{"id":11848,"date":"2022-06-26T03:24:50","date_gmt":"2022-06-26T01:24:50","guid":{"rendered":"http:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=11848"},"modified":"2022-06-26T03:24:50","modified_gmt":"2022-06-26T01:24:50","slug":"jan-campbell-otevrena-a-uzavrena-spolecnost-a-digitalni-avatar","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2022\/06\/26\/jan-campbell-otevrena-a-uzavrena-spolecnost-a-digitalni-avatar\/","title":{"rendered":"Jan Campbell: Otev\u0159en\u00e1 a uzav\u0159en\u00e1 spole\u010dnost a digit\u00e1ln\u00ed avat\u00e1r"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

\u00davod<\/strong><\/span><\/p>\n

N\u00e1zev p\u0159\u00edsp\u011bvku mnoz\u00ed budou asociovat s 92 let\u00fdm Georgem Sorosem (1930), jeho d\u00edt\u011btem\u00a0 – Open Society Foundations, konflikty v\u00a0mnoha st\u00e1tech a v\u00e1lkami, v\u010detn\u011b t\u00e9 prob\u00edhaj\u00edc\u00ed. Ve v\u0161ech v\u00e1lk\u00e1ch se jedn\u00e1 o boj syst\u00e9mu vl\u00e1dnut\u00ed: v\u00a0otev\u0159en\u00e9 a uzav\u0159en\u00e9 spole\u010dnosti. Mnoz\u00ed z\u00a0n\u00e1s vid\u00ed a c\u00edt\u00ed, \u017ee bojujeme-li i mimo tradi\u010dn\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9 pole, \u017ee B\u016fh nebo n\u011bkdo jin\u00fd zachra\u0148uje. Ale ne te\u010f a ne tady. Spasen\u00ed se odlo\u017eilo. Proto v\u00a0dob\u011b v\u00e1lky, inflace a strachu podvodn\u00edci i tzv. zachr\u00e1nci po n\u00e1s cht\u011bj\u00ed, abychom nejd\u0159\u00edve platili a v\u011b\u0159ili, \u017ee n\u00e1m pozd\u011bji bude l\u00e9pe.<\/p>\n

Ne\u0159\u00edkaj\u00ed n\u00e1m ale, \u017ee nejlep\u0161\u00edm vojev\u016fdcem je ten, kdo bez boje poko\u0159\u00ed ciz\u00ed vojsko, kdo bez obl\u00e9h\u00e1n\u00ed dobije ciz\u00ed m\u011bsto, kdo si bez vlekl\u00e9ho ta\u017een\u00ed podman\u00ed ciz\u00ed st\u00e1t. To je um\u011bn\u00ed d\u016fmysln\u00e9ho \u00fato\u010den\u00ed! Open Society Foundations jsou toho v\u00a0ur\u010dit\u00e9m smyslu p\u0159\u00edkladem. \u0158\u00edd\u00ed se pravidlem veden\u00ed vojsk: Jsi-li desetkr\u00e1t siln\u011bj\u0161\u00ed nep\u0159\u00edtele, obkli\u010d. Jsi-li p\u011btkr\u00e1t siln\u011bj\u0161\u00ed, ude\u0159 nep\u0159\u00edtele. Jsi-li dvakr\u00e1t siln\u011bj\u0161\u00ed, st\u0159etni se s\u00a0n\u00edm. Je-li ti nep\u0159\u00edtel rovn\u00fd, pokus se jej rozd\u011blit. Jsi-li slab\u0161\u00ed ne\u017e on, sna\u017e se mu ubr\u00e1nit. A nem\u00e1\u0161-li proti n\u011bmu \u0161anci, vyhni se mu. Pro\u010d? Proto\u017ee vojev\u016fdce je sloupem podp\u00edraj\u00edc\u00edm st\u00e1t. St\u00e1t je siln\u00fd, dokud je sloup cel\u00fd st\u00e1t, je slab\u00fd, kdy\u017e je sloup naru\u0161en a odsouzen k\u00a0z\u00e1niku, kdy\u017e je spole\u010dnost atomizov\u00e1na, jako dnes.<\/p>\n

Proto plat\u00ed to, co pravil Sun: V\u00e1lka je nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u011bc\u00ed st\u00e1tu. Je m\u00edstem \u017eivota a smrti, je cestou k p\u0159e\u017eit\u00ed \u010di zk\u00e1ze. Je pot\u0159eba ji zkoumat a v\u011bd\u011bt o n\u00ed co nejv\u00edce<\/em>. Krom\u011b toho je pot\u0159eba uv\u011bdomit si, \u017ee p\u011bt vl\u00e1ken sp\u0159\u00e1d\u00e1 osnovu, z nich spl\u00e9t\u00e1me pl\u00e1n a rozpl\u00e9t\u00e1me podstatu strategie: Prvn\u00ed se jmenuje Cesta, druh\u00e1 Nebe, t\u0159et\u00ed Zem\u011b, \u010dtvrt\u00e1 Vojev\u016fdce a p\u00e1t\u00e1 se jmenuje Metoda. Cesta sjednocuje mysl lidu s\u00a0vl\u00e1dcem tak, aby s n\u00edm dok\u00e1zal zem\u0159\u00edt, tak aby s n\u00edm dok\u00e1zal \u017e\u00edt, a to bez ohledu na nebezpe\u010d\u00ed. Nebe p\u0159edstavuje prom\u011bny a Jin a Jang st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed zimy a tepla.<\/em><\/p>\n

\u010c\u00e1st prvn\u00ed: Kr\u00e1tk\u00fd pohled do historie otev\u0159en\u00e9 a uzav\u0159en\u00e9 spole\u010dnosti<\/strong><\/span><\/p>\n

Sociologick\u00e1 encyklopedie Sociologick\u00e9ho \u00fastavu AV \u010cR definuje otev\u0159enou spole\u010dnost pojmem navr\u017een\u00fdm Karlem R. Popperem (1902\u20131994): spole\u010dnost, kter\u00e1 je zalo\u017eena na svobod\u011b rozhodov\u00e1n\u00ed jednotlivce, na racion\u00e1ln\u00edm kriticismu, individualismu, na ochot\u011b a zp\u016fsobilosti ke zm\u011bn\u011b, na vysok\u00e9 adaptabilit\u011b v\u016f\u010di zm\u011bn\u00e1m a tlak\u016fm vn\u011bj\u0161\u00edho prost\u0159ed\u00ed, na vysok\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed mobilit\u011b a demokratick\u00e9m politick\u00e9m syst\u00e9mu.<\/em> Opakem spole\u010dnosti otev\u0159en\u00e9 je spole\u010dnost uzav\u0159en\u00e1. Tu charakterizuje autorit\u00e1\u0159stv\u00ed, dogmatick\u00fd zp\u016fsob my\u0161len\u00ed, kolektivismus, strnulost, stagnace, n\u00edzk\u00e1 a reglementovan\u00e1 mobilita, v\u011bt\u0161inou s totalitn\u00edm, autorit\u00e1\u0159sk\u00fdm \u010di autokratick\u00fdm politick\u00fdm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm.<\/p>\n

