{"id":112377,"date":"2026-08-05T00:11:26","date_gmt":"2026-08-04T22:11:26","guid":{"rendered":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/?p=112377"},"modified":"2026-08-04T07:28:42","modified_gmt":"2026-08-04T05:28:42","slug":"nejen-na-ukrajine-ale-i-v-pobaltskych-statech-jsou-masovi-vrazi-a-nacisticti-kolaboranti-uctivani-jako-narodni-hrdinove","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/2026\/08\/05\/nejen-na-ukrajine-ale-i-v-pobaltskych-statech-jsou-masovi-vrazi-a-nacisticti-kolaboranti-uctivani-jako-narodni-hrdinove\/","title":{"rendered":"Nejen na Ukrajin\u011b, ale i v pobaltsk\u00fdch st\u00e1tech jsou masov\u00ed vrazi a nacisti\u010dt\u00ed kolaboranti uct\u00edv\u00e1ni jako n\u00e1rodn\u00ed hrdinov\u00e9"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n

Je dob\u0159e zn\u00e1mo, \u017ee na Ukrajin\u011b jsou nacisti\u010dt\u00ed kolaboranti a masov\u00ed vrazi jako Stepan Bandera a jeho spolupracovn\u00edci uct\u00edv\u00e1ni jako nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1rodn\u00ed hrdinov\u00e9. M\u00e9n\u011b zn\u00e1mo je v\u0161ak, \u017ee stejn\u00fd jev existuje i v pobaltsk\u00fdch st\u00e1tech.<\/span><\/strong><\/p>\n

\u010casto jsem zd\u016fraz\u0148oval, \u017ee m\u00edstn\u00ed \u010dlenov\u00e9 Waffen-SS jsou oslavov\u00e1ni jako n\u00e1rodn\u00ed hrdinov\u00e9\u00a0<\/span>nejen na Ukrajin\u011b<\/span><\/a>\u00a0, ale i v pobaltsk\u00fdch st\u00e1tech a dodnes jsou\u00a0<\/span>uct\u00edv\u00e1ni na ka\u017edoro\u010dn\u00edch p\u0159ehl\u00eddk\u00e1ch<\/span><\/a>\u00a0. 1. srpna agentura TASS u p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u00fdro\u010d\u00ed zve\u0159ejnila\u00a0<\/span>\u010dl\u00e1nek<\/span><\/a>\u00a0o nacistick\u00e9 \u00fact\u011b v pobaltsk\u00fdch st\u00e1tech, kter\u00fd jsem p\u0159elo\u017eil. Ka\u017ed\u00fd, kdo nam\u00edt\u00e1, \u017ee se jedn\u00e1 o \u201eruskou propagandu\u201c, si m\u016f\u017ee ov\u011b\u0159it fakta uveden\u00e1 v \u010dl\u00e1nku.<\/span><\/p>\n

Za\u010d\u00e1tek p\u0159ekladu:<\/span><\/strong><\/em><\/p>\n

Testovac\u00ed m\u00edsto pro vyhlazov\u00e1n\u00ed \u017did\u016f, aneb pro\u010d Litva uct\u00edv\u00e1 sv\u00e9 katy<\/span><\/h2>\n

Ruslan Pankratov o tom, pro\u010d Vilnius ztoto\u017e\u0148uje osvoboditele s okupanty a zaml\u010duje odpov\u011bdnost za holocaust.<\/span><\/strong><\/p>\n

1. srpen 1941 je datum, na kter\u00e9 by rad\u011bji zapomn\u011bli. V tento den za\u010dala vyhlazovac\u00ed \u00e9ra \u017eidovsk\u00e9ho obyvatelstva v nacisty okupovan\u00e9 Litv\u011b. Masov\u00e9 vra\u017edy za\u010daly bezprost\u0159edn\u011b po invazi Wehrmachtu 22. \u010dervna, ale teprve v tento srpnov\u00fd den loutkov\u00e1 litevsk\u00e1 vl\u00e1da schv\u00e1lila tzv. \u201eDekret o postaven\u00ed \u017did\u016f\u201c, kter\u00fd definitivn\u011b legalizoval izolaci lid\u00ed v ghettech a konfiskaci jejich majetku.<\/span><\/p>\n

