{"id":118693,"date":"2026-10-17T05:13:21","date_gmt":"2026-10-17T03:13:21","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=118693"},"modified":"2026-10-17T05:13:21","modified_gmt":"2026-10-17T03:13:21","slug":"lidska-inteligence-umela-inteligence-a-budoucnost-algoritmickeho-valceni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/10\/17\/lidska-inteligence-umela-inteligence-a-budoucnost-algoritmickeho-valceni\/","title":{"rendered":"Lidsk\u00e1 inteligence, um\u011bl\u00e1 inteligence a budoucnost algoritmick\u00e9ho v\u00e1l\u010den\u00ed"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

\u010c\u00edm v\u00edce technologie vzdaluje jednotlivce od d\u016fsledk\u016f jejich \u010din\u016f, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed mus\u00ed b\u00fdt jejich odpov\u011bdnost.<\/span><\/p>\n

Od osoby k c\u00edlov\u00e9mu objektu<\/span><\/h2>\n

Co se stane s lidstvem, a\u017e technologie bude schopna rozpozn\u00e1vat, klasifikovat, sledovat a nakonec i zab\u00edjet lidi, ani\u017e by je ti, kdo \u00fatoky prov\u00e1d\u011bj\u00ed, kdy vid\u011bli? M\u016fj p\u0159\u00edtel Mohammad Reza Dehshiri polo\u017eil p\u0159esn\u011b tuto ot\u00e1zku a jeho odpov\u011b\u010f je p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e1. Nebezpe\u010d\u00ed, p\u00ed\u0161e, nespo\u010d\u00edv\u00e1 v um\u011bl\u00e9 inteligenci, ale v um\u011bl\u00e9 nelidskosti \u2013 v mo\u017enosti, \u017ee stroje se stanou st\u00e1le p\u0159esn\u011bj\u0161\u00edmi, zat\u00edmco lid\u00e9 se budou c\u00edtit \u010d\u00edm d\u00e1l m\u00e9n\u011b zodpov\u011bdn\u00ed za to, co tyto stroje d\u011blaj\u00ed v jejich jm\u00e9nu.<\/span><\/p>\n

T\u00edmto \u010dl\u00e1nkem zahajuji s\u00e9rii, kter\u00e1 vych\u00e1z\u00ed z Dehshiriho anal\u00fdzy a pokou\u0161\u00ed se ji d\u00e1le rozvinout. Pokud je probl\u00e9mem \u201eum\u011bl\u00e1 nelidskost\u201c, odpov\u011b\u010f nem\u016f\u017ee spo\u010d\u00edvat v \u201eeti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed\u201c um\u011bl\u00e9 inteligenci, jako by etika byla modulem, kter\u00fd by bylo mo\u017en\u00e9 dodate\u010dn\u011b zabudovat do ji\u017e vyvinut\u00e9ho syst\u00e9mu. Mus\u00edme znovu z\u00edskat kategorii, kter\u00e1 se kv\u016fli technologick\u00e9mu \u017eargonu stala t\u00e9m\u011b\u0159 nepopsatelnou: lidskou inteligenci. Nesm\u00ed b\u00fdt ch\u00e1p\u00e1na jako relikt, kter\u00fd je t\u0159eba chr\u00e1nit uprost\u0159ed slo\u017eitosti automatizace, ale sp\u00ed\u0161e jako forma pozn\u00e1n\u00ed s vlastn\u00edmi jedine\u010dn\u00fdmi vlastnostmi, kterou nelze nahradit \u017e\u00e1dn\u00fdm zv\u00fd\u0161en\u00edm v\u00fdpo\u010detn\u00edho v\u00fdkonu.<\/span><\/p>\n