Dichotomie spole\u010dnost otev\u0159en\u00e1 a uzav\u0159en\u00e1<\/em> poprv\u00e9 pou\u017eil jeden z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch filosof\u016f p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed, p\u0159edstavitel filosofie \u017eivota vystupuj\u00edc\u00ed proti tradici racionalistick\u00e9 a osv\u00edcensk\u00e9 filosofie, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1927 Henri Bergson (1859 -1941) v pr\u00e1ci Dvoj\u00ed pramen mravnosti a n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed <\/em>(\u010desky 1936). Bergson rozli\u0161il mor\u00e1lku na dv\u011b: 1) otev\u0159enou, zalo\u017eenou na osobn\u00ed odpov\u011bdnosti, je\u017e je tvo\u0159iv\u00e1 a nez\u00e1visl\u00e1 na spole\u010dnosti, a 2) uzav\u0159enou, kter\u00e1 je zalo\u017eena na tlaku spole\u010dnosti, je neosobn\u00ed, prob\u00edh\u00e1 automaticky a instinktivn\u011b a sleduje udr\u017een\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00edch spole\u010densk\u00fdch zvyklost\u00ed.<\/p>\n

Popper vylo\u017eil svou ideu otev\u0159en\u00e9 spole\u010dnosti v polemice s Plat\u00f3nem, G. W. F. Hegelem a K. Marxem, kter\u00e9 prezentuje jako p\u0159edstavitele koncepc\u00ed uzav\u0159en\u00e9 spole\u010dnosti. Zd\u016fraz\u0148uje v\u00fdznam racion\u00e1ln\u00edho kriticismu a osobn\u00ed volby a odpov\u011bdnosti ve spole\u010dnosti otev\u0159en\u00e9 a sou\u010dasn\u011b upozor\u0148uje na ur\u010duj\u00edc\u00ed roli magick\u00e9ho, kmenov\u00e9ho zp\u016fsobu my\u0161len\u00ed. To, co vid\u00edme dnes, nab\u00fdv\u00e1 formy nacionalismu. P\u0159\u00edkladem uzav\u0159en\u00e9 spole\u010dnosti je podle Poppera antick\u00e1 Sparta, Prusko, nacistick\u00e9 N\u011bmecko a stalinsk\u00fd Sov\u011btsk\u00fd svaz. Podp\u016frci jsou dnes RF a \u010cLR. P\u0159\u00edkladem spole\u010dnosti otev\u0159en\u00e9 jsou antick\u00e9 At\u00e9ny a z\u00e1padn\u00ed kapitalistick\u00e9 demokracie. Popper odm\u00edt\u00e1 ideu a ide\u00e1l dokonal\u00e9 spole\u010dnosti konstruovan\u00e9 mysliteli typu Plat\u00f3na, Hegela a Marxe. Lze proto tvrdit, \u017ee d\u011bjiny jsou sv\u00e1rem mezi t\u011bmito dv\u011bma typy spole\u010dnost\u00ed.<\/p>\n

George Soros<\/strong><\/span><\/p>\n

Koncept my\u0161len\u00ed a sv\u00e1r dvou typ\u016f spole\u010dnosti a z\u00a0nich vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed rozd\u00edl si uv\u011bdomil student Poppera, George Soros (1930). Ten se pokusil rozvinout z\u00e1kladn\u00ed rozd\u00edl mezi ob\u011bma typy spole\u010dnost\u00ed, kter\u00fd vid\u00ed v modelu my\u0161len\u00ed, kter\u00e9 se vz\u00e1jemn\u011b podmi\u0148uje s formou spole\u010densk\u00e9 organizace. Soros poukazuje na dva podstatn\u00e9 probl\u00e9my otev\u0159en\u00e9 spole\u010dnosti: tendenci k nestabilit\u011b, v\u010detn\u011b destabilizace rodinn\u00fdch a osobn\u00edch vazeb, a tzv. deficit \u00fa\u010delu. V\u00a0jedn\u00e9 p\u0159edmluv\u011b k\u00a0vyd\u00e1n\u00ed Popperova d\u00edla The Open Society and Its Enemies (prvn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed v\u00a0roce 1945) Soros popisuje „odhalen\u00ed“ prvn\u00edho \u010dten\u00ed knihy a jak pomohlo inspirovat jeho politicky filantropick\u00e9 nadace Open Society Foundations. Jedinou v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed marxistickou polemikou s Popperem je kniha britsk\u00e9ho marxistick\u00e9ho filozofa Maurice Campbell Cornfortha (1909 -1980) Open Philosophy and Open Society (1968). V re\u00e1ln\u00e9 politice byly marxistick\u00e9 my\u0161lenky jako vod\u00edtka pro politick\u00e1 opat\u0159en\u00ed dlouho nahrazov\u00e1ny reformn\u00edmi politikami a k vy\u0159e\u0161en\u00ed rozporu mezi teoretick\u00fdm z\u00e1kladem a politick\u00fdmi opat\u0159en\u00edmi byl zapot\u0159eb\u00ed nov\u00fd teoretick\u00fd a filozofick\u00fd z\u00e1klad.<\/p>\n

Soros ve sv\u00e9 knize The Crisis of Global Capitalism (ISSN:0028-9604) nab\u00edz\u00ed hodnocen\u00ed stavu sv\u011btov\u00e9 ekonomiky; Jak bl\u00edzko byly Spojen\u00e9 st\u00e1ty ke kolapsu; P\u0159edch\u00e1zen\u00ed kolapsu pomoc\u00ed zaji\u0161\u0165ovac\u00edch fond\u016f a kapit\u00e1lov\u00fdch kontrol; Pot\u0159eba glob\u00e1ln\u00edho syst\u00e9mu politick\u00e9ho rozhodov\u00e1n\u00ed ke stabilizaci a regulaci glob\u00e1ln\u00ed ekonomiky. A vysv\u011btluje: M\u016fj \u00fasp\u011bch na finan\u010dn\u00edch trz\u00edch mi dal v\u011bt\u0161\u00ed m\u00edru nez\u00e1vislosti ne\u017e v\u011bt\u0161ina ostatn\u00edch lid\u00ed<\/em>. To mi umo\u017e\u0148uje zaujmout stanovisko ke kontroverzn\u00edm ot\u00e1zk\u00e1m: Ve skute\u010dnosti m\u011b to zavazuje, proto\u017ee ostatn\u00ed nemohou<\/em>. Pozd\u011bji si polo\u017eil strategickou ot\u00e1zku: Ji\u017en\u00ed Afrika byla uzav\u0159en\u00e1 spole\u010dnost se v\u0161emi institucemi zem\u011b prvn\u00edho sv\u011bta, ale ty byly pro v\u011bt\u0161inu obyvatelstva z rasov\u00fdch d\u016fvod\u016f nep\u0159\u00edstupn\u00e9. Kde bych mohl naj\u00edt lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost k otev\u0159en\u00ed uzav\u0159en\u00e9 spole\u010dnosti?<\/em><\/p>\n