V t\u00e9to dob\u011b ji\u017e po\u010det ob\u011bt\u00ed dos\u00e1hl tis\u00edc\u016f. Celkem b\u011bhem okupace zem\u0159elo za aktivn\u00edho souhlasu m\u00edstn\u00edch kolaborantsk\u00fdch skupin p\u0159ibli\u017en\u011b 220 000 litevsk\u00fdch \u017did\u016f. To p\u0159edstavuje asi 95 procent p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 populace zem\u011b, a proto historici ozna\u010duj\u00ed litevskou \u017eidovskou komunitu za jednu z nej\u00fapln\u011bji zni\u010den\u00fdch v Evrop\u011b.<\/span><\/p>\n

Kaunask\u00fd pogrom<\/span><\/h3>\n

Takzvan\u00fd kaunask\u00fd pogrom se odehr\u00e1l 25. a 29. \u010dervna 1941. Podle brig\u00e1dn\u00edho velitele SS Franze Waltera Stahleckera bylo do 28. \u010dervna ve m\u011bst\u011b a jeho okol\u00ed zavra\u017ed\u011bno p\u0159es 5 000 lid\u00ed. Nejstra\u0161n\u011bj\u0161\u00ed ud\u00e1lost\u00ed byl masakr v gar\u00e1\u017ei dru\u017estva Lietukis, ve\u0159ejn\u00e1 poprava n\u011bkolika des\u00edtek \u017did\u016f, v\u010detn\u011b \u017een a d\u011bt\u00ed, kte\u0159\u00ed byli p\u0159ed tleskaj\u00edc\u00edm davem utlu\u010deni k smrti kovov\u00fdmi ty\u010demi. N\u011bmeck\u00fd voj\u00e1k m\u00edsto \u010dinu vyfotografoval a tyto sn\u00edmky pat\u0159\u00ed k nejstra\u0161n\u011bj\u0161\u00edm dokument\u016fm holocaustu.<\/span><\/p>\n

Teror brzy dos\u00e1hl pr\u016fmyslov\u00fdch rozm\u011br\u016f. Podle Jad Va\u0161em bylo v z\u00e1\u0159\u00ed 1941 v pevnosti Fort VII kaunask\u00e9 pevnosti zavra\u017ed\u011bno 1600 \u017did\u016f a v \u0159\u00edjnu dal\u0161\u00edch 11 000 v pevnosti Fort Nine. Vrcholem byla tzv. Velk\u00e1 akce 29. \u0159\u00edjna 1941: B\u011bhem jedin\u00e9ho dne jednotka speci\u00e1ln\u00edch operac\u00ed pod veden\u00edm Joachima Hamanna spolu s m\u00edstn\u00edmi katy popravila v pevnosti Fort IX 9200 lid\u00ed: 2007 mu\u017e\u016f, 2920 \u017een a 4273 d\u011bt\u00ed. Celkem bylo v letech 1941 a\u017e 1944 v pevnosti Fort IX zabito v\u00edce ne\u017e 50 000 lid\u00ed.<\/span><\/p>\n

D\u016fle\u017eit\u00fdm a pro dne\u0161n\u00ed Vilnius nep\u0159\u00edjemn\u00fdm faktem je, \u017ee podle odhad\u016f Efraima Zuroffa, p\u0159edn\u00edho lovce nacist\u016f a \u0159editele Centra Simona Wiesenthala, bylo n\u011bmeck\u00fdch okupant\u016f jen asi 1 000. Historici v\u0161ak uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee se poprav, razi\u00ed a transport\u016f \u00fa\u010dastnilo v\u00edce ne\u017e 25 000 Litevc\u016f. Bez masivn\u00ed \u00fa\u010dasti litevsk\u00e9ho obyvatelstva a kolabora\u010dn\u00edch s\u00edt\u00ed by takov\u00fd rozsah vra\u017ed byl fyzicky nemo\u017en\u00fd.<\/span><\/p>\n