Budu to naz\u00fdvat lidskou inteligenc\u00ed a tento dvoj\u00ed v\u00fdznam je z\u00e1m\u011brn\u00fd. V \u017eargonu zpravodajsk\u00fdch slu\u017eeb ozna\u010duje HUMINT nejstar\u0161\u00ed ze zpravodajsk\u00fdch discipl\u00edn: tu, kter\u00e1 se spol\u00e9h\u00e1 na lidi, zdroje, jazyky a trp\u011bliv\u00e9 setrv\u00e1n\u00ed na konkr\u00e9tn\u00edch m\u00edstech. Ve filozofick\u00e9 terminologii tento term\u00edn ozna\u010duje schopnost porozum\u011bn\u00ed. Tez\u00ed t\u00e9to prvn\u00ed pr\u00e1ce je, \u017ee tyto dva v\u00fdznamy se nyn\u00ed sbli\u017euj\u00ed a \u017ee jejich spojen\u00ed m\u00e1 geopolitick\u00e9 d\u016fsledky, kter\u00e9 sahaj\u00ed daleko za debatu o etice zbra\u0148ov\u00fdch syst\u00e9m\u016f.<\/span><\/p>\n

Opera\u010dn\u00ed \u0159et\u011bzec modern\u00ed v\u00e1lky m\u016f\u017eeme popsat v sedmi f\u00e1z\u00edch: detekce, identifikace, klasifikace, predikce, prioritizace, zac\u00edlen\u00ed a \u00fatok. Ka\u017ed\u00fd \u010dl\u00e1nek v tomto \u0159et\u011bzci lze technicky zdokonalit, ani\u017e by se cel\u00e1 sekvence mor\u00e1ln\u011b vylep\u0161ila. V\u00fdsledn\u00fd jev se naz\u00fdv\u00e1 \u201edatafikace lidsk\u00e9ho \u017eivota\u201c: jedinec je redukov\u00e1n na identitu, m\u00edsto, vzorec chov\u00e1n\u00ed a \u00farove\u0148 ohro\u017een\u00ed.<\/span><\/p>\n

Nejedn\u00e1 se o abstrakci. V dubnu 2024 popsal vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed Yuvala Abrahama pro \u010dasopis +972 Magazine a Local Call syst\u00e9m \u201eLavender\u201c, kter\u00fd pou\u017e\u00edvaj\u00ed izraelsk\u00e9 obrann\u00e9 s\u00edly v Gaze k p\u0159i\u0159azen\u00ed pravd\u011bpodobnosti p\u0159\u00edslu\u0161nosti des\u00edtek tis\u00edc lid\u00ed k ozbrojen\u00fdm skupin\u00e1m. Podle intern\u00edch zdroj\u016f citovan\u00fdch ve vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed lidsk\u00e1 kontrola ka\u017ed\u00e9ho jm\u00e9na \u010dasto netrvala d\u00e9le ne\u017e dvacet sekund \u2013 \u010das pot\u0159ebn\u00fd k ur\u010den\u00ed, zda je c\u00edlov\u00e1 osoba mu\u017esk\u00e9ho pohlav\u00ed. Izraelsk\u00e9 obrann\u00e9 s\u00edly tuto verzi pop\u0159ely a popsaly Lavender jako datab\u00e1zi ur\u010denou k pomoci analytik\u016fm. I kdy\u017e v\u0161ak p\u0159ijmeme ofici\u00e1ln\u00ed verzi, kl\u00ed\u010dov\u00fd bod z\u016fst\u00e1v\u00e1: byl p\u0159\u00edtomen lidsk\u00fd oper\u00e1tor a jeho p\u0159\u00edtomnost nesta\u010dila k tomu, aby doporu\u010den\u00ed syst\u00e9mu p\u0159em\u011bnila na nez\u00e1visl\u00fd \u00fasudek.<\/span><\/p>\n

Kognitivn\u00ed psychologie m\u00e1 pro tento jev n\u00e1zev: automatiza\u010dn\u00ed zkreslen\u00ed. Ozna\u010duje tendenci lid\u00ed pracuj\u00edc\u00edch s automatizovan\u00fdm syst\u00e9mem pova\u017eovat jeho doporu\u010den\u00ed za n\u00e1hradu za vlastn\u00ed ov\u011b\u0159en\u00ed a nevyhled\u00e1vat informace, kter\u00e9 by mohly t\u011bmto doporu\u010den\u00edm odporovat. Ji\u017e v roce 1976 Joseph Weizenbaum \u2013 kter\u00fd vyvinul jeden z prvn\u00edch konverza\u010dn\u00edch program\u016f v historii \u2013 rozli\u0161oval mezi schopnost\u00ed kalkulovat a schopnost\u00ed \u00fasudku. Tvrdil, \u017ee existuj\u00ed \u00fakoly, kter\u00e9 by nem\u011bly b\u00fdt sv\u011b\u0159ov\u00e1ny po\u010d\u00edta\u010di, i kdyby je byl schopen vykonat. O p\u016fl stolet\u00ed pozd\u011bji se toto rozli\u0161en\u00ed stalo je\u0161t\u011b d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm. V\u00fdpo\u010dty pracuj\u00ed s t\u00edm, co ji\u017e bylo p\u0159elo\u017eeno do dat. \u00dasudek mus\u00ed ur\u010dit, zda tento p\u0159eklad p\u0159esn\u011b odr\u00e1\u017e\u00ed realitu.<\/span><\/p>\n