Otev\u0159en\u00e1 spole\u010dnost \u2013 Open Society<\/strong><\/span><\/p>\n

Spole\u010dnost byla zalo\u017eena v roce 1979, kdy\u017e George Soros zjistil, \u017ee m\u00e1 dost pen\u011bz. Jeho velk\u00fd \u00fasp\u011bch jako mana\u017eera hedgeov\u00fdch fond\u016f mu umo\u017enil pokra\u010dovat v jeho ambici vytvo\u0159it otev\u0159en\u00e9 spole\u010dnosti nam\u00edsto autorit\u00e1\u0159sk\u00fdch forem vl\u00e1dy. Otev\u0159en\u00e1 spole\u010dnost je zalo\u017eena na pozn\u00e1n\u00ed, \u017ee na\u0161e ch\u00e1p\u00e1n\u00ed sv\u011bta je ze sv\u00e9 podstaty nedokonal\u00e9<\/em>, \u0159ekl Soros. Co je nedokonal\u00e9, m\u016f\u017ee b\u00fdt vylep\u0161eno<\/em>. Za\u010dal podporou stipendi\u00ed \u010derno\u0161sk\u00fdch student\u016f na univerzit\u011b v Kapsk\u00e9m M\u011bst\u011b v Ji\u017en\u00ed Africe a v\u00fdchodoevropsk\u00fdch disident\u016f schopn\u00fdch studovat v\u00a0zahrani\u010d\u00ed.<\/p>\n

Dnes nadace financuj\u00ed skupiny a jednotlivce ve v\u00edce ne\u017e 120 zem\u00edch. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed kr\u00e1tk\u00fd v\u00fdpis z\u00a0\u010d\u00e1sti historie v\u00fdvoje nadace (v p\u0159\u00edsp\u011bvku do roku 2002), zam\u011b\u0159en\u00ed jej\u00ed \u010dinnosti v\u00a0geopolitick\u00e9m, pojmov\u00e9m a sou\u010dasn\u00e9m NGO kontextu, dokazuje nutnost kriticky posuzovat a hodnotit \u010dinnost nadace s\u00a0c\u00edlem vytv\u00e1\u0159et protiv\u00e1hu. Pro\u010d? Proto\u017ee s\u00a0j\u00eddlem roste apetit. Soros i ve vysok\u00e9m v\u011bku, osobn\u00edm vlivem a metast\u00e1z\u00edm podobn\u00fdm vlivem nadace Open Society Foundations nelze v\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b podce\u0148ovat, i kdy\u017e n\u00e1\u0161 \u017eivot ovl\u00e1dl nov\u00fd duch doby.<\/p>\n

1984 – Podpora disentu za \u017eeleznou oponou. Soros otev\u0159el nadaci v\u00a0Ma\u010farsku a zalo\u017eil s\u00ed\u0165 Open Society Foundations (OSF). Nadace se sna\u017eila roz\u0161\u00ed\u0159it p\u0159\u00edstup lid\u00ed k informac\u00edm ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b a SSSR s c\u00edlem prolomit informa\u010dn\u00ed monopol komunistick\u00fdch stran.<\/p>\n

1986 – \u00a0Podpora demokracie v\u00a0\u010c\u00ednsk\u00e9 lidov\u00e9 republice (\u010cLR). Nadace se st\u00e1v\u00e1 ter\u010dem vnit\u0159n\u00edch boj\u016f mezi pro – a proti-reformn\u00edmi elementy v komunistick\u00e9 stran\u011b \u010cLR. Nadace m\u011bla kr\u00e1tk\u00fd \u017eivot a byla uzav\u0159ena v roce 1989, t\u011bsn\u011b p\u0159ed ud\u00e1lostmi na n\u00e1m\u011bst\u00ed Nebesk\u00e9ho klidu.<\/p>\n

1989 – Podpora otev\u0159en\u00fdch spole\u010dnost\u00ed v b\u00fdval\u00e9m sov\u011btsk\u00e9m bloku. Po p\u00e1du Berl\u00ednsk\u00e9 zdi se OSF etablovala v Polsku, na Ukrajin\u011b a v RF. B\u011bhem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch p\u011bti let nadace vytvo\u0159ila s\u00ed\u0165 kancel\u00e1\u0159\u00ed v Alb\u00e1nii, pobaltsk\u00fdch st\u00e1tech, Bulharsku, \u010cesk\u00e9 republice, Kazachst\u00e1nu, Kyrgyzst\u00e1nu, Moldavsku, Rumunsku a na Slovensku.<\/p>\n

1991 \u2013 Zalo\u017een\u00ed Central European University (CEU). Jen n\u011bco m\u00e1lo p\u0159es 100 student\u016f za\u010dalo studovat na nov\u00e9 CEU jako region\u00e1ln\u00ed s\u00edle pot\u0159ebn\u00e9 k revitalizaci kritick\u00e9ho a otev\u0159en\u00e9ho my\u0161len\u00ed. Pokud se nem\u00fdl\u00edm, dnes v\u00edce ne\u017e 1 500 student\u016f z cel\u00e9ho sv\u011bta nav\u0161t\u011bvuje kurzy CEU ve V\u00eddni (d\u0159\u00edve i Budape\u0161ti) s podporou stipendi\u00ed OSF.<\/p>\n

1992 \u2013 OSF za\u010dala se otev\u00edrat um\u011bleck\u00e1 centra po cel\u00e9 st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b a b\u00fdval\u00e9m Sov\u011btsk\u00e9m svazu. Byla postavena na modelu, kter\u00fd za\u010dal v Budape\u0161ti v roce 1980. S\u00ed\u0165 20 center pro sou\u010dasn\u00e9 um\u011bn\u00ed poskytuje informace o mezin\u00e1rodn\u00edch grantech, stipendi\u00edch a sout\u011b\u017e\u00edch aj.<\/p>\n

1993 – Pomoc Sarajevu p\u0159e\u017e\u00edt. OSF vyslala do m\u011bsta t\u00fdm specialist\u016f na pomoc p\u0159i katastrof\u00e1ch, aby pomohli obnovit z\u00e1kladn\u00ed slu\u017eby. Dnes OSF v Bosn\u011b a Hercegovin\u011b financuje skupiny pracuj\u00edc\u00ed na podpo\u0159e demokracie, tolerance a pr\u00e1vn\u00edho st\u00e1tu na Balk\u00e1n\u011b, spolu s n\u00e1rodn\u00edmi nadacemi v Srbsku, Severn\u00ed Makedonii, Kosovu a Alb\u00e1nii. Aktivity v oblasti p\u0159ed\u0161koln\u00edho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed byly zah\u00e1jeny z\u00e1kladn\u00ed podporou ve v\u00fd\u0161i 100 milion\u016f dolar\u016f. To vedlo k vytvo\u0159en\u00ed kurikula a vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho programu v ran\u00e9m d\u011btstv\u00ed. Program rozv\u00edj\u00ed nez\u00e1visl\u00e1 asociace podporovan\u00e1 v\u00edce ne\u017e 80 vzd\u011bl\u00e1vac\u00edmi skupinami, kter\u00e1 je aktivn\u00ed ve v\u00edce ne\u017e 40 zem\u00edch.<\/p>\n

