{"id":119141,"date":"2026-10-23T00:19:55","date_gmt":"2026-10-22T22:19:55","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=119141"},"modified":"2026-10-22T13:50:37","modified_gmt":"2026-10-22T11:50:37","slug":"stanislava-kucerova-zamysleni-rijnove","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/10\/23\/stanislava-kucerova-zamysleni-rijnove\/","title":{"rendered":"Stanislava Ku\u010derov\u00e1: Zamy\u0161len\u00ed \u0159\u00edjnov\u00e9"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Prapory, z\u00e1stup\u016f j\u00e1sot a vzruch<\/em><\/p>\n

v\u00a0modrav\u00e9 vzpom\u00ednek d\u00e1li,<\/em><\/p>\n

my tan\u010dili, v\u00a0objet\u00ed se druhem druh,<\/em><\/p>\n

skrz bla\u017een\u00e9 slzy se sm\u00e1li\u2026<\/em><\/p>\n

28. \u0159\u00edjen je n\u00e1\u0161\u201c Den nez\u00e1vislosti.\u201c Symbol vzniku svobodn\u00e9ho st\u00e1tu \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f, obnova na\u0161\u00ed st\u00e1tnosti po bezm\u00e1la 300 letech. Nejsme sami, kdo slav\u00ed st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek na pam\u00e1tku ustaven\u00ed sv\u00e9 st\u00e1tnosti. Tak t\u0159eba \u0160v\u00fdca\u0159i. Pro n\u011b je takov\u00fdm dnem 1. srpen. Sv\u00e1tek p\u0159ipom\u00edn\u00e1, \u017ee 1.8.1291 se na \/od t\u00e9 doby posv\u00e1tn\u00e9\/ louce R\u00fctli se\u0161li z\u00e1stupci t\u0159\u00ed lesn\u00edch kanton\u016f \/Schwyz, Uri a Unterwalden\/, aby ve v\u0161\u00ed tajnosti uzav\u0159eli pevn\u00e9 \u201esp\u0159\u00edse\u017eenectvo\u201c k boji za svobodu od utla\u010ditelsk\u00fdch Habsburk\u016f. Na\u0161li spojence v dal\u0161\u00edch kantonech a \u010dasem\u00a0 zv\u00edt\u011bzili. My jsme pro\u017eili osvobozen\u00ed od Habsburk\u016f zhruba o 600 let pozd\u011bji. Ale je toho v\u00edce, co n\u00e1s se \u0160v\u00fdcary spojuje. Zakladatelsk\u00fd p\u0159\u00ednos evropsk\u00e9 reformaci. My jsme m\u011bli mistra Jana Husa, oni Ulricha Zwingliho. Nebo zakladatelsk\u00fd p\u0159\u00ednos klasick\u00e9 pedagogice. My jsme m\u011bli J.A. Komensk\u00e9ho, oni H. Pestalozziho. Ale je tak\u00e9 n\u011bco, co n\u00e1s odli\u0161uje. \u0160v\u00fdca\u0159i nikdy nezpochybnili a neznev\u00e1\u017eili sv\u016fj 1. srpen. My v\u0161ak si svou v\u011brnost\u00ed 28.\u0159\u00edjnu tak jisti nejsme.<\/p>\n

Na\u0161i \u201esp\u0159\u00edse\u017eenci\u201c se dali do otev\u0159en\u00e9ho z\u00e1pasu za svobodu a samostatnost za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. P\u0159edch\u00e1zel tomu ov\u0161em dlouh\u00fd historick\u00fd prolog.<\/p>\n