Dehshiri stru\u010dn\u011b shrnuje tento bod pomoc\u00ed \u010dty\u0159 rozli\u0161en\u00ed: technick\u00e1 p\u0159esnost nen\u00ed etick\u00e1 p\u0159esnost; p\u0159esnost nen\u00ed spravedlnost; automatizace nen\u00ed odpov\u011bdnost; technologick\u00e1 nad\u0159azenost nen\u00ed mor\u00e1ln\u00ed nad\u0159azenost. Dodal bych p\u00e1t\u00e9 rozli\u0161en\u00ed epistemologick\u00e9 povahy, na kter\u00e9m z\u00e1vis\u00ed ostatn\u00ed: korelace nen\u00ed porozum\u011bn\u00ed. Syst\u00e9m strojov\u00e9ho u\u010den\u00ed rozpozn\u00e1v\u00e1 statistick\u00e9 vzorce v datov\u00e9 sad\u011b. Nev\u00ed, co je \u0161kola, proto\u017ee nev\u00ed, co je d\u00edt\u011b, a ani nev\u00ed, \u017ee to nev\u00ed.<\/span><\/p>\n

\u00cdr\u00e1nec uv\u00e1d\u00ed zaj\u00edmavou p\u0159\u00edpadovou studii: 28. \u00fanora 2026, v \u010dasn\u00fdch rann\u00edch hodin\u00e1ch v\u00e1lky, byla z\u00e1kladn\u00ed \u0161kola Shajareh Tayyebeh v Minabu v provincii Hormozgan b\u011bhem \u0161koln\u00edch hodin n\u011bkolikr\u00e1t zasa\u017eena. \u00cdr\u00e1nsk\u00e9 \u00fa\u0159ady hl\u00e1sily 150 a\u017e 175 ob\u011bt\u00ed, z nich\u017e drtivou v\u011bt\u0161inu tvo\u0159ily d\u00edvky, spolu s des\u00edtkami u\u010ditel\u016f a n\u011bkolika rodi\u010di; okresn\u00ed prokur\u00e1tor nakonec stanovil po\u010det ob\u011bt\u00ed na 156. Washington se nikdy p\u0159\u00edmo nep\u0159iznal k odpov\u011bdnosti ani nezve\u0159ejnil v\u00fdsledky vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed Pentagonu. Amnesty International incident v nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b popsala jako v\u00e1\u017en\u00e9 selh\u00e1n\u00ed zpravodajsk\u00fdch slu\u017eeb.<\/span><\/p>\n

Satelitn\u00ed sn\u00edmky odhalily detail, kter\u00fd posouv\u00e1 anal\u00fdzu z mor\u00e1ln\u00ed na faktickou \u00farove\u0148. Podle z\u00e1padn\u00edch m\u00e9di\u00ed se \u0161kola nach\u00e1zela vedle n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladny Revolu\u010dn\u00ed gardy a d\u0159\u00edve byla jej\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed. Mezi vysv\u011btlen\u00edmi koluj\u00edc\u00edmi v americk\u00fdch kruz\u00edch je i mo\u017enost zastaral\u00fdch \u00fadaj\u016f o c\u00edlen\u00ed. Pokud by se tato hypot\u00e9za uk\u00e1zala jako pravdiv\u00e1, Minab by nebyl p\u0159\u00edpadem strojov\u00e9 chyby, ale sp\u00ed\u0161e p\u0159\u00edpadem datab\u00e1ze, kter\u00e1 by ji\u017e neodr\u00e1\u017eela realitu. Budova se zm\u011bnila. Data ne.<\/span><\/p>\n

