{"id":112761,"date":"2026-08-09T04:33:32","date_gmt":"2026-08-09T02:33:32","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=112761"},"modified":"2026-08-09T04:33:32","modified_gmt":"2026-08-09T02:33:32","slug":"milena-douskova-nesahate-dedum-a-pradedum-ani-po-kotniky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/08\/09\/milena-douskova-nesahate-dedum-a-pradedum-ani-po-kotniky\/","title":{"rendered":"Milena Dou\u0161kov\u00e1: Nesah\u00e1te d\u011bd\u016fm a prad\u011bd\u016fm ani po kotn\u00edky"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Co se mi hodn\u011b l\u00edbilo, byla skute\u010dnost, \u017ee poslanci nebrali platy. Pro\u010d taky, byla to \u010destn\u00e1 funkce. Vl\u00e1da je sepsala, poslanci se z republiky sjeli a dostali jen diety a cestovn\u00e9.<\/strong><\/p>\n

\n

Za m\u00fdm koment\u00e1\u0159em najdete v\u0161echno, z \u010deho jsem dnes \u010derpala. U\u017e jsem se k tomu necht\u011bla vracet, ale kdy\u017e poslouch\u00e1m ur\u00e1\u017eky od st\u0159edn\u00ed a mlad\u00e9 generace, ned\u00e1 mi to. Poctiv\u011b jsem vypsala v\u0161echno, co pova\u017euji za d\u016fle\u017eit\u00e9 \u2013 co v\u0161echno postavili na\u0161i prarodi\u010de a rodi\u010de a co postavila dne\u0161n\u00ed st\u0159edn\u00ed generace. Je to velk\u00fd rozd\u00edl.<\/p>\n

Ne, nehodl\u00e1m ps\u00e1t, \u017ee v\u0161echno bylo lep\u0161\u00ed. Nebylo. Byla to takov\u00e1 socialistick\u00e1 \u0161e\u010f. St\u00e1vali jsme fronty na pra\u010dky, televize, toaletn\u00ed pap\u00edr, d\u00e1msk\u00e9 vlo\u017eky, dla\u017edi\u010dky, maso a jasn\u011b, na ban\u00e1ny. Panel\u00e1ky byly v\u0161echny \u0161ed\u00e9 a star\u00e9 domy opr\u00fdskan\u00e9. To byla da\u0148 za to, \u017ee jsme nem\u011bli dluhy.<\/p>\n

Co bylo v t\u00e9 dob\u011b velk\u00e9 plus, bylo pr\u00e1vo na pr\u00e1ci, ale tak\u00e9 povinnost pracovat. Kdepak na \u00fa\u0159ad pr\u00e1ce a \u017eivte m\u011b, pitomci. \u017d\u00e1dn\u00fd takov\u00fd \u00fa\u0159ad nebyl, a kdo nemakal, ten bru\u010del (sed\u011bl ve v\u011bzen\u00ed). To byla ta prav\u00e1 spravedlnost. Nikdo t\u011b nebude \u017eivit jako p\u0159\u00ed\u017eivn\u00edka. Necpal se k n\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00fd chirurg z dovozu a zuba\u0159e jsme m\u011bli v\u0161ichni. Zrovna v\u010dera jsem se pobavila nad jednou reklamou ze stomatologie:\u00a0\u201eP\u0159ij\u010fte k n\u00e1m, my v\u00e1m ud\u011bl\u00e1me bezbolestn\u011b n\u00e1hradn\u00ed zuby napevno za pouh\u00fdch 185 000 K\u010d za jednu \u010delist.\u201c<\/i>\u00a0Tak si to, mil\u00e1nci, zn\u00e1sobte a hned v\u00edte, \u017ee nov\u00e9 zuby u n\u00e1s stoj\u00ed jako auto. To je co? A jako bonus pod to napsali:\u00a0\u201eVstupn\u00ed prohl\u00eddka zdarma.\u201c<\/i>\u00a0Mago\u0159i. Kdo m\u00e1 400 000 K\u010d na zuby, nebude \u0159e\u0161it prachy za vstup. A v\u00edte, co bylo bezva? Nem\u011bli jsme neziskovky a nem\u011bli jsme stovky politick\u00fdch stran, spolk\u016f a hnut\u00ed. \u017divili jsme jen dv\u011b strany a to jsme docela zvl\u00e1dali.<\/p>\n

