{"id":119829,"date":"2026-10-31T00:19:14","date_gmt":"2026-10-30T23:19:14","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=119829"},"modified":"2026-10-30T17:14:45","modified_gmt":"2026-10-30T16:14:45","slug":"martin-armstrong-hlavy-evropskych-statu-a-vlad-zvedaji-telefon-a-volaji-putinovi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/10\/31\/martin-armstrong-hlavy-evropskych-statu-a-vlad-zvedaji-telefon-a-volaji-putinovi\/","title":{"rendered":"Martin Armstrong: Hlavy evropsk\u00fdch st\u00e1t\u016f a vl\u00e1d zvedaj\u00ed telefon a volaj\u00ed Putinovi"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\n
\n

Finsk\u00fd prezident Alexander Stubb a norsk\u00fd premi\u00e9r Jonas Gahr St\u00f8re kone\u010dn\u011b ud\u011blali n\u011bco, co se m\u011blo st\u00e1t po celou dobu v\u00e1lky. Zvedli telefon a hovo\u0159ili p\u0159\u00edmo s Vladimirem Putinem. 27. \u0159\u00edjna oba v\u016fdci zah\u00e1jili rozhovory s rusk\u00fdm prezidentem, aby projednali ukon\u010den\u00ed v\u00e1lky na Ukrajin\u011b a obnoven\u00ed ur\u010dit\u00e9 stability v Evrop\u011b. Na tomto v\u00fdvoji je obzvl\u00e1\u0161t\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee Finsko a Norsko v\u00fdslovn\u011b prohl\u00e1sily, \u017ee jednaj\u00ed jako v\u016fdci sv\u00fdch vlastn\u00edch zem\u00ed a netvrd\u00ed, \u017ee zastupuj\u00ed Evropu jako celek. P\u0159edstavte si to. Dva v\u016fdci uzn\u00e1vaj\u00ed svou odpov\u011bdnost chr\u00e1nit sv\u00e9 vlastn\u00ed ob\u010dany, m\u00edsto aby \u010dekali, a\u017e jim Brusel \u0159ekne, zda mohou s Moskvou hovo\u0159it.<\/span><\/p>\n

Stubb popsal rozhovor jako \u201eotev\u0159en\u00fd a v\u011bcn\u00fd\u201c a uznal, \u017ee Finsko a Norsko hrani\u010d\u00ed s Ruskem a budou p\u0159\u00edmo ovlivn\u011bny d\u016fsledky t\u00e9to v\u00e1lky. Prohl\u00e1sil, \u017ee ukon\u010den\u00ed konfliktu vy\u017eaduje p\u0159\u00edm\u00e9 rozhovory. To by m\u011blo b\u00fdt jasn\u00e9 ka\u017ed\u00e9mu, kdo je obezn\u00e1men s diplomaci\u00ed. Jak m\u016f\u017ee Evropa v\u016fbec vyjednat ukon\u010den\u00ed v\u00e1lky, kdy\u017e tolik jej\u00edch v\u016fdc\u016f odm\u00edt\u00e1 hovo\u0159it s kteroukoli z hlavn\u00edch stran? Evropsk\u00fd politick\u00fd establishment ji\u017e l\u00e9ta oznamuje sankce, bal\u00ed\u010dky vojensk\u00e9 pomoci a st\u00e1le ambici\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed z\u00e1vazky. P\u0159esto se samotn\u00fd akt udr\u017eov\u00e1n\u00ed komunikace s Moskvou stal tak sporn\u00fdm, \u017ee telefonick\u00fd rozhovor mezi hlavami st\u00e1t\u016f je nyn\u00ed pova\u017eov\u00e1n za pozoruhodn\u00fd diplomatick\u00fd pr\u016flom.<\/span><\/p>\n

Na Stubbov\u011b rozhodnut\u00ed je obzvl\u00e1\u0161t\u011b zaj\u00edmav\u00fd jeho vlastn\u00ed p\u0159edchoz\u00ed postoj. Kdy\u017e byl v \u00fanoru 2024 zvolen prezidentem, prohl\u00e1sil, \u017ee Finsko neobnov\u00ed vztahy s Ruskem na vysok\u00e9 \u00farovni, dokud v\u00e1lka neskon\u010d\u00ed. V \u00fanoru 2025 p\u0159ednesl v Kyjev\u011b projev, v n\u011bm\u017e argumentoval, \u017ee Putinovi nelze v\u011b\u0159it, a vyzval k pokra\u010duj\u00edc\u00edm sankc\u00edm, vojensk\u00e9 podpo\u0159e a tlaku na Moskvu. Hlasn\u011b podporoval Ukrajinu, \u010dlenstv\u00ed Finska v NATO a siln\u011bj\u0161\u00ed evropsk\u00e9 bezpe\u010dnostn\u00ed dohody. V posledn\u00edch letech ho st\u011b\u017e\u00ed lze nazvat politikem, kter\u00fd by Kreml obhajoval. Nyn\u00ed si v\u0161ak uv\u011bdomuje, \u017ee p\u0159\u00edm\u00e1 komunikace je nezbytn\u00e1, pokud m\u00e1 v\u00e1lka n\u011bkdy skon\u010dit. Tato zm\u011bna v diplomatick\u00e9m p\u0159\u00edstupu si zaslou\u017e\u00ed pozornost, proto\u017ee uzn\u00e1v\u00e1 praktick\u00e1 omezen\u00ed pokusu o neomezenou izolaci velk\u00e9 vojensk\u00e9 mocnosti.<\/span><\/p>\n

