u0161e<\/b> byly vlastn\u011b velmi t\u011b\u017eko k\u00a0z\u00edsk\u00e1n\u00ed. Popravy m\u011bly b\u00fdt a tak\u00e9 byly uskute\u010dn\u011bny do 2 hodin od vyhl\u00e1\u0161en\u00ed rozsudku. Tedy prakticky nemo\u017en\u00e1 situace. Je zn\u00e1mo jm\u00e9no novin\u00e1\u0159e Jaroslava K\u0159emena<\/b>, kter\u00fd byl za propagaci nacismu a kolaboraci odsouzen 22. 4. 1947 k\u00a0hrdeln\u00edmu trestu. Zde to E. Bene\u0161<\/b> je\u0161t\u011b stihl a zm\u011bnil trest na do\u017eivot\u00ed. Po zkr\u00e1cen\u00ed trestu v\u00a0roce 1954 A. Z\u00e1potock\u00fdm<\/b>, byl v\u00a0roce 1960 propu\u0161t\u011bn v\u00a0r\u00e1mci amnestie a \u017eil a\u017e do roku 1978.<\/p>\n

Do\u0161lo i k\u00a0z\u00e1m\u011bn\u011b jmen\u2026 hrdina od Tobruku gener\u00e1l Jaroslav Selner<\/b> byl vy\u0161et\u0159ov\u00e1n po v\u00e1lce na podn\u011bt obrann\u00e9ho zpravodajstv\u00ed. Vy\u0161lo najevo, \u017ee kompromateri\u00e1ly a podez\u0159en\u00ed z\u00a0kolaborace sed\u011blo na nacistick\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00edka a agenta Ernsta Seltnera<\/b>. P\u0159esto tento opravdov\u00fd vlastenec J. Selner<\/b> \u010delil a\u017e do sv\u00e9 smrti 1973 obvin\u011bn\u00edm a persekuci. Jeho trest smrti byl nespr\u00e1vn\u011b vyhl\u00e1\u0161en v\u00a0roce 1949. Byl vyznamen\u00e1n mnoha vysok\u00fdmi \u0159\u00e1dy, jmenov\u00e1n \u010destn\u00fdm ob\u010danem Kladna. Tam je po n\u011bm v\u00a0Kro\u010dehlavech pojmenovan\u00e1 i ulice. Pam\u011btn\u00ed desku najdeme od r. 2016 na budov\u011b kladensk\u00e9ho gymn\u00e1zia.<\/p>\n

<\/a>V\u00a0ojedin\u011bl\u00fdch p\u0159\u00edpadech do\u0161lo i k\u00a0dal\u0161\u00edm z\u00e1m\u011bn\u00e1m identity \u2013 justi\u010dn\u00edm omyl\u016fm. V\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b byl ne\u0161\u0165astn\u00edk poh\u0159ben do anonymn\u00edho hromadn\u00e9ho hrobu (nap\u0159.Praha \u010e\u00e1blice) pod neprav\u00fdm jm\u00e9nem a objasn\u011bn\u00ed takov\u00fdch \u201eomyl\u016f\u201c bylo kdysi i nyn\u00ed pro historiky nemo\u017en\u00e9.<\/p>\n

Podle paragrafu 31 velk\u00e9ho retribu\u010dn\u00edho dekretu<\/u><\/a> sice odsouzen\u00fd m\u011bl pr\u00e1vo \u017e\u00e1dat hlavu st\u00e1tu o milost, ale \u017e\u00e1dost nem\u011bla odkladn\u00fd \u00fa\u010dinek. Trest smrti musel b\u00fdt vykon\u00e1n do 2 hodin od vyhl\u00e1\u0161en\u00ed verdiktu. Aby mohl prezident milost v\u016fbec ud\u011blit, musel jednat extr\u00e9mn\u011b rychle \u2013 bu\u010f byl s p\u0159\u00edpadem dop\u0159edu detailn\u011b sezn\u00e1men prost\u0159ednictv\u00edm ministerstva spravedlnosti, nebo musel dostat okam\u017eit\u00e9 echo p\u0159\u00edmo ze soudn\u00ed s\u00edn\u011b, \u017ee dan\u00fd p\u0159\u00edpad vykazuje poleh\u010duj\u00edc\u00ed okolnosti (nap\u0159. \u017ee odsouzen\u00fd sice kolaboroval, ale z\u00e1rove\u0148 skryt\u011b pom\u00e1hal odboji \u010di zachr\u00e1nil konkr\u00e9tn\u00ed lidsk\u00e9 \u017eivoty).<\/p>\n