V 10. stolet\u00ed P\u0159emyslovsk\u00e1 kn\u00ed\u017eata postupn\u011b, po dobr\u00e9m i po zl\u00e9m\u00a0 sjednotila \u010desk\u00e9 kmeny. Pod\u0159\u00eddila jejich \u00fazem\u00ed jednotn\u00e9 spr\u00e1v\u011b, zavedla dan\u011b a postavila vojsko k obran\u011b proti v\u00fdbojn\u00fdm soused\u016fm. Utvo\u0159ila st\u00e1t. \u010c\u00e1st moci si vedle sv\u011btsk\u00fdch velmo\u017e\u016f vynutila c\u00edrkev. \u010cesk\u00e9mu st\u00e1tu se v dal\u0161\u00edch stalet\u00edch vlivem p\u0159eskupov\u00e1n\u00ed mocensk\u00fdch sil v zahrani\u010d\u00ed da\u0159ilo tu l\u00e9pe, tu h\u016f\u0159e. Z kn\u00ed\u017eectv\u00ed se \u010dasem stalo kr\u00e1lovstv\u00ed \/Koruna \u010desk\u00e1\/,st\u00e1t z\u00edsk\u00e1val i ztr\u00e1cel na s\u00edle i na rozloze, st\u0159\u00eddav\u011b m\u011bnil sv\u00e9 hranice i v\u00fdznam. Nejv\u011bt\u0161\u00edho v\u011bhlasu dos\u00e1hl za panov\u00e1n\u00ed kr\u00e1l\u016f P\u0159emysla Otakara II., Karla IV. a Ji\u0159\u00edho Pod\u011bbradsk\u00e9ho. Po ne\u0161\u0165astn\u00e9 bitv\u011b na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e p\u0159estal existovat. R.1621 fakticky, r.1627 pr\u00e1vn\u011b. \u010cesk\u00fd st\u00e1t, uchv\u00e1cen ciz\u00edm v\u00edt\u011bzn\u00fdm vlada\u0159em, podroben jeho v\u00ed\u0159e \/platila z\u00e1sada cuius regio, eius religio\/, zbaven vlastn\u00edho sn\u011bmu, pr\u00e1v a svobod sv\u00fdch z\u00e1stupc\u016f, ochuzen o vy\u0161\u0161\u00ed stavy \/exulanti pro v\u00edru\/, o jejich majetky \/byly konfiskov\u00e1ny \/ i vzd\u011blanost \/obohatila jin\u00e9 zem\u011b\/, byl p\u0159ipraven o v\u0161echno, \u010demu v\u011b\u0159il, co ctil, co miloval. Zbyl po n\u011bm jen nevoln\u00fd lid, odsouzen\u00fd k n\u00e1siln\u00e9 rekatolizaci a tuh\u00e9mu poddanstv\u00ed.<\/p>\n

\u201eNa B\u00edl\u00e9 ho\u0159e nezv\u00edt\u011bzila kultura vy\u0161\u0161\u00ed\u201c, napsal uzn\u00e1van\u00fd historik, jako by p\u0159edv\u00eddal, \u017ee n\u00e1m to\u00a0 n\u011bkte\u0159\u00ed dne\u0161n\u00ed vyklada\u010di d\u011bjin budou tvrdit. \u201eA jakkoli vysoko se potom vznesly kupole barokn\u00edch kostel\u016f a honosn\u00e9 fronty barokn\u00edch pal\u00e1c\u016f v pokatoli\u010den\u00e9 Praze, v\u00edt\u011bzn\u00fd postoj jejich nemohl nikdy zapla\u0161it pam\u00e1tku slz a krve, jimi\u017e v letech hr\u016fzy naplnil brut\u00e1ln\u00ed v\u00edt\u011bz zn\u00e1siln\u011bnou zemi\u2026B\u00edl\u00e1 hora, ztr\u00e1ta \u010desk\u00e9 samostatnosti, pon\u00ed\u017een\u00ed a \u00fapadek, bylo ne\u0161t\u011bst\u00ed, ne\u0161t\u011bst\u00ed bez m\u00edry a hranic\u201c\/J. Peka\u0159\/.<\/p>\n

