{"id":113971,"date":"2026-08-24T00:18:23","date_gmt":"2026-08-23T22:18:23","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=113971"},"modified":"2026-08-23T13:06:07","modified_gmt":"2026-08-23T11:06:07","slug":"dalsi-krize-eura-evropske-staty-musi-refinancovat-stale-rostouci-objemy-dluhu-za-vysoke-naklady","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/08\/24\/dalsi-krize-eura-evropske-staty-musi-refinancovat-stale-rostouci-objemy-dluhu-za-vysoke-naklady\/","title":{"rendered":"Dal\u0161\u00ed krize eura? Evropsk\u00e9 st\u00e1ty mus\u00ed refinancovat st\u00e1le rostouc\u00ed objemy dluh\u016f za vysok\u00e9 n\u00e1klady"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Euroz\u00f3nu nyn\u00ed zat\u011b\u017euje st\u00e1tn\u00ed dluh ve v\u00fd\u0161i v\u00edce ne\u017e 14 bilion\u016f eur \u2013 a skute\u010dn\u00fd probl\u00e9m ani nespo\u010d\u00edv\u00e1 v tomto \u010d\u00edsle. Z\u00e1sadn\u00ed ot\u00e1zkou je, kolik pen\u011bz mus\u00ed Francie, It\u00e1lie, Belgie a st\u00e1le v\u00edce i N\u011bmecko rok co rok z\u00edskat na kapit\u00e1lov\u00fdch trz\u00edch. Zat\u00edmco ECB pomalu sni\u017euje sv\u00e9 dluhopisy, pot\u0159eby refinancov\u00e1n\u00ed mnoha zem\u00ed st\u00e1le rostou, a to pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to dob\u011b.<\/span><\/strong><\/p>\n

N\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da si 19. srpna dala za c\u00edl z\u00edskat<\/span><\/a>\u00a0\u0161est miliard eur prost\u0159ednictv\u00edm desetilet\u00e9 emise dluhopis\u016f\u00a0. Nebyl v\u0161ak dostatek nab\u00eddek na cel\u00fd nab\u00edzen\u00fd objem. Nab\u00edzeno bylo pouze 4,334 miliardy eur, z nich\u017e 3,769 miliardy bylo skute\u010dn\u011b alokov\u00e1no investor\u016fm. Vl\u00e1da si ponechala pouh\u00fdch 2,231 miliardy eur pro sv\u00e9 vlastn\u00ed investice. N\u011bmecku tedy nehroz\u00ed n\u00e1rodn\u00ed bankrot \u2013 ale b\u00fdval\u00e1 kotva stability v euroz\u00f3n\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 poci\u0165ovat probl\u00e9m, kter\u00fd se v nadch\u00e1zej\u00edc\u00edch letech pravd\u011bpodobn\u011b v\u00fdrazn\u011b zv\u011bt\u0161\u00ed. Je to proto, \u017ee Berl\u00edn m\u00e1 v \u00famyslu masivn\u011b zv\u00fd\u0161it sv\u00e9 zadlu\u017een\u00ed, zat\u00edmco Francie, It\u00e1lie, Belgie a dal\u0161\u00ed zem\u011b ji\u017e mus\u00ed opakovan\u011b nahrazovat obrovsk\u00e9 \u010d\u00e1stky sv\u00e9ho dluhu nov\u00fdmi dluhopisy. A trh si za to nyn\u00ed \u00fa\u010dtuje vysokou cenu: pr\u016fm\u011brn\u00fd v\u00fdnos desetilet\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho dluhopisu \u010dinil 3,26 procenta.<\/span><\/p>\n