Co se mi hodn\u011b l\u00edbilo, byla skute\u010dnost, \u017ee poslanci nebrali platy. Pro\u010d taky, byla to \u010destn\u00e1 funkce. Vl\u00e1da sepsala z\u00e1kony, poslanci se z republiky sjeli, odsouhlasili a dostali jen diety a cestovn\u00e9. Tak to bych hned zavedla a byl by pokoj od v\u0161ech t\u011bch poslanc\u016f a sen\u00e1tor\u016f, proto\u017ee dne\u0161n\u00ed doba je o tom, \u017ee ani ku\u0159e zadarmo nehrabe.<\/p>\n

A po \u010dem by se m\u011blo v\u0161em st\u00fdskat, je \u0161kolstv\u00ed. Sv\u011bt n\u00e1m ho z\u00e1vid\u011bl. Tak\u00e9 proto jsme m\u011bli bezva in\u017een\u00fdry, techniky, doktory i v\u0161echny ty d\u011blnick\u00e9 profese. Zkr\u00e1tka jsme m\u011bli lidi, co n\u011bco um\u011bli. A dneska? Naposledy jsem poslouchala, \u017ee sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky se boj\u00ed i tankovat. Jak potom cht\u011bj\u00ed udr\u017eet na\u0161i zemi p\u0159ed rozebr\u00e1n\u00edm, kdy\u017e jsou pod\u011blan\u00ed strachy z ka\u017ed\u00e9 blbiny?<\/p>\n

A co je dnes lep\u0161\u00ed? Ur\u010dit\u011b l\u00e9\u010debn\u00e9 techniky, zmizela \u00fanavn\u00e1 \u0161e\u010f, jsou ban\u00e1ny i maso. Co z toho, kdy\u017e maso stoj\u00ed za prd. V obchodech je zbo\u017e\u00ed, a\u017e zrak p\u0159ech\u00e1z\u00ed, a zase \u2013 bo\u017ee, ta kvalita stoj\u00ed za h\u2026. Hele, m\u00edt velk\u00fd pozemek, tak si po\u0159\u00edd\u00edm i tu kr\u00e1vu, abych zase c\u00edtila chu\u0165 ml\u00e9ka, a pak bych si z n\u011bho utloukla m\u00e1slo a upekla chleba ze svoj\u00ed mouky. Dnes ml\u00e9ko nen\u00ed ml\u00e9ko, ale n\u011bjak\u00fd hnus. Pamatujete na plnotu\u010dn\u00e9 ml\u00e9ko, kde se pod v\u00ed\u010dkem usadila vrstva smetany? Nebo jogurt ve skle, kter\u00fd byl bez \u00e9\u010dek?<\/p>\n

Kdy\u017e to shrnu kolkolem, tak za socialismu u n\u00e1s bylo zdrav\u011bji, srde\u010dn\u011bji a abych nezapomn\u011bla \u2013 herci byli herci, a ne politi\u010dt\u00ed aktivist\u00e9. Kdo m\u00e1te chu\u0165, dopi\u0161te, co jsem zapomn\u011bla.<\/p>\n

\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2014\u2013<\/p>\n

\u010ceskoslovensko se po roce 1945 pot\u0159ebovalo zotavit z v\u00e1lky, a pak se z n\u011bj pod taktovkou komunist\u016f stal t\u011b\u017ece industrializovan\u00fd st\u00e1t. Pod\u00edvejme se na ty nejv\u011bt\u0161\u00ed technick\u00e9 a infrastrukturn\u00ed z\u00e1\u0159ezy od roku\u00a01945 do roku 2026<\/strong>:<\/p>\n