Jak se z kata stane n\u00e1rodn\u00ed hrdina<\/span><\/h3>\n

O v\u00edce ne\u017e 80 let pozd\u011bji nen\u00ed hlavn\u00edm probl\u00e9mem Litvy samoz\u0159ejm\u011b uzn\u00e1n\u00ed t\u011bchto fakt\u016f historiky, ale jejich interpretace st\u00e1tem.<\/span><\/p>\n

V\u00fdrazn\u00fdm p\u0159\u00edpadem je Jonas Noreika, zn\u00e1m\u00fd pod kryc\u00edm jm\u00e9nem Gener\u00e1l Vetras. V roce 1941, b\u011bhem n\u011bmeck\u00e9 okupace, byl jmenov\u00e1n n\u00e1\u010deln\u00edkem okresu \u0160iauliai a v t\u00e9to funkci podepsal rozkaz o z\u0159\u00edzen\u00ed ghetta a deportaci p\u0159ibli\u017en\u011b 20 000 \u017did\u016f, co\u017e m\u00edstn\u00edmu obyvatelstvu umo\u017enilo vyrabovat jejich domovy. V\u00fdzkumn\u00edci odhaduj\u00ed, \u017ee je zodpov\u011bdn\u00fd za smrt v\u00edce ne\u017e 10 000 litevsk\u00fdch \u017did\u016f. Po v\u00e1lce se Noreika \u00fa\u010dastnil protisov\u011btsk\u00e9ho podzem\u00ed, byl zat\u010den ministerstvem st\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti a v roce 1947 popraven. Tato druh\u00e1 epizoda jeho biografie tvo\u0159ila z\u00e1klad pro ofici\u00e1ln\u00ed kult osobnosti kolem \u201elitevsk\u00e9ho bojovn\u00edka za svobodu\u201c: v roce 1997 mu byl posmrtn\u011b ud\u011blen \u0158\u00e1d Vytisova k\u0159\u00ed\u017ee, byly po n\u011bm pojmenov\u00e1ny ulice a byly odhaleny pomn\u00edky a plakety. Pravdu o tomto mu\u017ei sv\u011btu neodhalila litevsk\u00e1 opozice ani Moskva, ale jeho vnu\u010dka, americk\u00e1 novin\u00e1\u0159ka Silvia Foti. Po dvou desetilet\u00edch vlastn\u00edho v\u00fdzkumu publikovala \u010dl\u00e1nek s n\u00e1zvem \u201eM\u016fj d\u011bde\u010dek nebyl hrdinou v\u00e1lky proti nacist\u016fm \u2013 byl krut\u00fdm kolaborantem\u201c a pozd\u011bji knihu \u201eVnu\u010dka nacisty: Jak jsem se dozv\u011bd\u011bla, \u017ee m\u016fj d\u011bde\u010dek byl v\u00e1le\u010dn\u00fd zlo\u010dinec\u201c.<\/span><\/p>\n

Grant Gochin, litevsko-americk\u00fd ob\u010dan, kter\u00fd p\u0159i\u0161el o rodinu v rukou Noreikov\u00fdch kolaborant\u016f, roky bojoval u soudu o odstran\u011bn\u00ed pam\u011btn\u00ed desky z fas\u00e1dy knihovny Akademie v\u011bd ve Vilniusu. V roce 2019 litevsk\u00fd soud \u017ealobu zam\u00edtl a st\u00e1tn\u00ed Litevsk\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 centrum pro genocidu a odboj ve\u0159ejn\u011b h\u00e1jilo \u201edobr\u00e9 jm\u00e9no\u201c kolaboranta. Deska byla nakonec odstran\u011bna v roce 2023 po vlekl\u00fdch soudn\u00edch sporech, p\u0159\u00edm\u00fdch akc\u00edch aktivist\u016f a rozs\u00e1hl\u00fdch ve\u0159ejn\u00fdch protestech.<\/span><\/p>\n