Samotn\u00e9 \u00fadaje o zadlu\u017een\u00ed jsou ji\u017e obrovsk\u00e9. V prvn\u00edm \u010dtvrtlet\u00ed roku 2026 m\u011blo 21 zem\u00ed euroz\u00f3ny st\u00e1tn\u00ed dluh<\/span><\/a>\u00a0celkem 14,244 bilionu eur\u00a0\u2013 to je 88,9 procenta jejich kombinovan\u00e9ho ekonomick\u00e9ho v\u00fdkonu. O rok d\u0159\u00edve to bylo 87,2 procenta. \u0158ecko vede v tabulce se 143,5 procenty HDP, n\u00e1sleduje It\u00e1lie se 138,9 procenty, Francie se 117,6 procenty, Belgie se 109,1 procenty a \u0160pan\u011blsko se 101,6 procenty. Ka\u017ed\u00fd, kdo se d\u00edv\u00e1 pouze na toto po\u0159ad\u00ed, v\u0161ak p\u0159ehl\u00ed\u017e\u00ed skute\u010dn\u00fd probl\u00e9m. Navzdory rekordn\u00edmu zadlu\u017een\u00ed je \u0158ecko v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b v lep\u0161\u00ed pozici ne\u017e Francie nebo Belgie, pokud jde o pr\u016fb\u011b\u017en\u00e9 financov\u00e1n\u00ed. Kl\u00ed\u010dov\u00fdm faktorem nen\u00ed jen velikost hory dluh\u016f, ale tak\u00e9 to, kolik z nich je nutn\u00e9 neust\u00e1le refinancovat na kapit\u00e1lov\u00fdch trz\u00edch.<\/span><\/p>\n

A pr\u00e1v\u011b zde vstupuje do hry tzv. po\u017eadavek na hrub\u00e9 financov\u00e1n\u00ed. Za t\u00edmto t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00fdm pojmem se skr\u00fdv\u00e1 pom\u011brn\u011b jednoduch\u00e1 ot\u00e1zka: Kolik pen\u011bz mus\u00ed zem\u011b z\u00edskat do jednoho roku, aby uhradila sv\u016fj sou\u010dasn\u00fd rozpo\u010dtov\u00fd deficit a z\u00e1rove\u0148 nahradila splatn\u00e9 star\u00e9 dluhy nov\u00fdmi dluhopisy? V cel\u00e9 EU v posledn\u00ed dob\u011b poch\u00e1zelo zhruba 73 procent t\u00e9to pot\u0159eby pouze ze splatn\u00fdch dluh\u016f. V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b se nejedn\u00e1 jen o nov\u00e9 \u00fav\u011bry. Obrovsk\u00e1 hora star\u00fdch dluh\u016f mus\u00ed b\u00fdt pr\u016fb\u011b\u017en\u011b p\u0159ed\u00e1v\u00e1na d\u00e1l \u2013 a ka\u017ed\u00fd star\u00fd n\u00edzko\u00faro\u010den\u00fd dluhopis, kter\u00fd splat\u00ed a je nahrazen dluhopisem s t\u0159\u00ed-, \u010dty\u0159- nebo p\u011btiprocentn\u00edm v\u00fdnosem, zvy\u0161uje n\u00e1klady. Samotn\u00e1 Evropsk\u00e1 komise pou\u017e\u00edv\u00e1 ro\u010dn\u00ed\u00a0<\/span>po\u017eadavek na hrub\u00e9 financov\u00e1n\u00ed<\/span><\/a> ve v\u00fd\u0161i v\u00edce ne\u017e 16 procent HDP jako varovn\u00fd sign\u00e1l p\u0159ed zv\u00fd\u0161en\u00fdmi kr\u00e1tkodob\u00fdmi riziky. Belgie, Francie, It\u00e1lie a Finsko tuto hranici pro roky 2026 a 2027 ji\u017e p\u0159ekro\u010dily.<\/span><\/p>\n

Zem\u011b tak m\u016f\u017ee zd\u00e1nliv\u011b \u017e\u00edt ze sv\u00e9ho dluhu roky bez probl\u00e9m\u016f a p\u0159esto pomalu upadat do \u00farokov\u00e9 pasti. Dokud jsou star\u00e9 dluhopisy z \u00e9ry nulov\u00fdch a n\u00edzk\u00fdch \u00farokov\u00fdch sazeb v ob\u011bhu, \u010d\u00e1st \u00farokov\u00fdch plateb z\u016fst\u00e1v\u00e1 um\u011ble n\u00edzk\u00e1. Teprve s ka\u017ed\u00fdm refinancov\u00e1n\u00edm se projev\u00ed nov\u00e1 \u00farove\u0148 \u00farokov\u00fdch sazeb. Ti, kte\u0159\u00ed mus\u00ed ro\u010dn\u011b financovat pouze osm nebo deset procent sv\u00e9ho ekonomick\u00e9ho v\u00fdkonu, tento efekt poci\u0165uj\u00ed pomaleji. Naproti tomu ti, kte\u0159\u00ed mus\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b p\u0159esunout na kapit\u00e1lov\u00fd trh 20, 25 nebo nakonec t\u00e9m\u011b\u0159 30 procent sv\u00e9ho HDP, poc\u00edt\u00ed r\u016fst \u00farokov\u00fdch sazeb mnohem rychleji. A to jsou pen\u00edze, kter\u00e9 pak chyb\u00ed na b\u011b\u017en\u00e9 v\u00fddaje.<\/span><\/p>\n