1. Energetika a jadern\u00fd v\u011bk<\/h3>\n
    \n
  • Jadern\u00e9 elektr\u00e1rny:<\/strong>\u00a0Tady vedou dv\u011b z\u00e1sadn\u00ed d\u00edla \u2013\u00a0JE Jaslovsk\u00e9 Bohunice<\/strong>\u00a0(na Slovensku) a\u00a0JE Dukovany<\/strong>\u00a0(u n\u00e1s, spu\u0161t\u011bna postupn\u011b od roku 1985). Ke konci re\u017eimu se rozestav\u011bla je\u0161t\u011b\u00a0JE Temel\u00edn<\/strong>.<\/li>\n
  • Tepeln\u00e9 elektr\u00e1rny:<\/strong>\u00a0Severn\u00ed \u010cechy se staly energetick\u00fdm srdcem st\u00e1tu (Elektr\u00e1rny Prun\u00e9\u0159ov, Po\u010derady, Tu\u0161imice). Bylo to sice na \u00fakor p\u0159\u00edrody, ale elekt\u0159inu pro rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se pr\u016fmysl to dalo.<\/li>\n<\/ul>\n

    2. Voda pod kontrolou: P\u0159ehrady a kask\u00e1dy<\/h3>\n
      \n
    • Vltavsk\u00e1 kask\u00e1da:<\/strong>\u00a0Dokon\u010den\u00ed tohoto ob\u0159\u00edho syst\u00e9mu vodn\u00edch d\u011bl byl z\u00e1sadn\u00ed po\u010din. D\u011bla jako\u00a0Lipno I<\/strong>\u00a0(1959),\u00a0Orl\u00edk<\/strong>\u00a0(1961) a\u00a0Kam\u00fdk<\/strong>\u00a0se stav\u011bla v 50. a 60. letech.<\/li>\n
    • Pitn\u00e1 voda pro m\u011bsta:<\/strong>\u00a0Aby m\u011bly rostouc\u00ed aglomerace co p\u00edt, vznikly vod\u00e1rensk\u00e9 n\u00e1dr\u017ee jako\u00a0\u0160ance<\/strong>\u00a0v Beskydech,\u00a0Fl\u00e1je<\/strong>\u00a0v Kru\u0161n\u00fdch hor\u00e1ch nebo monument\u00e1ln\u00ed\u00a0\u017delivka (\u0160vihov)<\/strong>\u00a0z roku 1972, kter\u00e1 dodnes z\u00e1sobuje Prahu.<\/li>\n
    • P\u0159e\u010derp\u00e1vac\u00ed elektr\u00e1rny:<\/strong>\u00a0Ob\u0159\u00ed d\u00edlo\u00a0Dale\u0161ice<\/strong>\u00a0z konce 70. let (s nejvy\u0161\u0161\u00ed sypanou hr\u00e1z\u00ed u n\u00e1s) a na sklonku re\u017eimu zapo\u010dat\u00e9\u00a0Dlouh\u00e9 Str\u00e1n\u011b<\/strong>\u00a0v Jesen\u00edk\u00e1ch.<\/li>\n<\/ul>\n

      3. Dopravn\u00ed revoluce: Metro, d\u00e1lnice a mosty<\/h3>\n
        \n
      • Pra\u017esk\u00e9 metro:<\/strong>\u00a0Stavba stolet\u00ed. Prvn\u00ed \u00fasek linky C (Ka\u010derov\u2013Sokolovsk\u00e1, dne\u0161n\u00ed Florenc) byl otev\u0159en v roce 1974. Do roku 1989 stihli vybudovat solidn\u00ed s\u00ed\u0165 na v\u0161ech t\u0159ech link\u00e1ch (A, B i C).<\/li>\n
      • D\u00e1lnice D1:<\/strong>\u00a0My\u0161lenka propojovac\u00ed d\u00e1lnice byla star\u0161\u00ed, ale re\u00e1ln\u011b se poprv\u00e9 kouslo do zem\u011b v roce 1967. V roce 1980 byl zprovozn\u011bn souvisl\u00fd \u00fasek Praha \u2013 Brno \u2013 Bratislava.<\/li>\n
      • Nuselsk\u00fd most (d\u0159\u00edve Gottwald\u016fv):<\/strong>\u00a0Otev\u0159en roku 1973. Technick\u00fd unik\u00e1t, kter\u00fd v sob\u011b skr\u00fdv\u00e1 tubus pro metro a spojuje dv\u011b strany \u00fadol\u00ed. A testov\u00e1n\u00ed statiky pomoc\u00ed 66 tank\u016f v roce 1970 vstoupilo do legend.<\/li>\n
      • \u017deleznice:<\/strong>\u00a0Do\u0161lo k masivn\u00ed\u00a0elektrifikaci hlavn\u00edch trat\u00ed<\/strong>\u00a0(hlavn\u011b tah Praha \u2013 Ostrava \u2013 \u010cern\u00e1 nad Tisou) a p\u0159estavb\u011b velk\u00fdch uzl\u016f.<\/li>\n<\/ul>\n

