{"id":113019,"date":"2026-08-13T00:20:14","date_gmt":"2026-08-12T22:20:14","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=113019"},"modified":"2026-08-12T12:08:17","modified_gmt":"2026-08-12T10:08:17","slug":"thomas-roper-kdo-zaplati-za-neurodu-v-evrope","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/08\/13\/thomas-roper-kdo-zaplati-za-neurodu-v-evrope\/","title":{"rendered":"Thomas R\u00f6per: Kdo zaplat\u00ed za ne\u00farodu v Evrop\u011b?"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

EU letos za\u017eije zna\u010dn\u00e9 ne\u00farody, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 si sama zp\u016fsob\u00ed a pravd\u011bpodobn\u011b ji to prom\u011bn\u00ed z v\u00fdvozce potravin na dovozce. To povede k r\u016fstu cen v Evrop\u011b a ke zv\u00fd\u0161en\u00ed celosv\u011btov\u00e9ho hladu.<\/span><\/strong><\/p>\n

M\u00e9dia budou za ne\u00farodu vinit sucho v Evrop\u011b. To je ale jen polovina p\u0159\u00edb\u011bhu, proto\u017ee krize v evropsk\u00e9 produkci potravin m\u00e1 mnohem v\u00edce p\u0159\u00ed\u010din, z nich\u017e mnoh\u00e9 jsou vinou samotn\u00e9 EU. Krom\u011b ideologicky motivovan\u00e9 a chybn\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 politiky jsou tu tak\u00e9 sankce v\u016f\u010di Rusku, kter\u00e9 maj\u00ed \u0159adu d\u016fsledk\u016f.<\/span><\/p>\n

Ceny hnojiv dos\u00e1hly v letech 2022\/2023 historick\u00fdch maxim a n\u00e1sledn\u011b se ust\u00e1lily na zv\u00fd\u0161en\u00e9, ale stabiln\u011bj\u0161\u00ed \u00farovni. D\u016fvodem n\u00e1r\u016fstu cen bylo (a je), \u017ee Rusko a B\u011blorusko jsou p\u0159edn\u00edmi sv\u011btov\u00fdmi producenty kl\u00ed\u010dov\u00fdch hnojiv a \u017ee jejich hnojiva byla EU sankcionov\u00e1na, co\u017e vedlo k nedostatku v EU. To p\u0159irozen\u011b vede k vy\u0161\u0161\u00edm cen\u00e1m potravin a tak\u00e9 ke zv\u00fd\u0161en\u00e9mu hladu v jin\u00fdch \u010d\u00e1stech sv\u011bta, proto\u017ee ne ka\u017ed\u00fd si tam m\u016f\u017ee vy\u0161\u0161\u00ed ceny dovolit.<\/span><\/p>\n

K tomu se p\u0159id\u00e1v\u00e1 plynov\u00e1 krize, proto\u017ee plyn je kl\u00ed\u010dovou slo\u017ekou p\u0159i v\u00fdrob\u011b hnojiv. Vzhledem k prudce rostouc\u00edm cen\u00e1m plynu v EU od roku 2021 se v\u00fdroba hnojiv v EU stala nerentabiln\u00ed. Tato hnojiva jsou nyn\u00ed i v Evrop\u011b nedostatkov\u00e1.<\/span><\/p>\n

Z\u00e1padn\u00ed sankce proti rusk\u00fdm bank\u00e1m nav\u00edc zt\u00ed\u017eily a prodra\u017eily n\u00e1kup rusk\u00fdch potravin a hnojiv, co\u017e tak\u00e9 p\u0159isp\u00edv\u00e1 ke zv\u00fd\u0161en\u00ed hladu. Tot\u00e9\u017e plat\u00ed pro z\u00e1padn\u00ed sankce proti rusk\u00fdm logistick\u00fdm spole\u010dnostem a sankce v poji\u0161\u0165ovac\u00edm sektoru. Tyto sankce tak\u00e9 prodra\u017euj\u00ed n\u00e1kup potravin a hnojiv z Ruska.<\/span><\/p>\n

Vzhledem k vysok\u00e9 popt\u00e1vce v\u0161ak sankce nepo\u0161kodily Rusko tolik, ale sp\u00ed\u0161e prim\u00e1rn\u011b nejchud\u0161\u00ed zem\u011b, kter\u00e9 si nov\u00e9 ceny nemohou dovolit.<\/span><\/p>\n