Bez ohledu na to, jak sofistikovan\u00fd je klasifika\u010dn\u00ed algoritmus, nedok\u00e1\u017ee rozpoznat, \u017ee se z b\u00fdval\u00e9 vojensk\u00e9 budovy stala \u0161kola, pokud tuto zm\u011bnu nikdo nezaznamenal. V\u011bd\u011bl to ka\u017ed\u00fd, kdo v Minabu \u017eil: rodi\u010de, kte\u0159\u00ed ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no vozili sv\u00e9 dcery do \u0161koly, \u0159idi\u010d \u0161koln\u00edho autobusu, u\u010ditel\u00e9. To je p\u0159esn\u011b ten druh znalost\u00ed, kter\u00e9 HUMINT shroma\u017e\u010fuje a kter\u00e9 jsou v d\u00e1lkov\u00e9m v\u00e1l\u010den\u00ed st\u00e1le \u010dast\u011bji pova\u017eov\u00e1ny za nadbyte\u010dn\u00e9, proto\u017ee jsou pomal\u00e9, drah\u00e9 a obt\u00ed\u017en\u011b se nasazuj\u00ed ve velk\u00e9m m\u011b\u0159\u00edtku. Na z\u00e1klad\u011b ve\u0159ejn\u011b dostupn\u00fdch zdroj\u016f se odpov\u011bdnost USA jev\u00ed jako vysoce pravd\u011bpodobn\u00e1, zat\u00edmco p\u0159esn\u00e9 okolnosti z\u016fst\u00e1vaj\u00ed nejasn\u00e9 a jistota v tomto bod\u011b je n\u00edzk\u00e1: chyba v datab\u00e1zi, chyba v klasifikaci nebo \u00famysln\u00e9 p\u0159ijet\u00ed rizika. V\u0161echny t\u0159i hypot\u00e9zy v\u0161ak vedou ke stejn\u00e9 ot\u00e1zce: Kdo p\u0159ed \u00fatokem zkontroloval, zda se v t\u00e9to budov\u011b nach\u00e1zeli lid\u00e9?<\/span><\/p>\n

V\u00edce ne\u017e jen \u201e\u010dlov\u011bk v cyklu\u201c<\/span><\/h2>\n

Mezin\u00e1rodn\u00ed debata se dlouhodob\u011b spokojuje s principem \u201e\u010dlov\u011bk v cyklu\u201c, kdy je \u010dlov\u011bk sou\u010d\u00e1st\u00ed rozhodovac\u00edho procesu.<\/span><\/p>\n

Tento vzorec je nedostate\u010dn\u00fd: I kdy\u017e se \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee pod\u00edlet na rozhodovac\u00edm procesu, st\u00e1le m\u016f\u017ee pouze schvalovat doporu\u010den\u00ed algoritmu. Navrhuje jej nahradit sofistikovan\u011bj\u0161\u00edm principem, kter\u00fd naz\u00fdv\u00e1 \u201elidskost ve veden\u00ed\u201c: skute\u010dn\u00e1 schopnost zpochyb\u0148ovat, odm\u00edtat, potla\u010dovat a zastavovat automatizovan\u00fd proces.<\/span><\/p>\n

Historie studen\u00e9 v\u00e1lky nab\u00edz\u00ed dva p\u0159\u00edklady, kter\u00e9 ilustruj\u00ed, co to v praxi znamen\u00e1. Dne 26. z\u00e1\u0159\u00ed 1983 sov\u011btsk\u00fd syst\u00e9m v\u010dasn\u00e9ho varov\u00e1n\u00ed Oko ohl\u00e1sil odp\u00e1len\u00ed p\u011bti balistick\u00fdch raket ze Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Slu\u017ebu vykon\u00e1vaj\u00edc\u00ed d\u016fstojn\u00edk Stanislav Petrov klasifikoval poplach jako fale\u0161n\u00fd poplach a nehl\u00e1sil jej jako prob\u00edhaj\u00edc\u00ed \u00fatok, proto\u017ee p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee americk\u00fd prvn\u00ed \u00fader by nikdy nem\u011bl zahrnovat pouze p\u011bt raket. M\u011bl pravdu: dru\u017eice si spletla odraz slunce od mrak\u016f s odp\u00e1len\u00edm raket. O dvacet jedna let d\u0159\u00edve, 27. \u0159\u00edjna 1962, se sov\u011btsk\u00e1 ponorka B-59, izolovan\u00e1 v Karibiku a napaden\u00e1 sign\u00e1ln\u00edmi hlubinn\u00fdmi pumami, chystala odp\u00e1lit torp\u00e9do s jadernou zbran\u00ed. Odp\u00e1len\u00ed vy\u017eadovalo souhlas t\u0159\u00ed nejvy\u0161\u0161\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f na palub\u011b a Vasilij Archipov souhlas odm\u00edtl ud\u011blit.<\/span><\/p>\n