Francie se st\u00e1v\u00e1 evropsk\u00fdm probl\u00e9mov\u00fdm p\u0159\u00edpadem<\/span><\/h3>\n

Francie v sou\u010dasnosti poskytuje u\u010debnicov\u00fd p\u0159\u00edklad toho, jak se m\u016f\u017ee zhor\u0161it dluhov\u00e1 situace. Podle Evropsk\u00e9 komise<\/span><\/a>\u00a0francouzsk\u00e1 ekonomika\u00a0v roce 2026 poroste re\u00e1ln\u011b o pouh\u00fdch 0,8 procenta a z\u00e1rove\u0148 vyk\u00e1\u017ee deficit ve v\u00fd\u0161i 5,1 procenta HDP. P\u0159i nezm\u011bn\u011bn\u00e9 politice se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee tento deficit v roce 2027 vzroste na 5,7 procenta, zat\u00edmco pom\u011br dluhu k HDP ji\u017e dos\u00e1hne 120,2 procenta. Zat\u00edmco st\u00e1tn\u00ed rozpo\u010det ji\u017e vykazuje trvale vysok\u00e9 deficity, refinancov\u00e1n\u00ed st\u00e1vaj\u00edc\u00edho dluhu v d\u016fsledku rostouc\u00edch \u00farokov\u00fdch sazeb vytv\u00e1\u0159\u00ed dal\u0161\u00ed rozpo\u010dtov\u00e9 schodky.<\/span><\/p>\n

Hrub\u00e1\u00a0<\/span>pot\u0159eba financov\u00e1n\u00ed<\/span><\/a>\u00a0ukazuje, kam m\u016f\u017ee tato kombinace v\u00e9st. V roce 2026 \u010din\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 21,1 procenta francouzsk\u00e9ho HDP. V z\u00e1kladn\u00edm sc\u00e9n\u00e1\u0159i Komise vzroste na 23,3 procenta v roce 2030 a nakonec na 27,8 procenta v roce 2036. V tomto okam\u017eiku by francouzsk\u00fd st\u00e1t musel rok co rok p\u0159esouvat kapit\u00e1l v objemu odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm v\u00edce ne\u017e \u010dtvrtin\u011b jeho celkov\u00e9ho ekonomick\u00e9ho v\u00fdkonu. Je t\u0159eba poznamenat, \u017ee se nejedn\u00e1 o nov\u00fd dluh, ale sp\u00ed\u0161e o sou\u010det deficit\u016f a splatn\u00e9ho st\u00e1vaj\u00edc\u00edho dluhu, kter\u00fd je t\u0159eba splatit. Z\u00e1rove\u0148 se pom\u011br dluhu k HDP ve stejn\u00e9m sc\u00e9n\u00e1\u0159i zv\u00fd\u0161\u00ed na p\u0159ibli\u017en\u011b 144 procent.<\/span><\/p>\n