1993 – Financov\u00e1n\u00ed v\u00fdzkumu v Rusk\u00e9 federaci (RF). Soros reagoval na krizi po rozpadu SSSR zalo\u017een\u00edm Mezin\u00e1rodn\u00ed v\u011bdeck\u00e9 nadace. Tak vznikla mnohotis\u00edcov\u00e1 korumpovan\u00e1 spole\u010dnost v\u011bdc\u016f v\u00a0Rusk\u00e9 Akademii V\u011bd (RAV), se kterou je\u0161t\u011b dnes bojuje vl\u00e1da a prezident RF.<\/p>\n

1994 \u2013 Dal\u0161\u00ed aktivity: Podpora demokracie a \u0159e\u0161en\u00ed nerovnosti v Ji\u017en\u00ed Africe po apartheidu. Hled\u00e1n\u00ed lep\u0161\u00ed budoucnosti pro Myanmar. Podpora nov\u00e9ho my\u0161len\u00ed o glob\u00e1ln\u00ed protidrogov\u00e9 politice. Projekt o smrti v\u00a0Americe. Zde stoj\u00ed za zm\u00ednku, \u017ee Sorosovu motivaci umo\u017enila \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zku\u0161enost ze smrt\u00ed sv\u00fdch rodi\u010d\u016f. Projekt veden\u00fd l\u00e9ka\u0159i, akademick\u00fdmi pracovn\u00edky a pe\u010dovateli byl zalo\u017een investic\u00ed ve v\u00fd\u0161i 45 milion\u016f dolar\u016f a v\u00fdznamn\u011b formuje pr\u00e1ci OSF v\u00a0aktu\u00e1ln\u00ed oblasti paliativn\u00ed p\u00e9\u010de ve sv\u011bt\u011b. Proto doporu\u010duji studium tohoto projektu.<\/p>\n

1996 – Zam\u011b\u0159en\u00ed na hrozby pro otev\u0159enou spole\u010dnost v USA. Na\u0161e programy ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech byly v\u00fdsledkem na\u0161ich program\u016f ve zbytku sv\u011bta: soci\u00e1ln\u00ed spravedlnost, zraniteln\u00e9 populace, ob\u010dansk\u00e1 pr\u00e1va a syst\u00e9m trestn\u00edho soudnictv\u00ed<\/em>, \u0159ekl Soros p\u0159i zah\u00e1jen\u00ed projektu.<\/p>\n

V\u00a0roce 1997 se rozhodl st\u00e1t po boku evropsk\u00fdch Rom\u016f. V\u00a0roce 1998 mobilizoval proti tuberkul\u00f3ze, zadal prvn\u00ed studie, a pomohl financovat zah\u00e1jen\u00ed prvn\u00edho Glob\u00e1ln\u00edho pl\u00e1nu na zastaven\u00ed tuberkul\u00f3zy v roce 2001. Toto \u00fasil\u00ed dnes podporuje asi 1 700 organizac\u00ed ve v\u00edce ne\u017e 100 zem\u00edch po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. V\u00a0roce 1999 vstoupil aktivn\u011b do spolupr\u00e1ce s Evropskou uni\u00ed, Evropskou radou pro zahrani\u010dn\u00ed vztahy a dal\u0161\u00edmi. V\u00a0roce 2001 se rozhodl podporovat demokracii v\u00a0Indon\u00e9sii, v\u00e9st boj proti diskriminaci muslim\u016f, aby mohl v roce 2002 za\u010d\u00edt s podporou spravedlnosti a m\u00edru v Izraeli-Palestin\u011b a st\u00edh\u00e1n\u00ed nejohavn\u011bj\u0161\u00edch zlo\u010din\u016f v r\u00e1mci Mezin\u00e1rodn\u00edho trestn\u00edho soudu (ICC).<\/p>\n

\u010c\u00e1st druh\u00e1: OSF v \u010cR a st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b<\/strong><\/span><\/p>\n

Podle slov Franti\u0161ka Janoucha, \u010desk\u00e9ho a \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho jadern\u00e9ho fyzika, autora popul\u00e1rn\u00edch v\u011bdeck\u00fdch d\u011bl, disidenta, zakladatele a p\u0159edsedy Nadace Charty 77, Soros podporoval finan\u010dn\u011b Nadaci Charty 77 a jej\u00edm prost\u0159ednictv\u00edm disent v \u010ceskoslovensku. B\u011bhem tzv. sametov\u00e9 revoluce se setkal s budouc\u00edm prezidentem V\u00e1clavem Havlem a premi\u00e9rem Mari\u00e1nem \u010calfou. OSF poskytla v roce 2015 finan\u010dn\u00ed dary nap\u0159\u00edklad organizaci Evropsk\u00e9 hodnoty, podporuje romsk\u00e9 studenty ve 13 zem\u00edch st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropy prost\u0159ednictv\u00edm Romsk\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho fondu (REF). V \u010cR je \u010dasto d\u00e1v\u00e1n do souvislosti s podporou \u010clov\u011bka v\u00a0t\u00edsni.<\/p>\n

Zlomov\u00fdm rokem pro nadaci OSF je rok 2018. Nadace p\u0159est\u011bhovala sv\u00e9 operace a zam\u011bstnance z Budape\u0161ti do Berl\u00edna v reakci na (pr\u00fd) represivn\u00ed politick\u00e9 a pr\u00e1vn\u00ed prost\u0159ed\u00ed v Ma\u010farsku. P\u0159edt\u00edm, v\u00a0roce 2012 skon\u010dila podpora pobo\u010dky v \u010cR s\u00a0od\u016fvodn\u011bn\u00edm: Na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b jsou zem\u011b, kter\u00e9 pot\u0159ebuj\u00ed pomoc v\u00edce ne\u017e my. Stali jsme se zcela nez\u00e1vislou nadac\u00ed a od roku 2012 sami hled\u00e1me finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky na n\u00e1\u0161 dal\u0161\u00ed provoz. D\u00edky diverzifikovan\u00fdm zdroj\u016fm neust\u00e1le prosazujeme demokratick\u00e9 hodnoty, prosazujeme pozitivn\u00ed zm\u011bny a podporujeme otev\u0159enou spole\u010dnost v \u010cesk\u00e9 republice.\u00a0 Hrajeme tak\u00e9 roli inov\u00e1tor\u016f a podporovatel\u016f aktivn\u00edch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed ovliv\u0148uj\u00ed d\u011bn\u00ed jak ve sv\u00e9m bezprost\u0159edn\u00edm okol\u00ed, tak ve sv\u00e9 zemi.<\/em><\/p>\n