Prvn\u00edmi popraven\u00fdmi osobami v\u00a0r\u00e1mci retribuce byli 27.6.1946 Jan Rys\u2013Rozs\u00e9va\u010d (Josef<\/b>), Josef Burda<\/b> a Jaroslav \u010cerm\u00e1k<\/b>. Jednalo se o ob\u011b\u0161en\u00ed v\u00a0Pankr\u00e1ck\u00e9 v\u011bznici kv\u016fli aktivit\u00e1m v\u00a0kolaborantsk\u00e9 organizaci Vlajka. Prvn\u00edmi popraven\u00fdmi z\u00a0politick\u00fdch d\u016fvod\u016f byl Miloslav<\/b> Choc<\/b> a Slavoj \u0160\u00e1dek<\/b> 19.2.1949 za velezradu a vra\u017edu. 189 poprav a 12 retribu\u010dn\u00edch trest\u016f (zbyl\u00fdch po E. Bene\u0161ovi<\/b>) za K. Gottwalda<\/b> nebudeme rozeb\u00edrat detailn\u011b. Sp\u00ed\u0161e se zam\u011b\u0159\u00edme na nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed vymy\u0161len\u00e9 kauzy. Jednalo se nap\u0159. o p\u0159\u00edpad skupiny Milady Hor\u00e1kov\u00e9<\/b>, p\u0159i kter\u00e9 byly popraveny 4 osoby 27.6.1950. V\u00a0souvislosti s\u00a0t\u00edm bylo ji\u017e d\u0159\u00edve 5.11.1949 popraveno 6 lid\u00ed. Krom\u011b 10 trest\u016f smrti bylo v\u00a0souvisej\u00edc\u00edch procesech po cel\u00e9 republice souzeno celkem 639 ob\u010dan\u016f, 48 z\u00a0nich bylo odsouzeno na do\u017eivot\u00ed a dal\u0161\u00ed rozsudky v\u011bzn\u011bn\u00ed v\u00a0celkov\u00e9 sum\u011b 7830 let. Stranick\u00fd apar\u00e1t zajistil, \u017ee z\u00a0cel\u00e9 zem\u011b p\u0159ich\u00e1zely stovky rezoluc\u00ed, kter\u00e9 prahly po trestech smrti pro \u201evin\u00edky\u201c. Milada Hor\u00e1kov\u00e1<\/b> byla ojedin\u011bl\u00fdm p\u0159\u00edpadem \u017eeny, odsouzen\u00e9 k\u00a0trestu smrti z\u00a0politick\u00fdch, ne krimin\u00e1ln\u00edch d\u016fvod\u016f.<\/p>\n

3.8.1951 a pot\u00e9 20.5.1952 a 25.5.1953 bylo popraveno 11 osob a dal\u0161\u00edch t\u00e9m\u011b\u0159 100 lid\u00ed, kte\u0159\u00ed byli odsouzeni v\u00a0p\u0159\u00edpadu Babice. Jednalo se o zast\u0159elen\u00ed 3 stranick\u00fdch funkcion\u00e1\u0159\u016f v\u00a0budov\u011b z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly v\u00a0Babic\u00edch na T\u0159eb\u00ed\u010dsku 2.7.1951. Mezi popraven\u00fdmi byli i 3 duchovn\u00ed Franti\u0161ek Pa\u0159il<\/b>, Jan Bula<\/b> a V\u00e1clav Drbola<\/b>. S\u00a0V.Drbolou<\/b> je spojena kuri\u00f3zn\u00ed situace, kdy se p\u0159iznal po mu\u010den\u00ed k\u00a0nep\u0159\u00edm\u00e9 \u00fa\u010dasti na likvidaci \u010dlen\u016f komunistick\u00e9 strany, a\u010dkoliv byl v\u00a0dob\u011b st\u0159elby ji\u017e 3 t\u00fddny v\u011bzn\u011bn.6.6.2026 byli v\u00a0Brn\u011b svato\u0159e\u010deni Jan Bula<\/b> a V\u00e1clav Drbola<\/b>. Trochu mi vad\u00ed, \u017ee se bagatelizuje n\u00e1siln\u00e1 smrt Tom\u00e1\u0161e Kucht\u00edka<\/b>, Josefa Roupce<\/b> a Bohum\u00edra<\/b> Netoli\u010dky<\/b>, kte\u0159\u00ed (a\u010d komunist\u00e9) vlastn\u011b byli ob\u011b\u0165mi ud\u00e1lost\u00ed v\u00a0Babic\u00edch. V\u00a0letech 1951 a\u017e dodnes byly r\u016fzn\u00e9 pomn\u00edky a pam\u00e1tn\u00edky t\u011bmto t\u0159em odhalov\u00e1ny, ru\u0161eny a odstra\u0148ov\u00e1ny. Proto p\u0159\u00edmo v\u00a0Babic\u00edch se pam\u011btn\u00edci ud\u00e1losti velmi neradi vyjad\u0159uj\u00ed a hodnot\u00ed ji.<\/p>\n