Nyn\u00ed k probl\u00e9mu p\u0159isp\u00edv\u00e1 sucho v Evrop\u011b, kter\u00e9 vede k ne\u00farod\u011b v EU, je\u017e bude pravd\u011bpodobn\u011b tak dramatick\u00e1, \u017ee se EU prom\u011bn\u00ed z v\u00fdvozce potravin na dovozce. Jin\u00fdmi slovy, m\u00edsto v\u00fdvozu potravin (v\u010detn\u011b zem\u00ed ohro\u017een\u00fdch hladem) bude EU sama nakupovat potraviny na sv\u011btov\u00fdch trz\u00edch, aby zajistila dod\u00e1vky v r\u00e1mci Evropy. To bude na \u00fakor nejchud\u0161\u00edch zem\u00ed, kde bude hlad nad\u00e1le nar\u016fstat.<\/span><\/p>\n

Rusk\u00fd expert v agentu\u0159e TASS dob\u0159e vysv\u011btlil sou\u010dasnou situaci a j\u00e1 jsem jeho\u00a0<\/span>\u010dl\u00e1nek<\/span><\/a>\u00a0p\u0159elo\u017eil .<\/span><\/p>\n

Za\u010d\u00e1tek p\u0159ekladu:<\/span><\/strong><\/em><\/p>\n

P\u0159erozd\u011blen\u00ed tepla: Kdo plat\u00ed za ne\u00farodu v Evrop\u011b?<\/span><\/h2>\n

Anatolij Tichonov, \u0159editel Centra pro mezin\u00e1rodn\u00ed zem\u011bd\u011blskou ekonomiku a potravinovou bezpe\u010dnost na Prezidentsk\u00e9 akademii n\u00e1rodn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a ve\u0159ejn\u00e9 spr\u00e1vy, hovo\u0159\u00ed o tom, jak evropsk\u00e1 vlna veder m\u011bn\u00ed mapu sv\u011btov\u00e9ho z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed potravinami a \u017eene Z\u00e1pad do obiln\u00e9 pasti.<\/span><\/strong><\/p>\n

Kdy\u017e teplom\u011br koncem \u010dervence v Andalusii, Akvit\u00e1nii a P\u00e1dsk\u00e9 n\u00ed\u017ein\u011b dos\u00e1hl 45 stup\u0148\u016f Celsia, u\u017e to nebyl jen dal\u0161\u00ed titulek. Stal se z toho ekonomick\u00fd rozsudek smrti. Evropa, zvykl\u00e1 p\u0159edn\u00e1\u0161et sv\u011btu o \u201ezelen\u00e9\u201c politice a opat\u0159en\u00edch na ochranu klimatu, se n\u00e1hle ocitla v roli \u017eebr\u00e1ka o j\u00eddlo. Klimatick\u00e9 kyvadlo se vych\u00fdlilo tak daleko, \u017ee u\u017e nen\u00ed m\u00edsto pro pod\u0159\u00edzenost: Star\u00e1 Evropa se u\u017e sama nedok\u00e1\u017ee u\u017eivit. A to nen\u00ed emocion\u00e1ln\u00ed metafora, ale chladn\u00e1, tvrd\u00e1 matematika z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed potravinami.<\/span><\/p>\n

Obil\u00ed, ropa, v\u00edno a cukr, \u010dty\u0159i pil\u00ed\u0159e evropsk\u00e9ho zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho exportu, se staly oblastmi katastrofy.<\/span><\/p>\n

Tyto \u010dty\u0159i pil\u00ed\u0159e jsou p\u0159esn\u011b to, co pot\u0159ebujeme<\/span><\/h3>\n