Ani v jednom p\u0159\u00edpad\u011b \u010dlov\u011bk nepotvrdil doporu\u010den\u00ed syst\u00e9mu. Vyvr\u00e1til ho. A neud\u011blal to proto, \u017ee by m\u011bl v\u00edce dat: ve skute\u010dnosti byla probl\u00e9mem data. Ud\u011blal to proto, \u017ee si mohl polo\u017eit ot\u00e1zku, kterou \u017e\u00e1dn\u00fd postup nep\u0159edepisoval: zda to, co vid\u011bl, d\u00e1v\u00e1 smysl v kontextu v\u0161eho ostatn\u00edho, co o sv\u011bt\u011b v\u011bd\u011bl. Petrov znal americkou jadernou doktr\u00ednu; Archipov znal rozd\u00edl mezi \u00fatokem a hrozbou. Tuto schopnost porovnat sign\u00e1l s celkov\u00fdm obrazem a detail s t\u00edm, co je v\u011brohodn\u00e9, naz\u00fdv\u00e1m lidskou inteligenc\u00ed. Je pozoruhodn\u00e9, \u017ee Dena byla potopena ponorkou. Nev\u00edme, jak\u00e9 ot\u00e1zky byly jej\u00edm d\u016fstojn\u00edk\u016fm kladeny ani jak\u00fd prostor m\u011bli pro sv\u00e1 vlastn\u00ed rozhodnut\u00ed.<\/span><\/p>\n

Tento n\u00e1vrh vy\u017eaduje up\u0159esn\u011bn\u00ed, proto\u017ee existuje riziko jeho zredukov\u00e1n\u00ed na obecn\u00fd humanistick\u00fd apel. Lidsk\u00e1 inteligence, jak ji ch\u00e1pu j\u00e1, je strukturov\u00e1na na t\u0159ech odli\u0161n\u00fdch \u00farovn\u00edch, z nich\u017e ka\u017ed\u00e1 p\u0159edstavuje struktur\u00e1ln\u00ed \u2013 a nikoli pouze do\u010dasn\u00e9 \u2013 omezen\u00ed um\u011bl\u00e9 inteligence.<\/span><\/p>\n

Prvn\u00ed \u00farove\u0148 m\u00e1 epistemologickou povahu. Scholastick\u00e1 tradice rozli\u0161ovala mezi intellectus, aktem, kter\u00fdm mysl p\u0159\u00edmo uchopuje pravdu, a ratio, inferen\u010dn\u00edm procesem, kter\u00fdm se \u010dlov\u011bk pohybuje od jednoho prvku k dal\u0161\u00edmu. Pro Tom\u00e1\u0161e Akvinsk\u00e9ho (Summa Theologiae, I, q. 79, a. 8) se nejedn\u00e1 o odd\u011blen\u00e9 schopnosti, ale o aspekty jedin\u00e9ho intelektu, v n\u011bm\u017e my\u0161len\u00ed za\u010d\u00edn\u00e1 porozum\u011bn\u00edm a k porozum\u011bn\u00ed se vrac\u00ed. Dne\u0161n\u00ed syst\u00e9my strojov\u00e9ho u\u010den\u00ed dosahuj\u00ed pom\u011bru neb\u00fdval\u00e9 s\u00edly, schopn\u00e9 vyvozovat z\u00e1v\u011bry, kombinovat informace a vytv\u00e1\u0159et p\u0159edpov\u011bdi v rozsahu nedosa\u017eiteln\u00e9m lidskou mysl\u00ed. Chyb\u00ed jim aspekt intellectus, tedy uchopen\u00ed v\u00fdznamu toho, co zpracov\u00e1vaj\u00ed. Toto je filozofick\u00e1 teze a mus\u00ed b\u00fdt jako takov\u00e1 prezentov\u00e1na, ale m\u00e1 konkr\u00e9tn\u00ed praktick\u00e9 d\u016fsledky: Syst\u00e9m bez porozum\u011bn\u00ed nedok\u00e1\u017ee rozpoznat, kdy se jeho vlastn\u00ed model sv\u011bta stal fale\u0161n\u00fdm.<\/span><\/p>\n