Po form\u00e1ln\u00edm odchodu \u010desk\u00e9 pobo\u010dky ze s\u00edt\u011b Open Society Foundations do\u0161lo ke kontroverz\u00edm v\u00a0Ma\u010farsku. Tam je Soros pova\u017eov\u00e1n za ne\u017e\u00e1douc\u00ed osobu a byl vl\u00e1dou premi\u00e9ra Orb\u00e1na dokonce stylizov\u00e1n do role nejv\u011bt\u0161\u00edho nep\u0159\u00edtele st\u00e1tu, kter\u00fd chce sv\u00fdmi aktivitami \u00fadajn\u011b zni\u010dit ma\u010farsk\u00fd n\u00e1rod. Jeho jm\u00e9no nesou z\u00e1kony omezuj\u00edc\u00ed \u010dinnost neziskov\u00fdch organizac\u00ed, v\u010detn\u011b j\u00edm financovan\u00e9 St\u0159edoevropsk\u00e9 univerzity (CEU) a p\u0159ed volbami se jeho tv\u00e1\u0159 pravideln\u011b objevovala na plak\u00e1tech, kter\u00e9 m\u011bly vyvol\u00e1vat strach ze Sorose a mobilizovat voli\u010de.<\/p>\n

Po Slovensku, kde se Sorose tak\u00e9 stal t\u00e9matem politick\u00fdch debat, na \u0159adu p\u0159i\u0161lo Rakousko. V kritice na adresu Sorose ze strany vrcholn\u00fdch politik\u016f vl\u00e1dn\u00ed Svobodn\u00e9 strany Rakouska (FP\u00d6) v televizn\u00ed debat\u011b se ost\u0159e st\u0159etli tehdej\u0161\u00ed kancl\u00e9\u0159 Sebastian Kurz a p\u0159edseda FP\u00d6 Heinz-Christian Strache. Debatu rozpoutal v\u00fdrok p\u0159edsedy parlamentn\u00ed frakce FP\u00d6 Johanna Gudenuse. Ten tvrdil, \u017ee existuj\u00ed \u201ed\u016fvodn\u00e1 podez\u0159en\u00ed\u201c, \u017ee americk\u00fd miliard\u00e1\u0159 ma\u010farsk\u00e9ho p\u016fvodu \u201epodporuje migra\u010dn\u00ed proudy do Evropy\u201c. Mlad\u00fd politik se p\u0159itom odvolal mimo jin\u00e9 na tvrzen\u00ed ma\u010farsk\u00e9ho premi\u00e9ra Viktora Orb\u00e1na.<\/p>\n

Nehled\u011b na v\u0161e, George Soros z\u00edskal 14. listopadu 2019 od v\u00edde\u0148sk\u00e9ho starosty Michaela Ludwiga Zlat\u00fd odznak za z\u00e1sluhy spolkov\u00e9 zem\u011b V\u00edde\u0148. Ocen\u011bn\u00ed p\u0159i\u0161lo den p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se ve V\u00eddni slavnostn\u011b otev\u0159elo nov\u00e9 s\u00eddlo CEU, kter\u00e9 Ma\u010farsko nepovolilo \u010dinnost v Budape\u0161ti. V\u00fdznam vyznamen\u00e1n\u00ed Sorose nelze podce\u0148ovat. Pro\u010d?<\/p>\n

Ludwig zd\u016fraznil, \u017ee Soros dostal ocen\u011bn\u00ed mimo jin\u00e9 i za sv\u00e9 n\u011bkdej\u0161\u00ed p\u016fsoben\u00ed ve v\u00fdchodoevropsk\u00fdch zem\u00edch, za pomoc disident\u016fm a podporu svobodn\u00e9 spole\u010dnosti prost\u0159ednictv\u00edm nadace Open Society Foundations. Oslavn\u00fd proslov o laure\u00e1tovi pronesl i b\u00fdval\u00fd rakousk\u00fd prezident Heinz Fischer. Ten Sorose ozna\u010dil za bojovn\u00edka proti autorit\u00e1\u0159stv\u00ed, nesvobod\u011b a rasismu a ocenil i jeho nasazen\u00ed p\u0159i prosazov\u00e1n\u00ed kvalitn\u00edho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a svobody b\u00e1d\u00e1n\u00ed. Slavnostn\u00edho aktu se krom\u011b v\u00edde\u0148sk\u00fdch politik\u016f z\u00fa\u010dastnila i b\u00fdval\u00e1 ma\u010farsk\u00e1 ministryn\u011b zahrani\u010d\u00ed Kinga G\u00f6nczov\u00e1 a samoz\u0159ejm\u011b i b\u00fdval\u00fd \u0161\u00e9f \u010desk\u00e9 diplomacie Karel Schwarzenberg.<\/p>\n

\u010c\u00ednsk\u00e1 lidov\u00e1 republika<\/strong><\/span><\/p>\n

Nen\u00ed tajemstv\u00edm, \u017ee vl\u00e1da \u010cLR nen\u00ed fanou\u0161kem George Sorose. Pro\u010d? Krom\u011b toho, \u017ee vl\u00e1da \u010cLR monitoruje p\u016fsoben\u00ed nadace od dne jej\u00edho zalo\u017een\u00ed a p\u016fsoben\u00ed nejenom v\u00a0Evrop\u011b, Rusk\u00e9 federaci a Asii, nelze nezm\u00ednit, \u017ee b\u011bhem asijsk\u00e9 finan\u010dn\u00ed krize Soros se ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b pokusil prolomit hongkongskou dolarovou vazbu. V roce 2016, kdy \u010cLR za\u017e\u00edvala masivn\u00ed odliv kapit\u00e1lu, Lidov\u00fd den\u00edk varoval Sorose, aby se nezaj\u00edmal o j\u00fcan. V l\u00e9t\u011b 2021 Soros tvrdil v koment\u00e1\u0159i, \u017ee prezident Si \u0164in-pching nech\u00e1pe, jak trhy funguj\u00ed<\/em>. Bylo to v dob\u011b, kdy glob\u00e1ln\u00ed investo\u0159i byli nerv\u00f3zn\u00ed z \u010d\u00ednsk\u00fdch technologick\u00fdch akci\u00ed a ohl\u00e1\u0161en\u00fdch regula\u010dn\u00edch z\u00e1sah\u016f.<\/p>\n

\u017de Soros m\u00e1 probl\u00e9m s nastoupen\u00edm tygru na ocas bez \u00fahony, uv\u011bdomit si, \u017ee zm\u011bny ve sv\u011bt\u011b by m\u011bly b\u00fdt realizov\u00e1ny m\u00edrov\u00fdm a ne v\u00e1le\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem a nem\u00e1 probl\u00e9m ani ve vysok\u00e9m v\u011bku ovliv\u0148ovat loutkovodi\u010de, dokumentuj\u00ed jeho projevy. Zm\u00edn\u00edm se pouze o t\u0159ech, se kter\u00fdmi doporu\u010duji sezn\u00e1mit se: 1) CBS 60 minutes (v roce 1998): Jsem tam v podstat\u011b proto, abych vyd\u011blal pen\u00edze. Nemohu a ned\u00edv\u00e1m se na soci\u00e1ln\u00ed d\u016fsledky toho, co d\u011bl\u00e1m.<\/em> 2) China, Xi Jinping, and the Threat from Within: p\u0159ednesen\u00fd na Hoover Institution 31. ledna 2022. 3) Russia, China and the Fight of Our Lives: refer\u00e1t v Davosu 25. 5. 2022. Jedn\u00e1 se v podstat\u011b o stejn\u00fd hyperbolick\u00fd projev, kter\u00fd pronesl na Hoover Institution v\u00a0lednu t.r. s n\u011bkolika drobn\u00fdmi zm\u011bnami (https:\/\/www.georgesoros.com\/2022\/05\/2).<\/p>\n