Ale byly jin\u00e9 st\u00e1ty, v kter\u00fdch se v\u00fdvoj nezastavil jako v na\u0161\u00ed zemi, degradovan\u00e9 na pouhou provincii, pod\u0159\u00edzenou p\u0159\u00edkazu ml\u010den\u00ed a hrozb\u011b opr\u00e1tkou. Ve sv\u011bt\u011b byly revoluce, nizozemsk\u00e1, anglick\u00e1, americk\u00e1, francouzsk\u00e1. Osv\u00edcenci \u00fato\u010dili\u00a0 na p\u0159e\u017eit\u00fd feudalismus a neudr\u017eiteln\u00fd absolutismus. Z rozdroben\u00fdch dr\u017eav se postupn\u011b st\u00e1valy st\u00e1ty, z\u00e1stupci stav\u016f se dom\u00e1hali sly\u0161en\u00ed. Volalo se po konstituci, po rovnopr\u00e1vnosti, po uzn\u00e1n\u00ed lidsk\u00fdch pr\u00e1v. Po\u017eadavky svobody nem\u011bly platit jen pro jedince, ale i pro\u00a0 cel\u00e9 spole\u010denstv\u00ed, i n\u00e1rodu se m\u011blo dostat politick\u00fdch svobod a pr\u00e1v. Romantici budili l\u00e1sku k vlasti. St\u00e1l\u00e1 tich\u00e1 v\u00fdm\u011bna p\u0159es hranice zem\u00ed sytila hlad po ide\u00e1lech, podvracela star\u00e9 \u0159\u00e1dy a konvence, ob\u010das podn\u00edtila i revolu\u010dn\u00ed v\u00fdbuch v t\u00e9 \u010di on\u00e9 zemi. Odp\u016frci byli zat\u00edm v p\u0159esile, ale touha n\u00e1rod\u016f po\u00a0 svobod\u011b od nadvl\u00e1dy a n\u00e1sil\u00ed\u00a0 nepom\u00edjela. V zem\u00edch, kde n\u00e1rody m\u011bly sv\u00e9 st\u00e1ty, m\u011bly z\u00e1pasy r\u00e1z soci\u00e1ln\u00ed. Jinak tomu bylo u potla\u010den\u00fdch n\u00e1rod\u016f, kter\u00e9 vlastn\u00edch st\u00e1t\u016f nem\u011bly, jako my a ostatn\u00ed Slovan\u00e9, s v\u00fdjimkou Ruska. P\u0159ipraveni o politickou nez\u00e1vislost, vlastn\u00ed vedouc\u00ed vrstvy, ba i jazyk, bylo n\u00e1m nejd\u0159\u00edve pro\u017e\u00edt\u00a0 probuzen\u00ed n\u00e1rodn\u00edho v\u011bdom\u00ed a jazykov\u00e9, liter\u00e1rn\u00ed a kulturn\u00ed obrozen\u00ed. Pot\u00e9 se objevila i touha m\u00edt nejen sv\u016fj n\u00e1rod, ale i sv\u016fj vlastn\u00ed st\u00e1t.<\/p>\n

\u201eHle, jak \u00fa\u017easn\u00fdm tempem pracovaly d\u011bjiny\u201c, l\u00ed\u010d\u00ed historik zm\u00edn\u011bn\u00e9 obdob\u00ed, \u201eod skepse vlastenc\u016f prouc\u00edch se p\u0159ed stalet\u00edm \/ov\u0161em\u017ee v jazyce n\u011bmeck\u00e9m\/, lze-li v\u016fbec doufat, \u017ee by si \u010desk\u00fd n\u00e1rod stvo\u0159il vlastn\u00ed literaturu, od let, kdy nebylo jedin\u00e9 \u010desk\u00e9 vy\u0161\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy obecn\u00e9 \u0161koly a kde spole\u010densk\u00fd, liter\u00e1rn\u00ed a \u00fa\u0159edn\u00ed styk vzd\u011blan\u00fdch vrstev \u010desk\u00e9ho p\u016fvodu byl skoro naskrz n\u011bmeck\u00fd, a\u017e k dne\u0161ku, kdy bohatstv\u00edm v\u00fdchovn\u00fdch \u00fastav\u016f v\u0161eho druhu i kvantem produkce du\u0161evn\u00ed m\u016f\u017eeme se m\u011b\u0159it \u010destn\u011b s nejpokro\u010dilej\u0161\u00edmi zem\u011bmi sv\u011bta, od let v\u0161eobecn\u00e9ho n\u011bm\u00e9ho poddanstv\u00ed\u2026kdy zem\u011b na\u0161e byla nesvobodnou provinci\u00ed st\u00e1tu n\u00e1m ciz\u00edho, a\u017e k st\u00e1tu \u010deskoslovensk\u00e9mu, a\u017e k pln\u00e9 samostatnosti\u2026\u201c\/J.Peka\u0159\/.<\/p>\n

Dlouh\u00e1 des\u00edtilet\u00ed vedli z\u00e1stupci ji\u017e obrozen\u00e9ho n\u00e1roda marn\u00fd z\u00e1pas o politick\u00e9 zrovnopr\u00e1vn\u011bn\u00ed n\u011bkdej\u0161\u00ed Koruny \u010desk\u00e9, o\u00a0 uzn\u00e1n\u00ed na\u0161\u00ed st\u00e1tnosti. Tu vypukla sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka\/1914-1918\/. Ve h\u0159e bylo nov\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed sv\u011bta a vztah\u016f mezi n\u00e1rody. Ne\u0161lo jen o z\u00e1jmy v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edch velmoc\u00ed, \u0161lo i o z\u00e1jmy mal\u00fdch potla\u010den\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Jejich odbojn\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 zah\u00e1jili v exilu svou \u010dinnost. Byli to \u2013 bez n\u00e1roku na \u00faplnost \u2013 Pol\u00e1ci, Jihoslovan\u00e9, Ukrajinci, Rumuni, Italov\u00e9, \u0158ekov\u00e9, Alb\u00e1nci, Arm\u00e9ni. Z na\u0161ich politik\u016f p\u0159ijal historickou v\u00fdzvu T.G.Masaryk. Odhodlal se k \u010dinnosti, kter\u00e1 v duchu j\u00edm vytvo\u0159en\u00e9 filosofie na\u0161ich d\u011bjin sm\u011b\u0159ovala k vytvo\u0159en\u00ed\u00a0 samostatn\u00e9ho st\u00e1tu na principech modern\u00ed demokracie a humanity.<\/p>\n