Druh\u00fd aspekt je praktick\u00e9 povahy. Prudentia neboli moudrost je podle tomistick\u00e9 definice spr\u00e1vn\u00fd rozum aplikovan\u00fd na jedn\u00e1n\u00ed a jej\u00edm specifick\u00fdm \u00fakolem je aplikovat obecn\u00fd princip na konkr\u00e9tn\u00ed jednotliv\u00fd p\u0159\u00edpad. Stroj zobec\u0148uje: jeho hodnota spo\u010d\u00edv\u00e1 v za\u0159azen\u00ed jednotlivce do t\u0159\u00eddy. Moudrost d\u011bl\u00e1 opak, nebo\u0165 mus\u00ed rozpoznat, co v tomto konkr\u00e9tn\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b le\u017e\u00ed mimo danou t\u0159\u00eddu. V\u00e1lka, kter\u00e1 je oblast\u00ed jedine\u010dn\u00e9ho a nep\u0159edv\u00eddan\u00e9ho, \u200b\u200bp\u0159edstavuje oblast, ve kter\u00e9 m\u00e1 tento rozd\u00edl nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u00e1hu. Vatik\u00e1nsk\u00e1 n\u00f3ta Antiqua et nova z ledna 2025 tuto my\u0161lenkovou linii p\u0159evzala a zd\u016fraznila vt\u011blenou a rela\u010dn\u00ed povahu lidsk\u00e9 inteligence, jako\u017e i jej\u00ed neredukovatelnost na pouhou funkci zpracov\u00e1n\u00ed.<\/span><\/p>\n

T\u0159et\u00ed \u00farove\u0148 je rela\u010dn\u00ed a pr\u00e1v\u011b zde se filozofick\u00fd v\u00fdznam prot\u00edn\u00e1 s v\u00fdznamem zpravodajsk\u00fdch slu\u017eeb. Sherman Kent, kter\u00fd prakticky zalo\u017eil obor zpravodajsk\u00fdch studi\u00ed v pov\u00e1le\u010dn\u00fdch Spojen\u00fdch st\u00e1tech, definoval zpravodajskou \u010dinnost prim\u00e1rn\u011b jako znalosti, a to je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ji za\u010dal pova\u017eovat za organizaci nebo \u010dinnost. HUMINT je forma t\u011bchto znalost\u00ed, kter\u00e1 je p\u0159ed\u00e1v\u00e1na prost\u0159ednictv\u00edm druh\u00e9 osoby: n\u011bkoho, kdo mluv\u00ed jejich jazykem, zn\u00e1 jejich zvyky, dok\u00e1\u017ee posoudit okol\u00ed a dok\u00e1\u017ee rozli\u0161it festival od politick\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. B\u011bhem posledn\u00edch t\u0159\u00ed desetilet\u00ed velmoci st\u00e1le v\u00edce p\u0159esouvaly sv\u00e9 zdroje k technick\u00fdm discipl\u00edn\u00e1m, od sign\u00e1lov\u00e9ho zpravodajstv\u00ed p\u0159es satelitn\u00ed dohled a\u017e po platformy pro agregaci dat. Minab ilustruje cenu t\u00e9to nerovnov\u00e1hy.<\/span><\/p>\n

Nic z toho neznamen\u00e1 odm\u00edtnut\u00ed technologie. Lidsk\u00e1 inteligence nestoj\u00ed ve vztahu k um\u011bl\u00e9 inteligenci jako manu\u00e1l k mechanikovi. Zav\u00e1d\u00ed hierarchii: Algoritmus je n\u00e1stroj pod\u0159\u00edzen\u00fd \u00fasudku, kter\u00fd s\u00e1m nedok\u00e1\u017ee vygenerovat. Z toho vypl\u00fdv\u00e1 princip formulovan\u00fd Dehshirim, kter\u00fd si zaslou\u017e\u00ed st\u00e1t se opera\u010dn\u00edm krit\u00e9riem: \u010c\u00edm v\u00edce technologie distancuje akt\u00e9ra od d\u016fsledk\u016f jeho vlastn\u00edch \u010din\u016f, t\u00edm v\u00edce se mus\u00ed v\u011bdom\u00e1 odpov\u011bdnost osoby s rozhodovac\u00ed pravomoc\u00ed zvy\u0161ovat, nikoli sni\u017eovat.<\/span><\/p>\n