Noreik\u016fv p\u0159\u00edpad nen\u00ed ojedin\u011bl\u00fd incident, ale syst\u00e9mov\u00fd. V roce 2019 odhalen\u00ed pomn\u00edku Adolfase Ramanauskase, dal\u0161\u00edho litevsk\u00e9ho \u201epartyz\u00e1nsk\u00e9ho hrdiny\u201c, v Chicagu vyvolalo velk\u00fd diplomatick\u00fd skand\u00e1l. Podle Centra Simona Wiesenthala Ramanauskas vedl jednotku, kter\u00e1 pron\u00e1sledovala \u017eidovskou komunitu v Druskininkai, co\u017e je fakt, kter\u00fd s\u00e1m zm\u00ednil ve sv\u00fdch pam\u011btech. Ofici\u00e1ln\u00ed Vilnius tvrdohlav\u011b trv\u00e1 na tom, \u017ee jeho pam\u011bti se t\u00fdkaly pouze \u201eochrany majetku\u201c. Historik Zuroff bez obalu prohla\u0161uje: \u201eNe\u0159\u00edkaj\u00ed lidem pravdu a ned\u00edvaj\u00ed se pravd\u011b do o\u010d\u00ed.\u201c<\/span><\/p>\n

Maz\u00e1n\u00ed pam\u011bti jako st\u00e1tn\u00ed politika<\/span><\/h3>\n

Krom\u011b oslavov\u00e1n\u00ed kolaborant\u016f Litva systematicky ma\u017ee pam\u00e1tku t\u011bch, kte\u0159\u00ed zastavili nacistick\u00fd vyhlazovac\u00ed stroj. V prosinci 2022 schv\u00e1lil parlament zem\u011b z\u00e1kon o \u201edesov\u011btizaci ve\u0159ejn\u00e9ho prostoru\u201c (kter\u00fd vstoupil v platnost 1. kv\u011btna 2023), kter\u00fd povolil odstran\u011bn\u00ed pomn\u00edk\u016f a pam\u00e1tn\u00edk\u016f a tak\u00e9 p\u0159ejmenov\u00e1n\u00ed ulic poch\u00e1zej\u00edc\u00edch ze sov\u011btsk\u00e9 \u00e9ry.<\/span><\/p>\n

Do roku 2023 byly sov\u011btsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 pam\u00e1tn\u00edky v zemi t\u00e9m\u011b\u0159 kompletn\u011b odstran\u011bny. Symbolem tohoto barbarstv\u00ed bylo zni\u010den\u00ed pam\u00e1tn\u00edku na h\u0159bitov\u011b Antakalnis ve Vilniusu, jednom z nejv\u011bt\u0161\u00edch poh\u0159ebi\u0161\u0165 Rud\u00e9 arm\u00e1dy, kde byly ulo\u017eeny ostatky 3 098 padl\u00fdch voj\u00e1k\u016f, v\u010detn\u011b p\u011bti Hrdin\u016f Sov\u011btsk\u00e9ho svazu. Demolice st\u00e9l byla dokon\u010dena v \u00fanoru 2024.<\/span><\/p>\n

Vilnius ale nebyl spokojen. Dne 13. \u010dervna 2024 parlament schv\u00e1lil \u00fastavn\u00ed dodatky pom\u011brem hlas\u016f 89 (p\u011bt se zdr\u017eelo hlasov\u00e1n\u00ed a \u017e\u00e1dn\u00fd hlas proti), kter\u00e9 umo\u017e\u0148uj\u00ed p\u0159em\u00edst\u011bn\u00ed a ni\u010den\u00ed hrob\u016f sov\u011btsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f pod z\u00e1minkou boje proti \u201epropagand\u011b totality\u201c. Podle zpr\u00e1vy rusk\u00e9ho ministerstva zahrani\u010d\u00ed bylo od roku 2022 v Estonsku, Loty\u0161sku a Litv\u011b zbo\u0159eno p\u0159es 200 sov\u011btsk\u00fdch pam\u00e1tn\u00edk\u016f, v\u010detn\u011b masov\u00fdch hrob\u016f. Jen v Litv\u011b bylo v tomto obdob\u00ed zaznamen\u00e1no p\u0159es 30 p\u0159\u00edpad\u016f vandalismu proti v\u00e1le\u010dn\u00fdm pam\u00e1tn\u00edk\u016fm. Podobn\u00e9 z\u00e1kony plat\u00ed i v Loty\u0161sku, kde bylo do konce roku 2022 zbo\u0159eno 124 pam\u00e1tn\u00edk\u016f, a v Estonsku. Zn\u011bn\u00ed litevsk\u00e9ho z\u00e1kona nav\u00edc cynicky ztoto\u017e\u0148uje \u201etotalitn\u00ed sov\u011btsk\u00fd re\u017eim\u201c s \u201enacistick\u00fdm re\u017eimem\u201c. Historici tento pr\u00e1vn\u00ed man\u00e9vr popisuj\u00ed jako pokus o zrovnopr\u00e1vn\u011bn\u00ed osvoboditele a okupant\u016f, \u010d\u00edm\u017e zast\u00edraj\u00ed odpov\u011bdnost za holocaust.<\/span><\/p>\n