        4. T\u011b\u017ek\u00fd pr\u016fmysl a \u201eStavby ml\u00e1de\u017ee\u201c<\/h3>\n
          \n
        • NHKG (Nov\u00e1 hu\u0165 Klementa Gottwalda):<\/strong>\u00a0V Ostrav\u011b-Kun\u010dic\u00edch vyrostl od roku 1951 ob\u0159\u00ed hutn\u00ed kombin\u00e1t. Zpo\u010d\u00e1tku byl prezentov\u00e1n jako ikonick\u00e1 \u201eStavba ml\u00e1de\u017ee\u201c.<\/li>\n
        • Ropovod Dru\u017eba a plynovody:<\/strong>\u00a0Vybudov\u00e1n\u00ed tranzitn\u00edho plynovodu a ropovodu, kter\u00e9 p\u0159ivedly do \u010ceskoslovenska (a d\u00e1le do z\u00e1padn\u00ed Evropy) sov\u011btsk\u00e9 suroviny.<\/li>\n<\/ul>\n

          5. Urbanismus a nov\u00e1 m\u011bsta<\/h3>\n
            \n
          • Panelov\u00e1 s\u00eddli\u0161t\u011b:<\/strong>\u00a0M\u016f\u017eeme si o jejich estetice myslet cokoliv, ale vy\u0159e\u0161ila obrovskou bytovou krizi. Vznikly cel\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti pro des\u00edtky tis\u00edc lid\u00ed \u2013 v Praze Ji\u017en\u00ed M\u011bsto nebo Severn\u00ed M\u011bsto, v Brn\u011b Bohunice a L\u00ed\u0161e\u0148, v Ostrav\u011b Poruba.<\/li>\n
          • Zcela nov\u00e1 \u010di p\u0159estav\u011bn\u00e1 m\u011bsta:<\/strong>\u00a0Kv\u016fli t\u011b\u017eb\u011b uhl\u00ed se doslova zboural star\u00fd\u00a0Most<\/strong>\u00a0a postavil se \u00fapln\u011b nov\u00fd na zelen\u00e9 louce. Podobn\u011b narostl\u00a0Hav\u00ed\u0159ov<\/strong>.<\/li>\n<\/ul>\n

            Zat\u00edmco minul\u00fd re\u017eim stav\u011bl ob\u0159\u00ed t\u011b\u017ek\u00fd pr\u016fmysl, masivn\u00ed s\u00eddli\u0161t\u011b z panel\u016f a mamut\u00ed p\u0159ehrady, po roce 1989 se stav\u011bn\u00ed p\u0159eklopilo do obchvat\u016f m\u011bst, modernizace trat\u00ed, ekologie, architektury a slu\u017eeb.<\/p>\n

            1989 \u2013 2026<\/strong>\u00a0\u2013 Tady jsou nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u011bci, kter\u00e9 u n\u00e1s za posledn\u00edch v\u00edce ne\u017e 35 let vznikly:<\/p>\n

