{"id":119072,"date":"2026-10-22T00:28:15","date_gmt":"2026-10-21T22:28:15","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=119072"},"modified":"2026-10-21T16:43:41","modified_gmt":"2026-10-21T14:43:41","slug":"demokracie-je-vymirajici-druh","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/10\/22\/demokracie-je-vymirajici-druh\/","title":{"rendered":"Demokracie je vym\u00edraj\u00edc\u00ed druh"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

V kv\u011btnu 1968 do\u0161lo ve Francii k revoluci. Alespo\u0148 tak to vypadalo. Tak se to zd\u00e1lo i francouzsk\u00e9mu prezidentovi Charlesi de Gaullovi. Proto\u017ee v\u011b\u0159il, \u017ee mus\u00ed uprchnout. Kam? Do z\u00e1padn\u00edho N\u011bmecka.<\/span><\/p>\n

Prvotn\u00ed spou\u0161t\u011b\u010d nepokoj\u016f byl celkem ne\u0161kodn\u00fd. Francouz\u0161t\u00ed studenti po\u017eadovali, aby mu\u017ei a \u017eeny mohli bydlet ve stejn\u00fdch studentsk\u00fdch kolej\u00edch. To bylo v\u0161e. Dal\u0161\u00ed \u201e\u017ehav\u00e1\u201c t\u00e9mata se objevila a\u017e pozd\u011bji, jako nap\u0159\u00edklad kritika kapitalismu a odm\u00edtnut\u00ed prezidentova stylu vl\u00e1dnut\u00ed.<\/span><\/p>\n

V d\u016fsledku tvrd\u00e9ho policejn\u00edho z\u00e1sahu se student\u016fm dostalo \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 podpory. Brzy se miliony lid\u00ed ocitly v ulic\u00edch. Odbory mobilizovaly sv\u00e9 \u010dleny. B\u011bhem n\u011bkolika dn\u00ed byla zem\u011b paralyzov\u00e1na. Vypukl chaos.<\/span><\/p>\n

Hluboce znepokojen\u00fd prezident Charles de Gaulle se zeptal sv\u00e9ho ministra vnitra Christiana Foucheta: \u201eM\u016f\u017eete mi, Fouchete, zaru\u010dit, \u017ee je nemo\u017en\u00e9, aby bezpe\u010dnostn\u00ed slo\u017eky byly p\u0159emo\u017eeny?\u201c<\/span><\/p>\n

De Gaulle nakonec ztratil odvahu, nastoupil do vrtuln\u00edku a odlet\u011bl do velitelstv\u00ed francouzsk\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil v z\u00e1padn\u00edm N\u011bmecku, kde po\u017e\u00e1dal arm\u00e1du o podporu. Gener\u00e1lov\u00e9 ho ujistili, \u017ee jsou na jeho stran\u011b.<\/span><\/p>\n

Uklidn\u011bn\u00fd de Gaulle pot\u00e9 vyhl\u00e1sil nov\u00e9 volby a 30. kv\u011btna 1968 se vr\u00e1til do Francie. Tyto volby vyhr\u00e1l drtivou v\u011bt\u0161inou. V roce 1969 v\u0161ak na\u0159\u00eddil celost\u00e1tn\u00ed referendum o reform\u011b spr\u00e1vn\u00edch struktur a spojil toto referendum s hlasov\u00e1n\u00edm o osobn\u00ed d\u016fv\u011b\u0159e. Francouzi hlasovali proti n\u011bmu.<\/span><\/p>\n

A\u0165 u\u017e si o Charlesi de Gaullovi mysl\u00edme cokoli, jednu vlastnost mu nelze up\u0159\u00edt: Charles de Gaulle byl mu\u017eem cti. Pat\u0159il ke generaci, kter\u00e1 reprezentovala jin\u00e9 hodnoty, ne\u017e jak\u00e9 se dnes v politice zako\u0159enily.<\/span><\/p>\n

Politici jako Friedrich Merz vl\u00e1dnou v politick\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e9 se ji\u017e nestar\u00e1 o p\u0159\u00e1n\u00ed ob\u010dan\u016f. Jinak by u\u017e d\u00e1vno rezignoval, nebo by alespo\u0148 po\u017e\u00e1dal o vysloven\u00ed d\u016fv\u011bry.<\/span><\/p>\n