Abychom pochopili rozsah katastrofy, sta\u010d\u00ed se pod\u00edvat na zpr\u00e1vy Spole\u010dn\u00e9ho v\u00fdzkumn\u00e9ho st\u0159ediska (JRC) Evropsk\u00e9 komise a jej\u00ed Slu\u017eby pro \u0159\u00edzen\u00ed zem\u011bd\u011blsk\u00fdch zdroj\u016f (MARS) z jara a l\u00e9ta 2026. Ji\u017e v kv\u011btnu byl nedostatek p\u016fdn\u00ed vl\u00e1hy v ji\u017en\u00ed Francii, st\u0159edn\u00edm \u0160pan\u011blsku a severn\u00ed It\u00e1lii klasifikov\u00e1n jako kritick\u00fd a situace se v \u010dervenci zhor\u0161ila. V \u010dervencov\u00e9m bulletinu JRC a MARS v\u00fdslovn\u011b uvedly, \u017ee progn\u00f3zy v\u00fdnos\u016f ozim\u00fdch plodin v EU byly sn\u00ed\u017eeny o 1 a\u017e 4 procenta a u kuku\u0159ice a slune\u010dnice o 6 a\u017e 7 procent. U obilovin byla kone\u010dn\u00e1 progn\u00f3za o jedno procento pod p\u011btilet\u00fdm pr\u016fm\u011brem.<\/span><\/p>\n

Podle odhad\u016f Coceralu, sdru\u017een\u00ed evropsk\u00fdch obchodn\u00edk\u016f s obil\u00edm, se o\u010dek\u00e1v\u00e1, \u017ee celkov\u00e1 sklize\u0148 obil\u00ed v EU a Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed v roce 2026 dos\u00e1hne 295,5 milionu tun, co\u017e je o 15,8 milionu tun m\u00e9n\u011b ne\u017e v p\u0159edchoz\u00edm roce. P\u0159\u00edm\u00e9 ztr\u00e1ty zem\u011bd\u011blc\u016f se ji\u017e odhaduj\u00ed na 2,1 miliardy eur. A to je jen za\u010d\u00e1tek. Organizace OSN pro v\u00fd\u017eivu a zem\u011bd\u011blstv\u00ed (FAO) p\u0159edpov\u011bd\u011bla v \u010dervnu sklize\u0148 p\u0161enice v EU ve v\u00fd\u0161i 136,2 milionu tun. \u010cervencov\u00e1 vlna veder v\u0161ak tato o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed zhatila: odborn\u00edci z oboru o\u010dek\u00e1vaj\u00ed v srpnu v\u00fdrazn\u011b podpr\u016fm\u011brnou sklize\u0148 p\u0161enice, kter\u00e1 nedos\u00e1hne psychologicky d\u016fle\u017eit\u00e9 hranice 120 milion\u016f tun.<\/span><\/p>\n

Pro srovn\u00e1n\u00ed: Dom\u00e1c\u00ed spot\u0159eba p\u0161enice v EU z\u016fst\u00e1v\u00e1 stabiln\u00ed na 105 a\u017e 110 milionech tun ro\u010dn\u011b. Je\u0161t\u011b v\u010dera byla EU schopna vyk\u00e1zat pohodln\u00fd exportn\u00ed p\u0159ebytek, ale nyn\u00ed dos\u00e1hla bodu, kdy je pot\u0159eba podpora dovozu. EU, kter\u00e1 tradi\u010dn\u011b soupe\u0159ila s Ruskem o roli p\u0159edn\u00edho dodavatele obil\u00ed, se rychle st\u00e1v\u00e1 \u010dist\u00fdm dovozcem obil\u00ed.<\/span><\/p>\n

Jen v prvn\u00ed polovin\u011b roku 2025 klesl v\u00fdvoz obil\u00ed z EU o 1,6 miliardy eur, co\u017e p\u0159edstavuje pokles o 20 procent ve srovn\u00e1n\u00ed se stejn\u00fdm obdob\u00edm lo\u0148sk\u00e9ho roku. Sou\u010dasn\u00e1 vlna veder zni\u010dila zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed exportn\u00ed potenci\u00e1l.<\/span><\/p>\n