            1. Dopravn\u00ed s\u00ed\u0165: D\u00e1lni\u010dn\u00ed skok a tunely<\/h3>\n
              \n
            • D\u00e1lni\u010dn\u00ed s\u00ed\u0165:<\/strong>\u00a0V roce 1989 jsme m\u011bli necel\u00fdch 600 km d\u00e1lnic. Dnes jich m\u00e1me p\u0159es 1 400 km. Propojila se d\u00e1lnice\u00a0D5 na Plze\u0148 a do N\u011bmecka<\/strong>,\u00a0D8 p\u0159es \u010cesk\u00e9 st\u0159edoho\u0159\u00ed<\/strong>, dokon\u010dila se\u00a0D3 na jih<\/strong>\u00a0nebo\u00a0D11 na Hradec a Trutnov<\/strong>.<\/li>\n
            • Obchvaty a tunely:<\/strong>\u00a0Aby m\u011bsta neudusila auta, stav\u011bly se ob\u0159\u00ed m\u011bstsk\u00e9 obchvaty a tunelov\u00e9 komplexy. Nejslavn\u011bj\u0161\u00ed je pra\u017esk\u00fd\u00a0Tunel Blanka<\/strong>\u00a0(otev\u0159en 2015, nejdel\u0161\u00ed m\u011bstsk\u00fd tunel v Evrop\u011b) nebo brn\u011bnsk\u00e9\u00a0Kr\u00e1lovopolsk\u00e9 tunely<\/strong>.<\/li>\n
            • Modernizace \u017eeleznice:<\/strong>\u00a0Nestav\u011bly se cel\u00e9 nov\u00e9 trat\u011b na zelen\u00e9 louce, ale zmodernizovaly se tis\u00edce kilometr\u016f hlavn\u00edch\u00a0\u017eelezni\u010dn\u00edch koridor\u016f<\/strong>\u00a0(I. a\u017e IV. koridor), v\u010detn\u011b stavby nov\u00fdch modern\u00edch n\u00e1dra\u017e\u00ed, estak\u00e1d a nejdel\u0161\u00edho \u017eelezni\u010dn\u00edho tunelu u n\u00e1s (Ejpovick\u00fd tunel<\/strong>\u00a0u Plzn\u011b, t\u00e9m\u011b\u0159 4,5 km).<\/li>\n<\/ul>\n

              2. Energetika a hydrotechnika<\/h3>\n
                \n
              • Jadern\u00e1 elektr\u00e1rna Temel\u00edn:<\/strong>\u00a0Za\u010dala se stav\u011bt za socialismu, po revoluci se stavba z\u00e1sadn\u011b p\u0159ed\u011blala, dodala se z\u00e1padn\u00ed \u0159\u00eddic\u00ed technologie Westinghouse a oba bloky byly spu\u0161t\u011bny v letech 2000\u20132002.<\/li>\n
              • P\u0159e\u010derp\u00e1vac\u00ed elektr\u00e1rna Dlouh\u00e9 Str\u00e1n\u011b:\u00a0<\/strong>S<\/span>tavba Dlouh\u00fdch str\u00e1n\u00ed byla zah\u00e1jena v\u00a0<\/span>kv\u011btnu roku 1978 za socialismu a byla d<\/span>okon\u010dena a\u017e v roce 1996. Dnes je to jeden z div\u016f \u010ceska a kl\u00ed\u010dov\u00fd \u201eakumul\u00e1tor\u201c na\u0161\u00ed elektrick\u00e9 s\u00edt\u011b.<\/li>\n
              • Protipovod\u0148ov\u00e9 z\u00e1brany a opat\u0159en\u00ed:<\/strong>\u00a0Po ni\u010div\u00fdch povodn\u00edch v letech 1997 a 2002 se investovaly des\u00edtky miliard do hr\u00e1z\u00ed, poldr\u016f a mobiln\u00edch z\u00e1bran po cel\u00e9 republice (nap\u0159. unik\u00e1tn\u00ed syst\u00e9m v Praze).<\/li>\n<\/ul>\n