Za\u010dal t\u00edm, \u017ee 6. \u010dervence 1915 vyhl\u00e1sil v \u017denev\u011b \/500 let po up\u00e1len\u00ed mistra Jana Husa\/ boj za osvobozen\u00ed \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f z rakousko-uhersk\u00e9ho podru\u010d\u00ed. S podporou dom\u00e1c\u00ed Mafie \/tajn\u00fd zpravodajsk\u00fd spolek\/ a ve spolupr\u00e1ci s E. Bene\u0161em a M.R. \u0160tef\u00e1nikem se vydal \/v 64 letech sv\u00e9ho v\u011bku\/\u00a0\u00a0 na neuv\u011b\u0159itelnou misi s c\u00edlem z\u00edskat ve sv\u011bt\u011b \u201epro na\u0161i v\u011bc\u201c porozum\u011bn\u00ed, sympatie a podporu, a posl\u00e9ze vytvo\u0159it i vlastn\u00ed arm\u00e1du. \/Legie jsme m\u011bli d\u0159\u00edve ne\u017e st\u00e1t.\/ Hlavn\u00ed zast\u00e1vky na \u010dty\u0159let\u00e9 cest\u011b, napln\u011bn\u00e9 prac\u00ed diplomatickou, liter\u00e1rn\u00ed a organiza\u010dn\u00ed, byly: \u0158\u00edm, \u017deneva, Lond\u00fdn, Pa\u0159\u00ed\u017e, Bergen, Stockholm, Petrohrad, Moskva, Kyjev, Vladivostok, Tokio, Jokohama, Vancouver, Chicago, Washington, Philadelphia, New York, Padova. V z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b a v It\u00e1lii str\u00e1vil 17 m\u011bs\u00edc\u016f, v Rusku 11 m\u011bs\u00edc\u016f, v Japonsku 12 dn\u00ed, v USA 6 m\u011bs\u00edc\u016f. Cesta dom\u016f \u2013 vlakem a lod\u00ed \u2013 trvala cel\u00fd m\u011bs\u00edc.<\/p>\n

Doma zat\u00edm s\u00edlil nesouhlas s vl\u00e1dou\u00a0 v\u00e1l\u010d\u00edc\u00ed monarchie. K vzpom\u00ednk\u00e1m na star\u00e9 k\u0159ivdy a \u00fastrky p\u0159ibyl odpor\u00a0 proti odvod\u016fm mlad\u00fdch mu\u017e\u016f, kte\u0159\u00ed m\u011bli pokl\u00e1dat\u00a0 \u017eivoty za ciz\u00ed, imperi\u00e1ln\u00ed z\u00e1jmy, proti rekvizic\u00edm potah\u016f, potravin a\u00a0\u00a0 finan\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f pro pot\u0159eby fronty. \u0160\u00ed\u0159il se nedostatek, b\u00edda, hlad, bujel v\u00fdm\u011bnn\u00fd \u010dern\u00fd obchod, \u0161melina a ke\u0165asov\u00e1n\u00ed. Z okruhu Mafie se organizovaly uv\u011bdomovac\u00ed a proklamativn\u00ed\u00a0 akce na podporu zahrani\u010dn\u00edho odboje. \/Slavn\u00fd Manifest spisovatel\u016f 25.5.1917, N\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00edsaha l1.4.1918 .Hlavn\u00ed z\u00e1sluhu m\u011bli b\u00e1sn\u00edk\u00a0 Jaroslav Kvapil a spisovatel Alois Jir\u00e1sek.\/ Stejn\u011b jako n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed kv\u011btnov\u00e1 oslava v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed N\u00e1rodn\u00edho divadla\u00a0 vyzn\u00edvaj\u00ed zm\u00edn\u011bn\u00e9 akce\u00a0 jako protest proti oportunistick\u00e9mu smi\u0159ov\u00e1n\u00ed s vl\u00e1dou, jako podpora boje za svobodu a samostatnost n\u00e1roda a za vz\u00e1jemnost\u00a0 \u010cech\u016f, Slov\u00e1k\u016f a Ji\u017en\u00edch Slovan\u016f, kter\u00e9 tu zastupuj\u00ed po\u010detn\u00e9 delegace. V\u0161ichni si slibuj\u00ed \u201ev\u011brnost za v\u011brnost, l\u00e1sku za l\u00e1sku.\u201c 14.\u0159\u00edjna vyhl\u00e1sili socialisti\u010dt\u00ed p\u0159ed\u00e1ci gener\u00e1ln\u00ed st\u00e1vku, protest proti vl\u00e1d\u011b a provolali samostatn\u00fd\u00a0 st\u00e1t. Chystan\u00fd p\u0159evrat byl v\u0161ak je\u0161t\u011b pro tuto chv\u00edli potla\u010den.<\/p>\n