V projevu pronesen\u00e9m na Sv\u011btov\u00e9m ekonomick\u00e9m f\u00f3ru v Davosu 2022 Soros u\u010dinil sv\u00e9 dosud nejsenza\u010dn\u011bj\u0161\u00ed tvrzen\u00ed: Prezident Si nemus\u00ed b\u00fdt letos na podzim znovu zvolen do t\u0159et\u00edho funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed na 20. n\u00e1rodn\u00edm kongresu. Navzdory obecn\u00fdm o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm Si \u0164in-pching mo\u017en\u00e1 nedostane sv\u00e9 vytou\u017een\u00e9 t\u0159et\u00ed funk\u010dn\u00ed obdob\u00ed kv\u016fli chyb\u00e1m, kter\u00fdch se dopustil. Ale i kdyby to ud\u011blal, politbyro mu nemus\u00ed d\u00e1t volnou ruku p\u0159i v\u00fdb\u011bru \u010dlen\u016f p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho politbyra. To by zna\u010dn\u011b sn\u00ed\u017eilo jeho moc a vliv a sn\u00ed\u017eilo pravd\u011bpodobnost, \u017ee se stane vl\u00e1dcem na cel\u00fd \u017eivot<\/em>.<\/p>\n

Podle Sorose ud\u011blal Si dv\u011b fat\u00e1ln\u00ed chyby. Za prv\u00e9, p\u0159etrv\u00e1v\u00e1n\u00ed politiky Covid-zero tla\u010d\u00ed ekonomiku do voln\u00e9ho p\u00e1du a vyhnalo \u0160anghaj, na pokraj otev\u0159en\u00e9 vzpoury<\/em>. Zadruh\u00e9, Si \u0164in-pchingovo spojenectv\u00ed s Vladimirem Putinem neslou\u017e\u00ed nejlep\u0161\u00edm z\u00e1jm\u016fm \u010cLR<\/em>. V posledn\u00edch dvou letech byl siln\u00fd v\u00fdvoz trumfem \u010d\u00ednsk\u00e9 ekonomiky. Nyn\u00ed podle Sorose \u010cLR si znep\u0159\u00e1telila dva nejv\u011bt\u0161\u00ed kupce: USA a EU<\/em>. Ke v\u0161\u00ed \u00fact\u011b k\u00a0v\u011bku Sorose, jeho poradc\u016fm a v\u00fdkonn\u00fdm loutk\u00e1m OSF a \u00fasp\u011bch\u016f v Evrop\u011b tvrd\u00edm, \u017ee Soros ignoruje ducha doby (Zeitgeist), dostal se mimo hru v\u00a0Eurasii a nem\u00e1 \u0161anci v\u00a0Asii v\u010dele s\u00a0\u010cLR.<\/p>\n

Pro\u010d se Sorosovo ideje p\u0159e\u017eily<\/strong><\/span><\/p>\n

Na konci studen\u00e9 v\u00e1lky napsal politolog Francis Fukuyama esej nazvanou Konec d\u011bjin?<\/em> P\u00e1d komunismu, tvrdil, odstran\u00ed posledn\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eku, kter\u00e1 odd\u011bluje cel\u00fd sv\u011bt od jeho osudu liber\u00e1ln\u00ed demokracie a tr\u017en\u00edch ekonomik. Mnoho lid\u00ed souhlasilo. Dnes, v\u00a0dob\u011b transformace hodnot, \u00fastupu od liber\u00e1ln\u00edho glob\u00e1ln\u00edho \u0159\u00e1du zalo\u017een\u00e9ho na pravidlech kognitivn\u00edho kapitalismu a platforem tras-nacion\u00e1ln\u00edch spole\u010dnost\u00ed, se Fukuyamova my\u0161lenka jev\u00ed jako kuri\u00f3zn\u00ed a naivn\u00ed. Pos\u00edlila v\u0161ak neoliber\u00e1ln\u00ed ekonomickou doktr\u00ednu, kter\u00e1 p\u0159evl\u00e1dala posledn\u00edch 40 let.<\/p>\n

D\u016fv\u011bryhodnost neoliberalistick\u00e9 v\u00edry v neregulovan\u00e9 trhy jako nejjist\u011bj\u0161\u00ed cestu ke sd\u00edlen\u00e9 prosperit\u011b, sou\u010dasn\u00e9 sl\u00e1bnut\u00ed d\u016fv\u011bry v neoliberalismus a demokracii nen\u00ed n\u00e1hoda ani pouh\u00e1 korelace. Pro\u010d? Neoliberalismus toti\u017e podkop\u00e1v\u00e1 demokracii ji\u017e 40 let. Forma globalizace p\u0159edepsan\u00e1 neoliberalismem zp\u016fsobila, \u017ee jednotlivci a cel\u00e9 spole\u010dnosti nebyli schopni ovl\u00e1dat d\u016fle\u017eitou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho vlastn\u00edho osudu. Sta\u010d\u00ed sezn\u00e1mit se s\u00a0dv\u011bma knihami J. E. Stiglitze (1943), americk\u00e9ho ekonoma, profesora na Kolumbijsk\u00e9 univerzit\u011b a nositele Nobelovy ceny za ekonomii (2001) – Globalizace a jej\u00ed nespokojenosti (2002) a Lid\u00e9, moc a zisky (2019).<\/p>\n

V bohat\u00fdch i chud\u00fdch zem\u00edch elity slibovaly, \u017ee neoliber\u00e1ln\u00ed politika povede k rychlej\u0161\u00edmu hospod\u00e1\u0159sk\u00e9mu r\u016fstu a \u017ee p\u0159\u00ednosy budou st\u00e9kat dol\u016f, tak\u017ee v\u0161ichni, v\u010detn\u011b t\u011bch nejchud\u0161\u00edch, se budou m\u00edt l\u00e9pe. Elity tvrdily, \u017ee jejich sliby byly zalo\u017eeny na v\u011bdeck\u00fdch ekonomick\u00fdch modelech a v\u00fdzkumu zalo\u017een\u00e9m na d\u016fkazech<\/em>. Ve skute\u010dnosti po 40 letech m\u00e1me smutn\u00fd v\u00fdsledek: r\u016fst se zpomalil a plody r\u016fstu \u0161ly pouze sm\u011brem k\u00a0vrcholu pyramidy. Jin\u00fdmi slovy: Mzdy stagnovaly, akciov\u00fd trh stoupal, p\u0159\u00edjmy a bohatstv\u00ed proudily nahoru, m\u00edsto aby st\u00e9kaly dol\u016f. Proto tvrd\u00edm cel\u00e1 desetilet\u00ed, \u017ee r\u016fst kv\u016fli r\u016fstu p\u0159edstavuje my\u0161len\u00ed rakovinov\u00e9 bu\u0148ky a my\u0161len\u00ed t\u011bch, kte\u0159\u00ed neznaj\u00ed nic o patologick\u00e9 v\u011bd\u011b, definovan\u00e9 Irving Langmuirem (1881-1957), americk\u00fdm chemikem a fyzikem, kter\u00fd v roce 1932 z\u00edskal Nobelovu cenu za chemii.<\/p>\n