                3. Leti\u0161t\u011b, mosty a architektura<\/h3>\n
                  \n
                • Leti\u0161t\u011b V\u00e1clava Havla v Praze:<\/strong>\u00a0Kompletn\u00ed v\u00fdstavba nov\u00e9ho Termin\u00e1lu 2 a modernizace cel\u00e9ho are\u00e1lu z n\u011bj ud\u011blaly modern\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed uzel.<\/li>\n
                • Nov\u00e9 architektonick\u00e9 ikony:<\/strong>\u00a0Tan\u010d\u00edc\u00ed d\u016fm<\/strong>\u00a0v Praze,\u00a0N\u00e1rodn\u00ed technick\u00e1 knihovna<\/strong>\u00a0v Dejvic\u00edch, modern\u00ed vysoko\u0161kolsk\u00e9 kampusy (nap\u0159. ob\u0159\u00ed\u00a0Kampus Masarykovy univerzity<\/strong>\u00a0v Brn\u011b-Bohunic\u00edch) nebo visut\u00e1 l\u00e1vka\u00a0Sky Bridge 721<\/strong>\u00a0na Doln\u00ed Morav\u011b.<\/li>\n
                • Mari\u00e1nsk\u00fd most v \u00dast\u00ed nad Labem:<\/strong>\u00a0Jeden z nejhez\u010d\u00edch a nejmodern\u011bj\u0161\u00edch zav\u011b\u0161en\u00fdch most\u016f sv\u011bta z konce 90. let.<\/li>\n<\/ul>\n

                  4. Obnova a z\u00e1chrana toho, co ch\u00e1tralo<\/h3>\n

                  To mo\u017en\u00e1 nen\u00ed \u201epostaven\u00ed nov\u00e9ho z betonu\u201c, ale je to obrovsk\u00e9 stavebn\u00ed d\u00edlo:<\/p>\n

                    \n
                  • Oprava pam\u00e1tek:<\/strong>\u00a0Stovky zdevastovan\u00fdch z\u00e1mk\u016f, kostel\u016f, n\u00e1m\u011bst\u00ed a historick\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch center, kter\u00e9 za komunismu ch\u00e1traly pod le\u0161en\u00edm, doslova vstaly z popela.<\/li>\n
                  • Zateplen\u00ed a revitalizace s\u00eddli\u0161\u0165:<\/strong>\u00a0M\u00edsto \u0161ed\u00fdch krabic m\u00e1me dnes barevn\u00e1, zateplen\u00e1 s\u00eddli\u0161t\u011b s plastov\u00fdmi okny a nov\u00fdmi v\u00fdtahy.<\/li>\n
                  • Ekologizace uheln\u00fdch elektr\u00e1ren:<\/strong>\u00a0V 90. letech se do star\u00fdch elektr\u00e1ren musely namontovat odsi\u0159ovac\u00ed filtry, co\u017e zachr\u00e1nilo na\u0161e lesy v Kru\u0161n\u00fdch hor\u00e1ch a Krkono\u0161\u00edch p\u0159ed kysel\u00fdmi de\u0161ti.<\/li>\n<\/ul>\n

                    Rozd\u00edl je hlavn\u011b v tom, \u017ee d\u0159\u00edv stav\u011bl st\u00e1t megalomansk\u00e9 \u201estavby socialismu\u201c na p\u0159\u00edkaz zhora, zat\u00edmco dnes se stav\u00ed rozdroben\u011bji, slo\u017eit\u011bji se vykupuj\u00ed pozemky a v\u0161echno trv\u00e1 kv\u016fli pap\u00edrov\u00e1n\u00ed v\u011b\u010dnost. Ale \u017ee by se nic nepostavilo, to se \u0159\u00edct ned\u00e1!<\/p>\n

                    To je t\u00e9ma, ze kter\u00e9ho dodnes spoust\u011b lid\u00ed stoup\u00e1 tlak! Devades\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta a s nimi spojen\u00e1 privatizace byla divok\u00e1 j\u00edzda bez z\u00e1bradl\u00ed. P\u0159echod z pl\u00e1novan\u00e9 ekonomiky na tr\u017en\u00ed nikdo nem\u011bl vyzkou\u0161en\u00fd, z\u00e1kony byly d\u011brav\u00e9 jak \u0159e\u0161eto a n\u011bkte\u0159\u00ed jedinci toho dok\u00e1zali vyu\u017e\u00edt zp\u016fsobem, nad kter\u00fdm z\u016fst\u00e1val rozum st\u00e1t.<\/p>\n

