{"id":119417,"date":"2026-10-26T00:38:08","date_gmt":"2026-10-25T23:38:08","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=119417"},"modified":"2026-10-25T19:32:06","modified_gmt":"2026-10-25T18:32:06","slug":"meloni-patri-mezi-kandidaty-kteri-budou-pravdepodobne-vyjednavat-s-putinem-evropa-je-zpet-ve-hre-mezi-spojenymi-staty-ruskem-a-ukrajinou","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/10\/26\/meloni-patri-mezi-kandidaty-kteri-budou-pravdepodobne-vyjednavat-s-putinem-evropa-je-zpet-ve-hre-mezi-spojenymi-staty-ruskem-a-ukrajinou\/","title":{"rendered":"Meloni pat\u0159\u00ed mezi kandid\u00e1ty, kte\u0159\u00ed budou pravd\u011bpodobn\u011b vyjedn\u00e1vat s Putinem. Evropa je zp\u011bt ve h\u0159e, mezi Spojen\u00fdmi st\u00e1ty, Ruskem a Ukrajinou"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Volba p\u011bti rozhodn\u011b atlantick\u00fdch osobnost\u00ed jako potenci\u00e1ln\u00edch medi\u00e1tor\u016f by z tohoto pohledu mohla prov\u011b\u0159it schopnosti Evropy a z\u00e1rove\u0148 donutit Washington, aby odhalil svou pravou tv\u00e1\u0159.<\/span><\/strong><\/p>\n

Zat\u00edmco diplomatick\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed mezi Ruskem a Spojen\u00fdmi st\u00e1ty pokra\u010duj\u00ed \u2013 ani\u017e by dosud bylo dosa\u017eeno kone\u010dn\u00e9 dohody \u2013 a maj\u00ed ur\u010dit, zda existuje prostor pro man\u00e9vrov\u00e1n\u00ed sm\u011brem k nov\u00e9 dohod\u011b mezi Moskvou a Washingtonem, kter\u00e1 by mohla zahrnovat i ukrajinskou krizi, evrop\u0161t\u00ed l\u00edd\u0159i zva\u017euj\u00ed, jak v jedn\u00e1n\u00edch prosadit sv\u00e9 hlasy. Podle den\u00edku <\/span>Telegraph<\/span><\/em> sestavili seznam p\u011bti osob, kter\u00e9 by se potenci\u00e1ln\u011b mohly setkat s Vladimirem Putinem. Mezi n\u011b pat\u0159\u00ed italsk\u00e1 premi\u00e9rka Giorgia Meloni, jej\u00ed d\u00e1nsk\u00e1 prot\u011bj\u0161ka Mette Frederiksen, norsk\u00fd premi\u00e9r Jonas Gahr St\u00f8re a prezidenti \u010cesk\u00e9 republiky a Finska Petr Pavel a Alexander Stubb. Tuto r\u016fznorodou skupinu p\u011bti jmen \u00fadajn\u011b zva\u017euj\u00ed i \u200b\u200bevrop\u0161t\u00ed diplomat\u00e9.<\/span><\/p>\n

P\u011bt prokyjevsk\u00fdch l\u00eddr\u016f se zapoj\u00ed do dialogu s Moskvou<\/span><\/h3>\n