Skute\u010dnost je takov\u00e1, \u017ee navzdory sv\u00e9mu n\u00e1zvu nebyla \u00e9ra neoliberalismu zdaleka liber\u00e1ln\u00ed. Zavedla intelektu\u00e1ln\u00ed ortodoxii, naprostou netolerantnost k\u00a0disentu a dok\u00e1zala, \u017ee neoliberalismus se jen m\u00e1lo podobal otev\u0159en\u00e9 spole\u010dnosti<\/em>, kterou obhajoval Popper. Soros i Popper si uv\u011bdomili, \u017ee na\u0161e spole\u010dnost je slo\u017eit\u00fd, st\u00e1le se vyv\u00edjej\u00edc\u00ed syst\u00e9m, ve kter\u00e9m \u010d\u00edm v\u00edce se u\u010d\u00edme, t\u00edm v\u00edce na\u0161e znalosti m\u011bn\u00ed chov\u00e1n\u00ed sama sebe a syst\u00e9mu. Nikde nebyla tato nesn\u00e1\u0161enlivost v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e v makroekonomii, kde p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00ed modely vylu\u010dovaly mo\u017enost krize podobn\u00e9 t\u00e9, kterou jsme za\u017eili v roce 2008, a kterou v\u00a0modifikovan\u00e9 podob\u011b za\u017e\u00edv\u00e1me dnes.<\/p>\n

Kdy\u017e se stalo nemo\u017en\u00e9, bylo s n\u00edm zach\u00e1zeno, jako s podivnou ud\u00e1lost\u00ed, kterou \u017e\u00e1dn\u00fd model nemohl p\u0159edv\u00eddat. Dokonce i dnes zast\u00e1nci t\u011bchto bludn\u00fdch teori\u00ed odm\u00edtaj\u00ed p\u0159ipustit, \u017ee jejich v\u00edra v seberegulaci trh\u016f a jejich odm\u00edt\u00e1n\u00ed externalit jako neexistuj\u00edc\u00edch nebo ned\u016fle\u017eit\u00fdch vedly k deregulaci, kter\u00e1 byla kl\u00ed\u010dov\u00e1 p\u0159i rozdm\u00fdch\u00e1v\u00e1n\u00ed krize. Teorie p\u0159e\u017e\u00edv\u00e1 s ptolemaiovsk\u00fdmi pokusy p\u0159izp\u016fsobit ji fakt\u016fm. To sv\u011bd\u010d\u00ed ve skute\u010dnosti o pomal\u00e9, ale jist\u00e9 smrti. Bude-li neoliberalismus pokra\u010dovat s\u00a0pou\u017eit\u00edm s\u00edly, hrozeb nebo vyd\u00edr\u00e1n\u00ed, ukon\u010d\u00ed na\u0161i civilizaci.<\/p>\n

Jedinou cestu vp\u0159ed, jedin\u00fd zp\u016fsob, jak zachr\u00e1nit na\u0161i planetu a civilizace, p\u0159edstavuje znovuzrozen\u00ed historie, jednotn\u00e9 v\u011bd\u011bn\u00ed a odm\u00edtnut\u00ed v\u0161ech projekt\u016f, kter\u00e9 jsou v\u00a0rozporu se z\u00e1kony p\u0159\u00edrody a jsou spojeny s\u00a0fiktivn\u00ed moc\u00ed \u010dlov\u011bka a kapit\u00e1lu. V\u00a0Evrop\u011b mus\u00edme o\u017eivit osv\u00edcenstv\u00ed, zav\u00e1zat se k dodr\u017eov\u00e1n\u00ed jeho hodnot svobody, \u00facty ke znalostem a poko\u0159e. Podobn\u011b jako v\u00a0\u010cLR bylo zapo\u010dato integrovat etick\u00e9 principy Konfucianismu do pr\u00e1ce a vzd\u011bl\u00e1n\u00ed kandid\u00e1t\u016f na \u010dlenstv\u00ed v\u00a0KS \u010cLR.<\/p>\n

Sv\u011bt v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b proch\u00e1z\u00ed dramatickou politickou, ekonomickou a hodnotovou transformac\u00ed, kter\u00e1 se p\u0159esouv\u00e1 od ekonomiky zalo\u017een\u00e9 na fyzick\u00fdch vstupech k ekonomice zalo\u017een\u00e9 na intelektu\u00e1ln\u00edch vstupech, lidsk\u00e9 tvo\u0159ivosti a p\u0159\u00edrod\u011b podobn\u00fdch technologi\u00edch a \u0159e\u0161en\u00edch. Jin\u00fdmi slovy, kreativn\u00ed ekonomika mus\u00ed b\u00fdt roz\u0161\u00ed\u0159ena nad r\u00e1mec v\u011bdy, technologie a designu tak, aby zahrnovala v\u0161echny aplikace kreativity a roli vysok\u00fdch \u0161kol a univerzit v tv\u016fr\u010d\u00edm v\u011bku. I v\u00a0tomto sm\u011bru vid\u00edm p\u0159ednost syst\u00e9mu, ve kter\u00e9m vojev\u016fdce je sloupem podp\u00edraj\u00edc\u00edm st\u00e1t. Ten je siln\u00fd, dokud je sloup cel\u00fd st\u00e1t, a je slab\u00fd, kdy\u017e bude sloup naru\u0161en. Proto je pot\u0159eba kriticky hodnotit Sorose a OSF. Ob\u011b, osobnost Sorose a OSF za cel\u00e1 desetilet\u00ed si neuv\u011bdomily, \u017ee v \u010cLR Nebe p\u0159edstavuje prom\u011bny, Jin a Jang st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed zimy a tepla a KS \u010cLR pod veden\u00edm Si, v\u011b\u0159\u00edc\u00edho my\u0161lence komunismu na z\u00e1klad\u011b osobn\u00ed \u017eivotn\u00ed zku\u0161enosti, se bude \u0159\u00eddit historick\u00fdmi pravdami: 1) Spr\u00e1vn\u00fd cestovatel nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 pl\u00e1ny nebo z\u00e1m\u011br dokon\u010dit cestu (Lao Tzu). 2) Autentick\u00e1 \u010d\u00ednsk\u00e1 tradi\u010dn\u00ed kultura m\u011b\u0159\u00ed kvalitu lidsk\u00e9ho \u017eivota na z\u00e1klad\u011b \u0161t\u011bst\u00ed uvnit\u0159, a ne vn\u011bj\u0161\u00edho materi\u00e1ln\u00edho pohodl\u00ed. 3) Modern\u00ed \u010cLR m\u016f\u017ee b\u00fdt jedn\u00edm z m\u00e1la st\u00e1t\u016f – maj\u00e1k\u016f na sv\u011bt\u011b varuj\u00edc\u00edm celoro\u010dn\u011b 24\/7 p\u0159ed nebezpe\u010d\u00edm a ukazuj\u00edc\u00edm na cestu k v\u00fdchodu z dne\u0161n\u00ed turbulentn\u00ed situace do klidn\u00fdch vod p\u0159\u00edstavu. Proto Soros, jeho my\u0161len\u00ed a Open Society Foundations se p\u0159e\u017eily a jsou nebezpe\u010dn\u00e9.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/span><\/p>\n