Demokracie, kter\u00e1 se \u00fadajn\u011b to\u010d\u00ed kolem v\u016fle lidu, dne\u0161n\u00ed verze demokracie, u\u017e d\u00e1vno zvrhla v jak\u00fdsi absolutismus. Nejen v Evrop\u011b. V USA vl\u00e1dne Donald Trump. D\u011bl\u00e1 si, co se mu zl\u00edb\u00ed. Nikdo ho u\u017e neomezuje.<\/span><\/p>\n

Ale takhle to d\u00e1l nejde. N\u011bco se mus\u00ed ud\u011blat. V ide\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b samoz\u0159ejm\u011b pokojn\u011b a rozumn\u011b spo\u0159\u00e1dan\u00fdm zp\u016fsobem. Je to mo\u017en\u00e9?<\/span><\/p>\n

\u010cty\u0159i jezdci srovn\u00e1n\u00ed<\/span><\/strong><\/h3>\n

Rakousk\u00fd historik Walter Scheidel, kter\u00fd vyu\u010duje na Stanfordsk\u00e9 univerzit\u011b, by s t\u00edm pravd\u011bpodobn\u011b nesouhlasil. Proto\u017ee podle n\u011bj se revoluce, v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku drastick\u00e9 spole\u010densk\u00e9 ot\u0159esy, v\u017edy to\u010d\u00ed kolem slo\u017eit\u00e9ho probl\u00e9mu ekonomick\u00e9 nerovnosti.<\/span><\/p>\n

Ve sv\u00e9 knize \u201ePo v\u00e1lce jsou si v\u0161ichni rovni\u201c p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee socioekonomick\u00e1 nerovnost organicky roste v dob\u00e1ch m\u00edru a \u017ee historicky lze tuto nerovnost t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b jednoho dne drasticky sn\u00ed\u017eit pouze masivn\u00edmi, n\u00e1siln\u00fdmi ot\u0159esy.<\/span><\/p>\n

Pro Scheidela jsou \u201e\u010dty\u0159mi jezdci\u201c nivela\u010dn\u00edho procesu v\u00e1lka, revoluce, kolaps syst\u00e9mu a pandemie. Tvrd\u00ed, \u017ee hluboce zako\u0159en\u011bn\u00e9 struktury elit nelze jinak rozb\u00edt.<\/span><\/p>\n

Pokud se pod\u00edv\u00e1te na rozlo\u017een\u00ed bohatstv\u00ed v dne\u0161n\u00edm z\u00e1padn\u00edm sv\u011bt\u011b, uvid\u00edte, \u017ee nade\u0161el ten \u010das. Mal\u00e1 elita ovl\u00e1d\u00e1 drtivou v\u011bt\u0161inu bohatstv\u00ed. Ne, takhle to prost\u011b nem\u016f\u017ee pokra\u010dovat.<\/span><\/p>\n

Bohu\u017eel dnes v politice nem\u00e1me \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 mu\u017ee, kter\u00fdm bychom mohli d\u016fv\u011b\u0159ovat, \u017ee zvl\u00e1dnou tuto sou\u010dasnou krizi. V\u0161ichni jsou to pod\u0159adn\u00ed selha\u010di, kte\u0159\u00ed se manipulativn\u00edmi triky dostali do mocensk\u00fdch pozic, kter\u00e9 je beznad\u011bjn\u011b p\u0159em\u00e1haj\u00ed. Vl\u00e1dnou jm\u00e9nem druh\u00fdch.<\/span><\/p>\n

Friedrich Merz si proto st\u00e1le hraje na kancl\u00e9\u0159e, jezd\u00ed do Kyjeva, vyhazuje dal\u0161\u00ed miliardy eur za nesmyslnou v\u00e1lku a jinak mu na starostech n\u011bmeck\u00e9ho lidu nez\u00e1le\u017e\u00ed. Nen\u00ed jejich kancl\u00e9\u0159em.<\/span><\/p>\n