Mezit\u00edm Tom\u00e1\u0161 G.Masaryk, kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b p\u0159es Japonsko vr\u00e1til ze Sibi\u0159e do USA, zv\u00e1\u017eil situaci na sv\u011btov\u00fdch boji\u0161t\u00edch, ve velmocensk\u00fdch diplomatick\u00fdch kruz\u00edch\u00a0 i ve vlasti a u\u010dinil s ve\u0161kerou v\u00e1\u017enost\u00ed krok d\u011bjinotvorn\u00e9ho v\u00fdznamu: P\u0159edlo\u017eil sv\u011btov\u00e9mu f\u00f3ru\u00a0 \u201eProhl\u00e1\u0161en\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 nez\u00e1vislosti\u201c. Zkoncipoval je a projednal s p\u0159\u00e1teli ve Washingtonu a kabeloval je do Pa\u0159\u00ed\u017ee E. Bene\u0161ovi, aby se odtud,\u00a0 ze s\u00eddla \u010csl. N\u00e1rodn\u00ed rady\/ nyn\u00ed ji\u017e Prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1dy \u010ceskoslovenska\/ mohlo \u0161\u00ed\u0159it\u00a0 do sv\u011bta. T\u00e9ho\u017e dne,18. \u0159\u00edjna ,odpov\u011bd\u011bl president W.Wilson\u00a0 rakousko-uhersk\u00e9mu c\u00edsa\u0159i Karlovi na jeho neup\u0159\u00edmn\u00fd, vojenskou por\u00e1\u017ekou vynucen\u00fd n\u00e1vrh p\u0159em\u011bnit monarchii ve feder\u00e1ln\u00ed st\u00e1t. Prohl\u00e1sil, \u017ee\u00a0 \u201ene on, Wilson, ale n\u00e1rody samy maj\u00ed posoudit, jak\u00e1 akce se strany rakousko-uhersk\u00e9 uspokoj\u00ed jejich n\u00e1roky a jejich pojet\u00ed vlastn\u00edch pr\u00e1v i osudu jako \u010dlen\u016f rodiny n\u00e1rod\u016f.\u201c Za \u010cechy a Slov\u00e1ky\u00a0 to \u201epojet\u00ed pr\u00e1v a osudu\u201c vyj\u00e1d\u0159ila\u00a0 \u201eWashingtonsk\u00e1 deklarace\u201c, \/jin\u00e9 ozna\u010den\u00ed\u00a0 uveden\u00e9ho \u201eProhl\u00e1\u0161en\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 nez\u00e1vislosti\u201c.\/ V podivuhodn\u00e9 shod\u011b dom\u00e1c\u00edho i zahrani\u010dn\u00edho odboje proklamovala\u00a0 nez\u00e1vislou republiku, spojen\u00ed \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f, principy demokratick\u00e9 \u00fastavy. D\u0159\u00edv ne\u017e dokument mohl doma p\u0159ij\u00edt ve zn\u00e1most, dov\u011bd\u011bli se Pra\u017ean\u00e9 28. \u0159\u00edjna, \u017ee monarchie p\u0159ijala stanovisko presidenta Wilsona, a \u017ee \u010ce\u0161i i Jihoslovan\u00e9 mohou o sob\u011b rozhodnout sami. Za nepopsateln\u00e9ho nad\u0161en\u00ed ve\u0159ejnosti se vl\u00e1dy ujal N\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor \/mu\u017ei \u0158\u00edjna\/ a vydal prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee \u201eodv\u011bk\u00fd sen o svobod\u011b a samostatnosti se splnil.\u201c 28. \u0159\u00edjen se tak stal dnem vzniku samostatn\u00e9ho \u010ceskoslovenska. Slov\u00e1ci se k spole\u010dn\u00e9mu st\u00e1tu p\u0159ipojili svou deklarac\u00ed 30.\u0159\u00edjna v Martin\u011b.<\/p>\n