Dal\u0161\u00edm z\u0159eteln\u00fdm p\u0159\u00edkladem je olivov\u00fd olej. \u0160pan\u011blsko, kter\u00e9 pokr\u00fdv\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 polovinu sv\u011btov\u00e9 popt\u00e1vky, nyn\u00ed ji\u017e t\u0159et\u00ed rok po sob\u011b trp\u00ed suchem srovnateln\u00fdm s biblick\u00fdmi dobami. V hospod\u00e1\u0159sk\u00e9m roce 2024\/2025 klesla sklize\u0148 oliv v Andalusii pod jeden milion tun a vlna veder od kv\u011btna do \u010dervence 2026 definitivn\u011b zma\u0159ila nad\u011bje zem\u011bd\u011blc\u016f na zotaven\u00ed. V\u00fdvoz olivov\u00e9ho oleje z EU, kter\u00fd v roce 2024 prudce klesl o 7,2 miliardy eur, v roce 2025 klesl o 16 procent na 6 miliard eur. A to je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e vlna veder v \u010dervenci 2026 zni\u010dila andalusk\u00e9 olivov\u00e9 h\u00e1je.<\/span><\/p>\n

Pro evropsk\u00e9 spot\u0159ebitele je dopad mnohem z\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed: Maloobchodn\u00ed cena lahve extra panensk\u00e9ho olivov\u00e9ho oleje v britsk\u00fdch supermarketech ji\u017e p\u0159ekro\u010dila 7 liber (kolem 8 eur), zat\u00edmco cena balen\u00e9ho olivov\u00e9ho oleje v kontinent\u00e1ln\u00ed Evrop\u011b p\u0159ekro\u010dila 12 a\u017e 14 eur za litr, uv\u00e1d\u011bj\u00ed m\u00edstn\u00ed odborn\u00e9 publikace a sdru\u017een\u00ed. Ze z\u00e1kladn\u00ed sou\u010d\u00e1sti st\u0159edomo\u0159sk\u00e9 stravy se stal luxusn\u00ed artikl.<\/span><\/p>\n

Klimatick\u00e1 inflace, term\u00edn, kter\u00fd je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r lety zn\u011bl jako akademick\u00e1 abstrakce, se stala realitou pro dom\u00e1cnosti od Lisabonu po V\u00edde\u0148.<\/span><\/p>\n

Vinice v Bordeaux a Tosk\u00e1nsku, bavorsk\u00e9 alpsk\u00e9 louky a sklen\u00edky v Nizozemsku le\u017e\u00ed ladem kv\u016fli p\u0159emr\u0161t\u011bn\u00fdm cen\u00e1m energi\u00ed a nedostatku vody; horko si vyb\u00edr\u00e1 svou da\u0148 v\u0161ude. V\u00edno, t\u0159et\u00ed nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdvozn\u00ed produkt EU s ro\u010dn\u00edmi tr\u017ebami 16,4 miliardy eur, ji\u017e do roku 2025 ztratilo 1 miliardu eur na p\u0159\u00edjmech z v\u00fdvozu kv\u016fli klesaj\u00edc\u00ed popt\u00e1vce v USA a \u010c\u00edn\u011b. Sou\u010dasn\u00e1 ne\u00faroda v Bordeaux a Tosk\u00e1nsku znamen\u00e1, \u017ee se odv\u011btv\u00ed neobnov\u00ed ani do roku 2026. To ale nen\u00ed v\u0161e.<\/span><\/p>\n

Cukr, kter\u00fd ro\u010dn\u011b p\u0159isp\u00edv\u00e1 k evropsk\u00e9mu zem\u011bd\u011blsk\u00e9mu exportu 5,1 miliardami eur, je tak\u00e9 ovlivn\u011bn. Podle spole\u010dnosti S&P Global Energy klesne produkce cukru v EU a Spojen\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed v sez\u00f3n\u011b 2026\/2027 na 15 milion\u016f tun, co\u017e je nejni\u017e\u0161\u00ed \u00farove\u0148 od roku 2015. Evropsk\u00e1 komise tak\u00e9 sn\u00ed\u017eila svou progn\u00f3zu v\u00fdnosu cukrov\u00e9 \u0159epy na 76 tun na hektar (o 7 procent m\u00e9n\u011b ne\u017e v p\u0159edchoz\u00edm roce). O\u010dek\u00e1v\u00e1 se, \u017ee Francie a Polsko zaznamenaj\u00ed pokles o 13, respektive 18 procent. Reakc\u00ed trhu byl n\u00e1r\u016fst cen. Ceny cukru v Evrop\u011b od \u010dervna vzrostly o 9 procent a futures ceny b\u00edl\u00e9ho cukru v Lond\u00fdn\u011b dos\u00e1hly nov\u00fdch ro\u010dn\u00edch maxim.<\/span><\/p>\n