A \u00e9ra prakticky bezplatn\u00e9ho refinancov\u00e1n\u00ed skon\u010dila. V polovin\u011b srpna se v\u00fdnos desetilet\u00fdch francouzsk\u00fdch st\u00e1tn\u00edch dluhopis\u016f do\u010dasn\u011b\u00a0<\/span>vy\u0161plhal<\/span><\/a> nad 4,1 procenta. Francie se tak dostala t\u00e9m\u011b\u0159 na stejnou \u00farove\u0148 jako It\u00e1lie. P\u016fj\u010dka \u0159ekn\u011bme ve v\u00fd\u0161i 10 miliard eur, kter\u00e1 by b\u011bhem politiky nulov\u00fdch \u00farokov\u00fdch sazeb ECB mohla st\u00e1t jen n\u011bkolik des\u00edtek milion\u016f, nyn\u00ed stoj\u00ed ve\u0159ejnou pokladnu ro\u010dn\u011b jen na \u00faroc\u00edch v\u00edce ne\u017e 400 milion\u016f eur. \u010c\u00edm vy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdnosy z\u016fstanou, t\u00edm rychleji se zv\u00fd\u0161en\u00e9 n\u00e1klady z neust\u00e1le splatn\u00fdch dluhopis\u016f projev\u00ed ve francouzsk\u00e9m rozpo\u010dtu.<\/span><\/p>\n

Belgie,<\/span><\/a>\u00a0mal\u00e1 st\u0159edoevropsk\u00e1 zem\u011b, je v t\u00e9to souvislosti \u010dasto p\u0159ehl\u00ed\u017eena, p\u0159esto\u017ee jej\u00ed situace nen\u00ed nijak uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Zem\u011b m\u00e1 ji\u017e nyn\u00ed st\u00e1tn\u00ed dluh ve v\u00fd\u0161i 109,1 procenta a v roce 2026 se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 rozpo\u010dtov\u00fd deficit ve v\u00fd\u0161i 5,2 procenta \u2013 s ekonomick\u00fdm r\u016fstem pouh\u00fdch 0,7 procenta. Hrub\u00e9 finan\u010dn\u00ed pot\u0159eby se pohybuj\u00ed kolem 19,5 procenta HDP a v z\u00e1kladn\u00edm sc\u00e9n\u00e1\u0159i by m\u011bly do roku 2036 vzr\u016fst na 25,8 procenta. Ani zde probl\u00e9m nepramen\u00ed pouze ze st\u00e1vaj\u00edc\u00edho dluhu. I p\u0159ed \u00faroky Belgie ji\u017e utr\u00e1c\u00ed v\u00fdrazn\u011b v\u00edce, ne\u017e p\u0159ij\u00edm\u00e1. Vy\u0161\u0161\u00ed n\u00e1klady na financov\u00e1n\u00ed tak zasahuj\u00ed rozpo\u010det, kter\u00fd se ji\u017e vymyk\u00e1 kontrole.<\/span><\/p>\n

It\u00e1lie<\/span><\/a>\u00a0je jin\u00fd p\u0159\u00edpad. S 138,9 procenty HDP je jej\u00ed dluhov\u00e1 z\u00e1t\u011b\u017e je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed a jej\u00ed p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fd r\u016fst o 0,5 procenta je je\u0161t\u011b slab\u0161\u00ed. \u0158\u00edm m\u00e1 v\u0161ak sv\u016fj sou\u010dasn\u00fd rozpo\u010det pod lep\u0161\u00ed kontrolou ne\u017e Pa\u0159\u00ed\u017e nebo Brusel. V roce 2025 dos\u00e1hla It\u00e1lie prim\u00e1rn\u00edho p\u0159ebytku ve v\u00fd\u0161i 0,8 procenta HDP. To znamen\u00e1, \u017ee p\u0159ed \u00farokov\u00fdmi platbami vl\u00e1da p\u0159ijala v\u00edce, ne\u017e utratila. P\u0159esto z\u016fstal deficit ve v\u00fd\u0161i 3,1 procenta, proto\u017ee samotn\u00e9 \u00farokov\u00e9 platby spot\u0159ebovaly 3,9 procenta celkov\u00e9ho ekonomick\u00e9ho v\u00fdkonu. It\u00e1lie tak ukazuje, co se stane, kdy\u017e se st\u00e1vaj\u00edc\u00ed dluh s\u00e1m o sob\u011b stane probl\u00e9mem, a to i p\u0159es po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed p\u0159ebytky.<\/span><\/p>\n