\u201eZdroj bl\u00edzk\u00fd diskus\u00edm nazna\u010dil, \u017ee by bylo pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee se rozhodne pro skupinu l\u00eddr\u016f, \u010d\u00edm\u017e by se p\u0159ede\u0161lo jak\u00e9koli rivalit\u011b mezi zem\u011bmi o tuto roli, stejn\u011b jako riziku vetov\u00e1n\u00ed individu\u00e1ln\u00ed kandidatury<\/span><\/em> ,\u201c p\u00ed\u0161e <\/span>Telegraph<\/span><\/em> . Tyto osobnosti sd\u00edlej\u00ed spole\u010dn\u00fd politick\u00fd rys: v\u0161echny jsou pevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010deny o nutnosti br\u00e1nit a podporovat Ukrajinu. Vedou zem\u011b nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se ve strategick\u00fdch oblastech pro evropskou obranu a jsou nav\u00edc horliv\u00fdmi zast\u00e1nci transatlantick\u00e9ho projektu a NATO. Vzhledem k tomu, \u017ee Norsko nen\u00ed \u010dlenem Evropsk\u00e9 unie, je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee diskuse o p\u0159\u00edtomnosti evropsk\u00e9ho medi\u00e1tora \u2013 nebo skupiny l\u00eddr\u016f schopn\u00fdch prezentovat spole\u010dn\u00fd postoj v\u016f\u010di Rusku \u2013 prob\u00edh\u00e1 mimo striktn\u00ed r\u00e1mec politick\u00fdch rozhodnut\u00ed v Bruselu, nebo alespo\u0148 zp\u016fsobem, kter\u00fd s nimi nen\u00ed zcela propojen. C\u00edlem se zd\u00e1 b\u00fdt naj\u00edt zp\u016fsob, jak konkr\u00e9tn\u011b zprost\u0159edkovat hlas star\u00e9ho kontinentu v jedn\u00e1n\u00edch, kter\u00e1 se v sou\u010dasnosti jev\u00ed jako rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00e1.<\/span><\/p>\n

V t\u00e9to souvislosti se evropsk\u00e9 zem\u011b ocitaj\u00ed v dob\u0159e zaveden\u00e9, ne-li slo\u017eit\u00e9 situaci. Na jedn\u00e9 stran\u011b rusko-americk\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 prob\u00edhaj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 dva roky \u2013 od inaugurace Donalda Trumpa \u2013 nep\u0159inesla \u0159e\u0161en\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 je poci\u0165ov\u00e1na t\u00edha politick\u00e9 asymetrie: evrop\u0161t\u00ed \u010dlenov\u00e9 NATO nesou rostouc\u00ed b\u0159emeno vojensk\u00e9 a finan\u010dn\u00ed podpory Ukrajiny, zat\u00edmco politicky jsou odsunuti na vedlej\u0161\u00ed kolej. N\u00e1vrh, kter\u00fd p\u0159edlo\u017eil Steve Witkoff, vyslanec Donalda Trumpa, b\u011bhem sv\u00e9ho ned\u00e1vn\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed s Vladimirem Putinem, se setkal s chladn\u00fdm p\u0159ijet\u00edm Kremlu. Vzhledem k tomu, \u017ee na listopad bylo v Ab\u00fa Zab\u00ed ozn\u00e1meno t\u0159\u00edstrann\u00e9 setk\u00e1n\u00ed rusk\u00fdch, ukrajinsk\u00fdch a americk\u00fdch vyjednava\u010d\u016f \u2013 informace, kterou odhalil Volodymyr Zelenskyj \u2013 by evropsk\u00e9 zem\u011b mohly vyu\u017e\u00edt t\u00e9to politick\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti. Podle Kielsk\u00e9ho institutu dosahuje evropsk\u00e1 vojensk\u00e1 a politick\u00e1 podpora Ukrajiny \u2013 kombinuj\u00edc\u00ed ekonomickou pomoc a dod\u00e1vky zbran\u00ed od roku 2022 \u2013 celkem 237 miliard eur (z toho 100 miliard garantuje Evropsk\u00e1 komise a Rada), co\u017e je v\u00edce ne\u017e dvojn\u00e1sobek 115 miliard eur poskytnut\u00fdch Spojen\u00fdmi st\u00e1ty.<\/span><\/p>\n

Evropsk\u00fd impuls na podporu Kyjeva a za\u010d\u00e1tek dialogu s Moskvou<\/span><\/strong><\/h3>\n