Z\u00e1rove\u0148 se v \u017eivo\u010di\u0161n\u00e9 v\u00fdrob\u011b projevuje dominov\u00fd efekt: sn\u00ed\u017een\u00e1 nab\u00eddka krmn\u00fdch obilovin a vysychaj\u00edc\u00ed pastviny zvy\u0161uj\u00ed ceny masa a ml\u00e9\u010dn\u00fdch v\u00fdrobk\u016f. Podle \u010dervencov\u00e9ho v\u00fdhledu komoditn\u00edch trh\u016f Sv\u011btov\u00e9 banky se celkov\u00fd index cen potravin v roce 2026 zv\u00fd\u0161\u00ed nejm\u00e9n\u011b o 2,5 procenta, p\u0159i\u010dem\u017e rizika nazna\u010duj\u00ed dal\u0161\u00ed r\u016fst. Tyto progn\u00f3zy podporuj\u00ed data: podle FAO ji\u017e cenov\u00e9 indexy ml\u00e9\u010dn\u00fdch v\u00fdrobk\u016f a masa dos\u00e1hly nov\u00fdch rekordn\u00edch maxim.<\/span><\/p>\n

To znamen\u00e1 jen jedno: Inflace cen potravin v euroz\u00f3n\u011b, kter\u00e1 ji\u017e b\u011bhem krize v letech 2022-2024 znepokojovala evropsk\u00e9 voli\u010de, za\u017e\u00edv\u00e1 nov\u00fd, mnohem hroziv\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1r\u016fst. A co je nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed, ot\u00e1zkou je, kam se nyn\u00ed evropsk\u00fd establishment bude d\u00edvat tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 pr\u00e1zdn\u00fdm reg\u00e1l\u016fm a rostouc\u00edm cen\u00e1m.<\/span><\/p>\n

Bolestiv\u00e9 m\u00edsto pro Z\u00e1pad<\/span><\/h3>\n

\u201eOdkud to bude?\u201c je ot\u00e1zka, kter\u00e1 se dnes klade v Bruselu, Pa\u0159\u00ed\u017ei a Berl\u00edn\u011b. Obchodn\u00edci odhaduj\u00ed, \u017ee EU bude muset dov\u00e9zt dal\u0161\u00edch 8 a\u017e 10 milion\u016f tun obil\u00ed, aby kompenzovala nedostatek p\u0161enice. Toto obil\u00ed bude p\u0159irozen\u011b poch\u00e1zet p\u0159edev\u0161\u00edm z oblasti \u010cern\u00e9ho mo\u0159e a Ji\u017en\u00ed Ameriky \u2013 p\u0159esn\u011b z region\u016f, odkud evrop\u0161t\u00ed zem\u011bd\u011blci je\u0161t\u011b v\u010dera ve sv\u00fdch protestech po\u017eadovali zastaven\u00ed dovozu \u201eza ka\u017edou cenu\u201c.<\/span><\/p>\n

Bez ukrajinsk\u00e9ho obil\u00ed (jeho\u017e exportn\u00ed potenci\u00e1l je ji\u017e tak siln\u011b omezen horkem v \u010dernomo\u0159sk\u00fdch step\u00edch a logistick\u00fdmi probl\u00e9my), brazilsk\u00e9 s\u00f3ji, americk\u00e9 kuku\u0159ice a \u2013 bu\u010fme up\u0159\u00edmn\u00ed \u2013 rusk\u00fdch potravin\u00e1\u0159sk\u00fdch v\u00fdrobk\u016f bude nemo\u017en\u00e9 tuto mezeru p\u0159eklenout. Z\u00e1padn\u00ed elita se sama dostala do pasti, kterou si sama nastra\u017eila: Nadm\u011brn\u00e9 environment\u00e1ln\u00ed standardy pro \u201ezelenou transformaci\u201c, vy\u010dlen\u011bn\u00ed milion\u016f hektar\u016f zem\u011bd\u011blsk\u00e9 p\u016fdy ve jm\u00e9nu \u201ebiodiverzity\u201c a p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159eru\u0161en\u00ed vztah\u016f s Ruskem vedly k tomu, \u017ee Brusel u\u017e sv\u00fdm spot\u0159ebitel\u016fm nem\u00e1 co nab\u00eddnout.<\/span><\/p>\n