Hrub\u00e1 pot\u0159eba financov\u00e1n\u00ed It\u00e1lie dos\u00e1hne v roce 2026 ji\u017e 23,7 procenta HDP. Do roku 2036 se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee se bude pohybovat kolem 27,1 procenta. To znamen\u00e1, \u017ee \u0158\u00edm bude muset prakticky neust\u00e1le p\u0159esouvat \u010d\u00e1stky odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed \u010dtvrtin\u011b sv\u00e9ho celkov\u00e9ho ekonomick\u00e9ho v\u00fdkonu prost\u0159ednictv\u00edm kapit\u00e1lov\u00e9ho trhu. Dokud investo\u0159i kupuj\u00ed dluhopisy, tento model funguje. Pokud v\u0161ak v\u00fdnosy trvale porostou nebo d\u016fv\u011bra trhu kles\u00e1, ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed procentn\u00ed bod se nakonec prom\u00edtne do miliard eur v n\u00e1kladech pro rozpo\u010det. Pen\u00edze, kter\u00e9 mus\u00ed b\u00fdt vynalo\u017eeny na platby \u00farok\u016f, v\u0161ak nelze utratit za \u0161koly, silnice ani nemocnice.<\/span><\/p>\n

Dluhov\u00e1 epidemie se \u0161\u00ed\u0159\u00ed na sever.<\/span><\/h3>\n

Finsko<\/span><\/a>\u00a0dokazuje, \u017ee star\u00fd narativ o \u0161etrn\u00e9m severu a marnotratn\u00e9m jihu ji\u017e nen\u00ed udr\u017eiteln\u00fd\u00a0. Mezi prvn\u00edm \u010dtvrtlet\u00edm roku 2025 a prvn\u00edm \u010dtvrtlet\u00edm roku 2026 se pom\u011br dluhu Finska k HDP zv\u00fd\u0161il o 5,5 procentn\u00edho bodu \u2013 v\u00edce ne\u017e v kter\u00e9mkoli jin\u00e9m \u010dlensk\u00e9m st\u00e1t\u011b EU. Rozpo\u010dtov\u00fd deficit by m\u011bl v roce 2026 dos\u00e1hnout 4,5 procenta, p\u0159i\u010dem\u017e r\u016fst by m\u011bl b\u00fdt pouh\u00fdch 0,8 procenta. Hrub\u00e9 finan\u010dn\u00ed pot\u0159eby ji\u017e nyn\u00ed dosahuj\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 19,2 procenta HDP a v z\u00e1kladn\u00edm sc\u00e9n\u00e1\u0159i by se m\u011bly do roku 2036 zv\u00fd\u0161it na 22,7 procenta. Pom\u011br dluhu k HDP by pak dos\u00e1hl t\u00e9m\u011b\u0159 114 procent. To \u0159ad\u00ed Finsko do kategorie, kterou bychom obvykle o\u010dek\u00e1vali mezi jihoevropsk\u00fdmi \u201ekrizov\u00fdmi st\u00e1ty\u201c.<\/span><\/p>\n

Tak\u00e9\u00a0<\/span>Rakousko<\/span><\/a>\u00a0se pomalu ub\u00edr\u00e1 nep\u0159\u00edjemn\u00fdm sm\u011brem. Pom\u011br dluhu k HDP se nyn\u00ed pohybuje kolem 83 procent a deficit by m\u011bl v letech 2026 i 2027 z\u016fstat na \u00farovni 4,1 procenta, zat\u00edmco ekonomika by m\u011bla r\u016fst pouze o 0,6, respektive 0,9 procenta. Alespo\u0148 v to se douf\u00e1. V z\u00e1kladn\u00edm sc\u00e9n\u00e1\u0159i se ro\u010dn\u00ed pot\u0159eba hrub\u00e9ho financov\u00e1n\u00ed zv\u00fd\u0161\u00ed z 15,3 procenta v roce 2026 na 17 procent v roce 2030 a 21,3 procenta v roce 2036. Z\u00e1rove\u0148 by pom\u011br dluhu k HDP p\u0159ekro\u010dil 100 procent. St\u00e1rnouc\u00ed populace, vy\u0161\u0161\u00ed n\u00e1klady na p\u00e9\u010di a zdravotnictv\u00ed, rostouc\u00ed \u00farokov\u00e9 sazby a dodate\u010dn\u00e9 vojensk\u00e9 v\u00fddaje maj\u00ed dopad na ekonomiku, kter\u00e1 sotva generuje dostate\u010dn\u00fd r\u016fst, aby absorbovala tuto z\u00e1t\u011b\u017e.<\/span><\/p>\n