T\u0159et\u00ed velmi o\u017eehavou ud\u00e1lost\u00ed byl proces s\u00a0vysok\u00fdm komunistick\u00fdm p\u0159edstavitelem Rudolfem<\/b> Sl\u00e1nsk\u00fdm<\/b> a jeho druhy. Jednalo se o mocensk\u00fd souboj v\u00a0\u010dele KS\u010c, v\u017edy\u0165 Rudolf Sl\u00e1nsk\u00fd<\/b> byl gener\u00e1ln\u00ed tajemn\u00edk KS\u010c. Vykonstruovan\u00fd proces sledoval jist\u011b i sov\u011btsk\u00e9 Stalinovy z\u00e1jmy. V\u00a0neposledn\u00ed \u0159ad\u011b se jednalo i o proti\u017eidovsk\u00fd z\u00e1sah. 11 ze 14 obvin\u011bn\u00fdch m\u011blo \u017eidovsk\u00fd p\u016fvod. V\u00a0procesu, kter\u00fd prob\u00edhal od 20. do 27. 11. 1952 i pod dohledem sov\u011btsk\u00fdch poradc\u016f, padlo 11 rozsudk\u016f smrti. 3 byli odsouzeni na do\u017eivot\u00ed. 3.12.1952 byly exekuce vykon\u00e1ny. K. Gottwald<\/b> odm\u00edtl ud\u011blit milosti a symbolicky byl popel popraven\u00fdch rozmet\u00e1n po komunikac\u00edch.<\/p>\n

Potom byl na \u0159ad\u011b Anton\u00edn Z\u00e1potock\u00fd<\/b>. Za n\u011bj bylo 47 politick\u00fdch trest\u016f smrti a tak\u00e9 47 krimin\u00e1ln\u00edch trest\u016f smrti. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed kauzou je odsouzen\u00ed \u010d\u00e1sti skupiny brat\u0159\u00ed Ma\u0161\u00edn\u016f<\/u>. 5 \u010dlen\u016f \u00a0t\u00e9to \u0161esti\u010dlenn\u00e9 skupiny se pokusilo ileg\u00e1ln\u011b v\u00a0\u0159\u00edjnu 1953 dostat do Z\u00e1padn\u00edho Berl\u00edna.. 3. \u2013 4. do\u0161lo k\u00a0p\u0159ekro\u010den\u00ed hranic \u010ceskoslovenska s\u00a0NDR. Byli odhaleni a celkem 20\u00a0000 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f Volkspolizei a Sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy bylo vy\u010dlen\u011bno na jejich pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed a dopaden\u00ed. Celkem 4 ozbrojenci Volkspolizei byli zast\u0159eleni Ctiradem Ma\u0161\u00ednem<\/b> a dokonce 3 policist\u00e9 se omylem post\u0159\u00edleli mezi sebou. Zbyn\u011bk Janata<\/b> a V\u00e1clav \u0160v\u00e9da<\/b> (v\u00e1\u017en\u011b zran\u011bn) byli dopadeni a vyd\u00e1ni \u010deskoslovensk\u00fdm org\u00e1n\u016fm. 31.10. Milan Paumer<\/b> (pot\u00e9 byl l\u00e9\u010den kv\u016fli pr\u016fst\u0159elu b\u0159icha) a Josef Ma\u0161\u00edn<\/b> dorazili do Z\u00e1padn\u00edho Berl\u00edna. Ctirad Ma\u0161\u00edn<\/b> se na tot\u00e9\u017e m\u00edsto dopravil na podvozku vlaku Pozd\u011bji se v\u0161ichni 3 dostali do USA a p\u0159ihl\u00e1sili se do americk\u00e9 arm\u00e1dy.<\/p>\n