Masaryk se vr\u00e1til z exilu a\u017e 21. prosince 1918, kdy\u017e u\u017e parlament \/N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed\/ \u0159\u00e1dn\u011b od 14. listopadu fungoval a p\u0159ijal prvn\u00ed z\u00e1kony: Habsburkov\u00e9 zbaveni tr\u016fnu, T.G.Masaryk jednomysln\u011b zvolen presidentem, zru\u0161eny \u0161lechtick\u00e9 tituly, uz\u00e1kon\u011bna 8hodinov\u00e1 pracovn\u00ed doba. Dal\u0161\u00ed z\u00e1kony\u00a0 byly p\u0159ijaty ji\u017e za jeho p\u0159\u00edtomnosti: z\u0159\u00edzen\u00ed university v Brn\u011b, z\u0159\u00edzen\u00ed university v Bratislav\u011b, z\u00e1kon o pozemkov\u00e9 reform\u011b, o soci\u00e1ln\u00edm zabezpe\u010den\u00ed aj.\u00a0 29. \u00fanora 1920 byla schv\u00e1lena \u00dastava \u010cSR, s volebn\u00edm pr\u00e1vem i pro \u017eeny. \/\u0160v\u00fdcarky se toho do\u010dkaly a\u017e r.1974.\/<\/p>\n

28.\u0159\u00edjen 1918 poznamenal nejv\u00edce generaci na\u0161ich rodi\u010d\u016f. P\u0159ich\u00e1zela na sv\u011bt na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed. Dosp\u00edvala za v\u00e1lky a po n\u00ed. Do osvobozen\u00e9 vlasti, do nov\u00e9ho samostatn\u00e9ho st\u00e1tu vstupovala jako do sv\u00e9ho \u017eivotn\u00edho jara s ve\u0161ker\u00fdm el\u00e1nem, d\u016fv\u011brou a radost\u00ed sv\u00e9ho ml\u00e1d\u00ed.\u00a0 \u201eKokardy, j\u00e1sot, na praporu prapor\u201c \u2013 jedine\u010dn\u00e9 okam\u017eiky v d\u011bjin\u00e1ch n\u00e1roda i v \u017eivot\u011b jednotlivce. Mnoh\u00e9 zastihl p\u0159evrat je\u0161t\u011b ve \u0161koln\u00edch lavic\u00edch. \u00da\u010dastnili se neutuchaj\u00edc\u00edch oslav, v\u00edt\u00e1n\u00ed legion\u00e1\u0159\u016f\u00a0 i navr\u00e1tilc\u016f z v\u00e1lky, kter\u00fdm se p\u0159eb\u011bhnout k legi\u00edm nepoda\u0159ilo. Vysazovali \u201el\u00edpy svobody\u201c na po\u010dest Masaryka, Bene\u0161e, \u0160tef\u00e1nika a Wilsona .\/T\u011bm kr\u00e1sn\u00fdm strom\u016fm, kter\u00e9 mnohde je\u0161t\u011b stoj\u00ed, bude zanedlouho 100 let .\/D\u00edvky \u0161ily a vy\u0161\u00edvaly n\u00e1rodn\u00ed kroje. Ale ne n\u011bjak\u00fd\u00a0 \u201esv\u00e9r\u00e1z\u201c, cht\u011bly m\u00edt \u201eprav\u00e9\u201c kroje, a\u0165 jakkoli pracn\u00e9, podle vzor\u016f z etnografick\u00fdch muze\u00ed: \/Nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1jem byl o kroj kyjovsk\u00fd, pie\u0161\u0165ansk\u00fd,o n\u011bkter\u00e9 jiho\u010desk\u00e9.\/ Dne\u0161n\u00ed kritik v\u0161eho, co\u00a0 se vznikem na\u0161eho st\u00e1tu souvis\u00ed, u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b se vyslovil o \u201ev\u00edtac\u00edch \u0161pal\u00edrech,\u201c o uct\u00edv\u00e1n\u00ed \u201emil\u00e1\u010dka n\u00e1roda\u201c a\u00a0\u00a0 \u017easl\u00a0 s nesouhlasn\u00fdm podivem p\u0159i pohledu na star\u00e9 fotografie: \u201eT\u011bch prapor\u016f, t\u011bch pr\u016fvod\u016f!\u201c Ano. Lid v\u011bru v\u00edce ne\u017e geopolitick\u00e9 \u00favahy miloval dechovku a pochodov\u00e9 p\u00edsn\u011b, krojovan\u00e9 skupiny, uniformy legion\u00e1\u0159\u016f a Sokol\u016f. Byla to spole\u010dn\u00e1 radost a hrdost spole\u010dn\u011b pochodovat v pr\u016fvodu na po\u010dest n\u00e1roda a vlasti, jeho p\u0159edstavitel\u016f, jeho symbol\u016f,\u00a0 hesel a viz\u00ed budoucnosti. Mlad\u00ed se chystali na v\u0161esokolsk\u00fd slet, prvn\u00ed v osvobozen\u00e9 vlasti,\u00a0 n\u011bkte\u0159\u00ed skl\u00e1dali proslovy na t\u00e1bory lidu, jin\u00ed deklamovali ver\u0161e o\u00a0 \u00fa\u010dasti legion\u00e1\u0159\u016f ve\u00a0 v\u00e1lce, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b skon\u010dila:<\/p>\n