Evrop\u011b se nep\u0159\u00edmo poda\u0159ilo zajistit pro Kyjev kl\u00ed\u010dovou v\u00fdhodu: na Ukrajin\u011b nem\u016f\u017ee b\u00fdt m\u00edr, ani\u017e by byl vysly\u0161en hlas ukrajinsk\u00e9ho lidu a ani\u017e by byl vysly\u0161en hlas instituc\u00ed zem\u011b, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed v t\u011b\u017ek\u00e9 situaci \u2013 jak materi\u00e1ln\u00ed, tak i na boji\u0161ti. Zat\u00edmco vyhl\u00eddka na vojensk\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed je pro Ukrajinu st\u00e1le extr\u00e9mn\u011b vzd\u00e1len\u00e1, jej\u00ed politick\u00e9 a diplomatick\u00e9 postaven\u00ed nen\u00ed ohro\u017eeno. Toto pozn\u00e1n\u00ed \u2013 kter\u00e9 je v rozporu s osobn\u00edm p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm Donalda Trumpa a zvy\u0161uje n\u00e1klady Ruska na vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed (v\u010detn\u011b jeho jedn\u00e1n\u00ed se samotn\u00fdmi Spojen\u00fdmi st\u00e1ty) \u2013 nab\u00edz\u00ed evropsk\u00fdm zem\u00edm p\u0159\u00edle\u017eitost, aby se vyj\u00e1d\u0159ily k v\u00fdsledku konfliktu. N\u011bmeck\u00fd kancl\u00e9\u0159 Friedrich Merz ned\u00e1vno prohl\u00e1sil, \u017ee <\/span>\u201ekapitulace Ukrajiny nep\u0159ipad\u00e1 v \u00favahu<\/span><\/em> \u201c, proto\u017ee <\/span>\u201eby to znamenalo kapitulaci n\u00e1s v\u0161ech<\/span><\/em> \u201c. Vyhl\u00eddka na konfrontaci s Ruskem je zalo\u017eena na my\u0161lence, \u017ee evropsk\u00e9 zem\u011b se c\u00edt\u00ed schopny hr\u00e1t roli, vzhledem k v\u00e1ze, kterou p\u0159edstavuj\u00ed p\u0159i podpo\u0159e Kyjeva.<\/span><\/p>\n

Berl\u00edn se pokusil o diplomatick\u00fd p\u0159\u00edstup k Moskv\u011b na okraj Valn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed OSN, a to prost\u0159ednictv\u00edm v\u00fdm\u011bny n\u00e1zor\u016f mezi Johannem Wadepuhlem \u2013 Merzov\u00fdm ministrem zahrani\u010d\u00ed \u2013 a jeho rusk\u00fdm prot\u011bj\u0161kem Sergejem Lavrovem. Merz je v\u0161ak kancl\u00e9\u0159, kter\u00fd \u010del\u00ed zna\u010dn\u00fdm politick\u00fdm obt\u00ed\u017e\u00edm, zat\u00edmco Emmanuel Macron, dal\u0161\u00ed p\u0159edn\u00ed osobnost Evropsk\u00e9 unie, se bl\u00ed\u017e\u00ed ke konci sv\u00e9ho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed.<\/span><\/p>\n

Stejn\u011b nejist\u00e1 je i pozice \u0160pan\u011bla Pedra S\u00e1ncheze, kter\u00e9ho brzy \u010dekaj\u00ed volby. Mimo EU zt\u011bles\u0148uje lond\u00fdnskou linii \u2013 pevnou podporu Kyjeva \u2013 Brit Andy Burnham, kter\u00fd si v\u0161ak politicky nem\u016f\u017ee dovolit, alespo\u0148 prozat\u00edm, p\u0159evz\u00edt iniciativu a zah\u00e1jit dialog s Putinem. Tak vznikla tato skupina p\u011bti l\u00eddr\u016f. V\u0161ichni v praxi sd\u00edlej\u00ed z\u00e1kladn\u00ed politick\u00fd p\u0159edpoklad ohledn\u011b Kyjeva (konkr\u00e9tn\u011b, \u017ee vyjedn\u00e1vac\u00ed s\u00edla Ukrajiny je p\u0159\u00edmo \u00fam\u011brn\u00e1 evropsk\u00e9 podpo\u0159e) a tak\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee k ukon\u010den\u00ed konfliktu je nezbytn\u00e1 evropsk\u00e1 anga\u017eovanost; maj\u00ed tak\u00e9 komunika\u010dn\u00ed kan\u00e1ly se Spojen\u00fdmi st\u00e1ty.<\/span><\/p>\n

P\u011bt stabiln\u00edch l\u00eddr\u016f pro jedn\u00e1n\u00ed<\/span><\/strong><\/h3>\n