Mezit\u00edm se n\u011bmeck\u00e1 ekonomika hrout\u00ed. St\u00e1le v\u00edce lid\u00ed upad\u00e1 do chudoby. M\u011bl tedy Walter Scheidel pravdu? Je revoluce nevyhnuteln\u00e1? Nebo v\u00e1lka? Proto\u017ee jedna v\u011bc se zd\u00e1 b\u00fdt jist\u00e1: syst\u00e9m je na konci.<\/span><\/p>\n

Ot\u00e1zka: Jak\u00e1 s\u00edla by mohla t\u00e1hnout opa\u010dn\u00fdm, po\u017eadovan\u00fdm sm\u011brem?<\/span><\/p>\n

Komunity sd\u00edlen\u00fdch hodnot<\/span><\/strong><\/h3>\n

N\u011bmeck\u00fd jazyk je velmi p\u0159esn\u00fd: Komunita m\u00e1 n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho. Proto je absurdn\u00ed cht\u00edt integrovat do komunity velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed lid\u00ed, kte\u0159\u00ed s touto komunitou nemaj\u00ed nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/span><\/p>\n

Ve spole\u010denstv\u00ed sd\u00edlen\u00fdch hodnot lze v nouzi mobilizovat inherentn\u00ed, prvo\u0159adou hodnotu tohoto spole\u010denstv\u00ed, aby mohlo p\u0159e\u017e\u00edt. V N\u011bmecku m\u016f\u017ee tato hodnota spo\u010d\u00edvat v tom, \u017ee komunita m\u00e1 p\u0159ednost p\u0159ed jednotlivcem. Je to zakotveno v na\u0161\u00ed historii, v na\u0161\u00ed krvi. Ale v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b nejsme schopni tuto hodnotu \u017e\u00edt.<\/span><\/p>\n

Vezm\u011bme si jako p\u0159\u00edklad p\u0159\u00edpad \u00cdr\u00e1nu: Jak\u00e1 hodnota spojuje obyvatele \u00cdr\u00e1nu? U\u010den\u00ed muslimsk\u00e9 v\u00edry. Jejich v\u00edra m\u00e1 p\u0159ednost p\u0159ed v\u0161\u00edm ostatn\u00edm. V dob\u00e1ch nouze jsou proto schopni p\u0159in\u00e9st neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 ob\u011bti, kter\u00e9 by jin\u00e9 spole\u010dnosti u\u017e d\u00e1vno rozdrtily.<\/span><\/p>\n

\u00cdr\u00e1nci nyn\u00ed \u010del\u00ed nep\u0159\u00edteli, kter\u00fd jejich situaci nerozum\u00ed a ani nechce. Ameri\u010dan\u00e9 maj\u00ed zcela jin\u00e9 hodnoty ne\u017e \u00cdr\u00e1nci a v t\u00e9to v\u00e1lce se jim sna\u017e\u00ed vnutit sv\u016fj americk\u00fd hodnotov\u00fd syst\u00e9m. Tento americk\u00fd hodnotov\u00fd syst\u00e9m se naz\u00fdv\u00e1 demokracie. Tato demokracie je \u00fadajn\u011b to nejlep\u0161\u00ed, co kdy lidstvo na zemi stvo\u0159ilo. Pod\u00edvejte se na na\u0161i milovanou Spolkovou republiku N\u011bmecko.<\/span><\/p>\n

Ot\u00e1zka, kter\u00e1 je vlastn\u011b docela jednoduch\u00e1, zn\u00ed: Kter\u00fd soubor hodnot v sou\u010dasn\u00e9 v\u00e1lce zv\u00edt\u011bz\u00ed? Mysl\u00edm, \u017ee odpov\u011b\u010f je docela jednoduch\u00e1. Tato demokracie nem\u016f\u017ee vyhr\u00e1t. Proto\u017ee tato demokracie nen\u00ed v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku nic v\u00edc ne\u017e podvod.<\/span><\/p>\n