Zbyn\u011bk Janata<\/b>, V\u00e1clav \u0160v\u00e9da<\/b> a bratr Zdeny Ma\u0161\u00ednov\u00e9 Ctibor Nov\u00e1k<\/b> byli popraveni 2.5.1955. A to se Ctibor \u00fat\u011bku do N\u011bmecka v\u016fbec nez\u00fa\u010dastnil.<\/p>\n

N\u00e1sleduje 12 politick\u00fdch poprav v\u00a0gesci Anton\u00edna Novotn\u00e9ho<\/b>. Zde mus\u00edm uv\u00e9st konkr\u00e9tn\u00ed jm\u00e9na : 10.1.1958 byli popraveni Jaroslav \u010cuba<\/b> a Josef M\u00fcller<\/b>, spolu p\u016fsobili na Morav\u011b, ukr\u00fdvali a shroma\u017e\u010fovali zbran\u011b, pl\u00e1novali sabot\u00e1\u017ee. Odsouzeni za velezradu a z\u00e1\u0161kodnictv\u00ed. 2.4.1958 byl popraven Kamil Heide<\/b> za velezradu a \u0161pion\u00e1\u017e. Pom\u00e1hal tak\u00e9 organizovat \u00fat\u011bky ob\u010dan\u016f na Z\u00e1pad 4.6.1958 popraven V\u00e1clav Kv\u00ed\u010dera<\/b>. D\u016fvody byly velezrada a vyzv\u011bda\u010dstv\u00ed. Kur\u00fdr\u016fm z\u00e1padn\u00edch slu\u017eeb p\u0159ed\u00e1val hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 a vojensk\u00e9 informace o \u010ceskoslovensku. 3.2.1959 do\u0161lo k\u00a0poprav\u011b \u0160tefana \u0160atary<\/b>. Pr\u00fd byl protikomunistick\u00fd aktivista a kur\u00fdr. Praktikoval s\u00e1m neleg\u00e1ln\u00ed p\u0159echody hranic a p\u0159i jednom z\u00a0nich byl zadr\u017een pohrani\u010dn\u00edky.<\/p>\n

Te\u010f se zm\u00edn\u00edm o zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0161estici \u201evin\u00edk\u016f\u201c. Brat\u0159i Vratislav \u010cern\u00fd<\/b> a Bohumil \u010cern\u00fd<\/b> zaplatili sv\u00fdm \u017eivotem 14.5.1958 jako hospod\u00e1\u0159\u0161t\u00ed z\u00e1\u0161kodn\u00edci. Jednalo se o krimin\u00e1ln\u011b ekonomickou \u010dinnost. Organizov\u00e1n\u00ed \u010dern\u00e9ho trhu, spekulace, p\u0159esn\u011bji hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 sabot\u00e1\u017e. Shrnuto jako pokus o podkop\u00e1n\u00ed z\u00e1klad\u016f lidov\u011b-demokratick\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed. 4.6.1958 byl nejp\u0159\u00edsn\u011bji potrest\u00e1n Jan \u0160m\u00edd<\/b>. Byl to vysoce postaven\u00fd \u00fa\u0159edn\u00edk obvin\u011bn\u00fd z rozs\u00e1hl\u00e9 korupce, zpronev\u011bry a fal\u0161ov\u00e1n\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch v\u00fdsledk\u016f. Proces byl politicky stylizov\u00e1n jako o\u010dista st\u00e1tn\u00edho apar\u00e1tu od \u201ebur\u017eoazn\u00edch \u017eivl\u016f\u201c. Josef Jirousek<\/b> byl potrest\u00e1n 24.9.1958 na hrdle za sabot\u00e1\u017e v\u00a0pr\u016fmyslov\u00e9m podniku. Byl obvin\u011bn z\u00a0\u00famysln\u00e9ho politick\u00e9ho \u010dinu, kter\u00fd m\u011bl za c\u00edl po\u0161kozen\u00ed p\u011btilet\u00e9ho pl\u00e1nu. 11.3.1959 byl popraven Anton\u00edn Ma\u0161tal\u00ed\u0159<\/b>. U n\u011bj se prol\u00ednal trest v\u00a0r\u00e1mci retribuce a p\u0159epaden\u00ed s\u00a0vra\u017edou. Nav\u00edc mu byl p\u0159i\u0159\u010den motiv politick\u00fd \u2013 rozvracen\u00ed republiky. Zde se prom\u00edtlo jeho d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed protire\u017eimn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed. Posledn\u00ed z\u00a0\u0159ady hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch zlo\u010din\u016f se odehr\u00e1l 19.1.1960. M\u011bl pr\u00fd na kont\u011b rozs\u00e1hl\u00e9 podvody a hospod\u00e1\u0159skou sabot\u00e1\u017e ve st\u00e1tn\u00edm podniku. Bylo v\u0161e hodnoceno jako politicky motivovan\u00fd \u00fatok na hospod\u00e1\u0159stv\u00ed \u010cSSR.<\/p>\n