                    Kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1me na to, co se prodejem, tunelov\u00e1n\u00edm a neobratn\u00fdm hospoda\u0159en\u00edm ztratilo, jsou to astronomick\u00e9 \u010d\u00e1stky i des\u00edtky slavn\u00fdch zna\u010dek.<\/p>\n

                    1. Ztracen\u00e9 sumy a Konsolida\u010dn\u00ed banka<\/h3>\n
                      \n
                    • St\u00e1tn\u00ed majetek:<\/strong>\u00a0V privatizaci se p\u0159erozd\u011bloval majetek v hodnot\u011b kolem\u00a01 000 miliard korun<\/strong>\u00a0(v tehdej\u0161\u00edch cen\u00e1ch).<\/li>\n
                    • \u0160patn\u00e9 \u00fav\u011bry:<\/strong>\u00a0Banky (IPB, Komer\u010dn\u00ed banka, \u010cesk\u00e1 spo\u0159itelna atd.) v 90. letech p\u016fj\u010dovaly na n\u00e1kupy podnik\u016f bez po\u0159\u00e1dn\u00fdch z\u00e1ruk. Kdy\u017e firmy zbankrotovaly nebo byly vytunelov\u00e1ny, dluhy propadly st\u00e1tu.<\/li>\n
                    • \u010cesk\u00e1 konsolida\u010dn\u00ed agentura:<\/strong>\u00a0St\u00e1t musel vytvo\u0159it jak\u00fdsi \u201est\u00e1tn\u00ed \u00faklidov\u00fd \u00fastav\u201c, kam se odkl\u00e1daly nesplacen\u00e9 dluhy a zma\u0159en\u00e9 \u00fav\u011bry. Sanace bank a vy\u010di\u0161t\u011bn\u00ed tohoto dluhov\u00e9ho balvanu st\u00e1ly da\u0148ov\u00e9 poplatn\u00edky odhadem\u00a0400 a\u017e 600 miliard korun<\/strong>.<\/li>\n<\/ul>\n

                      2. Slavn\u00e9 podniky, kter\u00e9 padly nebo zmizely<\/h3>\n

                      N\u011bkter\u00e9 tradi\u010dn\u00ed zna\u010dky nep\u0159e\u017eily ztr\u00e1tu v\u00fdchodn\u00edch trh\u016f, ale \u010dasto jim zasadili smrtelnou r\u00e1nu nov\u00ed majitel\u00e9 bez kapit\u00e1lu \u010di poctiv\u00fdch \u00famysl\u016f:<\/p>\n

                        \n
                      • Poldi Kladno:<\/strong>\u00a0Jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch symbol\u016f. Ocel\u00e1\u0159sk\u00e9ho giganta zprivatizoval architekt Vladim\u00edr Stehl\u00edk. Podnik zkolaboval, v\u00fdroba se zastavila a zbyly po n\u011bm jen dluhy a ruiny.<\/li>\n
                      • \u010cKD Praha:<\/strong>\u00a0Gigant, kter\u00fd vyr\u00e1b\u011bl tramvaje, lokomotivy a stroj\u00edrenstv\u00ed pro p\u016flky sv\u011bta. Po privatizaci pod veden\u00edm Petra Speychala skon\u010dil v t\u011b\u017ek\u00fdch probl\u00e9mech, rozpadl se a v\u011bt\u0161ina historick\u00fdch are\u00e1l\u016f (jako Vyso\u010dany) lehla popelem nebo byla zastav\u011bna developery.<\/li>\n
                      • Leteck\u00fd pr\u016fmysl (Aero Vodochody, Let Kunovice):<\/strong>\u00a0D\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed chlouba. Kunovice vyr\u00e1b\u011bj\u00edc\u00ed legend\u00e1rn\u00ed L-410 pro\u0161ly ob\u0159\u00edmi krizenmi, vyst\u0159\u00eddaly zahrani\u010dn\u00ed majitele a ztratily sv\u00e9 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed dominantn\u00ed postaven\u00ed.<\/li>\n
                      • Tradi\u010dn\u00ed textilky a obuvnictv\u00ed:<\/strong>\u00a0Zna\u010dky jako\u00a0OP Prost\u011bjov<\/strong>\u00a0(d\u0159\u00edve nejv\u011bt\u0161\u00ed od\u011bvn\u00ed z\u00e1vod) nebo slavn\u00fd\u00a0Svit Zl\u00edn<\/strong>\u00a0(pokra\u010dovatel Bati) neust\u00e1ly kombinaci divok\u00fdch 90. let a n\u00e1stupu levn\u00e9ho textilu z \u010c\u00edny.<\/li>\n
                      • \u010ceskoslovensk\u00e1 n\u00e1mo\u0159n\u00ed plavba:<\/strong>\u00a0M\u011bli jsme na 44 n\u00e1mo\u0159n\u00edch lod\u00ed! Viktor Ko\u017een\u00fd a jeho Harvardsk\u00e9 fondy tuto flotilu zprivatizovali, postupn\u011b rozprodali pod cenu a lod\u011b z \u010desk\u00e9 flotily nav\u017edy zmizely.<\/li>\n<\/ul>\n