A pak je tu\u00a0<\/span>N\u011bmecko<\/span><\/a>\u00a0. S pom\u011brem dluhu k HDP kolem 64 procent je Spolkov\u00e1 republika st\u00e1le daleko od \u00farovn\u00ed Francie nebo It\u00e1lie. Berl\u00edn se v\u0161ak politicky rozhodl opustit svou p\u0159edchoz\u00ed zdr\u017eenlivost. Nov\u00e9 mo\u017enosti p\u016fj\u010dek na obranu a infrastrukturu (kl\u00ed\u010dov\u00e9 slovo: \u201ezvl\u00e1\u0161tn\u00ed fondy\u201c) zp\u016fsobuj\u00ed prudk\u00fd n\u00e1r\u016fst finan\u010dn\u00edch pot\u0159eb. Evropsk\u00e1 komise p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee toto \u010d\u00edslo dos\u00e1hne v roce 2026 15,4 procenta HDP, v roce 2028 16,2 procenta, v roce 2030 17,4 procenta a nakonec 22,6 procenta v roce 2036. D\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed kotva stability se tak st\u00e1v\u00e1 st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed popt\u00e1vkou po kapit\u00e1lu. To by bylo m\u00e9n\u011b problematick\u00e9, kdyby N\u011bmecko sou\u010dasn\u011b za\u017e\u00edvalo siln\u00fd r\u016fst. Po dvou letech recese v\u0161ak Brusel o\u010dek\u00e1v\u00e1 re\u00e1ln\u00fd r\u016fst pouze o 0,6 procenta v roce 2026 a 0,9 procenta v roce 2027. Z\u00e1rove\u0148 se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee celkov\u00fd deficit ve\u0159ejn\u00fdch financ\u00ed vzroste na 3,7, respektive 4,1 procenta. N\u011bmecko proto na trh uv\u00e1d\u00ed st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed nov\u00fdch dluhov\u00fdch cenn\u00fdch pap\u00edr\u016f, ani\u017e by se zat\u00edm dalo p\u0159edv\u00eddat odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed zv\u00fd\u0161en\u00ed r\u016fstu.<\/span><\/p>\n

Pro ostatn\u00ed zem\u011b euroz\u00f3ny je to v\u0161echno, jen ne nev\u00fdznamn\u00e9. Commerzbank\u00a0<\/span>o\u010dek\u00e1v\u00e1<\/span><\/a>\u00a0v roce 2027 emisi n\u011bmeck\u00fdch dluhopis\u016f ve v\u00fd\u0161i p\u0159ibli\u017en\u011b 400 miliard eur, zat\u00edmco Barclays p\u0159edpov\u00edd\u00e1 rekordn\u00ed nab\u00eddku ve v\u00fd\u0161i p\u0159ibli\u017en\u011b 1,54 bilionu eur pro celou euroz\u00f3nu. Francie, It\u00e1lie, Belgie a dal\u0161\u00ed tak st\u00e1le v\u00edce soupe\u0159\u00ed s N\u011bmeckem o stejn\u00e9 investory. Pokud n\u011bmeck\u00e1 vl\u00e1da ji\u017e mus\u00ed nab\u00edzet v\u00fdnosy vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e t\u0159i procenta, mohou rizikov\u011bj\u0161\u00ed dlu\u017en\u00edci jen st\u011b\u017e\u00ed o\u010dek\u00e1vat, \u017ee jim investo\u0159i p\u016fj\u010d\u00ed sv\u00e9 miliardy za v\u00fdhodn\u00e9 ceny. Rostouc\u00ed n\u011bmeck\u00e9 kapit\u00e1lov\u00e9 po\u017eadavky by proto mohly d\u00e1le zv\u00fd\u0161it n\u00e1klady na financov\u00e1n\u00ed pro celou euroz\u00f3nu.<\/span><\/p>\n