Finsk\u00fd prezident Stubb udr\u017euje siln\u00e9 osobn\u00ed vazby s Trumpem; Frederiksen ned\u00e1vno vyjednal s Washingtonem dohodu o Gr\u00f3nsku; Meloniho It\u00e1lie je jedinou ze \u010dty\u0159 hlavn\u00edch mocnost\u00ed EU, kter\u00e1 si udr\u017eela politickou stabilitu nezbytnou k zaji\u0161t\u011bn\u00ed diplomatick\u00e9 kontinuity a\u017e do voleb v roce 2027. Pavel, jak uv\u00e1d\u00ed <\/span>Telegraph<\/span><\/em> , <\/span>\u201ev\u011b\u0159\u00ed, \u017ee nastal \u010das zah\u00e1jit seri\u00f3zn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed s Putinem o zm\u00edrn\u011bn\u00ed nap\u011bt\u00ed, a to z obavy z rozs\u00e1hl\u00e9ho konfliktu mezi Z\u00e1padem a Ruskem\u201c<\/span><\/em> ; m\u016f\u017ee mluvit jak jako hlava st\u00e1tu, tak jako b\u00fdval\u00fd gener\u00e1l, kter\u00fd zast\u00e1val velitelsk\u00e9 pozice v NATO. A kone\u010dn\u011b, St\u00f8re m\u00e1 diplomatickou v\u00e1hu, kter\u00e1 je Norsku vlastn\u00ed: je aktivn\u00edm partnerem NATO v podpo\u0159e Ukrajiny a v\u00fdznamnou energetickou mocnost\u00ed a m\u016f\u017ee se pochlubit tak\u00e9 dlouhou a silnou diplomatickou tradic\u00ed, kter\u00e1 j\u00ed umo\u017e\u0148uje byst\u0159e analyzovat man\u00e9vry Moskvy.<\/span><\/p>\n

Nav\u00edc se zd\u00e1, \u017ee tyto politick\u00e9 osobnosti, alespo\u0148 prozat\u00edm, nejsou vystaveny riziku nestability nebo zm\u011bny veden\u00ed. To je kl\u00ed\u010dov\u00fd faktor pro zaji\u0161t\u011bn\u00ed kontinuity. V D\u00e1nsku se pr\u00e1v\u011b konaly volby a Frederiksen byl znovuzvolen na dal\u0161\u00ed funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed; It\u00e1lie bude hlasovat na podzim roku 2027; v \u010cesk\u00e9 republice trv\u00e1 Pavlovo funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed do ledna 2028; v Norsku se St\u00f8re a jeho Labouristick\u00e1 strana setkaj\u00ed s dal\u0161\u00edmi volbami v roce 2029 pot\u00e9, co byli znovuzvoleni v roce 2025; a kone\u010dn\u011b ve Finsku trv\u00e1 Stubbovo funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed do roku 2030. Schopnost t\u011bchto l\u00eddr\u016f p\u016fsobit jako medi\u00e1to\u0159i v\u0161ak teprve uvid\u00edme; z praktick\u00e9ho hlediska je tak\u00e9 t\u0159eba definovat p\u0159esn\u00fd mand\u00e1t osoby nebo osob vybran\u00fdch k veden\u00ed jedn\u00e1n\u00ed s Moskvou.<\/span><\/p>\n

Mo\u017en\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e mediace<\/span><\/strong><\/h3>\n

Zaprv\u00e9, jak\u00e1 funkce a politick\u00fd mand\u00e1t by slou\u017eily jako r\u00e1mec pro vyjedn\u00e1vac\u00ed misi s Ruskem? Byla by tato mise pod z\u00e1\u0161titou EU? P\u0159\u00edtomnost Norska v t\u00e9to skupin\u011b p\u011bti zem\u00ed nazna\u010duje autonomn\u00ed partnerstv\u00ed. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b by politick\u00fdm r\u00e1mcem mohla b\u00fdt \u201ekoalice ochotn\u00fdch\u201c <\/span>s<\/span><\/a> Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed a Lond\u00fdnem jako hlavn\u00edmi sponzory; dal\u0161\u00ed, m\u00e9n\u011b pravd\u011bpodobnou mo\u017enost\u00ed by byla Kontaktn\u00ed skupina pro obranu Ukrajiny (d\u0159\u00edve \u201eRamsteinsk\u00fd form\u00e1t\u201c), nyn\u00ed v podstat\u011b veden\u00e1 N\u011bmeckem a Spojen\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm. Samotn\u00fdm c\u00edlem takov\u00e9 koalice by nav\u00edc bylo polo\u017eit z\u00e1klady pro uklidn\u011bn\u00ed Ukrajiny v r\u00e1mci sd\u00edlen\u00e9 kolektivn\u00ed bezpe\u010dnostn\u00ed architektury.<\/span><\/p>\n