\u00dapln\u011b posledn\u00ed politicky zd\u016fvodn\u011bnou popravou byla smrt Vladivoje Tomka<\/b> v\u00a0Praze, v\u00a0Pankr\u00e1ck\u00e9 v\u011bznici 17.11.1960. V. Tomek<\/b> byl skaut a \u010dlen protikomunistick\u00e9 odbojov\u00e9 skupiny, kterou jako dvacetilet\u00fd zalo\u017eil se sv\u00fdmi spolu\u017e\u00e1ky v Praze. Skupina pl\u00e1novala ozbrojen\u00e9 povst\u00e1n\u00ed. V roce 1952 se pokusili z\u00edskat zbran\u011b a p\u0159i poty\u010dce zast\u0159elili voj\u00e1ka z\u00e1kladn\u00ed slu\u017eby. Bezpe\u010dnostn\u00ed slo\u017eky je odhalily a\u017e po sedmi letech v roce 1959. Tomek byl odsouzen k trestu smrti za velezradu a vra\u017edu. Milost A. Novotn\u00fd<\/b> zam\u00edtl.<\/p>\n

Rozs\u00e1hl\u00e1 amnestie prezidenta Anton\u00edna Novotn\u00e9ho<\/b> byla vyhl\u00e1\u0161ena 9. kv\u011btna 1960<\/strong> u p\u0159\u00edle\u017eitosti 15. v\u00fdro\u010d\u00ed osvobozen\u00ed \u010ceskoslovenska Sov\u011btskou arm\u00e1dou. Z v\u011bznic bylo propu\u0161t\u011bno celkem 5 601 politick\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f<\/strong>.<\/b> Kdo byl propu\u0161t\u011bn:<\/strong> Svobodu z\u00edskala \u0159ada osobnost\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota, spisovatel\u016f, kn\u011b\u017e\u00ed \u010di b\u00fdval\u00fdch voj\u00e1k\u016f. Mezi propu\u0161t\u011bn\u00fdmi byli nap\u0159\u00edklad spisovatel\u00e9 Jan Zahradn\u00ed\u010dek<\/strong>, Josef Knap<\/strong> a Franti\u0161ek K\u0159elina<\/strong>, nebo budouc\u00ed kardin\u00e1l \u0160t\u011bp\u00e1n Trochta<\/strong> a p\u0159evor Anast\u00e1z Opasek<\/strong>. Budouc\u00ed prezident Gust\u00e1v Hus\u00e1k<\/b> byl z\u00a0v\u011bzen\u00ed propu\u0161t\u011bn a\u017e p\u0159i dal\u0161\u00ed amnestii A. Novotn\u00e9ho <\/b>(1963). Amnestie sice znamenala fyzick\u00e9 opu\u0161t\u011bn\u00ed v\u011bznic, ale propu\u0161t\u011bn\u00ed v\u011bzni byli i nad\u00e1le ob\u010dany druh\u00e9 kategorie. Dom\u016f se vraceli s podlomen\u00fdm zdrav\u00edm (b\u00e1sn\u00edk Jan Zahradn\u00ed\u010dek<\/b> zem\u0159el pouh\u00fdch p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f po sv\u00e9m propu\u0161t\u011bn\u00ed na n\u00e1sledky v\u011bzn\u011bn\u00ed).<\/p>\n

Nesm\u011bli vykon\u00e1vat sv\u00e1 p\u016fvodn\u00ed povol\u00e1n\u00ed a museli nastoupit do d\u011blnick\u00fdch profes\u00ed.<\/p>\n

St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnost (StB) je nad\u00e1le bedliv\u011b sledovala.<\/p>\n