                        3. Nejv\u011bt\u0161\u00ed \u201etunel\u00e1\u0159sk\u00e9\u201c kauzy<\/h3>\n
                          \n
                        • Harvardsk\u00e9 fondy (Viktor Ko\u017een\u00fd):<\/strong>\u00a0Sliboval \u201ejistotu desetin\u00e1sobku\u201c. Lid\u00e9 mu sv\u011b\u0159ili kn\u00ed\u017eky, on vyt\u00e1hl z fond\u016f des\u00edtky miliard a skon\u010dil na Baham\u00e1ch. Slovo\u00a0tunelov\u00e1n\u00ed<\/em>\u00a0se d\u00edky t\u00e9to \u00e9\u0159e dostalo dokonce do mezin\u00e1rodn\u00edho slovn\u00edku.<\/li>\n
                        • Investi\u010dn\u00ed a po\u0161tovn\u00ed banka (IPB):<\/strong>\u00a0Krach jedn\u00e9 z nejv\u011bt\u0161\u00edch bank u n\u00e1s v roce 2000 po divok\u00e9m uvol\u0148ov\u00e1n\u00ed \u00fav\u011br\u016f a sm\u011bnkov\u00fdch operac\u00edch. St\u00e1t ji narychlo p\u0159ev\u00e1d\u011bl pod \u010cSOB a \u00fa\u010det platili op\u011bt poplatn\u00edci.<\/li>\n
                        • Lehk\u00e9 topn\u00e9 oleje (LTO):<\/strong>\u00a0Podvod stolet\u00ed na dan\u00edch na po\u010d\u00e1tku 90. let. Nafta se deklarovala jako topn\u00fd olej bez spot\u0159ebn\u00ed dan\u011b. St\u00e1t na tom tratil kolem\u00a050 a\u017e 100 miliard korun<\/strong>\u00a0a kauzu doprov\u00e1zela s\u00e9rie brut\u00e1ln\u00edch vra\u017ed.<\/li>\n
                        • Mosteck\u00e1 uheln\u00e1 spole\u010dnost (MUS):<\/strong>\u00a0Mana\u017ee\u0159i ovl\u00e1dli doly za pen\u00edze vyt\u011b\u017een\u00e9 ze samotn\u00e9 firmy. Kauzu pak des\u00edtky let \u0159e\u0161ily i \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 soudy.<\/li>\n<\/ul>\n

                          Prod\u00e1no do ciz\u00edch rukou<\/h3>\n

                          Pak je tu obrovsk\u00e1 skupina toho, co se\u00a0nepost\u0159\u00edlelo ani nezni\u010dilo, ale prodalo zahrani\u010dn\u00edm investor\u016fm<\/strong>. To nebyla kr\u00e1de\u017e, ale legitimn\u00ed prodej, i kdy\u017e o v\u00fdhodnosti ceny se diskutuje dodnes:<\/p>\n