A nyn\u00ed se obra\u0165me k sob\u011b: Jak\u00fdch hodnot se dnes m\u016f\u017ee Spolkov\u00e1 republika N\u011bmecko odvol\u00e1vat k p\u0159ekon\u00e1n\u00ed sou\u010dasn\u00e9 krize? K\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry? T\u011b\u017eko. A \u010deho jin\u00e9ho? Nic. Proto\u017ee skute\u010dn\u00e9 hodnoty N\u011bmc\u016f jsou zak\u00e1z\u00e1ny.<\/span><\/p>\n

\u010cek\u00e1n\u00ed na mesi\u00e1\u0161e?<\/span><\/strong><\/h3>\n

Ve 30. letech 20. stolet\u00ed \u017eil v Americe mesi\u00e1\u0161. Jmenoval se Huey Long. V dob\u011b, kdy v roce 1935 ozn\u00e1mil svou kandidaturu na americk\u00e9 prezidentsk\u00e9 volby, se ji\u017e osv\u011bd\u010dil jako guvern\u00e9r Louisiany a americk\u00fd sen\u00e1tor. Jeho charisma muselo b\u00fdt neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee jeden z d\u016fstojn\u00edk\u016f tajn\u00fdch slu\u017eeb, kte\u0159\u00ed m\u011bli za \u00fakol tohoto mu\u017ee sledovat, opustil m\u00edstnost na shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. C\u00edtil, \u017ee podl\u00e9h\u00e1 mu\u017eovu kouzlu, a necht\u011bl, aby se to stalo.<\/span><\/p>\n

Prezidentsk\u00e9 volby v roce 1936 se s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed zredukovaly na souboj mezi sou\u010dasn\u00fdm prezidentem Rooseveltem a Huey Longem. Jeden cht\u011bl v\u00e1lku. Druh\u00fd cht\u011bl prosperitu pro v\u0161echny Ameri\u010dany. Pro v\u0161echny.<\/span><\/p>\n

B\u011bhem Velk\u00e9 hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize Roosevelt sl\u00edbil zdan\u011bn\u00ed bohat\u00fdch zp\u016fsobem, kter\u00fd by vygeneroval dal\u0161\u00edch 340 milion\u016f dolar\u016f. Huey Long sl\u00edbil vybrat 165 bilion\u016f dolar\u016f. Za tyto pen\u00edze by si ka\u017ed\u00e1 americk\u00e1 rodina mohla koupit d\u016fm, auto a r\u00e1dio. Ano, prosperita pro v\u0161echny.<\/span><\/p>\n

Long u\u017e v Louisian\u011b dok\u00e1zal pozoruhodn\u00e9 v\u011bci a v\u00fdrazn\u011b zlep\u0161il soci\u00e1ln\u00ed situaci chud\u00fdch. V\u011bd\u011bl, o \u010dem mluv\u00ed. Franklin Roosevelt si toho byl tak\u00e9 v\u011bdom. Huey Long nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd frajer jako Donald Trump.<\/span><\/p>\n

Ale 8. z\u00e1\u0159\u00ed 1935 byl Huey Long zast\u0159elen v budov\u011b st\u00e1tn\u00edho kapitolu v Louisian\u011b. Jeho posledn\u00ed slova zn\u011bla: \u201eBo\u017ee, nedovol mi zem\u0159\u00edt. Po\u0159\u00e1d m\u00e1m tolik pr\u00e1ce.\u201c<\/span><\/p>\n

Dovolte mi zeptat se: Existuje dnes v N\u011bmecku n\u011bkdo, kdo by, ne-li mesi\u00e1\u0161, mohl b\u00fdt alespo\u0148 maj\u00e1kem nad\u011bje pro n\u011bmeck\u00fd lid? Mu\u017e s opravdov\u00fdm charakterem. Mu\u017e cti. Pokud ne, pak m\u00e1me posledn\u00ed \u0161anci:<\/span><\/p>\n

„Zvrat osudu“<\/span><\/strong><\/h3>\n

7. listopadu 1917 vstoupila rusk\u00e1 \u0158\u00edjnov\u00e1 revoluce do sv\u00e9 rozhoduj\u00edc\u00ed f\u00e1ze. Vladimir Lenin a Lev Trockij svrhli prozat\u00edmn\u00ed vl\u00e1du pod veden\u00edm Alexandra Kerensk\u00e9ho v dne\u0161n\u00edm Petrohradu.<\/span><\/p>\n