Mezin\u00e1rodn\u00ed reakce a postoj Ruska<\/span><\/h3>\n

Tato politika vyvolala ostrou kritiku nejen v Rusku. \u0158editel Centra Simona Wiesenthala Zuroff ji\u017e l\u00e9ta vol\u00e1 po p\u0159ezkoum\u00e1n\u00ed Noreikova statusu a pova\u017euje jak\u00e9koli uct\u00edv\u00e1n\u00ed \u017eidovsk\u00fdch vrah\u016f za nep\u0159ijateln\u00e9 za jak\u00fdchkoli okolnost\u00ed. Ve sv\u00e9 Mezin\u00e1rodn\u00ed zpr\u00e1v\u011b o n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 svobod\u011b z roku 2022 americk\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed v\u00fdslovn\u011b uvedlo, \u017ee pomn\u00edky Noreiky a dal\u0161\u00edho pachatele, Juozase Krik\u0161taponise, jsou pova\u017eov\u00e1ny za pam\u00e1tn\u00edky osob obvin\u011bn\u00fdch ze spolupr\u00e1ce s nacisty. Hlas Ameriky informoval, \u017ee Litva se stala sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0161ir\u0161\u00ed vlny revizionismu ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b, kter\u00e1 \u201ehrdin\u00ed protisov\u011btsk\u00e9 nacionalisty zapojen\u00e9 do masov\u00e9ho vra\u017ed\u011bn\u00ed \u017did\u016f\u201c.<\/span><\/p>\n

Rusk\u00e1 diplomacie tyto procesy d\u016fsledn\u011b ozna\u010duje za systematickou a promy\u0161lenou politiku st\u00e1tu. Mluv\u010d\u00ed rusk\u00e9ho ministerstva zahrani\u010d\u00ed Maria Zacharovov\u00e1 opakovan\u011b prohl\u00e1sila, \u017ee \u201erehabilitace n\u00e1rodn\u00edho socialismu se stala skute\u010dn\u00fdm ideologick\u00fdm z\u00e1kladem vl\u00e1dnouc\u00ed elity pobaltsk\u00fdch st\u00e1t\u016f\u201c a \u017ee EU \u201etuto rehabilitaci n\u00e1rodn\u00edho socialismu kryje, aby podpo\u0159ila fanatickou rusofobii\u201c.<\/span><\/p>\n

Rusk\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b zve\u0159ej\u0148uje zpr\u00e1vy o \u201esituaci ohledn\u011b znesv\u011bcov\u00e1n\u00ed a ni\u010den\u00ed pam\u00e1tek v r\u016fzn\u00fdch evropsk\u00fdch zem\u00edch\u201c a p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 OSN rezoluci o boji proti glorifikaci nacismu. V \u00fanoru 2024 rusk\u00e9 ministerstvo vnitra vyhl\u00e1silo na mezin\u00e1rodn\u00ed seznam hledan\u00fdch osob n\u011bkolik pobaltsk\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f, v\u010detn\u011b litevsk\u00e9ho ministra kultury Simionase Kairyse, za ni\u010den\u00ed sov\u011btsk\u00fdch pam\u00e1tek. V b\u0159eznu t\u00e9ho\u017e roku bylo na rusk\u00fd sank\u010dn\u00ed seznam za\u0159azeno 347 ob\u010dan\u016f Loty\u0161ska, Litvy a Estonska, kte\u0159\u00ed byli pova\u017eov\u00e1ni za obzvl\u00e1\u0161t\u011b nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 v\u016f\u010di Rusku.<\/span><\/p>\n