Norsk\u00fd premi\u00e9r St\u00f8re zauj\u00edm\u00e1 v t\u00e9to konkr\u00e9tn\u00ed ot\u00e1zce dlouhodob\u011b konzistentn\u011bj\u0161\u00ed postoj. Ji\u017e v \u0159\u00edjnu 2022 varoval norsk\u00fd parlament, \u017ee absence p\u0159\u00edm\u00e9ho kontaktu s Ruskem je nebezpe\u010dn\u00e1, proto\u017ee sni\u017euje vyhl\u00eddky na dohodnut\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed a zvy\u0161uje riziko dal\u0161\u00ed eskalace. Norsko sd\u00edl\u00ed s Ruskem 198 kilometr\u016f dlouhou pozemn\u00ed hranici a tak\u00e9 v\u00fdrazn\u011b del\u0161\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed hranici v Arktid\u011b. Tyto zem\u011b nemohou jen tak zm\u011bnit svou polohu jen proto, \u017ee politici v Bruselu nemaj\u00ed r\u00e1di sv\u00e9 sousedy. V kv\u011btnu 2026 St\u00f8re zopakoval, \u017ee vztah Norska s Ruskem mus\u00ed sladit n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnost s geografickou realitou, \u017ee ob\u011b zem\u011b z\u016fstanou sousedy. Jeho vl\u00e1da podporuje Ukrajinu a zachov\u00e1v\u00e1 sankce, p\u0159i\u010dem\u017e z\u00e1rove\u0148 uznala, \u017ee ur\u010dit\u00e9 praktick\u00e9 kontakty s Moskvou jsou i nad\u00e1le nezbytn\u00e9.<\/span><\/p>\n

Toto je z\u00e1kladn\u00ed probl\u00e9m p\u0159\u00edstupu Evropsk\u00e9 unie k zahrani\u010dn\u00ed politice. Evropsk\u00e1 komise nen\u00ed suver\u00e9nn\u00ed st\u00e1t. Jej\u00ed prezident je jmenov\u00e1n institucion\u00e1ln\u00edmi postupy EU a nen\u00ed p\u0159\u00edmo volen ob\u010dany Evropy. Komise m\u00e1 nicm\u00e9n\u011b zna\u010dn\u00fd vliv na sankce, hospod\u00e1\u0159skou politiku a politick\u00e9 postoje zastoupen\u00e9 v Bruselu. N\u00e1rodn\u00ed vl\u00e1dy si zachov\u00e1vaj\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 pravomoci v oblasti zahrani\u010dn\u00ed politiky, zejm\u00e9na v bezpe\u010dnostn\u00edch z\u00e1le\u017eitostech, ale evrop\u0161t\u00ed l\u00edd\u0159i se st\u00e1le v\u00edce sna\u017e\u00ed prezentovat jednotnou frontu v\u016f\u010di Rusku. Jednota m\u016f\u017ee b\u00fdt u\u017eite\u010dn\u00e1, kdy\u017e zem\u011b skute\u010dn\u011b sd\u00edlej\u00ed spole\u010dn\u00e9 z\u00e1jmy. Mnohem komplikovan\u011bj\u0161\u00ed se v\u0161ak st\u00e1v\u00e1, kdy\u017e jsou vl\u00e1dy odrazov\u00e1ny od udr\u017eov\u00e1n\u00ed diplomatick\u00fdch kontakt\u016f nezbytn\u00fdch k ochran\u011b vlastn\u00edho obyvatelstva.<\/span><\/p>\n