\u0158ecko je p\u0159ekvapiv\u011b v lep\u0161\u00ed pozici z kr\u00e1tkodob\u00e9ho hlediska.<\/span><\/h3>\n

Jak m\u00e1lo \u010dist\u00fd pom\u011br dluhu k HDP vypov\u00edd\u00e1 o bezprost\u0159edn\u00edm nebezpe\u010d\u00ed, ukazuje ze v\u0161ech m\u00edst\u00a0<\/span>\u0158ecko<\/span><\/a>\u00a0. Se 143,5 procenty HDP z\u016fst\u00e1v\u00e1 zem\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edm dlu\u017en\u00edkem euroz\u00f3ny. Jej\u00ed hrub\u00e1 pot\u0159eba financov\u00e1n\u00ed pro rok 2026 v\u0161ak \u010din\u00ed pouze 8,7 procenta. At\u00e9ny generuj\u00ed rozpo\u010dtov\u00e9 p\u0159ebytky, rostou rychleji ne\u017e N\u011bmecko, Francie nebo It\u00e1lie a sni\u017euj\u00ed sv\u016fj pom\u011br dluhu k HDP. Nav\u00edc velk\u00e1 \u010d\u00e1st \u0159eck\u00fdch z\u00e1vazk\u016f poch\u00e1z\u00ed z evropsk\u00fdch z\u00e1chrann\u00fdch program\u016f, m\u00e1 extr\u00e9mn\u011b dlouh\u00e9 splatnosti a pom\u011brn\u011b n\u00edzk\u00e9 \u00farokov\u00e9 sazby. V\u00e1\u017een\u00e1 pr\u016fm\u011brn\u00e1 splatnost cel\u00e9ho dluhov\u00e9ho portfolia byla na konci \u010dervna v\u00edce ne\u017e 18 let. Zat\u00edmco Pa\u0159\u00ed\u017e mus\u00ed refinancovat st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1stky za sou\u010dasn\u00fdch tr\u017en\u00edch \u00farokov\u00fdch sazeb, \u0158ecko st\u00e1le v\u00e1zne zna\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed dlouhodob\u00fdch fixn\u00edch finan\u010dn\u00edch podm\u00ednek.<\/span><\/p>\n

Portugalsko<\/span><\/a>\u00a0poskytuje podobn\u00fd protip\u0159\u00edklad. Jeho hrub\u00e1 pot\u0159eba financov\u00e1n\u00ed \u010din\u00ed v roce 2026 pouze kolem 10,5 procenta HDP a i v z\u00e1kladn\u00edm sc\u00e9n\u00e1\u0159i je to v roce 2036 pouze kolem 11 procent. Pom\u011br dluhu k HDP kles\u00e1, rozpo\u010det je t\u00e9m\u011b\u0159 vyrovnan\u00fd a ekonomika roste v\u00fdrazn\u011b rychleji ne\u017e v hlavn\u00edch probl\u00e9mov\u00fdch zem\u00edch. B\u00fdval\u00e9 probl\u00e9mov\u00e9 d\u011bti euroz\u00f3ny jsou tak, alespo\u0148 v kr\u00e1tkodob\u00e9m horizontu, v lep\u0161\u00ed pozici ne\u017e zem\u011b, kter\u00e9 v t\u00e9 dob\u011b fungovaly jako jej\u00ed zachr\u00e1nci.<\/span><\/p>\n

Hlavn\u00ed rozd\u00edl oproti prvn\u00ed krizi eura v\u0161ak nespo\u010d\u00edv\u00e1 jen v tom, kter\u00e9 zem\u011b jsou dnes ohro\u017eeny. Tehdy Evropsk\u00e1 centr\u00e1ln\u00ed banka po l\u00e9ta nakupovala obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed st\u00e1tn\u00edch dluhopis\u016f, \u010d\u00edm\u017e um\u011ble sni\u017eovala n\u00e1klady na financov\u00e1n\u00ed \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f. Reinvestice splatn\u00fdch dluhopis\u016f z klasick\u00e9ho programu APP\u00a0<\/span>skon\u010dily<\/span><\/a>\u00a0v \u010dervenci 2023 a z programu PEPP, spu\u0161t\u011bn\u00e9ho b\u011bhem pandemie COVID-19, na konci roku 2024. Od t\u00e9 doby se tyto dr\u017eby s ka\u017edou splatnost\u00ed zmen\u0161uj\u00ed. A nyn\u00ed, pr\u00e1v\u011b v okam\u017eiku, kdy se zem\u011b chystaj\u00ed na trh vlo\u017eit rekordn\u00ed mno\u017estv\u00ed nov\u00e9ho dluhu, se hlavn\u00ed institucion\u00e1ln\u00ed kupuj\u00edc\u00ed posledn\u00edch let stahuje.<\/span><\/p>\n