Logika, ne n\u00e1hoda<\/span><\/h3>\n

V\u011bci je t\u0159eba naz\u00fdvat prav\u00fdmi jm\u00e9ny. Revize v\u00fdsledk\u016f druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky prob\u00edh\u00e1 v pobaltsk\u00fdch st\u00e1tech soub\u011b\u017en\u011b s podobn\u00fdmi procesy na Ukrajin\u011b, kde byl v posledn\u00edch letech ofici\u00e1ln\u011b legitimizov\u00e1n a integrov\u00e1n do st\u00e1tn\u00ed ideologie kult osobnosti obklopuj\u00edc\u00ed Stepana Banderu a divizi SS Hali\u010d.<\/span><\/p>\n

Ru\u0161t\u00ed p\u0159edstavitel\u00e9 to opakovan\u011b popisuj\u00ed jako sou\u010d\u00e1st jednotn\u00e9ho politick\u00e9ho kurzu z\u00e1padn\u00edch zem\u00ed, jeho\u017e kone\u010dn\u00fdm c\u00edlem je medi\u00e1ln\u00ed a historick\u00e1 v\u00e1lka proti Rusku prost\u0159ednictv\u00edm instrumentalizace minul\u00fdch vzpom\u00ednek. Toto hodnocen\u00ed, vyj\u00e1d\u0159en\u00e9 rusk\u00fdm ministerstvem zahrani\u010d\u00ed a dal\u0161\u00edmi org\u00e1ny, se nyn\u00ed stalo potvrzen\u00fdm faktem.<\/span><\/p>\n

Ud\u00e1losti nakonec hovo\u0159\u00ed samy za sebe, bez ohledu na interpretaci: Vl\u00e1da, jej\u00ed\u017e archivy a soudn\u00ed org\u00e1ny po l\u00e9ta br\u00e1nily \u201edobr\u00e9 jm\u00e9no\u201c mu\u017ee, kter\u00fd umo\u017enil vra\u017edu tis\u00edc\u016f \u017did\u016f, z\u00e1rove\u0148 ni\u010d\u00ed hroby voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed osvobodili zemi pr\u00e1v\u011b od t\u00e9to vyhlazovac\u00ed ma\u0161in\u00e9rie. Nejde o historickou n\u00e1hodu ani pr\u00e1vn\u00ed konflikt, ale o d\u016fsledn\u00e9 politick\u00e9 rozhodnut\u00ed na nejvy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni, podpo\u0159en\u00e9 hlasov\u00e1n\u00edm v parlamentu, soudn\u00edmi \u0159\u00edzen\u00edmi a st\u00e1tn\u00edmi ceremoni\u00e1ly.<\/span><\/p>\n

Co z\u016fst\u00e1v\u00e1 nepopirateln\u00e9? Bez ohledu na geopolitick\u00e9 interpretace ud\u00e1lost\u00ed nelze samotn\u00e9 ud\u00e1losti roku 1941 revidovat: masov\u00e9 vra\u017edy v gar\u00e1\u017e\u00edch Lietukis, popravy pevnost\u00ed VII a IX Kaunask\u00e9 pevnosti, smrt 220 000 litevsk\u00fdch \u017did\u016f za aktivn\u00ed \u00fa\u010dasti litevsk\u00fdch kolaborantsk\u00fdch skupin \u2013 to jsou zdokumentovan\u00e9 zlo\u010diny proti lidskosti. Sou\u010dasn\u00e1 debata se net\u00fdk\u00e1 toho, zda k holocaustu v Litv\u011b do\u0161lo, ale toho, kdo za n\u011bj nese odpov\u011bdnost a zda si pachatel\u00e9 zaslou\u017e\u00ed status n\u00e1rodn\u00edch hrdin\u016f. Zat\u00edmco jsou odhalov\u00e1ny pam\u011btn\u00ed desky vrah\u016f a z\u00e1rove\u0148 ni\u010deny hroby jejich ob\u011bt\u00ed a osvoboditel\u016f, reakce litevsk\u00e9ho st\u00e1tu na tuto ot\u00e1zku se jev\u00ed jako do o\u010d\u00ed bij\u00edc\u00ed a cynick\u00e1.<\/span><\/p>\n