Lenin se z exilu ve \u0160v\u00fdcarsku vr\u00e1til teprve 16. dubna ve slavn\u00e9m \u201ezape\u010det\u011bn\u00e9m vag\u00f3nu\u201c s n\u011bmeckou podporou. N\u011bmci mu tak\u00e9 poskytli dostatek pen\u011bz na financov\u00e1n\u00ed jeho p\u0159evzet\u00ed moci a sl\u00edben\u00e9ho m\u00edru.<\/span><\/p>\n

Na za\u010d\u00e1tku roku 1917 m\u011bla Leninova strana, bol\u0161evici, v Petrohradu ne v\u00edce ne\u017e asi 15 000 \u010dlen\u016f. Byla to men\u0161ina. Pot\u00e9, co se Lenin ujal iniciativy, se jejich po\u010det zv\u00fd\u0161il ze zhruba 100 000 v dubnu na zhruba 200 000 v \u010dervenci. M\u011bl tak\u00e9 k dispozici asi 40 000 ozbrojen\u00fdch \u201erud\u00fdch gardist\u016f\u201c.<\/span><\/p>\n

Nakonec je t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee Lenin vstoupil do p\u0159ipraven\u00e9 situace. S\u00e1m byl ohromen t\u00edm, co se v Rusku b\u011bhem jeho nep\u0159\u00edtomnosti stalo. Ne, Lenin tuto revoluci ne\u010dekal. Mus\u00edte pochopit, \u017ee od roku 1900 do dubna 1917 \u017eil v exilu (p\u0159edev\u0161\u00edm ve \u0160v\u00fdcarsku a N\u011bmecku). Lenin si nebyl v\u011bdom nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho v\u00fdvoje v Rusku od sv\u00e9ho odchodu. Co to bylo?<\/span><\/p>\n

Vzd\u011bl\u00e1n\u00ed je opravdu v\u0161echno<\/span><\/strong><\/h3>\n

V roce 1900 um\u011blo \u010d\u00edst a ps\u00e1t p\u0159ibli\u017en\u011b 75 % pracuj\u00edc\u00edch v Petrohradu. V Rusku jako celku se toto \u010d\u00edslo pohybovalo kolem 20 %. Do roku 1918 um\u011blo \u010d\u00edst a ps\u00e1t p\u0159es 90 % pracuj\u00edc\u00edch v Petrohradu.<\/span><\/p>\n

Jak k tomu do\u0161lo? T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny revolu\u010dn\u00ed s\u00edly v Rusku p\u016fvodn\u011b vze\u0161ly z univerzit. Studenti v Petrohradu si uv\u011bdomili, \u017ee sami nemohou dos\u00e1hnout zm\u011bny. Proto p\u0159i\u0161li s n\u00e1padem vzd\u011bl\u00e1vat roln\u00edky, kte\u0159\u00ed na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed ve velk\u00e9m po\u010dtu p\u0159i\u0161li do Petrohradu za prac\u00ed. A usp\u011bli. Tito vzd\u011blan\u00ed d\u011bln\u00edci si vyp\u011bstovali hrdost a sebev\u011bdom\u00ed a byli p\u0159ipraveni bojovat za lep\u0161\u00ed budoucnost.<\/span><\/p>\n

Tak\u017ee kdy\u017e se Lenin v roce 1917 znovu objevil v Petrohradu, z\u00e1klady u\u017e byly polo\u017eeny. V\u0161e, co bylo skute\u010dn\u011b pot\u0159eba, byl Trock\u00e9ho rozhodn\u00fd \u010din, krok k akci, co\u017e teoretik\u016fm jako Lenin obvykle chyb\u00ed.<\/span><\/p>\n

Tak\u017ee mo\u017en\u00e1 v\u00e1lka nakonec nebude nutn\u00e1?<\/span><\/strong><\/h3>\n