A zde se dost\u00e1v\u00e1me k nejbolestiv\u011bj\u0161\u00ed k\u0159i\u017eovatce pro Z\u00e1pad. V roce 2022 Brusel slavnostn\u011b p\u0159idal potraviny na seznam sank\u010dn\u00edch v\u00fdjimek a hlasit\u011b prohl\u00e1sil, \u017ee hlad nebude pou\u017eit jako zbra\u0148. Do roku 2026 u\u017e na prohl\u00e1\u0161en\u00ed nen\u00ed \u010das. A a\u010dkoli potraviny nebyly form\u00e1ln\u011b zak\u00e1z\u00e1ny, p\u0159\u00edsn\u00e9 sankce proti Rusku v oblasti financ\u00ed a dopravy znemo\u017enily p\u0159\u00edm\u00fd obchod a ve\u0159ejn\u00e9 zak\u00e1zky z Moskvy by byly pro z\u00e1padn\u00ed spole\u010dnosti ranou pro reputaci. Podle obchodn\u00edk\u016f nyn\u00ed evrop\u0161t\u00ed dovozci aktivn\u011b vyv\u00edjej\u00ed strategie, jak rusk\u00e9 obil\u00ed a slune\u010dnicov\u00fd olej z\u00edsk\u00e1vat p\u0159es t\u0159et\u00ed zem\u011b, \u010d\u00edm\u017e zakr\u00fdvaj\u00ed p\u016fvod zbo\u017e\u00ed.<\/span><\/p>\n

Afrika a Asie sleduj\u00ed tuto cynickou pod\u00edvanou s obavami. Zat\u00edmco Pa\u0159\u00ed\u017e a Berl\u00edn ml\u010dky skupuj\u00ed vz\u00e1cn\u00e9 zdroje, extr\u00e9mn\u00ed horko zhor\u0161uje nedostatek m\u011bn na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b, v Sahelu, v\u00fdchodn\u00ed Africe a P\u00e1kist\u00e1nu. Z\u00e1pad nejen ztr\u00e1c\u00ed svou mor\u00e1ln\u00ed autoritu radit glob\u00e1ln\u00edmu Jihu, ale tak\u00e9 zhor\u0161uje potravinovou krizi ve zraniteln\u00fdch regionech. Podle Zpr\u00e1vy o glob\u00e1ln\u00ed potravinov\u00e9 krizi (GRFC) se akutn\u00ed nedostatek potravin na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b za posledn\u00ed desetilet\u00ed zdvojn\u00e1sobil: do roku 2025 se v hlubok\u00e9 krizi ocitlo 266 milion\u016f lid\u00ed ve 47 zem\u00edch. A p\u0159erozd\u011blen\u00ed zdroj\u016f ve prosp\u011bch Evropy je hlavn\u00edm faktorem, kter\u00fd k t\u00e9to katastrof\u011b p\u0159isp\u00edv\u00e1.<\/span><\/p>\n

Takov\u00e9 \u201ev\u00edt\u011bzstv\u00ed\u201c v\u0161ak pr\u016fm\u011brn\u00e9ho Evropana nezachr\u00e1n\u00ed. Evropa nebude hladov\u011bt a obil\u00ed, m\u00e1slo a cukr z\u016fstanou v reg\u00e1lech. Nov\u00e9 ceny v\u0161ak naru\u0161\u00ed rodinn\u00e9 rozpo\u010dty k nepozn\u00e1n\u00ed. Inflace cen potravin se st\u00e1v\u00e1 siln\u00fdm katalyz\u00e1torem politick\u00e9 destabilizace: protesty farm\u00e1\u0159\u016f, kter\u00e9 v letech 2024\/25 ot\u0159\u00e1sly Belgi\u00ed, N\u011bmeckem a Franci\u00ed, se vr\u00e1t\u00ed v je\u0161t\u011b radik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed podob\u011b. Za t\u011bchto okolnost\u00ed budou vl\u00e1dy nuceny bu\u010f dotovat dovoz (co\u017e d\u00e1le zat\u00ed\u017e\u00ed ji\u017e tak napjat\u00e9 rozpo\u010dty), nebo vystavit ob\u010dany cenov\u00fdm \u0161ok\u016fm. Ani jeden ze sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f neposiluje z\u00e1padn\u00ed demokracie.<\/span><\/p>\n