Z geopolitick\u00e9ho hlediska<\/span><\/h2>\n

A\u017e doposud se ot\u00e1zka m\u016f\u017ee jevit jako probl\u00e9m mor\u00e1ln\u00ed filozofie. Je to v\u0161ak mnohem v\u00edc ne\u017e jen to. Rozd\u011blen\u00ed schopnost\u00ed algoritmick\u00e9ho boje je rozd\u011blen\u00edm moci a pravidla, kter\u00e1 je \u0159\u00edd\u00ed \u2013 pokud v\u016fbec budou ps\u00e1na \u2013 budou ps\u00e1na t\u011bmi, kte\u0159\u00ed maj\u00ed z\u00e1jem na co nejmen\u0161\u00edm omezen\u00ed t\u011bchto schopnost\u00ed.<\/span><\/p>\n

Stav mezin\u00e1rodn\u00edho pr\u00e1va to potvrzuje. Skupina vl\u00e1dn\u00edch expert\u016f z\u0159\u00edzen\u00e1 v r\u00e1mci \u00damluvy o n\u011bkter\u00fdch konven\u010dn\u00edch zbran\u00edch diskutuje o smrt\u00edc\u00edch autonomn\u00edch zbra\u0148ov\u00fdch syst\u00e9mech od roku 2017, ani\u017e by dosud vytvo\u0159ila pr\u00e1vn\u011b z\u00e1vazn\u00fd n\u00e1stroj. V listopadu 2023 Spojen\u00e9 st\u00e1ty prosadily politickou deklaraci o odpov\u011bdn\u00e9m vojensk\u00e9m vyu\u017eit\u00ed um\u011bl\u00e9 inteligence, kter\u00e1 ze sv\u00e9 podstaty nen\u00ed pr\u00e1vn\u011b z\u00e1vazn\u00e1. V prosinci t\u00e9ho\u017e roku Valn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed OSN p\u0159ijalo prvn\u00ed rezoluci v\u011bnovanou t\u011bmto syst\u00e9m\u016fm, zat\u00edmco Mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee od roku 2021 vyz\u00fdv\u00e1 k z\u00e1kazu nep\u0159edv\u00eddateln\u00fdch autonomn\u00edch syst\u00e9m\u016f a syst\u00e9m\u016f ur\u010den\u00fdch k v\u00fdb\u011bru lid\u00ed jako c\u00edl\u016f. V \u010dervnu 2024 na summitu G7 v Borgo Egnazia pape\u017e Franti\u0161ek prohl\u00e1sil, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd stroj by nikdy nem\u011bl m\u00edt pr\u00e1vo rozhodovat o lidsk\u00e9m \u017eivot\u011b. Rozd\u00edl mezi t\u011bmito postoji a realitou na boji\u0161t\u00edch v roce 2026 se odr\u00e1\u017e\u00ed v po\u010dtu ob\u011bt\u00ed.<\/span><\/p>\n