Opakuji: Jedna v\u011bc je jist\u00e1: Tento z\u00e1padn\u00ed syst\u00e9m, kter\u00fd si \u0159\u00edk\u00e1 tr\u017en\u00ed ekonomika nebo demokracie, a\u010dkoliv ani jedn\u00edm nen\u00ed, je odsouzen k z\u00e1niku. Prost\u011b nem\u016f\u017ee b\u00fdt syst\u00e9m, kter\u00fd vytv\u00e1\u0159\u00ed nepatrnou vrstvu ultrabohat\u00fdch lid\u00ed a extr\u00e9mn\u011b velkou vrstvu chud\u00fdch lid\u00ed.<\/span><\/p>\n

Ani se nemus\u00edte dovol\u00e1vat etiky, abyste si uv\u011bdomili, \u017ee takov\u00e1 situace nem\u016f\u017ee b\u00fdt stabiln\u00ed. Nakonec se v\u011bt\u0161ina vzbou\u0159\u00ed.<\/span><\/p>\n

Dokud demokratick\u00fd syst\u00e9m dr\u017eel tuto v\u011bt\u0161inu pod kontrolou, byla podporov\u00e1na nebo alespo\u0148 tolerov\u00e1na t\u011bmi, kte\u0159\u00ed byli u moci. Nyn\u00ed, kdy\u017e jsou mechanismy vyko\u0159is\u0165ov\u00e1n\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 z\u0159ejm\u00e9, demokracie ji\u017e nen\u00ed pou\u017eiteln\u00e1 jako n\u00e1stroj \u00fatlaku. Klam byl odhalen.<\/span><\/p>\n

M\u016f\u017eeme se od d\u011bln\u00edk\u016f v Rusku p\u0159ed revoluc\u00ed u\u010dit, jak organizovat odpor. Vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a osv\u011bta jsou prost\u0159edky k vytvo\u0159en\u00ed mocensk\u00e9 z\u00e1kladny mezi lidmi, kter\u00e1 nakonec vygeneruje kritick\u00e9 mno\u017estv\u00ed nezbytn\u00e9 pro zm\u011bnu.<\/span><\/p>\n

Toto vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed se nebude odehr\u00e1vat ve \u0161kol\u00e1ch a na univerzit\u00e1ch. Toto vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed si mus\u00ed zorganizovat sami lid\u00e9. Stejn\u011b jako to ud\u011blali v Petrohradu.<\/span><\/p>\n

Kolektivn\u00ed solidarita<\/span><\/strong><\/h3>\n

Nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed zem\u011b na sv\u011bt\u011b: Finsko, Island, D\u00e1nsko, \u0160v\u00e9dsko, Norsko. Jak je to mo\u017en\u00e9? V\u0161echny jsou to \u201esocialistick\u00e9\u201c zem\u011b.<\/span><\/p>\n

Rovnost a \u0161t\u011bst\u00ed nejsou n\u00e1hodn\u00e9 okolnosti ani v\u00fdsledek \u0161t\u011bdr\u00e9ho st\u00e1tu. Sp\u00ed\u0161e takov\u00e9 podm\u00ednky vznikaj\u00ed, kdy\u017e jsou ob\u010dan\u00e9 ochotni aktivn\u011b se zapojit do spole\u010dnosti a p\u0159isp\u00edvat k jej\u00edmu fungov\u00e1n\u00ed. Bez soci\u00e1ln\u00edch hnut\u00ed, kter\u00e1 vych\u00e1zej\u00ed z lid\u00ed, nikdy nedojde ke skute\u010dn\u00e9mu a dlouhodob\u00e9mu pokroku. Z dlouhodob\u00e9ho hlediska nen\u00ed pasivn\u00ed demokracie nic jin\u00e9ho ne\u017e klam a v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku podvod.<\/span><\/p>\n

Jin\u00fdmi slovy: Mal\u00e9 kolektivy, mal\u00e9 banky, mnoho mal\u00fdch firem, dru\u017estev, komunity podobn\u011b sm\u00fd\u0161lej\u00edc\u00edch lid\u00ed. Co nejm\u00e9n\u011b byrokracie. Svoboda.<\/span><\/p>\n