K tomu se p\u0159id\u00e1vaj\u00ed dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky: na jak\u00e9m spole\u010dn\u00e9m z\u00e1klad\u011b bychom m\u011bli oslovit hlavn\u00ed medi\u00e1tory \u2013 Spojen\u00e9 st\u00e1ty \u2013 abychom definovali spole\u010dnou z\u00e1padn\u00ed linii k ukon\u010den\u00ed v\u00e1lky na Ukrajin\u011b? Jak se m\u016f\u017eeme jevit schopni jednat tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 Rusku a st\u00e1t se mluv\u010d\u00edm deeskala\u010dn\u00ed strategie, kter\u00e1 by krom\u011b p\u0159\u00edpadu Ukrajiny zabr\u00e1nila tak\u00e9 vzniku konfliktu v Evrop\u011b? A p\u0159edev\u0161\u00edm, jak m\u016f\u017eeme p\u0159esv\u011bd\u010dit \u2013 zejm\u00e9na ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b \u2013 zem\u011b, kter\u00e9 se nejv\u00edce ob\u00e1vaj\u00ed rusk\u00fdch geopolitick\u00fdch iniciativ nebo jsou nejv\u00edce nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 v\u016f\u010di jak\u00e9mukoli jedn\u00e1n\u00ed s Putinem, \u017ee dialog s Moskvou je mo\u017en\u00fd? A jak by reagovaly instituce Evropsk\u00e9 unie, kdyby se v t\u00e9to souvislosti ocitly v podstat\u011b na vedlej\u0161\u00ed koleji?<\/span><\/p>\n

Mohli by se medi\u00e1to\u0159i kone\u010dn\u011b osvobodit od sv\u00e9 role do\u010dasn\u00fdch v\u016fdc\u016f n\u00e1rodn\u00edch v\u00fdkonn\u00fdch org\u00e1n\u016f nebo institucion\u00e1ln\u00edch org\u00e1n\u016f vystaven\u00fdch vnit\u0159n\u00edm a mezin\u00e1rodn\u00edm politick\u00fdm tlak\u016fm \u2013 v\u016fdc\u016f, kte\u0159\u00ed sice nejsou bezprost\u0159edn\u011b omezeni kr\u00e1tkost\u00ed volebn\u00edch cykl\u016f, ale p\u0159esto jsou vyz\u00fdv\u00e1ni k \u0159e\u0161en\u00ed d\u016fsledk\u016f potenci\u00e1ln\u00edch mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed nebo zm\u011bn ve ve\u0159ejn\u00e9m m\u00edn\u011bn\u00ed? Tyto ot\u00e1zky z\u016fst\u00e1vaj\u00ed otev\u0159en\u00e9, stejn\u011b jako ot\u00e1zka ide\u00e1ln\u00edho profilu osobnosti, kter\u00e1 by mohla b\u00fdt hnac\u00ed silou jedn\u00e1n\u00ed s Moskvou \u2013 t\u00e9ma, k n\u011bmu\u017e velvyslanec Marco Carnelos v minulosti nab\u00eddl zaj\u00edmavou anal\u00fdzu.<\/span><\/p>\n

Paolo Hamidouche<\/span><\/a><\/em><\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Volba p\u011bti rozhodn\u011b atlantick\u00fdch osobnost\u00ed jako potenci\u00e1ln\u00edch medi\u00e1tor\u016f by z tohoto pohledu mohla prov\u011b\u0159it schopnosti…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":119418,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[41,7449,22,26,5207],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/119417"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=119417"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/119417\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/119418"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=119417"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=119417"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=119417"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}