Existuje tak\u00e9 hlub\u0161\u00ed asymetrie. Kdokoli ovl\u00e1d\u00e1 data, rozhoduje o tom, kdo se stane c\u00edlem, a ob\u011bti algoritmick\u00e9 v\u00e1lky se nach\u00e1zej\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b mimo Z\u00e1pad: v p\u00e1smu Gazy, \u00cdr\u00e1nu, Sahelu a Jemenu. Pro st\u00e1ty, kter\u00e9 ani nevytv\u00e1\u0159ej\u00ed platformy, ani nekontroluj\u00ed sv\u00e9 datab\u00e1ze, se tak lidsk\u00e1 inteligence st\u00e1v\u00e1 ot\u00e1zkou suverenity. Zem\u011b, kter\u00e1 si udr\u017euje jazykovou kompetenci, region\u00e1ln\u00ed znalosti a s\u00edt\u011b lidsk\u00e9 inteligence, si zachov\u00e1v\u00e1 svou nez\u00e1vislost v \u00fasudku. Naopak zem\u011b, kter\u00e1 sv\u011b\u0159uje sv\u016fj sv\u011bton\u00e1zor syst\u00e9m\u016fm vyvinut\u00fdm jinde \u2013 \u010dasto soukrom\u00fdmi spole\u010dnostmi \u2013 se t\u00e9to nez\u00e1vislosti vzd\u00e1v\u00e1 spolu se sv\u00fdmi daty. Ve sv\u011btov\u00e9m \u0159\u00e1du, kter\u00fd se st\u00e1le v\u00edce sm\u011b\u0159uje k multipolarit\u011b, toto rozli\u0161en\u00ed odd\u011bl\u00ed ty akt\u00e9ry, kte\u0159\u00ed soud\u00ed, od t\u011bch, kte\u0159\u00ed jsou souzeni.<\/span><\/p>\n

To vede ke konkr\u00e9tn\u00edmu n\u00e1vrhu, kter\u00fd d\u00e1le rozvedu v budouc\u00edch \u010dl\u00e1nc\u00edch. Spolu s obecnou z\u00e1sadou \u00fa\u010dinn\u00e9 lidsk\u00e9 kontroly by mezin\u00e1rodn\u00ed humanit\u00e1rn\u00ed pr\u00e1vo mohlo stanovit specifickou povinnost lidsk\u00e9ho ov\u011b\u0159en\u00ed civiln\u00edho stavu jak\u00e9koli pevn\u00e9 infrastruktury uveden\u00e9 na seznamu c\u00edl\u016f. Toto ov\u011b\u0159en\u00ed by muselo podl\u00e9hat datu vypr\u0161en\u00ed platnosti, po kter\u00e9m by informace staly neplatn\u00fdmi a musely by b\u00fdt aktualizov\u00e1ny s vyu\u017eit\u00edm p\u0159\u00edm\u00fdch zdroj\u016f. Jedn\u00e1 se o minim\u00e1ln\u00ed standard. V p\u0159\u00edpad\u011b Minab by to vy\u017eadovalo, aby se n\u011bkdo zeptal, zda budova st\u00e1le odpov\u00edd\u00e1 popisu v dokumentaci.<\/span><\/p>\n

Technologie m\u016f\u017ee ur\u010dit, jak zbra\u0148 dos\u00e1hne sv\u00e9ho c\u00edle, zat\u00edmco je odpov\u011bdnost\u00ed lidstva rozhodnout, zda by na tento c\u00edl v\u016fbec m\u011blo b\u00fdt za\u00fato\u010deno. Z\u00e1kladn\u00ed ot\u00e1zkou, kter\u00e1 se za t\u00edm v\u0161\u00edm skr\u00fdv\u00e1, je, kdo tuto lidskost uplat\u0148uje v praxi, s jak\u00fdmi prost\u0159edky pozn\u00e1n\u00ed a v r\u00e1mci kter\u00fdch instituc\u00ed. V Minabu m\u011bl n\u011bkdo v\u011bd\u011bt, \u017ee tam existuje \u0161kola. Skute\u010dnost, \u017ee to nikdo nev\u011bd\u011bl, nebo \u017ee se nikdo neptal, je bodem, ve kter\u00e9m mus\u00edme za\u010d\u00edt znovu.<\/span><\/p>\n

Lorenzo Maria <\/span><\/strong><\/em><\/a>Pacini<\/strong><\/em>
\n<\/span>Docent politick\u00e9 filozofie a geopolitiky, Univerzita Dolomiti v Bellunu. Konzultant pro strategickou anal\u00fdzu, zpravodajsk\u00e9 slu\u017eby a mezin\u00e1rodn\u00ed vztahy.<\/span><\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010c\u00edm v\u00edce technologie vzdaluje jednotlivce od d\u016fsledk\u016f jejich \u010din\u016f, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed mus\u00ed b\u00fdt jejich odpov\u011bdnost….<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":118694,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1042,1712,11874,1080,2194],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/118693"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=118693"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/118693\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/118694"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=118693"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=118693"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=118693"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}