Mimochodem, nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00edm obvin\u011bn\u00edm vznesen\u00fdm proti Finsku je \u00fadajn\u00e9 stigma rasismu. Finov\u00e9 \u00fadajn\u011b diskriminuj\u00ed uprchl\u00edky z Afriky a Bl\u00edzk\u00e9ho v\u00fdchodu. Necht\u011bj\u00ed je. Kdo by to byl \u0159ekl? Ot\u00e1zka: Co je kl\u00ed\u010dovou sou\u010d\u00e1st\u00ed pojmu \u201espole\u010denstv\u00ed\u201c? Odpov\u011b\u010f: Slovo \u201espole\u010dn\u00fd\u201c. Tento poznatek plat\u00ed v\u0161ude na sv\u011bt\u011b. V\u0161ude. Dokonce i v Indii.<\/span><\/p>\n

Indie se skl\u00e1d\u00e1 z 36 st\u00e1t\u016f a teritori\u00ed. Kerala je jedn\u00edm z nejmen\u0161\u00edch st\u00e1t\u016f, ale je zn\u00e1m\u00e1 sv\u00fdmi v\u00fdjime\u010dn\u00fdmi soci\u00e1ln\u00edmi ukazateli: nejvy\u0161\u0161\u00ed pr\u016fm\u011brnou d\u00e9lkou \u017eivota v Indii, nejni\u017e\u0161\u00ed kojeneckou \u00famrtnost\u00ed, nejlep\u0161\u00edm vzd\u011bl\u00e1vac\u00edm syst\u00e9mem, nejni\u017e\u0161\u00ed nerovnost\u00ed p\u0159\u00edjm\u016f a mnoha dal\u0161\u00edmi\u2026<\/span><\/p>\n

Tajemstv\u00ed \u00fasp\u011bchu: Politicky aktivn\u00ed, disciplinovan\u00e1 a organizovan\u00e1 populace, kter\u00e1 \u017eije v komunit\u011b bez velk\u00e9ho bohatstv\u00ed, proto\u017ee hrub\u00fd dom\u00e1c\u00ed produkt je pod celost\u00e1tn\u00edm pr\u016fm\u011brem. Pamatujte: T\u00e9to kolektivn\u00ed solidarity lze dos\u00e1hnout pouze v mal\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku. Pod\u00edvejte se na Skandin\u00e1vii. Decentralizovan\u011b.<\/span><\/p>\n

Na\u0161e takzvan\u00e1 demokracie si u\u017e vy\u010derpala sv\u00e9<\/span><\/strong><\/h3>\n

Jak zd\u016fraz\u0148uje historik Walter Scheidel, mor ve 14. stolet\u00ed dokonale ilustroval obecnou dynamiku d\u011bjin. Do\u0161lo tehdy k obrovsk\u00e9mu p\u0159erozd\u011blen\u00ed bohatstv\u00ed. V\u00e1lky maj\u00ed podobn\u00fd \u00fa\u010dinek.<\/span><\/p>\n

Po mnoha letech m\u00edru po roce 1945 n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 nashrom\u00e1\u017edili tolik bohatstv\u00ed, \u017ee velk\u00fd konflikt byl nevyhnuteln\u00fd. Funguje zde jednoduch\u00e1 logika. Tento jev by se dal nazvat i za\u010darovan\u00fdm kruhem. Jeho prolomen\u00ed je mo\u017en\u00e9 pouze s nov\u00fdm syst\u00e9mem.<\/span><\/p>\n

Dovolte mi zakon\u010dit citac\u00ed dobr\u00e9ho Aristotela: \u201ePokud nebude existovat st\u0159edn\u00ed t\u0159\u00edda a pokud se chud\u00ed objev\u00ed v nadm\u011brn\u00e9m po\u010dtu, dojde k nepokoj\u016fm a st\u00e1t zanikne.\u201c Je to jen logick\u00e9.<\/span><\/p>\n

Od Hanse-J\u00fcrgena Geesea\u00a0<\/a><\/span><\/em><\/strong><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V kv\u011btnu 1968 do\u0161lo ve Francii k revoluci. Alespo\u0148 tak to vypadalo. Tak se to…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":119073,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1042,169,940,122],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/119072"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=119072"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/119072\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/119073"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=119072"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=119072"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=119072"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}