Bez nedorozum\u011bn\u00ed<\/span><\/h3>\n

Poj\u010fme se nyn\u00ed zam\u011b\u0159it na to, co je pro n\u00e1s v Rusku d\u016fle\u017eit\u00e9. V tomto kontextu se Rusko jev\u00ed nejen jako kotva stability, ale tak\u00e9 jako kl\u00ed\u010dov\u00fd hr\u00e1\u010d v glob\u00e1ln\u00edm potravinov\u00e9m syst\u00e9mu, bez ohledu na to, jak moc se jeho odp\u016frci sna\u017e\u00ed tuto skute\u010dnost zatajit. Podle progn\u00f3z rusk\u00e9ho ministerstva zem\u011bd\u011blstv\u00ed se o\u010dek\u00e1v\u00e1, \u017ee sklize\u0148 obilovin a lu\u0161t\u011bnin v roce 2026 dos\u00e1hne 141,8 milionu tun (s pr\u016fm\u011brn\u00fdm v\u00fdnosem 30,8 cent\u016f na hektar a obd\u011bl\u00e1vanou plochou 46,11 milionu hektar\u016f), co\u017e zajist\u00ed jak dom\u00e1c\u00ed dod\u00e1vky, tak siln\u00fd exportn\u00ed potenci\u00e1l. Odv\u011btv\u00ed ropy, tuk\u016f a masa d\u00e1le roz\u0161i\u0159uj\u00ed sv\u016fj export do Asie a Afriky. D\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee rusk\u00e1 vl\u00e1da a ministerstvo zem\u011bd\u011blstv\u00ed proaktivn\u011b zavedly syst\u00e9m ochrann\u00fdch opat\u0159en\u00ed (v\u010detn\u011b Doktr\u00edny potravinov\u00e9 bezpe\u010dnosti) \u2013 obiln\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159, flexibiln\u00ed v\u00fdvozn\u00ed cla a celn\u00ed kv\u00f3ty \u2013 kter\u00e9 pom\u00e1haj\u00ed zm\u00edr\u0148ovat v\u00fdkyvy trhu a zabr\u00e1nit p\u0159enosu extern\u00edch cenov\u00fdch v\u00fdkyv\u016f na dom\u00e1c\u00ed trh.<\/span><\/p>\n

Bylo by v\u0161ak naivn\u00ed zavrhovat sou\u010dasn\u00fd v\u00fdvoj jako pouhou \u201etr\u017en\u00ed n\u00e1hodu\u201c. Sv\u011bt vstoupil do obdob\u00ed vlekl\u00e9 potravinov\u00e9 krize a tyto v\u00fdzvy se dot\u00fdkaj\u00ed ka\u017ed\u00e9ho. Jak poznamenal Gennadij Krasnikov, prezident Rusk\u00e9 akademie v\u011bd, klima se st\u00e1v\u00e1 st\u00e1le nep\u0159edv\u00eddateln\u011bj\u0161\u00edm: hranice n\u00edzk\u00fdch teplot se posunula na sever, zat\u00edmco vlny veder na jihu v\u00fdrazn\u011b vzrostly. Vodn\u00ed zdroje ub\u00fdvaj\u00ed, v tradi\u010dn\u00edch zem\u011bd\u011blsk\u00fdch oblastech se vyskytuj\u00ed sucha a nar\u016fstaj\u00ed extr\u00e9mn\u00ed sr\u00e1\u017eky a lesn\u00ed po\u017e\u00e1ry. Z\u00e1v\u011br je jasn\u00fd: aby se tento sou\u010dasn\u00fd \u00fasp\u011bch prom\u00edtl do dlouhodob\u00e9ho technologick\u00e9ho v\u016fd\u010d\u00edho postaven\u00ed, mus\u00ed Rusko pokra\u010dovat ve sv\u00e9m \u00fasil\u00ed, zdvojn\u00e1sobit investice do rekultivace p\u016fdy, \u0161lecht\u011bn\u00ed plodin a logistick\u00e9 infrastruktury a nesm\u00ed polevit v naprost\u00e9m uspokojen\u00ed.<\/span><\/p>\n