Na Chemin des Dames, hotovo k\u00a0boji<\/em><\/p>\n

pades\u00e1t tis\u00edc jich stoj\u00ed\u2026<\/em><\/p>\n

to ho\u0161i jsou z\u00a0Pod\u0159ipska, od \u0160umavy,<\/em><\/p>\n

to Pra\u017esk\u00e1 chasa a Hradecka d\u011bti,<\/em><\/p>\n

to chlapci z\u00a0Han\u00e9 a zpod Host\u00fdna,<\/em><\/p>\n

z\u00a0Tater a zpod Beskyd, od T\u011b\u0161\u00edna\u2026<\/em><\/p>\n

Ti v\u0161ichni\u00a0 p\u0159i\u0161li sem za pr\u00e1va n\u00e1rod\u016f,<\/em><\/p>\n

rovnost a svobodu \u017eivoty kl\u00e1st\u2026<\/em><\/p>\n

Te\u010f na Chemin des Dames, daleko<\/em><\/p>\n

od vlasti na tis\u00edc m\u00edl\u00ed<\/em><\/p>\n

vl\u00e1 jejich prapor \u010dervenob\u00edl\u00fd\u2026<\/em><\/p>\n

P\u016fvodn\u00ed radost v t\u00e9 kr\u00e1se, s\u00edle a d\u016fv\u011b\u0159e se ji\u017e nikdy nebude opakovat. A zklam\u00e1n\u00ed, je\u017e pro\u017eili tehdej\u0161\u00ed mlad\u00ed, kdy\u017e \u201ep\u0159i\u0161la zima, dlouh\u00e1 a zl\u00e1\u201c, n\u00e1s bol\u00ed v\u00edc ne\u017e na\u0161e vlastn\u00ed.<\/p>\n