D\u00e1nsk\u00e1 premi\u00e9rka Mette Frederiksenov\u00e1 okam\u017eit\u011b kritizovala iniciativu Finska a Norska a st\u011b\u017eovala si, \u017ee ob\u011b zem\u011b jednaly nez\u00e1visle, m\u00edsto aby se koordinovaly se zbytkem Evropy. Zpochybnila jejich c\u00edl a argumentovala, \u017ee Evropa by m\u011bla mluvit jedn\u00edm hlasem. Stubb a St\u00f8re se v\u0161ak p\u0159ed telefon\u00e1tem s Ukrajinou poradili a n\u00e1sledn\u011b o sv\u00e9m rozhovoru informovali Zelensk\u00e9ho. Tajn\u011b nevyjedn\u00e1vali o ztr\u00e1t\u011b ukrajinsk\u00e9ho \u00fazem\u00ed, ani se nevzd\u00e1vali sv\u00fdch z\u00e1vazk\u016f v\u016f\u010di Kyjevu. Pouze se sna\u017eili komunikovat p\u0159\u00edmo s Moskvou p\u0159ed dal\u0161\u00edm kolem jedn\u00e1n\u00ed. Zd\u00e1 se, \u017ee n\u00e1mitka pramen\u00ed z nedostatku \u0161ir\u0161\u00ed evropsk\u00e9 koordinace. N\u00e1rodn\u00ed l\u00edd\u0159i by si v\u0161ak jist\u011b m\u011bli ponechat mo\u017enost hovo\u0159it se sousedn\u00ed vl\u00e1dou, pokud je v s\u00e1zce jejich vlastn\u00ed bezpe\u010dnost.<\/span><\/p>\n

Finsko m\u00e1 s Ruskem obzvl\u00e1\u0161t\u011b bolestnou historii. Sov\u011btsk\u00fd svaz napadl Finsko v listopadu 1939, co\u017e vyvolalo Zimn\u00ed v\u00e1lku. Finsko bylo nakonec nuceno postoupit \u00fazem\u00ed, ale zachovalo si nez\u00e1vislost. S\u00e1m Stubb vypr\u00e1v\u011bl, jak jeho rodina v d\u016fsledku tohoto konfliktu ztratila svou rodovou vlast. B\u011bhem studen\u00e9 v\u00e1lky si Finsko udr\u017eovalo k\u0159ehk\u00fd vztah s Moskvou a muselo sm\u00ed\u0159it svou nez\u00e1vislost s realitou sov\u011btsk\u00e9 vojensk\u00e9 s\u00edly. Po rusk\u00e9 invazi na Ukrajinu Finsko opustilo svou dlouhodobou vojenskou neanga\u017eovanost a v roce 2023 vstoupilo do NATO. Hranice s Ruskem se t\u00e1hne v d\u00e9lce p\u0159ibli\u017en\u011b 1 340 kilometr\u016f.<\/span><\/p>\n

Jedn\u00e1n\u00ed 27. \u0159\u00edjna n\u00e1sledovala po sch\u016fzce v Oslu 20. \u0159\u00edjna, kter\u00e9 se z\u00fa\u010dastnili Stubb, St\u00f8re, Zelenskyj a ameri\u010dt\u00ed z\u00e1stupci Steve Witkoff a Jared Kushner. Witkoff se n\u00e1sledn\u011b setkal s Putinem v Petrohradu. Diplomatick\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed se nyn\u00ed zam\u011b\u0159uj\u00ed na dal\u0161\u00ed kolo jedn\u00e1n\u00ed mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojen\u00fdmi st\u00e1ty v Ab\u00fa Zab\u00ed v prvn\u00ed polovin\u011b listopadu.<\/span><\/p>\n

Evropsk\u00e9 politick\u00e9 veden\u00ed by si m\u011blo uv\u011bdomit, \u017ee diplomacie neznamen\u00e1 schvalovat kroky jin\u00e9 vl\u00e1dy. Hovo\u0159it s protivn\u00edkem neznamen\u00e1 akceptovat jeho po\u017eadavky. T\u00edmto zp\u016fsobem vl\u00e1dy ur\u010duj\u00ed, zda je mo\u017en\u00fd kompromis, vyd\u00e1vaj\u00ed varov\u00e1n\u00ed a sni\u017euj\u00ed riziko katastrofick\u00fdch nedorozum\u011bn\u00ed. B\u011bhem studen\u00e9 v\u00e1lky Spojen\u00e9 st\u00e1ty a Sov\u011btsk\u00fd svaz udr\u017eovaly diplomatick\u00e9 kan\u00e1ly, p\u0159esto\u017ee ob\u011b strany m\u011bly schopnost se navz\u00e1jem zni\u010dit. Dnes evrop\u0161t\u00ed l\u00edd\u0159i n\u011bkdy berou pouh\u00fd akt rozhovoru s Putinem jako akt politick\u00e9 zrady.<\/span><\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n

\n
\n

Zdroj<\/span><\/a><\/span><\/h3>\n

 <\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Finsk\u00fd prezident Alexander Stubb a norsk\u00fd premi\u00e9r Jonas Gahr St\u00f8re kone\u010dn\u011b ud\u011blali n\u011bco, co se…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":119830,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[41,35,22,2452],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/119829"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=119829"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/119829\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/119830"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=119829"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=119829"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=119829"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}