George Soros namaloval ostr\u00fd portr\u00e9t glob\u00e1ln\u00edho stavu v\u011bc\u00ed v projevu na Sv\u011btov\u00e9m ekonomick\u00e9m f\u00f3ru 2022. Nazna\u010dil, \u017ee rusk\u00e1 invaze na Ukrajinu (v jeho pojet\u00ed) mohla b\u00fdt za\u010d\u00e1tkem t\u0159et\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/em>, \u017ee p\u0159edstavuje existen\u010dn\u00ed hrozbu pro civilizaci, jak ji zn\u00e1me a \u017ee represivn\u00ed re\u017eimy jsou na vzestupu, zat\u00edmco otev\u0159en\u00e9 spole\u010dnosti, kter\u00e9 se sna\u017eil podporovat prost\u0159ednictv\u00edm filantropick\u00e9 pr\u00e1ce, jsou v oble\u017een\u00ed<\/em>. S pomoc\u00ed vzestupu um\u011bl\u00e9 inteligence, soci\u00e1ln\u00edch m\u00e9di\u00ed a technologick\u00fdch platforem dnes RF a \u010cLR v jeho pojet\u00ed p\u0159edstavuj\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed hrozbu. Soros zapomenul p\u0159ipomenout, \u017ee kdy\u017e se v 80. letech pustil do sv\u00e9 politick\u00e9 filantropie<\/em>, USA byly velmi siln\u00e9. V\u00fdsledek Sorosova p\u016fsoben\u00ed ve skute\u010dnosti znamen\u00e1: Netrvalo dlouho a pomohl USA zni\u010dit. USA dnes existuj\u00ed jako fikce, zd\u00e1nliv\u00fd kapitalistick\u00fd st\u00e1t. Fikce v podstat\u011b vytvo\u0159ena a uchv\u00e1cena kapitalisty (v\u011bt\u0161inou prost\u0159ednictv\u00edm z\u00e1stupc\u016f, tj. korporac\u00ed) s lobbisty, kte\u0159\u00ed p\u00ed\u0161\u00ed legislativu a ovliv\u0148uj\u00ed soudy, aby dodr\u017eovaly z\u00e1kony p\u0159edlo\u017een\u00e9 byrokraci\u00ed z jejich preferovan\u00e9 legislativy.\u00a0 Elity, ne lid\u00e9\u2026<\/p>\n

V\u00fdznamn\u00fd italsk\u00fd hebrejsky p\u00ed\u0161\u00edc\u00ed rab\u00edn a kabalista Mo\u0161e Chajim Luzzatto, zn\u00e1m\u00fd t\u00e9\u017e jako Ramchal (1707-1746), kter\u00fd se krom\u011b \u017eidovsk\u00e9 mystiky v\u011bnoval etice, vysv\u011btluje, \u017ee B\u016fh umo\u017e\u0148uje lidem, kte\u0159\u00ed jsou mimo pok\u00e1n\u00ed, vynutit si maxim\u00e1ln\u00ed mno\u017estv\u00ed zla, aby dostali nejvy\u0161\u0161\u00ed trest v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm sv\u011bt\u011b.<\/p>\n

Sorosova nadace Otev\u0159en\u00e9 spole\u010dnosti<\/em> ud\u011blala v podstat\u011b opak toho, co hl\u00e1sala a hl\u00e1s\u00ed, k\u00e1zala a k\u00e1\u017ee a uv\u00e1d\u00ed ve sv\u00fdch informa\u010dn\u00edch materi\u00e1lech. Soros jednou \u0159ekl, \u017ee kdy\u017e si poprv\u00e9 uv\u011bdomil, \u017ee m\u00e1 moc b\u00fdt jako B\u016fh, vyd\u011bsilo ho to. Za\u010dal zvykat si na tuto my\u0161lenku, za\u010dal pou\u017e\u00edvat sv\u016fj vliv k dosa\u017een\u00ed toho, o \u010dem v\u011b\u0159il, \u017ee je nejlep\u0161\u00ed pro n\u00e1s v\u0161echny ostatn\u00ed. Na cestu k\u00a0pen\u011bz\u016fm, moci a vlivu zapomn\u011bl vz\u00edt si radu B. C. Forbesa: \u010clov\u011bk, kter\u00fd z\u00edskal mili\u00f3ny za cenu sv\u011bdom\u00ed, selhal<\/em>. Radu Jay-Z: Pen\u00edze a moc v\u00e1s nezm\u011bn\u00ed, jenom odhal\u00ed, va\u0161e prav\u00e9 j\u00e1<\/em>. \u00a0Radu Edwarda Abbey: R\u016fst kv\u016fli r\u016fstu, tak uva\u017euje rakovinov\u00e1 bu\u0148ka<\/em>.<\/p>\n

V\u0161e, co mohu jako autor p\u0159\u00edsp\u011bvku dodat je, jak smutn\u00fd, bezmocn\u00fd a oklaman\u00fd Soros ve fin\u00e1le sv\u00e9ho pozemsk\u00e9ho kon\u00e1n\u00ed je i proto, \u017ee elita kognitivn\u00edho kapitalismu prosazuje tvorbu meta-vesm\u00edru s\u00a0funkc\u00ed pro vytvo\u0159en\u00ed transforma\u010dn\u00edho z\u00e1\u017eitku \u010dlov\u011bka a jeho vlastn\u00edho digit\u00e1ln\u00edho avat\u00e1ru na z\u00e1klad\u011b v\u011bd\u011bn\u00ed, \u017ee v digit\u00e1ln\u00ed realit\u011b toti\u017e po\u017eitek ze zdroj\u016f nezahrnuje skute\u010dn\u00e9 vyu\u017eit\u00ed zdroj\u016f re\u00e1ln\u00e9ho sv\u011bta. Jin\u00fdmi slovy: kdy\u017e pt\u00e1\u010dka chytaj\u00ed, v\u00a0otev\u0159en\u00e9 nebo uzav\u0159en\u00e9 spole\u010dnosti mu p\u011bkn\u011b zp\u00edvaj\u00ed. V\u00a0digit\u00e1ln\u00edm avat\u00e1ru to nebude pot\u0159eba. Souhlasu net\u0159eba.<\/p>\n

Jan Campbell
\n01.06.2022<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u00davod N\u00e1zev p\u0159\u00edsp\u011bvku mnoz\u00ed budou asociovat s 92 let\u00fdm Georgem Sorosem (1930), jeho d\u00edt\u011btem\u00a0 –…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":650,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[6],"tags":[1042,1534,29,2385],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11848"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11848"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/11848\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/650"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11848"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=11848"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=11848"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}