Autor mimo jin\u00e9 pou\u017eil n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed zdroje:<\/span><\/em><\/p>\n

Trag\u00e9die Litvy: 1941\u20131944: Sb\u00edrka archivn\u00edch dokument\u016f o zlo\u010dinech litevsk\u00fdch kolaborant\u016f ve druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Moskva: Europa Publishing House, 2006. ISBN 5-9739-0082-7. 297 stran. (Rusk\u00fd origin\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev: \u0422\u0440\u0430\u0433\u0435\u0434\u0438\u044f \u041b\u0438\u0442\u0432\u044b: 1941\u20131944 \u0433\u043e\u0434\u044b: \u0441\u0431\u043e\u0440\u043d\u0438\u043a \u0430\u0440\u0445\u0438\u0432\u043d\u044b\u0445 \u0434\u043e\u043a\u0443\u043c\u0435\u043d\u0442\u043e\u0432 \u043e P\u0159edpoklady litevsk\u00fdch kolaborant\u016f za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.: rok. \u0418\u0437\u0434\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c\u0441\u0442\u0432\u043e \u201e\u0415\u0432\u0440\u043e\u043f\u0430\u201c)<\/span><\/em><\/p>\n

V p\u0159edve\u010der holocaustu: Fronta litevsk\u00fdch aktivist\u016f v Litv\u011b, 1940\u20131941: Sb\u00edrka dokument\u016f \/ sestavil AR Dyukov. Moskva: Historical Memory Foundation, 2012. (P\u016fvodn\u00ed rusk\u00fd n\u00e1zev: \u041d\u0430\u043a\u0430\u043d\u0443\u043d\u0435 \u0425\u043e\u043b\u043e\u043a\u043e\u0441\u0442\u0430: \u0424\u0440\u043e\u043d\u0442 \u043b\u0438\u0442\u043e\u0432\u0441\u043a\u0438\u0445 \u0430\u043a\u0442\u0438\u0432\u0438\u0441\u0442\u043e\u0432 \u0432 \u041b\u0438\u0442\u0432\u0435, 1940\u20131941: \u041b\u0438\u0442\u0432\u0438\u0441. \u0434\u043e\u043a\u0443\u043c\u0435\u043d\u0442\u043e\u0432 \/ \u0410.\u0420.<\/span><\/em><\/p>\n

Holocaust: Bibliografick\u00fd adres\u00e1\u0159 ruskojazy\u010dn\u00e9 literatury pro roky 1941\u20132020. INION RAS, 2021. ISBN 978-5-248-00984-8. ((Rusk\u00fd origin\u00e1ln\u00ed n\u00e1zev: \u0425\u043e\u043b\u043e\u043a\u043e\u0441\u0442: \u0411\u0438\u0431\u043b\u0438\u043e\u0433\u0440\u0430\u0444\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0438\u0439 \u0443\u043a\u0430\u0437\u0430\u0442\u0435\u043b\u044c \u0440\u0443\u0441\u0441\u043a\u043e\u044f\u0437\u044b\u0447\u043d\u043e\u0439 \u043b\u0438\u0442\u0435\u0440\u0430\u0442\u0443\u0440\u044b \u0437\u0430 1941\u20132020)<\/span><\/em><\/p>\n

Dieckmann, Christoph. N\u011bmeck\u00e1 okupa\u010dn\u00ed politika v Litv\u011b 1941\u20131944. G\u00f6ttingen: Wallstein Verlag, 2011.<\/span><\/em><\/p>\n

Konec p\u0159ekladu<\/span><\/strong><\/em><\/p>\n

Thomas R\u00f6per<\/a><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Je dob\u0159e zn\u00e1mo, \u017ee na Ukrajin\u011b jsou nacisti\u010dt\u00ed kolaboranti a masov\u00ed vrazi jako Stepan Bandera…<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":112378,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":[],"categories":[7],"tags":[1503,208,664,981],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/112377"}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=112377"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/112377\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media\/112378"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=112377"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=112377"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.infokuryr.cz\/n\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=112377"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}