Historie je mo\u0159e p\u0159\u00edliv\u016f a odliv\u016f lidsk\u00fdch tu\u017eeb a snah, \u00fasp\u011bch\u016f i proher, v\u00edt\u011bzstv\u00ed i p\u00e1d\u016f. Je i plna pokus\u016f b\u00fdval\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se cht\u011bj\u00ed vr\u00e1tit a restituovat b\u00fdval\u00e9 pom\u011bry. Uk\u00e1zalo se, \u017ee p\u0159evrat roku 1989 vyvolal zp\u011btn\u00fd pohyb, \u00a0restauraci minulosti. Kam a\u017e se budeme vracet? Pro n\u011bkter\u00e9 m\u011bl b\u00fdt Listopad 1989 Anti-srpnem 1968, m\u011bl odstavit Hus\u00e1kovy normaliz\u00e1tory. Ale Dub\u010dekovi osma\u0161edes\u00e1tn\u00edci se nesetkali s pochopen\u00edm. Ve\u0159ejn\u00fd prostor ovl\u00e1dl nesn\u00e1\u0161enliv\u00fd dogmatick\u00fd antikomunismus. \u201eS komunisty se nemluv\u00ed,\u201c ani s t\u011bmi, kte\u0159\u00ed byli disidenty a podepsali Chartu 77. Tak tedy Anti-\u00fanor 1948 a vr\u00e1t\u00edme se do Prvn\u00ed republiky. Ale co to? Na Hrad dosedl kn\u00ed\u017eep\u00e1n jako kancl\u00e9\u0159 po bok presidenta. Vlast byla pon\u00ed\u017eena\u00a0\u00a0 na noru a nev\u011btran\u00fd pelech, n\u00e1rodn\u00ed obrozen\u00ed bylo odm\u00edtnuto jako myln\u00e9 a scestn\u00e9. Zah\u00e1jili jsme dehonestuj\u00edc\u00ed ta\u017een\u00ed proti \u201em\u00fdt\u016fm a k\u00fd\u010d\u016fm\u201c prvn\u00ed republiky \/ husitsk\u00fd, selsk\u00fd, sokolsk\u00fd, legion\u00e1\u0159sk\u00fd, tat\u00ed\u010dkovsk\u00fd\/.\u00a0 Zato vd\u011b\u010dn\u011b vzpom\u00edn\u00e1me monarchie, obnovujeme jej\u00ed pomn\u00edky, ct\u00edme Franze Josefa, Sisi, Radeck\u00e9ho. Nov\u00fd rok v\u00edt\u00e1me pravideln\u011b koncertem V\u00edde\u0148sk\u00fdch filharmonik\u016f \/hraj\u00ed n\u00e1m Strausovy val\u010d\u00edky\/. Dokonce se chyst\u00e1me obnovit na Starom\u011bstsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed Mari\u00e1nsk\u00fd sloup, p\u0159esto\u017ee je to symbol v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad protestanty, zpe\u010det\u011bn\u00fd vestf\u00e1lsk\u00fdm m\u00edrem. Tak tedy Anti-\u0159\u00edjen 1918. Styd\u00edme se za husity. Hus\u00a0 se provinil svou p\u00fdchou a\u00a0 \u017di\u017eka byl terorista. Stavovsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed bylo pr\u00e1vem potrest\u00e1no. Obdivujeme baroko a \u0161lechtu, protireformace byla blahod\u00e1rn\u00e1. Rehabilitujeme jesuity, Sarkandra, ba i Koni\u00e1\u0161e. Velik\u00e1 restaura\u010dn\u00ed repozice minulosti, a\u017e k B\u00edl\u00e9 ho\u0159e. Jak jsme se m\u00fdlili! Dobrotiv\u00e1 monarchie, kter\u00e1 n\u00e1m vl\u00e1dla zhruba 300 let, d\u011blala v\u0161echno jen pro na\u0161e dobro!<\/p>\n

Tom\u00e1\u0161 G. Masaryk, president-Osvoboditel, se zaslou\u017eil o st\u00e1t, o na\u0161i samostatnost a svobodu. Ale jsme j\u00ed v\u016fbec hodni? Zaslou\u017e\u00edme si ji? Stoj\u00edme v\u016fbec o to, b\u00fdt n\u00e1rodem a m\u00edt sv\u016fj st\u00e1t? Jak dopad\u00e1 n\u00e1\u0161 ka\u017edoro\u010dn\u00ed plebiscit o na\u0161\u00ed st\u00e1tnosti 28. \u0159\u00edjna? Spokoj\u00edme se s t\u00edm, \u017ee jsme manipulovan\u00fd dav, kter\u00fd prodal svou hrdost za m\u00edsu konzumu, nem\u00e1 minulost a nem\u00e1 budoucnost, a jako st\u00e1do jde tam, kam se jde, bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed o tom,\u00a0 kam by se m\u011blo j\u00edt?\u00a0 B\u016fhv\u00ed pro\u010d jsme dojati, kdy\u017e na sv\u011btov\u00fdch sportovn\u00edch sout\u011b\u017e\u00edch stoup\u00e1 na\u0161e vlajka a hraje se na\u0161e hymna. Je to jen bezv\u00fdznamn\u00fd relikt minulosti a nebo jsme v hloubi du\u0161e p\u0159ece jen v\u011brni ide\u00e1l\u016fm 28.\u0159\u00edjna? Sm\u00edme\u00a0 opakovat slova nad\u011bje z pob\u011blohorsk\u00e9 doby, \u201eCo\u017e zhaslo slunce, kdy\u017e zahalil je mrak?\u201c<\/p>\n

Prof. PhDr. Stanislava Ku\u010derov\u00e1, CSc.<\/em><\/strong><\/a><\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Prapory, z\u00e1stup\u016f j\u00e1sot a vzruch v\u00a0modrav\u00e9 vzpom\u00ednek d\u00e1li, my tan\u010dili, v\u00a0objet\u00ed se druhem druh, skrz…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":1376,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[265,11903,3683,5900],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/119141"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=119141"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/119141\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1376"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=119141"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=119141"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=119141"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}