Zde bychom mohli p\u0159ehled politicky popraven\u00fdch osob uzav\u0159\u00edt s\u00a0konstatov\u00e1n\u00edm, \u017ee od data 27.6.1946 do 17.11.1960 bylo na popravi\u0161t\u00edch na\u0161eho st\u00e1tu uskute\u010dn\u011bno cca 989 trest\u016f smrti, kter\u00e9 byly spojeny s\u00a0politickou vinou. Nejv\u00edce bylo 737 retribu\u010dn\u00edch pov\u00e1le\u010dn\u00fdch exekuc\u00ed. Dal\u0161\u00edch 252 souviselo p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b s\u00a0protisocialistick\u00fdmi a protikomunistick\u00fdmi \u010diny.<\/p>\n

T. G. Masaryk<\/b> ve sv\u00e9m obdob\u00ed nedopustil 1 popravu, E. Bene\u0161 <\/b>odm\u00edtl p\u0159ed II. sv\u011btovou v\u00e1lkou 3 popravy.<\/p>\n

Jak bylo d\u0159\u00edve uvedeno gen Syrov\u00fd<\/b>, E. H\u00e1cha<\/b> a E. Bene\u0161 <\/b>po v\u00e1lce(u n\u011bj s\u00a0v\u00fdjimkou retribuc\u00ed) nem\u011bli ve sv\u00e9m rejst\u0159\u00edku politick\u00e9 tresty smrti. Ty se uskute\u010dnily v\u00a0dob\u011b K. Gottwalda<\/b>, A. Z\u00e1potock\u00e9ho<\/b> a A. Novotn\u00e9ho<\/b> ( ten za posledn\u00edch 7 \u2013 8 let sv\u00e9ho \u201evl\u00e1dnut\u00ed\u201c neud\u011blil ani jeden takov\u00fdto trest).<\/p>\n

Pozoruhodn\u00e9 je, \u017ee L. Svoboda <\/b>a G. Hus\u00e1k<\/b> se v\u00a0politick\u00e9 oblasti obe\u0161li bez \u0161ibenice a v\u00a0tomto sm\u011bru z\u016fstali \u010dist\u00ed.<\/p>\n

Pokud se t\u00fdk\u00e1 krimin\u00e1ln\u00edch i politick\u00fdch trest\u016f smrti, byl posledn\u00ed vykon\u00e1n 2.2.1989. Jednalo se o p\u011btin\u00e1sobn\u00e9ho vraha Vladim\u00edra Lulka<\/b> z\u00a0P\u0159edm\u011b\u0159ic nad Labem ( zabil 4 d\u011bti a man\u017eelku, nav\u00edc tu byl pokus o vra\u017edu sousedky). 8.6.1989 byla posledn\u00ed krimin\u00e1ln\u00ed poprava na Slovensku 8.6.1989. Jednalo se o \u0160tefana Svitka<\/b>, kter\u00fd sp\u00e1chal trojn\u00e1sobnou vra\u017edu v\u00a0t\u011b\u017ek\u00e9m opojen\u00ed alkoholem. Man\u017eelku a 2 dcery nejen brut\u00e1ln\u011b zavra\u017edil, ale prov\u00e1d\u011bl zv\u011brstva i po jejich smrti. Kuri\u00f3zn\u00ed byl p\u0159\u00edpad dvojn\u00e1sobn\u00e9ho vraha Zde\u0148ka Voc\u00e1ska<\/b>, odsouzen\u00e9ho 8.9.1988. Prezident G. Hus\u00e1k<\/b> zam\u00edtl 6.12.1989 \u017e\u00e1dost o milost a exekuce m\u011bla b\u00fdt provedena 27.12.1989. Sametov\u00e1 revoluce tomu zabr\u00e1nila a 2.8.1990 byl trest zm\u011bn\u011bn na do\u017eivot\u00ed. 2.5. 1990 Feder\u00e1ln\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed definitivn\u011b zru\u0161ilo jak\u00fdkoliv trest smrti. Proto logicky se V. Havel<\/b>, V. Klaus<\/b>, M. Zeman<\/b> a P. Pavel<\/b> nemohli b\u00fdt s\u00a0tresty smrti krimin\u00e1ln\u00edmi ani politick\u00fdmi od t\u00e9 doby spojov\u00e1ni.<\/p>\n

Milan Jelen<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

N\u00ed\u017ee jsou zachyceny tresty smrti podle toho, v dob\u011b kter\u00e9ho prezidenta byly vyhl\u00e1\u0161eny, p\u0159\u00edpadn\u011b uskute\u010dn\u011bny….<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":23786,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[76,532,2091,2861,96],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/120128"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=120128"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/120128\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/23786"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=120128"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=120128"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=120128"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}