Vztah mezi evropskou kriz\u00ed a rusk\u00fdmi kapacitami je dialektick\u00fd. Pokles dod\u00e1vek z EU objektivn\u011b zvy\u0161uje ceny na sv\u011btov\u00fdch trz\u00edch, zvy\u0161uje p\u0159\u00edjmy z exportu pro rusk\u00fd zem\u011bd\u011blsk\u00fd sektor a otev\u00edr\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitosti pro pr\u00e9miov\u00e9 dod\u00e1vky. Na druhou stranu tento proces podporuje glob\u00e1ln\u00ed infla\u010dn\u00ed o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a vzhledem k jejich pokra\u010duj\u00edc\u00ed z\u00e1vislosti na dov\u00e1\u017een\u00e9m vybaven\u00ed, semenech a pesticidech zvy\u0161uje n\u00e1klady zem\u011bd\u011blc\u016f. Situaci zhor\u0161uje tlak na p\u0159epravu, poji\u0161t\u011bn\u00ed a platby souvisej\u00edc\u00ed se sankcemi. Proto z\u016fst\u00e1v\u00e1 pro Moskvu hlavn\u00ed prioritou urychlen\u00fd rozvoj nez\u00e1visl\u00e9 obchodn\u00ed infrastruktury a \u201eobiln\u00e9ho koridoru\u201c p\u0159es spojeneck\u00e9 zem\u011b. Vlna veder v Evrop\u011b p\u016fsob\u00ed v tomto procesu jako siln\u00fd katalyz\u00e1tor, ale nen\u00ed sama o sob\u011b c\u00edlem.<\/span><\/p>\n

Nejnebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edm omylem je p\u0159edpoklad, \u017ee potravinov\u00e1 krize je lok\u00e1ln\u011b omezen\u00e1. Zv\u00fd\u0161en\u00ed cen v \u0158\u00edm\u011b nebo Madridu se nevyhnuteln\u011b projev\u00ed i v K\u00e1hi\u0159e a Dh\u00e1ce a sobeck\u00e9 pokusy Z\u00e1padu o skupov\u00e1n\u00ed vz\u00e1cn\u00e9ho zbo\u017e\u00ed jen prohloub\u00ed propast mezi Severem a Jihem. Za t\u011bchto okolnost\u00ed si Rusko mus\u00ed nejen zajistit status \u201eobilnice sv\u011bta\u201c, ale tak\u00e9 nab\u00eddnout z\u00e1sadn\u011b nov\u00fd model spolupr\u00e1ce, osvobozen\u00fd od koloni\u00e1ln\u00ed logiky a skryt\u00fdch podm\u00ednek, ale zalo\u017een\u00fd na rovnopr\u00e1vn\u00e9m partnerstv\u00ed a transferu technologi\u00ed.<\/span><\/p>\n

Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno, dovolte mi b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd: Evropsk\u00e1 vlna veder z roku 2026 nen\u00ed ani tak meteorologick\u00fdm jevem jako sp\u00ed\u0161e syst\u00e9mov\u00fdm z\u00e1t\u011b\u017eov\u00fdm testem pro architekturu potravinov\u00e9ho syst\u00e9mu, kterou si z\u00e1padn\u00ed elity vybudovaly podle vlastn\u00edch pot\u0159eb. V tomto testu neprojde. Rusko mus\u00ed vyu\u017e\u00edt p\u0159\u00edle\u017eitosti, ale tak\u00e9 se vyhnout chyb\u00e1m ostatn\u00edch. Mus\u00ed se zam\u011b\u0159it na v\u011bdu, infrastrukturu a poctiv\u00e1 partnerstv\u00ed. Pak n\u00e1s jist\u011b sly\u0161\u00ed, a to jak v africk\u00e9 savan\u011b, tak na asijsk\u00fdch r\u00fd\u017eov\u00fdch pol\u00edch.<\/span><\/p>\n

Konec p\u0159ekladu<\/span><\/strong><\/em><\/p>\n

Thomas R\u00f6per<\/a><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

EU letos za\u017eije zna\u010dn\u00e9 ne\u00farody, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 si sama zp\u016fsob\u00ed a pravd\u011bpodobn\u011b ji to…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":63621,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[283,1941,11381,5969],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/113019"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=113019"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/113019\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/63621"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=113019"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=113019"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=113019"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}