Evropa se tak s doko\u0159\u00e1n otev\u0159en\u00fdma o\u010dima bl\u00ed\u017e\u00ed k neust\u00e1le se zu\u017euj\u00edc\u00edmu \u00fazk\u00e9mu hrdlu. Francie, It\u00e1lie a Belgie ji\u017e mus\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b financovat nebo refinancovat \u010d\u00e1stky v rozmez\u00ed zhruba jedn\u00e9 p\u011btiny a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 jedn\u00e9 \u010dtvrtiny sv\u00e9ho ekonomick\u00e9ho v\u00fdkonu. N\u011bmecko, Rakousko a Finsko tak\u00e9 v\u00fdrazn\u011b zvy\u0161uj\u00ed sv\u00e9 kapit\u00e1lov\u00e9 po\u017eadavky. Investo\u0159i z\u00e1rove\u0148 po\u017eaduj\u00ed vy\u0161\u0161\u00ed v\u00fdnosy, zat\u00edmco ECB postupn\u011b ru\u0161\u00ed sv\u00e9 p\u0159edchoz\u00ed programy n\u00e1kupu aktiv. Dokud budou trhy ochotny tyto biliony p\u0159edat d\u00e1l, m\u016f\u017ee to pokra\u010dovat je\u0161t\u011b dlouho. Ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed procentn\u00ed bod \u00faroku s ka\u017edou novou emis\u00ed dluhopis\u016f se v\u0161ak hloub\u011bji zasouv\u00e1 do vl\u00e1dn\u00edch rozpo\u010dt\u016f. Nakonec z\u016fstanou pouze t\u0159i mo\u017enosti: omezit v\u00fddaje, zv\u00fd\u0161it dan\u011b nebo ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e vyu\u017e\u00edvat centr\u00e1ln\u00ed banku jako kupce a z\u00e1chrannou s\u00ed\u0165. Francie ji\u017e ukazuje, jak politicky obt\u00ed\u017en\u00e9 jsou prvn\u00ed dv\u011b mo\u017enosti.<\/span><\/p>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed krize eura proto nemus\u00ed nutn\u011b za\u010d\u00edt velkolep\u00fdm st\u00e1tn\u00edm bankrotem. Pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00edm sc\u00e9n\u00e1\u0159em je postupn\u00fd proces: st\u00e1le rostouc\u00ed dluh, st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed bloky refinancov\u00e1n\u00ed, st\u00e1le vy\u0161\u0161\u00ed \u00farokov\u00e9 n\u00e1klady \u2013 dokud si velk\u00e1 zem\u011b nakonec neuv\u011bdom\u00ed, \u017ee trh st\u00e1le nakupuje jej\u00ed dluhopisy, ale pouze za cenu, kterou jej\u00ed rozpo\u010det ji\u017e nem\u016f\u017ee sn\u00e9st. A na rozd\u00edl od \u0158ecka by zem\u011b jako Francie nebo It\u00e1lie byla prost\u011b p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1 na to, aby se s n\u00ed dalo vypo\u0159\u00e1dat jen s n\u011bkolika nov\u00fdmi z\u00e1chrann\u00fdmi bal\u00ed\u010dky.<\/span><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Euroz\u00f3nu nyn\u00ed zat\u011b\u017euje st\u00e1tn\u00ed dluh ve v\u00fd\u0161i v\u00edce ne\u017e 14 bilion\u016f eur \u2013 a skute\u010dn\u00fd…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":113972,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[41,2150,45,371,90],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/113971"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=113971"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/113971\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/113972"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=113971"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=113971"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=113971"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}